<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Modransg</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Modransg"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Modransg"/>
	<updated>2026-04-22T03:24:46Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=15312</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=15312"/>
		<updated>2015-01-23T11:00:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované [[knihovna|knihovnami]], [[informační instituce|informačními institucemi]] nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a [[informační věda|informační vědy]], kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba [[veřejná knihovna|veřejných knihoven]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický kontext ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní poskytovatelé informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, [[archivy|archivů]], [[normy|norem]], [[patenty|patentů]], výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
* '''paměťové instituce''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu [[internet|internetu]] vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé [[statistika|statistiky]] a [[Bibliometrie|bibliometrické]] metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* [[Akvizice]] – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa knihovnických a informačních služeb ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie informačních  služeb v užším pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): [[výpůjční služby]], cirkulační, reprografické, faktografické, [[Meziknihovní výpůjční služby|MVS]] vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, [[rešeršní služby]], služby typu ARI/SDI (opakovaná [[rešerše]]), bibliografickolokační služby, current contents,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie služeb dle Knihovního zákona ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. bibliometrické a [[webometrie|webometrické]] metody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=15311</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=15311"/>
		<updated>2015-01-23T10:59:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované [[knihovna|knihovnami]], [[informační instituce|informačními institucemi]] nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a [[informační věda|informační vědy]], kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba [[veřejná knihovna|veřejných knihoven]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický kontext ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní poskytovatelé informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, [[archivy|archivů]], [[normy|norem]], [[patenty|patentů]], výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
* '''paměťové instituce''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu [[internet|internetu]] vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé [[statistika|statistiky]] a [[Bibliometrie|bibliometrické]] metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa knihovnických a informačních služeb ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie informačních  služeb v užším pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): [[výpůjční služby]], cirkulační, reprografické, faktografické, [[Meziknihovní výpůjční služby|MVS]] vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, [[rešeršní služby]], služby typu ARI/SDI (opakovaná [[rešerše]]), bibliografickolokační služby, current contents,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie služeb dle Knihovního zákona ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. bibliometrické a [[webometrie|webometrické]] metody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14582</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14582"/>
		<updated>2015-01-20T10:09:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně).&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo [[Akademická knihovna|specializovaná knihovna]] řeší jiné informační požadavky než [[Veřejná knihovna|knihovna veřejná]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají [[bibliometrie|bibliometrické analýzy]],  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5. &lt;br /&gt;
* KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001. &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační požadavek, uživatelský požadavek, informační potřeba, informační služby, informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14579</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14579"/>
		<updated>2015-01-20T10:04:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované [[knihovna|knihovnami]], [[informační instituce|informačními institucemi]] nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a [[informační věda|informační vědy]], kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba [[veřejná knihovna|veřejných knihoven]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický kontext ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní poskytovatelé informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, [[archivy|archivů]], [[normy|norem]], [[patenty|patentů]], výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu [[internet|internetu]] vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé [[statistika|statistiky]] a [[bibliometrické metody]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa knihovnických a informačních služeb ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie informačních  služeb v užším pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): [[výpůjční služby]], cirkulační, reprografické, faktografické, [[MVS]] vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, [[rešeršní služby]], služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie služeb dle Knihovního zákona ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14578</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14578"/>
		<updated>2015-01-20T10:02:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované [[knihovna|knihovnami]], [[informační instituce|informačními institucemi]] nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a [[informační věda|informační vědy]], kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba [[veřejná knihovna|veřejných knihoven]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický kontext ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní poskytovatelé informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, [[archivy|archivů]], [[normy|norem]], [[patenty|patentů]], výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu [[internet|internetu]] vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé [[statistika|statistiky]] a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa knihovnických a informačních služeb ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie informačních  služeb v užším pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): [[výpůjční služby]], cirkulační, reprografické, faktografické, [[MVS]] vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, [[rešeršní služby]], služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie služeb dle Knihovního zákona ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14575</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14575"/>
		<updated>2015-01-20T09:51:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický kontext ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní poskytovatelé informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj informačních služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa knihovnických a informačních služeb ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie informačních  služeb v užším pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání,...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie služeb dle Knihovního zákona ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14520</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14520"/>
		<updated>2015-01-19T20:35:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' (Bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam a účel bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;königova&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;königova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické  metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. &lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
