<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Monika.Vanickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Monika.Vanickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Monika.Vanickova"/>
	<updated>2026-04-22T07:49:19Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Temperament&amp;diff=37860</id>
		<title>Temperament</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Temperament&amp;diff=37860"/>
		<updated>2016-09-17T22:52:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Vanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{NER}}&lt;br /&gt;
Temperament (z lat. ''temperamentum'', řec. ''krasis'' = správné mísení, poměr) označuje povahové [[vlastnost|vlastnosti]] jedince. Jde o charakteristický způsob reagování, chování, prožívání a jednání osobnosti. Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí. Vyhraněné temperamentové typy se dnes označují pojmem [[akcentovaná osobnost]].&lt;br /&gt;
== Pojetí temperamentu ==&lt;br /&gt;
* Určují či charakterizují způsoby jednání a chování osobnosti&lt;br /&gt;
* Jsou nejsnáze pozorovatelnými vlastnostmi v běžném životě&lt;br /&gt;
* Lze jimi člověka obecně charakterizovat&lt;br /&gt;
* Pozornost je těmto vlastnostem věnována už ve starověké filozofii a medicíně, v antickém Řecku i v dálné Indii či Číně&lt;br /&gt;
* Nejstabilnější ukazatelé rozdílů mezi lidmi&lt;br /&gt;
* Prodělávají sice vývojové změny, ale stejně u každého&lt;br /&gt;
* Některé definice:&lt;br /&gt;
:* Integrální slitina vrozených a osvojených pohotovostí k určité, subjektivně příznačné psychodynamické odezvě na aktualizované situační komplexy&lt;br /&gt;
:* Subjektivně příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami vnějšího a vnitřního prostředí&lt;br /&gt;
* S pojmem temperament se obvykle spojují zvláštnosti ve způsobech a formách prožívání i chování&lt;br /&gt;
* Termín temperament zavedl Galen a přisoudil ho Hippokratovi&lt;br /&gt;
:* Z latiny (temperamentum),v řečtině (krasis) = správné míšení, správný poměr&lt;br /&gt;
:* V Čechách mylně odvozováno od řeckého „tempus“ (čas, léto) – užíván pojem „letora“&lt;br /&gt;
:* Dříve vyhraněné typy považovány za odchylky od správného mísení, dnes jde o akcentované osobnosti&lt;br /&gt;
== Základní teorie temperamentu ==&lt;br /&gt;
=== Humorální (klasická) teorie ===&lt;br /&gt;
* Antika&lt;br /&gt;
* Učení vypracoval Galenos (lékař129-199 n. l.) podle Hippokrata (460-370 př. N. l.)&lt;br /&gt;
* Popsal základní typy temperamentových vlastností a interpretoval je&lt;br /&gt;
* Tělesné šťávy: krev, hlen, žluč a černá žluč&lt;br /&gt;
:* Černá žluč byl omyl, kde při pitvě narazili na sraženou krev a mysleli si že je to černá žluč, jinak nic takového jako černá žluč neexistuje&lt;br /&gt;
* Kategoriální pojetí temperamentu: sucho-vlhko, chladno-teplo&lt;br /&gt;
:* Sucho, chladno – černá žluč&lt;br /&gt;
:* Sucho, teplo – žluč&lt;br /&gt;
:* Vlhko, chladno – hlen&lt;br /&gt;
:* Vlhko, teplo – krev&lt;br /&gt;
* Určeny typy temperamentu&lt;br /&gt;
:* Krev – sangvinik (živý, pohyblivý, časté střídání dojmů, rychlé reakce)&lt;br /&gt;
:* Hlen – flegmatik (pomalý, klidný, stálé nálady snahy, nevýrazné projevy)&lt;br /&gt;
:* Žluč – cholerik (rychlý, prudký, náruživý, nevyrovnaný, náhlé změny)&lt;br /&gt;
:* Černá žluč – melancholik (snadno zranitelný, hluboké prožívání, chabě reagující)&lt;br /&gt;
* Toto vymezení se používá dodnes&lt;br /&gt;
:* I současné povahové vlastnosti či typy temperamentu se k nim přirovnávají&lt;br /&gt;
=== Konstituční teorie temperamentu ===&lt;br /&gt;
* Biopsychické resp. Morfologické koncepce&lt;br /&gt;
* Přesahy do struktury schopností a charakterových vlastností&lt;br /&gt;
* Patří sem:&lt;br /&gt;
:* Fyziognomika&lt;br /&gt;
::* Osobnostní vlastnosti a znaky podle ní lze usuzovat z vnějšího vzhledu člověka (hlavně z výrazu obličeje)&lt;br /&gt;
::* Aristoteles, J.K. Lavater a C. Lomboroso (zločinecké typy osobnosti)&lt;br /&gt;
:* Frenologie&lt;br /&gt;
::* Jednota těla a ducha, vzájemné působení obsahu a formy&lt;br /&gt;
::* Lokalizace jednotek v mozku, do nichž jsou uloženy vlastnosti osobnosti&lt;br /&gt;
::* F.J. Gall&lt;br /&gt;
:* Konstituční typologie temperamentu&lt;br /&gt;
::* Souvislost mezi konstitucí a povahovými vlastnostmi (konstituce tyto vlastnosti předurčuje)&lt;br /&gt;
::* E. Kretschmer (Evropa) a W.H. Sheldon (USA)&lt;br /&gt;
* Fyziognomika a frenologie byly odsouzeny k nezdaru, ale ještě se někdy objevují v laické veřejnosti (např. rady jak proniknout do povahových vlastností člověka podle tvaru nosu apod.)&lt;br /&gt;
* Konstitučně typologické koncepty temperamentu jsou rozvíjeny a uvažovány dodnes&lt;br /&gt;
==== Fyziognomika ====&lt;br /&gt;
* Hledání souvislostí mezi fyziognomií (vzhledem, podobou, tvářností) a povahou člověka&lt;br /&gt;
* Vyvozování vlastností z vzhledu, postavy, vzezření, obličeje, tvaru čela, nosu, úst apod.&lt;br /&gt;
* Čtení ve tváři ale pomáhá lidem v běžné komunikaci, pomáhá nám posuzovat druhé, ale často jsme zklamáni z mylných interpretací a vlivu haló efektu&lt;br /&gt;
* Pochází již z Číny (konfuciánské období, před 3000 lety) – zde chápána jako významná metoda předvídání osudu, zdravotního stavu a povahových rysů (čtení z obličeje)&lt;br /&gt;
