<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Natalie.Kubalkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Natalie.Kubalkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Natalie.Kubalkova"/>
	<updated>2026-04-06T14:39:21Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42826</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42826"/>
		<updated>2017-01-20T15:36:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační společnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informacni spolecnost&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_společnost&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Digitalni propast&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Digitální_propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Surveillance&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Surveillance&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999&lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42824</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42824"/>
		<updated>2017-01-20T15:31:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační politika v České republice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999&lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42821</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42821"/>
		<updated>2017-01-20T15:20:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42820</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42820"/>
		<updated>2017-01-20T15:19:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42819</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=42819"/>
		<updated>2017-01-20T15:18:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42818</id>
		<title>VKontakte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42818"/>
		<updated>2017-01-20T15:17:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Založení */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== VKontakte==&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' (rusky &amp;quot;ВКонтакте&amp;quot;, anglicky &amp;quot;In contact&amp;quot;, česky &amp;quot;V kontaktu&amp;quot;) nebo také '''VK''' je mezinárodní [[sociální síť]], která se používá hlavně v rusky mluvících zemích a je velice podobná celosvětové sociální síti, [[Facebook]]. Nejvíce navštěvovaná stránka '''VK''' je podle serveru Alexa.com v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Uvod&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:VKontakte.svg|thumb|VKontakte]] &lt;br /&gt;
[[File:Vkontakte.png|thumb|Vkontakte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' založil na podzim roku 2006 ruský podnikatel [[Pavel Durov]]. Původně sloužila ruská [[sociální síť]] pro teenagery, ale později se ukázalo, že se dostal oblibě i mezi starší generací. &lt;br /&gt;
[[File:VK.PNG|thumb|VK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V listopadu roku 2006 byl oficiálně spuštěn server [http://www.vk.com] VK.com a pro její registraci jste museli mít speciální pozvání, přísná byla také kritéria, která se týkala registrace (kontrola správnosti jmen a příjmení). Na konci listopadu se přísnost registrace zvolnila a nastala tzv. volná registrace - registrace pro všechny. S tímto krokem byla spuštěna kampaň, která měla zajistit nové uživatele. Na všech univerzitách v Rusku byl vyhlášen konkurz o nejlepší kampaň pro VK. Cenami byly výrobky od firmy Apple. Analytický server [http://www.alexa.com] Alexa.com vyhodnotil server VK jako jeden z padesáti nejvíce rostoucích serverů na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2007 chtěli investoři odkoupit server VK, díky rychlému nástupu popularity, ale všechny nabídky byly zamítnuty. Podle serveru [http://www.alexa.com] Alexa.com zaujímala ruská sociální síť druhé místo již v polovině února. V dubnu se server zdvojnásobil, dostal se na první příčku nejúspěšnějšího serveru v Rusku. Koncem dubna byla síť VK vylepšena o funkci Rating, jenž spočívala v přilákání nových uživatelů a stávající měla přimět v důkladnému vyplnění svého profilu na VK. V květnu se vyšplhal počet registrovaných ke 400 tisícům a zařadil se do desítky nejnavštěvovanějších serverů v ruském internetu. V červenci byla spuštěna novinka v podobě nahrávání vlastních videí. V listopadu bylo oficiálně spuštěno nahrávání audio nahrávek na server VK. [[File:Russia in its region.svg|thumb|Rusko]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2008 byl počet registrovaných na 10 milionech a denní návštěvnost se pohybovala okolo 600 tisíc.V květnu byl spuštěn sesterský projekt zvaný Vkadre.ru (rusky В Кадре, česky V záběru), s 20 miliony videí.  V červenci byla podepsána smlouva s firmou Media Plus, která zajišťovala o rozložení reklamních bannerů na webu. Na konci října byl spuštěn projekt, jehož cílem bylo rozšířit ruskou sociální síť do jiných zemí ve světě. V listopadu roku 2008 byl zjištěn počet registrovaných, který přesahovat 20 milionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2009 bylo zaregistrováno přes 26 milionu uživatelů. Bylo zjištěno, že 1/3 ze zaregistrovaných vstoupí minimálně 1x denně na svůj profil VK. V březnu roku 2009 byl počet registrovaných na 30 milionech. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pavel Durov ==&lt;br /&gt;
