<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Pavlickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Pavlickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michaela.Pavlickova"/>
	<updated>2026-04-23T12:20:03Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29336</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29336"/>
		<updated>2016-01-11T23:20:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]], tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]], která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizice elektronických zdrojů ==&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] probíhá několika způsoby, a to formou [[trvalého nákupu]], nebo [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|předplatného]]. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|licence]] pro zpřístupnění elektronického zdroje (nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy). Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. [[Konsorciální modely]] (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29335</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29335"/>
		<updated>2016-01-11T23:20:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]], tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]], která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizice elektronických zdrojů ==&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] probíhá několika způsoby, a to formou [[trvalého nákupu]], nebo [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|předplatného]]. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|licence]] pro zpřístupnění elektronického zdroje (nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy). Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. [[Konsorciální modely]] (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29334</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29334"/>
		<updated>2016-01-11T23:20:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]], tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]], která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizice elektronických zdrojů ==&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] probíhá několika způsoby, a to formou [[trvalého nákupu]], nebo [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|předplatného]]. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|licence]] pro zpřístupnění elektronického zdroje (nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy). Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. [[Konsorciální modely]] (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=29333</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=29333"/>
		<updated>2016-01-11T23:19:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV) a pomoc spisovatelům ve snadnější práci se psaním jejich děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze část své práce. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které  začal vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verzi Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' měnil svého majitele. V tomto roce přechází opět pod správu Nelsona, který se vydal do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965''' a samozřejmě se na něm pokoušel pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' návrhem na vytvoření sítě pro [[CERN|CERN]], jejíž pomocí by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonální struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=29332</id>
		<title>Henriette Avram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=29332"/>
		<updated>2016-01-11T23:18:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.&lt;br /&gt;
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].&lt;br /&gt;
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.&lt;br /&gt;
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt MARC ==&lt;br /&gt;
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;&amp;gt;MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovaly funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).&amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam v MARC ===&lt;br /&gt;
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.&lt;br /&gt;
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n:  a označuje název, b podnázev, n část díla. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MARC 21 ===&lt;br /&gt;
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.&lt;br /&gt;
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data,  data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt RECON == &lt;br /&gt;
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)&lt;br /&gt;
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěly nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. &lt;br /&gt;
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjely postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovaly záznamům tagy, indikátory a podpole &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala)&lt;br /&gt;
* 1974 - Federal Women´s Award&lt;br /&gt;
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award&lt;br /&gt;
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví&lt;br /&gt;
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association&lt;br /&gt;
* 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram &lt;br /&gt;
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards &lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura &lt;br /&gt;
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28506</id>
		<title>Henriette Avram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28506"/>
		<updated>2016-01-03T13:32:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Projekt RECON */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.&lt;br /&gt;
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].&lt;br /&gt;
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.&lt;br /&gt;
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt MARC ==&lt;br /&gt;
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;&amp;gt;MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovaly funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).&amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam v MARC ===&lt;br /&gt;
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.&lt;br /&gt;
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n:  a označuje název, b podnázev, n část díla. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MARC 21 ===&lt;br /&gt;
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.&lt;br /&gt;
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data,  data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt RECON == &lt;br /&gt;