:* Dále se jí zabýval i Hippokrates&lt;br /&gt;
:* První písemnou práci napsal Aristoteles (Obraz tajemství přírody), který ke čtyřem typům podle Hippokrata přidal ještě éter (božský, nezničitelný)&lt;br /&gt;
:* Staré Řecké učení objevil v Renesanci J. C. Lavater, vydává dílo Fyziologické fragmenty pro podporu lidské zralosti a lásky – nadšení pro fyziognomiku&lt;br /&gt;
::* Byl si ale vědom hranic tohoto učení, přesto způsobil řadu přehmatů v soudnictví i v odborné a laické veřejnosti a ke vzniku řady předsudků&lt;br /&gt;
::* Jedním takovým předsudkem bylo, že hezcí lidé mají i dobrou povahu a oškliví lidé jsou zlí (byl dokonce zatčen špatný vrah a až druhá vražda dovedla k pravému vrahovi – na pohled hezkému a neškodnému člověku)&lt;br /&gt;
::* Tyto předsudky často setrvávají dodnes&lt;br /&gt;
* Fyziognomie byla tedy velmi zavádějící a zárovep zcela irelevantní, ale ne tím, že se snaží o interpretaci výrazu tváře (to ostatně dělá i zkušený lékař, který se snaží hledat příznaky nemoci ve vnějším vzhledu i výrazu obličeje)&lt;br /&gt;
:* v obličeji a mimice se zračí vnitřní prožívání, psychické stavy atd. není chyba je tímto způsobem hledat -&amp;gt; je v pořádku, když sledujeme výraz celého obličeje nebo těla jako celku&lt;br /&gt;
:* např: někdo je shrbený, má pokleslé koutky úst, celkově zoufalý výraz – je asi smutný nebo něco podobného&lt;br /&gt;
:* fyziognomika se ale snaží vyvozovat generalizující závěry z jednotlivých obličejových oblastí&lt;br /&gt;
:* např: přirostlé ušní lalůčky jsou znakem introvertních, zdrženlivých osob…&lt;br /&gt;
:* otázkou je zde tedy obsahová, konstruktová či kriteriální variabilita těchto&lt;br /&gt;
* psychologie výrazu se na rozdíl od fyziognomie snaží posuzovat výraz v jeho zlostnosti a interakčních souvislostech&lt;br /&gt;
==== Frenologie ====&lt;br /&gt;
* „psychodiagnostická metoda“, která vychází z vnějších typologických znaků, a na základě přesvědčení o „vzájemném působení obsahu na formu a formy na obsah“ z nich vyvozuje povahové vlastnosti osobnosti&lt;br /&gt;
* Zakladatelem je vídepský anatom Franz Joseph Gall&lt;br /&gt;
* Tři základní myšlenky:&lt;br /&gt;
:* Mentální procesy vznikají v mozku a ne v oddělené entitě, nazývané „duše“&lt;br /&gt;
:* Tyto procesy vznikají ve funkčně oddělených částech mozku (mozkových centrech)&lt;br /&gt;
:* Tato myšlenka se v podstat potvrdila (Brockovo centrum, Wernickeho centrum apod.)&lt;br /&gt;
:* U každého jedince tato mozková centra zbytpují či ubývají a na odpovídajících místech lze na lebce nahmatat hrbolky či propadliny, v závislosti na jeho povahových vlastnostech a duševních schopnostech&lt;br /&gt;
::* Tato myšlenka se ale ukázala naprosto irelevantní&lt;br /&gt;
* Teorie: jak myslíme, tak se tvaruje naše leka&lt;br /&gt;
* Domníval se, že z tvaru lebky lze vyčíst predispozice daného člověka k různým druhům jednání a chování, jeho talent i slabiny&lt;br /&gt;
:* Pokud víme, které oblasti o těchto predispozicích informují&lt;br /&gt;
* Frenologie měla mnoho stoupenců&lt;br /&gt;
:* Bylo definováno asi 42 schopností, jež lze z tvaru lebky vysoudit&lt;br /&gt;
:* Zkoumání hlav popravených a hledání zločineckých rysů inspirovalo i C. Lomborosa, jehož výzkumy a metody byly následně využívány v soudní praxi&lt;br /&gt;
* Ve skutečnosti tvar lebky informuje spíš o genetických a jiných souvislostech, než povahových vlastnostech&lt;br /&gt;
:* Lze například odlišit Japonce od Čecha nebo ženu od muže&lt;br /&gt;
* Frenologie, stejně jako fyziognomie, i přes dokázanou neschopnost posuzovat povahové rysy jsou stále oživovány v různých pochybných kurzech diagnostiky člověka&lt;br /&gt;
==== Kretchmerova konstituční typologie ====&lt;br /&gt;
* Vymezuje a zobecňuje 3 vyhraněné a 1 nevyhraněný „tělesný typ“, s nimi spojuje typy temperamentu a jejich vyústění do specifických chorob&lt;br /&gt;
:* Vymezení na základě deskriptivního zpracování psychiatrických případů&lt;br /&gt;
* Typy (tělesný typ – typ temperamentu – choroba):&lt;br /&gt;
:* pyknický – cyklotymní – cyklofrenie&lt;br /&gt;
::* zaoblená postava, kratší končetiny&lt;br /&gt;
::* střídání veselé a smutné nálady, vzrušení a klidu, bezprostřední&lt;br /&gt;
::* afektivní psychóza, mánie a deprese (maniodepresivita)&lt;br /&gt;
:* leptosomní – shizotymní – schizofrenie&lt;br /&gt;
::* útlá postava, vysoký&lt;br /&gt;
::* přecitlivělost a dráždivost střídající se s tupostí, uzavřenost ale bohaté zážitkové nitro&lt;br /&gt;
::* rozštěpení myšlenkového a citového kontaktu se skutečností&lt;br /&gt;
:* atletický – viskozní – epilepsie&lt;br /&gt;
::* silný vývoj svalstva a kostry, robustní postava, málo tuku&lt;br /&gt;
::* výbušnost a netečnost s pomalostí, důkladnost, houževnatost&lt;br /&gt;
::* záchvaty s poruchou vědomí nebo strnulost&lt;br /&gt;
::* nejméně přesně popsán, často opomíjen&lt;br /&gt;
:* dysplastický&lt;br /&gt;
::* různé případy nepravidelné tělesné stavby, nevyhraněné tělesné typy&lt;br /&gt;
* hlavní důraz na cyklotymní a schizotymní povahy, diagnostikuje že:&lt;br /&gt;
:* cyklotym může být:&lt;br /&gt;