Celým jménem [[Pavel Valeryevich Durov]] (rusky Па́вел Вале́рьевич Ду́ров) je ruský podnikatel, který je známým zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Narodil se 10. října 1984 v Petrohradu (rusky Санкт-Петербург), ale většinu dětství strávil v italském Turině. Pavel vystudoval gymnázium a poté univerzitu s titulem v Petrohradu. [[File:Pavel Durov sitting portrait.jpg|thumb|Pavel Durov]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pavel Durov&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Durov&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zakladatelé ==&lt;br /&gt;
* Vjacheslav Mirilashvili (rusky Вячеслав Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Pavel Durov (rusky Павел Дуров)&lt;br /&gt;
* Michal Mirilashvili (rusky Михаил Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Lev Leviev (rusky Лев Левиев)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zakladatele/Vlastnici&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://https://vk.com/ VK]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
VK, VKontakte, Pavel Durov&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42817</id>
		<title>VKontakte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42817"/>
		<updated>2017-01-20T15:13:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== VKontakte==&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' (rusky &amp;quot;ВКонтакте&amp;quot;, anglicky &amp;quot;In contact&amp;quot;, česky &amp;quot;V kontaktu&amp;quot;) nebo také '''VK''' je mezinárodní [[sociální síť]], která se používá hlavně v rusky mluvících zemích a je velice podobná celosvětové sociální síti, [[Facebook]]. Nejvíce navštěvovaná stránka '''VK''' je podle serveru Alexa.com v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Uvod&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:VKontakte.svg|thumb|VKontakte]] &lt;br /&gt;
[[File:Vkontakte.png|thumb|Vkontakte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie == &lt;br /&gt;
=== Založení ===&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' založil na podzim roku 2006 ruský podnikatel [[Pavel Durov]]. Původně sloužila ruská [[sociální síť]] pro teenagery, ale později se ukázalo, že se dostal oblibě i mezi starší generací. &lt;br /&gt;
[[File:VK.PNG|thumb|VK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V listopadu roku 2006 byl oficiálně spuštěn server [http://www.vk.com] VK.com a pro její registraci jste museli mít speciální pozvání, přísná byla také kritéria, která se týkala registrace (kontrola správnosti jmen a příjmení). Na konci listopadu se přísnost registrace zvolnila a nastala tzv. volná registrace - registrace pro všechny. S tímto krokem byla spuštěna kampaň, která měla zajistit nové uživatele. Na všech univerzitách v Rusku byl vyhlášen konkurz o nejlepší kampaň pro VK. Cenami byly výrobky od firmy Apple. Analytický server [http://www.alexa.com] Alexa.com vyhodnotil server VK jako jeden z padesáti nejvíce rostoucích serverů na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2007 chtěli investoři odkoupit server VK, díky rychlému nástupu popularity, ale všechny nabídky byly zamítnuty. Podle serveru [http://www.alexa.com] Alexa.com zaujímala ruská sociální síť druhé místo již v polovině února. V dubnu se server zdvojnásobil, dostal se na první příčku nejúspěšnějšího serveru v Rusku. Koncem dubna byla síť VK vylepšena o funkci Rating, jenž spočívala v přilákání nových uživatelů a stávající měla přimět v důkladnému vyplnění svého profilu na VK. V květnu se vyšplhal počet registrovaných ke 400 tisícům a zařadil se do desítky nejnavštěvovanějších serverů v ruském internetu. V červenci byla spuštěna novinka v podobě nahrávání vlastních videí. V listopadu bylo oficiálně spuštěno nahrávání audio nahrávek na server VK. [[File:Russia in its region.svg|thumb|Rusko]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2008 byl počet registrovaných na 10 milionech a denní návštěvnost se pohybovala okolo 600 tisíc.V květnu byl spuštěn sesterský projekt zvaný Vkadre.ru (rusky В Кадре, česky V záběru), s 20 miliony videí.  V červenci byla podepsána smlouva s firmou Media Plus, která zajišťovala o rozložení reklamních bannerů na webu. Na konci října byl spuštěn projekt, jehož cílem bylo rozšířit ruskou sociální síť do jiných zemí ve světě. V listopadu roku 2008 byl zjištěn počet registrovaných, který přesahovat 20 milionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2009 bylo zaregistrováno přes 26 milionu uživatelů. Bylo zjištěno, že 1/3 ze zaregistrovaných vstoupí minimálně 1x denně na svůj profil VK. V březnu roku 2009 byl počet registrovaných na 30 milionech. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pavel Durov ==&lt;br /&gt;
Celým jménem [[Pavel Valeryevich Durov]] (rusky Па́вел Вале́рьевич Ду́ров) je ruský podnikatel, který je známým zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Narodil se 10. října 1984 v Petrohradu (rusky Санкт-Петербург), ale většinu dětství strávil v italském Turině. Pavel vystudoval gymnázium a poté univerzitu s titulem v Petrohradu. [[File:Pavel Durov sitting portrait.jpg|thumb|Pavel Durov]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pavel Durov&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Durov&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zakladatelé ==&lt;br /&gt;
* Vjacheslav Mirilashvili (rusky Вячеслав Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Pavel Durov (rusky Павел Дуров)&lt;br /&gt;