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)&lt;br /&gt;
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěly nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. &lt;br /&gt;
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjely postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovaly záznamům tagy, indikátory a podpole &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala)&lt;br /&gt;
* 1974 - Federal Women´s Award&lt;br /&gt;
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award&lt;br /&gt;
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví&lt;br /&gt;
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association&lt;br /&gt;
* 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram &lt;br /&gt;
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards &lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura &lt;br /&gt;
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28505</id>
		<title>Henriette Avram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28505"/>
		<updated>2016-01-03T13:31:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Ocenění */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.&lt;br /&gt;
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].&lt;br /&gt;
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.&lt;br /&gt;
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt MARC ==&lt;br /&gt;
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;&amp;gt;MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovaly funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).&amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam v MARC ===&lt;br /&gt;
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.&lt;br /&gt;
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n:  a označuje název, b podnázev, n část díla. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MARC 21 ===&lt;br /&gt;
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.&lt;br /&gt;
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data,  data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt RECON == &lt;br /&gt;
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)&lt;br /&gt;
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěli nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. &lt;br /&gt;
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjeli postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovali záznamům tagy, indikátory a podpole &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala)&lt;br /&gt;
* 1974 - Federal Women´s Award&lt;br /&gt;
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award&lt;br /&gt;
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví&lt;br /&gt;
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association&lt;br /&gt;
* 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram &lt;br /&gt;
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards &lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura &lt;br /&gt;
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28504</id>
		<title>Henriette Avram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28504"/>
		<updated>2016-01-03T13:30:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Záznam v MARC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.&lt;br /&gt;
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].&lt;br /&gt;
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.&lt;br /&gt;
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt MARC ==&lt;br /&gt;
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;&amp;gt;MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovaly funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).&amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam v MARC ===&lt;br /&gt;
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.&lt;br /&gt;
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n:  a označuje název, b podnázev, n část díla. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MARC 21 ===&lt;br /&gt;
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.&lt;br /&gt;
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data,  data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt RECON == &lt;br /&gt;
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)&lt;br /&gt;
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěli nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. &lt;br /&gt;
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjeli postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovali záznamům tagy, indikátory a podpole &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala&lt;br /&gt;
* 1974 - Federal Women´s Award&lt;br /&gt;
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award&lt;br /&gt;
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví&lt;br /&gt;
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association&lt;br /&gt;
* 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram &lt;br /&gt;
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards &lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura &lt;br /&gt;
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28503</id>
		<title>Henriette Avram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28503"/>
		<updated>2016-01-03T13:24:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Projekt MARC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.&lt;br /&gt;
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].&lt;br /&gt;
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.&lt;br /&gt;
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt MARC ==&lt;br /&gt;
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;&amp;gt;MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovaly funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).&amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam v MARC ===&lt;br /&gt;
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.&lt;br /&gt;
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The ) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n:  a označuje název, b podnázev, n část díla. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MARC 21 ===&lt;br /&gt;
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.&lt;br /&gt;
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data,  data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt RECON == &lt;br /&gt;
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)&lt;br /&gt;
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěli nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. &lt;br /&gt;
