<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaelav</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaelav"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michaelav"/>
	<updated>2026-04-21T01:54:58Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_teorie_inteligence&amp;diff=61563</id>
		<title>Významné teorie inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_teorie_inteligence&amp;diff=61563"/>
		<updated>2020-09-05T13:31:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Kognitivní vývoj */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice inteligence==&lt;br /&gt;
Dle Blatného (2010)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blat&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. (Vyd. 1., 301 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; jde o obecnou rozumovou schopnost umožňující zpracování informací za pomoci myšlenkových operací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vágnerová (2004, str. 123) &amp;lt;ref name=&amp;quot;vag&amp;quot;&amp;gt;Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. (Vyd. 1., 356 s.) V Praze: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; chápe tento pojem šířeji a uvádí, že ''„termín inteligence slouží k označení obecné struktury rozumových schopností, které určují způsob orientace, tj. porozumění, a obvykle nějakým způsobem ovlivňují i chování“.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známá operacionální definice od Edwina Boringa zní: Inteligence je to, co měří inteligenční testy.{{Zdroj?}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Spearmanova dvou-faktorová teorie==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Spearman Charles Edward Spearman]''' (1863-1945) svou teorií navázal na Francise Galtona a jeho žáka Karla Pearsona, jenž dal vzniknout faktorové analýze. Tuto metodu Spearman dále rozpracoval, použil k výzkumu inteligence, a vytvořil tak '''první faktorovou teorii inteligence'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;blat&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při dlouholetém výzkumu předkládal skupinám dětí řadu jednoduchých testů, dokud neměl velké množství dat. Na tato data potom aplikoval metodu faktorové analýzy a zjistil pozitivní korelaci mezi jednotlivými testy. V praxi to znamenalo, že ti, kteří dosáhli vysokého skóru v jednom testu, obvykle patřili mezi ty úspěšnější i v jiných testech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lund&amp;quot;&amp;gt;Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z těchto výsledků usoudil, že '''inteligence''' je '''ovlivněna dvěma faktory''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Prvním faktorem''' je '''obecný faktor''' nebo také '''faktor g''', který určuje obecnou inteligenci. Zahrnuje základní schopnost řešit problémy a komplikované úlohy, projevuje se tedy v celém spektru různorodých situací. Faktorem g disponují všichni lidé, jen každý v jiné míře.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;spear&amp;quot;&amp;gt;Spearman, C. (1927). The abilities of man: their nature and measurement. (415 s.) New York: Macmillan.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Druhým faktorem''', který ovlivňuje výsledky v dílčích testech, je '''specifický faktor''' nebo také '''faktor s'''. Tento faktor zahrnuje konkrétní schopnosti v určité oblasti, například matematické nebo verbální schopnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;spear&amp;quot;&amp;gt;Spearman, C. (1927). The abilities of man: their nature and measurement. (415 s.) New York: Macmillan.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Thorndikeova teorie vzorků==&lt;br /&gt;
'''[[Edward_Thorndike|Edward Lee Thorndike]]''' (1874-1949) svou teorii založil stejně jako Spearman na faktorech, ale na rozdíl od něj předpokládal existenci více faktorů, z nichž žádný se neprojevuje obecně. Jeho teorie je tedy '''mnohofaktorová''' a každý faktor zde zastupuje konkrétní oblast schopností, přičemž tyto '''oblasti''' jsou si '''navzájem rovnocenné'''. Při různých úlohách se tedy do činnosti zapojují různé kombinace faktorů.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;sme&amp;quot;&amp;gt;Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle] vědomí a jednání. (3., opr. vyd.) Brno: Barrister.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Thurstoneova teorie primárních mentálních schopností==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Leon_Thurstone Louis Leon Thurstone]''' (1887-1955) metodu faktorové analýzy poněkud inovoval, a to přidáním tzv. '''rotace faktorů''' (Plháková, 1999). Svou teorii podložil rozsáhlým výzkumem, kdy 240-ti studentům vysoké školy předložil postupně 56 různých testů. Tato studie probíhala v létě 1934 a studenti se jí účastnili dobrovolně. Každý den strávili přibližně '''patnáct hodin''' vyplňováním testových baterií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;TL&amp;quot;&amp;gt;Thorndike, R., &amp;amp; Lohman, D. (c1990). A century of ability testing. (xi, 163 p.) Chicago: Riverside Pub. Co. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky byly následně podrobeny faktorové analýze a přinesly základních 12 faktorů, z čehož '''sedm faktorů''' bylo jasně a zřejmě pojmenovatelných a vymezitelných. Dle Thurstonea by spolu tyto '''faktory neměly korelovat''', neměly by být navzájem závislé, avšak později se toto tvrzení '''vyvrátilo'''. Tyto primární schopnosti spolu signifikantně korelují, což '''naznačuje existenci nějakého obecného faktoru'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;TL&amp;quot;&amp;gt;Thorndike, R., &amp;amp; Lohman, D. (c1990). A century of ability testing. (xi, 163 p.) Chicago: Riverside Pub. Co. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi zjištěných '''sedm primárních schopností''' patří&amp;lt;ref name=&amp;quot;balcar&amp;quot;&amp;gt;Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. (2., opravené vyd., 217 s.) Chrudim: Mach.&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*slovní porozumění&lt;br /&gt;
*slovní plynulost&lt;br /&gt;
*práce s čísly&lt;br /&gt;
*prostorová představivost&lt;br /&gt;
*paměť&lt;br /&gt;
*rychlost vnímání&lt;br /&gt;
*usuzování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hierarchické modely inteligence==&lt;br /&gt;
Další teorie již nepřináší nové faktory, nesnaží se vyvracet předchozí výsledky, ale spíše sjednocují již vzniklé teorie do větších celků. Takto vzniklo hned několik hierarchických modelů inteligence (Blatný, 2010). Jako první navrhl syntézu Spearmanovy a Thurstoneovy teorie '''Cyril Burt''', a vytvořil tak '''hierarchický model struktury schopností'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;balcar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další hierarchický model si připisuje '''Philip Ewart Vernon'''. Na pomyslný vrchol hierarchické struktury dosadil obecnou inteligenci (faktor g), o úroveň níže potom skupinové faktory verbální-studijní a prostorový-mechanický, pod ně pak řadil ještě menší a specifické skupinové faktory. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nak98&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. (2.vyd., 336 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:hierarch model inteligence.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavostí tohoto modelu je určitá podobnost mezi hlavními skupinovými faktory a pozdějším zjištěním různých funkcí obou hemisfér. Faktor verbální-studijní odpovídá svými funkcemi a připisovanými schopnostmi levé hemisféře, zatímco faktor prostorový-mechanický hemisféře pravé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;balcar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Guilfordova teorie struktury intelektu==&lt;br /&gt;
Mezi největší kritiky hierarchických modelů inteligence patřil '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Joy_Paul_Guilford Joy Paul Guilford]''' (1897-1987), který se tyto modely snažil vyvrátit svým velmi obsáhlým a komplikovaným '''trojrozměrným modelem 120-ti poznávacích schopností'''. Těchto 120 schopností uspořádal do krychle, kde každá její součást vznikla '''kombinací tří hlavních směrů'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ruisel&amp;quot;&amp;gt;Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*intelektových operací&lt;br /&gt;
*obsahů&lt;br /&gt;
*a produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:krychle inteligence.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za '''pět základních intelektových operací''' či procesů považoval poznávání, paměť, konvergentní myšlení, divergentní myšlení a hodnocení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mik&amp;quot;&amp;gt;Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. (2. přeprac. vyd., 273 s.) Praha: Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní čtyři typy psychických obsahů''', na které je možné použít zmiňované operace, jsou obsahy figurální či konkrétně názorné (např. barva, tvar vnímaného objektu), obsahy symbolické (např. čísla, písmena), obsahy sémantické (např. pojmy, soudy) a obsahy behaviorální. &amp;lt;ref name=&amp;quot;plh&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem spojení intelektové operace a psychického obsahu potom může být jeden z '''šesti produktů''': obsahové jednotky, třídy, systémy, transformace, implikace nebo relace - vztahy mezi jednotkami.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mik&amp;quot;&amp;gt;Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. (2. přeprac. vyd., 273 s.) Praha: Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Teoretická, praktická a sociální inteligence==&lt;br /&gt;
Kromě různých strukturálních teorií inteligence se mnozí snažili o rozlišení různých druhů inteligence. Již zmíněný '''Thorndike''' takto vymezil ''tři základní oblasti: inteligenci teoretickou/abstraktní, praktickou/konkrétní a inteligenci sociální''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nak97&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teoretická inteligence''' je právě ta, která odpovídá užšímu vymezení slova inteligence, tedy jako obecná schopnost řešit teoretické problémy, jejíž úroveň se dá vyjádřit inteligenčním kvocientem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;čáp&amp;quot;&amp;gt;Čáp, J. (1993). Psychologie výchovy a vyučování. (1. vyd., 415 p.) Praha: Univerzita Karlova. &amp;lt;/ref&amp;gt; Je možné ji celkem snadno měřit. První inteligenční testy, které se podobaly jejich současné formě, vytvořili na přelomu 19. a 20. století Alfred Binet a Theophile Simon. &amp;lt;ref name=&amp;quot;at&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test měl měřit inteligenci u dětí a rozlišit tak děti, které jsou silně zaostalé v mentálním vývoji, a výuka dle klasického vzdělávacího systému by pro ně neměla smysl. &amp;lt;ref name=&amp;quot;at&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt; Aby bylo možné obecně zhodnotit inteligenci daného jedince, vymyslel '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Stern William Luis Stern]''' ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient inteligenční kvocient – IQ]''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vag&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:rovnice iq.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento výpočet však mohl být jen obtížně aplikován u dospělých lidí a značně zkresloval výsledky i u dětí, proto se od něj časem ustoupilo. Přesný výsledek nahradilo umístění se v určitém pásmu inteligence. Průměrné IQ se nachází v rozmezí od 90 do 110, kam se zařadí přibližně 50 % populace  &amp;lt;ref name=&amp;quot;říč&amp;quot;&amp;gt;Říčan, P. (2009). Psychologie. (3., aktualiz. vyd., 300 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Různé zdroje uvádí názvy a někdy i hodnoty IQ odlišně, zde je tabulka nejčastějšího pojetí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|nad 130||vysoký nadprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|120-130||výrazný nadprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|110-120||lehký nadprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|90-110||průměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|80-90||lehký podprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|70-80||výrazný podprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|50-70||lehká mentální retardace&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|35-50||středně těžká MR&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|20-35||těžká MR&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|pod 20||hluboká MR&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O největší rozpracování '''teorie praktické inteligence''' se postarali '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Sternberg Robert J. Sternberg] a Richard K. Wagner'''. Praktickou inteligenci využíváme v každodenním životě, aniž bychom o tom věděli. Umožňuje nám vyznat se ve složitých situacích, vyhledat a pojmenovat problém, vyhodnotit okolnosti a najít nejlepší možné řešení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;blat&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiní k definování praktické inteligence používají anglický pojem ''know-how'', což označuje znalost určitých postupů vhodných k řešení situace. Někdo tento pojem ztotožňuje s českým výrazem ''selský či zdravý rozum''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ruisel&amp;quot;&amp;gt;Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociální inteligence''' v původním pojetí označovala schopnost jednat s lidmi, pochopit je a adekvátně na ně reagovat. Postupem času se pozornost psychologů zaměřila více na pochopení druhých a v souvislosti se sociální inteligencí se začalo mluvit o [[Empatie|empatii]]. Empatie v dnešním smyslu slova znamená vcítění se do druhého, dříve však nesla i trochu pejorativně zabarvené významy jako nakažení se emocemi ostatních nebo náhradní prožívání emocí a pocitů druhých.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ruisel&amp;quot;&amp;gt;Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Fluidní a krystalizovaná inteligence==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Raymond_Cattell Raymond Bernard Cattell]''', jenž je autorem této teorie, z počátku spolupracoval se Spearmanem a svou teorií navázal na teorii '''faktoru g'''. Ten však rozčlenil do dvou samostatných celků, které nazval fluidní a krystalizovaná inteligence. Inspiroval se prací kanadského psychologa a neurologa Donalda Oldinga Hebba, který zpozoroval u lidí s různým poškozením mozku odlišné změny ve fungování intelektu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;plh&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fluidní inteligence''' je vrozená ''schopnost učit se a nalézat efektivní řešení problémů'', jakýsi potenciál, který je možno kdykoli zaktivovat a využít při běžném životě. '''Krystalizovaná inteligence''' je oproti tomu ''založená na zkušenostech, znalostech a naučených dovednostech, a zároveň zahrnuje i slovní zásobu''. Je to schopnost využít takto získané znalosti při řešení problémů. Tento typ inteligence je tedy '''silně kulturně determinován'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;catt&amp;quot;&amp;gt;Cattell, R. (1971). Abilities: their structure, growth, and action. (xxii, 583 p.) Boston: Houghton Mifflin.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Gardnerova teorie sedmi druhů inteligence==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Howard_Gardner Howard Earl Gardner]''' vytvořil teorii sedmi druhů inteligence, které pojal široce jako '''soubory schopností'''. Dle jeho kritérií musí inteligence umožňovat řešení skutečných problémů, také by ale měla umožnit problémy vyhledat či vytvořit. Inteligence musí být alespoň v určitém kulturním okruhu důležitým a užitečným prvkem. Inteligence by měla mít také své umístění v mozkové struktuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;gard&amp;quot;&amp;gt;Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: Teorie rozmanitých inteligencí. (1. vyd., 398 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi jeho sedm druhů inteligence patří inteligence&amp;lt;ref name=&amp;quot;gard&amp;quot;&amp;gt;Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: Teorie rozmanitých inteligencí. (1. vyd., 398 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jazyková,&lt;br /&gt;