* Michal Mirilashvili (rusky Михаил Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Lev Leviev (rusky Лев Левиев)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zakladatele/Vlastnici&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://https://vk.com/ VK]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
VK, VKontakte, Pavel Durov&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42816</id>
		<title>VKontakte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42816"/>
		<updated>2017-01-20T15:12:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== VKontakte==&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' (rusky &amp;quot;ВКонтакте&amp;quot;, anglicky &amp;quot;In contact&amp;quot;, česky &amp;quot;V kontaktu&amp;quot;) nebo také '''VK''' je mezinárodní [[sociální síť]], která se používá hlavně v rusky mluvících zemích a je velice podobná celosvětové sociální síti, [[Facebook]]. Nejvíce navštěvovaná stránka '''VK''' je podle serveru Alexa.com v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Uvod&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:VKontakte.svg|thumb|VKontakte]] &lt;br /&gt;
[[File:Vkontakte.png|thumb|Vkontakte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie == &lt;br /&gt;
=== Založení ===&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' založil na podzim roku 2006 ruský podnikatel [[Pavel Durov]]. Původně sloužila ruská sociální síť pro teenagery, ale později se ukázalo, že se dostal oblibě i mezi starší generací. &lt;br /&gt;
[[File:VK.PNG|thumb|VK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V listopadu roku 2006 byl oficiálně spuštěn server [http://www.vk.com] VK.com a pro její registraci jste museli mít speciální pozvání, přísná byla také kritéria, která se týkala registrace (kontrola správnosti jmen a příjmení). Na konci listopadu se přísnost registrace zvolnila a nastala tzv. volná registrace - registrace pro všechny. S tímto krokem byla spuštěna kampaň, která měla zajistit nové uživatele. Na všech univerzitách v Rusku byl vyhlášen konkurz o nejlepší kampaň pro VK. Cenami byly výrobky od firmy Apple. Analytický server [http://www.alexa.com] Alexa.com vyhodnotil server VK jako jeden z padesáti nejvíce rostoucích serverů na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2007 chtěli investoři odkoupit server VK, díky rychlému nástupu popularity, ale všechny nabídky byly zamítnuty. Podle serveru [http://www.alexa.com] Alexa.com zaujímala ruská sociální síť druhé místo již v polovině února. V dubnu se server zdvojnásobil, dostal se na první příčku nejúspěšnějšího serveru v Rusku. Koncem dubna byla síť VK vylepšena o funkci Rating, jenž spočívala v přilákání nových uživatelů a stávající měla přimět v důkladnému vyplnění svého profilu na VK. V květnu se vyšplhal počet registrovaných ke 400 tisícům a zařadil se do desítky nejnavštěvovanějších serverů v ruském internetu. V červenci byla spuštěna novinka v podobě nahrávání vlastních videí. V listopadu bylo oficiálně spuštěno nahrávání audio nahrávek na server VK. [[File:Russia in its region.svg|thumb|Rusko]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2008 byl počet registrovaných na 10 milionech a denní návštěvnost se pohybovala okolo 600 tisíc.V květnu byl spuštěn sesterský projekt zvaný Vkadre.ru (rusky В Кадре, česky V záběru), s 20 miliony videí.  V červenci byla podepsána smlouva s firmou Media Plus, která zajišťovala o rozložení reklamních bannerů na webu. Na konci října byl spuštěn projekt, jehož cílem bylo rozšířit ruskou sociální síť do jiných zemí ve světě. V listopadu roku 2008 byl zjištěn počet registrovaných, který přesahovat 20 milionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2009 bylo zaregistrováno přes 26 milionu uživatelů. Bylo zjištěno, že 1/3 ze zaregistrovaných vstoupí minimálně 1x denně na svůj profil VK. V březnu roku 2009 byl počet registrovaných na 30 milionech. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pavel Durov ==&lt;br /&gt;
Celým jménem [[Pavel Valeryevich Durov]] (rusky Па́вел Вале́рьевич Ду́ров) je ruský podnikatel, který je známým zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Narodil se 10. října 1984 v Petrohradu (rusky Санкт-Петербург), ale většinu dětství strávil v italském Turině. Pavel vystudoval gymnázium a poté univerzitu s titulem v Petrohradu. [[File:Pavel Durov sitting portrait.jpg|thumb|Pavel Durov]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pavel Durov&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Durov&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zakladatelé ==&lt;br /&gt;
* Vjacheslav Mirilashvili (rusky Вячеслав Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Pavel Durov (rusky Павел Дуров)&lt;br /&gt;
* Michal Mirilashvili (rusky Михаил Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Lev Leviev (rusky Лев Левиев)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zakladatele/Vlastnici&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://https://vk.com/ VK]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
VK, VKontakte, Pavel Durov&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42814</id>
		<title>VKontakte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42814"/>