bibliometrie, vědecké informace, bibliometrické zákony, bibliometrické metody, indikátory bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14515</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14515"/>
		<updated>2015-01-19T17:38:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' (Bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot;&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam a účel bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;königova&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;königova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické  metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. &lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14514</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14514"/>
		<updated>2015-01-19T17:34:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' (Bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot;&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam a účel bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;königova&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;königova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické  metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. &amp;lt;ref name=&amp;quot;svejda&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. &lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14511</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14511"/>
		<updated>2015-01-19T17:11:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Národní centrum bezpečnějšího internetu funguje od roku 2007. Jeho hlavním cílem je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online [[komunikace]], a přehled osvědčených postupů v dané oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle sdružení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== S kým NCBI spolupracuje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, [[Veřejné knihovny|knihovnami]], ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci [[internetová kriminalita|internetové kriminality]].&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu [[INSAFE]] a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek [[INHOPE]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Saferinternet.cz ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečně-online ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel.&amp;lt;ref&amp;gt;Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus [[komunikace]], hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online [[sociální sítě|sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OSI – Online Safety Institute ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a [[chování]] na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na [[sociální sítě|sociálních sítích]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Partneři NCBI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další preventivní programy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti &lt;br /&gt;
* http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
bezpečnější internet, internetová kriminalita, autorská práva, informační gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14510</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14510"/>
		<updated>2015-01-19T17:09:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně).&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo specializovaná knihovna řeší jiné informační požadavky než knihovna veřejná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají bibliometrické analýzy,  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5. &lt;br /&gt;
* KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001. &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační požadavek, uživatelský požadavek, informační potřeba, informační služby, informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14509</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14509"/>
		<updated>2015-01-19T17:08:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Legislativa knihovnických a informačních služeb''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie informačních  služeb v užším pojetí''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie služeb dle Knihovního zákona''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody [Vavříková, 2009]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování  informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura''' ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14507</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14507"/>
		<updated>2015-01-19T17:05:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně).&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo specializovaná knihovna řeší jiné informační požadavky než knihovna veřejná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají bibliometrické analýzy,  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5. &lt;br /&gt;
* KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001. &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační požadavek, uživatelský požadavek, informační potřeba, informační služby, informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14503</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14503"/>
		<updated>2015-01-19T16:15:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Národní centrum bezpečnějšího internetu funguje od roku 2007. Jeho hlavním cílem je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online [[komunikace]], a přehled osvědčených postupů v dané oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle sdružení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== S kým NCBI spolupracuje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, [[Veřejné knihovny|knihovnami]], ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci [[internetová kriminalita|internetové kriminality]].&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu [[INSAFE]] a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek [[INHOPE]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Saferinternet.cz ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečně-online ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel.&amp;lt;ref&amp;gt;Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus [[komunikace]], hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online [[sociální sítě|sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OSI – Online Safety Institute ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a [[chování]] na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na [[sociální sítě|sociálních sítích]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Partneři NCBI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další preventivní programy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti &lt;br /&gt;
* http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14496</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14496"/>
		<updated>2015-01-19T15:40:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Hlavní cíle sdružení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní centrum bezpečnějšího internetu funguje od roku 2007.&lt;br /&gt;
Klade si za úkol:&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem sdružení je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online [[komunikace]], a přehled osvědčených postupů v dané oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== S kým NCBI spolupracuje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, [[Veřejné knihovny|knihovnami]], ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci [[internetová kriminalita|internetové kriminality]].&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu [[INSAFE]] a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek [[INHOPE]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Saferinternet.cz ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečně-online ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel.&amp;lt;ref&amp;gt;Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus [[komunikace]], hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online [[sociální sítě|sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OSI – Online Safety Institute ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a [[chování]] na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na [[sociální sítě|sociálních sítích]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Partneři NCBI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další preventivní programy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti &lt;br /&gt;
