Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2020-01-31T15:26:21Z

Monika.Malinova: /* Vyhledávání informací */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

==Relevance v informační vědě==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:

*dokument
*zástupce
*[[informace]]

Do druhé řadíme:

*problém
*[[informační potřeba|informační potřebu]]
*požadavek
*dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

===[[Vyhledávání informací]]===

*podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

*podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

*'''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

<math>p=\frac{A}{A+C}</math><ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

*'''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

<math>r=\frac{A}{A+B}</math><ref name="sklenak" />

==Druhy relevance==

*'''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

*'''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak" />

==[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]]==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

*'''přesnost (precision)'''

- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL \cap NAL|}{|NAL|}</math>

*'''úplnost (recall''')

-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>
r=\frac{|REL \cap NAL|}{|REL|}</math>

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:Obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:Obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:Obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

===Reference===
<references />

 
===Doporučená literatura===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

===Související články===

*[[Rešerše]]
*[[Rešeršní strategie]]
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
*[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

===Klíčová slova===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2019-10-17T14:49:50Z

Monika.Malinova: /* Vyhodnocování relevance */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

==Relevance v informační vědě==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:

*dokument
*zástupce
*[[informace]]

Do druhé řadíme:

*problém
*[[informační potřeba|informační potřebu]]
*požadavek
*dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

===[[Vyhledávání informací]]===

*podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

*podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

*'''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

<math>p=\frac{A}{A+C}</math><ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

*'''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

<math>r=\frac{A}{A+B}</math><ref name="sklenak" />

==Druhy relevance==

*'''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

*'''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak" />

==[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]]==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

*'''přesnost (precision)'''

- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL \cap NAL|}{|NAL|}</math>

*'''úplnost (recall''')

-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>
r=\frac{|REL \cap NAL|}{|REL|}</math>

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:Obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:Obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:Obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

===Reference===
<references />

 
===Doporučená literatura===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

===Související články===

*[[Rešerše]]
*[[Rešeršní strategie]]
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
*[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

===Klíčová slova===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-06-19T13:11:53Z

Monika.Malinova: /* Vyhledávání informací */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

<math>p=\frac{A}{A+C}</math><ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

<math>r=\frac{A}{A+B}</math><ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL ∩ NAL|}{|NAL|}</math>

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>r=\frac{|REL ∩ NAL|}{|REL|}</math>

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-06-19T12:52:02Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

<math>p=\frac{A}{A+C}</math><ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

<math>p=\frac{A}{A+B}</math><ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL ∩ NAL|}{|NAL|}</math>

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>r=\frac{|REL ∩ NAL|}{|REL|}</math>

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-06-19T12:51:24Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A/(A+C)<math>p=\frac{A}{A+C}</math><ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A/(A+B)<math>p=\frac{A}{A+B}</math><ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL ∩ NAL|}{|NAL|}</math>

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>r=\frac{|REL ∩ NAL|}{|REL|}</math>

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-06-19T12:50:01Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A/(A+C)<ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A/(A+B)<ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL ∩ NAL|}{|NAL|}</math>

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>r=\frac{|REL ∩ NAL|}{|REL|}</math>
[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-06-19T12:49:25Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A/(A+C)<ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A/(A+B)<ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 

<math>p=\frac{|REL ∩ NAL|}{|NAL|}</math>

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla 

<math>p=\frac{|REL ∩ NAL|}{|NAL|}</math>
[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-06-19T12:48:17Z

Monika.Malinova: /* Vyhodnocování relevance */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A/(A+C)<ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A/(A+B)<ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní
<math>p=\frac{(|REL ∩ NAL|)}{|NAL|}</math>
[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium

2018-06-08T10:52:48Z

Monika.Malinova:

== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==
 

='''Informační studia a knihOvnictví'''=
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==

*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] ||
|| ||
|-
| [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ||
|| ||
|-
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]]
|| ||
|-
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] || || ||
|-
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová||
|-
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] || || ||
|-
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]]) || Horníčková
|| ||
|-
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]]
|| ||
|-
| A9 [[Právo a internet]] ||
|-
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] ||
|| ||
|-
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová
|| ||
|-
| A12 Pojem "[[informační politika]]" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje ||
||
|-
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] || Matička
|| ||
|-
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím ||
|| ||
|-
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || Labský
|| ||
|-
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || || ||
|-
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || X
|| ||
|-
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X
|| ||
|-
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X
|| ||
|-
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady'' || X
|| ||
|-
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X
|| ||
|-
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X
|| ||
|-
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X ||
|-
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X
|| ||
|-
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X
|| ||
|-
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X
|| ||
|-
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X
|| ||
|-
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X
|| ||
|-
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X
|| ||
|}