::* hypomanický (přiznačný bujarostí)&lt;br /&gt;
::* praktický realista (pohodlný humorista)&lt;br /&gt;
::* dobromyslný (měkký a poddajný)&lt;br /&gt;
:* schizotym&lt;br /&gt;
::* hyperastesický (přecitlivělý, popudlivý…)&lt;br /&gt;
::* středně schizotymní (chladný, důsledný…)&lt;br /&gt;
::* anastesický (necitlivý, studený, zmatený, netečný…)&lt;br /&gt;
* temperamentové zvláštnosti jsou v pozadí toho, jakým způsobem se projeví speciální nadání člověka:&lt;br /&gt;
:* básník&lt;br /&gt;
::* cyklotym – realista, humorista&lt;br /&gt;
::* schizotym – patetik, romantik, formalista&lt;br /&gt;
:* badatel&lt;br /&gt;
::* cyklotym – názorný, popisující empirik&lt;br /&gt;
::* schizotym – exaktní logik, systematik, metafyzik&lt;br /&gt;
:* vůdce&lt;br /&gt;
::* cyklotym – odvážný hazardér, organizátor, rozumný zprostředkovatel&lt;br /&gt;
::* schizotym – idealista, despota a fanatik, studený kalkulátor&lt;br /&gt;
==== Sheldonova konstituční typologie ====&lt;br /&gt;
* vychází ze studia chování zdravých osob (vysokoškoláků)&lt;br /&gt;
:* hodnotí je v kategoriích temperamentových typů&lt;br /&gt;
:* tyto dává do vztahu k výsledkům měření jejich tělesných forem&lt;br /&gt;
:* základem rozdílnosti jsou rozdílné relace ve vývoji zárodečných blan z nichž vyplývají rozdíly v tělesné konstituci&lt;br /&gt;
:* vajíčko -&amp;gt; blastula -&amp;gt; gastrula -&amp;gt; ektoderm, mesoderm a endoderm&lt;br /&gt;
:* ze zárodečných blan se vyvíjejí všechny orgány a tkáně -&amp;gt; určitá tělesná stavba -&amp;gt; určité temperamentové charakteristiky osobnosti&lt;br /&gt;
* dělení&lt;br /&gt;
:* endoderm (endomorf -&amp;gt; visceroton)&lt;br /&gt;
::* základ pro střeva, zažívací orgány a útroby&lt;br /&gt;
::* odpovídá piknikovi (cyklothym)&lt;br /&gt;
:* mesoderm (mesomorf -&amp;gt; somatoton)&lt;br /&gt;
::* základ pro svalovinu, vyměšovací a pohlavní orgány&lt;br /&gt;
::* odpovídá atletikovi (viskózní typ)&lt;br /&gt;
:* ektoderm (ektomorf -&amp;gt; cerebroton)&lt;br /&gt;
::* základ pro kůži, smyslové orgány a nervy&lt;br /&gt;
::* odpovídá leptosomovi (schyzotym)&lt;br /&gt;
* typické rysy:&lt;br /&gt;
:* viscerotonie (endomorf – pyknik)&lt;br /&gt;
::* uvolněné držení těla a pohyby, záliba v komfortu, pomalé reagování, miluje jídlo, je rád ve společnosti druhých, pocity blaha z vaření&lt;br /&gt;
:* somatotonie (mesomorf – atletik)&lt;br /&gt;
::* sebejisté držení těla a pohyby, záliba v dobrodružství, energičnost, miluje tělesná cvičení, chce dominovat a usiluje o moc, miluje riziko&lt;br /&gt;
:* cerebrotonie (ektomorf – leptosom)&lt;br /&gt;
::* napjaté držení těla a pohyby, sklon k nadměrným fyziologickým odezvám, urychlená reagence, miluje soukromí, duševní kontrola, nejistota, emocionální uzavřenost&lt;br /&gt;
* některé studi potvrdily korelační studií (dvouleté pozorování 200 studentů) vztahy mezi stavbou těla a temperamentem, jiné studie tento vztah ale nepotvrdily (např. I.L. Child 1950)&lt;br /&gt;
=== Psychofyziologické ===&lt;br /&gt;
* vysvětlují individuální zvláštnosti temperamentových vlastností specifickými vlstnostmi centrální nervové soustavy&lt;br /&gt;
* založil I.P. Pavlov&lt;br /&gt;
* odmitnutí druhotných znaků biologické organizace, orientace na centrální nervovou soustavu jako na vedoucí systém regulující všechny aktivity lidského organismu&lt;br /&gt;
* úsilí odhalit rozhodující vlastnosti nervové soustavy -&amp;gt; vymezení jejich obsahu a struktury -&amp;gt; stanovení jejich vztahu k osobnosti&lt;br /&gt;
* nejvýznamnější mezníky vývoje této koncepce:&lt;br /&gt;
:* vývody I. P. Pavlova o třech klíčových vlastnostech hypotetických stavů podráždění a útlumu v mozku: jejich síly, vyváženosti a pohyblivosti&lt;br /&gt;
:* Nová hlediska pro typologii povahových vlastností u člověka přinesl N. I. Krasnogorskij – síla a hlavně rovnováha nervových procesů se týká především vztahu mezi mozkovou kůrou a podhořím&lt;br /&gt;
:* V. D. Nebylicyn – psychofyziologický model osobnosti, opírající se o tradiční pojímání vlastností nervové soustavy, nevysvětlil klíčové problémy spojené s temperamentem; nezbytnost opírat se o vlastnosti, které determinují individuálně příznačné zvláštnosti projevů, chování v nejobecnějších rysech&lt;br /&gt;
==== I.P.Pavlov ====&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pavlov-deleni.png|right|Dělení dle I.P.Pavlova]]&lt;br /&gt;
* Vyvodil a experimentálně ověřil čtyři „základní typy nervové soustavy“ (jsou kombinacemi některých krajních pólů uvedených kvalit)&lt;br /&gt;
:* Přiřadil je k tradičním typům temperamentů vymezených Hippokratem&lt;br /&gt;
* Základní typy CNS dle Pavlova:&lt;br /&gt;
:* '''Sangvinik''' – silný, vyrovnaný, pohyblivý&lt;br /&gt;
::* Jejich živost a přizpůsobivost se spojuje s vysokou pohyblivostí nervových procesů u silných vyrovnaných jedinců&lt;br /&gt;
:* '''Flegmatik''' – silný, vyrovnaný, pomalý&lt;br /&gt;
::* Inertnost uvedených procesů u silných a vyrovnaných jedinců se promítá do jejich temperamentu klidným a vyrovnaným chováním&lt;br /&gt;
:* '''Cholerik''' – silný, nevyrovnaný&lt;br /&gt;
::* Jejich prudkost a efektivita je způsobena převahou vzruchu nad útlumem&lt;br /&gt;