		<updated>2017-01-20T15:09:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Založení */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== VKontakte==&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' (rusky &amp;quot;ВКонтакте&amp;quot;, anglicky &amp;quot;In contact&amp;quot;, česky &amp;quot;V kontaktu&amp;quot;) nebo také '''VK''' je mezinárodní sociální síť, která se používá hlavně v rusky mluvících zemích a je velice podobná celosvětové sociální síti, [[Facebook]]. Nejvíce navštěvovaná stránka '''VK''' je podle serveru Alexa.com v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Uvod&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:VKontakte.svg|thumb|VKontakte]] &lt;br /&gt;
[[File:Vkontakte.png|thumb|Vkontakte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== Založení ===&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' založil na podzim roku 2006 ruský podnikatel [[Pavel Durov]]. Původně sloužila ruská sociální síť pro teenagery, ale později se ukázalo, že se dostal oblibě i mezi starší generací. &lt;br /&gt;
[[File:VK.PNG|thumb|VK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V listopadu roku 2006 byl oficiálně spuštěn server [http://www.vk.com] VK.com a pro její registraci jste museli mít speciální pozvání, přísná byla také kritéria, která se týkala registrace (kontrola správnosti jmen a příjmení). Na konci listopadu se přísnost registrace zvolnila a nastala tzv. volná registrace - registrace pro všechny. S tímto krokem byla spuštěna kampaň, která měla zajistit nové uživatele. Na všech univerzitách v Rusku byl vyhlášen konkurz o nejlepší kampaň pro VK. Cenami byly výrobky od firmy Apple. Analytický server [http://www.alexa.com] Alexa.com vyhodnotil server VK jako jeden z padesáti nejvíce rostoucích serverů na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2007 chtěli investoři odkoupit server VK, díky rychlému nástupu popularity, ale všechny nabídky byly zamítnuty. Podle serveru [http://www.alexa.com] Alexa.com zaujímala ruská sociální síť druhé místo již v polovině února. V dubnu se server zdvojnásobil, dostal se na první příčku nejúspěšnějšího serveru v Rusku. Koncem dubna byla síť VK vylepšena o funkci Rating, jenž spočívala v přilákání nových uživatelů a stávající měla přimět v důkladnému vyplnění svého profilu na VK. V květnu se vyšplhal počet registrovaných ke 400 tisícům a zařadil se do desítky nejnavštěvovanějších serverů v ruském internetu. V červenci byla spuštěna novinka v podobě nahrávání vlastních videí. V listopadu bylo oficiálně spuštěno nahrávání audio nahrávek na server VK. [[File:Russia in its region.svg|thumb|Rusko]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2008 byl počet registrovaných na 10 milionech a denní návštěvnost se pohybovala okolo 600 tisíc.V květnu byl spuštěn sesterský projekt zvaný Vkadre.ru (rusky В Кадре, česky V záběru), s 20 miliony videí.  V červenci byla podepsána smlouva s firmou Media Plus, která zajišťovala o rozložení reklamních bannerů na webu. Na konci října byl spuštěn projekt, jehož cílem bylo rozšířit ruskou sociální síť do jiných zemí ve světě. V listopadu roku 2008 byl zjištěn počet registrovaných, který přesahovat 20 milionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2009 bylo zaregistrováno přes 26 milionu uživatelů. Bylo zjištěno, že 1/3 ze zaregistrovaných vstoupí minimálně 1x denně na svůj profil VK. V březnu roku 2009 byl počet registrovaných na 30 milionech. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pavel Durov ==&lt;br /&gt;
Celým jménem [[Pavel Valeryevich Durov]] (rusky Па́вел Вале́рьевич Ду́ров) je ruský podnikatel, který je známým zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Narodil se 10. října 1984 v Petrohradu (rusky Санкт-Петербург), ale většinu dětství strávil v italském Turině. Pavel vystudoval gymnázium a poté univerzitu s titulem v Petrohradu. [[File:Pavel Durov sitting portrait.jpg|thumb|Pavel Durov]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pavel Durov&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Durov&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zakladatelé ==&lt;br /&gt;
* Vjacheslav Mirilashvili (rusky Вячеслав Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Pavel Durov (rusky Павел Дуров)&lt;br /&gt;
* Michal Mirilashvili (rusky Михаил Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Lev Leviev (rusky Лев Левиев)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zakladatele/Vlastnici&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://https://vk.com/ VK]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
VK, VKontakte, Pavel Durov&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42813</id>
		<title>VKontakte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42813"/>
		<updated>2017-01-20T15:08:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== VKontakte==&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' (rusky &amp;quot;ВКонтакте&amp;quot;, anglicky &amp;quot;In contact&amp;quot;, česky &amp;quot;V kontaktu&amp;quot;) nebo také '''VK''' je mezinárodní sociální síť, která se používá hlavně v rusky mluvících zemích a je velice podobná celosvětové sociální síti, [[Facebook]]. Nejvíce navštěvovaná stránka '''VK''' je podle serveru Alexa.com v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Uvod&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:VKontakte.svg|thumb|VKontakte]] &lt;br /&gt;
[[File:Vkontakte.png|thumb|Vkontakte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== Založení ===&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' založil na podzim roku 2006 ruský podnikatel [[Pavel Durov]]. Původně sloužila ruská sociální síť pro teenagery, ale později se ukázalo, že se dostal oblibě i mezi starší generací. &lt;br /&gt;