*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||
|-
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||
|-
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||
|-
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||
|-
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||
|-
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||
|-
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||
|-
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||
|-
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||
|-
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||
|-
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||
|-
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||
|-
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky" a model OAIS)] || ||
|-
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||
|-
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||
|-
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele ||
|| ||
|-
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||
|-
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||
|-
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||
|-
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||
|-
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||
|-
|}

*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] ||
|| ||
|-
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] ||
|| ||
|-
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace ||
|| ||
|-
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci ||
|| ||
|-
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech||
|| ||
|-
| C6 [https://wikisofia.cz/wiki/Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik Proces řízení projektových rizik.] || Labský
|| ||
|-
| C7 [https://wikisofia.cz/wiki/Smlouvy_v_IT._Typy,_struktura,_form%C3%A1ln%C3%AD_po%C5%BEadavky,_dopady_Nov%C3%A9ho_ob%C4%8Dansk%C3%A9ho_z%C3%A1kon%C3%ADku. Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.] || Jarosevska
|| ||
|-
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění. ||
|| ||
|-
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash
|| ||
|-
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. ||
|| ||
|-
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. ||
|| ||
|-
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. ||
|| ||
|-
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 ||
|| ||
|-
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR ||
|| ||
|-
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy ||
|| ||
|-
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů ||
|| ||
|-
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková
|| ||
|-
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů ||
|| ||
|-
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace ||
|| ||
|-
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus||
|| ||
|-
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky ||
|| ||
|-
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová
|| ||
|}

*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace ||
|| ||
|-
| D2 Architektura softwarových aplikací || || ||
|-
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice || || ||
|-
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || || ||
|-
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti) || Filipová || ||
|-
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || || ||
|-
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || || ||
|-
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || || ||
|-
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská || ||
|-
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] ||
|| ||
|-
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] ||
|| ||
|-
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) ||
|| ||
|-
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec
|| ||
|-
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský
|| ||
|-
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák
|| ||
|-
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] ||
|| ||
|-
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová
|| ||
|}

 
 

=Knihovnické zaměření=
 

*Informační věda – povinný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová
|| ||
|-
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi
|| ||
|-
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] ||
|| ||
|-
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová
|| ||
|-
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] ||
|| ||
|-
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||
|-
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí|Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]|| Kašparová|| ||
|-
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||
|-
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] ||
|| ||
|-
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] ||
|| ||
|-
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová
|| ||
|-
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková
|| ||
|-
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice ||
|| ||
|-
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] ||
|| ||
|-
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce||
|| ||
|-
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily ||
|| ||
|-
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. ||
|| ||
|-
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití ||
|| ||
|-
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití
|| ||
|-
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven ||
|| ||
|-
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || || ||
|-
| 22) [[Právo a internet]] ||
|| ||
|-
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková
|| ||
|-
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová
|| ||
|-
| 25) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Vorlová
|| ||
|-
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová
|| ||
|-
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||
|| ||
|-
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] ||
|| ||
|-
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová
|| ||
|}

*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová
|| ||
|-
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || || ||
|-
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||
|-
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| |
|| ||
|-
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková
|| ||
|-
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá
|| ||
|-
| 36) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Dědičová
|| ||
|-
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková
|| ||
|-
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || || ||
|-
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková
|| ||
|-
| 40) [[Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková
|| ||
|-
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová
|| ||
|-
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.||
|| ||
|-
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika.
||
||
|-
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]] || Jirásková
||
|-
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||
|-
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu|| || ||
|-
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||
|-
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||
|-
| 49) [[Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu]] || Konečná
|| ||
|-
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || || ||
|-
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||
|-
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| || ||
|-
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || || ||
|-
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková
|| ||
|-
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || || ||
|-
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů ||
|| ||
|-
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| || ||
|-
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || || ||
|}

*MK – Management knihoven – volitelný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || || ||
|-
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || || ||
|-
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || || ||
|-
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || || ||
|-
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || || ||
|-
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || || ||
|-
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || || ||
|-
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| || ||
|-
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || || ||
|-
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || || ||
|-
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || || ||
|-
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || || ||
|-
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || || ||
|-
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || || ||
|-
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || || ||
|}