:* '''Melancholik''' – slabý&lt;br /&gt;
::* Snížená práceschopnost nervových procesů (slabý typ)&lt;br /&gt;
* Dělal i experimenty týkající se možnosti ovlivnění vrozených temperamentových rysů&lt;br /&gt;
:* Výzkumy na štěpatech, rozdělil je na dvě skupiny kterým zajistil odlišné životní podmínky (jedni volně a druzí v klecích)&lt;br /&gt;
:* Psi vyrůstající v kleci byli až patologickými melancholiky, bázliví, větší útlum&lt;br /&gt;
:* U psů žijících na svobodě se objevovaly různé odstíny ostatních typů&lt;br /&gt;
:* Typ vyšší nervové činnosti je tedy podle něj určován strukturou vrozených vlastností NS ale je dále determinován způsobem života a působením vnějšího prostředí&lt;br /&gt;
:* Otázka – změna biotypu či překrytí?&lt;br /&gt;
* Své výzkumy doplnil hypotetickým vymezením specificky lidských typů vyšší nervové činnosti, zakládajícím na kognitivních složkách, na vztahu první a druhé signální soustavy; vyvozuje že:&lt;br /&gt;
:* Dominující prvosignální soustava&lt;br /&gt;
::* převažují smyslové dojmy a emocinální reakce nad racionální úvahou&lt;br /&gt;
::* Jasně vnímají skutečnost, slabí v analýze&lt;br /&gt;
:* Dominující druhosignální odraz&lt;br /&gt;
::* Snadné odtržení od skutečnosti&lt;br /&gt;
::* Hegel odpověděl na námitku, že se jeho teorie o absolutní ideji rozcházejí z praxí, „Tím hůře pro fakta“&lt;br /&gt;
* Teorie byla překonána, ale zajímavá zůstává výchozí myšlenka o úloze psychofyziologické úrovně regulace aktivit i metodologie přístupu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== N.I.Krasnogorskij ====&lt;br /&gt;
* Experimentální práce s dětmi&lt;br /&gt;
* Síla, a hlavně rovnováha nervových procesů se týká především vztahu mezi mozkovou kůrou a podkořím&lt;br /&gt;
* Různé typy:&lt;br /&gt;
:* '''CENTRÁLNÍ''' - ''Sangvinik a flegmatik''&lt;br /&gt;
::* Rovnováha mezi podmíněnými a nepodmíněnými reflexy&lt;br /&gt;
::* Vytrvalost myšlení a citů, ovládání citových projevů rozumovou úvahou&lt;br /&gt;
::* Rozlišení mezi flegmatiky a sangviniky je podle pohyblivosti nervových procesů (flegmatik – pomalý, těžkopádný, sangvinik – živý, neklidný)&lt;br /&gt;
:* '''VZRUŠIVÝ''' - ''Cholerik''&lt;br /&gt;
::* Stálá převaha nepodmíněných reflexů a jejich slabá regulace&lt;br /&gt;
::* Relativní převaha podkoří nad mozkovou kůrou, převaha emocí&lt;br /&gt;
:* '''SLABÝ''' - ''Melancholik''&lt;br /&gt;
::* Celková slabost kůry i podkoří&lt;br /&gt;
::* Stálé ohrožení nervové soustavy vnějším nadlimitním útlumem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== V.D.Nebylicyn ====&lt;br /&gt;
* Dospěl k závěru že dosavadní psychofyzický model osobnosti, který se opírá o tradiční pojetí nervové soustavy nevysvětlil klíčové problémy spojené s temperamentem&lt;br /&gt;
:* Nezbytnost opírat se o existenci obecnějších vlastností této soustavy&lt;br /&gt;
:* Vlastnosti determinující individuálně příznačné zvláštnosti projevů, chování, v nejobecnějších rysech&lt;br /&gt;
:* Hypotéza: obecné vlastnosti nervové soustavy jsou podmíněny regulační součinností čelního laloku mlzkové kůry s níže ležícími útvary, hlavně s retikulární formací a s limbickým systémem&lt;br /&gt;
* Vymezil nejdůležitější komponenty temperamentu:&lt;br /&gt;
:* '''Emocionálnost''' (určena fungováním čelně-limbického systému, zvláštnosti vzniku a průběhu různých emocí a nálad)&lt;br /&gt;
::* '''Citlivost''' (dostupnost dojmům), afektivní vnímavost&lt;br /&gt;
::* '''Impulzivnost''' (rychlost s níž se emoce stává hnací silou činů)&lt;br /&gt;
::* '''Emocionální stabilitu''' (rychlost, s níž proběhne změna z jednoho prožívání na druhé)&lt;br /&gt;
:* '''Obecnou psychickou aktivitu''' (činnost čelně-retikulární soustavy, tendence subjektu k sebevyjádření, temperamentová komponenta nejširšího významu)&lt;br /&gt;
::* '''Stupně této aktivity''' (póly malátnost, liknavost lenost, inertnost až po nejvyšší stupně energičnosti, rozjařenosti)&lt;br /&gt;
::* '''Zaměření, obsahová kvalita''' (úrovep realizace aktivnosti určená komplexem motivů a vztahů, intelektovými a charakterovými vlastnostmi)&lt;br /&gt;
:* '''Komponentu motorickou či pohybovou''' (přiřazuje k zaměření a obsahové kvalitě; spojení s funkcí pohybového a řečově-motorického aparátu, její oddělení od předchozí komponenty je dáno zvláštním významem motoriky jako prostředku aktualizace vnitřní dynamiky)&lt;br /&gt;
* Tyto komponenty temperamentu ho pomáhají odlišit od ostatních psychických útvarů osobnosti (zaměřenosti, charakteru a schopností)&lt;br /&gt;
* psychofyzické koncepce mají společné to, že konec konců temperament pojímají jako vrozenou dispoziční charakteristiku subjektu&lt;br /&gt;
:* úvahy o tom, zda je možné temperament považovat za jednu ze základních substruktur osobnosti nebo zda nejde o psychickou kvalitu spadající do rámce uvažování na obecnější úrovni subjektu&lt;br /&gt;
=== Primárně psychologické ===&lt;br /&gt;
==== Jungovy typy osobnosti ====&lt;br /&gt;
* rozvíjí specifické učení o struktuře Já v jeho základních funkcích a zaměřenostech, z něhož pak vyvozuje základní temperamentové typy tohoto JÁ&lt;br /&gt;
* čtyři základní funkce JÁ jsou:&lt;br /&gt;