[[File:VK.PNG|thumb|VK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V listopadu roku 2006 byl oficiálně spuštěn server [http://www.vk.com] '''VK.com''' a pro její registraci jste museli mít speciální pozvání, přísná byla také kritéria, která se týkala registrace (kontrola správnosti jmen a příjmení). Na konci listopadu se přísnost registrace zvolnila a nastala tzv. volná registrace - registrace pro všechny. S tímto krokem byla spuštěna kampaň, která měla zajistit nové uživatele. Na všech univerzitách v Rusku byl vyhlášen konkurz o nejlepší kampaň pro '''VK'''. Cenami byly výrobky od firmy Apple. Analytický server [http://www.alexa.com] Alexa.com vyhodnotil server '''VK''' jako jeden z padesáti nejvíce rostoucích serverů na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2007 chtěli investoři odkoupit server '''VK''', díky rychlému nástupu popularity, ale všechny nabídky byly zamítnuty. Podle serveru [http://www.alexa.com] Alexa.com zaujímala ruská sociální síť druhé místo již v polovině února. V dubnu se server zdvojnásobil, dostal se na první příčku nejúspěšnějšího serveru v Rusku. Koncem dubna byla síť '''VK''' vylepšena o funkci Rating, jenž spočívala v přilákání nových uživatelů a stávající měla přimět v důkladnému vyplnění svého profilu na '''VK'''. V květnu se vyšplhal počet registrovaných ke 400 tisícům a zařadil se do desítky nejnavštěvovanějších serverů v ruském internetu. V červenci byla spuštěna novinka v podobě nahrávání vlastních videí. V listopadu bylo oficiálně spuštěno nahrávání audio nahrávek na server '''VK'''. [[File:Russia in its region.svg|thumb|Rusko]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2008 byl počet registrovaných na 10 milionech a denní návštěvnost se pohybovala okolo 600 tisíc.V květnu byl spuštěn sesterský projekt zvaný Vkadre.ru (rusky В Кадре, česky V záběru), s 20 miliony videí.  V červenci byla podepsána smlouva s firmou Media Plus, která zajišťovala o rozložení reklamních bannerů na webu. Na konci října byl spuštěn projekt, jehož cílem bylo rozšířit ruskou sociální síť do jiných zemí ve světě. V listopadu roku 2008 byl zjištěn počet registrovaných, který přesahovat 20 milionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2009 bylo zaregistrováno přes 26 milionu uživatelů. Bylo zjištěno, že 1/3 ze zaregistrovaných vstoupí minimálně 1x denně na svůj profil '''VK'''. V březnu roku 2009 byl počet registrovaných na 30 milionech. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pavel Durov ==&lt;br /&gt;
Celým jménem [[Pavel Valeryevich Durov]] (rusky Па́вел Вале́рьевич Ду́ров) je ruský podnikatel, který je známým zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Narodil se 10. října 1984 v Petrohradu (rusky Санкт-Петербург), ale většinu dětství strávil v italském Turině. Pavel vystudoval gymnázium a poté univerzitu s titulem v Petrohradu. [[File:Pavel Durov sitting portrait.jpg|thumb|Pavel Durov]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pavel Durov&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Durov&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zakladatelé ==&lt;br /&gt;
* Vjacheslav Mirilashvili (rusky Вячеслав Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Pavel Durov (rusky Павел Дуров)&lt;br /&gt;
* Michal Mirilashvili (rusky Михаил Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Lev Leviev (rusky Лев Левиев)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zakladatele/Vlastnici&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://https://vk.com/ VK]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
VK, VKontakte, Pavel Durov&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42812</id>
		<title>VKontakte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=VKontakte&amp;diff=42812"/>
		<updated>2017-01-20T15:06:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== VKontakte==&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' (rusky &amp;quot;ВКонтакте&amp;quot;, anglicky &amp;quot;In contact&amp;quot;, česky &amp;quot;V kontaktu&amp;quot;) nebo také '''VK''' je mezinárodní sociální síť, která se používá hlavně v rusky mluvících zemích a je velice podobná celosvětové sociální síti, [[Facebook]]. Nejvíce navštěvovaná stránka '''VK''' je podle serveru Alexa.com v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Uvod&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt; [[File:VKontakte.svg|thumb|VKontakte]] &lt;br /&gt;
[[File:Vkontakte.png|thumb|Vkontakte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== Založení ===&lt;br /&gt;
'''VKontakte''' založil na podzim roku 2006 ruský podnikatel [[Pavel Durov]]. Původně sloužila ruská sociální síť pro teenagery, ale později se ukázalo, že se dostal oblibě i mezi starší generací. &lt;br /&gt;