* http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14488</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14488"/>
		<updated>2015-01-19T15:36:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Legislativa knihovnických a informačních služeb''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie informačních  služeb v užším pojetí''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie služeb dle Knihovního zákona''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody [Vavříková, 2009]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování  informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura''' ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14483</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14483"/>
		<updated>2015-01-19T15:27:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně).&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo specializovaná knihovna řeší jiné informační požadavky než knihovna veřejná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají bibliometrické analýzy,  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5. &lt;br /&gt;
* KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001. &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14481</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14481"/>
		<updated>2015-01-19T15:19:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně).&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo specializovaná knihovna řeší jiné informační požadavky než knihovna veřejná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají bibliometrické analýzy,  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5. &lt;br /&gt;
* KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001. &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14469</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=14469"/>
		<updated>2015-01-19T14:52:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Hlavní cíle sdružení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní centrum bezpečnějšího internetu funguje od roku 2007.&lt;br /&gt;
Klade si za úkol:&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem sdružení je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online [[komunikace]], a přehled osvědčených postupů v dané oblasti [NCBI, 2012 on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== S kým NCBI spolupracuje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, [[Veřejné knihovny|knihovnami]], ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci [[internetová kriminalita|internetové kriminality]].&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu [[INSAFE]] a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek [[INHOPE]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Saferinternet.cz ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečně-online ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel [Bezpečně-online, on-line]. Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus [[komunikace]], hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online [[sociální sítě|sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OSI – Online Safety Institute ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a [[chování]] na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na [[sociální sítě|sociálních sítích]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Partneři NCBI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další preventivní programy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14468</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14468"/>
		<updated>2015-01-19T14:52:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' (Bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam a účel bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické  metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. &lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14467</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14467"/>
		<updated>2015-01-19T14:51:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.  [Vavříková, 2009]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Legislativa knihovnických a informačních služeb''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie informačních  služeb v užším pojetí''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie služeb dle Knihovního zákona''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody [Vavříková, 2009]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování  informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I.,  Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura''' ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14466</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=14466"/>
		<updated>2015-01-19T14:46:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.  [Vavříková, 2009]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Legislativa knihovnických a informačních služeb''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie informačních  služeb v užším pojetí''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie služeb dle Knihovního zákona''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody [Vavříková, 2009]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování  informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I.,  Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837  &lt;br /&gt;
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14464</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=14464"/>
		<updated>2015-01-19T14:43:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně). [TDKIV, on-line]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.[Vymětal, 2010]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo specializovaná knihovna řeší jiné informační požadavky než knihovna veřejná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají bibliometrické analýzy,  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5. &lt;br /&gt;
* KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001. &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14463</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14463"/>
		<updated>2015-01-19T14:40:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' (Bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam a účel bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické  metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. &lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130  &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14461</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=14461"/>
		<updated>2015-01-19T14:39:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' (Bibliometrics) je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam a účel bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti zkoumané bibliometrií ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy a indikátory bibliometrie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické  metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=13658</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=13658"/>
		<updated>2015-01-06T08:36:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Hlavní cíle sdružení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní centrum bezpečnějšího internetu funguje od roku 2007.&lt;br /&gt;