*hudební,&lt;br /&gt;
*logicko-matematická,&lt;br /&gt;
*prostorová,&lt;br /&gt;
*tělesně-pohybová,&lt;br /&gt;
*intrapersonální,&lt;br /&gt;
*interpersonální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Pojem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emo%C4%8Dn%C3%AD_inteligence emoční inteligence] '''poprvé''' použili '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Peter_Salovey Peter Salovey] a [https://en.wikipedia.org/wiki/John_D._Mayer John D. Mayer]'''. Základem jejich teorie se stala intrapersonální a interpersonální inteligence převzatá z teorie Gardnera. O obsáhlé rozpracování a zviditelnění konceptu emoční inteligence se však postaral až '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Goleman Daniel Jay Goleman]'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;plh&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emoční inteligence je ''schopnost přesně vnímat vlastní i cizí emoce, pochopit jejich význam, adekvátně na ně reagovat, umět s nimi zacházet a použít je ke svému i všeobecnému prospěchu.'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;lund&amp;quot;&amp;gt;Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti již bylo sestrojeno několik '''metod pro měření''' emoční inteligence, avšak jejich reliabilita a validita byla mnohokrát zpochybněna. O sestavení takové metody se dvakrát pokusili také J. D. Mayer, P. Salovey a D. R. Caruso. Jako protiváha k inteligenčnímu kvocientu IQ byl navržen pro míru emoční inteligence '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Emo%C4%8Dn%C3%AD_kvocient emoční kvocient - EQ]'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lund&amp;quot;&amp;gt;Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osvojování a rozvíjení intelektových dovedností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kognitivní vývoj===&lt;br /&gt;
V současné době se s poznatky o osvojování a rozvíjení intelektových dovedností setkáme pod názvem '''kognitivní vývoj.''' Cílem je zejména '''pochopit změny v myšlení v průběhu životního cyklu,''' jak vnikají a jak se mění mentální/kognitivní schopnosti spolu s fyziologickým vývojem ('''zrání''') a se získáváním nových zkušeností ('''učení'''). Kognitivní vývoj zahrnuje jak kvalitativní změny v podobě změny způsobu myšlení, tak i kvantitativní změny v podobě nově získaných znalostí a schopností. Jako hlavní mechanismy kognitivního vývoje jsou považovány biologicky naprogramované procesy '''zrání''' (nature) a prostředím ovlivněné '''učení''' (nurture). Různé teoretické přístupy k intelektovému/kognitivnímu vývoji přikládají zrání a učení a jejich interakci různý význam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce nature vs. nurture začíná již po narození, novorozenci disponují vrozenými schopnostmi věnovat pozornost určitým stimulům, tedy prostředí bohaté na tento typ stimulů, napomáhá jejich rozvoji vrozených schopností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Principy kognitivního vývoje ====&lt;br /&gt;
Mezi základní přístupy ke kognitivnímu vývoji patří dílo Jeana Piageta a neopiagetovců, dále přístup Lva Vygotského a také teorie zpracování informací. Všechny tyto různé přístupy však mají společné principy. Například že lidé v průběhu vývoje získávají lepší kontrolu na procesem myšlení a učení, jsou schopní vytvářet stále složitější vazby mezi myšlením a chováním, důkladněji provádí zpracování informací, roste schopnost obsáhnout stále složitější vztahy a získávají větší flexibilitu ve využívání určitých strategií či informací. S procesem stánutí jsou lidé schopni využívat více než jeden kontext informací a naučí se informace používat ve více typech okolností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zrání myšlenkových procesů - Jean Piaget ====&lt;br /&gt;
Piaget věřil, že základem dětského mylšení jsou souvislé logické systémy odlišné od systémů, které používají dospělí. Funkcí inteligence je pomoct při adaptaci na prostředí, přičemž jednotlivé způsoby inteligence jsou kontinuum od jednoduchých vrozených mechanismů po sofistikovanější inteligentní prostředky založené na mentálních reprezentacích a manipulaci s nimi. Postupně je složitost odpovědí na prostředí stále vyšší, inteligence a její projevy se stávají více specializovanými v různých oblastech. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. (Vyd. 1., 301 s.) Praha: Grada.&lt;br /&gt;
*Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. (Vyd. 1., 356 s.) V Praze: Karolinum.&lt;br /&gt;
*Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&lt;br /&gt;
*Spearman, C. (1927). The abilities of man: their nature and measurement. (415 s.) New York: Macmillan.&lt;br /&gt;
*Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle] vědomí a jednání. (3., opr. vyd.) Brno: Barrister.&lt;br /&gt;
*Thorndike, R., &amp;amp; Lohman, D. (c1990). A century of ability testing. (xi, 163 p.) Chicago: Riverside Pub. Co.&lt;br /&gt;
*Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. (2., opravené vyd., 217 s.) Chrudim: Mach.&lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. (2.vyd., 336 s.) Praha: Academia.&lt;br /&gt;
*Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál.&lt;br /&gt;
*Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. (2. přeprac. vyd., 273 s.) Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
*Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého.&lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.&lt;br /&gt;
*Čáp, J. (1993). Psychologie výchovy a vyučování. (1. vyd., 415 p.) Praha: Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
*Říčan, P. (2009). Psychologie. (3., aktualiz. vyd., 300 s.) Praha: Portál.&lt;br /&gt;
*Cattell, R. (1971). Abilities: their structure, growth, and action. (xxii, 583 p.) Boston: Houghton Mifflin.&lt;br /&gt;
*Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: Teorie rozmanitých inteligencí. (1. vyd., 398 s.) Praha: Portál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy a doporučená literatura===&lt;br /&gt;
'''Knihy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mackintosh, N. J. (2000). IQ a inteligence. Grada.&lt;br /&gt;
*Gould, S. J. (1997). Jak neměřit člověka: Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Nakladatelství Lidové noviny.&lt;br /&gt;
*Stehlíková, M. (2016). Život s vysokou inteligencí: průvodce pro nadané dospělé a nadané děti. Praha: Grada.&lt;br /&gt;
*Goleman, Daniel. Emoční inteligence. Praha: Metafora. ISBN 978-80-7359-334-6, 2011.&lt;br /&gt;
*Goleman, D. (2000). Práce s emoční inteligencí: Jak odstartovat úspěšnou kariéru. Columbus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*TED Talks na téma inteligence: https://www.ted.com/talks?topics%5B%5D=intelligence&lt;br /&gt;
*Stránky Mensy České republiky: http://www.mensa.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Emoční inteligence]]&lt;br /&gt;
*[[Inteligence]]&lt;br /&gt;
*[[Poruchy inteligence]]&lt;br /&gt;
*[[Stanford-Binetův test inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_teorie_inteligence&amp;diff=61522</id>
		<title>Významné teorie inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_teorie_inteligence&amp;diff=61522"/>
		<updated>2020-09-01T12:13:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice inteligence==&lt;br /&gt;
Dle Blatného (2010)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blat&amp;quot;&amp;gt;Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. (Vyd. 1., 301 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt; jde o obecnou rozumovou schopnost umožňující zpracování informací za pomoci myšlenkových operací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vágnerová (2004, str. 123) &amp;lt;ref name=&amp;quot;vag&amp;quot;&amp;gt;Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. (Vyd. 1., 356 s.) V Praze: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; chápe tento pojem šířeji a uvádí, že ''„termín inteligence slouží k označení obecné struktury rozumových schopností, které určují způsob orientace, tj. porozumění, a obvykle nějakým způsobem ovlivňují i chování“.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známá operacionální definice od Edwina Boringa zní: Inteligence je to, co měří inteligenční testy.{{Zdroj?}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Spearmanova dvou-faktorová teorie==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Spearman Charles Edward Spearman]''' (1863-1945) svou teorií navázal na Francise Galtona a jeho žáka Karla Pearsona, jenž dal vzniknout faktorové analýze. Tuto metodu Spearman dále rozpracoval, použil k výzkumu inteligence, a vytvořil tak '''první faktorovou teorii inteligence'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;blat&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při dlouholetém výzkumu předkládal skupinám dětí řadu jednoduchých testů, dokud neměl velké množství dat. Na tato data potom aplikoval metodu faktorové analýzy a zjistil pozitivní korelaci mezi jednotlivými testy. V praxi to znamenalo, že ti, kteří dosáhli vysokého skóru v jednom testu, obvykle patřili mezi ty úspěšnější i v jiných testech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lund&amp;quot;&amp;gt;Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z těchto výsledků usoudil, že '''inteligence''' je '''ovlivněna dvěma faktory''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Prvním faktorem''' je '''obecný faktor''' nebo také '''faktor g''', který určuje obecnou inteligenci. Zahrnuje základní schopnost řešit problémy a komplikované úlohy, projevuje se tedy v celém spektru různorodých situací. Faktorem g disponují všichni lidé, jen každý v jiné míře.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;spear&amp;quot;&amp;gt;Spearman, C. (1927). The abilities of man: their nature and measurement. (415 s.) New York: Macmillan.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Druhým faktorem''', který ovlivňuje výsledky v dílčích testech, je '''specifický faktor''' nebo také '''faktor s'''. Tento faktor zahrnuje konkrétní schopnosti v určité oblasti, například matematické nebo verbální schopnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;spear&amp;quot;&amp;gt;Spearman, C. (1927). The abilities of man: their nature and measurement. (415 s.) New York: Macmillan.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Thorndikeova teorie vzorků==&lt;br /&gt;
'''[[Edward_Thorndike|Edward Lee Thorndike]]''' (1874-1949) svou teorii založil stejně jako Spearman na faktorech, ale na rozdíl od něj předpokládal existenci více faktorů, z nichž žádný se neprojevuje obecně. Jeho teorie je tedy '''mnohofaktorová''' a každý faktor zde zastupuje konkrétní oblast schopností, přičemž tyto '''oblasti''' jsou si '''navzájem rovnocenné'''. Při různých úlohách se tedy do činnosti zapojují různé kombinace faktorů.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;sme&amp;quot;&amp;gt;Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle] vědomí a jednání. (3., opr. vyd.) Brno: Barrister.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Thurstoneova teorie primárních mentálních schopností==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Leon_Thurstone Louis Leon Thurstone]''' (1887-1955) metodu faktorové analýzy poněkud inovoval, a to přidáním tzv. '''rotace faktorů''' (Plháková, 1999). Svou teorii podložil rozsáhlým výzkumem, kdy 240-ti studentům vysoké školy předložil postupně 56 různých testů. Tato studie probíhala v létě 1934 a studenti se jí účastnili dobrovolně. Každý den strávili přibližně '''patnáct hodin''' vyplňováním testových baterií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;TL&amp;quot;&amp;gt;Thorndike, R., &amp;amp; Lohman, D. (c1990). A century of ability testing. (xi, 163 p.) Chicago: Riverside Pub. Co. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky byly následně podrobeny faktorové analýze a přinesly základních 12 faktorů, z čehož '''sedm faktorů''' bylo jasně a zřejmě pojmenovatelných a vymezitelných. Dle Thurstonea by spolu tyto '''faktory neměly korelovat''', neměly by být navzájem závislé, avšak později se toto tvrzení '''vyvrátilo'''. Tyto primární schopnosti spolu signifikantně korelují, což '''naznačuje existenci nějakého obecného faktoru'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;TL&amp;quot;&amp;gt;Thorndike, R., &amp;amp; Lohman, D. (c1990). A century of ability testing. (xi, 163 p.) Chicago: Riverside Pub. Co. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi zjištěných '''sedm primárních schopností''' patří&amp;lt;ref name=&amp;quot;balcar&amp;quot;&amp;gt;Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. (2., opravené vyd., 217 s.) Chrudim: Mach.&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*slovní porozumění&lt;br /&gt;
*slovní plynulost&lt;br /&gt;
*práce s čísly&lt;br /&gt;
*prostorová představivost&lt;br /&gt;
*paměť&lt;br /&gt;