[[File:VK.PNG|thumb|VK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V listopadu roku 2006 byl oficiálně spuštěn server [http://www.vk.com] '''VK.com''' a pro její registraci jste museli mít speciální pozvání, přísná byla také kritéria, která se týkala registrace (kontrola správnosti jmen a příjmení). Na konci listopadu se přísnost registrace zvolnila a nastala tzv. volná registrace - registrace pro všechny. S tímto krokem byla spuštěna kampaň, která měla zajistit nové uživatele. Na všech univerzitách v Rusku byl vyhlášen konkurz o nejlepší kampaň pro '''VK'''. Cenami byly výrobky od firmy Apple. Analytický server [http://www.alexa.com] Alexa.com vyhodnotil server '''VK''' jako jeden z padesáti nejvíce rostoucích serverů na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2007 chtěli investoři odkoupit server '''VK''', díky rychlému nástupu popularity, ale všechny nabídky byly zamítnuty. Podle serveru [http://www.alexa.com] Alexa.com zaujímala ruská sociální síť druhé místo již v polovině února. V dubnu se server zdvojnásobil, dostal se na první příčku nejúspěšnějšího serveru v Rusku. Koncem dubna byla síť '''VK''' vylepšena o funkci Rating, jenž spočívala v přilákání nových uživatelů a stávající měla přimět v důkladnému vyplnění svého profilu na '''VK'''. V květnu se vyšplhal počet registrovaných ke 400 tisícům a zařadil se do desítky nejnavštěvovanějších serverů v ruském internetu. V červenci byla spuštěna novinka v podobě nahrávání vlastních videí. V listopadu bylo oficiálně spuštěno nahrávání audio nahrávek na server '''VK'''. [[File:Russia in its region.svg|thumb|Rusko]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2008 byl počet registrovaných na 10 milionech a denní návštěvnost se pohybovala okolo 600 tisíc.V květnu byl spuštěn sesterský projekt zvaný Vkadre.ru (rusky В Кадре, česky V záběru), s 20 miliony videí.  V červenci byla podepsána smlouva s firmou Media Plus, která zajišťovala o rozložení reklamních bannerů na webu. Na konci října byl spuštěn projekt, jehož cílem bylo rozšířit ruskou sociální síť do jiných zemí ve světě. V listopadu roku 2008 byl zjištěn počet registrovaných, který přesahovat 20 milionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2009 bylo zaregistrováno přes 26 milionu uživatelů. Bylo zjištěno, že 1/3 ze zaregistrovaných vstoupí minimálně 1x denně na svůj profil '''VK'''. V březnu roku 2009 byl počet registrovaných na 30 milionech. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pavel Durov ==&lt;br /&gt;
Celým jménem [[Pavel Valeryevich Durov]] (rusky Па́вел Вале́рьевич Ду́ров) je ruský podnikatel, který je známým zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte. Narodil se 10. října 1984 v Petrohradu (rusky Санкт-Петербург), ale většinu dětství strávil v italském Turině. Pavel vystudoval gymnázium a poté univerzitu s titulem v Petrohradu. [[File:Pavel Durov sitting portrait.jpg|thumb|Pavel Durov]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pavel Durov&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Durov&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zakladatelé ==&lt;br /&gt;
* Vjacheslav Mirilashvili (rusky Вячеслав Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Pavel Durov (rusky Павел Дуров)&lt;br /&gt;
* Michal Mirilashvili (rusky Михаил Мирилашвили)&lt;br /&gt;
* Lev Leviev (rusky Лев Левиев)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zakladatele/Vlastnici&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vk.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://https://vk.com/ VK]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
VK, VKontakte, Pavel Durov&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41922</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41922"/>
		<updated>2017-01-11T14:10:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| [[Certifikační autorita]]|| [[Melvil Dewey]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková||  [[VKontakte]] || [[Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jan Kropáček|| Linux|| Podnikový informační systém||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41921</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41921"/>
		<updated>2017-01-11T14:10:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41920</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41920"/>
		<updated>2017-01-11T14:09:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41919</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41919"/>
		<updated>2017-01-11T14:09:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41918</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41918"/>
		<updated>2017-01-11T14:08:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Prostorový pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41917</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41917"/>
		<updated>2017-01-11T14:05:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační politika v Evropě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41916</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41916"/>
		<updated>2017-01-11T14:04:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* ALE */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41915</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41915"/>
		<updated>2017-01-11T14:03:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Ekonomický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41914</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41914"/>
		<updated>2017-01-11T14:03:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Technologický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. Manuel Castells.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41913</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41913"/>
		<updated>2017-01-11T14:00:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Dostupnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41912</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41912"/>
		<updated>2017-01-11T13:56:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační politika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41911</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41911"/>
