<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Matuskova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Matuskova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michaela.Matuskova"/>
	<updated>2026-04-20T06:02:37Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_souvisej%C3%ADc%C3%AD_se_zdrav%C3%ADm&amp;diff=53047</id>
		<title>Chování související se zdravím</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_souvisej%C3%ADc%C3%AD_se_zdrav%C3%ADm&amp;diff=53047"/>
		<updated>2018-03-15T15:51:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co je to chování související se zdravím (health behaviour)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
● Chování vedoucí ke zdraví (health behaviour) je takové chování, jehož cílem je předcházet onemocnění (např. jíst zdravě);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
●Chování vyvolané nemocí (illness behaviour) je takové chování, jehož cílem je léčba, nalézt prostředek k léčbě nemoci (např. návštěva lékaře);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
●Chování vázané na roli nemocného je jakákoli činnost, jejímž cílem je uzdravit se (např. užívání předepsaných léků, odpočinek).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chování vedoucí ke zdraví Matarazzo dále rozdělil na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvyky poškozující zdraví, které nazval „behaviorálními patogeny“ (kouření, konzumace potravin s vysokým množstvím tuku );&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chování chránící zdraví, které nazval „behaviorálními imunogeny“ (např. zdravé stravování, pravidelné prohlídky u lékaře).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravotní chování (health behaviour) je obecně takové chování, které souvisí se zdravotním stavem jedince.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=McKeownova_hypot%C3%A9za&amp;diff=53046</id>
		<title>McKeownova hypotéza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=McKeownova_hypot%C3%A9za&amp;diff=53046"/>
		<updated>2018-03-15T15:51:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;POKLES PŘÍPADŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ. Thomas McKeown řešil otázku, jaký dopad měla lékařská věda na zdraví populace od sedmnáctého století. McKeown se v souladu s obecným přesvědčením domníval, že pokles případů takových onemocnění, jako je tuberkulóza, spalničky, pravé neštovice nebo černý kašel, souvisí s vývojem lékařství a s novými způsoby léčby a prevence (chemoterapie, vakcinace). Ukázal však, že pokles případů s daným onemocněním započal ještě předtím, než se v praxi začaly uplatňovat dané lékařské intervence. McKeown z toho tedy vyvodil, že pokles případů infekčních onemocnění v průběhu předešlých tří století je převážně důsledkem nikoli rozvoje lékařství, ale měnících se sociálních a environmentálních faktorů (lepší strava, hygiena, antikoncepce). &lt;br /&gt;
ÚLOHA CHOVÁNÍ. McKeown se domníval, že současné choroby jsou způsobeny „vlivy, na kterých se podílí sám jedinec tím, jak se chová (kouření, stravování, cvičení apod.)“. Dále tvrdil, že „zdraví závisí především na změně osobních návyků, jako je kouření nebo sedavý životní styl“. Aby ověřil tuto hypotézu, začal se McKeown zabývat hlavními příčinami úmrtí v ekonomicky vyspělých státech a zjistil, že nejvíce se vyskytující onemocnění, jako je rakovina plic, nemoci srdce a cév nebo cirhóza jater, jsou podmíněny způsobem chování.&lt;br /&gt;
CHOVÁNÍ A ÚMRTNOST. Tvrdí se, že 50 procent případů úmrtí v rámci 10 nejčastějších příčin úmrtí je podmíněno chováním. Doll a Peto uvádějí, že užívání tabáku je příčinou 30 procent případů úmrtí na rakovinu celkově, alkohol odpovídá za 3 procenta, stravování za 35 procent a sexuální chování za 7 procent. Z toho vyplývá, že 75 procent všech úmrtí na rakovinu má vazbu na chování. Také se odhaduje, že 90 procent případů rakoviny plic je způsobeno kouřením cigaret; kouření souvisí ovšem také s dalšími nemocemi: rakovinou močového měchýře, slinivky, ústní dutiny, hrtanu a jícnu a s nemocemi srdce a cév. Navíc nárůst průměrné délky života u kuřáků je mnohem menší než u nekuřáků. A rakovina střev je spjata s chováním – strava s vysokým podílem tuků a masa a málo vlákniny.&lt;br /&gt;
DÉLKA ŽIVOTA: MEZIKULTURNÍ ROZDÍLY. V Gruzii mezi obyvateli Abcházie je podíl osob, kteří se dožijí sta let, 400 na 100 000 obyvatel, přičemž ve Velké Británii jsou to pouze 3 osoby na 100 000 obyvatel. Analýza obyvatelstva Abcházie dokládá, že chování související se zdravím může ovlivnit délku života, a další výzkum tedy může přinést cenné údaje. Avšak interpretace průřezových výzkumů může být problematická, zejména co se týče směru kauzality: Ovlivňuje životní styl obyvatel Abcházie délku jejich života, nebo je důsledkem jejich dlouhověkosti? Délka života může záviset na biologických faktorech, životním stylu a faktorech sociálních, včetně:&lt;br /&gt;
●	Genetických faktorů;&lt;br /&gt;
●	Zachování aktivních pracovních rolí a zvyků, činorodý životní styl;&lt;br /&gt;
●	Strava s nízkým podílem tuků a masa a vysokým podílem ovoce a zeleniny;&lt;br /&gt;
●	Žádný alkohol či nikotin;&lt;br /&gt;
●	Vysoká úroveň sociální opory;&lt;br /&gt;
●	Nízká vnímaná úroveň stresu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Faktory_zdrav%C3%AD_Bellocka_a_Breslowa&amp;diff=53045</id>
		<title>Faktory zdraví Bellocka a Breslowa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Faktory_zdrav%C3%AD_Bellocka_a_Breslowa&amp;diff=53045"/>
		<updated>2018-03-15T15:51:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Bellock a Breslow zjistili, že sedm druhů chování souvisí se zdravotním stavem:&lt;br /&gt;
1.	Spánek 7–8 hodin denně.&lt;br /&gt;
2.	Každodenní snídaně.&lt;br /&gt;
3.	Nekuřáctví.&lt;br /&gt;
4.	Nekonzumování různých „pamlsků“ mezi hlavními jídly.&lt;br /&gt;
5.	Udržování standardní hmotnosti.&lt;br /&gt;
6.	Abstinence nebo střídmé pití alkoholu.&lt;br /&gt;
7.	Pravidelné tělesné cvičení.&lt;br /&gt;
Výsledky jejich výzkumu dokládají, že zdravotní stav osob ve věku nad 75 let, které dodržovaly všech sedm druhů chování, byl srovnatelný s osobami ve věku 34–44 let, které dodržovaly méně než tři zmíněné zásady.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_kontroly_zdrav%C3%AD&amp;diff=53044</id>
		<title>Těžiště kontroly zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_kontroly_zdrav%C3%AD&amp;diff=53044"/>
		<updated>2018-03-15T15:50:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Jedinci se od sebe liší tím, zda se domnívají, že určité události mohou ovlivnit (interní těžiště kontroly) – nebo naopak, že události ov…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jedinci se od sebe liší tím, zda se domnívají, že určité události mohou ovlivnit (interní těžiště kontroly) – nebo naopak, že události ovlivnit nemohou (externí těžiště kontroly). Podobně mohou zdraví vnímat jako ovlivnitelné vlastním úsilím („Jsem přímo zodpovědný za svůj zdravotní stav.“), nebo se mohou domnívat, že zdraví nemají pod kontrolou, protože to je věcí osudu nebo náhody („Jestli budu zdravý, nebo nemocný, závisí na náhodě.“), anebo si mohou myslet, že jejich zdraví je odvislé od jiných osob, kterým přisuzují moc („Můžu dělat jenom to, co mi řekne lékař.“). Těžiště ovlivnitelnosti zdraví souvisí s tím, zda jedinec změní své chování (např. přestane kouřit), a také s tím, jaký způsob komunikace vyžaduje od zdravotního pracovníka. &lt;br /&gt;
Ačkoli je těžiště ovlivnitelnosti zdraví zajímavým pojmem, je zde několik problémů:&lt;br /&gt;
●	Jedná se o stavovou, nebo rysovou charakteristiku – tj. je to psychický stav, nebo vlastnost? (Mám vždy vnitřní těžiště ovlivnitelnosti?)&lt;br /&gt;
●	Je možné mít zároveň vnitřní i vnější těžiště ovlivnitelnosti?&lt;br /&gt;
●	Vypovídá to, že člověk navštíví lékaře, o externím (doktor má moc mě uzdravit), nebo o vnitřním těžišti ovlivnitelnosti (ovlivňuji svůj zdravotní stav tím, že hledám, co by mi mohlo pomoci)?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atribu%C4%8Dn%C3%AD_teorie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53043</id>
		<title>Atribuční teorie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atribu%C4%8Dn%C3%AD_teorie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53043"/>
		<updated>2018-03-15T15:48:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „ATRIBUCE OHLEDNĚ CHOVÁNÍ, KTERÉ SE TÝKÁ ZDRAVÍ. Bylo zjištěno, že lidé přisuzují odpovědnost za své zdraví jedinci (vnitřní atribuce) zat…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;ATRIBUCE OHLEDNĚ CHOVÁNÍ, KTERÉ SE TÝKÁ ZDRAVÍ. Bylo zjištěno, že lidé přisuzují odpovědnost za své zdraví jedinci (vnitřní atribuce) zatímco nemoc vnímají jako něco, co napadá tělo z vnějšku (vnější atribuce).&lt;br /&gt;
Vnímaná ovlivnitelnost vlastního onemocnění ovlivňuje to, jaký druh léčby si pacient vybere. Pacienti měli na výběr (1) inzulínovou pumpu (malé mechanické zařízení upevněné na kůži a poskytující pravidelný přísun inzulinu), (2) intenzivní konvenční léčbu, anebo (3) pokračovat v pravidelných denních injekcích. Výsledky ukázaly, že pacienti, kteří si zvolili jako způsob léčby inzulinovou pumpu, méně věřili tomu, že mohou ovlivnit své onemocnění (mešní vnitřní atribuce ovlivnitelnosti), a více věřili tomu, že jejich onemocnění mohou ovlivnit „mocní“ lékaři (atribuce ovlivnitelnosti lékařům). Pokud tedy atribuce jedince ohledně jeho onemocnění byly externí, a tudíž se necítil osobně zodpovědný za své onemocnění, zvolil si s větší pravděpodobností inzulinovou pumpu a přenechal zodpovědnost za rozhodování lékařům. &lt;br /&gt;
Výsledky jiného výzkumu ukázaly, že pokud jedinec přisuzoval vysokému krevnímu tlaku vnější příčinu, ale přitom věřil, že jej může ovlivnit (atribuce externí, ovlivnitelná), pak byla větší pravděpodobnost, že podstoupí lékařskou prohlídku (screening).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%ADd%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%ADho_chov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=53042</id>
		<title>Předvídání zdravotního chování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%ADd%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%ADho_chov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=53042"/>
		<updated>2018-03-15T15:47:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Kristiansenová zjistila, že sedm druhů „zdravého“ chování koreluje s: 1.	Vysokou vnímanou hodnotou zdraví; 2.	Vírou ve světový mír; 3.	Níz…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kristiansenová zjistila, že sedm druhů „zdravého“ chování koreluje s:&lt;br /&gt;
1.	Vysokou vnímanou hodnotou zdraví;&lt;br /&gt;
2.	Vírou ve světový mír;&lt;br /&gt;
3.	Nízkou hodnotou přisuzovanou vzrušujícímu životu.&lt;br /&gt;
Leventhal popsal faktory, o nichž se domnívá, že souvisejí se „zdravým“ chováním:&lt;br /&gt;
●	Sociální faktory: učení, zpevnění, nápodoba, sociální normy;&lt;br /&gt;
●	Genetické faktory: existují určité důkazy, že alkoholismus je podmíněný geneticky;&lt;br /&gt;
●	Emoční faktory: úzkost, stres, napětí, strach;&lt;br /&gt;
●	Vnímané příznaky: bolest, dušnost, únava;&lt;br /&gt;
●	Přesvědčení pacienta;&lt;br /&gt;
●	Přesvědčení zdravotního pracovníka.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Laick%C3%A9_teorie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53041</id>
		<title>Laické teorie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Laick%C3%A9_teorie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53041"/>
		<updated>2018-03-15T15:47:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Výzkumy ukázaly, že laické teorie zdraví jsou přinejmenším stejně propracované a komplikované jako odborné lékařské modely, vysvětlující …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Výzkumy ukázaly, že laické teorie zdraví jsou přinejmenším stejně propracované a komplikované jako odborné lékařské modely, vysvětlující zdraví a nemoc. Například nachlazení a podobné potíže vnímají laici na základě dimenzí „horký – studený“ a „vlhký – suchý“, a to z hlediska jejich etiologie a možné léčby. Jeden z výzkumů také přinesl zjištění, že ženy (matky) z dělnické třídy častěji vnímají onemocnění jako nekontrolovatelné (neovlivnitelné vlastním úsilím) a jejich pohled na zdraví je více fatalistický (zdraví je dáno osudem). Jiný výzkum zase zjistil, že ačkoli ženy, které kouří, si uvědomují všechny zdravotní rizika tohoto chování, považují kouření za nezbytné, aby si udržely pocit osobní pohody (well-being) a zvládly zátěž (stres), kterou jim život přináší.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Faktory_zdrav%C3%AD_Bellocka_a_Breslowa&amp;diff=53040</id>
		<title>Faktory zdraví Bellocka a Breslowa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Faktory_zdrav%C3%AD_Bellocka_a_Breslowa&amp;diff=53040"/>
		<updated>2018-03-15T15:46:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Bellock a Breslow zjistili, že sedm druhů chování souvisí se zdravotním stavem: 1.	Spánek 7–8 hodin denně. 2.	Každodenní snídaně. 3.	Nekuřá…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Bellock a Breslow zjistili, že sedm druhů chování souvisí se zdravotním stavem:&lt;br /&gt;
1.	Spánek 7–8 hodin denně.&lt;br /&gt;
2.	Každodenní snídaně.&lt;br /&gt;
3.	Nekuřáctví.&lt;br /&gt;
4.	Nekonzumování různých „pamlsků“ mezi hlavními jídly.&lt;br /&gt;
5.	Udržování standardní hmotnosti.&lt;br /&gt;
6.	Abstinence nebo střídmé pití alkoholu.&lt;br /&gt;
7.	Pravidelné tělesné cvičení.&lt;br /&gt;
Výsledky jejich výzkumu dokládají, že zdravotní stav osob ve věku nad 75 let, které dodržovaly všech sedm druhů chování, byl srovnatelný s osobami ve věku 34–44 let, které dodržovaly méně než tři zmíněné zásady.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=McKeownova_hypot%C3%A9za&amp;diff=53039</id>
		<title>McKeownova hypotéza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=McKeownova_hypot%C3%A9za&amp;diff=53039"/>