*rychlost vnímání&lt;br /&gt;
*usuzování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hierarchické modely inteligence==&lt;br /&gt;
Další teorie již nepřináší nové faktory, nesnaží se vyvracet předchozí výsledky, ale spíše sjednocují již vzniklé teorie do větších celků. Takto vzniklo hned několik hierarchických modelů inteligence (Blatný, 2010). Jako první navrhl syntézu Spearmanovy a Thurstoneovy teorie '''Cyril Burt''', a vytvořil tak '''hierarchický model struktury schopností'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;balcar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další hierarchický model si připisuje '''Philip Ewart Vernon'''. Na pomyslný vrchol hierarchické struktury dosadil obecnou inteligenci (faktor g), o úroveň níže potom skupinové faktory verbální-studijní a prostorový-mechanický, pod ně pak řadil ještě menší a specifické skupinové faktory. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nak98&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. (2.vyd., 336 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:hierarch model inteligence.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavostí tohoto modelu je určitá podobnost mezi hlavními skupinovými faktory a pozdějším zjištěním různých funkcí obou hemisfér. Faktor verbální-studijní odpovídá svými funkcemi a připisovanými schopnostmi levé hemisféře, zatímco faktor prostorový-mechanický hemisféře pravé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;balcar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Guilfordova teorie struktury intelektu==&lt;br /&gt;
Mezi největší kritiky hierarchických modelů inteligence patřil '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Joy_Paul_Guilford Joy Paul Guilford]''' (1897-1987), který se tyto modely snažil vyvrátit svým velmi obsáhlým a komplikovaným '''trojrozměrným modelem 120-ti poznávacích schopností'''. Těchto 120 schopností uspořádal do krychle, kde každá její součást vznikla '''kombinací tří hlavních směrů'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ruisel&amp;quot;&amp;gt;Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*intelektových operací&lt;br /&gt;
*obsahů&lt;br /&gt;
*a produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:krychle inteligence.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za '''pět základních intelektových operací''' či procesů považoval poznávání, paměť, konvergentní myšlení, divergentní myšlení a hodnocení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mik&amp;quot;&amp;gt;Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. (2. přeprac. vyd., 273 s.) Praha: Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní čtyři typy psychických obsahů''', na které je možné použít zmiňované operace, jsou obsahy figurální či konkrétně názorné (např. barva, tvar vnímaného objektu), obsahy symbolické (např. čísla, písmena), obsahy sémantické (např. pojmy, soudy) a obsahy behaviorální. &amp;lt;ref name=&amp;quot;plh&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem spojení intelektové operace a psychického obsahu potom může být jeden z '''šesti produktů''': obsahové jednotky, třídy, systémy, transformace, implikace nebo relace - vztahy mezi jednotkami.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mik&amp;quot;&amp;gt;Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. (2. přeprac. vyd., 273 s.) Praha: Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Teoretická, praktická a sociální inteligence==&lt;br /&gt;
Kromě různých strukturálních teorií inteligence se mnozí snažili o rozlišení různých druhů inteligence. Již zmíněný '''Thorndike''' takto vymezil ''tři základní oblasti: inteligenci teoretickou/abstraktní, praktickou/konkrétní a inteligenci sociální''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nak97&amp;quot;&amp;gt;Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teoretická inteligence''' je právě ta, která odpovídá užšímu vymezení slova inteligence, tedy jako obecná schopnost řešit teoretické problémy, jejíž úroveň se dá vyjádřit inteligenčním kvocientem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;čáp&amp;quot;&amp;gt;Čáp, J. (1993). Psychologie výchovy a vyučování. (1. vyd., 415 p.) Praha: Univerzita Karlova. &amp;lt;/ref&amp;gt; Je možné ji celkem snadno měřit. První inteligenční testy, které se podobaly jejich současné formě, vytvořili na přelomu 19. a 20. století Alfred Binet a Theophile Simon. &amp;lt;ref name=&amp;quot;at&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test měl měřit inteligenci u dětí a rozlišit tak děti, které jsou silně zaostalé v mentálním vývoji, a výuka dle klasického vzdělávacího systému by pro ně neměla smysl. &amp;lt;ref name=&amp;quot;at&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt; Aby bylo možné obecně zhodnotit inteligenci daného jedince, vymyslel '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Stern William Luis Stern]''' ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient inteligenční kvocient – IQ]''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vag&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:rovnice iq.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento výpočet však mohl být jen obtížně aplikován u dospělých lidí a značně zkresloval výsledky i u dětí, proto se od něj časem ustoupilo. Přesný výsledek nahradilo umístění se v určitém pásmu inteligence. Průměrné IQ se nachází v rozmezí od 90 do 110, kam se zařadí přibližně 50 % populace  &amp;lt;ref name=&amp;quot;říč&amp;quot;&amp;gt;Říčan, P. (2009). Psychologie. (3., aktualiz. vyd., 300 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Různé zdroje uvádí názvy a někdy i hodnoty IQ odlišně, zde je tabulka nejčastějšího pojetí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|nad 130||vysoký nadprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|120-130||výrazný nadprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|110-120||lehký nadprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|90-110||průměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|80-90||lehký podprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|70-80||výrazný podprůměr&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|50-70||lehká mentální retardace&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|35-50||středně těžká MR&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|20-35||těžká MR&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|pod 20||hluboká MR&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O největší rozpracování '''teorie praktické inteligence''' se postarali '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Sternberg Robert J. Sternberg] a Richard K. Wagner'''. Praktickou inteligenci využíváme v každodenním životě, aniž bychom o tom věděli. Umožňuje nám vyznat se ve složitých situacích, vyhledat a pojmenovat problém, vyhodnotit okolnosti a najít nejlepší možné řešení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;blat&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiní k definování praktické inteligence používají anglický pojem ''know-how'', což označuje znalost určitých postupů vhodných k řešení situace. Někdo tento pojem ztotožňuje s českým výrazem ''selský či zdravý rozum''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ruisel&amp;quot;&amp;gt;Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociální inteligence''' v původním pojetí označovala schopnost jednat s lidmi, pochopit je a adekvátně na ně reagovat. Postupem času se pozornost psychologů zaměřila více na pochopení druhých a v souvislosti se sociální inteligencí se začalo mluvit o [[Empatie|empatii]]. Empatie v dnešním smyslu slova znamená vcítění se do druhého, dříve však nesla i trochu pejorativně zabarvené významy jako nakažení se emocemi ostatních nebo náhradní prožívání emocí a pocitů druhých.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ruisel&amp;quot;&amp;gt;Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Fluidní a krystalizovaná inteligence==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Raymond_Cattell Raymond Bernard Cattell]''', jenž je autorem této teorie, z počátku spolupracoval se Spearmanem a svou teorií navázal na teorii '''faktoru g'''. Ten však rozčlenil do dvou samostatných celků, které nazval fluidní a krystalizovaná inteligence. Inspiroval se prací kanadského psychologa a neurologa Donalda Oldinga Hebba, který zpozoroval u lidí s různým poškozením mozku odlišné změny ve fungování intelektu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;plh&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fluidní inteligence''' je vrozená ''schopnost učit se a nalézat efektivní řešení problémů'', jakýsi potenciál, který je možno kdykoli zaktivovat a využít při běžném životě. '''Krystalizovaná inteligence''' je oproti tomu ''založená na zkušenostech, znalostech a naučených dovednostech, a zároveň zahrnuje i slovní zásobu''. Je to schopnost využít takto získané znalosti při řešení problémů. Tento typ inteligence je tedy '''silně kulturně determinován'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;catt&amp;quot;&amp;gt;Cattell, R. (1971). Abilities: their structure, growth, and action. (xxii, 583 p.) Boston: Houghton Mifflin.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Gardnerova teorie sedmi druhů inteligence==&lt;br /&gt;
'''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Howard_Gardner Howard Earl Gardner]''' vytvořil teorii sedmi druhů inteligence, které pojal široce jako '''soubory schopností'''. Dle jeho kritérií musí inteligence umožňovat řešení skutečných problémů, také by ale měla umožnit problémy vyhledat či vytvořit. Inteligence musí být alespoň v určitém kulturním okruhu důležitým a užitečným prvkem. Inteligence by měla mít také své umístění v mozkové struktuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;gard&amp;quot;&amp;gt;Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: Teorie rozmanitých inteligencí. (1. vyd., 398 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi jeho sedm druhů inteligence patří inteligence&amp;lt;ref name=&amp;quot;gard&amp;quot;&amp;gt;Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: Teorie rozmanitých inteligencí. (1. vyd., 398 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jazyková,&lt;br /&gt;
*hudební,&lt;br /&gt;
*logicko-matematická,&lt;br /&gt;
*prostorová,&lt;br /&gt;
*tělesně-pohybová,&lt;br /&gt;
*intrapersonální,&lt;br /&gt;
*interpersonální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Emoční inteligence==&lt;br /&gt;
Pojem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emo%C4%8Dn%C3%AD_inteligence emoční inteligence] '''poprvé''' použili '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Peter_Salovey Peter Salovey] a [https://en.wikipedia.org/wiki/John_D._Mayer John D. Mayer]'''. Základem jejich teorie se stala intrapersonální a interpersonální inteligence převzatá z teorie Gardnera. O obsáhlé rozpracování a zviditelnění konceptu emoční inteligence se však postaral až '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Goleman Daniel Jay Goleman]'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;plh&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emoční inteligence je ''schopnost přesně vnímat vlastní i cizí emoce, pochopit jejich význam, adekvátně na ně reagovat, umět s nimi zacházet a použít je ke svému i všeobecnému prospěchu.'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;lund&amp;quot;&amp;gt;Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti již bylo sestrojeno několik '''metod pro měření''' emoční inteligence, avšak jejich reliabilita a validita byla mnohokrát zpochybněna. O sestavení takové metody se dvakrát pokusili také J. D. Mayer, P. Salovey a D. R. Caruso. Jako protiváha k inteligenčnímu kvocientu IQ byl navržen pro míru emoční inteligence '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Emo%C4%8Dn%C3%AD_kvocient emoční kvocient - EQ]'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lund&amp;quot;&amp;gt;Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osvojování a rozvíjení intelektových dovedností ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kognitivní vývoj ===&lt;br /&gt;
V současné době se s poznatky o osvojování a rozvíjení intelektových dovedností setkáme pod názvem '''kognitivní vývoj.''' Cílem je zejména '''pochopit změny v myšlení v průběhu životního cyklu,''' jak vnikají a jak se mění mentální/kognitivní schopnosti spolu s fyziologickým vývojem ('''zrání''') a se získáváním nových zkušeností ('''učení'''). Kognitivní vývoj zahrnuje jak kvalitativní změny v podobě změny způsobu myšlení, tak i kvantitativní změny v podobě nově získaných znalostí a schopností. Jako hlavní mechanismy kognitivního vývoje jsou považovány biologicky naprogramované procesy '''zrání''' (nature) a prostředím ovlivněné '''učení''' (nurture). Různé teoretické přístupy k intelektovému/kognitivnímu vývoji přikládají zrání a učení a jejich interakci různý význam.&amp;lt;ref&amp;gt;Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. (Vyd. 1., 301 s.) Praha: Grada.&lt;br /&gt;
*Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. (Vyd. 1., 356 s.) V Praze: Karolinum.&lt;br /&gt;
*Lund, N. (2012). Inteligence a učení. (Vyd. 1., 146 s., Překlad Helena Hartlová). Praha: Grada.&lt;br /&gt;
*Spearman, C. (1927). The abilities of man: their nature and measurement. (415 s.) New York: Macmillan.&lt;br /&gt;
*Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle] vědomí a jednání. (3., opr. vyd.) Brno: Barrister.&lt;br /&gt;
*Thorndike, R., &amp;amp; Lohman, D. (c1990). A century of ability testing. (xi, 163 p.) Chicago: Riverside Pub. Co.&lt;br /&gt;
*Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. (2., opravené vyd., 217 s.) Chrudim: Mach.&lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. (2.vyd., 336 s.) Praha: Academia.&lt;br /&gt;
*Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál.&lt;br /&gt;
*Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. (2. přeprac. vyd., 273 s.) Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
*Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého.&lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.&lt;br /&gt;
*Čáp, J. (1993). Psychologie výchovy a vyučování. (1. vyd., 415 p.) Praha: Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
*Říčan, P. (2009). Psychologie. (3., aktualiz. vyd., 300 s.) Praha: Portál.&lt;br /&gt;
*Cattell, R. (1971). Abilities: their structure, growth, and action. (xxii, 583 p.) Boston: Houghton Mifflin.&lt;br /&gt;
*Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení: Teorie rozmanitých inteligencí. (1. vyd., 398 s.) Praha: Portál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy a doporučená literatura===&lt;br /&gt;