Klade si za úkol:&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem sdružení je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online [[komunikace]], a přehled osvědčených postupů v dané oblasti [NCBI, 2012 on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== S kým NCBI spolupracuje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, [[Veřejné knihovny|knihovnami]], ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci [[internetová kriminalita|internetové kriminality]].&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu [[INSAFE]] a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek [[INHOPE]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Saferinternet.cz ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečně-online ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel [Bezpečně-online, on-line]. Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus [[komunikace]], hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online [[sociální sítě|sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OSI – Online Safety Institute ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a [[chování]] na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na [[sociální sítě|sociálních sítích]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Partneři NCBI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další preventivní programy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=13628</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=13628"/>
		<updated>2015-01-05T09:58:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Hlavní cíle sdružení''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní centrum bezpečnějšího internetu fungujje od roku 2007.&lt;br /&gt;
Klade si za úkol:&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem sdružení je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online komunikace, a přehled osvědčených postupů v dané oblasti [NCBI, 2012 on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''S kým NCBI spolupracuje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, knihovnami, ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci [[internetová kriminalita|internetové kriminality]].&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu [[INSAFE]] a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek [[INHOPE]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Saferinternet.cz''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bezpečně-online''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel [Bezpečně-online, on-line]. Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus komunikace, hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online sociálních sítí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''OSI – Online Safety Institute''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a chování na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na [[sociální sítě|sociálních sítích]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Partneři NCBI''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Další preventivní programy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Související články''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=13623</id>
		<title>NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NCBI_-_N%C3%A1rodn%C3%AD_centrum_bezpe%C4%8Dn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_internetu&amp;diff=13623"/>
		<updated>2015-01-05T09:53:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: Založena nová stránka s textem „== '''Hlavní cíle sdružení''' ==  Národní centrum bezpečnějšího internetu fungujje od roku 2007. Klade si za úkol: * přispívat ke zvyšování…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Hlavní cíle sdružení''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní centrum bezpečnějšího internetu fungujje od roku 2007.&lt;br /&gt;
Klade si za úkol:&lt;br /&gt;
* přispívat ke zvyšování bezpečnosti užívání internetu a moderních informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
* zvyšovat povědomí uživatelů o kladech a možných nebezpečích těchto technologií&lt;br /&gt;
* přispívat k osvojování etických norem v on-line prostředí&lt;br /&gt;
* napomáhat předcházení a snižování možných sociálních rizik spojených s jejich užíváním&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem sdružení je vytvořit a provozovat odborné pracoviště pro osvětu, vzdělávání a ochranu uživatelů před ilegálním a ohrožujícím obsahem na internetu. Sdružení podporuje výzkum a studium problematiky bezpečnějšího internetu, vytváří knihovnu výukových a metodických dokumentů, které se vztahují k problematice bezpečnější online komunikace, a přehled osvědčených postupů v dané oblasti [NCBI, 2012 on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''S kým NCBI spolupracuje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI realizuje své projekty prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového sektoru – školami, knihovnami, ale také v rámci podnikatelské sféry a veřejné správy. Jedná se o osvětovou činnost zaměřenou na snižování bezpečnostních rizik s užíváním internetu a nových médií. Ve spolupráci se svými partnery pořádá konference, semináře, přednášky a školení, zaměřené na oblast bezpečnějšího užívání internetu a prevenci internetové kriminality.&lt;br /&gt;
NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu INSAFE a spolupracuje s mezinárodní sítí horkých linek INHOPE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Saferinternet.cz''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je nejdůležitějším projektem NCBI financovaným Evropskou komisí. Internetový portál zaměřující se na všechny výše uvedené oblasti spojené s rizikem užívání internetu. Podporuje vzdělávání v těchto oblastech, a to hlavně dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Věnuje se také problematice šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Cílovou skupinou projektu Saferinternet je široká veřejnost, je zaměřen nejen na pedagogy ale celkově na populaci pohybující se v prostředí internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bezpečně-online''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o podprogram projektu Saferinternet. Webové stránky pro všechny zájemce o bezpečnější internet. Mottem bezpečně-online je, že „největším nebezpečím pro počítačové prostředí je uživatel [Bezpečně-online, on-line]. Velmi přehledně se věnuje všem oblastem se kterými je možné se v internetovém prostředí setkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Surfuj bezpečně''' – nabízí rady v oblasti nákupů na internetu, internetbankingu, sdílení dat, ale i právních stránek spojených s online prostředím apod.&lt;br /&gt;
* '''Pro rodiče a učitele''' – záložka se věnuje problematickému obsahu, stahování a sdílení dat, nakupování na internetu. Podrobně mapuje oblast věkové skupiny teenageři versus komunikace, hry, a podrobně seznamuje s technickou ochranou PC&lt;br /&gt;
* '''Výukové materiály''' – metodické a studijní materiály, brožury, letáky, kvízy a videa pro učitele i rodiče&lt;br /&gt;
* '''Slovník''' – slovník základních výrazů online bezpečnosti&lt;br /&gt;
* '''Newsletter''' -  snaha o zlepšení dostupnosti informací a zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu, mobilní komunikace a online sociálních sítí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''OSI – Online Safety Institute''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je spolek sdružující osoby s '''kvalifikovaným''' zájmem o bezpečnější užívání internetu a mobilních technologií, kultivaci online prostředí, společensko-vědní výzkum, výuku a prevenci kriminogenních a patologických jevů, a chování na internetu. OSI je od roku 2013 stálým členem NCBI. Věnuje se především propagaci projektů NCBI a odborné konzultaci při tvorbě obsahové náplně webových stránek na podporu bezpečnějšího internetu – www.saferinternet.cz a www.bezpecne-online.cz i jejich profilům na sociálních sítích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Partneři NCBI''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti komerční sféry to jsou například Microsoft, Intel, UPC, Telefónica O2. Mezi partnery z veřejné správy patří Magistrát hl. m. Prahy nebo Senát parlamentu ČR. Mediálními partnery podporujícími NCBI jsou AnoPressIT, Centrum.cz nebo Computer Press. Dále NCBI podporují MŠMT, Policie ČR, Dětské krizové centrum aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Další preventivní programy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:a) zahraniční preventivní programy – InSafe, i-SAFE, Microsoft Security Center, OnGuard, Internet Safety Project&lt;br /&gt;