:* '''čití''' (vědomé vnímání smyslovým aparátem, bez porozumění)&lt;br /&gt;
:* '''myšlení''' (rozumné hodnocení, odlišování pravdy a lži)&lt;br /&gt;
:* '''cit''' (citové hodnocení, nalézání dobra a zla)&lt;br /&gt;
:* '''intuice''' (nevědomé vnímání, bleskové porozumění)&lt;br /&gt;
* dvě výrazné formy zaměřenosti duševní enerine na úrovni vědomého&lt;br /&gt;
:* '''Introverse'''&lt;br /&gt;
::* zaměřenost duševní energie dovnitř&lt;br /&gt;
::* abstrahované chování,tendence skrýt libido* před vnějškem&lt;br /&gt;
::* *libido v pojetí Junga je nespecifická psychická energie&lt;br /&gt;
:* '''Extraverse'''&lt;br /&gt;
::* Zaměřenost duševní energie ven, ve směru k objektům&lt;br /&gt;
* Spojením těchto dvou skupin kriterií vymezuje &amp;lt;big&amp;gt;'''8 globálních typů osobnosti'''&amp;lt;/big&amp;gt;:&lt;br /&gt;
:* Introvertně zaměřený&lt;br /&gt;
::* '''Myšlenkový typ''' (racionalista, myšlenky jsou více než fakta)&lt;br /&gt;
::* '''Citový typ''' (řídí se subjektivně založeným cítěním, své představy klade nad objektivní skutečnost)&lt;br /&gt;
::* '''Počitkový typ''' (vysoká senzitivnost, intenzita subjektivní části na bezprostředním vnímání)&lt;br /&gt;
::* '''Intuitivní typ''' (snílek, mystik či umělec, neexistuje pro něj realita, řídí se vnitřními originálními intuicemi)&lt;br /&gt;
:* Extravertně zaměřený&lt;br /&gt;
::* '''Myšlenkový typ''' (vzor vědeckého myšlení naší doby, soudí o vnější skutečnosti na základě pojmů vyvozených z konkrétní reality)&lt;br /&gt;
::* '''Citový typ''' (objektivní ohodnocení skutečnosti, brání se subjektivně založeným soudům)&lt;br /&gt;
::* '''Počitkový typ''' (krajní realista, řídí se silou vnějších vlivů)&lt;br /&gt;
::* '''Intuitivní typ''' (zaměření na plány a možnosti než na přítomnou realitu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faktoriální ===&lt;br /&gt;
==== Eysenckovo pojetí temperamentu ====&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eysenck-deleni.png|right|Pojetí temperamentových typů podle Eysencka]]&lt;br /&gt;
* Psychometricky založená&lt;br /&gt;
* Přejímá Jungovo pojetí extroverse a navazuje i na Pavlovovu fyziologii, nebehavioristickou torii učení, Kretschmerovu typologii a přidává i vztah k Hippokratovým typům&lt;br /&gt;
* Přidává též zkušenosti s duševními poruchami z vlastní praxe&lt;br /&gt;
* Usiluje o podložení vytvořené koncepce faktorovou analýzou projevů a prožitků člověka&lt;br /&gt;
* Existence tří nezávislých temperamentových vlastností:&lt;br /&gt;
:* '''Bipolárně koncipovaná dimenze „introvertovanost-extravertovanost“''' (nevymezuje ji jako Jung zaměřeností JÁ, ale způsoby chování)&lt;br /&gt;
::* '''Introvert''' (sklon k introspekci a uzavřenosti, zdrženlivost, cítí se lépe mezi knihami než mezi lidmi, má rád klidný způsob života, rád předem plánuje, spolehlivost a stálost, kontroluje své city není agresivní, silně prožívá křivdy, spíše pesimista)&lt;br /&gt;
::* '''Extrovert''' (sklon k bezstarostnosti, otevřenosti a družnosti, hodně povrchních přátelských vztahů, komunikativní a činorodý, optimista, lehkomyslný, má rád změny, nesnáší jednotvárnost, je pohotový, méně spolehlivý, obtížně zvládá city, je impulzivní)&lt;br /&gt;
:* '''Neuroticismus''' (charakterizovaný jako kontinuální škála)&lt;br /&gt;
::* '''Od emocionální stability''' (citová stálost, dobrá integrovanost osobnosti ve smyslu dobré psychické odolnosti, houževnatosti a vytrvalosti)&lt;br /&gt;
::* '''Po výrazné projevy neuroticismu''' (špatn integrovanost osobnosti ve smyslu přecitlivělosti, citové nestálosti, nedostatku sebedůvěry, prožitků úzkosti a starostlivosti atd.)&lt;br /&gt;
:* '''Psychoticismus''' (založeno na Kretschmerově i Jungově pojetí přechodu temperamentových vlastností od normy k patologii; určité temperamentové typy předurčují sklon nositele k určitému druhu psychického narušení)&lt;br /&gt;
::* tato škála připojena teprve dodatečně&lt;br /&gt;
* První dvě škály vytvářejí kombinací temperamentové charakteristiky osobnosti schodné s Galénovskými typy&lt;br /&gt;
* Uvnitř základnícho temperamentového rozčlenění má jemnější diferenciaci chování (prožitků a projevů) osobnosti podle vzájemných relací v uvedených faktorech&lt;br /&gt;
* Vytvořil dotazník EPI (česky EOD – Eysenckův osobnostní dotazník)&lt;br /&gt;
* Přiřazení typů:&lt;br /&gt;
:* Introvertovaný, nestabilní – melancholik&lt;br /&gt;
::* Náladový, úzkostný, rigidní, střízlivý, pesimista, nesociabilní, tichý&lt;br /&gt;
:* Introvertovaný, stabilní – flegmatik&lt;br /&gt;
::* Pasivní, starostlivý, přemýšlivý, klidný, ovládající se, spolehlivý, chladný&lt;br /&gt;
:* Extravertovaný, nestabilní – cholerik&lt;br /&gt;
::* Nedůtklivý, neklidný, agresivní, vznětlivý, vrtkavý, impulzivní, aktivní&lt;br /&gt;
:* Extravertovaný, stabilní – sangvinik&lt;br /&gt;
::* Družný, soupeřivý, sdílný, nenucený, lehkomyslný, čilý, bezstarostný&lt;br /&gt;
* '''Psychoticismus''' měří míru (úrovep) psychopatologických projevů osobnosti (problémy a přizpůsobivost)&lt;br /&gt;
:* Vystupuje v rozdílných kvalitách utěch, kteří vykazují trend k emocionální labilitě&lt;br /&gt;
:* '''U labilních introvertů''' – osobnostní problémy, sklony k psychasteniím až schizofrenii&lt;br /&gt;