'''Knihy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mackintosh, N. J. (2000). IQ a inteligence. Grada.&lt;br /&gt;
*Gould, S. J. (1997). Jak neměřit člověka: Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Nakladatelství Lidové noviny.&lt;br /&gt;
*Stehlíková, M. (2016). Život s vysokou inteligencí: průvodce pro nadané dospělé a nadané děti. Praha: Grada.&lt;br /&gt;
*Goleman, Daniel. Emoční inteligence. Praha: Metafora. ISBN 978-80-7359-334-6, 2011.&lt;br /&gt;
*Goleman, D. (2000). Práce s emoční inteligencí: Jak odstartovat úspěšnou kariéru. Columbus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*TED Talks na téma inteligence: https://www.ted.com/talks?topics%5B%5D=intelligence&lt;br /&gt;
*Stránky Mensy České republiky: http://www.mensa.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Emoční inteligence]]&lt;br /&gt;
*[[Inteligence]]&lt;br /&gt;
*[[Poruchy inteligence]]&lt;br /&gt;
*[[Stanford-Binetův test inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61521</id>
		<title>13. Inteligence, osvojování a rozvíjení intelektových dovedností</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61521"/>
		<updated>2020-09-01T11:55:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice inteligence==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Významné teorie inteligence==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osvojování a rozvíjení intelektových dovedností==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61502</id>
		<title>13. Inteligence, osvojování a rozvíjení intelektových dovedností</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61502"/>
		<updated>2020-08-31T15:50:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice inteligence ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné teorie inteligence ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osvojování a rozvíjení intelektových dovedností ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61500</id>
		<title>13. Inteligence, osvojování a rozvíjení intelektových dovedností</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61500"/>
		<updated>2020-08-31T15:45:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Definice inteligence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61499</id>
		<title>13. Inteligence, osvojování a rozvíjení intelektových dovedností</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=13._Inteligence,_osvojov%C3%A1n%C3%AD_a_rozv%C3%ADjen%C3%AD_intelektov%C3%BDch_dovednost%C3%AD&amp;diff=61499"/>
		<updated>2020-08-31T15:44:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: Založena nová stránka s textem „Definice inteligence“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Definice inteligence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61497</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61497"/>
		<updated>2020-08-31T15:40:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu Psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho '''roztříštěnost soustavy právních norem''' týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém '''absence definice garantované péče''', nevyřešená koncepce '''financování lůžkové péče''' a neukončená '''transformace lůžkového fondu''', '''nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů''' ve zdravotnictví a '''nedostačující spolupráce''' všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i '''nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti''' u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou '''vzrůstající výdaje za péči''' v důsledku zvyšující se technické úrovně zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv. Dále jsou výdaje zvyšovány rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a stárnutím obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i '''neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji,''' a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v '''demografickém vývoji,''' tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je '''řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven'''. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Možné budoucí změny českého zdravotnictví.====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné '''vytvořit jednotnou legislativní platformu''', která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako '''další možné změny zdravotnictví''', ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
*Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
*Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
*Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
*Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
*Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
*Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
*Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
*Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
*Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
*Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
*Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
*Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
*Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
*Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reálné krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy zdravotních služeb ve zdravotnickém systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Ambulantní péče====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrováni cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče se musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím již registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lůžková péče====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta====&lt;br /&gt;
V případě péče poskytované v prostředí pacienta se jedná o návštěvní službu a domácí péči. Zdravotníci poskytují péči v domácím prostředí pacienta, může se jedna o ošetřovatelskou péči, léčebně rehabilitační péči nebo paliativní péči (péče o umírající).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Pohotovostní a neodkladná péče====&lt;br /&gt;
'''Pohotovostní péče''' je zajišťována v případě náhlého onemocnění nebo úrazu mimo běžnou ordinační dobu lékařů nebo v případě nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou poskytovány pohotovostní služby jako '''lékařská služba první pomoci''' nebo '''ústavní pohotovostní služba.''' Pohotovostní služby existují i pro náhlá stomatologická onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro případy těžkých onemocnění, kdy není možné, aby se pacient sám přepravil k lékaři, či je nezbytné rychlé ošetření a přeprava do zdravotnického zařízení, existuje v ČR '''zdravotnická záchranná služba,'''  tzv. '''neodkladná péče'''. Jedná se zejména o případy náhlých stavů bezprostředně ohrožujících život nebo představují riziko vážného ohrožení zdraví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závodní/pracovní preventivní péče====&lt;br /&gt;
Závodní preventivní péče se zabezpečuje spolu se zaměstnavatelem. Cílem je prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, poškozením zdraví na pracovišti a pracovními úrazy. Provádí se odborná poradní činnost pro ochranu a podporu zdraví, kontroly pracovišť, zkoumání vlivů práce na zdraví zaměstnanců a také preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, a to vstupní, průběžné a výstupní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Principy zdravotního pojištění v ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aktéři zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Mezi hlavní aktéry zdravotního pojištění patří '''pojištěnci, plátci pojištění, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví ČR.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Pojištěnci'''====&lt;br /&gt;
Pojištěnci jsou myšleny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel má trvalý pobyt na území ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Plátci pojištění'''====&lt;br /&gt;
Patří sem '''pojištěnci''' (zaměstnanci, OSVČ, OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů), '''zaměstnavatelé''' (povinnost placení pojistného je rozložena mezi zaměstnance a zaměstnavatele 1:3, tedy 4,5% z úhrnu příjmů platí zaměstnanec a 9% zaměstnavatel) a '''stát.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Poskytovatelé zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Může se jednat o poskytovatele '''nemocniční péče''' (akutní, následná, odborná a specializační, lázeňská), '''ostatní péče''' (záchranná služba, domácí péče) nebo '''ambulantní péče''' (primární, specializovaná).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Zdravotní pojišťovny'''====&lt;br /&gt;
V roce 2015 bylo v ČR celkem 7 zdravotních pojišťoven (pro srovnání před 25 lety jich bylo 27): VZP (cca 65% občanů), Zdravotní pojišťovna MV ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pojišťovna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče pojištěncům, což plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Hradí se: léčebná ústavní péče a ambulantní péče, pohotovostní a záchranné služby, preventivní péče, odběry tkání/orgánů určených k transplantaci, poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče, závodní preventivní péče, doprava nemocných, posudková činnost, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovny mohou mít navíc příjmy z komerční činnosti (např. smluvní a cestovní pojištění).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Ministerstvo zdravotnictví ČR'''====&lt;br /&gt;
Ministerstvo zdravotnictví stanovuje koncepční záměry, připravuje zákony a vyhlášky, účastní se ve správních a dozorčích orgánech zdravotních pojišťoven a vydává úhradovou vyhlášku (o stanovení hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Systém zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
'''Zdravotnické systémy''' lze podle způsobu hrazení poskytnuté zdravotní péče rozdělit na dva základní typy modelů:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek PhDr. Heleny Hnilicové, Ph.D. v rámci kurzu Psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''1. Zdravotní systémy založené na pojištění'''====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Veřejné zdravotní pojištění''' – bismarckovský model zdravotnictví. Tento typ pojištění je povinný pro každého občana (ČR, Německo).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Soukromé zdravotní pojištění''' – liberální model zdravotnictví (tržní zdravotnictví). Tento typ pojištění je dobrovolný (USA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''2. Státní zdravotnictví'''====&lt;br /&gt;
= zdravotní péče hrazená z veřejných prostředků, daní – tzv. národní zdravotní služba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Beveridgeův model''' – např. Švédsko, Finsko, Norsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Dánsko, řada zemí Commonwealthu včetně Velké Británie a další. V tomto modelu zároveň existuje i soukromý sektor zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Semaškův model''' – v bývalém sovětském svazu, nyní na Kubě. Soukromý sektor zdravotnictví zde neexistuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systém národní zdravotní služby''' (prostředky na zdravotnictví jdou ze státního rozpočtu) versus '''veřejné zdravotní pojištění''' (prostředky směřují přímo do pojišťoven; stát pouze určuje státní poplatky za státní pojištěnce a tím může zasahovat do výše pojistného). Nevýhodou britského systému jsou dlouhé čekací lhůty (tzv. gate-keeping – každý pacient je na specializované pracoviště přeposílán přes praktika, nemůže jít za specialistou přímo) → časté je komerční připojištění (soukromé).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje veřejného zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Pojistné je 13,5% vyměřovacího základu (hradí zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a OBZP), dále sem spadá platba státu (hradí pojistné za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané, matky na mateřské, lidi ve výkonu trestu, příjemce nemocenských dávek apod.) Vidíme tedy, ze k hlavním zdrojům veřejného pojištění patří zejména výběr pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Jsou tu ale i ostatní zdroje financí pro pojišťovny, zejména se jedná o pokuty, penále apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Úhrady zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Celkové roční výdaje na zdravotnictví jsou v ČR cca 300 mld. Kč (asi 7,5% HDP), z toho podíl státního rozpočtu se pohybuje pouze kolem 5-6% a soukromé zdroje tvoří asi 15% výdajů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravotní péče může být hrazena následujícím způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''1. Výkonový systém (bodové výkony)'''=====&lt;br /&gt;
Jednotlivé zdravotnické výkony jsou oceněny bodovými hodnotami na základě kalkulace jejich nákladů a vlastní úhrada výkonů je potom realizována na základě stanovené hodnoty bodu. Zaváděl se hlavně v oblasti primární péče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je rychlé zavedení do praxe a poskytování detailních informací, ale na druhou stranu pak dochází k inflaci hodnoty bodu (růst počtu vykázaných výkonů vedl ke snižování hodnoty bodu až o ½), objevuje se disproporce v odbornostech, provádí se nadbytečná péče (popř. vykazování neprovedené péče).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''2. Kapitační systém'''=====&lt;br /&gt;
Jedná se o zdravotnictví hrazené tzv. kapitací, je stanovena pevná částka na každého registrovaného pacienta. Podporuje větší důraz na prevenci, motivuje lékaře k tomu mít co nejméně pacientů (v podstatě opak výkonového systému).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''3. Globální paušály'''=====&lt;br /&gt;
Globální paušály se uplatňují zejména v nemocničních zařízeních. Bere v potaz referenční objemy (výkonnost zdravotnického zařízení v předchozím období) a kapitační platby (určitá pevná částka na každého registrovaného pacienta). Bylo zavedeno v roce 1997 jako reakce na problémy s výkonovým způsobem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně se braly v poraz pouze referenční objemy. Výhodou byla jednoduchost, snížení nadbytečné péče, ale docházelo ke snížení motivace k vyšší výkonnosti, zakonzervování historických úhrad, systém byl poměrně krátkozraký (platba vždy pouze za jedno období). Proto byl poté systém modifikován tak, že úhradu ovlivnil počet hospitalizovaných pacientů (tzv. unikátních rodných čísel).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''4. DRG (Diagnosis Related Groups, platba za případ)'''=====&lt;br /&gt;