:b) české preventivní programy – www.e-bezpeci.cz, www.bezpecnyinternet.cz, Centrum pro bezpečnost od Google&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prevence spojená s užívání internetu, mobilních technologií a sociálních sítí je velmi důležitou oblastí informační gramotnosti každého člověka. Bohužel, stejně jako v jiných odvětvích lidského chování i v této oblasti prevence zaostává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezpečně-online [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-bezpečí [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NCBI: Národní centrum bezpečnějšího internetu [online]. 2012 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Saferinternet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/?option=com_search&amp;amp;searchword=praha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Související články''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/kyberneticke-utoky-a-jednotlive-interpretace-prava-strategie-usa-v-oblasti-kyberneticke-bezpecnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ikaros.cz/new-media-inspiration-2014&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=13180</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=13180"/>
		<updated>2014-12-27T14:19:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus - (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec) je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomie|autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší a nejproměnlivější jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnost|konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13014</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13014"/>
		<updated>2014-12-23T11:13:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Termín: Informační služby&lt;br /&gt;
:Termín anglicky: Information services&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services)jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.  [Vavříková, 2009]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* '''knihovny'''&lt;br /&gt;
* '''veřejné instituce'''  &lt;br /&gt;
* '''komerční poskytovatelé''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]].  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Legislativa knihovnických a informačních služeb''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie informačních  služeb v užším pojetí''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie služeb dle Knihovního zákona''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody [Vavříková, 2009]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zprostředkování  informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I.,  Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13005</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13005"/>
		<updated>2014-12-23T10:18:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:Termín: Informační služby&lt;br /&gt;
:Termín anglicky: Information services&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services)jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném informačním průmyslu, kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.  [Vavříková, 2009]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* knihovny&lt;br /&gt;
* veřejné instituce  &lt;br /&gt;
* komerční poskytovatelé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků informačního procesu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum informačních požadavků, potřeb a návyků uživatelů konkrétní informační instituce.  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:&lt;br /&gt;
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek&lt;br /&gt;
* Zpracování – katalogizace, bibliografie&lt;br /&gt;
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek&lt;br /&gt;
* Zpřístupňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Legislativa knihovnických a informačních služeb''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v Knihovním zákoně č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Typologie informačních  služeb v užším pojetí''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) '''Primární'''  (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): výpůjční služby, cirkulační, reprografické, faktografické, MVS vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, rešeršní služby, služby typu ARI/SDI (opakovaná rešerše), bibliografickolokační služby, current contents ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby poskytované bezplatně''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby  &lt;br /&gt;
*  poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*  zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy &lt;br /&gt;
*  přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další placené služby'''&lt;br /&gt;
*  umožnění přístupu k placeným informacím na internetu  &lt;br /&gt;
*  kulturní, výchovná a vzdělávací činnost &lt;br /&gt;
*  vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*  poskytování reprografických služeb &lt;br /&gt;
*  poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody [Vavříková, 2009]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Používání a zprostředkování  informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení informační gramotnosti uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I.,  Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001807&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&amp;amp;PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13002</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13002"/>
		<updated>2014-12-23T10:03:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:Termín: Informační služby&lt;br /&gt;
:Termín anglicky: Information services&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační služby''' (Information services)jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historický kontext''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném informačním průmyslu, kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.  [Vavříková, 2009]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: &lt;br /&gt;
* knihovny&lt;br /&gt;
* veřejné instituce  &lt;br /&gt;
* komerční poskytovatelé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků informačního procesu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum informačních požadavků, potřeb a návyků uživatelů konkrétní informační instituce.  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Knihovny''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13000</id>
		<title>Informační služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=13000"/>
		<updated>2014-12-23T09:46:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: Založena nová stránka s textem „== '''Definice''' ==  Termín: Informační služby Termín anglicky: Information services  Informační služby jsou služby poskytované knihovnami, info…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín: Informační služby&lt;br /&gt;
Termín anglicky: Information services&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační služby jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=12996</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=12996"/>
		<updated>2014-12-23T08:28:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Termín: Bibliometrie&lt;br /&gt;
:Anglický termín: Bibliometrics&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Význam a účel bibliometrie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Oblasti zkoumané bibliometrií''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Základní pojmy a indikátory bibliometrie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliometrické zákony''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliometrické  metody''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=12995</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=12995"/>
		<updated>2014-12-23T08:25:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Termín: Bibliometrie&lt;br /&gt;
:Anglický termín: Bibliometrics&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Význam a účel bibliometrie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Oblasti zkoumané bibliometrií''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Základní pojmy a indikátory bibliometrie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliometrické zákony''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliometrické  metody''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12915</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12915"/>