:* '''U labilních extrovertů''' – vztahové problémy, sklony k hysterii, sociopatii až afektivním psychózám&lt;br /&gt;
::* '''Guilfordova matice primárních temperamentových faktorů'''&lt;br /&gt;
* Po vzoru Mendělejevovy periodické soustavy prvků se pokusil vytvořit systémy faktorů jednotlivých stránek osobnosti&lt;br /&gt;
* Kombinuje empirii s teoretickými úvahami, opírá se o přístupy W. S. Zimmermanna&lt;br /&gt;
* Dělí temperamentové dispozice dětí podle oblastí chování, které determinují:&lt;br /&gt;
:* Vztahující se '''k chování vůbec''' (v mnoha různých způsobech chování)&lt;br /&gt;
:* Determinující '''emocionální aspekty''' chování&lt;br /&gt;
:* Projevující se v '''sociálním chování'''&lt;br /&gt;
* Předpokládané dimenze pak dělí do subkategorií podle určitých společných znaků:&lt;br /&gt;
:* Zda vyjadřují '''pozitivní či negativní''' orientaci k subjektům činnosti&lt;br /&gt;
:* Zda podmipují '''větší či menší odezvu''' jedince na stimulaci&lt;br /&gt;
:* Zda se projevují '''aktivitou či pasivitou'''&lt;br /&gt;
:* Zda jde o činnost '''kontrolovanou či impulzivní'''&lt;br /&gt;
:* Zda je reakce determinovaná '''subjektem či objektem'''&lt;br /&gt;
* Jednotlivé dimenze:&lt;br /&gt;
:* Dimenze vyjadřující obecné temperamentové dispozice&lt;br /&gt;
::* Sebedůvěra – pocity méněcennosti&lt;br /&gt;
::* Bdělost – nevšímavost&lt;br /&gt;
:::* Pohotovost k udržování kontaktu s okolím&lt;br /&gt;
::* Impulzivita – uvážlivost&lt;br /&gt;
::* Sebeomezování – bezstarostnost&lt;br /&gt;
:::* Vážnost, svědomitost - lehkovážnost&lt;br /&gt;
::* Objektivita – přecitlivělost&lt;br /&gt;
::* Přecitlivělý člověk má pocit že „je do něho vidět, bojí se pokořujících zážitků, je zaujatý sebou&lt;br /&gt;
:* Dimenze vyjadřující emoční dispozice&lt;br /&gt;
::* Veselost – deprese&lt;br /&gt;
:::* Tato deprese má ale jiný základ než deprese patologická&lt;br /&gt;
::* Emoční nezralost – emoční zralost&lt;br /&gt;
:::* Nezralý člověk citově reaguje jako dítě, neovládá své citové projevy, podléhá snění, pověrám a je v zajetí magického myšlení&lt;br /&gt;
::* Nervozita – klidnost&lt;br /&gt;
::* Stabilita – cykloidnost&lt;br /&gt;
:::* Stabilita x kolísání nálad (veselá – smuná, hněv – apatie atd.)&lt;br /&gt;
::* Nesmělost – vnitřní jistota&lt;br /&gt;
:::* Egocentrický postoj spojený se vztahovačností proti postoji objektivnímu a zachování klidu napříč situaci&lt;br /&gt;
:* Dimenze vyjadřující sociální dispozice&lt;br /&gt;
::* Ascendence (troufalost) – bojácnost&lt;br /&gt;
:::* Často se označuje jako dominance-submise, ale vhodnější termíny jsou troufalost - bojácnost&lt;br /&gt;
:::* Nemusí zahrnovat přání panovat nad druhými, nespíš hájit svá práva, iniciuje kontakt s vůdcem či mluvčím&lt;br /&gt;
::* Družnost – soběstačnost&lt;br /&gt;
::* Sociálně iniciativní – sociálně pasivní&lt;br /&gt;
::* Přátelskost – hostilita&lt;br /&gt;
:::* Hostilní člověk se protiví kontrole, opovrhuje ostatními, je nevraživý, bývá snadno podrážděný&lt;br /&gt;
::* Tolerance - kritičnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== C.R. Cloniger ====&lt;br /&gt;
* dotazník '''TCI'''&lt;br /&gt;
:* snaha postihnout základní struktury osobnosti – '''temperament''' a '''charakter'''&lt;br /&gt;
::* temperament - čtyř základní dimenze (Vyhledávání nového, vyhýbání se ujmě, závislost na odměně, vytrvalost)&lt;br /&gt;
::* charakter - ze tří dimenzí (Sebeřízení, Spolupráce, Sebeprosazení)&lt;br /&gt;
:* dimenze jsou dále členěny na subdimenze, takzvané facety&lt;br /&gt;
:* probandi odpovídají na 238 položek v rozmezí dichotomické stupnice „platí–neplatí“&lt;br /&gt;
:* velká bohatost - kombinace facet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Guilfordova matice primárních temperamentových faktorů ====&lt;br /&gt;
* sestavoval po vzoru Mendělevovy periodické soustavy prvků – systém stránek osobnosti, dále se opírá o Zimmermanna&lt;br /&gt;
* '''3 velké skupiny temperamentových dispozic''' (dělené dle oblastí chování, které determinují)&lt;br /&gt;
:* vztahující se ''k chování vůbec''&lt;br /&gt;
:* determinující ''emocionální aspekty chování''&lt;br /&gt;
:* projevy v ''sociálním chování''&lt;br /&gt;
* dále rozlišuje dimenze, které rozděluje do '''subkategorií''' dle společných znaků&lt;br /&gt;
:* zda vyjadřují poz. či neg. orientaci k subjektům činnosti&lt;br /&gt;
:* zda podmiňují větší či menší odezvu jedince na stimulaci&lt;br /&gt;
:* zda se projevují pasivitou nebo aktivitou&lt;br /&gt;
:* zda jde o činnost kontrolovanou či impulsivní&lt;br /&gt;
:* zda je reakce determinována subjektem či objektem&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;1. dimenze vyjadřující '''obecné temperamentové dispozice'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* dimenze sebedůvěra – pocity méněcennosti = sklon jedince se uplatňovat nebo se držet zpátky&lt;br /&gt;
:* bdělost – nevšímavost = týká se pohotovosti udržet kontakt s okolím&lt;br /&gt;
:* impulsivita – uvážlivost = tendence reagovat s rozmyslem nebo pod vlivem okamžiku&lt;br /&gt;
:* sebeomezování – bezstarostnost = sebekontrola, svědomitost proti lehkovážnosti, povrchnosti&lt;br /&gt;