DRG bylo zavedeno od roku 2001 Je založeno na předpokladu, že náklady na léčbu pacienta s určitou diagnózou se od sebe nebudou příliš lišit. Zařazuje pacienta podle složitosti onemocnění a jeho ekonomické nákladnosti podle podobné struktury nákladů. Nemocnice dostane zaplaceno za úkon na základě spočítaného průměru (každý pacient je uhrazen stejnou částkou). Tedy nemocnice mohou mít motivaci poskytnou pacientovi méně kvalitní péči a ušetřit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je, že systém objektivně popisuje produkci zdravotní péče, odstraňuje disproporce dané výkonovým systémem a globálním paušálem, ale rizikem je snížení kvality poskytované péče (např.: méně léků, zkrácení hospitalizace, nekvalitní materiály) a také vyšší nároky na zavedení systému. Další výhodou však je, že lze velmi dobře hodnotit nákladnost péče v jednotlivých diagnostických skupinách, je možné porovnávat úroveň a četnost komplikací v jednotlivých zdravotnických zařízení a nemocnice jsou motivované zdravotní komplikace vykazovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze stávajících DRG datových souborů lze vyhodnocovat např. přehled hlavních diagnóz a jejich způsobů léčení, průměrnou složitost všech léčených pacientů v dané nemocnici, průměrnou dobu hospitalizace na určitou diagnózu, počet přeložených pacientů, počet zemřelých pacientů, počet propuštěných pacientů, průměrné/min/max náklady na případ, výkon či operaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V současnosti v ČR v primární péči převládá kapitačně-výkonový systém a v nemocnicích globální paušály.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61496</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61496"/>
		<updated>2020-08-31T15:39:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Systém zdravotního pojištění */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu Psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho '''roztříštěnost soustavy právních norem''' týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém '''absence definice garantované péče''', nevyřešená koncepce '''financování lůžkové péče''' a neukončená '''transformace lůžkového fondu''', '''nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů''' ve zdravotnictví a '''nedostačující spolupráce''' všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i '''nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti''' u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou '''vzrůstající výdaje za péči''' v důsledku zvyšující se technické úrovně zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv. Dále jsou výdaje zvyšovány rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a stárnutím obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i '''neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji,''' a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v '''demografickém vývoji,''' tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je '''řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven'''. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Možné budoucí změny českého zdravotnictví.====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné '''vytvořit jednotnou legislativní platformu''', která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako '''další možné změny zdravotnictví''', ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
*Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
*Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
*Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
*Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
*Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
*Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
*Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
*Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
*Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
*Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
*Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
*Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
*Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
*Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reálné krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy zdravotních služeb ve zdravotnickém systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Ambulantní péče====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrováni cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče se musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím již registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lůžková péče====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta====&lt;br /&gt;
V případě péče poskytované v prostředí pacienta se jedná o návštěvní službu a domácí péči. Zdravotníci poskytují péči v domácím prostředí pacienta, může se jedna o ošetřovatelskou péči, léčebně rehabilitační péči nebo paliativní péči (péče o umírající).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Pohotovostní a neodkladná péče====&lt;br /&gt;
'''Pohotovostní péče''' je zajišťována v případě náhlého onemocnění nebo úrazu mimo běžnou ordinační dobu lékařů nebo v případě nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou poskytovány pohotovostní služby jako '''lékařská služba první pomoci''' nebo '''ústavní pohotovostní služba.''' Pohotovostní služby existují i pro náhlá stomatologická onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro případy těžkých onemocnění, kdy není možné, aby se pacient sám přepravil k lékaři, či je nezbytné rychlé ošetření a přeprava do zdravotnického zařízení, existuje v ČR '''zdravotnická záchranná služba,'''  tzv. '''neodkladná péče'''. Jedná se zejména o případy náhlých stavů bezprostředně ohrožujících život nebo představují riziko vážného ohrožení zdraví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závodní/pracovní preventivní péče====&lt;br /&gt;
Závodní preventivní péče se zabezpečuje spolu se zaměstnavatelem. Cílem je prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, poškozením zdraví na pracovišti a pracovními úrazy. Provádí se odborná poradní činnost pro ochranu a podporu zdraví, kontroly pracovišť, zkoumání vlivů práce na zdraví zaměstnanců a také preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, a to vstupní, průběžné a výstupní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Principy zdravotního pojištění v ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aktéři zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Mezi hlavní aktéry zdravotního pojištění patří '''pojištěnci, plátci pojištění, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví ČR.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Pojištěnci'''====&lt;br /&gt;
Pojištěnci jsou myšleny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel má trvalý pobyt na území ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Plátci pojištění'''====&lt;br /&gt;
Patří sem '''pojištěnci''' (zaměstnanci, OSVČ, OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů), '''zaměstnavatelé''' (povinnost placení pojistného je rozložena mezi zaměstnance a zaměstnavatele 1:3, tedy 4,5% z úhrnu příjmů platí zaměstnanec a 9% zaměstnavatel) a '''stát.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Poskytovatelé zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Může se jednat o poskytovatele '''nemocniční péče''' (akutní, následná, odborná a specializační, lázeňská), '''ostatní péče''' (záchranná služba, domácí péče) nebo '''ambulantní péče''' (primární, specializovaná).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Zdravotní pojišťovny'''====&lt;br /&gt;
V roce 2015 bylo v ČR celkem 7 zdravotních pojišťoven (pro srovnání před 25 lety jich bylo 27): VZP (cca 65% občanů), Zdravotní pojišťovna MV ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pojišťovna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče pojištěncům, což plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Hradí se: léčebná ústavní péče a ambulantní péče, pohotovostní a záchranné služby, preventivní péče, odběry tkání/orgánů určených k transplantaci, poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče, závodní preventivní péče, doprava nemocných, posudková činnost, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovny mohou mít navíc příjmy z komerční činnosti (např. smluvní a cestovní pojištění).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Ministerstvo zdravotnictví ČR'''====&lt;br /&gt;
Ministerstvo zdravotnictví stanovuje koncepční záměry, připravuje zákony a vyhlášky, účastní se ve správních a dozorčích orgánech zdravotních pojišťoven a vydává úhradovou vyhlášku (o stanovení hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Systém zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
'''Zdravotnické systémy''' lze podle způsobu hrazení poskytnuté zdravotní péče rozdělit na dva základní typy modelů:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek PhDr. Heleny Hnilicové, Ph.D. v rámci kurzu Psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''1. Zdravotní systémy založené na pojištění''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Veřejné zdravotní pojištění''' – bismarckovský model zdravotnictví. Tento typ pojištění je povinný pro každého občana (ČR, Německo).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Soukromé zdravotní pojištění''' – liberální model zdravotnictví (tržní zdravotnictví). Tento typ pojištění je dobrovolný (USA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''2. Státní zdravotnictví''' ====&lt;br /&gt;
= zdravotní péče hrazená z veřejných prostředků, daní – tzv. národní zdravotní služba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Beveridgeův model''' – např. Švédsko, Finsko, Norsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Dánsko, řada zemí Commonwealthu včetně Velké Británie a další. V tomto modelu zároveň existuje i soukromý sektor zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Semaškův model''' – v bývalém sovětském svazu, nyní na Kubě. Soukromý sektor zdravotnictví zde neexistuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systém národní zdravotní služby''' (prostředky na zdravotnictví jdou ze státního rozpočtu) versus '''veřejné zdravotní pojištění''' (prostředky směřují přímo do pojišťoven; stát pouze určuje státní poplatky za státní pojištěnce a tím může zasahovat do výše pojistného). Nevýhodou britského systému jsou dlouhé čekací lhůty (tzv. gate-keeping – každý pacient je na specializované pracoviště přeposílán přes praktika, nemůže jít za specialistou přímo) → časté je komerční připojištění (soukromé).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje veřejného zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Pojistné je 13,5% vyměřovacího základu (hradí zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a OBZP), dále sem spadá platba státu (hradí pojistné za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané, matky na mateřské, lidi ve výkonu trestu, příjemce nemocenských dávek apod.) Vidíme tedy, ze k hlavním zdrojům veřejného pojištění patří zejména výběr pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Jsou tu ale i ostatní zdroje financí pro pojišťovny, zejména se jedná o pokuty, penále apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Úhrady zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Celkové roční výdaje na zdravotnictví jsou v ČR cca 300 mld. Kč (asi 7,5% HDP), z toho podíl státního rozpočtu se pohybuje pouze kolem 5-6% a soukromé zdroje tvoří asi 15% výdajů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravotní péče může být hrazena následujícím způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''1. Výkonový systém (bodové výkony)'''=====&lt;br /&gt;
Jednotlivé zdravotnické výkony jsou oceněny bodovými hodnotami na základě kalkulace jejich nákladů a vlastní úhrada výkonů je potom realizována na základě stanovené hodnoty bodu. Zaváděl se hlavně v oblasti primární péče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je rychlé zavedení do praxe a poskytování detailních informací, ale na druhou stranu pak dochází k inflaci hodnoty bodu (růst počtu vykázaných výkonů vedl ke snižování hodnoty bodu až o ½), objevuje se disproporce v odbornostech, provádí se nadbytečná péče (popř. vykazování neprovedené péče).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''2. Kapitační systém'''=====&lt;br /&gt;
Jedná se o zdravotnictví hrazené tzv. kapitací, je stanovena pevná částka na každého registrovaného pacienta. Podporuje větší důraz na prevenci, motivuje lékaře k tomu mít co nejméně pacientů (v podstatě opak výkonového systému).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''3. Globální paušály'''=====&lt;br /&gt;
Globální paušály se uplatňují zejména v nemocničních zařízeních. Bere v potaz referenční objemy (výkonnost zdravotnického zařízení v předchozím období) a kapitační platby (určitá pevná částka na každého registrovaného pacienta). Bylo zavedeno v roce 1997 jako reakce na problémy s výkonovým způsobem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně se braly v poraz pouze referenční objemy. Výhodou byla jednoduchost, snížení nadbytečné péče, ale docházelo ke snížení motivace k vyšší výkonnosti, zakonzervování historických úhrad, systém byl poměrně krátkozraký (platba vždy pouze za jedno období). Proto byl poté systém modifikován tak, že úhradu ovlivnil počet hospitalizovaných pacientů (tzv. unikátních rodných čísel).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''4. DRG (Diagnosis Related Groups, platba za případ)'''=====&lt;br /&gt;
DRG bylo zavedeno od roku 2001 Je založeno na předpokladu, že náklady na léčbu pacienta s určitou diagnózou se od sebe nebudou příliš lišit. Zařazuje pacienta podle složitosti onemocnění a jeho ekonomické nákladnosti podle podobné struktury nákladů. Nemocnice dostane zaplaceno za úkon na základě spočítaného průměru (každý pacient je uhrazen stejnou částkou). Tedy nemocnice mohou mít motivaci poskytnou pacientovi méně kvalitní péči a ušetřit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je, že systém objektivně popisuje produkci zdravotní péče, odstraňuje disproporce dané výkonovým systémem a globálním paušálem, ale rizikem je snížení kvality poskytované péče (např.: méně léků, zkrácení hospitalizace, nekvalitní materiály) a také vyšší nároky na zavedení systému. Další výhodou však je, že lze velmi dobře hodnotit nákladnost péče v jednotlivých diagnostických skupinách, je možné porovnávat úroveň a četnost komplikací v jednotlivých zdravotnických zařízení a nemocnice jsou motivované zdravotní komplikace vykazovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze stávajících DRG datových souborů lze vyhodnocovat např. přehled hlavních diagnóz a jejich způsobů léčení, průměrnou složitost všech léčených pacientů v dané nemocnici, průměrnou dobu hospitalizace na určitou diagnózu, počet přeložených pacientů, počet zemřelých pacientů, počet propuštěných pacientů, průměrné/min/max náklady na případ, výkon či operaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V současnosti v ČR v primární péči převládá kapitačně-výkonový systém a v nemocnicích globální paušály.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61437</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61437"/>