		<updated>2018-03-15T15:44:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „POKLES PŘÍPADŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ. Thomas McKeown řešil otázku, jaký dopad měla lékařská věda na zdraví populace od sedmnáctého stole…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;POKLES PŘÍPADŮ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ. Thomas McKeown řešil otázku, jaký dopad měla lékařská věda na zdraví populace od sedmnáctého století. McKeown se v souladu s obecným přesvědčením domníval, že pokles případů takových onemocnění, jako je tuberkulóza, spalničky, pravé neštovice nebo černý kašel, souvisí s vývojem lékařství a s novými způsoby léčby a prevence (chemoterapie, vakcinace). Ukázal však, že pokles případů s daným onemocněním započal ještě předtím, než se v praxi začaly uplatňovat dané lékařské intervence. McKeown z toho tedy vyvodil, že pokles případů infekčních onemocnění v průběhu předešlých tří století je převážně důsledkem nikoli rozvoje lékařství, ale měnících se sociálních a environmentálních faktorů (lepší strava, hygiena, antikoncepce). &lt;br /&gt;
ÚLOHA CHOVÁNÍ. McKeown se domníval, že současné choroby jsou způsobeny „vlivy, na kterých se podílí sám jedinec tím, jak se chová (kouření, stravování, cvičení apod.)“. Dále tvrdil, že „zdraví závisí především na změně osobních návyků, jako je kouření nebo sedavý životní styl“. Aby ověřil tuto hypotézu, začal se McKeown zabývat hlavními příčinami úmrtí v ekonomicky vyspělých státech a zjistil, že nejvíce se vyskytující onemocnění, jako je rakovina plic, nemoci srdce a cév nebo cirhóza jater, jsou podmíněny způsobem chování.&lt;br /&gt;
CHOVÁNÍ A ÚMRTNOST. Tvrdí se, že 50 procent případů úmrtí v rámci 10 nejčastějších příčin úmrtí je podmíněno chováním. Doll a Peto uvádějí, že užívání tabáku je příčinou 30 procent případů úmrtí na rakovinu celkově, alkohol odpovídá za 3 procenta, stravování za 35 procent a sexuální chování za 7 procent. Z toho vyplývá, že 75 procent všech úmrtí na rakovinu má vazbu na chování. Také se odhaduje, že 90 procent případů rakoviny plic je způsobeno kouřením cigaret; kouření souvisí ovšem také s dalšími nemocemi: rakovinou močového měchýře, slinivky, ústní dutiny, hrtanu a jícnu a s nemocemi srdce a cév. Navíc nárůst průměrné délky života u kuřáků je mnohem menší než u nekuřáků. A rakovina střev je spjata s chováním – strava s vysokým podílem tuků a masa a málo vlákniny.&lt;br /&gt;
DÉLKA ŽIVOTA: MEZIKULTURNÍ ROZDÍLY. V Gruzii mezi obyvateli Abcházie je podíl osob, kteří se dožijí sta let, 400 na 100 000 obyvatel, přičemž ve Velké Británii jsou to pouze 3 osoby na 100 000 obyvatel. Analýza obyvatelstva Abcházie dokládá, že chování související se zdravím může ovlivnit délku života, a další výzkum tedy může přinést cenné údaje. Avšak interpretace průřezových výzkumů může být problematická, zejména co se týče směru kauzality: Ovlivňuje životní styl obyvatel Abcházie délku jejich života, nebo je důsledkem jejich dlouhověkosti? Délka života může záviset na biologických faktorech, životním stylu a faktorech sociálních, včetně:&lt;br /&gt;
●	Genetických faktorů;&lt;br /&gt;
●	Zachování aktivních pracovních rolí a zvyků, činorodý životní styl;&lt;br /&gt;
●	Strava s nízkým podílem tuků a masa a vysokým podílem ovoce a zeleniny;&lt;br /&gt;
●	Žádný alkohol či nikotin;&lt;br /&gt;
●	Vysoká úroveň sociální opory;&lt;br /&gt;
●	Nízká vnímaná úroveň stresu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_souvisej%C3%ADc%C3%AD_se_zdrav%C3%ADm&amp;diff=53038</id>
		<title>Chování související se zdravím</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_souvisej%C3%ADc%C3%AD_se_zdrav%C3%ADm&amp;diff=53038"/>
		<updated>2018-03-15T15:44:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co je to chování související se zdravím (health behaviour)?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
● Chování vedoucí ke zdraví (health behaviour) je takové chování, jehož cílem je předcházet onemocnění (např. jíst zdravě);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
●Chování vyvolané nemocí (illness behaviour) je takové chování, jehož cílem je léčba, nalézt prostředek k léčbě nemoci (např. návštěva lékaře);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
●Chování vázané na roli nemocného je jakákoli činnost, jejímž cílem je uzdravit se (např. užívání předepsaných léků, odpočinek).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chování vedoucí ke zdraví Matarazzo dále rozdělil na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvyky poškozující zdraví, které nazval „behaviorálními patogeny“ (kouření, konzumace potravin s vysokým množstvím tuku );&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chování chránící zdraví, které nazval „behaviorálními imunogeny“ (např. zdravé stravování, pravidelné prohlídky u lékaře).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravotní chování (health behaviour) je obecně takové chování, které souvisí se zdravotním stavem jedince.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_souvisej%C3%ADc%C3%AD_se_zdrav%C3%ADm&amp;diff=53037</id>
		<title>Chování související se zdravím</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_souvisej%C3%ADc%C3%AD_se_zdrav%C3%ADm&amp;diff=53037"/>
		<updated>2018-03-15T15:43:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Co je to chování související se zdravím (health behaviour)? ●	Chování vedoucí ke zdraví (health behaviour) je takové chování, jehož cílem j…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co je to chování související se zdravím (health behaviour)?&lt;br /&gt;
●	Chování vedoucí ke zdraví (health behaviour) je takové chování, jehož cílem je předcházet onemocnění (např. jíst zdravě);&lt;br /&gt;
●	Chování vyvolané nemocí (illness behaviour) je takové chování, jehož cílem je léčba, nalézt prostředek k léčbě nemoci (např. návštěva lékaře);&lt;br /&gt;
●	Chování vázané na roli nemocného je jakákoli činnost, jejímž cílem je uzdravit se (např. užívání předepsaných léků, odpočinek).&lt;br /&gt;
Chování vedoucí ke zdraví Matarazzo dále rozdělil na:&lt;br /&gt;
●	Zvyky poškozující zdraví, které nazval „behaviorálními patogeny“ (kouření, konzumace potravin s vysokým množstvím tuku );&lt;br /&gt;
●	Chování chránící zdraví, které nazval „behaviorálními imunogeny“ (např. zdravé stravování, pravidelné prohlídky u lékaře).&lt;br /&gt;
Zdravotní chování (health behaviour) je obecně takové chování, které souvisí se zdravotním stavem jedince.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=53036</id>
		<title>Vývoj definice zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=53036"/>
		<updated>2018-03-14T20:40:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Pravděpodobně nejčastěji citovanou a současně zřejmě též nejznámější je definice zdraví, kterou předložila veřejnosti WHO – Světová z…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pravděpodobně nejčastěji citovanou a současně zřejmě též nejznámější je definice zdraví, kterou předložila veřejnosti WHO – Světová zdravotnická organizace;&lt;br /&gt;
Uvedení této definice do literatury a povědomí veřejnosti je nejčastěji vztahováno k roku 1948, v některých literárních zdrojích se ale jako období vzniku této definice uvádí rok 1946;&lt;br /&gt;
Tato definice byla přijata v Preambuli k Ústavě WHO (WHO Constituiton) na Mezinárodní konferenci zdraví, která se konala v NY ve dnech 19.-22.6. 1946, podepsána byla zástupci 61 zemí dne 22.7. 1946 a uvedena byla v platnost 7.4. 1948;&lt;br /&gt;
Vymezuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (well-being), který tedy nespočívá pouze v nepřítomnosti nemoci (disease) či slabosti, neduživosti (infirmity).&lt;br /&gt;
V anglickém originále: „Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.“&lt;br /&gt;
Přestože ani tato definice nevyhovuje všem kritickým požadavkům, má nepochybně některé významné přednosti. Je to mj.:&lt;br /&gt;
Orientace na zdraví jako kladně vymezený, žádoucí a tedy motivující, ale přitom přirozený stav, který je hoden následování pro naprostou většinu populace;&lt;br /&gt;
Vymezení zdraví jako mezioborově pojatého jevu v souladu s b-p-s modelem zdraví;&lt;br /&gt;
Stručná, srozumitelná, a přitom relativně výstižná formulace, která je akceptovatelná pro převažující část široké i odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
Tato definice sice nebyla po celou dobu své existence oficiálně změněna, WHO však postupně vypracovala některé dodatečné charakteristiky zdraví, jež ji doplňují;&lt;br /&gt;
Ve vztahu ke zdraví se ve výzvě Zdraví pro všechny (v literatuře zkratka HFA) objevuje v roce 1977 doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život;&lt;br /&gt;
V roce 1999 byla publikovaná inovovaná verze této strategie zvaná Zdraví pro všechny v 21. st.&lt;br /&gt;
V tomto dokumentu je původní, od r. 1946 nezměněná def. doplněna a rozvedena pro praktické účely jako snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí nebo poruch, a nárůst pociťované úrovně zdraví; &lt;br /&gt;
Kromě toho uvádějí programové dokumenty HFA 21 vymezení „zdravotního potenciálu“ = nejvyšší stupeň zdraví, kterého může jednotlivec dosáhnout, určován možností starat se o sebe i o druhé;&lt;br /&gt;
Je zřejmé, že tyto doplňky a upřesnění umožňují uchovat definici zdraví WHO v původní podobě;&lt;br /&gt;
Byly mj. připraveny i proto, aby tuto dnes již široce citovanou definici nebylo nutno nahradit jiným WHO oficiálně užívaným vymezením zdraví.&lt;br /&gt;
Psychosociální kontexty a jiné zajímavosti o zdraví (Jane Ogdenová, doporučuji vybrat jen nějaké zajímavosti z tohoto textu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Profese_v_oblasti_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53035</id>
		<title>Profese v oblasti psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Profese_v_oblasti_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53035"/>
		<updated>2018-03-14T20:36:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ve Velké Británii, napříč Evropou, v Austrálii a na Novém Zélandu je psychologie zdraví stále se rozšiřující oblastí. Pro mnoho studentů to znamená, že psychologie zdraví je součástí jejich bakalářského studia. Někteří se s psychologií zdraví setkají v rámci příbuzných vědních disciplín, jako je všeobecné lékařství, ošetřovatelství, zdravotnické studie a zubní lékařství. Avšak kromě studia psychologie zdraví na pregraduální úrovni stoupá počet studentů, kteří se psychologii zdraví věnují na vyšší úrovni vzdělání, protože chtějí v této oblasti rozvíjet svou kariéru. Toto vyvolalo řadu debat o budoucnosti psychologie zdraví a o možném uplatnění zdravotních psychologů (health psychologists). Tyto diskuse doposud poukázaly na dvě možné kariérní dráhy: klinický zdravotní psycholog a odborný zdravotní psycholog.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klinický zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Klinický zdravotní psycholog je ten, kdo spojuje „klinickou psychologii s jejím zaměřením na diagnózu a léčbu jedinců v situacích nouze a tísně…a pole působnosti psychologie zdraví“ (Belar a Deardorff 1995). Aby mohl jedinec vykonávat praxi klinického zdravotního psychologa, je obecně nutné, aby nejprve absolvoval výcvik jako klinický psycholog a poté získal odborné znalosti v psychologii zdraví, což vyžaduje porozumění teoriím a metodám psychologie zdraví a jejich aplikaci v oblasti zdravotní péče (Johnston a Kennedy 1998). Vyškolený klinický zdravotní psycholog obvykle pracuje v oblasti zabývající se tělesným zdravím, což zahrnuje také zvládání stresu a bolesti, rehabilitace pacientů s chronickým onemocněním (např. rakovina, HIV, kardiovaskulární choroby) nebo přípravu a realizaci intervencí u pacientů s poraněním míchy nebo po operaci způsobující tělesnou deformaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odborný zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Odborný zdravotní psycholog je osoba, která je vyškolená podle daných standardů v psychologii zdraví a pracuje jako zdravotní psycholog. Ve Velké Británii zavedla nedávno Britská psychologická společnost pojem „diplomovaný zdravotní psycholog“ (chartered health psychologist). V Evropě, Austrálií a USA se používá termín „odborný zdravotní psycholog“ (professional health psychologist) nebo jednoduše „zdravotní psycholog“. Ačkoli mnoho výborů a komisí o tom stále jedná, souhlasí se nyní všeobecně s tím, že odborný zdravotní psycholog by měl mít dostatečnou kvalifikaci ve třech oblastech: výzkumu, výuky a poradenství. Navíc by měl být schopen prokázat adekvátní znalosti akademické psychologie zdraví, obvykle tím, že dosáhne vyššího stupně vzdělání (než na úrovni bakalářské) v psychologii zdraví. Poté, co prokáže, že splňuje požadované podmínky, může odborný zdravotní psycholog pracovat jako akademik na vysoké škole, v zařízeních zdravotní prevence a podpory zdraví, ve školách anebo v rámci zdravotních služeb. Jeho práce může zahrnovat výzkum, výuku a přípravu, realizaci a hodnocení intervencí pro snížení rizikového chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Profese_v_oblasti_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53034</id>
		<title>Profese v oblasti psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Profese_v_oblasti_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=53034"/>
		<updated>2018-03-14T20:36:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Ve Velké Británii, napříč Evropou, v Austrálii a na Novém Zélandu je psychologie zdraví stále se rozšiřující oblastí. Pro mnoho studentů to…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ve Velké Británii, napříč Evropou, v Austrálii a na Novém Zélandu je psychologie zdraví stále se rozšiřující oblastí. Pro mnoho studentů to znamená, že psychologie zdraví je součástí jejich bakalářského studia. Někteří se s psychologií zdraví setkají v rámci příbuzných vědních disciplín, jako je všeobecné lékařství, ošetřovatelství, zdravotnické studie a zubní lékařství. Avšak kromě studia psychologie zdraví na pregraduální úrovni stoupá počet studentů, kteří se psychologii zdraví věnují na vyšší úrovni vzdělání, protože chtějí v této oblasti rozvíjet svou kariéru. Toto vyvolalo řadu debat o budoucnosti psychologie zdraví a o možném uplatnění zdravotních psychologů (health psychologists). Tyto diskuse doposud poukázaly na dvě možné kariérní dráhy: klinický zdravotní psycholog a odborný zdravotní psycholog.&lt;br /&gt;
