<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Sourkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Sourkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michaela.Sourkova"/>
	<updated>2026-04-21T10:17:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=42574</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=42574"/>
		<updated>2017-01-18T11:58:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Referenční služby''' jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &amp;lt;ref&amp;gt; KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&amp;lt;ref&amp;gt; KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&amp;lt;ref&amp;gt; KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt; KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. &amp;lt;ref&amp;gt;dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000006457&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
'''Elektronické zdroje''' se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy online elektronických referenčních zdrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library]&lt;br /&gt;
* [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=42572</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=42572"/>
		<updated>2017-01-18T11:54:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postindustriální''' (nebo také moderní) '''společnost''' je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''industriální'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Daniel Bell'''  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu.&amp;lt;ref&amp;gt;SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alvin Toffler'''  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. ''Kulturní rozpory kapitalismu''. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. ''Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky.'' Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti.''Sociologický časopis''.2000, Č. 36, No. 2, s.221-232. ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. ''Postindustriální společnost''. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=42571</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=42571"/>
		<updated>2017-01-18T11:50:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postindustriální''' (nebo také moderní) '''společnost''' je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''industriální'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Daniel Bell'''  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu.&amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alvin Toffler'''  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. ''Kulturní rozpory kapitalismu''. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. ''Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky.'' Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti.''Sociologický časopis''.2000, Č. 36, No. 2, s.221-232. ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. ''Postindustriální společnost''. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=42570</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=42570"/>
		<updated>2017-01-18T11:48:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postindustriální''' (nebo také moderní) '''společnost''' je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''industriální'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Daniel Bell'''  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alvin Toffler'''  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. ''Kulturní rozpory kapitalismu''. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. ''Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky.'' Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti.''Sociologický časopis''.2000, Č. 36, No. 2, s.221-232. ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. ''Postindustriální společnost''. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=40197</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=40197"/>
		<updated>2016-12-14T12:06:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || Počítačová etika|| Elektronický časopis||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| Ergonomie|| Informační společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| E-learning v českém mimoškolním prostředí || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| Vědecká data|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=40196</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=40196"/>
		<updated>2016-12-14T12:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. &amp;lt;ref&amp;gt;dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000006457&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
'''Elektronické zdroje''' se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy online elektronických referenčních zdrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library]&lt;br /&gt;
* [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius]&lt;br /&gt;
* [http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=40195</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=40195"/>
		<updated>2016-12-14T11:58:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. ''Kulturní rozpory kapitalismu''. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. ''Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky.'' Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti.''Sociologický časopis''.2000, Č. 36, No. 2, s.221-232. ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. ''Postindustriální společnost''. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39920</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39920"/>
		<updated>2016-12-07T20:06:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. &amp;lt;ref&amp;gt;dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000006457&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
'''Elektronické zdroje''' se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy online elektronických referenčních zdrojů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39919</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39919"/>
		<updated>2016-12-07T20:05:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. &amp;lt;ref&amp;gt;dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000006457&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
'''Elektronické zdroje''' se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39918</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39918"/>
		<updated>2016-12-07T20:02:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39917</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39917"/>
		<updated>2016-12-07T19:48:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. &amp;lt;ref&amp;gt;dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000006457&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39916</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39916"/>
		<updated>2016-12-07T19:47:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. &amp;lt;ref&amp;gt;dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000006457&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39915</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39915"/>
		<updated>2016-12-07T19:40:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39914</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39914"/>
		<updated>2016-12-07T19:39:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39910</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39910"/>
		<updated>2016-12-07T18:27:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39908</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39908"/>
		<updated>2016-12-07T17:50:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39907</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39907"/>
		<updated>2016-12-07T17:45:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39906</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39906"/>
		<updated>2016-12-07T17:12:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39903</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39903"/>
		<updated>2016-12-07T17:00:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti industriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39902</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39902"/>
		<updated>2016-12-07T16:56:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39901</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39901"/>
		<updated>2016-12-07T16:56:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných&lt;br /&gt;
knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39900</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39900"/>
		<updated>2016-12-07T16:54:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova&lt;br /&gt;
univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí&lt;br /&gt;
magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných&lt;br /&gt;
knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.&lt;br /&gt;
Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39890</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39890"/>