*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || || ||
|-
| 2)[[https://wikisofia.cz/wiki/Školní_knihovna:_úloha,_možnosti_zapojení_do_výuky,_situace_v_ČR,_příklady_zahraniční_dobré_praxe| Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace ČR, příklady zahraniční dobré praxe]] || Vaníčková
|| ||
|-
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu ||
|| ||
|-
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení
||
|-
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || || ||
|-
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || || ||
|-
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová
|| ||
|-
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || || ||
|-
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková
|| ||
|-
| 10)[[https://wikisofia.cz/wiki/Biblioterapie_-_charakteristika_pojmu| Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty]] || Vaníčková
|| ||
|-
| 11) Komunitní úloha knihoven || || ||
|-
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || || ||
|-
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || || ||
|-
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová
|| ||
|-
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková
|| ||
|}

 
 

=Knihovědné zaměření=
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' ||
|| ||
|-
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' ||
|| ||
|-
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''||
|| ||
|-
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''||
|| ||
|-
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''||
|| ||
|-
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''||
|| ||
|-
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''||
|| ||
|-
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''||
|| ||
|-
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''||
|| ||
|-
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''||
|| ||
|-
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' ||
|| ||
|-
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''||
|| ||
|-
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''||
|| ||
|-
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''||
|| ||
|}

*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X
|| ||
|-
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X
|| ||
|-
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X
|| ||
|-
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X
|| ||
|-
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X
|| ||
|-
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X
|| ||
|-
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X
|| ||
|-
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X
|| ||
|-
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X
|| ||
|-
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X
|| ||
|-
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X
|| ||
|-
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X
|| ||
|-
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X
|| ||
|-
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X
|| ||
|-
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X
|| ||
|-
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X
|| ||
|-
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X
|| ||
|-
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X
|| ||
|-
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X
|| ||
|-
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X
|| ||
|-
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X
|| ||
|-
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X
|| ||
|-
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X
|| ||
|}

*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X
|| ||
|-
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X
|| ||
|-
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X
|| ||
|-
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X
|| ||
|-
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X
|| ||
|-
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X
|| ||
|-
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X
|| ||
|-
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X
|| ||
|-
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X
|| ||
|-
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X
|| ||
|-
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X
|| ||
|-
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X
|| ||
|-
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X
|| ||
|-
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X
|| ||
|-
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X
|| ||
|}

*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X
|| ||
|-
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
||
|-
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X
|| ||
|-
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X
|| ||
|-
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X
|| ||
|-
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X
|| ||
|-
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X
|| ||
|-
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X
|| ||
|-
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X
|| ||
|-
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X
|| ||
|-
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X
|| ||
|-
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X
|| ||
|-
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X
|| ||
|-
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X
|| ||
|-
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X
|| ||
|-
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X
|| ||
|-
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X
|| ||
|}

*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X
|| ||
|-
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X
|| ||
|-
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X
|| ||
|-
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X
|| ||
|-
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X
|| ||
|-
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X
|| ||
|-
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X
|| ||
|-
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X
|| ||
|-
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X
|| ||
|-
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X
|| ||
|-
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X
|| ||
|-
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X
|| ||
|-
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X
|| ||
|}

='''Studia nových médií'''=
*Informační věda
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek
|| ||
|-
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| || ||
|-
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || || ||
|-
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] ||
|| ||
|-
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || || ||
|-
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || || ||
|-
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || || ||
|-
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || || ||
|-
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || || ||
|-
| [[HCI]] ||
|| ||
|}

*Filosofie a nová média
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] ||
|| ||
|-
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]||
|| ||
|-
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]||
|| ||
|-
| [[Hypertextové teorie]]||
|| ||
|-
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]||
|| ||
|-
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]
||
||
|-
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]
|| ||
|-
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]
|| ||
|-
| [[Vizuální studia a nová média]]
|| ||
|-
| [[Filozofie techniky a nová média]]||
|| ||
|-
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] ||
|| ||
|}

*Informační politika
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X
|| ||
|-
| ''Chápání informační politiky''|| X
|| ||
|-
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X
|| ||
|-
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X
|| ||
|-
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X
|| ||
|-
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X
|| ||
|-
| ''Monitoring a hodnocení''|| X
|| ||
|-
| ''Komunikační proces''|| X
|| ||
|}