:* objektivita (věcnost, neosobnost) – přecitlivělost (neodůvodněné sympatie, bojí se pobuřujících zážitků)&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;2. dimenze vyjadřují '''emoční dispozice'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* veselost – deprese&lt;br /&gt;
:* emoční nezralost (rce. jako dítě, nekontroluje emoce, marnivost, magické myšlení) – zralost&lt;br /&gt;
:* nervozita – klidnost = odlišuje napjaté a uvolněné jedince&lt;br /&gt;
:* stabilita – cykloidnost = týká se vyrovnanosti nálad&lt;br /&gt;
:* nesmělost – vnitřní jistota&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;3. dimenze vyjadřují '''sociální dispozice'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* ascendence (troufalost, dominance, hájení svých práv, mluvčí, společenský) – bojácnost (submisivita)&lt;br /&gt;
:* družnost – soběstačnost&lt;br /&gt;
:* sociální iniciativní (snadno přátelé, nejsou stranou, plánují, organizují činnosti) – pasivní&lt;br /&gt;
:* přátelskost (seznamuje se, chce přátelé, příjemný) – hostilita (nepřátelský, nevraživý, podrážděný)&lt;br /&gt;
:* tolerance - kritičnost = akceptovat či hledat na druhých chyby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Keirseovo vymezení ====&lt;br /&gt;
* Přejímá schémata zakládající na Hippokratovi, Galenovi a Kretschmerovi&lt;br /&gt;
* Vytváří '''16 typů temperamentu''' a osobnosti roztříděných do '''4 základních typů''' (podle Kretschmera), každý typ má '''4 subtypy''':&lt;br /&gt;
:* Schizotymní, hyperstenický&lt;br /&gt;
:* Schizotymní, anestetický&lt;br /&gt;
:* Cyklotymní, depresivní&lt;br /&gt;
:* Cyklotymní, hypomanický&lt;br /&gt;
* &amp;lt;big&amp;gt;Typy temperamentu:&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* Umělecký (artisan) temperament&lt;br /&gt;
::* Miluje zábavu, optimista, realista, troufalý a spontánní, vznětlivý, potřebuje vyvolávat senzace, cení si svobodu…&lt;br /&gt;
::* Subtypy: Skladatelé, živnostníci, umělci a spekulanti&lt;br /&gt;
:* Opatrovnický (guardian) temperament&lt;br /&gt;
::* Spolehlivost, prospěšnost a pracovitost, věrná partnerství, oddanost, obezřetnost a skromnost, spolehlivost a tradice, vyhledává jistotu&lt;br /&gt;
::* Subtypy: inspektoři, prospektoři, dodavatelé a dozorci&lt;br /&gt;
:* Racionální (rational) temperament&lt;br /&gt;
::* Pragmatický, skeptický, nezávislý, zaměřený na řešení problémů, důvtip, racionální partnerství, vyrovnaný, logik, prahne po výkonu&lt;br /&gt;
::* Architekti, polní maršálové, vynálezci a duchovní vůdci&lt;br /&gt;
:* Idealistický (idealist) temperament&lt;br /&gt;
::* Nadšenec, věří svým intuicím, touha po romantice, sní o dosažení moudrosti, pyšní se svou láskyplností, dobrosrdečností, má tendenci dávat, věřit, intenzivní partnerství, podněcující vedení&lt;br /&gt;
::* Léčitelé, poradci, závodníci a učitelé&lt;br /&gt;
* Florence Littauerová publikuje na internetu test, podle kterého se lze přiřadit k určitému typu temperamentu&lt;br /&gt;
* Všechny koncepce vyúsťují do profilů shodných s původní antickou typologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další teorie temperamentu ===&lt;br /&gt;
==== Trojdimenzionální temperamentová typologie – Heymans a Wiersmy ====&lt;br /&gt;
* Každá dimenze má dva póly&lt;br /&gt;
:* '''aktivita - neaktivita''' = „síla vůle“, míra a povaha cílevědomosti, organizovanosti, záměrnosti aktivit s ohledem na povahu působících podmínek a situací&lt;br /&gt;
:* '''emotivita – neemotivita''' = „citová vzrušivost“, přístupnost dojmů, častost, přiměřenost v síle emoční odezvy&lt;br /&gt;
:* '''perservace''' – dva póly:&lt;br /&gt;
::* '''primarita''' – impulzivita, extravertovanost&lt;br /&gt;
::* '''sekundarita''' – delší prožívání, pomalé rozhodování, introvertovanost&lt;br /&gt;
'''Kombinací došli k osmi typům:'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;small&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Apatik'''. Neemotivní, neaktivní, sekundární – uzavřený, samotářský, věrný zvyklostem, nevůdčí typ, nepřesný, nespolečenský, neodvážný, nesnaživý, stačí si sám, chce klid.&lt;br /&gt;
# '''Cholerik'''. Emotivní, aktivní, primární – optimistický, impulzivní, vůdcovský typ, praktický (někdy bez míry a vkusu), náladový – závisí na tom, jak se mu daří.&lt;br /&gt;
# '''Sentimentální'''. Emotivní, neaktivní, sekundární – ctižádostivý, nároky zůstávají ve stavu přání, uzavřený, orientovaný na minulost, sebeanalyzující, nepohotový, nerozhodný, soucitný, chce jistotu a bezpečí.&lt;br /&gt;
# '''Amorfní'''. Neemotivní, neaktivní, primární – přizpůsobivý, poddajný, podlehne svodu, afektovaný, nudí-li se vymýšlí co by provedl – malý intrikán, netečný k minulosti i budoucnosti, rozptýlený, citově mělký ale vyrovnaný, má rád pochvalu, samotář.&lt;br /&gt;
# '''Sangvinik'''. Neemotivní, aktivní, primární – sebejistý, lehce se kontaktuje a přenáší přes nezdary, impulzivní, činorodý, slabé city, ctižádostivý, sportovní typ, praktický, obsáhne velké množství látky, ale nestačí si ji osvojit.&lt;br /&gt;
# '''Vášnivý''' (pasionovaný). Emotivní, aktivní, sekund. – ctižádost, stálé silné city, plány uskutečňuje, energie, city ovládá, práce vytrvalá a rovno., žije pro ideu, osamocený, dobrý pozorovatel, nepřístupný jiným názorům, vůdčí typ, přání podřizuje ideám.