'''Klinický zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Klinický zdravotní psycholog je ten, kdo spojuje „klinickou psychologii s jejím zaměřením na diagnózu a léčbu jedinců v situacích nouze a tísně…a pole působnosti psychologie zdraví“ (Belar a Deardorff 1995). Aby mohl jedinec vykonávat praxi klinického zdravotního psychologa, je obecně nutné, aby nejprve absolvoval výcvik jako klinický psycholog a poté získal odborné znalosti v psychologii zdraví, což vyžaduje porozumění teoriím a metodám psychologie zdraví a jejich aplikaci v oblasti zdravotní péče (Johnston a Kennedy 1998). Vyškolený klinický zdravotní psycholog obvykle pracuje v oblasti zabývající se tělesným zdravím, což zahrnuje také zvládání stresu a bolesti, rehabilitace pacientů s chronickým onemocněním (např. rakovina, HIV, kardiovaskulární choroby) nebo přípravu a realizaci intervencí u pacientů s poraněním míchy nebo po operaci způsobující tělesnou deformaci.&lt;br /&gt;
'''Odborný zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Odborný zdravotní psycholog je osoba, která je vyškolená podle daných standardů v psychologii zdraví a pracuje jako zdravotní psycholog. Ve Velké Británii zavedla nedávno Britská psychologická společnost pojem „diplomovaný zdravotní psycholog“ (chartered health psychologist). V Evropě, Austrálií a USA se používá termín „odborný zdravotní psycholog“ (professional health psychologist) nebo jednoduše „zdravotní psycholog“. Ačkoli mnoho výborů a komisí o tom stále jedná, souhlasí se nyní všeobecně s tím, že odborný zdravotní psycholog by měl mít dostatečnou kvalifikaci ve třech oblastech: výzkumu, výuky a poradenství. Navíc by měl být schopen prokázat adekvátní znalosti akademické psychologie zdraví, obvykle tím, že dosáhne vyššího stupně vzdělání (než na úrovni bakalářské) v psychologii zdraví. Poté, co prokáže, že splňuje požadované podmínky, může odborný zdravotní psycholog pracovat jako akademik na vysoké škole, v zařízeních zdravotní prevence a podpory zdraví, ve školách anebo v rámci zdravotních služeb. Jeho práce může zahrnovat výzkum, výuku a přípravu, realizaci a hodnocení intervencí pro snížení rizikového chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Behavior%C3%A1ln%C3%AD_zdrav%C3%AD&amp;diff=53033</id>
		<title>Behaviorální zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Behavior%C3%A1ln%C3%AD_zdrav%C3%AD&amp;diff=53033"/>
		<updated>2018-03-14T20:34:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Behaviorální zdraví také zpochybnilo biomedicínský předpoklad o nezávislosti těla a mysli. Behaviorální zdraví se zabývá ochranou zdraví a prevencí onemocnění u zdravých jedinců, a to prostřednictvím výchovných působení ke změně chování a životního stylu. Vliv chování na zdraví jedince svědčí o jednotě těla a mysli.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Behavior%C3%A1ln%C3%AD_zdrav%C3%AD&amp;diff=53032</id>
		<title>Behaviorální zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Behavior%C3%A1ln%C3%AD_zdrav%C3%AD&amp;diff=53032"/>
		<updated>2018-03-14T20:34:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Behaviorální zdraví také zpochybnilo biomedicínský předpoklad o nezávislosti těla a mysli. Behaviorální zdraví se zabývá ochranou zdraví a p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Behaviorální zdraví také zpochybnilo biomedicínský předpoklad o nezávislosti těla a mysli. Behaviorální zdraví se zabývá ochranou zdraví a prevencí onemocnění u zdravých jedinců, a to prostřednictvím výchovných působení ke změně chování a životního stylu. Vliv chování na zdraví jedince svědčí o jednotě těla a mysli.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52429</id>
		<title>Definice zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52429"/>
		<updated>2018-01-28T19:53:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ve světové odborné literatuře je shromážděna řada pokusů o definici zdraví, jde však o úkol velmi obtížný, protože jeho zpracovatel by měl současně: &lt;br /&gt;
* Vyjádřit vrozenou (genetickou) i získanou individuální podmíněnost zdraví (životní styl);&lt;br /&gt;
* Zachytit aktuální místo individua na škále „zdraví-nemoc“ ve smyslu fyzického zdravotního stavu;&lt;br /&gt;
* Současně však též vzít v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech prostřednictvím podnětů týkajících se charakteristik osobní pohody (well-being), štěstí a životní spokojenosti, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem;&lt;br /&gt;
* Dále posoudit též příslušné vnější projevy lidského organismu, tj. chování člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci;&lt;br /&gt;
* A to vše vyjádřit: z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase, uplatňujících se v daném historickém, sociálním, politickém, ekonomickém a kulturním kontextu vývoje společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další okolností, která významně ovlivňuje pokusy o vymezení zdraví, je dynamický nárůst poznatků v každé z disciplín, jež mohou k definování zdraví přispět. Např. genetická podmíněnost zdraví, reflektující individuální vývoj i minulé zkušenosti dřívějších generací, prošla v minulých cca 20 letech takovou proměnou, že dochází ke změně nejen dílčích poznatků, ale i celkového paradigmatu v této oblasti. Zatímco na počátku 80. let 20. století tehdejší literatura ještě považovala genetickou výbavu člověka za jeden z faktorů, stojících zcela mimo kontrolu a možnosti záměrného ovlivnění, dnes je situace odlišná. Nejde však jen o neustálý kontinuální rozvoj lidského poznání a jeho pozitivní vliv na zdraví: objevují se obecnější kritické pohledy na jednoznačné přijímání poznatků stojících na racionálním základě a směrujících k potvrzování jednoznačně formulovaných cílů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postmodernismus'''&lt;br /&gt;
Významný myšlenkový proud 20. a 21. století, klade hlavní důraz na alternativnost vidění světa a přístupů k němu, přičemž – v návaznosti na hnutí New Age – odmítá nadřazenost racionálně kauzálního pojetí klasické (západní) vědy;&lt;br /&gt;
Součástí tohoto pohledu je ovšem kritika jak vědeckých postupů sloužících k poznání a pochopení zdraví, jež jsou často zatíženy příliš optimistickou interpretací výsledků a předpojatost badatelů (Gray, 1999), tak nedostatečné účinnosti a dostupnosti zdravotní péče. &lt;br /&gt;
Postmoderní stanoviska vlastně též znovu upozorňují, že věda by nikdy neměla ztratit hlavní smysl své existence, jímž je rozvíjení a obohacování lidského poznání. K tomu je samozřejmě nezbytné, aby si zachovala objektivitu a schopnost kritiky zhodnotit sama sebe. &lt;br /&gt;
Postmoderní přístup je třeba chápat jako jednu z možností obohacení dalšího rozvoje, spojených s kritickou sebereflexí, v medicíně pak včetně takových prvků, jako je důsledná informovanost pacienta včetně jeho informovaného souhlasu se všemi diagnosticko-terapeutickými úkony, právo pacienta na spolurozhodování o možných způsobech léčby, včetně alternativních postupů a informací o možných vedlejších účincích.&lt;br /&gt;
Otázkou zůstává, zda ve vztahu ke zdraví by právě svobodná volba všech aktuálních a potenciálních pacientů nesměřovala – v rozporu s některými myšlenkami postmodernismu – spíše k postupům racionálně kauzální vědy založené na důkazech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kauzalita'''&lt;br /&gt;
Kauzalita je uplatňovaná ve vztahu ke zdraví, ovšem nevystačí jen s prostým konstatováním vztahu předpokládaných příčin a následků, ani s prostým konstatováním, že příčina předchází následku.&lt;br /&gt;
Takto mechanisticky založený, linárně kauzální přístup, uvádí sled příčin a následků, seřazený v čase: každý následek je na další úrovni příčinou. Toto pojetí by odpovídalo monokauzálnímu vztahu mezi zdravím a nemocí, předpokládajícímu, že každá nemoc má jednu konkrétní příčinu.&lt;br /&gt;
Moderně pojatý kauzální přístup ke zdraví a nemoci však musí zahrnout a postihnout mnohaúrovňově propojený komplex řady faktorů biologických, behaviorálních, psychologických, environmentálních a sociálních, jež mohou mít na zdraví vliv buď&lt;br /&gt;
* pozitivní – podpůrný;&lt;br /&gt;
* neutrální – indiferentní;&lt;br /&gt;
* negativní – poškozující.&lt;br /&gt;
Multikauzální výklad patogeneze chorob vyjadřuje možnost, že ke stejné chorobě mohou různí nemocní dospět odlišným způsobem.&lt;br /&gt;
Vyjádření této složité vzájemné podmíněnosti vztahů uvedených faktorů lépe vyhovuje tzv. cirkulární kauzalita, uplatňovaná v rámci systémového přístupu, soustřeďující pozornost na zkoumání vzájemného ovlivňování vztahů, interakcí a souvislosti systémy zpětných vazeb v určitém kontextu;&lt;br /&gt;
Právě zpětná vazba s následným samoregulačním efektem je obecným základem cirkularity.&lt;br /&gt;
Z ní vycházející model dynamické interakce mezi mnoha proměnnými vytváří podmínky jak pro samoregulaci, tak pro samoorganizaci vztahů mezi proměnnými a umožňuje nacházet odpovědi nejen na otázky po příčinách změn, ale též po souvislostech a celkovém kontextu těchto změn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravděpodobně nejčastěji citovanou a současně zřejmě též nejznámější je definice zdraví, kterou předložila veřejnosti WHO – Světová zdravotnická organizace. Uvedení této definice do literatury a povědomí veřejnosti je nejčastěji vztahováno k roku 1948, v některých literárních zdrojích se ale jako období vzniku této definice uvádí rok 1946. Tato definice byla přijata v Preambuli k Ústavě WHO (WHO Constituiton) na Mezinárodní konferenci zdraví, která se konala v NY ve dnech 19.-22.6. 1946, podepsána byla zástupci 61 zemí dne 22.7. 1946 a uvedena byla v platnost 7.4. 1948. Vymezuje zdraví jako '''stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (well-being), který tedy nespočívá pouze v nepřítomnosti nemoci (disease) či slabosti, neduživosti (infirmity)''' (v anglickém originále: „Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.“)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože ani tato definice nevyhovuje všem kritickým požadavkům, má nepochybně některé významné přednosti. Je to mj.:&lt;br /&gt;
* Orientace na zdraví jako kladně vymezený, žádoucí a tedy motivující, ale přitom přirozený stav, který je hoden následování pro naprostou většinu populace;&lt;br /&gt;
* Vymezení zdraví jako mezioborově pojatého jevu v souladu s b-p-s modelem zdraví;&lt;br /&gt;
* Stručná, srozumitelná, a přitom relativně výstižná formulace, která je akceptovatelná pro převažující část široké i odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato definice sice nebyla po celou dobu své existence oficiálně změněna, WHO však postupně vypracovala některé dodatečné charakteristiky zdraví, jež ji doplňují;&lt;br /&gt;
* Ve vztahu ke zdraví se ve výzvě Zdraví pro všechny (v literatuře zkratka HFA) objevuje v roce 1977 doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 byla publikovaná inovovaná verze této strategie zvaná Zdraví pro všechny v 21. st.&lt;br /&gt;
* V tomto dokumentu je původní, od r. 1946 nezměněná def. doplněna a rozvedena pro praktické účely jako snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí nebo poruch, a nárůst pociťované úrovně zdraví; &lt;br /&gt;
* Kromě toho uvádějí programové dokumenty HFA 21 vymezení „zdravotního potenciálu“ = nejvyšší stupeň zdraví, kterého může jednotlivec dosáhnout, určován možností starat se o sebe i o druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je zřejmé, že tyto doplňky a upřesnění umožňují uchovat definici zdraví WHO v původní podobě. Byly mj. připraveny i proto, aby tuto dnes již široce citovanou definici nebylo nutno nahradit jiným WHO oficiálně užívaným vymezením zdraví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_du%C5%A1e,_t%C4%9Bla_a_zdrav%C3%AD&amp;diff=52427</id>
		<title>Vztah duše, těla a zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_du%C5%A1e,_t%C4%9Bla_a_zdrav%C3%AD&amp;diff=52427"/>
		<updated>2018-01-28T19:51:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hledání plausibilních přístupů k vymezení podstaty zdraví souvisí úzce též s vývojem názorů na vztah duševních a tělesných komponent lidské osobnosti. Otázky priority, resp. nadřazenosti psychických procesů nad fyziologickými a naopak, případně otázka jejich vzájemné vyrovnanosti, byla řešena od počátku rozvoje lidského poznání. Problémem je ovšem již sám pojem duše, neboť ten přestal být ve vývoji psychologického poznání chápán jako předmět psychologie již od 17.stol., kdy byl postupně nahrazován pojmem vědomí, vycházejícím z filosofické soustavy René Déscarta. Další možností je užívat pojmu mysl (mind), či pojmu psychika ve smyslu komplexu duševních dispozic, procesů a obsahů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ke vztahu duše a těla lze zaujmout v zásadě dva možné postoje: duševní a tělesnou složku lze chápat jako dvě oddělené oblasti (dualismus) nebo jako jednu neurčující dimenzi (monismus), jež je duševní (idealismus, mentalismus) či materiální (materialismus) povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychofyzický paralelismus''' předpokládal, že duševní a tělesná dimenze a s nimi související duševní a tělesné procesy se uskutečňují v organismu souběžně, paralelně a nezávisle, avšak vzájemně se neovlivňují;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''interakcionismu''' naopak existuje kauzální, příčinný vztah mezi duševní a tělesnou dimenzí, jakož i mezi duševními a tělesnými procesy.V literatuře se většinou rozlišují dva základní typy interakcionismu: &lt;br /&gt;
* Mechanický (strukturální), vycházející z předpokladu lineárních vztahů – interakcí mnoha faktorů, včetně osobnostních, situačních nebo těch, jež se týkají způsobů odpovědi, v determinovaném chování;&lt;br /&gt;
* Dynamický (procesuální) vychází z předpokladu recipročních interakcí mezi chováním a jak situačními, tak osobnostními faktory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od interakcionismu je '''epifenomenalismus''' v přístupu ke vztahu mezi myslí (psychikou) a tělem materialistickým pohledem na řešení vztahu duše a těla, podle něhož duševní dimenze a s ní související jevy a procesy jsou pouze vedlejším, průvodním jevem (epifenoménem) dimenze a jevů materiálních, tělesných.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dualismus''' výrazně ovlivnil klasický biomedicínský model, který se uplatňoval v medicíně ještě ve 20.st., v němž je s lidským tělem mechanicky zacházeno jako se strojem, jehož poškozené součásti jsou opravovány či nahrazovány jinými;&lt;br /&gt;