		<updated>2017-01-11T13:55:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační politika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41910</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41910"/>
		<updated>2017-01-11T13:53:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Rozdíly v informační politice mezi EU a USA */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41909</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41909"/>
		<updated>2017-01-11T13:53:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Rozdíly v informační politice mezi EU a USA */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
[[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]]&lt;br /&gt;
[[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]]&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41908</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41908"/>
		<updated>2017-01-11T13:50:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41907</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41907"/>
		<updated>2017-01-11T13:44:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Kulturní pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]]&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41906</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41906"/>
		<updated>2017-01-11T13:39:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační společnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu&lt;br /&gt;
* profesním pohledu&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41905</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41905"/>
		<updated>2017-01-11T13:38:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. ==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41904</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41904"/>
		<updated>2017-01-11T13:37:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Technologický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41903</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41903"/>
		<updated>2017-01-11T13:36:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Technologický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
[[File:Manuel Castells.jpg|thumb|Manuel Castells]]&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41902</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41902"/>
		<updated>2017-01-11T13:30:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41901</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41901"/>
		<updated>2017-01-11T13:27:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Kulturní pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní pohled ==&lt;br /&gt;
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41900</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41900"/>
		<updated>2017-01-11T13:26:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Prostorový pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prostorový pohled ==&lt;br /&gt;
Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41899</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41899"/>
		<updated>2017-01-11T13:25:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Profesní pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní pohled ==&lt;br /&gt;
Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři kategorie profesí:&lt;br /&gt;
* vytvářející informace&lt;br /&gt;
* posunující informace&lt;br /&gt;
* obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41898</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41898"/>
		<updated>2017-01-11T13:24:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Ekonomický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomický pohled ==&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41897</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41897"/>
		<updated>2017-01-11T13:23:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Technologický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technologický pohled ==&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41896</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41896"/>
		<updated>2017-01-11T13:22:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Ekonomický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''.&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41895</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41895"/>
		<updated>2017-01-11T13:21:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Technologický pohled */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. &lt;br /&gt;
Zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41894</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41894"/>
		<updated>2017-01-11T13:19:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41893</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41893"/>
		<updated>2017-01-11T13:19:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Kultura open source */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
Charakteristické body kultury open source:&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41892</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41892"/>
		<updated>2017-01-11T13:18:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Pojem surveillance */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41891</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41891"/>