		<updated>2016-12-07T14:25:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39888</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39888"/>
		<updated>2016-12-07T14:24:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library] (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]), v České republice je znám [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius] - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oborové brány''' - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB ([http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39887</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39887"/>
		<updated>2016-12-07T14:13:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39886</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39886"/>
		<updated>2016-12-07T14:10:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem (tzv. [[Open Access]]) - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39885</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39885"/>
		<updated>2016-12-07T14:07:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Licencované zdroje - za přístup do databáze platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39884</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39884"/>
		<updated>2016-12-07T14:05:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - za přístup do databáze platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39883</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39883"/>
		<updated>2016-12-07T14:02:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': = například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - za přístup do databáze platí knihovna nebo uživatel předplatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:''' - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze [[Bibliografie|bibliografické údaje]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39882</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39882"/>
		<updated>2016-12-07T13:58:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39881</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39881"/>
		<updated>2016-12-07T13:56:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více než 15 minut, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Rešerše]]''' - &lt;br /&gt;
3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39880</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39880"/>
		<updated>2016-12-07T13:52:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:&lt;br /&gt;
* Rychlá reference - &lt;br /&gt;
* Hloubkový referenční dotaz&lt;br /&gt;
* Rešerše&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39879</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39879"/>
		<updated>2016-12-07T13:50:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. Základní jednotkou referenčních služeb je referenční dotaz, tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. 3  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby'''(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' (digitální) dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39878</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39878"/>
		<updated>2016-12-07T13:47:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby''' mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39877</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39877"/>
		<updated>2016-12-07T12:51:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na '''tradiční a virtuální.'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Tradiční referenční služby''' mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální referenční služby''' dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39876</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39876"/>
		<updated>2016-12-07T12:47:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální. &lt;br /&gt;
Tradiční referenční služby mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
Virtuální referenční služby dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39875</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39875"/>
		<updated>2016-12-07T12:47:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i[[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální. &lt;br /&gt;
Tradiční referenční služby mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
Virtuální referenční služby dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39874</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39874"/>
		<updated>2016-12-07T12:38:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i[[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu). &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální. &lt;br /&gt;
Tradiční referenční služby mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
Virtuální referenční služby dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39873</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39873"/>
		<updated>2016-12-07T12:32:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. Tazatel přichází s takzvaným referenčním požadavkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální. &lt;br /&gt;
Tradiční referenční služby mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
Virtuální referenční služby dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39872</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39872"/>
		<updated>2016-12-07T12:32:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. Tazatel přichází s takzvaným referenčním požadavkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální. &lt;br /&gt;
Tradiční referenční služby mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
Virtuální referenční služby dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy  a příklady online elektronických referenčních zdrojů===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Katalogy knihoven''': =například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)&lt;br /&gt;
'''Článkové databáze:'''&lt;br /&gt;
Licencované zdroje - &lt;br /&gt;
Zdroje s volným přístupem - například GoogleSchollar nebo Directory of Open Access Journal&lt;br /&gt;
'''Bibliografie:'''&lt;br /&gt;
 '''Knihy a časopisy''' - Systém Kramerius (proklik) - digitální knihovna, ve které se v současné době nachází  okolo 8 milionů naskenovaných stran dokumentů&lt;br /&gt;
'''Muzea, archivy, digitální knihovny&lt;br /&gt;
'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39868</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39868"/>
		<updated>2016-12-07T12:13:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. Tazatel přichází s takzvaným referenčním požadavkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení referenčních služeb==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální. &lt;br /&gt;
Tradiční referenční služby mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned. &lt;br /&gt;
Virtuální referenční služby dělíme dále takto:&lt;br /&gt;
*asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek&lt;br /&gt;
*synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, [[sociální sítě]] nebo speciální software &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Referenční zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky. &lt;br /&gt;
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39867</id>
		<title>Referenční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referen%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=39867"/>
		<updated>2016-12-07T12:10:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. Tazatel přichází s takzvaným referenčním požadavkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. &lt;br /&gt;
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39775</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39775"/>
		<updated>2016-12-01T11:16:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||Postindustriální společnost|| Referenční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || Počítačová etika|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| SFX || Komunikační proces na národní úrovni||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| Ergonomie|| Informační společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Byte_%E2%80%93_jednotka_informace&amp;diff=39774</id>
		<title>Byte – jednotka informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Byte_%E2%80%93_jednotka_informace&amp;diff=39774"/>
		<updated>2016-12-01T11:05:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: /* Text nadpisu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Byte''' (Bajt) je základní jednotka kapacity paměťových médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bajt, původním anglickým zápisem byte (zřídka také slabika - 1 počítačové slovo) je jednotka množství dat v informatice, zpravidla označuje osm bitů, tzn. osmiciferné [[binární číslo]]. Takové množství [[informace]] může reprezentovat například celé číslo od 0 do 255 nebo jeden znak abecedy. Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže [[počítač]] (resp. procesor) přímo pracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín byte zavedl Werner Buchholz v roce 1956. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na osmibitový byte se udál ke konci roku a později se osmibitový byte stal standardem pro počítač System/360; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Značení==&lt;br /&gt;
Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem B, zatímco malým b se značí [[bit]]; tak definuje značky také norma IEEE 1541. Velké B se však užívá v soustavě SI pro jednotku hladinu akustického tlaku bel (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma IEC 60027.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Násobky a užívané předpony ==&lt;br /&gt;
S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 GB, 11 Mb/s. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. Z technologických důvodů jsou velikosti některých počítačových pamětí obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti polovodičových pamětí, zatímco například kapacity pevných disků používají dekadické předpony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika procent (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům[2]). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V prosinci 1998 IEC vytvořila dodatek k normě IEC 60027-2 (v Česku převzatá jako ČSN IEC 60027-2), ve kterém zavedla pro počítačové jednotky nový systém označování násobků. V tomto systému bylo pro původní „velké kilo“ = 1024 B navrženo označení kibibajt a značka KiB, zatímco jednotka kilobajt (se značkou kB) označuje 1000 B, tak jak je obvyklé v soustavě SI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/images/f/fe/Tabulka_n%C3%A1sobk%C5%AF_Bajtu.png Tabulka násobků Bajtu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
ucimese.webnode.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: [http://ucimse.webnode.cz/teorie/jednotky-kapacity-pameti/ http://ucimse.webnode.cz/teorie/jednotky-kapacity-pameti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.krist.euweb.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.krist.euweb.cz/page2.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikipedia. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bajt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Zpracování informací a informační servis‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Byte_%E2%80%93_jednotka_informace&amp;diff=39773</id>
		<title>Byte – jednotka informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Byte_%E2%80%93_jednotka_informace&amp;diff=39773"/>
		<updated>2016-12-01T11:05:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Byte''' (Bajt) je základní jednotka kapacity paměťových médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bajt, původním anglickým zápisem byte (zřídka také slabika - 1 počítačové slovo) je jednotka množství dat v informatice, zpravidla označuje osm bitů, tzn. osmiciferné [[binární číslo]]. Takové množství [[informace]] může reprezentovat například celé číslo od 0 do 255 nebo jeden znak abecedy. Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže [[počítač]] (resp. procesor) přímo pracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín byte zavedl Werner Buchholz v roce 1956. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na osmibitový byte se udál ke konci roku a později se osmibitový byte stal standardem pro počítač System/360; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Značení==&lt;br /&gt;
Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem B, zatímco malým b se značí [[bit]]; tak definuje značky také norma IEEE 1541. Velké B se však užívá v soustavě SI pro jednotku hladinu akustického tlaku bel (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma IEC 60027.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Násobky a užívané předpony ==&lt;br /&gt;
S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 GB, 11 Mb/s. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. Z technologických důvodů jsou velikosti některých počítačových pamětí obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti polovodičových pamětí, zatímco například kapacity pevných disků používají dekadické předpony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika procent (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům[2]). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V prosinci 1998 IEC vytvořila dodatek k normě IEC 60027-2 (v Česku převzatá jako ČSN IEC 60027-2), ve kterém zavedla pro počítačové jednotky nový systém označování násobků. V tomto systému bylo pro původní „velké kilo“ = 1024 B navrženo označení kibibajt a značka KiB, zatímco jednotka kilobajt (se značkou kB) označuje 1000 B, tak jak je obvyklé v soustavě SI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/images/f/fe/Tabulka_n%C3%A1sobk%C5%AF_Bajtu.png Tabulka násobků Bajtu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Text nadpisu ==&lt;br /&gt;
 Použitá literatura =&lt;br /&gt;
ucimese.webnode.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: [http://ucimse.webnode.cz/teorie/jednotky-kapacity-pameti/ http://ucimse.webnode.cz/teorie/jednotky-kapacity-pameti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.krist.euweb.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.krist.euweb.cz/page2.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikipedia. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bajt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Zpracování informací a informační servis‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39772</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39772"/>
		<updated>2016-12-01T11:03:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti industriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
*[[Postmoderna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39763</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39763"/>
		<updated>2016-11-30T15:52:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]]&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti industriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39762</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39762"/>
		<updated>2016-11-30T15:46:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot;&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;alvin&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu, jakožto směru podrývajícího morálku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti industriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39761</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39761"/>
		<updated>2016-11-30T15:44:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: /* Vývoj společnosti */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.&amp;lt;ref&amp;gt;ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. &amp;lt;i&amp;gt;Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) &amp;lt;ref&amp;gt;TOMÁŠ, Kolomazník. &amp;lt;i&amp;gt;K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.citace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu, jakožto směru podrývajícího morálku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti industriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39760</id>
		<title>Postindustriální společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Postindustri%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=39760"/>
		<updated>2016-11-30T15:32:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Sourkova: /* Vývoj společnosti */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.¹&amp;lt;ref name=&amp;quot;Toffler&amp;quot;&amp;gt;[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
'''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla pevně spjata s půdou, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''[[industriální]]'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Vznikají první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka. Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rysy postindustriální společnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing)³ Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl.² Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.² &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější osobnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell  (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)&lt;br /&gt;
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu, jakožto směru podrývajícího morálku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alvin Toffler  (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)&lt;br /&gt;
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální.  Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti industriální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další významné osobnosti==&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine]&lt;br /&gt;
*[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski]&lt;br /&gt;
* Michael Crozier&lt;br /&gt;
* [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích  postindustriální a informační společnosti. Sociologický časopis.2000. Č. 36 (No. 2: 221-232). ISSN 2336-128X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Sourkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>