Každá nemoc má v duchu tohoto přístupu jednu konkrétní příčinu, jež je tělesné povahy (monokauzální vidění vztahu mezi zdravím a nemocí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychosomatická medicína''', jejíž základy pocházejí již z 19.st., byla velmi intenzivně rozpracovávána zvl. v první polovině 20.st. přinesla změnu pohledu na pacienta jako na jednotu duševního a tělesného v kontextu prostředí a zavedla do medicíny základy multikauzálního pohledu (multifaktoriality) na vztah mezi zdravím a nemocí. Psychosomatická medicína uvedla do lékařství i do psychologie mj. výzkum osobnostních profilů pro jednotlivé nosologické skupiny, popis intrapsychických konfliktů a rozvinula dále teorii stresu. &lt;br /&gt;
Původně se většinou v psychosomatické medicíně rozlišovaly dva základní typy vztahů, a to:&lt;br /&gt;
* Vztahy psychosomatické pro případy, kdy určitý psychický stav či vývoj tohoto stavu vzbuzuje fyziologickou odpověď organismu;&lt;br /&gt;
* Vztahy somatopsychické, v nichž naopak fyziologický stav a jeho vývoj vyvolá psychickou odezvu.&lt;br /&gt;
Protože však již v době konstituování psychosomatické medicíny bylo jasné, že oba druhy těchto vztahů působí ve vzájemné součinnosti a jsou většinou propojeny systémy zpětných vazeb, v průběhu dalšího vývoje se od této kategorizace postupně upouštělo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Biomedicínský model''' byl přepracován do podoby biopsychosociálního modelu. V průběhu dalšího vývoje byl tento model rozšířen ještě o duchovní, spirituální rovinu, rovinu kulturní a ekologickou, zakládající podstatu bioekopsychosociálního modelu, což je pojetí, sledující zahrnutí faktorů životního prostředí. Medicína pokročila především v případě tzv. chronických neinfekčních onemocnění od zjišťování jednotlivých příčin nemocí tělesné povahy k hledání rizikových faktorů a jejich kombinací, jež v komplexu svého účinku mohou nemoc způsobit či ovlivnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od cca 70. let 20. st. navazuje na východiska psychosomatiky behaviorální medicína, přístup, který klade důraz na interakci biologických a behaviorálních faktorů ve všech hlavních medicínských úkonech, tj. v diagnostice, terapii, rehabilitaci, resocializaci i prevenci.&lt;br /&gt;
Základním metodologickým východiskem je zde behaviorální analýza, tj. zjišťování charakteristik odchylek od zdraví, jež mají vztah k chování člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_du%C5%A1e,_t%C4%9Bla_a_zdrav%C3%AD&amp;diff=52426</id>
		<title>Vztah duše, těla a zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_du%C5%A1e,_t%C4%9Bla_a_zdrav%C3%AD&amp;diff=52426"/>
		<updated>2018-01-28T19:51:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Hledání plausibilních přístupů k vymezení podstaty zdraví souvisí úzce též s vývojem názorů na vztah duševních a tělesných komponent lid…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hledání plausibilních přístupů k vymezení podstaty zdraví souvisí úzce též s vývojem názorů na vztah duševních a tělesných komponent lidské osobnosti. Otázky priority, resp. nadřazenosti psychických procesů nad fyziologickými a naopak, případně otázka jejich vzájemné vyrovnanosti, byla řešena od počátku rozvoje lidského poznání. Problémem je ovšem již sám pojem duše, neboť ten přestal být ve vývoji psychologického poznání chápán jako předmět psychologie již od 17.stol., kdy byl postupně nahrazován pojmem vědomí, vycházejícím z filosofické soustavy René Déscarta. Další možností je užívat pojmu mysl (mind), či pojmu psychika ve smyslu komplexu duševních dispozic, procesů a obsahů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ke vztahu duše a těla lze zaujmout v zásadě dva možné postoje: duševní a tělesnou složku lze chápat jako dvě oddělené oblasti (dualismus) nebo jako jednu neurčující dimenzi (monismus), jež je duševní (idealismus, mentalismus) či materiální (materialismus) povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychofyzický paralelismus''' předpokládal, že duševní a tělesná dimenze a s nimi související duševní a tělesné procesy se uskutečňují v organismu souběžně, paralelně a nezávisle, avšak vzájemně se neovlivňují;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''interakcionismu''' naopak existuje kauzální, příčinný vztah mezi duševní a tělesnou dimenzí, jakož i mezi duševními a tělesnými procesy.V literatuře se většinou rozlišují dva základní typy interakcionismu: &lt;br /&gt;
* Mechanický (strukturální), vycházející z předpokladu lineárních vztahů – interakcí mnoha faktorů, včetně osobnostních, situačních nebo těch, jež se týkají způsobů odpovědi, v determinovaném chování;&lt;br /&gt;
* Dynamický (procesuální) vychází z předpokladu recipročních interakcí mezi chováním a jak situačními, tak osobnostními faktory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od interakcionismu je '''epifenomenalismus''' v přístupu ke vztahu mezi myslí (psychikou) a tělem materialistickým pohledem na řešení vztahu duše a těla, podle něhož duševní dimenze a s ní související jevy a procesy jsou pouze vedlejším, průvodním jevem (epifenoménem) dimenze a jevů materiálních, tělesných.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dualismus''' výrazně ovlivnil klasický biomedicínský model, který se uplatňoval v medicíně ještě ve 20.st., v němž je s lidským tělem mechanicky zacházeno jako se strojem, jehož poškozené součásti jsou opravovány či nahrazovány jinými;&lt;br /&gt;
Každá nemoc má v duchu tohoto přístupu jednu konkrétní příčinu, jež je tělesné povahy (monokauzální vidění vztahu mezi zdravím a nemocí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychosomatická medicína''', jejíž základy pocházejí již z 19.st., byla velmi intenzivně rozpracovávána zvl. v první polovině 20.st. přinesla změnu pohledu na pacienta jako na jednotu duševního a tělesného v kontextu prostředí a zavedla do medicíny základy multikauzálního pohledu (multifaktoriality) na vztah mezi zdravím a nemocí. Psychosomatická medicína uvedla do lékařství i do psychologie mj. výzkum osobnostních profilů pro jednotlivé nosologické skupiny, popis intrapsychických konfliktů a rozvinula dále teorii stresu. &lt;br /&gt;
Původně se většinou v psychosomatické medicíně rozlišovaly dva základní typy vztahů, a to:&lt;br /&gt;
* Vztahy psychosomatické pro případy, kdy určitý psychický stav či vývoj tohoto stavu vzbuzuje fyziologickou odpověď organismu;&lt;br /&gt;
* Vztahy somatopsychické, v nichž naopak fyziologický stav a jeho vývoj vyvolá psychickou odezvu.&lt;br /&gt;
Protože však již v době konstituování psychosomatické medicíny bylo jasné, že oba druhy těchto vztahů působí ve vzájemné součinnosti a jsou většinou propojeny systémy zpětných vazeb, v průběhu dalšího vývoje se od této kategorizace postupně upouštělo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Biomedicínský model''' byl přepracován do podoby biopsychosociálního modelu. V průběhu dalšího vývoje byl tento model rozšířen ještě o duchovní, spirituální rovinu, rovinu kulturní a ekologickou, zakládající podstatu bioekopsychosociálního modelu, což je pojetí, sledující zahrnutí faktorů životního prostředí. Medicína pokročila především v případě tzv. chronických neinfekčních onemocnění od zjišťování jednotlivých příčin nemocí tělesné povahy k hledání rizikových faktorů a jejich kombinací, jež v komplexu svého účinku mohou nemoc způsobit či ovlivnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od cca 70. let 20. st. navazuje na východiska psychosomatiky behaviorální medicína, přístup, který klade důraz na interakci biologických a behaviorálních faktorů ve všech hlavních medicínských úkonech, tj. v diagnostice, terapii, rehabilitaci, resocializaci i prevenci.&lt;br /&gt;
Základním metodologickým východiskem je zde behaviorální analýza, tj. zjišťování charakteristik odchylek od zdraví, jež mají vztah k chování člověka.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52425</id>
		<title>Definice zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_zdrav%C3%AD&amp;diff=52425"/>
		<updated>2018-01-28T19:47:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Ve světové odborné literatuře je shromážděna řada pokusů o definici zdraví, jde však o úkol velmi obtížný, protože jeho zpracovatel by měl…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ve světové odborné literatuře je shromážděna řada pokusů o definici zdraví, jde však o úkol velmi obtížný, protože jeho zpracovatel by měl současně: &lt;br /&gt;
* Vyjádřit vrozenou (genetickou) i získanou individuální podmíněnost zdraví (životní styl);&lt;br /&gt;
* Zachytit aktuální místo individua na škále „zdraví-nemoc“ ve smyslu fyzického zdravotního stavu;&lt;br /&gt;
* Současně však též vzít v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech prostřednictvím podnětů týkajících se charakteristik osobní pohody (well-being), štěstí a životní spokojenosti, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem;&lt;br /&gt;
* Dále posoudit též příslušné vnější projevy lidského organismu, tj. chování člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci;&lt;br /&gt;
* A to vše vyjádřit: z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase, uplatňujících se v daném historickém, sociálním, politickém, ekonomickém a kulturním kontextu vývoje společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další okolností, která významně ovlivňuje pokusy o vymezení zdraví, je dynamický nárůst poznatků v každé z disciplín, jež mohou k definování zdraví přispět. Např. genetická podmíněnost zdraví, reflektující individuální vývoj i minulé zkušenosti dřívějších generací, prošla v minulých cca 20 letech takovou proměnou, že dochází ke změně nejen dílčích poznatků, ale i celkového paradigmatu v této oblasti. Zatímco na počátku 80. let 20. století tehdejší literatura ještě považovala genetickou výbavu člověka za jeden z faktorů, stojících zcela mimo kontrolu a možnosti záměrného ovlivnění, dnes je situace odlišná. Nejde však jen o neustálý kontinuální rozvoj lidského poznání a jeho pozitivní vliv na zdraví: objevují se obecnější kritické pohledy na jednoznačné přijímání poznatků stojících na racionálním základě a směrujících k potvrzování jednoznačně formulovaných cílů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postmodernismus'''&lt;br /&gt;
Významný myšlenkový proud 20. a 21. století, klade hlavní důraz na alternativnost vidění světa a přístupů k němu, přičemž – v návaznosti na hnutí New Age – odmítá nadřazenost racionálně kauzálního pojetí klasické (západní) vědy;&lt;br /&gt;
Součástí tohoto pohledu je ovšem kritika jak vědeckých postupů sloužících k poznání a pochopení zdraví, jež jsou často zatíženy příliš optimistickou interpretací výsledků a předpojatost badatelů (Gray, 1999), tak nedostatečné účinnosti a dostupnosti zdravotní péče. &lt;br /&gt;
Postmoderní stanoviska vlastně též znovu upozorňují, že věda by nikdy neměla ztratit hlavní smysl své existence, jímž je rozvíjení a obohacování lidského poznání. K tomu je samozřejmě nezbytné, aby si zachovala objektivitu a schopnost kritiky zhodnotit sama sebe. &lt;br /&gt;
Postmoderní přístup je třeba chápat jako jednu z možností obohacení dalšího rozvoje, spojených s kritickou sebereflexí, v medicíně pak včetně takových prvků, jako je důsledná informovanost pacienta včetně jeho informovaného souhlasu se všemi diagnosticko-terapeutickými úkony, právo pacienta na spolurozhodování o možných způsobech léčby, včetně alternativních postupů a informací o možných vedlejších účincích.&lt;br /&gt;
Otázkou zůstává, zda ve vztahu ke zdraví by právě svobodná volba všech aktuálních a potenciálních pacientů nesměřovala – v rozporu s některými myšlenkami postmodernismu – spíše k postupům racionálně kauzální vědy založené na důkazech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kauzalita'''&lt;br /&gt;
Kauzalita je uplatňovaná ve vztahu ke zdraví, ovšem nevystačí jen s prostým konstatováním vztahu předpokládaných příčin a následků, ani s prostým konstatováním, že příčina předchází následku.&lt;br /&gt;
Takto mechanisticky založený, linárně kauzální přístup, uvádí sled příčin a následků, seřazený v čase: každý následek je na další úrovni příčinou. Toto pojetí by odpovídalo monokauzálnímu vztahu mezi zdravím a nemocí, předpokládajícímu, že každá nemoc má jednu konkrétní příčinu.&lt;br /&gt;
Moderně pojatý kauzální přístup ke zdraví a nemoci však musí zahrnout a postihnout mnohaúrovňově propojený komplex řady faktorů biologických, behaviorálních, psychologických, environmentálních a sociálních, jež mohou mít na zdraví vliv buď&lt;br /&gt;
* pozitivní – podpůrný;&lt;br /&gt;
* neutrální – indiferentní;&lt;br /&gt;
* negativní – poškozující.&lt;br /&gt;
Multikauzální výklad patogeneze chorob vyjadřuje možnost, že ke stejné chorobě mohou různí nemocní dospět odlišným způsobem.&lt;br /&gt;
Vyjádření této složité vzájemné podmíněnosti vztahů uvedených faktorů lépe vyhovuje tzv. cirkulární kauzalita, uplatňovaná v rámci systémového přístupu, soustřeďující pozornost na zkoumání vzájemného ovlivňování vztahů, interakcí a souvislosti systémy zpětných vazeb v určitém kontextu;&lt;br /&gt;
Právě zpětná vazba s následným samoregulačním efektem je obecným základem cirkularity.&lt;br /&gt;
Z ní vycházející model dynamické interakce mezi mnoha proměnnými vytváří podmínky jak pro samoregulaci, tak pro samoorganizaci vztahů mezi proměnnými a umožňuje nacházet odpovědi nejen na otázky po příčinách změn, ale též po souvislostech a celkovém kontextu těchto změn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_zdrav%C3%AD&amp;diff=52423</id>
		<title>Pojetí zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_zdrav%C3%AD&amp;diff=52423"/>
		<updated>2018-01-28T19:44:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Lat. 	salús, salútis = zdraví, blaho, štěstí;  	valétúdó, -inis = zdraví, zdravotní stav; Angl. 	health Něm. 	gesundheit Franc. santé   * Ve v…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Lat. 	salús, salútis = zdraví, blaho, štěstí;&lt;br /&gt;
 	valétúdó, -inis = zdraví, zdravotní stav;&lt;br /&gt;
Angl. 	health&lt;br /&gt;
Něm. 	gesundheit&lt;br /&gt;
Franc. santé&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Ve všech lidských kulturách bylo a je zdraví kladeno na přední místo v hierarchii zastávaných hodnot, neboť umožňuje nejenom naplnění života, dosažení a udržení stavu spokojenosti a štěstí, ale též plnohodnotné uplatnění člověka ve společnosti;&lt;br /&gt;
* Vnímání a hodnocení zdraví se liší v různých populačních skupinách, neboť závisí na řadě okolností, mj. též na věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomickém statusu (SES) posuzovatelů;&lt;br /&gt;