&lt;br /&gt;
# '''Nervózní'''. Emotivní, neaktivní, primární – vznětlivý,vydrážditelný, kritický, náladový, bujná fantazie, v představách idealizuje, rychle vzplane, ale brzy obrací, nerozhodný, neklidný, pracovní zápal střídán dlouhou nečinností, nestálý v lásce, zájem o tajemno.&lt;br /&gt;
# '''Flegmatik'''. Neemotivní, aktivní, sekundární – chladný, střízlivý, nálady vyrovnané, ovládá city, činorodý, práce bez námahy (zdroj uspokojení), vytrvalý, od cíle se nedá odvrátit, rozvážný, trpělivý, dobrá paměť, zaostává v čin. a výkonech s okamžitou pozorností, záliba v abstraktních systémech, zásadně dodržuje pravidla.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Teorie vrozených temperamentových bloků osobnosti ====&lt;br /&gt;
* Chess, Thomas, Buss&lt;br /&gt;
* temperamentové dimenze jsou vrozené, výzkum začali u ročních dětí na základě jejich chování&lt;br /&gt;
* při narození existuje '''devět stavebních bloků''', které se diferencují v průběhu života (Úroveň a rozsah motorické aktivity, Rytmus a pravidelnost funkcí, Vyhýbání nebo přijímání nových osob, objektů, Adaptabilita na nové prostředí, Práh vnímavosti, Intenzita, energetická úroveň odpovědi, Obecná nálada dítěte, Rozptýlenost, Rozpětí pozornosti)&lt;br /&gt;
* dítě se nějak vrozeně chová – to ovlivňuje odezvu u rodičů a zpětně upevňuje toto chování&lt;br /&gt;
* tři typy dětí:&lt;br /&gt;
:* '''Vyrovnané dítěte''' – charakteristická pozitivita, pozitivní emoční ladění, pravidelný biorytmus, mírná intenzita reakcí, adaptabilita, spí bez problémů, asi 40%&lt;br /&gt;
:* '''Problémového dítěte''' – záporné laděné, neprav. biorytmus, vysoká intenzita reakcí, neadaptabilita, rozmrzelost, 10%&lt;br /&gt;
:* '''Pasivního dítěte''' – apatie, mírná mrzutost, delší přizp., intenzita není příliš vysoká, sklon k pravidelnosti&lt;br /&gt;
* výzkum opakován u stejných dětí po 10.ti letech, zjištěna vysoká korelace vlastností a funkcí&lt;br /&gt;
* '''mínus''': temperamentové bloky nebyly ověřeny faktorováním a není důkaz, že tyto bloky jsou opravdu vrozené&lt;br /&gt;
==== Pojetí bazální struktury psychické autoregulace ====&lt;br /&gt;
= integrovaná slitina vrozených a osvojených strategií, jimiž se subjekt v procesu své reálné životní praxe dynamicky vyrovnává s různorodými variantami situačních komplexů&lt;br /&gt;
= subjektivně příznačná rovina kvality pohotovosti k určité formě či způsobům interakcí s prostředím&lt;br /&gt;
= jedna ze základních osobnostních substruktur, kterou lze dát do vztahu s některými koncepcemi temperamentu&lt;br /&gt;
* schválně neužívá pojmu temperament pro jeho „zprofanovaný“ význam&lt;br /&gt;
* '''povahové vlastnosti''' = vnitřně specificky strukturovaný komplex, ke slitině čtyř na sobě nezávislých&lt;br /&gt;
* komponent (kognitivní, emocionální, regulační, adjustační) do subjektivně příznačného profilu psychické integrovanosti&lt;br /&gt;
* někdy také ozn. „struktura psychické variabilnosti“ - ve všech komponentách rozhodujících o úrovni integrovanosti se specifickým způsobem prosazuje dynamický aspekt&lt;br /&gt;
* do každé komponenty se prosazují faktory vyššího řádu e dvou aspektech – 1. '''psychické spontaneity''' (vzrušivost, rychlost, intenzita) a 2. '''motorické hybnosti'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;integrovanost osobnosti je určena:&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''kognitivní variabilnost'''&lt;br /&gt;
:* týká se kognitivních funkcí, postihování a zpracování komplexu situačních proměnných&lt;br /&gt;
:* vysoká variabilita – tendence ke změně, k kvantitě, dynamice a proměnlivosti intenzivních vnějších podnětů při jejich zpracování&lt;br /&gt;
:* invariabilita – tendence k interakcím se stabilním prostředím, kog.chudým pro dynamické postihování a spravování situace&lt;br /&gt;
* '''emocionální variabilnost'''&lt;br /&gt;
:* prožívání interakcí s prostředím a situační změny&lt;br /&gt;
:* dynamika emocí a důsledky v oblasti kognitivní a konativní&lt;br /&gt;
:* variabilita – výrazná em. vzrušivost, citlivost, rychlé nabuzení, vzplanutí,...&lt;br /&gt;
:* invariabilita – citová stálost, nízká citlivost, snížená emotivita, emocionální chudost&lt;br /&gt;
* '''regulační variabilnost'''&lt;br /&gt;
:* tyká se mechanismů, forem a způsobů spouštění a ovládání regulujících funkcí konativní modality autoregulace&lt;br /&gt;
:* vysoká variabilita – nízké sebeovládání, zkratkovitost, bezprostřednost, malá korigovanost&lt;br /&gt;
:* invariabilita – interakční rigidita, dbání a na důsledky&lt;br /&gt;
* '''adjustační variabilnost'''&lt;br /&gt;
:* tyká se vpravování se do nových podmínek a činností&lt;br /&gt;
:* variabilita – pohotovost se přizpůsobit, snaha začlenit se do nového&lt;br /&gt;
:* invariabilita – adjustační rigidita, konzervativní, ...&lt;br /&gt;
= ''u každého jedince se tyto komponenty sjednocují v různých relacích = rozhoduje to pak o bazální úrovni a dynamice psychické integrovanosti osobnosti''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Vanickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>