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjeli postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovali záznamům tagy, indikátory a podpole &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala&lt;br /&gt;
* 1974 - Federal Women´s Award&lt;br /&gt;
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award&lt;br /&gt;
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví&lt;br /&gt;
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association&lt;br /&gt;
* 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram &lt;br /&gt;
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards &lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura &lt;br /&gt;
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28502</id>
		<title>Henriette Avram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&amp;diff=28502"/>
		<updated>2016-01-03T13:23:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Projekt MARC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.&lt;br /&gt;
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;&amp;gt;Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].&lt;br /&gt;
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.&lt;br /&gt;
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt MARC ==&lt;br /&gt;
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;&amp;gt;MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovali funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).&amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam v MARC ===&lt;br /&gt;
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.&lt;br /&gt;
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The ) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n:  a označuje název, b podnázev, n část díla. &amp;lt;ref name=&amp;quot;život&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MARC 21 ===&lt;br /&gt;
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.&lt;br /&gt;
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data,  data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;marc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt RECON == &lt;br /&gt;
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)&lt;br /&gt;
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěli nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. &lt;br /&gt;
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjeli postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovali záznamům tagy, indikátory a podpole &amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala&lt;br /&gt;
* 1974 - Federal Women´s Award&lt;br /&gt;
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award&lt;br /&gt;
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví&lt;br /&gt;
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association&lt;br /&gt;
* 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Avramová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram &lt;br /&gt;
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards &lt;br /&gt;
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura &lt;br /&gt;
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28501</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28501"/>
		<updated>2016-01-03T13:18:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Akvizice elektronických zdrojů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]], tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]], která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizice elektronických zdrojů ==&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje (nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy). Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28500</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28500"/>
		<updated>2016-01-03T13:15:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]], tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]], která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28499</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28499"/>
		<updated>2016-01-03T13:14:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28498</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28498"/>
		<updated>2016-01-03T13:11:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Získávání dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28496</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28496"/>
		<updated>2016-01-03T13:08:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Získávání dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28495</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28495"/>
		<updated>2016-01-03T13:06:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Získávání dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28493</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28493"/>
		<updated>2016-01-03T13:03:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Získávání dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např.  [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]] , [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]] , ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28492</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28492"/>
		<updated>2016-01-03T13:03:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Získávání dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např.  [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]] , [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]] , ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28491</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28491"/>
		<updated>2016-01-03T13:01:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Výběr dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např.  [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]] , [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]] , ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28490</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28490"/>
		<updated>2016-01-03T13:00:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Zjišťování dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např.  [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]] , [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]] , ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28489</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28489"/>
		<updated>2016-01-03T12:58:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Profilování knihovního fondu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např.  [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]] , [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]] , ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28487</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=28487"/>