* Např. pro mladé zdravé osoby (cca maturanti, do nástupu na VŠ) je zdraví sice též pozitivní, ale spíše obecnou, abstraktní hodnotou a je vnímáno do značné míry jako samozřejmost; podobně přisuzují někdy relativně nižší význam zdraví lidé s nižší úrovní vzdělání a SES;&lt;br /&gt;
* Zdraví je vždy výsledkem interakce člověka s prostředím, a to jak přírodním, tak i sociálním, civilizačním, charakterizovaným postupem civilizace obecně, rozvojem vědy, techniky a jejich důsledků, infrastruktury, průmyslu, ekonomiky a s nimi souvisejícího životního stylu, a konečně i prostředím společenským, v němž člověk žije;&lt;br /&gt;
* Významnou roli v této interakci sehrává právě životní styl, řazený mezi klíčové determinanty zdraví (viz dále), jehož hlavní dimenze (výživa, fyzická aktivita, vykonávaná práce a vše, co s ní souvisí, sexuální aktivita a reprodukční zdraví, osobní duševní pohoda, vztahy k okolí a způsob a kvalita zvládání zátěže a stresu a absence závislostí) zásadně ovlivňují vývoj zdravotního stavu;&lt;br /&gt;
* Odhady, publikované tradičně v literatuře, uvádějí, že životní styl ovlivňuje zdravotní stav pravděpodobně z cca 50-60%, dále je to úroveň a dostupnost poskytované zdravotní péče (odhadovaný vliv na zdraví je cca 15%), vnější vlivy, jako je životní prostředí, sociální vlivy (cca 15-20%) a vnitřní, genetická predispozice organismu (cca 10-15%);&lt;br /&gt;
* Tyto odhady jsou ovšem skutečně pouze přibližné, obecně je totiž velmi obtížné až nemožné vyjádřit percentuálním podílem vliv jednotlivých skupin faktorů, neboť ve zdraví se uplatňují:&lt;br /&gt;
* Významné interindividuální a intraindividuální rozdíly;&lt;br /&gt;
* Vliv jednotlivých výše uvedených faktorů, který se liší z etiopatogenetického hlediska u různých skupin nemocí (nosologických jednotek), ale i v různých místech na Zemi, podle různých geografických, klimatických a dalších podmínek.&lt;br /&gt;
* Pojem zdraví je přes zdánlivou, především dříve přijímanou jednoznačnost svého obsahu (člověk buď je, nebo není zdráv) nepochybně pojmem komplexní povahy, jehož&lt;br /&gt;
* přesná, výstižná a všeobecně bez výhrad přijímaná definice dosud neexistuje;&lt;br /&gt;
* jehož rozměry jsou multidimenzionální (+holistický přístup);&lt;br /&gt;
* a jehož založení je mezioborové, takže i jeho výzkum, má-li být úspěšný, musí být realizován z interdisciplinárních východisek.&lt;br /&gt;
* Obsah pojmů zdraví a zdravotní stav je do určité míry kvantitativně a kvalitativně měřitelný: k jejich hodnocení se používá standardních metodik v podobě souboru různých vyšetřovacích postupů, zaměřených především na odhalení příznaků nějaké nemoci;&lt;br /&gt;
* Součástí obsahu zdraví je však též funkční zdatnost organismu, jeho tělesná i duševní způsobilost, včetně adekvátní schopnosti navazovat a rozvíjet vztahy k druhým lidem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_poznatk%C5%AF_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52422</id>
		<title>Uplatnění poznatků psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_poznatk%C5%AF_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52422"/>
		<updated>2018-01-28T19:39:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ve Velké Británii, napříč Evropou, v Austrálii a na Novém Zélandu je psychologie zdraví stále se rozšiřující oblastí. Pro mnoho studentů to znamená, že psychologie zdraví je součástí jejich bakalářského studia. Někteří se s psychologií zdraví setkají v rámci příbuzných vědních disciplín, jako je všeobecné lékařství, ošetřovatelství, zdravotnické studie a zubní lékařství. Avšak kromě studia psychologie zdraví na pregraduální úrovni stoupá počet studentů, kteří se psychologii zdraví věnují na vyšší úrovni vzdělání, protože chtějí v této oblasti rozvíjet svou kariéru. Toto vyvolalo řadu debat o budoucnosti psychologie zdraví a o možném uplatnění zdravotních psychologů (health psychologists). Tyto diskuse doposud poukázaly na dvě možné kariérní dráhy: klinický zdravotní psycholog a odborný zdravotní psycholog.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klinický zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Klinický zdravotní psycholog je ten, kdo spojuje „klinickou psychologii s jejím zaměřením na diagnózu a léčbu jedinců v situacích nouze a tísně…a pole působnosti psychologie zdraví“ (Belar a Deardorff 1995). Aby mohl jedinec vykonávat praxi klinického zdravotního psychologa, je obecně nutné, aby nejprve absolvoval výcvik jako klinický psycholog a poté získal odborné znalosti v psychologii zdraví, což vyžaduje porozumění teoriím a metodám psychologie zdraví a jejich aplikaci v oblasti zdravotní péče (Johnston a Kennedy 1998). Vyškolený klinický zdravotní psycholog obvykle pracuje v oblasti zabývající se tělesným zdravím, což zahrnuje také zvládání stresu a bolesti, rehabilitace pacientů s chronickým onemocněním (např. rakovina, HIV, kardiovaskulární choroby) nebo přípravu a realizaci intervencí u pacientů s poraněním míchy nebo po operaci způsobující tělesnou deformaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odborný zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Odborný zdravotní psycholog je osoba, která je vyškolená podle daných standardů v psychologii zdraví a pracuje jako zdravotní psycholog. Ve Velké Británii zavedla nedávno Britská psychologická společnost pojem „diplomovaný zdravotní psycholog“ (chartered health psychologist). V Evropě, Austrálií a USA se používá termín „odborný zdravotní psycholog“ (professional health psychologist) nebo jednoduše „zdravotní psycholog“. Ačkoli mnoho výborů a komisí o tom stále jedná, souhlasí se nyní všeobecně s tím, že odborný zdravotní psycholog by měl mít dostatečnou kvalifikaci ve třech oblastech: výzkumu, výuky a poradenství. Navíc by měl být schopen prokázat adekvátní znalosti akademické psychologie zdraví, obvykle tím, že dosáhne vyššího stupně vzdělání (než na úrovni bakalářské) v psychologii zdraví. Poté, co prokáže, že splňuje požadované podmínky, může odborný zdravotní psycholog pracovat jako akademik na vysoké škole, v zařízeních zdravotní prevence a podpory zdraví, ve školách anebo v rámci zdravotních služeb. Jeho práce může zahrnovat výzkum, výuku a přípravu, realizaci a hodnocení intervencí pro snížení rizikového chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_poznatk%C5%AF_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52421</id>
		<title>Uplatnění poznatků psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_poznatk%C5%AF_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52421"/>
		<updated>2018-01-28T19:39:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Ve Velké Británii, napříč Evropou, v Austrálii a na Novém Zélandu je psychologie zdraví stále se rozšiřující oblastí. Pro mnoho studentů to…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ve Velké Británii, napříč Evropou, v Austrálii a na Novém Zélandu je psychologie zdraví stále se rozšiřující oblastí. Pro mnoho studentů to znamená, že psychologie zdraví je součástí jejich bakalářského studia. Někteří se s psychologií zdraví setkají v rámci příbuzných vědních disciplín, jako je všeobecné lékařství, ošetřovatelství, zdravotnické studie a zubní lékařství. Avšak kromě studia psychologie zdraví na pregraduální úrovni stoupá počet studentů, kteří se psychologii zdraví věnují na vyšší úrovni vzdělání, protože chtějí v této oblasti rozvíjet svou kariéru. Toto vyvolalo řadu debat o budoucnosti psychologie zdraví a o možném uplatnění zdravotních psychologů (health psychologists). Tyto diskuse doposud poukázaly na dvě možné kariérní dráhy: klinický zdravotní psycholog a odborný zdravotní psycholog.&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
Klinický zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Klinický zdravotní psycholog je ten, kdo spojuje „klinickou psychologii s jejím zaměřením na diagnózu a léčbu jedinců v situacích nouze a tísně…a pole působnosti psychologie zdraví“ (Belar a Deardorff 1995). Aby mohl jedinec vykonávat praxi klinického zdravotního psychologa, je obecně nutné, aby nejprve absolvoval výcvik jako klinický psycholog a poté získal odborné znalosti v psychologii zdraví, což vyžaduje porozumění teoriím a metodám psychologie zdraví a jejich aplikaci v oblasti zdravotní péče (Johnston a Kennedy 1998). Vyškolený klinický zdravotní psycholog obvykle pracuje v oblasti zabývající se tělesným zdravím, což zahrnuje také zvládání stresu a bolesti, rehabilitace pacientů s chronickým onemocněním (např. rakovina, HIV, kardiovaskulární choroby) nebo přípravu a realizaci intervencí u pacientů s poraněním míchy nebo po operaci způsobující tělesnou deformaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odborný zdravotní psycholog'''&lt;br /&gt;
Odborný zdravotní psycholog je osoba, která je vyškolená podle daných standardů v psychologii zdraví a pracuje jako zdravotní psycholog. Ve Velké Británii zavedla nedávno Britská psychologická společnost pojem „diplomovaný zdravotní psycholog“ (chartered health psychologist). V Evropě, Austrálií a USA se používá termín „odborný zdravotní psycholog“ (professional health psychologist) nebo jednoduše „zdravotní psycholog“. Ačkoli mnoho výborů a komisí o tom stále jedná, souhlasí se nyní všeobecně s tím, že odborný zdravotní psycholog by měl mít dostatečnou kvalifikaci ve třech oblastech: výzkumu, výuky a poradenství. Navíc by měl být schopen prokázat adekvátní znalosti akademické psychologie zdraví, obvykle tím, že dosáhne vyššího stupně vzdělání (než na úrovni bakalářské) v psychologii zdraví. Poté, co prokáže, že splňuje požadované podmínky, může odborný zdravotní psycholog pracovat jako akademik na vysoké škole, v zařízeních zdravotní prevence a podpory zdraví, ve školách anebo v rámci zdravotních služeb. Jeho práce může zahrnovat výzkum, výuku a přípravu, realizaci a hodnocení intervencí pro snížení rizikového chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADle_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52420</id>
		<title>Cíle psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADle_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52420"/>
		<updated>2018-01-28T19:36:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Psychologie zdraví zdůrazňuje vliv psychologických faktorů na vznik onemocnění, jeho průběh a důsledky, ale také na zdravotní stav obecně. Cí…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Psychologie zdraví zdůrazňuje vliv psychologických faktorů na vznik onemocnění, jeho průběh a důsledky, ale také na zdravotní stav obecně. Cíle psychologie zdraví můžeme rozdělit do těchto kategorií: (1) pochopení, vysvětlení a rozvíjení a ověřování teorií a hypotéz; a (2) zavádění této teorie do praxe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cílem psychologie zdraví je pochopit, vysvětlit, rozvíjet a ověřit teorii pomocí:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posouzení role chování v etiologii nemoci, například:&lt;br /&gt;
* Ischemická srdeční choroba souvisí s chováním, jako je kouření, příjem potravy a nedostatek cvičení.&lt;br /&gt;
* Mnoho typů rakoviny souvisí s chováním, jako je stravování, kouření, konzumace alkoholu a zanedbávání pravidelných vyšetření a prohlídek.&lt;br /&gt;
* Mrtvice souvisí s kouřením, cholesterolem a vysokým krevním tlakem.&lt;br /&gt;
* Často přehlíženou příčinou smrti jsou nehody. Ty mohou souviset s konzumací alkoholu/drog a nebezpečným způsobem řízení&lt;br /&gt;
Předvídání nezdravého chování, jako například:&lt;br /&gt;
* Kouření, konzumace alkoholu a jídel s vysokým obsahem tuku souvisí s přesvědčením.&lt;br /&gt;
* Na základě přesvědčení jedince ohledně zdraví a nemoci můžeme předvídat jeho chování.&lt;br /&gt;
Posouzení vzájemného působení mezi psychologickými a fyziologickými faktory, například:&lt;br /&gt;
* Prožitek stresu souvisí s hodnocením situace, copingem a sociální podporou.&lt;br /&gt;
* Stres vede k fyziologickým změnám, které mohou vyvolat onemocnění nebo zhoršit jeho průběh.&lt;br /&gt;
* Úzkost může zvýšit vnímanou bolest, „rozptýlení“ ji může snížit.&lt;br /&gt;
* Porozumění tomu, jakou roli hrají psychologické faktory v prožívání nemoci – například: Porozumění psychologickým důsledkům nemoci může pomoci zmírnit fyzické příznaky, jako je bolest, nevolnost, zvracení; psychické příznaky, jako je úzkost nebo deprese.&lt;br /&gt;
Posouzení úlohy psychologických faktorů při léčbě nemoci. Například:&lt;br /&gt;
* Pokud jsou psychologické faktory důležité coby příčiny nemoci, mohou také ovlivnit léčbu nemoci.&lt;br /&gt;
* Změna chování a redukce stresu může snížit pravděpodobnost dalšího srdečního infarktu.&lt;br /&gt;
* Terapie zaměřující se na psychologické důsledky nemoci může ovlivnit délku života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologie má také za cíl zavést teorii do praxe. To se může realizovat pomocí:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podpory „zdravého“ chování – například: &lt;br /&gt;
* Porozumíme-li vztahu mezi chováním a nemocí, můžeme se zaměřit na chování, které zdraví narušuje;&lt;br /&gt;
* Porozumíme-li přesvědčením, jejichž prostřednictvím můžeme předpovědět způsob chování, můžeme se na tato přesvědčení blíže zaměřit;&lt;br /&gt;
* Porozumíme-li přesvědčením, můžeme je poté úspěšněji měnit.&lt;br /&gt;
Prevence nemoci – například:&lt;br /&gt;
* Změna přesvědčení a chování může zabránit vzniku nemoci;&lt;br /&gt;
* Úprava hladiny stresu může snížit riziko srdečního infarktu;&lt;br /&gt;
* Změna chování během onemocnění (např. přestane-li člověk po infarktu kouřit) může zabránit dalšímu narušení zdraví;&lt;br /&gt;
* Výcvik zdravotnických pracovníků, jehož cílem je zlepšit komunikační dovednosti a provést vhodné intervence, může pomoci předcházet nemocem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52419</id>
		<title>Psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52419"/>
		<updated>2018-01-28T19:31:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Psychologie oficiálně vznikla v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). Nicméně centrem psychologie zdraví je od roku 1986 Evropa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologie zdraví by svými poznatky měla mít vliv na celkový systém zdravotní péče, měla by fungovat při formulaci zásad organizace a financování zdravotní péče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologie zdraví představuje pravděpodobně nejnovější pokrok v tom, aby naše chápání zdraví zahrnovalo také psychologické faktory. Matarazzo popsal psychologii zdraví jako „souhrn specifických vzdělávacích, vědeckých a odborných přínosů, které psychologie poskytla a které se zabývají zdravím, jeho podporou a udržením, ale také nemocemi a jinými poruchami a jejich léčbou.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologii zdraví můžeme pochopit na základě toho, jak zodpovídá následující otázky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Co způsobuje nemoc? &lt;br /&gt;