		<updated>2017-01-11T13:12:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Knihovna jako open source */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny jako open source ve zkratce:&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41890</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41890"/>
		<updated>2017-01-11T13:05:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovn%C3%AD_syst%C3%A9m_s_otev%C5%99en%C3%BDm_zdrojov%C3%BDm_k%C3%B3dem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41889</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41889"/>
		<updated>2017-01-11T13:05:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Knihovna jako open source */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41888</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41888"/>
		<updated>2017-01-11T13:00:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Kultura open source */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41887</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41887"/>
		<updated>2017-01-11T12:57:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační společnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41886</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41886"/>
		<updated>2017-01-11T12:56:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Dostupnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje ''5 základních pilířů definice'', které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41885</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41885"/>
		<updated>2017-01-11T12:55:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Informační věda a digitální propast */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje ''5 základních pilířů definice'', které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z hlediska motivace mluvíme o minimum schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41883</id>
		<title>Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_v_%C4%8CR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=41883"/>
		<updated>2017-01-11T12:53:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kubalkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační společnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje ''5 základních pilířů definice'', které se zakládají na:&lt;br /&gt;
* technologickém pohledu,&lt;br /&gt;
* ekonomickém pohledu,&lt;br /&gt;
* profesním pohledu,&lt;br /&gt;
* prostorovém pohledu,&lt;br /&gt;
* kulturním pohledu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:&lt;br /&gt;
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)&lt;br /&gt;
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)&lt;br /&gt;
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost ===&lt;br /&gt;
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z hlediska motivace mluvíme o minimum schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační věda a digitální propast ===&lt;br /&gt;
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu&lt;br /&gt;
* předvídá budoucí vývoj&lt;br /&gt;
* identifikuje modely dobrých řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kultura open source ===&lt;br /&gt;
* determinuje technologický vývoj&lt;br /&gt;
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovna jako open source ===&lt;br /&gt;
* knihovny jako síť&lt;br /&gt;
* modernizace stávajících služeb knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem surveillance ===&lt;br /&gt;
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejrozšířenější a nejstarší&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''&lt;br /&gt;
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''&lt;br /&gt;
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomický pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]&lt;br /&gt;
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)&lt;br /&gt;
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Profesní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky&lt;br /&gt;
*3 kategorie profesí:&lt;br /&gt;
#vytvářející informace&lt;br /&gt;
#posunující informace&lt;br /&gt;
#obsluhující informační stroje&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostorový pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''&lt;br /&gt;
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni&lt;br /&gt;
==== ALE ====&lt;br /&gt;
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturní pohled ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)&lt;br /&gt;
*žijeme nikoli s médii, ale v nich&lt;br /&gt;
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit&lt;br /&gt;
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika ==&lt;br /&gt;
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v České republice ===&lt;br /&gt;
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:&lt;br /&gt;
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 &lt;br /&gt;
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační politika v Evropě ===&lt;br /&gt;
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===&lt;br /&gt;
* Lifelong learning&lt;br /&gt;
* E-learning&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===&lt;br /&gt;
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&lt;br /&gt;
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kubalkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>