*Digitální kultura
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]
|| ||
|-
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění||
|| ||
|-
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]||
|| ||
|-
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]||
|| ||
|-
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]||
|| ||
|-
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]||
|| ||
|-
| Posthumanismus a nová média||
|| ||
|}

*Informační design
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||
|| ||
|-
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||
||
|-
| [[Reprezentace a vytváření barev]]||
|| ||
|-
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] ||
|| ||
|-
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]
|| ||
|-
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]||
|| ||
|-
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]||
|| ||
|}

*Interaktivní média
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]||
|| ||
|-
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]||
|| ||
|-
| [[Principy interaktivního designu]]||
|| ||
|-
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů||
|| ||
|-
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]||
|| ||
|-
| [[Modelování uživatelů (personas)]]||
|| ||
|-
| Pravidla pro tvorbu rozhraní
|| || ||
|}

*Human-computer Interaction (HCI)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie||
|| ||
|-
| Ergonomie|| || ||
|-
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| || ||
|-
| Informační audit||
|| ||
|-
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]||
|| ||
|-
| Použitelnost
|| ||
|-
| Požadavky na kvalitní IS|| || ||
|-
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| || ||
|-
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]||
|| ||
|-
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || || ||
|-
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)||
|| ||
|-
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]||
|| ||
|-
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam||
|| ||
|-
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]||
|| ||
|}

 
 

==<nowiki/>==

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-29T11:03:41Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A/(A+C)<ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A/(A+B)<ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-29T11:01:59Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A/(A+C)<ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A/(A+B)<ref name="sklenak" />

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-29T10:33:42Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T08:30:26Z

Monika.Malinova: /* Odkazy */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
=== Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T08:27:50Z

Monika.Malinova: /* Reference */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
Doporučená literatura 

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T08:27:16Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

 
Doporučená literatura

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T07:29:32Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T07:11:42Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].

Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* [[informace]]

Do druhé řadíme:
* problém
* [[informační potřeba|informační potřebu]]
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]] ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T06:52:39Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== [[Vyhledávání informací]] ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T06:49:37Z

Monika.Malinova: /* Související články */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== Vyhledávání informací ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
* [[Rešerše]]
* [[Rešeršní strategie]]
* [[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
* [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T06:49:06Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== Vyhledávání informací ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
[[Rešerše]]

[[Rešeršní strategie]]

[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]

[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T06:48:21Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== Vyhledávání informací ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
[[Rešerše]]
[[Rešeršní strategie]]
[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T06:47:12Z

Monika.Malinova:

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== Vyhledávání informací ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==

=== Reference ===
<references/>

=== 
Doporučená literatura ===
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

=== Související články ===
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

=== Klíčová slova ===
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-25T06:45:31Z

Monika.Malinova: /* Použitá literatura a odkazy */

'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

=== Vyhledávání informací ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

==Odkazy==
Reference
<references/>

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-22T13:32:57Z

Monika.Malinova:

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<references/>

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-21T13:46:54Z

Monika.Malinova: /* Relevance, její druhy a vyhodnocování */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<references/>

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-21T08:39:25Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>

Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis"/>
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak"/>
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak"/>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<references/>

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-21T07:59:18Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti. <ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-17T07:41:09Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti. <ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-17T07:38:29Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti. <ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-17T07:38:03Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]</ref>

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref>

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola </ref>

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0 </ref>

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-17T07:33:56Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-17T07:33:15Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-15T08:20:36Z

Monika.Malinova: /* Relevance v informační vědě */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-15T08:20:04Z

Monika.Malinova: /* Vyhledávání informací */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-15T08:18:53Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

== Druhy relevance ==
* '''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* '''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium

2018-05-14T11:17:54Z

Monika.Malinova:

== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==
 

='''Informační studia a knihOvnictví'''=
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==

*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] ||
|| ||
|-
| [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ||Kahancová
|| ||
|-
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]]
|| ||
|-
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] || || ||
|-
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová ||
|-
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] || || ||
|-
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]]) || Horníčková
|| ||
|-
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]]
|| ||
|-
| A9 [[Právo a internet]] ||
|-
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] ||
|| ||
|-
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) ||
|| ||
|-
| A12 Pojem "[[informační politika]]" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje ||
||
|-
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie || Matička
|| ||
|-
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím ||
|| ||
|-
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] ||
|| ||
|-
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || || ||
|-
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || X
|| ||
|-
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X
|| ||
|-
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X
|| ||
|-
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady'' || X
|| ||
|-
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X
|| ||
|-
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X
|| ||
|-
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X ||
|-
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X
|| ||
|-
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X
|| ||
|-
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X
|| ||
|-
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X
|| ||
|-
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X
|| ||
|-
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X
|| ||
|}