		<updated>2014-12-22T18:53:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Neurokybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní učení]]||Blanka Smejkalová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=12868</id>
		<title>Bibliometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=12868"/>
		<updated>2014-12-22T11:20:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: Založena nová stránka s textem „== '''Definice''' ==  :Termín: Bibliometrie :Anglický termín: Bibliometrics  Jedná se o vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokument…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Termín: Bibliometrie&lt;br /&gt;
:Anglický termín: Bibliometrics&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá [TDKIV, on-line].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Význam a účel bibliometrie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín Bibliometrie zavedl na konci šedesátých let Alan Pritchard, který cíl této metody definuje takto: „Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké discipliny (do té míry jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.“ [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrii lze tedy charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů, jazyků apod. Bibliometrické analýzy slouží k vyhodnocování údajů v oblasti [[vědecká informace|vědeckých informací]]. Podílejí se na vyhodnocování efektivnosti výzkumu, hodnocení prestiže pracoviště, určení nejprestižnějších časopisů v daném oboru, nejfrekventovanějších článků a nejcitovanějších autorů, měření zastarávání informací atd. Bibliometrické analýzy jsou dnes často využívány i  v oblasti výzkumu informačních potřeb (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Oblasti zkoumané bibliometrií''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zkoumání citačních vazeb&lt;br /&gt;
* Analýza publikační činnosti vědců&lt;br /&gt;
* Zkoumání mezinárodních publikačních trendů&lt;br /&gt;
* Počítačová analýza publikací&lt;br /&gt;
* Rozložení tvořivé výkonnosti vědců&lt;br /&gt;
* Informační potřeby&lt;br /&gt;
* Tematický rozptyl literatury&lt;br /&gt;
* Mapování vědy&lt;br /&gt;
* Vyhledávání informací&lt;br /&gt;
* Měření relevance rešeršní činnosti ....&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Základní pojmy a indikátory bibliometrie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dokumentační jednotka''' – tento termín zahrnuje všechny formy psaných záznamů nebo psané komunikace, které jsou předmětem bibliometrického zkoumání, jako např. články, časopisy, zprávy, patenty, normy, publikované přednášky, příspěvky ve sbornících atd. [Königová, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seznam publikací''' – je základní bibliometrickou veličinou. Zahrnuje počet publikací (dokumentačních jednotek) jednoho autora, pracovního týmu, ústavu nebo státu za určitý časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bibliografická citace]]''' – formalizovaný údaj o dokumentech, které autor při psaní své práce použil &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační index]]''' (citační rejstřík) – umožňuje mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individuální citační index'''  -  počet citací autora připadající na počet publikovaných prací za určité období. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní citační index''' (RCI) – umožňuje porovnávat kvalitu časopisů otiskujících práce v daném oboru (počet prací), tak porovnávat citační ohlasy (počet citací/počet prací) v dané oblasti vědeckého systému. Podíl citačního indexu dané země k citačnímu indexu ve světové databázi slouží k porovnávání citovanosti země se světovým průměrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní národní citační index''' (RNCI) – jedná se o podíl citačního indexu dané země (regionu) a citačního indexu stejného vědního oboru ve světové databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Index bezprostřední odezvy''' (Immediacy Index) – měříto rychlosti odezvy citovaných prací v aktuálním roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poločas citovanosti''' – udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, které byly alespoň stokrát citovány Polocas citování – pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 1200 nebo více dokumentů [Vymětal, 2010].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Impact Factor]]''' (faktor dopadu nebo vlivu) – je kritériem kvality a prestiže vědeckého i odborného časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hirschův index]]''' (H-index) – nejnovější index hodnotící vědeckou aktivitu pracovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliometrické zákony''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Bradfordův zákon]]''' – Je zákon o rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíre relevantních článků. [Vavříková, 2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Zipfův zákon]]''' – neboli frekvenční analýza respektive „rozptyl slov v textu“, byl definován Georgem Kingsley Zipfem, americkým psychologem a lingvistou. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvence (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r=1, následující r=2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo bude přibližně táž konstanta (c), která závisí na délce textu. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Lotkův zákon]]''' – zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky, říká, že se stoupajícím počtem publikovaných článků klesá počet autorů píšící největší poměr množství článků. [Vavříková,2008]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Bibliometrické  metody''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Publikační analýza]]''' – tato matematicko-statistická bibliometrická metoda se používá k získání kompletního obrazu vědy v dané oblasti (např. státě). Jejím cílem je kvantitativní měření produkce publikací. Touto bibliometrickou metodou vyhodnocujeme například typ věcecké literatury, geografickou oblast, časovou periodu či autora v oboru. &lt;br /&gt;
Publikační analýza je jedním z podkladů pro analýzu citační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Citační analýza]]''' – je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. [Švejda, 2003]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
=== '''Citace''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠVEJDA, Jan. Citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000347&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin.  UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z:http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliometrie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12856</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12856"/>
		<updated>2014-12-22T10:34:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus - (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec) je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomie|autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnost|konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12796</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12796"/>
		<updated>2014-12-21T23:15:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Individualismus''' (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec) je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomie|autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnost|konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=12795</id>
		<title>Informační požadavek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek&amp;diff=12795"/>
		<updated>2014-12-21T23:12:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: Založena nová stránka s textem „== '''Definice''' == :Termín: Informační požadavek :Ekvivalent: Uživatelský požadavek :Anglický termín: information request, information requireme…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
:Termín: Informační požadavek&lt;br /&gt;
:Ekvivalent: Uživatelský požadavek&lt;br /&gt;
:Anglický termín: information request, information requirement&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační požadavek je žádost uživatele formulovaná obvykle v přirozeném jazyce, prezentovaná ústně nebo písemně a vyjadřující jeho subjektivní [[informační potřeba|informační potřebu]]. Je adresován konkrétní informační instituci (knihovně). [TDKIV, on-line]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Termín Informační požadavek''' ==&lt;br /&gt;