		<updated>2016-01-03T12:55:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Druhy akvizice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tematickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
==== Zdroje akvizice ====&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např.  [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]] , [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]] , ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna''''', nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]] , tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]] , která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení).&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akvizice elektronických zdrojů ===&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] v probíhá několika způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení licence pro zpřístupnění elektronického zdroje, nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy. Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. Konsorciální modely (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28473</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28473"/>
		<updated>2016-01-03T11:31:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních. Osoby s vysokou mírou měkkých dovedností jsou vnímavé, empatické, dobře komunikují, atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšení. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání prověřovala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu, obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28472</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28472"/>
		<updated>2016-01-03T11:30:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních. Osoby s vysokou mírou měkkých dovedností jsou vnímavé, empatické, dobře komunikují, atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšení. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání prověřovala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu, obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28471</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28471"/>
		<updated>2016-01-03T11:27:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Emoční inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních. Osoby s vysokou mírou měkkých dovedností jsou vnímavé, empatické, dobře komunikují, atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšení. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28470</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28470"/>
		<updated>2016-01-03T11:26:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Emoční inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních. Osoby s vysokou mírou měkkých dovedností jsou vnímavé, empatické, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšení. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28469</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28469"/>
		<updated>2016-01-03T11:23:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Projekt Xanadu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV) a pomoc spisovatelům ve snadnější práci se psaním jejich děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze část své práce. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které  začal vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verzi Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' měnil svého majitele. V tomto roce přechází opět pod správu Nelsona, který se vydal do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965''' a samozřejmě se na něm pokoušel pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' návrhem na vytvoření sítě pro [[CERN|CERN]], jejíž pomocí by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonální struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28468</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28468"/>
		<updated>2016-01-03T11:19:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Projekt Xanadu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV) a pomoc spisovatelům ve snadnější práci se psaním jejich děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze část své práce. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonální struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28467</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28467"/>
		<updated>2016-01-03T11:16:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV) a pomoc spisovatelům ve snadnější práci se psaním jejich děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze první část. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonální struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28466</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28466"/>
		<updated>2016-01-03T11:15:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV) a pomoc spisovatelům ve snadnější práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze první část. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonální struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28465</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28465"/>
		<updated>2016-01-03T11:13:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* ZigZag Data Structure */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV)  pomoc spisovatelům ve snadnější práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze první část. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonální struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28464</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28464"/>
		<updated>2016-01-03T11:11:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Projekt Xanadu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV)  pomoc spisovatelům ve snadnější práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohly odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovaly o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze první část. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začaly jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve které se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat, a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel, do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž prezentoval svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonalní struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28463</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28463"/>