Psychologie zdraví pojímá člověka jako složitý systém a příčinu nemocí spatřuje v mnoha různých faktorech. Psychologie zdraví tedy opouští jednoduchý lineární model zdraví a tvrdí, že nemoc může být způsobena kombinací biologických (např. viry), psychologických (např. chování, přesvědčení) a sociálních (např. zaměstnání) faktorů. &lt;br /&gt;
Tento přístup odráží bio-psycho-sociální model zdraví a nemoci, který vyvinul Engel (1977, 1980) a který je znázorněn na obrázku. Tento model představuje pokus začlenit psychické („psycho“) a environmentální („sociální“) vlivy do tradičního biomedicínského modelu zdraví („bio“), a to následovně: (1) bio faktory zahrnují genetické, virové, bakteriální a organické poruchy; (2) psycho faktory zdraví a nemoci zahrnují kognici (očekávání ohledně zdraví), emoce (např. strach z léčby) a chování (např. kouření, stravování, cvičení nebo konzumace alkoholu); (3) sociální aspekty zdraví zahrnují společenské normy chování (např. společenská norma podporující nebo zamezující kouření), nátlak na změnu chování (např. očekávání skupiny vrstevníků, rodičovský nátlak), společenské hodnoty týkající se zdraví (např. zda je zdraví hodnoceno pozitivně, nebo negativně), sociální třídu a etnikum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Kdo je zodpovědný za nemoc? &lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že je nemoc výsledkem různých příčin, jedinec již není považován pouze za pasivní oběť. Pokud tedy například chování má vliv na vznik onemocnění, znamená to, že jedinec je částečně zodpovědný za své zdraví i nemoc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak by měla být nemoc léčena? &lt;br /&gt;
Podle psychologie zdraví by měl být léčen celý člověk, ne jenom tělesné změny, které nastaly. To může představovat změnu chování, úsilí o změnu přesvědčení a copingových strategií a také dodržování lékařských doporučení (compliance).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Kdo je zodpovědný za léčbu? &lt;br /&gt;
Protože je léčena celá osoba, ne pouze tělesné onemocnění, je pacient částečně zodpovědný za léčbu. Může mít např. zodpovědnost za to, že pravidelně užívá léky nebo že změní svá přesvědčení a své chování. Pacienti již nejsou považováni za pasivní oběti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jaký je vztah mezi tělem a myslí? &lt;br /&gt;
Dvacáté století zpochybnilo tradiční nezávislost těla a mysli, která vyplývala z dualistického modelu zdraví a nemoci, a stále větší pozornost byla věnována interakci mezi tělem a myslí. Tuto změnu pohledu odráží např. vznik holistického neboli celostního (whole-person) přístupu ke zdraví. Psychologie zdraví tedy předpokládá, že mysl a tělo na sebe vzájemně působí. Ačkoli to znamená odklon od tradičního medicínského pohledu, ve kterém se mysl a tělo chápou jako nezávislé, stále tvoří oddělené kategorie – existence dvou různých pojmů (mysl – tělo) naznačuje jistou míru nezávislosti, takže „interakce“ může nastat pouze mezi určitými „strukturami“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Jakou úlohu mají psychologické faktory v rámci zdraví a nemoci? &lt;br /&gt;
Psychologie zdraví nepovažuje psychologické faktory jenom za následky nemoci, ale také za jejich etiologické příčiny. Zdravotní psychologové uvažují o dvou typech vztahů mezi psychickými faktory a zdravím – přímém a nepřímém. Přímému vztahu se věnují fyziologické výzkumy; studuje se zde např. vliv stresu na onemocnění, jako jsou nemoci srdce a rakovina. Z tohoto pohledu má způsob, jakým člověk svůj život prožívá („Cítím se pod tlakem, ve stresu“), dopad na jeho tělo a zdravotní stav. Nepřímému vztahu se věnují behaviorální výzkumy – např. studie kouření, stravování, cvičení a sexuálního chování. Z tohoto pohledu způsob myšlení jedince („Cítím, že jsem ve stresu.“) ovlivňuje jeho chování („Zakouřím si.“) a to má následně vliv na jeho zdraví. Přímý i nepřímý vztah je znázorněn na následujícím obrázku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 //doplnit obrázky ze státnicových otázek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52418</id>
		<title>Psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52418"/>
		<updated>2018-01-28T19:28:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Psychologie oficiálně vznikla v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). Nicméně centrem psychologie zdraví je od roku 1986 Evropa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologie zdraví by svými poznatky měla mít vliv na celkový systém zdravotní péče, měla by fungovat při formulaci zásad organizace a financování zdravotní péče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologie zdraví představuje pravděpodobně nejnovější pokrok v tom, aby naše chápání zdraví zahrnovalo také psychologické faktory. Matarazzo popsal psychologii zdraví jako „souhrn specifických vzdělávacích, vědeckých a odborných přínosů, které psychologie poskytla a které se zabývají zdravím, jeho podporou a udržením, ale také nemocemi a jinými poruchami a jejich léčbou.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologii zdraví můžeme pochopit na základě toho, jak zodpovídá následující otázky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Co způsobuje nemoc? Psychologie zdraví pojímá člověka jako složitý systém a příčinu nemocí spatřuje v mnoha různých faktorech. Psychologie zdraví tedy opouští jednoduchý lineární model zdraví a tvrdí, že nemoc může být způsobena kombinací biologických (např. viry), psychologických (např. chování, přesvědčení) a sociálních (např. zaměstnání) faktorů. Tento přístup odráží bio-psycho-sociální model zdraví a nemoci, který vyvinul Engel (1977, 1980) a který je znázorněn na obrázku.&lt;br /&gt;
Tento model představuje pokus začlenit psychické („psycho“) a environmentální („sociální“) vlivy do tradičního biomedicínského modelu zdraví („bio“), a to následovně: (1) bio faktory zahrnují genetické, virové, bakteriální a organické poruchy; (2) psycho faktory zdraví a nemoci zahrnují kognici (očekávání ohledně zdraví), emoce (např. strach z léčby) a chování (např. kouření, stravování, cvičení nebo konzumace alkoholu); (3) sociální aspekty zdraví zahrnují společenské normy chování (např. společenská norma podporující nebo zamezující kouření), nátlak na změnu chování (např. očekávání skupiny vrstevníků, rodičovský nátlak), společenské hodnoty týkající se zdraví (např. zda je zdraví hodnoceno pozitivně, nebo negativně), sociální třídu a etnikum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Kdo je zodpovědný za nemoc?&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že je nemoc výsledkem různých příčin, jedinec již není považován pouze za pasivní oběť. Pokud tedy například chování má vliv na vznik onemocnění, znamená to, že jedinec je částečně zodpovědný za své zdraví i nemoc.&lt;br /&gt;
Jak by měla být nemoc léčena? Podle psychologie zdraví by měl být léčen celý člověk, ne jenom tělesné změny, které nastaly. To může představovat změnu chování, úsilí o změnu přesvědčení a copingových strategií a také dodržování lékařských doporučení (compliance).&lt;br /&gt;
Kdo je zodpovědný za léčbu? Protože je léčena celá osoba, ne pouze tělesné onemocnění, je pacient částečně zodpovědný za léčbu. Může mít např. zodpovědnost za to, že pravidelně užívá léky nebo že změní svá přesvědčení a své chování. Pacienti již nejsou považováni za pasivní oběti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jaký je vztah mezi tělem a myslí?&lt;br /&gt;
Dvacáté století zpochybnilo tradiční nezávislost těla a mysli, která vyplývala z dualistického modelu zdraví a nemoci, a stále větší pozornost byla věnována interakci mezi tělem a myslí. Tuto změnu pohledu odráží např. vznik holistického neboli celostního (whole-person) přístupu ke zdraví. Psychologie zdraví tedy předpokládá, že mysl a tělo na sebe vzájemně působí. Ačkoli to znamená odklon od tradičního medicínského pohledu, ve kterém se mysl a tělo chápou jako nezávislé, stále tvoří oddělené kategorie – existence dvou různých pojmů (mysl – tělo) naznačuje jistou míru nezávislosti, takže „interakce“ může nastat pouze mezi určitými „strukturami“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jakou úlohu mají psychologické faktory v rámci zdraví a nemoci? &lt;br /&gt;
Psychologie zdraví nepovažuje psychologické faktory jenom za následky nemoci, ale také za jejich etiologické příčiny. Zdravotní psychologové uvažují o dvou typech vztahů mezi psychickými faktory a zdravím – přímém a nepřímém. Přímému vztahu se věnují fyziologické výzkumy; studuje se zde např. vliv stresu na onemocnění, jako jsou nemoci srdce a rakovina. Z tohoto pohledu má způsob, jakým člověk svůj život prožívá („Cítím se pod tlakem, ve stresu“), dopad na jeho tělo a zdravotní stav. Nepřímému vztahu se věnují behaviorální výzkumy – např. studie kouření, stravování, cvičení a sexuálního chování. Z tohoto pohledu způsob myšlení jedince („Cítím, že jsem ve stresu.“) ovlivňuje jeho chování („Zakouřím si.“) a to má následně vliv na jeho zdraví. Přímý i nepřímý vztah je znázorněn na následujícím obrázku.&lt;br /&gt;
//doplnit obrázky ze státnicových otázek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Behavior%C3%A1ln%C3%AD_medic%C3%ADna&amp;diff=52414</id>
		<title>Behaviorální medicína</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Behavior%C3%A1ln%C3%AD_medic%C3%ADna&amp;diff=52414"/>
		<updated>2018-01-28T19:23:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Behaviorální zdraví také zpochybnilo biomedicínský předpoklad o nezávislosti těla a mysli. Behaviorální zdraví se zabývá ochranou zdraví a p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Behaviorální zdraví také zpochybnilo biomedicínský předpoklad o nezávislosti těla a mysli. Behaviorální zdraví se zabývá ochranou zdraví a prevencí onemocnění u zdravých jedinců, a to prostřednictvím výchovných působení ke změně chování a životního stylu. Vliv chování na zdraví jedince svědčí o jednotě těla a mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další disciplínou, která zpochybnila biomedicínský model zdraví, byla behaviorální medicína. Schwartz a Weiss (1977) ji pospali jako směsici prvků z behaviorálních vědních disciplín (psychologie, sociologie, zdravotní výchova), která se zaměřuje na zdravotní péči, léčbu a prevenci nemocí. Pomerleau a Brady (1979) popsali behaviorální medicínu také jako souhrn metod odvozených z experimentální analýzy chování (jako je behaviorální terapie a řízená změna chování); podílí se podle nich na hodnocení, léčbě a prevenci tělesných onemocnění a fyziologických poruch (např. primární hypertenze, návykové chování a obezita). Bývá také zdůrazňováno, že duševní problémy, jako jsou neurózy nebo psychózy, se behaviorální medicíny netýkají, pokud nevedou ke vzniku tělesného onemocnění. Behaviorální medicína tedy v rámci výzkumu zdraví počítá s psychologickými faktory a odchyluje se od tradičního biomedicínského pohledu na zdraví tím, že se nezaměřuje jenom na léčbu, ale také na prevenci a intervenci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychosomatick%C3%A1_medic%C3%ADna&amp;diff=52412</id>
		<title>Psychosomatická medicína</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychosomatick%C3%A1_medic%C3%ADna&amp;diff=52412"/>
		<updated>2018-01-28T19:21:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „První zpochybnění biomedicínského modelu přinesla psychosomatická medicína. Ta se rozvíjela na začátku 20. století v reakci na Freudův rozbor …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;První zpochybnění biomedicínského modelu přinesla psychosomatická medicína. Ta se rozvíjela na začátku 20. století v reakci na Freudův rozbor vztahu mezi myslí a tělesným onemocněním. Freud na přelomu století popsal stav zvaný „hysterická paralýza“, při němž pacienti vykazovali ochrnutí končetin bez zjevné organické příčiny; navíc charakter ochrnutí neodpovídal anatomickému uspořádání nervů. Freud se domníval, že příčinou je duševní stav jedince, kdy potlačené pocity a prožitky byly vyjádřeny tělesným postižením. Toto vysvětlení svědčilo o interakci mezi myslí a tělem a o tom, že psychologické činitele nemusí být pouze důsledkem nemoci, ale mohou být také jednou z příčin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biomedic%C3%ADnsk%C3%BD_model&amp;diff=52411</id>
		<title>Biomedicínský model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biomedic%C3%ADnsk%C3%BD_model&amp;diff=52411"/>
		<updated>2018-01-28T19:19:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Biomedicínský model lékařství můžeme pochopit na základě toho, jak zodpovídá následující otázky:  * Co způsobuje onemocnění? Podle biomed…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Biomedicínský model lékařství můžeme pochopit na základě toho, jak zodpovídá následující otázky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Co způsobuje onemocnění? Podle biomedicínského modelu pocházejí nemoci buď z vnějšího prostředí, pronikají do těla a způsobují v něm fyzické změny, nebo se jedná o vnitřní vegetativní změny vůlí neovlivnitelné. Tato onemocnění mohou být způsobeny různými faktory, jako chemická nerovnováha, bakterie, viry nebo genetické predispozice.&lt;br /&gt;
* Kdo je zodpovědný za onemocnění? Protože je nemoc chápána jako důsledek biologických změn, které člověk nemůže ovlivnit, jedinec není zodpovědný za nemoc, kterou trpí, ale je považován za oběť vnějších sil, které způsobuji vnitřní změny.&lt;br /&gt;
* Jak by měla být nemoc léčena? Biomedicínský model uplatňuje v léčbě postupy jako očkování, operace, chemoterapii a radioterapie, z nichž všechny mají za cíl změnit fyzický stav těla.&lt;br /&gt;
* Kdo nese za léčbu odpovědnost? Odpovědnost za léčbu mají zdravotničtí pracovníci.&lt;br /&gt;
* Jaký je vztah mezi zdravím a nemocí? V rámci biomedicínského modelu jsou nemoc a zdraví považovány za kvalitativně odlišné – člověk je buď zdravý, nebo nemocný – mezi těmito stavy neexistuje postupný přechod. &lt;br /&gt;