		<updated>2020-08-30T17:24:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Organizace zdravotnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Možné budoucí změny českého zdravotnictví.====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi dalšími možnými změnami, ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
*Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
*Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
*Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
*Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
*Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
*Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
*Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
*Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
*Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
*Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
*Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
*Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
*Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
*Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reální krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy zdravotních služeb ve zdravotnickém systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Ambulantní péče====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrování, cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče je musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lůžková péče====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta====&lt;br /&gt;
V případě péče poskytované v prostředí pacienta se jedná o návštěvní službu a domácí péči. Zdravotníci poskytují péči v domácím prostředí pacienta, může se jedna o ošetřovatelskou péči, léčebně rehabilitační péči nebo paliativní péči (péče o umírající).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Pohotovostní a neodkladná péče====&lt;br /&gt;
'''Pohotovostní péče''' je zajišťována v případě náhlého onemocnění nebo úrazu mimo běžnou ordinační dobu lékařů nebo v případě nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou poskytovány pohotovostní služby jako '''lékařská služba první pomoci''' nebo '''ústavní pohotovostní služba.''' Pohotovostní služby existují i pro náhlá stomatologická onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro případy těžkých onemocnění, kdy není možné, aby se pacient sám přepravil k lékaři či je nezbytné rychlé ošetření a přeprava do zdravotnického zařízení, existuje v ČR '''zdravotnická záchranná služba,''' jedná se o tzv. '''neodkladnou péči'''. Jedná se zejména o případy náhlých stavů bezprostředně ohrožujících život nebo představují riziko vážného ohrožení zdraví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závodní/pracovní preventivní péče====&lt;br /&gt;
Závodní preventivní péče se zabezpečuje spolu se zaměstnavatelem. Cílem je prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, poškozením zdraví na pracovišti a pracovními úrazy. Provádí se odborná poradní činnost pro ochranu a podporu zdraví, kontroly pracovišť, zkoumání vlivů práce na zdraví zaměstnanců a také preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, a to vstupní, průběžné a výstupní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Principy zdravotního pojištění v ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aktéři zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Mezi hlavní aktéry zdravotního pojištění patří pojištěnci, plátci pojištění, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Pojištěnci'''====&lt;br /&gt;
Pojištěnci jsou myšleny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel má trvalý pobyt na území ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Plátci pojištění'''====&lt;br /&gt;
Patří sem '''pojištěnci''' (zaměstnanci, OSVČ, OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů), '''zaměstnavatelé''' (povinnost placení pojistného je rozložena mezi zaměstnance a zaměstnavatele 1:3, tedy 4,5% z úhrnu příjmů platí zaměstnanec a 9% zaměstnavatel) a '''stát.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Poskytovatelé zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Může se jednat o poskytovatele '''nemocniční péče''' (akutní, následná, odborná a specializační, lázeňská), '''ostatní péče''' (záchranná služba, komplement, domácí péče) nebo '''ambulantní péče''' (primární, specializovaná).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Zdravotní pojišťovny'''====&lt;br /&gt;
V roce 2015 bylo v ČR celkem 7 zdravotních pojišťoven (pro srovnání před 25 lety jich bylo 27): VZP (cca 65% občanů), Zdravotní pojišťovna MV ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pojišťovna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče pojištěncům, což plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Hradí se: léčebná ústavní péče a ambulantní péče, pohotovostní a záchranné služby, preventivní péče, odběry tkání/orgánů určených k transplantaci, poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče, závodní preventivní péče, doprava nemocných, posudková činnost, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovny mohou mít navíc příjmy z komerční činnosti (např. smluvní a cestovní pojištění).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Ministerstvo zdravotnictví ČR'''====&lt;br /&gt;
Ministerstvo zdravotnictví stanovuje koncepční záměry, připravuje zákony a vyhlášky, účastní se ve správních a dozorčích orgánech zdravotních pojišťoven a vydává úhradovou vyhlášku (o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Systém zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
'''Systém národní zdravotní služby''' (prostředky na zdravotnictví jdou ze státního rozpočtu, např.: Velká Británie) versus '''veřejné zdravotní pojištění''' (prostředky směřují přímo do pojišťoven; stát pouze určuje státní poplatky za státní pojištěnce a tím může zasahovat do výše pojistného).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhodou britského systému jsou dlouhé čekací lhůty (tzv. gate-keeping – každý pacient je na specializované pracoviště přeposílán přes praktika, nemůže jít za specialistou přímo) → časté je komerční připojištění (soukromé).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje veřejného zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Pojistné je 13,5% vyměřovacího základu (hradí zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a OBZP), dále sem spadá platba státu (hradí pojistné za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané, matky na mateřské, lidi ve výkonu trestu, příjemce nemocenských dávek apod.) Vidíme tedy, ze k hlavním zdrojům veřejného pojištění patří zejména výběr pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Jsou tu ale i ostatní zdroje financí pro pojišťovny, zejména se jedná o pokuty, penále apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Úhrady zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Celkové roční výdaje na zdravotnictví jsou v ČR cca 300 mld. Kč (asi 7,5% HDP), z toho podíl státního rozpočtu se pohybuje pouze kolem 5-6% a soukromé zdroje tvoří asi 15% výdajů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravotní péče může být hrazena následujícím způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''1. Výkonový systém (bodové výkony)'''=====&lt;br /&gt;
Jednotlivé zdravotnické výkony jsou oceněny bodovými hodnotami na základě kalkulace jejich nákladů a vlastní úhrada výkonů je potom realizována na základě stanovené hodnoty bodu.Zaváděl se hlavně v oblasti primární péče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je rychlé zavedení do praxe a detailní informace, ale na druhou stranu pak dochází k inflaci hodnoty bodu (růst počtu vykázaných výkonů vedl ke snižování hodnoty bodu až o ½), objevuje se disproporce v odbornostech, provádí se nadbytečná péče (popř. vykazování neprovedené péče).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''2. Kapitační systém'''=====&lt;br /&gt;
Jedná se o zdravotnictví hrazené tzv. kapitací, je stanovena pevná částka na každého registrovaného pacienta. Podporuje větší důraz na prevenci, motivuje lékaře k tomu mít co nejméně pacientů (v podstatě opak výkonového systému).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''3. Globální paušály'''=====&lt;br /&gt;
Globální paušály se uplatňují zejména v nemocničních zařízeních. Bere v potaz referenční objemy (výkonnost zdravotnického zařízení v předchozím období) a kapitační platby (určitá pevná částka na každého registrovaného pacienta). Bylo zavedeno v roce 1997 jako reakce na problémy s výkonovým způsobem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně se braly v poraz pouze referenční objemy. Výhodou byla jednoduchost, snížení nadbytečné péče, ale docházelo ke snížení motivace k vyšší výkonnosti, zakonzervování historických úhrad, systém byl poměrně krátkozraký (platba vždy pouze za jedno období). Proto byl poté systém modifikován tak, že úhradu ovlivnil počet hospitalizovaných pacientů (tzv. unikátních rodných čísel).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====='''4. DRG (Diagnosis Related Groups, platba za případ)'''=====&lt;br /&gt;
DRG bylo zavedeno od roku 2001 Je založeno na předpokladu, že náklady na léčbu pacienta s určitou diagnózou se od sebe nebudou příliš lišit. Zařazuje pacienta podle složitosti onemocnění a jeho ekonomické nákladnosti podle podobné struktury nákladů. Nemocnice dostane zaplaceno za úkon na základě spočítaného průměru (každý pacient je uhrazen stejnou částkou). Tedy nemocnice mohou mít motivaci poskytnou pacientovi méně kvalitní péči a tak ušetřit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je, že systém objektivně popisuje produkci zdravotní péče, odstraňuje disproporce dané výkonovým systémem a globálním paušálem, ale rizikem je snížení kvality poskytované péče (např.: méně léků, zkrácení hospitalizace, nekvalitní materiály) a také vyšší nároky na zavedení systému.. Další výhodou však je, že lze velmi dobře hodnotit nákladnost péče v jednotlivých diagnostických skupinách, je možné porovnávat úroveň a četnost komplikací v jednotlivých zdravotnických zařízení a nemocnice jsou motivované zdravotní komplikace vykazovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze stávajících DRG datových souborů lze vyhodnocovat např. přehled hlavních diagnóz a jejich způsobů léčení, průměrnou složitost všech léčených pacientů v dané nemocnici, průměrnou dobu hospitalizace na určitou diagnózu, počet přeložených pacientů, počet zemřelých pacientů, počet propuštěných pacientů, průměrné/min/max náklady na případ, výkon či operaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V současnosti v ČR v primární péči převládá kapitačně-výkonový systém a v nemocnicích globální paušály.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61436</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61436"/>
		<updated>2020-08-30T17:19:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Organizace zdravotnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Možné budoucí změny českého zdravotnictví.====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi dalšími možnými změnami, ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
*Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
*Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
*Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
*Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
*Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
*Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
*Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
*Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
*Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
*Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
*Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
*Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
*Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
*Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reální krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy zdravotních služeb ve zdravotnickém systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Ambulantní péče====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrování, cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče je musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lůžková péče====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta====&lt;br /&gt;
V případě péče poskytované v prostředí pacienta se jedná o návštěvní službu a domácí péči. Zdravotníci poskytují péči v domácím prostředí pacienta, může se jedna o ošetřovatelskou péči, léčebně rehabilitační péči nebo paliativní péči (péče o umírající).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Pohotovostní a neodkladná péče====&lt;br /&gt;
'''Pohotovostní péče''' je zajišťována v případě náhlého onemocnění nebo úrazu mimo běžnou ordinační dobu lékařů nebo v případě nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou poskytovány pohotovostní služby jako '''lékařská služba první pomoci''' nebo '''ústavní pohotovostní služba.''' Pohotovostní služby existují i pro náhlá stomatologická onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro případy těžkých onemocnění, kdy není možné, aby se pacient sám přepravil k lékaři či je nezbytné rychlé ošetření a přeprava do zdravotnického zařízení, existuje v ČR '''zdravotnická záchranná služba,''' jedná se o tzv. '''neodkladnou péči'''. Jedná se zejména o případy náhlých stavů bezprostředně ohrožujících život nebo představují riziko vážného ohrožení zdraví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závodní/pracovní preventivní péče====&lt;br /&gt;
Závodní preventivní péče se zabezpečuje spolu se zaměstnavatelem. Cílem je prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, poškozením zdraví na pracovišti a pracovními úrazy. Provádí se odborná poradní činnost pro ochranu a podporu zdraví, kontroly pracovišť, zkoumání vlivů práce na zdraví zaměstnanců a také preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, a to vstupní, průběžné a výstupní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Principy zdravotního pojištění v ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aktéři zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