		<updated>2016-01-03T11:04:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore College, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV)  pomoc spisovatelům ve snadnější práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohli odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovali o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze první část. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začali jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve kterém se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat,a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel,do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž představil svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonalní struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28462</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=28462"/>
		<updated>2016-01-03T11:03:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ted Nelson se narodil do rodiny umělců - otec režisér, matka slavná herečka. Manželství jeho rodičů vydrželo jen krátce, takže byl převážně vychováván prarodiči. Chtěl se stát spisovatelem či režisérem. Vystudoval filosofii na Swartmore Collage, kde se také poprvé setkal s programováním v rámci nepovinného kurzu. Počítače ho okamžitě uchvátili. Ovšem ne z hlediska výpočtů. Viděl v nich možnost, jak nahradit tradiční média (tisk, rádio, TV)  pomoc spisovatelům ve snadnější práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;&amp;gt;KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Poté, co se Ted Nelson nadchl pro počítače, začal téměř ihned vymýšlet editor pro efektivní práci s textem. Tuto aplikaci ovšem nedodělal, ale jeho nadšení nevyprchalo. Jeho další energie směřovala k hypertextu, jako nelineárně propojenému textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekt Xanadu ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Xanadu]] je založen na vytvoření hypertextové sítě či archívu, který by obsahoval veškeré psané texty, s jejich historií úprav a různými verzemi, které by byli vzájemně propojeny pomocí odkazů. Tyto nelineární texty by mohli odkazovat na různá příbuzná i nepříbuzná témata. Dále chtěl Nelson, aby bylo možné do textů vkládat poznámky, které by informovali o názoru čtenářů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S projektem začal Nelson již v roce '''1972'''. Bohužel, v té době měl počítač pouze vypůjčený, takže se mu podařilo vytvořit pouze první část. V roce '''1974''' napsal knihu Computer Lib/Dream Machines, kde popisuje, jak by měl projekt vypadat. Teprve v roce '''1983''' začali jeho práce naplno. Založil společnost Xanadu Operating Company (XOC), ve kterém se začala vytvářet &amp;quot;finální&amp;quot; verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;&amp;gt;Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém projektu spočíval v tom, že Nelson nedokázal programátorům jasně říci, jak má projekt vypadat,a co má obsahovat. Nakonec přešel projekt Xanadu pod správu [[Memex|Memexu]], a až do roku '''1992''' mění svého majitele. V tomto roce totiž přechází opět pod správu Nelsona, který se vydá do Japonska, kde se svým novým týmem na projektu pracuje. Bohužel,do dnešního dne nevyšla žádná oficiální verze Xanadu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;theodor&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hypertext ====&lt;br /&gt;
První vidina hypertextu se objevila v roce '''1945''' v článku vydaném [[Vannevar Bush|Vannevarem Bushem]] v němž představil svou představu o zařízení [[Memex|Memex]]. Ovšem samotný termín hypertext použil Nelson v roce '''1965'''. Jejich myšlenky dokončil Tim Berners-Lee v roce '''1989''' s návrhem vytvořit pro [[CERN|CERN]] síť, pomocí niž by mohli vědci sdílet své informace a vzájemně je propojovat pomocí odkazů. Do konce téhož roku vytvořil program pro zobrazování hypertextových dokumentů a nazval ho [[World Wide Web]] z něhož se postupem času stal název pro celý Internet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertext&amp;quot;&amp;gt;Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;hypertextvchip&amp;quot;&amp;gt;PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Definice hypertextu =====&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Text, ve kterém fungují některé výrazy jako odkazy. Prostřednictvím těchto odkazů se přenesete na jinou část dokumentu nebo na úplně nový dokument.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZigZag Data Structure ===&lt;br /&gt;
V současné době pracuje Nelson na [[ZigZag]] struktuře (či hyperthogonalní struktuře), která má, dle jeho slov, osvobodit data. Jedná se o náhradu tabulek a databází, která je vytvořena do křížových seznamů. Cílem je zjednodušení práce pro uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itty bitty machine ===&lt;br /&gt;
Nelson prosazoval využívání osobních počítačů v domácnosti (počítač pro každého). Tuto myšlenku prosadil spoluzaložením společnosti [[Itty bitty machine]] (ibm). Název vznikl z [[IBM]], výrobce velkých průmyslových počítačů. Společnost ibm po 3 roky prodávala osobní počítače (mimo jiné i počítač Apple I od společnosti [[Apple Computer]]), zajišťovala poradenství a servis. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kapoun&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a ocenění ==&lt;br /&gt;
1959 - B.A., filosofie, Swathmoore&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 - MA, sociologie, Harvard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 - Yuri Rubinsky Insight Foundation Lifetime Achievement Award&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nelsonovy neologismy ==&lt;br /&gt;
*hypertext (1965)&lt;br /&gt;
*hypermedia (1965)&lt;br /&gt;
*zipper lists (1965)&lt;br /&gt;
*softcopy (1967)&lt;br /&gt;
*cybercrud (1967)&lt;br /&gt;
*compound document (?)&lt;br /&gt;
*image synthesis (1970)&lt;br /&gt;
*electronic visualization, computer visualization, scientigic visualization (1972)&lt;br /&gt;
*dildonics(1974)&lt;br /&gt;
*virtuality (1975)&lt;br /&gt;
*technoid (1981)&lt;br /&gt;
*transclusion (1987)&lt;br /&gt;
*micropayment (1992)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
* Life, Love, College etc. (1959)&lt;br /&gt;
* Media 72 &lt;br /&gt;
* Computer Lib/Dream Machines (1974)&lt;br /&gt;
* The Home Computer Revolution (1977)&lt;br /&gt;
* Literary Machines (1981)&lt;br /&gt;
* Biostrategy and Polymind&lt;br /&gt;
* The Checkmate Proposal&lt;br /&gt;
* The Future of Information (1997)&amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