*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||
|-
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||
|-
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||
|-
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||
|-
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||
|-
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||
|-
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||
|-
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||
|-
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||
|-
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||
|-
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||
|-
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||
|-
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky" a model OAIS)] || ||
|-
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||
|-
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||
|-
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele ||
|| ||
|-
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||
|-
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||
|-
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||
|-
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||
|-
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||
|-
|}

*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] ||
|| ||
|-
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec
|| ||
|-
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace ||
|| ||
|-
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci ||
|| ||
|-
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech||
|| ||
|-
| C6 Proces řízení projektových rizik. ||
|| ||
|-
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. ||
|| ||
|-
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění. ||
|| ||
|-
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash
|| ||
|-
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. ||
|| ||
|-
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. ||
|| ||
|-
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. ||
|| ||
|-
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 ||
|| ||
|-
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR ||
|| ||
|-
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy ||
|| ||
|-
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů ||
|| ||
|-
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková
|| ||
|-
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů ||
|| ||
|-
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace ||
|| ||
|-
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus||
|| ||
|-
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky ||
|| ||
|-
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová
|| ||
|}

*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace ||
|| ||
|-
| D2 Architektura softwarových aplikací || || ||
|-
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice || || ||
|-
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || || ||
|-
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti) || Filipová || ||
|-
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || || ||
|-
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || || ||
|-
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || || ||
|-
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská || ||
|-
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] ||
|| ||
|-
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] ||
|| ||
|-
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) ||
|| ||
|-
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec
|| ||
|-
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský
|| ||
|-
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza ||
|| ||
|-
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] ||
|| ||
|-
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová
|| ||
|}

 
 

=Knihovnické zaměření=
 

*Informační věda – povinný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] ||
|| ||
|-
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi
|| ||
|-
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] ||
|| ||
|-
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] ||
|| ||
|-
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] ||
|| ||
|-
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||
|-
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová
|| ||
|-
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||
|-
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] ||
|| ||
|-
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] ||
|| ||
|-
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová
|| ||
|-
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková
|| ||
|-
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice ||
|| ||
|-
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] ||
|| ||
|-
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce||
|| ||
|-
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily ||
|| ||
|-
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. ||
|| ||
|-
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití ||
|| ||
|-
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková
|| ||
|-
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven ||
|| ||
|-
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || || ||
|-
| 22) [[Právo a internet]] ||
|| ||
|-
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková
|| ||
|-
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová
|| ||
|-
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Vorlová
|| ||
|-
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová
|| ||
|-
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová
|| ||
|-
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka
|| ||
|-
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová
|| ||
|}

*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová
|| ||
|-
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || || ||
|-
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||
|-
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | || ||
|-
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy ||
|| ||
|-
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá
|| ||
|-
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová
|| ||
|-
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková
|| ||
|-
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || || ||
|-
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. ||
|| ||
|-
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková
|| ||
|-
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová
|| ||
|-
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná
|| ||
|-
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika.
|| Jirásková
||
|-
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||
|-
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||
|-
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu|| || ||
|-
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||
|-
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||
|-
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||
|-
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || || ||
|-
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||
|-
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| || ||
|-
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || || ||
|-
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková
|| ||
|-
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || || ||
|-
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů ||
|| ||
|-
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| || ||
|-
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || || ||
|}

*MK – Management knihoven – volitelný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || || ||
|-
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || || ||
|-
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || || ||
|-
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || || ||
|-
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || || ||
|-
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || || ||
|-
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || || ||
|-
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| || ||
|-
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || || ||
|-
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || || ||
|-
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || || ||
|-
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || || ||
|-
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || || ||
|-
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || || ||
|-
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || || ||
|}

*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || || ||
|-
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková
|| ||
|-
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu ||
|| ||
|-
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení
||
|-
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || || ||
|-
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || || ||
|-
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová
|| ||
|-
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || || ||
|-
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková
|| ||
|-
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková
|| ||
|-
| 11) Komunitní úloha knihoven || || ||
|-
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || || ||
|-
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || || ||
|-
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| || ||
|-
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková
|| ||
|}