Mezi hlavní aktéry zdravotního pojištění patří pojištěnci, plátci pojištění, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Pojištěnci'''====&lt;br /&gt;
Pojištěnci jsou myšleny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel má trvalý pobyt na území ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Plátci pojištění'''====&lt;br /&gt;
Patří sem '''pojištěnci''' (zaměstnanci, OSVČ, OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů), '''zaměstnavatelé''' (povinnost placení pojistného je rozložena mezi zaměstnance a zaměstnavatele 1:3, tedy 4,5% z úhrnu příjmů platí zaměstnanec a 9% zaměstnavatel) a '''stát.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Poskytovatelé zdravotní péče'''====&lt;br /&gt;
Může se jednat o poskytovatele '''nemocniční péče''' (akutní, následná, odborná a specializační, lázeňská), '''ostatní péče''' (záchranná služba, komplement, domácí péče) nebo '''ambulantní péče''' (primární, specializovaná).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Zdravotní pojišťovny'''====&lt;br /&gt;
V roce 2015 bylo v ČR celkem 7 zdravotních pojišťoven (pro srovnání před 25 lety jich bylo 27): VZP (cca 65% občanů), Zdravotní pojišťovna MV ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pojišťovna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče pojištěncům, což plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Hradí se: léčebná ústavní péče a ambulantní péče, pohotovostní a záchranné služby, preventivní péče, odběry tkání/orgánů určených k transplantaci, poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče, závodní preventivní péče, doprava nemocných, posudková činnost, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovny mohou mít navíc příjmy z komerční činnosti (např. smluvní a cestovní pojištění).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===='''Ministerstvo zdravotnictví ČR'''====&lt;br /&gt;
Ministerstvo zdravotnictví stanovuje koncepční záměry, připravuje zákony a vyhlášky, účastní se ve správních a dozorčích orgánech zdravotních pojišťoven a vydává úhradovou vyhlášku (o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Systém zdravotního pojištění===&lt;br /&gt;
'''Systém národní zdravotní služby''' (prostředky na zdravotnictví jdou ze státního rozpočtu, např.: Velká Británie) versus '''veřejné zdravotní pojištění''' (prostředky směřují přímo do pojišťoven; stát pouze určuje státní poplatky za státní pojištěnce a tím může zasahovat do výše pojistného).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhodou britského systému jsou dlouhé čekací lhůty (tzv. gate-keeping – každý pacient je na specializované pracoviště přeposílán přes praktika, nemůže jít za specialistou přímo) → časté je komerční připojištění (soukromé).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje veřejného zdravotního pojištění ===&lt;br /&gt;
Pojistné je 13,5% vyměřovacího základu (hradí zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a OBZP), dále sem spadá platba státu (hradí pojistné za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané, matky na mateřské, lidi ve výkonu trestu, příjemce nemocenských dávek apod.) Vidíme tedy, ze k hlavním zdrojům veřejného pojištění patří zejména výběr pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Jsou tu ale i ostatní zdroje financí pro pojišťovny, zejména se jedná o pokuty, penále apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Úhrady zdravotní péče''' ====&lt;br /&gt;
Celkové roční výdaje na zdravotnictví jsou v ČR cca 300 mld. Kč (asi 7,5% HDP), z toho podíl státního rozpočtu se pohybuje pouze kolem 5-6% a soukromé zdroje tvoří asi 15% výdajů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravotní péče může být hrazena následujícím způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''1. Výkonový systém (bodové výkony)''' =====&lt;br /&gt;
Jednotlivé zdravotnické výkony jsou oceněny bodovými hodnotami na základě kalkulace jejich nákladů a vlastní úhrada výkonů je potom realizována na základě stanovené hodnoty bodu.Zaváděl se hlavně v oblasti primární péče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je rychlé zavedení do praxe a detailní informace, ale na druhou stranu pak dochází k inflaci hodnoty bodu (růst počtu vykázaných výkonů vedl ke snižování hodnoty bodu až o ½), objevuje se disproporce v odbornostech, provádí se nadbytečná péče (popř. vykazování neprovedené péče).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''2. Kapitační systém''' =====&lt;br /&gt;
Jedná se o zdravotnictví hrazené tzv. kapitací, je stanovena pevná částka na každého registrovaného pacienta. Podporuje větší důraz na prevenci, motivuje lékaře k tomu mít co nejméně pacientů (v podstatě opak výkonového systému).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''3. Globální paušály''' =====&lt;br /&gt;
Globální paušály se uplatňují zejména v nemocničních zařízeních. Bere v potaz referenční objemy (výkonnost zdravotnického zařízení v předchozím období) a kapitační platby (určitá pevná částka na každého registrovaného pacienta). Bylo zavedeno v roce 1997 jako reakce na problémy s výkonovým způsobem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně se braly v poraz pouze referenční objemy. Výhodou byla jednoduchost, snížení nadbytečné péče, ale docházelo ke snížení motivace k vyšší výkonnosti, zakonzervování historických úhrad, systém byl poměrně krátkozraký (platba vždy pouze za jedno období). Proto byl poté systém modifikován tak, že úhradu ovlivnil počet hospitalizovaných pacientů (tzv. unikátních rodných čísel).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''4. DRG (Diagnosis Related Groups, platba za případ)''' =====&lt;br /&gt;
DRG bylo zavedeno od roku 2001 Je založeno na předpokladu, že náklady na léčbu pacienta s určitou diagnózou se od sebe nebudou příliš lišit. Zařazuje pacienta podle složitosti onemocnění a jeho ekonomické nákladnosti podle podobné struktury nákladů. Nemocnice dostane zaplaceno za úkon na základě spočítaného průměru (každý pacient je uhrazen stejnou částkou). Tedy nemocnice mohou mít motivaci poskytnou pacientovi méně kvalitní péči a tak ušetřit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhodou je, že systém objektivně popisuje produkci zdravotní péče, odstraňuje disproporce dané výkonovým systémem a globálním paušálem, ale rizikem je snížení kvality poskytované péče (např.: méně léků, zkrácení hospitalizace, nekvalitní materiály) a také vyšší nároky na zavedení systému.. Další výhodou však je, že lze velmi dobře hodnotit nákladnost péče v jednotlivých diagnostických skupinách, je možné porovnávat úroveň a četnost komplikací v jednotlivých zdravotnických zařízení a nemocnice jsou motivované zdravotní komplikace vykazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze stávajících DRG datových souborů lze vyhodnocovat např. přehled hlavních diagnóz a jejich způsobů léčení, průměrnou složitost všech léčených pacientů v dané nemocnici, průměrnou dobu hospitalizace na určitou diagnózu, počet přeložených pacientů, počet zemřelých pacientů, počet propuštěných pacientů, průměrné/min/max náklady na případ, výkon či operaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V současnosti v ČR v primární péči převládá kapitačně-výkonový systém a v nemocnicích globální paušály.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61435</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61435"/>
		<updated>2020-08-30T16:59:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Organizace zdravotnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Možné budoucí změny českého zdravotnictví.====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi dalšími možnými změnami, ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
*Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
*Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
*Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
*Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
*Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
*Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
*Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
*Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
*Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
*Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
*Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
*Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
*Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
*Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reální krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy zdravotních služeb ve zdravotnickém systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Ambulantní péče====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrování, cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče je musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lůžková péče====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta====&lt;br /&gt;
V případě péče poskytované v prostředí pacienta se jedná o návštěvní službu a domácí péči. Zdravotníci poskytují péči v domácím prostředí pacienta, může se jedna o ošetřovatelskou péči, léčebně rehabilitační péči nebo paliativní péči (péče o umírající).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Pohotovostní a neodkladná péče====&lt;br /&gt;
'''Pohotovostní péče''' je zajišťována v případě náhlého onemocnění nebo úrazu mimo běžnou ordinační dobu lékařů nebo v případě nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou poskytovány pohotovostní služby jako '''lékařská služba první pomoci''' nebo '''ústavní pohotovostní služba.''' Pohotovostní služby existují i pro náhlá stomatologická onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro případy těžkých onemocnění, kdy není možné, aby se pacient sám přepravil k lékaři či je nezbytné rychlé ošetření a přeprava do zdravotnického zařízení, existuje v ČR '''zdravotnická záchranná služba,''' jedná se o tzv. '''neodkladnou péči'''. Jedná se zejména o případy náhlých stavů bezprostředně ohrožujících život nebo představují riziko vážného ohrožení zdraví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Závodní/pracovní preventivní péče ====&lt;br /&gt;
Závodní preventivní péče se zabezpečuje spolu se zaměstnavatelem. Cílem je prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, poškozením zdraví na pracovišti a pracovními úrazy. Provádí se odborná poradní činnost pro ochranu a podporu zdraví, kontroly pracovišť, zkoumání vlivů práce na zdraví zaměstnanců a také preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, a to vstupní, průběžné a výstupní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy zdravotního pojištění v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aktéři zdravotního pojištění ===&lt;br /&gt;
Mezi hlavní aktéry zdravotního pojištění patří pojištěnci, plátci pojištění, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Pojištěnci''' ====&lt;br /&gt;
Pojištěnci jsou myšleny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel má trvalý pobyt na území ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Plátci pojištění''' ====&lt;br /&gt;
Patří sem '''pojištěnci''' (zaměstnanci, OSVČ, OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů), '''zaměstnavatelé''' (povinnost placení pojistného je rozložena mezi zaměstnance a zaměstnavatele 1:3, tedy 4,5% z úhrnu příjmů platí zaměstnanec a 9% zaměstnavatel) a '''stát.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Poskytovatelé zdravotní péče''' ====&lt;br /&gt;
Může se jednat o poskytovatele '''nemocniční péče''' (akutní, následná, odborná a specializační, lázeňská), '''ostatní péče''' (záchranná služba, komplement, domácí péče) nebo '''ambulantní péče''' (primární, specializovaná).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Zdravotní pojišťovny''' ====&lt;br /&gt;
V roce 2015 bylo v ČR celkem 7 zdravotních pojišťoven (pro srovnání před 25 lety jich bylo 27): VZP (cca 65% občanů), Zdravotní pojišťovna MV ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pojišťovna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče pojištěncům, což plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavírá smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Hradí se: léčebná ústavní péče a ambulantní péče, pohotovostní a záchranné služby, preventivní péče, odběry tkání/orgánů určených k transplantaci, poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče, závodní preventivní péče, doprava nemocných, posudková činnost, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojišťovny mohou mít navíc příjmy z komerční činnosti (např. smluvní a cestovní pojištění).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ministerstvo zdravotnictví ČR''' ====&lt;br /&gt;
Ministerstvo zdravotnictví stanovuje koncepční záměry, připravuje zákony a vyhlášky, účastní se ve správních a dozorčích orgánech zdravotních pojišťoven a vydává úhradovou vyhlášku (o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezeních).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém zdravotního pojištění ===&lt;br /&gt;
'''Systém národní zdravotní služby''' (prostředky na zdravotnictví jdou ze státního rozpočtu, např.: Velká Británie) versus '''veřejné zdravotní pojištění''' (prostředky směřují přímo do pojišťoven; stát pouze určuje státní poplatky za státní pojištěnce a tím může zasahovat do výše pojistného).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhodou britského systému jsou dlouhé čekací lhůty (tzv. gate-keeping – každý pacient je na specializované pracoviště přeposílán přes praktika, nemůže jít za specialistou přímo) → časté je komerční připojištění (soukromé).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61434</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61434"/>
		<updated>2020-08-30T16:38:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Organizace zdravotnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Možné budoucí změny českého zdravotnictví.====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi dalšími možnými změnami, ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
*Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
*Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
*Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
*Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
*Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
*Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
*Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
*Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
*Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
*Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
*Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
*Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
*Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
*Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reální krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy zdravotních služeb===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Ambulantní péče====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrování, cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče je musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lůžková péče====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta====&lt;br /&gt;
V případě péče poskytované v prostředí pacienta se jedná o návštěvní službu a domácí péči. Zdravotníci poskytují péči v domácím prostředí pacienta, může se jedna o ošetřovatelskou péči, léčebně rehabilitační péči nebo paliativní péči (péče o umírající).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pohotovostní a neodkladná péče ====&lt;br /&gt;
'''Pohotovostní péče''' je zajišťována v případě náhlého onemocnění nebo úrazu mimo běžnou ordinační dobu lékařů nebo v případě nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Ve větších lokalitách jsou poskytovány pohotovostní služby jako '''lékařská služba první pomoci''' nebo '''ústavní pohotovostní služba.''' Pohotovostní služby existují i pro náhlá stomatologická onemocnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro případy těžkých onemocnění, kdy není možné, aby se pacient sám přepravil k lékaři či je nezbytné rychlé ošetření a přeprava do zdravotnického zařízení, existuje v ČR '''zdravotnická záchranná služba,''' jedná se o tzv. '''neodkladnou péči'''. Jedná se zejména o případy náhlých stavů bezprostředně ohrožujících život nebo představují riziko vážného ohrožení zdraví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61433</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61433"/>
		<updated>2020-08-30T16:29:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Organizace zdravotnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
#'''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
#'''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Možné budoucí změny českého zdravotnictví. ====&lt;br /&gt;
V prvé řadě je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi dalšími možnými změnami, ať už jsou žádoucí či nežádoucí, můžeme zmínit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění.&lt;br /&gt;
* Spojení sociálního a zdravotního systému.&lt;br /&gt;
* Kategorizace a standardizace zdravotní péče (co je a co není standard či nadstandard, co je péče hrazená a co nehrazená).&lt;br /&gt;
* Pokračování fúzí zdravotních pojišťoven.&lt;br /&gt;
* Zavádění poplatků (např. hospitalizační taxa a další).&lt;br /&gt;
* Zavedení úrazového pojištění (podle rakouského modelu).&lt;br /&gt;
* Pokračování postupného snižování akutních lůžek a jejich transformace na lůžka následné péče.&lt;br /&gt;
* Základní informace o zdravotním stavu občana (např. čipové karty).&lt;br /&gt;
* Další rozvoj jednodenní péče.&lt;br /&gt;
* Růst nákladů na zdravotní péči.&lt;br /&gt;
* Posilování úhrad podle DRG a oslabování paušálních a výkonových úhrad.&lt;br /&gt;
* Zvýšení plateb za státní pojištěnce.&lt;br /&gt;
* Řešení problematiky „čekacích listů“ (např. zavedení nepřekročitelných čekacích lhůt).&lt;br /&gt;
* Odcházení lékařů do zahraničí.&lt;br /&gt;
* Zlepšení schopnosti politiků nalézat dílčí řešení v období reální krize, tedy méně ideologizovaný systém či politicky kompromisní systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je zdravotní systém, který bude otevřený, přehledný, pragmatický a férový.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy zdravotních služeb ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ambulantní péče ====&lt;br /&gt;
Ambulantní péče je typem zdravotní péče, kdy není nutná hospitalizace pacienta a pacient do zařízení pouze dochází. Rozlišujeme '''primární ambulantní péči,''' kam patří například praktický lékař pro děti a dospělé, stomatolog (zubní lékař) nebo u žen gynekolog – pacienti jsou zde povinně registrování, cílem je preventivní, diagnostická, léčebná a preventivní péče. U všech lékařů primární péče je musí pacient zaregistrovat, přičemž lékaři mají právo v případě velkého pracovního vytížení registraci nového pacienta odmítnout, pokud by další navýšení kapacity již znemožnilo dodržení určitého standardu a kvality péče poskytované stávajícím registrovaným pacientům. Lékaři však nemohou pacienty odmítnou v případě neodkladné péče (úrazy, akutní stavy a podobně). Naopak '''specializovanou ambulantní péči''' poskytují lékařští specialisté ve svých jednotlivých oborech specializace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lůžková péče ====&lt;br /&gt;
Lůžková péče je type zdravotní péče, pro jejíž poskytnutí je nutná hospitalizace pacienta. Tento typ péče je poskytován nemocnicemi a odbornými léčebnými ústavy s nepřetržitým provozem jako '''akutní péče, následná péče a dlouhodobá péče.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociální prostředí pacienta ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61338</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61338"/>
		<updated>2020-08-23T14:55:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní pojmy ===&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní principy zdravotnictví patří:&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Solidarita''' (mezi starými a mladými, bohatými a chudými apod. Např. lidé v produktivním věku se „starají“ o populaci v neproduktivním věku).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' (ekonomická i geografická).&lt;br /&gt;
# '''Svobodný výběr poskytovatele a zdravotní pojišťovny''' (ale většinou si lidé vybírají nejbližší/nejdostupnější pojišťovnu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je tedy zjevné, že je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61337</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61337"/>
		<updated>2020-08-23T14:51:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je tedy zjevné, že je nutné vytvořit jednotnou legislativní platformu, která bude jasně vymezovat kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů zdravotnictví, pokud chceme dosáhnout cílů zdravotní politiky a bezproblémového fungování zdravotnictví.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61336</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61336"/>
		<updated>2020-08-23T14:43:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další otázkou je řešení vlastnických vztahů a právní formy zdravotnických zařízení a zdravotnických pojišťoven. V ČR vedle sebe funguje řada zařízení s odlišným vlastnictvím – ve vlastnictví státu, územně samosprávného celku nebo či soukromého subjektu – mají tedy různou právní formu. Současná legislativa ale neposkytuje rovnocenné podmínky pro všechny tyto typy zařízení, tedy dochází k diskriminaci některých zdravotnických zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61335</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61335"/>
		<updated>2020-08-23T14:31:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou ekonomických zdrojů zdravotnictví souvisí i neefektivní využívání zdrojů až plýtvání se zdroji, a to v různé míře u téměř všech zainteresovaných subjektů ve zdravotnictví – stát, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení i někteří pacienti zbytečně nadužívající zdravotnické služby. Dále je problém s poskytováním odměn zdravotníkům a úhrady za poskytnuté zdravotnické služby. Současný systém dostatečně nemotivuje k efektivnějšímu zacházení se zdroji. Problémy s financováním zdravotnické péče budou do budoucna umocněny změnami v demografickém vývoji, tedy postupným stárnutím obyvatelstva, zvyšováním počtu osob v důchodovém věku a tedy vyšší náklady státu za péči o tyto jedince, snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tím pádem snižování příjmů z veřejného zdravotního pojištění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61334</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61334"/>
		<updated>2020-08-23T13:58:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Základní problémy českého zdravotnictví====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecným problémem zdravotnictví, a to nejenom v ČR, jsou vzrůstající výdaje za péči v důsledku zvyšující se technickou úrovní zdravotnictví a rostoucími cenami zdravotnických technologií a léčiv, rostoucím očekáváním občanů i zdravotnického personálu a také důsledkem stárnutí obyvatelstva. Přičemž tyto stoupající výdaje nejsou doprovázeny růstem finančních zdrojů pro jejich pokrytí&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61333</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61333"/>
		<updated>2020-08-23T13:37:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů, zejména v důsledku nevhodného nastavení celého systému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní problémy českého zdravotnictví ====&lt;br /&gt;
Základním problémem českého zdravotnického systému je v prvé řadě jeho roztříštěnost soustavy právních norem týkajících se právě zdravotnictví. Žádoucí by bylo vytvořit koncepci zdravotnictví, která by byla výchozí a sjednocenou legislativní normou. Dále je zde i problém absence definice garantované péče, nevyřešená koncepce financování lůžkové péče a neukončená transformace lůžkového fondu, nedostatek kvalitních řídících a kontrolních systémů ve zdravotnictví a nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče. Komplikací je i nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti u některých skupin obyvatelstva, což vede k nedostatečné zodpovědnosti za vlastní zdraví a ke zvýšení míry řady zdravotních rizik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61332</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61332"/>
		<updated>2020-08-23T13:25:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
'''Zdravotní péče znamená''' péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která posiluje zdraví, zabraňuje onemocnění, léčí již vzniklá onemocnění a usiluje o snížení následků nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnická péče''' je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotnictví''' je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém v ČR===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom '''zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva''', ale i '''dosažení důvěry a jistoty občanů''', že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o '''reformu českého zdravotnictví.''' Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61331</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61331"/>
		<updated>2020-08-23T13:18:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, ale i dosažení důvěry a jistoty občanů, že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči. Zdravotní systém proto musí odpovídat představám, které jsou formovány v každé zemi na základě historických, sociálních a kulturních zkušeností, tudíž zahraniční modely jsou i se svými principy velmi obtížně přenositelné do nového prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let 20. století stále probíhají snahy o reformu českého zdravotnictví. Zásadnější změny však byly provedeny pouze po revoluci, a to transformace původního státem řízeného zdravotnictví. Zejména se jednalo o zavedení povinného zdravotního pojištění, zahájení procesu privatizace zdravotnických zařízení a napojení výše úhrad poskytovatelů zdravotní péče na jejich úkony. K různých důvodů již poté k zásadnějším reformám nedošlo. Z toho důvodu dnes čelí české zdravotnictví řadě problémů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61330</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61330"/>
		<updated>2020-08-23T13:10:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdravotnický systém===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná '''soustava vztahů mezi třemi základními subjekty''' – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci).&amp;lt;ref&amp;gt;Z přednášek MUDr. Antonína Maliny v rámci kurzu psycholog ve zdravotnictví&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem zdravotnictví je nejenom zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, ale i dosažení důvěry a jistoty občanů, že je jim dostupný fungující zdravotní systém, který jim v případě potřeby poskytne kvalitní, odbornou a důstojnou péči.&amp;lt;ref&amp;gt;Vladimír Kebza a kol. (2017). ''Psycholog ve zdravotnictví.'' Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61329</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61329"/>
		<updated>2020-08-23T12:59:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
Zdravotnický systém je formálně uspořádaná soustava vztahů mezi třemi základními subjekty – těmi, kdo zdravotní péči spotřebovávají (pacienti), těmi, kdo péči umí a smí nabízet (poskytovatelé) a těmi, kdo ji finančně zprostředkovávají (plátci). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61328</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61328"/>
		<updated>2020-08-23T12:51:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace zdravotnictví, financování zdravotnictví, české zdravotnictví, psycholog ve zdravotnictví, klinická psychologie, zdravotní pojištění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61327</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61327"/>
		<updated>2020-08-23T12:50:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
aaa&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vědomí, nevědomí, bdění, teorie vědomí, dualismus, monismus, karteziánský dualismus, idealimus, materialismus, Daniel Dennett&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61326</id>
		<title>Způsoby organizace a financování zdravotní péče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_organizace_a_financov%C3%A1n%C3%AD_zdravotn%C3%AD_p%C3%A9%C4%8De&amp;diff=61326"/>
		<updated>2020-08-23T12:49:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaelav: Založena nová stránka s textem „==Organizace zdravotnictví==  ===Základní pojmy===“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace zdravotnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Základní pojmy===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaelav</name></author>
		
	</entry>
</feed>