V obecné rovině chápeme tento termín jako dotaz nebo požadavek uživatele informací adresovaný informační nebo dokumentační organizaci. Požadavky mohou zahrnovat žádosti o výpůjčky nebo konzultace o speciálních materiálech, ale také různé druhy poradenských služeb apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý informační požadavek vzniká na základě tzv. informační potřeby. Nebo-li zjištěním, že naše znalost je nedostatečná k dosažení cíle/úkolu. Je to rozdíl mezi naší aktuální znalostí o problému a znalostí, kterou musíme mít pro jeho vyřešení.&lt;br /&gt;
Prostě něco nevím a potřebuji najít odpověď nebo zjistit [[informační prameny]] ze kterých mohu dále čerpat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztaženo na prostředí knihovny - na základě informační potřeby uživatele knihovník řeší informační požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah uživatel - informační požadavek - informační pracovník''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními nároky, které uživatelé kladou na informační pracovníky při řešení jejich informačních požadavků jsou:&lt;br /&gt;
:- spolehlivost, srozumitelnost, aktuálnost, relevance a rozsahová úměrnost, průkaznost, podnětnost atd.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Naopak pro informačního pracovníka (specialistu) jsou důležité vlastnosti uživatele, který informační požadavek zadává. Máme tím na mysli jeho:&lt;br /&gt;
:- [[informační gramotnost]], osobnostní charakteristiky, schopnosti formulace požadavku apod.&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Informační pracovník je tedy prostředníkem mezi uživatelem a jeho informačním požadavkem. Je proto velmi důležité, aby uživatel dokázal svůj informační požadavek co nejpřesněji formulovat a naopak posláním informačního pracovníka je využít všech dostupných prostředků a znalostí ke zodpovězení konkrétního požadavku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že vztah '''uživatel-informační požadavek-informační pracovník''' je do značné míry ovlivněn uměním sociální komunikace a znalostí a úrovní [[informační chování|informačního chování]] – [[information behaviour]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie při řešení informačních požadavků''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační strategie může být různá podle toho jaký je informační cíl a v jaké odbornosti se pohybujeme. Vždy však '''platí základní pravidlo a tím je nezbytnost systematické, systémové a soustavné práce s informacemi'''. Je zcela zřejmé, že nelze nabídnout nějaký univerzální návod nebo postup, protože každý informační požadavek je čistě individuální a záleží v první řadě na tom, co hledáme, jaké zdroje používáme a jaké je zadání koncového uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Důležité je specifikovat jak podrobné informace o daném problému chceme získat. Pokud se jedná o orientační či faktografický dotaz stačí zvolit jeden dostatečně věrohodný zdroj. V případě, že potřebujeme podrobné informace bude se jednat o časově náročnější rešerši z různých informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Pro orientační dotaz často stačí využít zdrojů dostupných z volného internetu. Více než kde jinde zde však platí nutnost ověření informace z dalších nezávislých zdrojů.&lt;br /&gt;
Rešerše zaměřené na odborné informace z oblasti vědecké sféry vyžadují preciznější zpracování. Zde se nabízí možnost využití [[licencovaná databáze|licencovaných databází]], [[knihovní katalog|knihovních katalogů]], [[databázová centra|databázových center]] apod. v rámci prostředí tzv. [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Jazykové znalosti jsou důležitou podmínkou při vyhledávání a zpracovávání informací.  Jelikož schopnost číst odbornou literaturu v angličtině je pro odborníka v současné době nezbytná, je logické, že na informačního pracovníka jsou kladené stejné nároky.  Dnes je zcela vyloučeno, aby si informační pracovník vystačil pouze s mateřským jazykem. V našich zeměpisných šířkách je výhodná i znalost ruštiny a němčiny.[Vymětal, 2010]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Informační pracovník kromě jazykových znalostí musí být schopen zvolit správný informační zdroj k získání konkrétních odpovědí. Volba konkrétního informačního zdroje závisí na celé řadě faktorů, ať je to časová či místní dostupnost nebo omezení finančních možností pro využití elektronických databází. Žádný informační zdroj nebo databáze neobsahují nikdy všechno a proto platí základní pravidlo – čím více zdrojů kombinujeme, tím více informací získáme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Faktické zprostředkování výstupu informačního požadavku koncovému uživateli může mít různou podobu. Od tištěných materiálů, přes rešeršní abstrakty po dodání plných textů článků, přednášek apod. Díky rozvoji informačních technologií se uplatňují plnotextové databáze, kde plné texty lze získat přímo v digitální podobě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Řešení informačních požadavků v prostředí knihoven''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V první řadě je nutné aby konkrétní informační instituce dobře znala svého koncového uživatele. Nebo-li „nepovlávat“ za požadavky uživatelů, ale přesně definovat svou funkci: pro koho a co nabízím! Univerzitní nebo specializovaná knihovna řeší jiné informační požadavky než knihovna veřejná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jelikož knihovnu chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že dobře zodpovězenému informačnímu požadavku musí předcházet všechny procesy práce s informací – získání informací, zpracování informací, [[organizace informací]] a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovězení informačního požadavku chápeme jako výstup knihovnických a [[informační služby|informačních služeb]]. Mezi tyto služby patří:&lt;br /&gt;
:- primární služby – účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt (dokument, informace...)&lt;br /&gt;
:- sekundární služby – poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme (rešeršní, bibliografické, informační služby...)&lt;br /&gt;
:- terciální služby – ostatní služby, které knihovna poskytuje (propagační služby, letáky, besedy, kurzy....)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro oblast výzkumu uspokojování informačních potřeb a požadavků se používají bibliometrické analýzy,  jako např. rozložení knih ve fondu nebo statistika využívání literatury v knihovně apod. Výstupy z těchto analýz slouží jako zpětná vazba ke zkvalitňování přístupu informačních institucí ve vztahu k jejím uživatelům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení strategie co nejefektivnějšího využívání knihovnických a informačních zdrojů i plného využití možností, které přináší rozvoj informačních technologií je jednou z oblastí tzv. [[Státní informační politika|Státní  informační politiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Citace''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Informační požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001802&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihovne. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. 2001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12783</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12783"/>
		<updated>2014-12-21T22:25:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Individualismus''' (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec) je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12752</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12752"/>
		<updated>2014-12-21T00:16:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
Individualismus (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec) je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12751</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12751"/>
		<updated>2014-12-21T00:15:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== &amp;lt;big&amp;gt;Individualismus &amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
Individualismus (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec) je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12750</id>
		<title>Individualismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualismus&amp;diff=12750"/>
		<updated>2014-12-21T00:10:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: Založena nová stránka s textem „ == '''&amp;lt;big&amp;gt;Individualismus&amp;lt;/big&amp;gt;''' ==  '''Individualismus''' – (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec)    == '''Definice…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== '''&amp;lt;big&amp;gt;Individualismus&amp;lt;/big&amp;gt;''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualismus''' – (z latinského in-dividuus - nedělitelný a individuum - jednotlivec)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Definice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je způsob myšlení a jednání, popřípadě teoretické pojetí vycházející ze zájmu a práv jedince pojatého jako nezastupitelná osobnost, kterou musí dané společenské uspořádání respektovat. Je to morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost, co nejmenší omezování druhými a společností. Individualisté jsou přesvědčeni, že každý jednotlivec má právo prosazovat své individuální zájmy a cíle a starat se především sám o sebe. Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Různá pojetí individualismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofické pojetí''' – individualismus je etický a politický princip upřednostňující postavení jedince (individua) a jeho [[autonomii]] vůči společnosti, respektive kolektivu [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Psychologické pojetí''' – individualismus chápeme jako osobnostní rysy, postoje a způsoby chování, které vyjadřují nezávislost jedince na skupinových a sociálních standardech nebo normách [Encyklopedický slovník, 1993].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociologické pojetí''' – individualismus vidí v jedinci základní prvek společnosti a zdůrazňuje jeho práva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Vztah individualismu a kolektivismu''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualismu je  [[kolektivismus]], nebo-li nadřazování zájmů skupiny do které jednotlivec patří před osobními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování integrity skupiny a harmonických vztahů mezi jejími členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dichotomie]] „individualizmus – kolektivizmus“ je teorie založená na předpokládaném konfliktu mezi osobními a skupinovými zájmy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem individuální cíle nemusí být nevyhnutelně v konfliktu s cíli kolektivními. Je třeba brát v potaz hodnoty, které slouží současně individuálním i kolektivním zájmům (např. moudrost nebo tolerance) a také kolektivistické cíle přesahující vlastní skupinu (např. rovnost lidí, mír, sociání spravedlnost, ochrana životního prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak říká [[Zygmunt Bauman]]: „ Každý člověk, jakkoli slabý a bezvýznamný, se může zapsat do dějin tím, přispěje-li k přežití něčeho mnohem většího a trvalejšího než je jakákoli lidská bytost: národa, „správné věci“, strany, rodu nebo rodiny. Individuální život za sebou nechává stopy: smrtelnost jedince může posloužit k získání kolektivní nesmrtelnosti [Bauman, 2004].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Individualismus v postmoderní epoše''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hypermoderní doba''' – pojem který používá [[Gilles Lipovetsky]], sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel. Hypermoderní doba je doba nerovnováhy tradičních demokratických společností, které se odklánějí od historicky zavedených hodnot k hodnotám individualismu. Život jednotlivce přirovnává k pustině, ve které přestávají platit hodnoty a cíle, na kterých stála dřívější období naší historie. Lidé se tak stávají apatičtí vůči všemu, co se jich bezprostředně netýká, zejména vůči věcem veřejným. Přestává tak platit zpětná vazba mezi jednotlivcem a společností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Individualizovaná společnost''' – společnost v níž hledání „identity“ odděluje a rozděluje. Podle sociologa Zygmunta Baumana je v dnešní době „člověk sice na jednu stranu svobodnější víc, než kdy čekal, ovšem na druhé straně je v této své svobodě paradoxně ovládaný, či spíše manipulovaný“[Bauman, 2004]. V dnešní době - kterou nazývá „tekutou“, protože je po všech stránkách nejrychlejší jakou kdy lidstvo zažilo, je hodnota vlastní identity ohrožena. Rychlost doby nenechává jedince ani chvíli na pokoji se svým vlastním já. Změny v sociální komunikaci, které umožňují při navazování vztahů sice překonat geografické vzdálenosti, ale nenutí nás odpovědnosti vůči druhým, přináší člověku nový druh osamělosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě Bauman poukazuje na rozpor [[globalizace]] versus individua. Ta, místo aby jedince  napříč společností spojovala, má zcela opačnou roli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Metodologický individualismus''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je sociologická metoda, která vychází z názoru, že všechny výpovědi a pojmy týkající se sociologických jevů musíme převést na výpovědi o individuích. Metodologický individualismus zanedbává vzájemné vztahy, vazby či závazky mezi lidmi, aby mohl používat kvantitativních a statistických metod (průzkumy veřejného mínění, modely ekonomického chování apod.). Podle metodologického strukturalizmu některé sociologické jevy není možné redukovat pouze na individuální fakta, protože vlastnosti celku nelze vysvětlit jen v pojmech jeho částí. Proto sociologie v rámci metodologického individualismu odlišuje objektivní a subjektivní pohled. Individuální pohled vysvětluje sociologické jevy pouze na jedinci, objektivní pohled zohledňuje i okolí (vztahy, situace) [Výrost, 1997].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Individualismus je mnohoznačný pojem, který byl po Velké francouzské revoluci označením společenské anarchie, v Německu pod vlivem romantismu výrazem pro individuální jedinečnost, originalitu a seberealizaci, v Anglii označením pro náboženskou nonkonformitu, v USA synonymem pro osobní svobodu, svobodu podnikání a omezení moci vlády.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Individualismus, který v současné době zažívá naše globalizovaná společnost, je trvalá nejistota jedince zda učiněná rozhodnutí jsou těmi opravdu nejlepšími z možných. Otázkou také zůstává, zda dané rozhodnutí je skutečně výsledkem vlastní vůle člověka nebo výsledkem působení vnějších vlivů [[konzumní společnosti]] a její svůdnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Zdroje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1195-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1656-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2270-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LIPOVETSKY, Gilles. Hypermoderní doba. 1. vyd. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRÁČKOVÁ, Věra et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0607-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie-Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. ISBN ISBN 80-85866-20-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zygmunt_Bauman&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12308</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12308"/>
		<updated>2014-12-14T12:59:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12064</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12064"/>
		<updated>2014-12-11T09:41:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: /* Státnicové otázky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11660</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11660"/>
		<updated>2014-12-07T12:54:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služba]]|| Gabriela Modřanská&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9618</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9618"/>
		<updated>2014-11-25T21:55:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=6975</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=6975"/>
		<updated>2014-10-21T08:47:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Modransg: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní deska počítače]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Modransg</name></author>
		
	</entry>
</feed>