*Hypertext. IT slovník.cz [online]. [b.n.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/hypertext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (25): Theodor Nelson. Business World [online]. [Praha]: IDG Czech Republic, a. s., 2012, 8.6.2012 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-25-theodor-nelson-9097 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Theordor H. Nelson. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2013, 22.6.2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Theodor_H._Nelson &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hypertext. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Hypertext &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETERKA, Jiří. Hypertext. EArchiv.cz: Archív článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. [b.m.]: [b.n.], 1996, 23.4.1996 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a617k130.php3 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*The ZIGZAG DATABASE and VISUALIZATION SYSTEM: The true generalization of structure. Project Xanadu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://xanadu.com/zigzag/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Who I Am: Designer, Generalist, Contrarian Theodor Holm Nelson, 1937-. Xanadu Australia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2009, 8.-9.11.2009 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://ted.hyperland.com/whoIam/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ted Nelson. Wikipedia [online]. [b.m.]: [b.n.], 2015, 10.12.2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Ted_Nelson#Other_projects&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertextov%C3%A9_teorie Hypertextové teorie]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Hypertext_a_hypermedia Hypertext a hypermédia]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/World_Wide_Web World Wide Web]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Memex Memex]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Memex, Theodor H. Nelson, hypertext, osobní počítače, nelineární text, ZigZag Data Structure, Xanadu, Projekt Xanadu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28461</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28461"/>
		<updated>2016-01-03T11:00:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšení. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28460</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28460"/>
		<updated>2016-01-03T10:49:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Rozvoj měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšení. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28458</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28458"/>
		<updated>2016-01-03T10:48:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Rozvoj měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, v němž je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšením. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28457</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28457"/>
		<updated>2016-01-03T10:48:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Rozvoj měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde je zájemce veden profesionálním školitelem, k zjištění svých kladů a záporů, jejich rozvoji a zlepšením. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28456</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28456"/>
		<updated>2016-01-03T10:46:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Rozvoj měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (případně i s jinou osobou), kdy si dotyčný uvědomí své schopnosti, a které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde je zájemce veden profesionálním školitelem k zjištění svých kladů a záporů a k jejich rozvoji a zlepšením. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28455</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=28455"/>
		<updated>2016-01-03T10:40:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v managerských a obchodních oblastech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27751</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27751"/>
		<updated>2015-12-27T11:08:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Emoční inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27750</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27750"/>
		<updated>2015-12-27T11:07:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s [[Emoční inteligence|emoční inteligencí]]. Jejich opakem jsou [[tvrdé dovednosti]] (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za [[Emoční inteligence|emočně inteligentního]]. '''Emoční inteligence''' je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí '''behaviorálního/kompetenčního pohovoru'''. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při [[Behaviorální pohovor|behaviorálním pohovoru]] se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[emoční inteligence]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27749</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27749"/>
		<updated>2015-12-27T11:01:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí behaviorálního/kompetenčního pohovoru. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při behaviorálním pohovoru se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
*PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&lt;br /&gt;
*Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[měkké dovednosti]]&lt;br /&gt;
[[soft skills]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální rozhovor]]&lt;br /&gt;
[[behaviorální pohovor]]&lt;br /&gt;
[[pohovor]]&lt;br /&gt;
[[sociální komunikace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27748</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27748"/>
		<updated>2015-12-27T10:54:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí behaviorálního/kompetenčního pohovoru. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace a zadává úkoly, které dotazovaný plní.&amp;lt;ref&amp;gt;Soft skills ve výběrovém řízení. Jobs.cz [online]. Praha: LMC s.r.o., 2013, 17.1.2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/soft-skills-ve-vyberovem-rizeni/&amp;lt;/ref&amp;gt; Za nevýhodu této metody je považován fakt, že se dotazovaný snaží především chválit a dává na odiv své kladné stránky. Proto je důležité, aby se personalista ptal i na slabé stránky. Tím nejen prověří právě slabé stránky uchazeče, ale i jeho chování se ve stresové situaci, kdy je tázán na něco, co je mu nepříjemné. Zároveň skutečnost zjištění nejen silných, ale i slabých stránek, vyváží personalistův pohled na dotazovaného. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEDOVÁ, Markéta. Kompetenční pohovor. KarieraWeb.cz [online]. Praha: Economia a.s., 2009, 16.7.2009 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-37807650-kompetencni-pohovor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Metoda STAR===&lt;br /&gt;