* Jaký je vztah mezi tělem a myslí? Podle biomedicínského modelu fungují tělo a mysl nezávisle na sobě, což odpovídá tradičnímu dualistickému modelu mysli a těla. Z tohoto pohledu není mysl schopna ovlivňovat fyzickou hmotu, tělo a mysl jsou chápány jako nezávislé entity. Mysl je vnímána jako abstraktní a souvisí s pocity a myšlenkami; naopak tělo je chápáno čistě jako fyzická hmota: např. pokožka, svaly, kosti, mozek a orgány. Tělesné změny tedy nezávisí na změnách stavu mysli. &lt;br /&gt;
* Jak psychologické faktory ovlivňují zdraví a nemoc? V rámci tradiční biomedicíny může onemocnění mít psychologické následky, ale ne psychologické příčiny. Například rakovina může způsobit smutek, ale nálada jako taková nesouvisí se vznikem nebo vývojem nádorového onemocnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52410</id>
		<title>Psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52410"/>
		<updated>2018-01-28T19:17:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Psychologie oficiálně vznikla v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). Nicméně centrem psychologie zdraví je od roku 1986 Evropa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologie zdraví by svými poznatky měla mít vliv na celkový systém zdravotní péče, měla by fungovat při formulaci zásad organizace a financování zdravotní péče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52408</id>
		<title>Psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52408"/>
		<updated>2018-01-28T19:17:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Psychologie oficiálně vznikla v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health P…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Psychologie oficiálně vznikla v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). Nicméně centrem psychologie zdraví je od roku 1986 Evropa. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychologie zdraví by svými poznatky měla mít vliv na celkový systém zdravotní péče, měla by fungovat při formulaci zásad organizace a financování zdravotní péče.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52407</id>
		<title>Vznik psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52407"/>
		<updated>2018-01-28T19:17:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Důvody vzniku Psychologie zdraví: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Změna struktury nemocí a poruch od infekčních k neinfekčním, chronickým, souvisejícím se způsobem života a životním stylem (KVO, nádorová onemocnění, úrazy a otravy);&lt;br /&gt;
* Vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being – obsaženo i v definici WHO (zdraví není jenom stav, který je definovatelný absencí nemoci/neduživosti apod., ale stav, který je typický úplnou psychickou, sociální a fyzickou pohodou, resp. well-beingem) – akcentace na well-being vedla k jeho rozpracování;&lt;br /&gt;
* Biomedicínský pohled na člověka a jeho zdraví a nemoc se změnil v bio-psycho-sociální hledisko v souvislosti s holistickým pojetím zdraví (+ občas se také hovoří o spirituálních, kulturních, ekologických a dalších faktorech)&lt;br /&gt;
* Vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům (s tímto pojetím přišel A. Antonovsky);&lt;br /&gt;
* Pojetí integrované prevence – koncept, který se nepodařilo dotáhnout, ale nebyl nikdy popřen; až 50% všech příčin úmrtí by bylo možno změnit vhodnou formou prevence (McGinnis a Forge, 1993), př. preventivní lékařské prohlídky;&lt;br /&gt;
* Zvyšující se výdaje na zdravotní péči (jako jeden z prvních významných nárůstů nákladů byl identifikován šestinásobek nákladů za dvacet let, od r. 1973 do r. 1993, nyní jde o ještě vyšší tempo nárůstu), které vyžadují hledání nových cest a postupů; problematika stoupající spoluúčasti pacientů;&lt;br /&gt;
* Holistické pojetí zdraví: celostní pojetí, kde je hlavní hodnota zdraví v komplexu/celku fungování organismu – člověk se cítí zdráv celkově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52406</id>
		<title>Vznik psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vznik_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52406"/>
		<updated>2018-01-28T19:16:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Důvody vzniku Psychologie zdraví:   * Změna struktury nemocí a poruch od infekčních k neinfekčním, chronickým, souvisejícím se způsobem života…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Důvody vzniku Psychologie zdraví: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Změna struktury nemocí a poruch od infekčních k neinfekčním, chronickým, souvisejícím se způsobem života a životním stylem (KVO, nádorová onemocnění, úrazy a otravy);&lt;br /&gt;
* Vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being – obsaženo i v definici WHO (zdraví není jenom stav, který je definovatelný absencí nemoci/neduživosti apod., ale stav, který je typický úplnou psychickou, sociální a fyzickou pohodou, resp. well-beingem) – akcentace na well-being vedla k jeho rozpracování;&lt;br /&gt;
* Biomedicínský pohled na člověka a jeho zdraví a nemoc se změnil v bio-psycho-sociální hledisko v souvislosti s holistickým pojetím zdraví (+ občas se také hovoří o spirituálních, kulturních, ekologických a dalších faktorech)&lt;br /&gt;
* Vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům (s tímto pojetím přišel A. Antonovsky);&lt;br /&gt;
* Pojetí integrované prevence – koncept, který se nepodařilo dotáhnout, ale nebyl nikdy popřen; až 50% všech příčin úmrtí by bylo možno změnit vhodnou formou prevence (McGinnis a Forge, 1993), př. preventivní lékařské prohlídky;&lt;br /&gt;
* Zvyšující se výdaje na zdravotní péči (jako jeden z prvních významných nárůstů nákladů byl identifikován šestinásobek nákladů za dvacet let, od r. 1973 do r. 1993, nyní jde o ještě vyšší tempo nárůstu), které vyžadují hledání nových cest a postupů; problematika stoupající spoluúčasti pacientů;&lt;br /&gt;
* Holistické pojetí zdraví: celostní pojetí, kde je hlavní hodnota zdraví v komplexu/celku fungování organismu – člověk se cítí zdráv celkově.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Bt_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52395</id>
		<title>Předmět psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Bt_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=52395"/>
		<updated>2018-01-28T18:58:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Psychologie zdraví jednou z mladých, ale velmi dynamicky se rozvíjejících psychologických disciplín. Její faktická (obsahová) historie je výrazn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Psychologie zdraví jednou z mladých, ale velmi dynamicky se rozvíjejících psychologických disciplín. Její faktická (obsahová) historie je výrazně delší, ale oficiálně (formálně) byla institucionalizovaná v roce '''1978''', kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Definice APA: „Jde o soubor specifických, vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící: &lt;br /&gt;
* k upevňování, podpoře a uchování zdraví („health promotion and maintenance“);&lt;br /&gt;
* k prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci;&lt;br /&gt;
* k analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice uváděné v monografiích věnovaných PZ se shodují v tom, že psychologie zdraví: &lt;br /&gt;
* zkoumá zákonitosti vlivu psychických dispozic, funkcí a procesů na zdraví člověka;&lt;br /&gt;
* zkoumá vznik a rozvoj nemocí a možnosti jejich terapie, rehabilitace, resocializace a prevence;&lt;br /&gt;
* je systematickou aplikací psychologických poznatků do oblasti zdraví, nemoci a systému poskytování, organizování a financování zdravotní péče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_a_pro%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka_ve_zdrav%C3%AD_a_v_nemoci&amp;diff=51532</id>
		<title>Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chov%C3%A1n%C3%AD_a_pro%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka_ve_zdrav%C3%AD_a_v_nemoci&amp;diff=51532"/>
		<updated>2018-01-07T22:52:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* terminologie: &lt;br /&gt;
* behaviour, behavioural &lt;br /&gt;
* behavior, behavioral S-R schéma &lt;br /&gt;
* S-O-R schéma &lt;br /&gt;
* důvody snah o změny chování  &lt;br /&gt;
* možnosti realizace - jde pouze o odnaučení nevhodných a naučení vhodných vzorců chování (patterns of behavior)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''interferující okolnosti v praxi:'''  &lt;br /&gt;
* osobnostní zvláštnosti (vlastnosti, reaktivita, vzrušivost ad.)  &lt;br /&gt;
* úroveň a kvalita motivačních zdrojů pacientů i lékařů  &lt;br /&gt;
* vzájemný vztah lékař a pacienta  &lt;br /&gt;
* stupeň odolnosti vůči stresu vyplývajícímu často právě z navozovaných změn  &lt;br /&gt;
* různé dimenze kognitivního stylu zúčastněných osob  &lt;br /&gt;
* tendence setrvávat v určité stereotypii životního stylu  &lt;br /&gt;
* nechuť nahradit zakořeněné vlastnosti  &lt;br /&gt;
* nelibě prožívaný pocit ztráty, vznikající opuštěním některého ze  &lt;br /&gt;
* vžitých vzorců chování , který dříve tvořil součást životního stylu&lt;br /&gt;
* již od počátku 50. let v USA, později i v západní Evropě &lt;br /&gt;
* méně propracovaná teorie, přesto řada poznatků úspěšných (emoční poruchy, potlačování strachu) &lt;br /&gt;
* rozvoj v souvislosti s prevencí, orientace na výživu a typ chování, později též na fyzickou aktivitu a odvykání kouření &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* v současnosti shoda ve dvou hlavních aspektech:&lt;br /&gt;
# k dosažení změn chování a jednání je třeba kromě teoretických východisek i  &lt;br /&gt;
# názorného popisu konkrétních podmínek realizace těchto změn  &lt;br /&gt;
* změna chování na individuální úrovni, má-li být trvalá či dlouhodobá, je podmíněna: &lt;br /&gt;
# '''dosažením určitých znalostí, informací''' (knowledge = znalosti), relativně ucelené soubory informací, reflektujících minulou (individuální či společenskou) zkušenost, jež jsou předávány buď individuálně nebo mediálním přenosem , dostatečná úroveň znalostí je nezbytnou podmínkou změn &lt;br /&gt;
# '''zaujetím určitých názorů a postojů''' (attitude) - názory, postoje – pohotovost k určité aktivaci motivace, uplatňují se v nich všechny složky psychické činnosti (kognice, motivace, konace), vyjadřují i určité obsahy – jsou to tzv. hodnotící vztahy, vyznačují se třemi hlavními atributy, jsou intencionální, vztahují se k určitému objektu, dodávají hodnocení určitý směr v dimenzi +/neutrál/-, intenzita hodnocení &lt;br /&gt;
# '''osvojením určitých speciálních dovedností''' (skill) - vytvořením přesvědčení či vzniku (belief) o užitečnosti a potřebnosti změn, jež vede k vyšší identifikaci, ztotožněním se se stanoveným cílem&lt;br /&gt;
== O. Prochaska – self-change (změna sebe) == &lt;br /&gt;
* 1. fáze – '''prekomplentace''' (první úvahy o potřebě změny) &lt;br /&gt;
* 2. fáze – '''komplentace''' (plné zaujetí změnou, soustředění na přednosti změny, člověk se zahltí pozitivními důvody), realizace změn, udržení změn, definitivní rozhodnutí pro změnu &lt;br /&gt;
'''transteoretický model''' &lt;br /&gt;
* 1. fáze - '''prekomplentace''', příprava &lt;br /&gt;
* 2. fáze - '''komplentace''' – období uvažování změn po dobu cca 6 měsíců &lt;br /&gt;
* bilancování zisků, ztrát, nákladů &lt;br /&gt;
* 3. fáze – '''příprava''', soustředění pozornosti na to, co by člověk měl uskutečnit v nejbližší budoucnosti, konkrétní činnost, zbavování se produktů, zvyků, snižování dávek např. u kouření &lt;br /&gt;
* 4. fáze – '''akce''', realizace hlavních činností znamenajících uskutečnění změny &lt;br /&gt;
* 5. fáze – '''pokračování''' v nových vzorcích chování, prevence návratu k minulosti&lt;br /&gt;
== A. Bandura – teorie sociálního učení ==&lt;br /&gt;
* 1973&lt;br /&gt;
* sociálně kognitivní teorie 1991 &lt;br /&gt;
* '''koncepce triadického recipročního determinismu''' – existují tři skupiny faktorů ovlivňující chování lidí : &lt;br /&gt;
# '''vlastní chování a jednání''' &lt;br /&gt;
# '''vnitřní osobnostní dispozice''' &lt;br /&gt;
# '''vnější prostředí''' &lt;br /&gt;
* všechny tři faktory na sebe navzájem navazují a podmiňují se &lt;br /&gt;
* '''self-efficacy''' – důvěra ve vlastní schopnosti a možnost jejich uplatnění, &lt;br /&gt;
* sebeuplatnění &lt;br /&gt;
* percepce self efficacy ovlivňuje myšlenkové vzorce jednotlivých aktivit, ale i emocionalitu (arousal) &lt;br /&gt;
* programy změn chování se doporučují provádět v krocích, jež na sebe navazují &lt;br /&gt;
* jedním z nich je program vytvořený v '''Centru pro výzkum prevence chorob &lt;br /&gt;
* Stanfordské Univerzity:'''&lt;br /&gt;
# '''identifikace problému''', diagnostika, hledání rizikových faktorů v současném chování &lt;br /&gt;
# '''utváření důvěry ve vlastní síly''', posilování identifikace s cílem, vyladění LOC blíže k internímu &lt;br /&gt;
# '''zvyšování uvědomění relevantních vzorců chování''' prostřednictvím self - monitoringu, záznamy událostí, spotřeby – místo, čas, okolnosti, pocity), kognitivní restrukturalizací (změny postojů) &lt;br /&gt;
# '''utváření plánu akcí''', detailní popis a rozpis postupu dílčích změn chování, stanovení specifických cílů, vyhledávání pomocných podnětů pro odstranění nevhodných návyků, vliv sociální opory (blízké osoby) &lt;br /&gt;
# '''hodnocení plánu akcí''', dodatečné změny; modifikace cílů, jež se ukázaly nereálnými &lt;br /&gt;
# '''období, kdy se změna již uskutečnila''' a je částečně fixována v nových vzorcích chování, vštípit nutnost pokračovat v započatých změnách, příprava na nebezpečí recidivy a selhání (relapse), selhání není tragédií ani důvodem k rezignaci&lt;br /&gt;
'''diagnostika kuřáctví – Fagerströmův test''' &lt;br /&gt;
'''Jarmark zdraví''' &lt;br /&gt;
* program uskutečněný i u nás s cílem snížit počet a riziko kardiovaskulárních chorob &lt;br /&gt;
* snížil se krevní tlak, hladina cholesterolu, ale vzrostl BMI &lt;br /&gt;
'''base-line / end-point survey'''&lt;br /&gt;
* šetření na začátku i na konci&lt;br /&gt;
* ze 1400 lidí jen 800 vydrželo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''změny chování na skupinové úrovni'''&lt;br /&gt;
* hromadné intervenční strategie &lt;br /&gt;
* vydávání tiskovin &lt;br /&gt;
* ad hoc kampaně &lt;br /&gt;
* masmédia &lt;br /&gt;