 
 

=Knihovědné zaměření=
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' ||
|| ||
|-
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' ||
|| ||
|-
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''||
|| ||
|-
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''||
|| ||
|-
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''||
|| ||
|-
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''||
|| ||
|-
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''||
|| ||
|-
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''||
|| ||
|-
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''||
|| ||
|-
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''||
|| ||
|-
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' ||
|| ||
|-
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''||
|| ||
|-
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''||
|| ||
|-
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''||
|| ||
|}

*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X
|| ||
|-
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X
|| ||
|-
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X
|| ||
|-
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X
|| ||
|-
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X
|| ||
|-
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X
|| ||
|-
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X
|| ||
|-
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X
|| ||
|-
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X
|| ||
|-
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X
|| ||
|-
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X
|| ||
|-
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X
|| ||
|-
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X
|| ||
|-
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X
|| ||
|-
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X
|| ||
|-
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X
|| ||
|-
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X
|| ||
|-
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X
|| ||
|-
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X
|| ||
|-
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X
|| ||
|-
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X
|| ||
|-
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X
|| ||
|-
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X
|| ||
|}

*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X
|| ||
|-
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X
|| ||
|-
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X
|| ||
|-
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X
|| ||
|-
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X
|| ||
|-
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X
|| ||
|-
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X
|| ||
|-
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X
|| ||
|-
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X
|| ||
|-
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X
|| ||
|-
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X
|| ||
|-
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X
|| ||
|-
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X
|| ||
|-
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X
|| ||
|-
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X
|| ||
|}

*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X
|| ||
|-
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
||
|-
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X
|| ||
|-
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X
|| ||
|-
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X
|| ||
|-
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X
|| ||
|-
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X
|| ||
|-
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X
|| ||
|-
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X
|| ||
|-
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X
|| ||
|-
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X
|| ||
|-
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X
|| ||
|-
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X
|| ||
|-
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X
|| ||
|-
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X
|| ||
|-
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X
|| ||
|-
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X
|| ||
|-
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X
|| ||
|}

*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X
|| ||
|-
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X
|| ||
|-
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X
|| ||
|-
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X
|| ||
|-
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X
|| ||
|-
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X
|| ||
|-
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X
|| ||
|-
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X
|| ||
|-
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X
|| ||
|-
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X
|| ||
|-
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X
|| ||
|-
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X
|| ||
|-
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X
|| ||
|}

='''Studia nových médií'''=
*Informační věda
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek
|| ||
|-
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| || ||
|-
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || || ||
|-
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] ||
|| ||
|-
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || || ||
|-
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || || ||
|-
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || || ||
|-
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || || ||
|-
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || || ||
|-
| [[HCI]] ||
|| ||
|}

*Filosofie a nová média
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] ||
|| ||
|-
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]||
|| ||
|-
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]||
|| ||
|-
| [[Hypertextové teorie]]||
|| ||
|-
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]||
|| ||
|-
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]
||
||
|-
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]
|| ||
|-
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]
|| ||
|-
| [[Vizuální studia a nová média]]
|| ||
|-
| [[Filozofie techniky a nová média]]||
|| ||
|-
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] ||
|| ||
|}

*Informační politika
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !!
|-
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X
|| ||
|-
| ''Chápání informační politiky''|| X
|| ||
|-
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X
|| ||
|-
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X
|| ||
|-
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X
|| ||
|-
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X
|| ||
|-
| ''Monitoring a hodnocení''|| X
|| ||
|-
| ''Komunikační proces''|| X
|| ||
|}

*Digitální kultura
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]
|| ||
|-
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění||
|| ||
|-
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]||
|| ||
|-
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]||
|| ||
|-
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]||
|| ||
|-
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]||
|| ||
|-
| Posthumanismus a nová média||
|| ||
|}

*Informační design
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||
|| ||
|-
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||
||
|-
| [[Reprezentace a vytváření barev]]||
|| ||
|-
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] ||
|| ||
|-
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]
|| ||
|-
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]||
|| ||
|-
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]||
|| ||
|}

*Interaktivní média
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]||
|| ||
|-
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]||
|| ||
|-
| [[Principy interaktivního designu]]||
|| ||
|-
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů||
|| ||
|-
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]||
|| ||
|-
| [[Modelování uživatelů (personas)]]||
|| ||
|-
| Pravidla pro tvorbu rozhraní
|| || ||
|}