Při behaviorálním pohovoru se využívá k tvorbě otázek metoda STAR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S - Situation (konkrétní situace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
T - Task (konkrétní úkol)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A - Action (konkrétní činnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R - Results (konkrétní pracovní výsledek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Behaviorální pohovor. Chování.eu [online]. [b.m.]: [b.n.], [b.r.] [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.chovani.eu/behavioralni-pohovor/c909&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27747</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27747"/>
		<updated>2015-12-27T10:28:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjišťování míry ovládání měkkých dovedností ==&lt;br /&gt;
Dříve se při pohovoru do nového zaměstnání zkoumala pouze míra vzdělanosti a praxe. V dnešní době je dalším kritériem právě míra ovládání měkkých dovedností. Týká se to především oblasti marketingu a obchodu či vedoucích pozic. Zaměstnavatel má zájem především o osoby s dobrou mírou komunikace a kooperace s ostatními zaměstnanci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjišťování míry ovládání těchto dovedností je složitější než u předchozích dvou prvků. Nejčastěji se provádí pomocí behaviorálního/kompetenčního pohovoru. Tento druh pohovoru má za cíl sledovat, jak se osoba bude chovat v modelové situaci. Personalista, který se zájemcem o zaměstnání provádí pohovor, podává otázky na konkrétní situace,&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27746</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27746"/>
		<updated>2015-12-27T10:05:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27745</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27745"/>
		<updated>2015-12-27T10:01:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozvoj měkkých dovedností==&lt;br /&gt;
Ideálním způsobem rozvoje je automatický rozhovor se sebou samým (možno i s jinou osobou), kdy si osoba uvědomí své schopnosti, které bude v následujícím životě rozvíjet. V této době je samozřejmě možné si zaplatit kurz, kde vás školitel povede správným směrem a vše vám vysvětlí. Rozvoj měkkých dovedností je každodenní záležitostí, při niž musí osoba správně jednat již např. při jízdě autobusem (usmát se na řidiče). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27744</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27744"/>
		<updated>2015-12-27T09:43:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Emoční inteligence */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují, atp.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27743</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27743"/>
		<updated>2015-12-27T09:43:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Člověk s vysokou mírou ovládání měkkých dovedností je považován za emočně inteligentního. Emoční inteligence je vrozená, přesto lze dále rozvíjet. Je to schopnost práce s vlastními pocity i pocity ostatních - jsou vnímaví, umí se vciťovat, dobře komunikují...&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;PETERS-KÜHLINGER, Gabriele a Friedel JOHN. Komunikační a jiné &amp;quot;měkké&amp;quot; dovednosti: využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 105 s. [cit. 2015-12-27]. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2145-3. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=hCRIm0gR4iwC&amp;amp;pg=PA14&amp;amp;lpg=PA14&amp;amp;dq=m%C4%9Bkk%C3%A9+dovednosti&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=-MJWbhL2ZW&amp;amp;sig=rtb1wk0homwTrqUJCqWQuODPCfI&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiElP7Qj_rJAhWo_HIKHWVJDbo4ChDoAQhNMAQ#v=onepage&amp;amp;q=m%C4%9Bkk%C3%A9%20dovednosti&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27742</id>
		<title>Měkké dovednosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bkk%C3%A9_dovednosti&amp;diff=27742"/>
		<updated>2015-12-26T19:28:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|čtyř dnů}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Měkké dovednosti''' (anglicky '''soft skills''') jsou interpersonální dovednosti člověka. V podstatě se jedná o způsob chování vůči sobě a druhým. Souvisí s emoční inteligencí. Jejich opakem jsou tvrdé dovednosti (anglicky hard skills). &lt;br /&gt;
V současné době jsou důležitým prvkem odborné způsobilosti v oblastech managerských a obchodních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní měkké dovednosti ==&lt;br /&gt;
Měkké dovednosti se týkají těchto oblastí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Komunikace (týká se verbální, neverbální, písemné i mluvené komunikace - schopnost prezentovat, vyjadřovat se, překonávat komunikační bariéry, překonávání zlozvyků při komunikaci,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Kooperace (schopnost přijímat úkoly, rozdělovat úkoly, schopnost dělat kompromisy, spolupracovat s ostatními,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Flexibilita (schopnost přijímat nové myšlenky, schopnost inovace, přizpůsobení se novým pracovním metodám,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Samostatnost (schopnost pracovat sám, sebemotivace, důslednost,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Výkonnost (orientace na cíl, vytrvalost, stabilní výkon, připravenost se zdokonalovat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Orientace na zákazníka (schopnost identifikovat druhy zákazníků a jejich přání a potřeby, schopnost prezentace produktů a služeb,..)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Aktivní přístup (flexibilita, kreativita, aktivita, schopnost předvídat příležitosti a hrozby,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Řešení problémů (schopnost identifikovat a řešit problém, poučit se ze vzniku problémů, předcházení problémům,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9) Zvládání zátěže (schopnost pracovat pod tlakem a zvládat zátěžové situace, schopnost koncentrace,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10) Organizace a plánování (strategické myšlení, schopnost koordinace, rozložení času, stanovení priorit, schopnost předvídat,...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Základní měkké dovednosti. Lašský rozcestník [online]. [Brušperk]: [Lašská univerzita libovolného věku], [b.r.] [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.lassko.cz/Lulv/mekke_dovednosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Měkké dovednost (soft skills). Management mania [online]. [b.m.]: [Management mania], 2015, 25.2.2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/mekke-dovednosti-soft-skills&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>