== Typy chování == &lt;br /&gt;
=== Typ A === &lt;br /&gt;
* agresivita a soutěživost &lt;br /&gt;
* '''Friedman a Rosenmann - Collaborative Group study''' &lt;br /&gt;
* nejde jen o snahu dosáhnout výsledku, ale dosáhnout ho jako první &lt;br /&gt;
=== Typ B=== &lt;br /&gt;
* protiklad typu A &lt;br /&gt;
* má i jiné hodnoty než jen práci a úspěch &lt;br /&gt;
=== Typ C === &lt;br /&gt;
* '''Baltrus''' - souvisí s rakovinou a nádorovými onemocněními &lt;br /&gt;
* '''pathological niceness''' - člověk se snaží být sociálně akceptován, zakrývá své emoce aby nikoho nezranil &lt;br /&gt;
=== Typ D === &lt;br /&gt;
* '''Denollet''' - souvisí s hnisavými a zánětlivými onemocněními &lt;br /&gt;
* je akceptována introverze a snaha vyhnout se sociálnímu kontaktu&lt;br /&gt;
== Compliance ==&lt;br /&gt;
* '''compliance''' = nastavení se na léčbu &lt;br /&gt;
* aktivní ztotožnění se s léčbou, aktivita pacienta, pacient je angažovaný, interiorizuje strategii léčby&lt;br /&gt;
* '''adherence''' – to samé jako compliance, původně vnímána spíš ve vztahu k farmakoterapii, vede ke zlepšování stavu a to i při medikaci placebem &lt;br /&gt;
* '''Epstein, 1984''' – shrnuje dosavadní zkušenosti - vyšší compliance vede k lepším výsledkům léčby, ať byla medikace aktivní či placebo&lt;br /&gt;
=== Zásady compliance ===&lt;br /&gt;
* celkový odhad non-compliance je 15-93% (záleží na typu choroby) &lt;br /&gt;
* u infekčních chorob je vysoká compliance &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''očekávaná % compliance '''&lt;br /&gt;
* 15-93 % - celkový odhad compliance&lt;br /&gt;
* 30 % - krátkodobá léčba pomocí antibiotik (pacienti často ukončují léčbu po vymizení příznaků)&lt;br /&gt;
* 20-80 % - změna životního stylu a chování, nižší hodnoty - pití a kouření, vyšší hodnoty - to co má rychlé výsledky, bylo to obtěžující&lt;br /&gt;
* 40-50 % - chodí na preventivní prohlídky k lékaři (mnohem méně, když je porušena abstinence-stydí se)&lt;br /&gt;
* 85-95 % - rodičů, jejichž děti mají záněty uší dodržují dávkování antibiotik, často ale pouze do doby, kdy existují příznaky&lt;br /&gt;
* 78 % - průměrná compliance při krátkodobé léčbě&lt;br /&gt;
* 54 % - při chronických nemocech&lt;br /&gt;
* 60 % - při prevenci nemocí&lt;br /&gt;
=== Příčiny compliance/non-compliance ===&lt;br /&gt;
'''motivace''' &lt;br /&gt;
* pacient musí být motivován k dodržování léčby, musí mít šanci být aktivní &lt;br /&gt;
* podle lékařů na něco takového není čas (podle plateb mají asi 6 minut na pacienta) &lt;br /&gt;
'''dostatek informací'''&lt;br /&gt;
* lékař by měl vysvětlovat takovým způsobem, aby to klient pochopil &lt;br /&gt;
'''podávání informací''' &lt;br /&gt;
* důležité informace, jako je třeba dávkování léků, by měl pacient dostat napsané &lt;br /&gt;
* požádat pacienta, aby zopakoval důležité informace &lt;br /&gt;
* paměť je selektivní, mohou se ztratit i důležité informace &lt;br /&gt;
* podávat jasné, konkrétní a srozumitelné informace &lt;br /&gt;
'''demografické a kulturní kategorie''' &lt;br /&gt;
* pozor na problematické vztahy jako profesionálně-pacientské vztahy, pohlavní, etnické, politické a sociokulturní rozdíly &lt;br /&gt;
'''psychologické faktory''' &lt;br /&gt;
* haló efekt, posuzování lidí - u nesympatických lidí mohou být příznaky vnímány jako vážnější &lt;br /&gt;
* sociabilita &lt;br /&gt;
'''komunikace''' &lt;br /&gt;
* otevřenost, vstřícnost, empatie &lt;br /&gt;
* ale je nutné zachovat profesionální vztah &lt;br /&gt;
== Adherence ==&lt;br /&gt;
* Stanton, 1987 – schéma faktorů podmiňujících adherenci &lt;br /&gt;
* informace a léčebný režim, znalosti a komunikace mezi pacientem a lékařem &lt;br /&gt;
* spokojenost s poskytovatelem (lékařem) a míra opory z jeho strany &lt;br /&gt;
* selhání léčby a vliv na životní styl &lt;br /&gt;
* vstřícnost k léčbě (adherence) &lt;br /&gt;
'''locus of control - LOC (J. Rotter)'''&lt;br /&gt;
* health locus of control - přístup k tomu, co udělám pro své zdraví &lt;br /&gt;
* vnitřní a vnější LOC &lt;br /&gt;
* uvědomění si vlastního potenciálu (začít od sebe) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintenance''' - udržování, zachovávání léčebného režimu &lt;br /&gt;
* '''avoidance''' - vyhnutí se, odstoupení od dohody o léčbě &lt;br /&gt;
* '''relapse''' - selhání, návrat k dřívějším zvyklostem, &amp;quot;spadnutí do…&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sociální marketing ==&lt;br /&gt;
navazuje a běží zároveň se zdravotní výchovou &lt;br /&gt;
žádoucí ovlivňování postojů a způsobů chování &lt;br /&gt;
tvorba zdravotně výchovných krátkých sdělení (message) &lt;br /&gt;
sdělení má racionální základ (doporučovaná změna postoje až po výskytu &lt;br /&gt;
rizika), často se opírá o odkazy na obecně přijímané autority (politici, herci, zpěváci, sportovci) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''P. Kotler, E. Robert - Sociální marketing '''&lt;br /&gt;
* 1989  &lt;br /&gt;
* poprvé R. K. Manoff, 1985  &lt;br /&gt;
* '''koncept 4P:''' &lt;br /&gt;
# '''product''' – chování, které má být změněno, &lt;br /&gt;
# '''price''' – součet všech nákladů, &lt;br /&gt;
# '''promotion''' – podpora; poměr product/price &lt;br /&gt;
# '''place''' – dosažitelnost a dostupnost změny &lt;br /&gt;
* před realizací se zjišťuje připravenost k intervenci z hlediska: &lt;br /&gt;
# legislativy / postojů správních orgánů &lt;br /&gt;
# relevantních institucí &lt;br /&gt;
# vrstev a skupin populace (lobbying) &lt;br /&gt;
# + kvalitativní společenskovědní výzkum před a po (identifikace krizových bodů, témat rezistence) &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Well-being_(osobn%C3%AD_pohoda)_-_podstata,_struktura_a_souvislosti&amp;diff=51531</id>
		<title>Well-being (osobní pohoda) - podstata, struktura a souvislosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Well-being_(osobn%C3%AD_pohoda)_-_podstata,_struktura_a_souvislosti&amp;diff=51531"/>
		<updated>2018-01-07T22:52:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Well-being (osobní pohoda) - podstata, struktura a souvislosti}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_pojet%C3%AD_a_definice_zdrav%C3%AD_poruchy_zdrav%C3%AD_v_psychosoci%C3%A1ln%C3%ADm_kontextu&amp;diff=51530</id>
		<title>Vývoj pojetí a definice zdraví poruchy zdraví v psychosociálním kontextu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_pojet%C3%AD_a_definice_zdrav%C3%AD_poruchy_zdrav%C3%AD_v_psychosoci%C3%A1ln%C3%ADm_kontextu&amp;diff=51530"/>
		<updated>2018-01-07T22:52:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu.}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_pojet%C3%AD_a_definice_zdrav%C3%AD,_poruchy_zdrav%C3%AD_v_psychosoci%C3%A1ln%C3%ADm_kontextu&amp;diff=51529</id>
		<title>Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_pojet%C3%AD_a_definice_zdrav%C3%AD,_poruchy_zdrav%C3%AD_v_psychosoci%C3%A1ln%C3%ADm_kontextu&amp;diff=51529"/>
		<updated>2018-01-07T22:51:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prevence_a_podpora_zdrav%C3%AD_jako_aktivn%C3%AD_postupy_posilov%C3%A1n%C3%AD_zdrav%C3%AD._Jejich_v%C3%BDchodiska,_druhy,_zp%C5%AFsoby_realizace_a_limity&amp;diff=51528</id>
		<title>Prevence a podpora zdraví jako aktivní postupy posilování zdraví. Jejich východiska, druhy, způsoby realizace a limity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prevence_a_podpora_zdrav%C3%AD_jako_aktivn%C3%AD_postupy_posilov%C3%A1n%C3%AD_zdrav%C3%AD._Jejich_v%C3%BDchodiska,_druhy,_zp%C5%AFsoby_realizace_a_limity&amp;diff=51528"/>
		<updated>2018-01-07T22:51:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vulnerabilita,_jej%C3%AD_zdroje,_druhy_a_ovliv%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_faktory&amp;diff=51527</id>
		<title>Vulnerabilita, její zdroje, druhy a ovlivňující faktory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vulnerabilita,_jej%C3%AD_zdroje,_druhy_a_ovliv%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_faktory&amp;diff=51527"/>
		<updated>2018-01-07T22:51:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vulnerabilita, její zdroje, druhy a ovlivňující faktory}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Resilience_-_hlavn%C3%AD_nespecifick%C3%A9_a_specifick%C3%A9_koncepce_psychick%C3%A9_odolnosti&amp;diff=51526</id>
		<title>Resilience - hlavní nespecifické a specifické koncepce psychické odolnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Resilience_-_hlavn%C3%AD_nespecifick%C3%A9_a_specifick%C3%A9_koncepce_psychick%C3%A9_odolnosti&amp;diff=51526"/>
		<updated>2018-01-07T22:51:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Resilience - hlavní nespecifické a specifické koncepce psychické odolnosti}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Bt,_c%C3%ADle,_vznik_a_v%C3%BDvoj_psychologie_zdrav%C3%AD_v_USA_a_v_Evrop%C4%9B&amp;diff=51525</id>
		<title>Předmět, cíle, vznik a vývoj psychologie zdraví v USA a v Evropě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Bt,_c%C3%ADle,_vznik_a_v%C3%BDvoj_psychologie_zdrav%C3%AD_v_USA_a_v_Evrop%C4%9B&amp;diff=51525"/>
		<updated>2018-01-07T22:50:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Předmět, cíle, vznik a vývoj psychologie zdraví v USA a v Evropě}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Predmet_cile_vznik_a_vyvoj_psychologie_zdrav%C3%AD_v_USA_a_Evrope&amp;diff=51524</id>
		<title>Predmet cile vznik a vyvoj psychologie zdraví v USA a Evrope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Predmet_cile_vznik_a_vyvoj_psychologie_zdrav%C3%AD_v_USA_a_Evrope&amp;diff=51524"/>
		<updated>2018-01-07T22:50:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Předmět, cíle, vznik a vývoj psychologie zdraví v USA a Evropě}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prevence_a_podpora_zdrav%C3%AD_jako_aktivn%C3%AD_postupy_posilov%C3%A1n%C3%AD_zdrav%C3%AD._Jejich_v%C3%BDchodiska,_druhy,_zp%C5%AFsoby_realizace_a_limity.&amp;diff=51523</id>
		<title>Prevence a podpora zdraví jako aktivní postupy posilování zdraví. Jejich východiska, druhy, způsoby realizace a limity.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prevence_a_podpora_zdrav%C3%AD_jako_aktivn%C3%AD_postupy_posilov%C3%A1n%C3%AD_zdrav%C3%AD._Jejich_v%C3%BDchodiska,_druhy,_zp%C5%AFsoby_realizace_a_limity.&amp;diff=51523"/>
		<updated>2018-01-07T22:50:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Prevence a podpora zdraví jako aktivní postupy posilování zdraví. Jejich východiska, druhy, způsoby realizace a limity}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patogenetick%C3%A9_vs._salutogenetick%C3%A9_pojet%C3%AD_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD&amp;diff=51522</id>
		<title>Patogenetické vs. salutogenetické pojetí vztahu mezi zdravím a nemocí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patogenetick%C3%A9_vs._salutogenetick%C3%A9_pojet%C3%AD_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD&amp;diff=51522"/>
		<updated>2018-01-07T22:50:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Patogenetické vs. salutogenetické pojetí vztahu mezi zdravím a nemocí}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monokauzalita_vs._multikauzalita_ve_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj_a_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav&amp;diff=51521</id>
		<title>Monokauzalita vs. multikauzalita ve vztahu mezi zdravím a nemocí, jejich vývoj a současný stav</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monokauzalita_vs._multikauzalita_ve_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj_a_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav&amp;diff=51521"/>
		<updated>2018-01-07T22:49:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monokauzalita_vs._multikauzalita_ve_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj_a_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav&amp;diff=51520</id>
		<title>Monokauzalita vs. multikauzalita ve vztahu mezi zdravím a nemocí, jejich vývoj a současný stav</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monokauzalita_vs._multikauzalita_ve_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj_a_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav&amp;diff=51520"/>
		<updated>2018-01-07T22:49:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie zdraví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monokauzalita_vs._multikauzalita_ve_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj_a_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav&amp;diff=51519</id>
		<title>Monokauzalita vs. multikauzalita ve vztahu mezi zdravím a nemocí, jejich vývoj a současný stav</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Monokauzalita_vs._multikauzalita_ve_vztahu_mezi_zdrav%C3%ADm_a_nemoc%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj_a_sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav&amp;diff=51519"/>
		<updated>2018-01-07T22:48:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie zdraví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prevence_a_podpora_zdrav%C3%AD_jako_aktivn%C3%AD_postupy_posilov%C3%A1n%C3%AD_zdrav%C3%AD._Jejich_v%C3%BDchodiska,_druhy,_zp%C5%AFsoby_realizace_a_limity&amp;diff=51518</id>
		<title>Prevence a podpora zdraví jako aktivní postupy posilování zdraví. Jejich východiska, druhy, způsoby realizace a limity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prevence_a_podpora_zdrav%C3%AD_jako_aktivn%C3%AD_postupy_posilov%C3%A1n%C3%AD_zdrav%C3%AD._Jejich_v%C3%BDchodiska,_druhy,_zp%C5%AFsoby_realizace_a_limity&amp;diff=51518"/>
		<updated>2018-01-07T22:47:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Kategorie:Psychologie zdraví Kategorie:Psychologie {{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie zdraví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_pojet%C3%AD_a_definice_zdrav%C3%AD,_poruchy_zdrav%C3%AD_v_psychosoci%C3%A1ln%C3%ADm_kontextu&amp;diff=51517</id>
		<title>Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_pojet%C3%AD_a_definice_zdrav%C3%AD,_poruchy_zdrav%C3%AD_v_psychosoci%C3%A1ln%C3%ADm_kontextu&amp;diff=51517"/>
		<updated>2018-01-07T22:46:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Matuskova: Založena nová stránka s textem „Kategorie:Psychologie zdraví Kategorie:Psychologie {{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Psychologie zdraví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Matuskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>