*Human-computer Interaction (HCI)
{| class="wikitable" style="width: 100%"
|-
! Heslo !! Student !! !!
|-
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie||
|| ||
|-
| Ergonomie|| || ||
|-
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| || ||
|-
| Informační audit||
|| ||
|-
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]||
|| ||
|-
| Použitelnost
|| ||
|-
| Požadavky na kvalitní IS|| || ||
|-
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| || ||
|-
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]||
|| ||
|-
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || || ||
|-
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)||
|| ||
|-
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]||
|| ||
|-
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam||
|| ||
|-
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]||
|| ||
|}

 
 

==<nowiki/>==

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T11:13:35Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T11:12:04Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />

Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T11:11:12Z

Monika.Malinova: /* Vyhodnocování relevance */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
Grafy
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T11:09:55Z

Monika.Malinova: /* Vyhodnocování relevance */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek5.jpg|náhled|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|náhled|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T11:09:10Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
<gallery>
Soubor:obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011
Soubor:obrazek5.jpg|náhled|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
Soubor:obrazek4.jpg|náhled|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
</gallery>

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T11:04:51Z

Monika.Malinova: /* Vyhodnocování relevance */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
[[Soubor:obrazek3.jpg|náhled|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek4.jpg|náhled|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek5.jpg|náhled|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)]]

== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T10:17:34Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
[[Soubor:V1.JPG|thumb|center|]]

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[[Soubor:V2.JPG|thumb|center|]] <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

[[Soubor:V3.JPG|thumb|center|]]

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

[[Soubor:V4.JPG|thumb|center|]]

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
[[Soubor:obrazek3.jpg|thumb|center|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek4.jpg|thumb|center|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek5.jpg|thumb|center|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)]]
== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Soubor:V2.JPG

2018-05-14T10:17:00Z

Monika.Malinova:

Soubor:V4.JPG

2018-05-14T10:11:59Z

Monika.Malinova:

Soubor:V3.JPG

2018-05-14T10:11:45Z

Monika.Malinova:

Soubor:V1.JPG

2018-05-14T10:11:24Z

Monika.Malinova:

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T10:08:27Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A
÷(A+C)

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A÷(A+B) <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

p = |REL ∩ NAL|÷|NAL|

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

r = |REL ∩ NAL|÷|REL|

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
[[Soubor:obrazek3.jpg|thumb|center|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek4.jpg|thumb|center|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek5.jpg|thumb|center|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)]]
== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T09:48:19Z

Monika.Malinova:

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== '''Relevance v informační vědě''' ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro

sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

== Vyhledávání informací ==
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]

A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů

* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A÷(A+C)

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A÷(A+B) <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

== Druhy relevance ==
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />

== Vyhodnocování relevance ==
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

p = |REL ∩ NAL|÷|NAL|

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

r = |REL ∩ NAL|÷|REL|

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
[[Soubor:obrazek3.jpg|thumb|center|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek4.jpg|thumb|center|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek5.jpg|thumb|center|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)]]
== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance

Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

2018-05-14T09:41:25Z

Monika.Malinova: /* Použitá literatura a odkazy */

= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =

=== Pojem relevance ===
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />

== Relevance v informační vědě ==
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975,2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>

Steffano Mizzaro, který se relevancí zabývá sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
Do první skupiny jsou zařazeny:
* dokument
* zástupce
* informace

Do druhé řadíme:
* problém
* informační potřebu
* požadavek
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>

=== Vyhledávání informací ===
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému

* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />

[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]
A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů
* '''koeficient''' '''přesnosti'''

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

p = A÷(A+C)

* '''koeficient''' '''úplnosti '''

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

r = A÷(A+B) <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>

=== Druhy relevance ===
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.

* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
=== Vyhodnocování relevance ===
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

* '''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

p = |REL ∩ NAL|÷|NAL|

* '''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

r = |REL ∩ NAL|÷|REL|

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />
[[Soubor:obrazek3.jpg|thumb|center|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek4.jpg|thumb|center|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)]]
[[Soubor:obrazek5.jpg|thumb|center|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)]]
== '''Použitá literatura a odkazy''' ==
<ref name=":0" /> BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.

<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.

<ref name=":2" /> BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]

<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.

<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola

ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.

<ref name=":7" /> SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

<ref name=":6" /> PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref> HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
==== Související články ====
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]

==== Klíčová slova ====
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance