<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Patricie.Slanickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Patricie.Slanickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Patricie.Slanickova"/>
	<updated>2026-04-21T22:25:00Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52339</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52339"/>
		<updated>2018-01-26T20:26:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52338</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52338"/>
		<updated>2018-01-26T20:23:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52337</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52337"/>
		<updated>2018-01-26T20:20:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52336</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52336"/>
		<updated>2018-01-26T20:17:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovní zákon]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], [[veřejná knihovna]], služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52279</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52279"/>
		<updated>2018-01-25T18:52:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura: ==&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovní zákon]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], [[veřejná knihovna]], služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52123</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52123"/>
		<updated>2018-01-24T11:24:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Související články: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura: ==&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovní zákon]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], [[veřejná knihovna]], služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52121</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52121"/>
		<updated>2018-01-24T11:23:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura: ==&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
[[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], [[veřejná knihovna]], služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52114</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=52114"/>
		<updated>2018-01-24T11:03:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Klíčová slova: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], [[veřejná knihovna]], služby, VKIS, knihovní zákon, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52113</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52113"/>
		<updated>2018-01-24T10:56:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
# ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52112</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52112"/>
		<updated>2018-01-24T10:50:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
# ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52111</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52111"/>
		<updated>2018-01-24T10:49:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
# ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52110</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52110"/>
		<updated>2018-01-24T10:46:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce|knihovna]], měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
# ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52109</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52109"/>
		<updated>2018-01-24T10:40:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
# Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
# ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52108</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52108"/>
		<updated>2018-01-24T10:40:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
# NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
# PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
# Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
# Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52107</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52107"/>
		<updated>2018-01-24T10:39:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52106</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52106"/>
		<updated>2018-01-24T10:37:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&lt;br /&gt;
Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51338</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51338"/>
		<updated>2017-12-30T16:27:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Standardy pro knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51337</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51337"/>
		<updated>2017-12-30T16:26:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51335</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51335"/>
		<updated>2017-12-30T16:23:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51334</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51334"/>
		<updated>2017-12-30T16:22:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
knihovna, veřejná knihovna, služby, VKIS, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51217</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51217"/>
		<updated>2017-12-28T20:00:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Obsah a účel standardu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
knihovna, veřejná knihovna, služby, VKIS, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51216</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51216"/>
		<updated>2017-12-28T19:59:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Standardy pro knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případů formu doporučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51215</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51215"/>
		<updated>2017-12-28T19:56:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51214</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51214"/>
		<updated>2017-12-28T19:53:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Benchmarking */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51213</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51213"/>
		<updated>2017-12-28T19:52:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby) &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51212</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51212"/>
		<updated>2017-12-28T19:50:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot;&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref name=&amp;quot;BSC&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51211</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51211"/>
		<updated>2017-12-28T19:47:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Balanced Scorecard (BSC) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51210</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51210"/>
		<updated>2017-12-28T19:45:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51209</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51209"/>
		<updated>2017-12-28T19:44:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51208</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51208"/>
		<updated>2017-12-28T19:44:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
ŠEDÁ, Marie. Zpráva ze semináře Měření výkonů knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 1 [cit. 2017-12-28]. urn:nbn:cz:ik-13587. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13587&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51204</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51204"/>
		<updated>2017-12-28T19:32:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Standard VKIS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51202</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51202"/>
		<updated>2017-12-28T19:31:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Standardy pro knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezinárodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží druhá norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51200</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51200"/>
		<updated>2017-12-28T19:30:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako ''&amp;quot;vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti&amp;quot;''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit, jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky knihovna má apod. V mnohém napomáhá tomuto měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat či znalost definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v dané instituci - v tomto případě v knihovně. První ze dvou mezirodních norem, pomocí kterých měříme výkonnost knihoven je norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocování dat a sledování efektivity knihoven slouží norma [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Ta upozorňuje na potřebu respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění knihovny a její dostupnost, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat k dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]] a pokládá za důležité řízení kvality organizace ve všech jejích dimenzích života. Podle ISO znamená TQM následující: ''„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o nepřetržitou a systematickou metodu porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Cílem tohoto porovnávání je definování cílů pro následné zlepšení a zkvalitnění aktivit dané instituce. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá rozebrat a zhodnotit  současný stav a situaci v okolí této organizace. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Synext.cz - Metoda Balanced Scorecard pro tvorbu a uplatnění vyvážené firemní strategie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné z: http://www.synext.cz/metoda-balanced-scorecard-pro-tvorbu-a-uplatneni-vyvazene-firemni-strategie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou měření. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme textový soubor se záznamem o činnosti konkrétní aplikace. Takovou činností může být například návštěva daného webu nebo kliknutí na určitý odkaz. Analýzou těchto logů získáváme důležité informace o fungování webové stránky. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51119</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51119"/>
		<updated>2017-12-27T14:04:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Benchmarking */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu [[Peter Brophy|Petera Brophyho]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá dané organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a situaci jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51118</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51118"/>
		<updated>2017-12-27T14:01:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Obsah a účel standardu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případech formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na '''13 článků''', z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
knihovna, veřejná knihovna, služby, VKIS, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51101</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51101"/>
		<updated>2017-12-26T22:26:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá dané organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a situaci jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51100</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51100"/>
		<updated>2017-12-26T22:25:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako je provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonu v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá dané organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a situaci jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se zobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 Robertem S. Kaplanem a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv (úhlů pohledu):&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51051</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51051"/>
		<updated>2017-12-25T21:59:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případech formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na 13 článků, z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva [[ISO]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
knihovna, veřejná knihovna, služby, VKIS, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51050</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51050"/>
		<updated>2017-12-25T21:54:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51049</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51049"/>
		<updated>2017-12-25T21:53:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51048</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51048"/>
		<updated>2017-12-25T21:52:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
:# plánování &lt;br /&gt;
:# hledání partnerů&lt;br /&gt;
:# sběr dat&lt;br /&gt;
:# analýza dat&lt;br /&gt;
:# aplikace změn&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
:* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
:* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
:* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
:* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
:# finanční&lt;br /&gt;
:# zákaznická&lt;br /&gt;
:# interní procesy&lt;br /&gt;
:# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51047</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51047"/>
		<updated>2017-12-25T21:44:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho &amp;lt;ref name=&amp;quot;Benchmarking&amp;quot; /&amp;gt; v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
# plánování &lt;br /&gt;
# hledání partnerů&lt;br /&gt;
# sběr dat&lt;br /&gt;
# analýza dat&lt;br /&gt;
# aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
# finanční&lt;br /&gt;
# zákaznická&lt;br /&gt;
# interní procesy&lt;br /&gt;
# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51046</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=51046"/>
		<updated>2017-12-25T21:39:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vychází z dokumentu s názvem: Standard pro dobrou knihovnu - metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovalo ho Ministerstvo kultury ČR a navazuje na zákon č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon]]). &amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). IPK - informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2016 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Tomuto zákonu podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS (veřejné knihovnické a informační služby), která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. &amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2017-11-28]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah a účel standardu ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a [[informační služby]] stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb, které mají ve většině případech formu doporučení. Toto doporučení se týká správného a efektivního chodu knihoven a plnění jejich poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělí se na 13 článků, z nichž první dva pojednávají o jeho poslání a předmětu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. článek: Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním posláním veřejných knihoven je jejich služba veřejnosti v podobě podpory vzdělávání, přístupu k vědomostem a kulturnímu rozvoji jednotlivců a společenských skupin. K těmto službám patří:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:* ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
:*  ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
:*  ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
:*  ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
:*  ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám'':&lt;br /&gt;
:*  ''podpora rozvoje informační a [[počítačové gramotnosti]]''&lt;br /&gt;
:*  ''podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard dává knihovnám, zřizovaným a provozovaným obcemi a kraji, možnost srovnání kvality a dostupnosti svých služeb s určitým ideálním stavem a s tím spojenou možnost se tak dále rozvíjet a zkvalitňovat služby poskytované svým [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelům]].&lt;br /&gt;
Dále slouží jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou používána při poskytování a využívání finančních prostředků pro podporu a rozvoj knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. článek: Předmět standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard vymezuje 10 kategorií s [[Indikátor|indikátory]] (kritérii), za kterých poskytují knihovny služby svým uživatelům. Těchto 10 kategorií je podrobně rozebráno v následujících článcích standardu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Standard mimo jiné stanovuje optimální hodnoty indikátorů v jednotlivých kategoriích. Jejich dosažením jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb všem uživatelům knihoven. U každého kritéria uvádí jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. Indikátory jsou diferencovány podle velikosti obcí a měst, ve kterých knihovna působí. Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Dále se zde počítá také se spádovými oblastmi a dalšími místními podmínkami.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. článek: Provozní doba knihovny pro veřejnost ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít otevírací dobu takovou, aby maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by měl zahrnovat i telefonické spojení a přístup k webovým stránkám knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech se stanovuje podle situace v místě působení knihovny (doprava, frekventovanost aj.). Provozní doba se liší také podle počtu obyvatel dané obce a její optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 5 až 50 provozních hodin týdně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu činnosti knihovny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. článek: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovní fond]] by měl vyhovovat všem věkovým vrstvám, obsahovat kromě tradičních dokumentů vysoké kvality i všechny odpovídající druhy moderních technologií a médií, a odrážet aktuální trendy společnosti. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a z politických, ideologických nebo náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]].&lt;br /&gt;
Knihovny v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovny plnící funkci základní knihovny by měly systematicky doplňovat do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty. Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Dále je doporučeno zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou [[inflace|inflaci]] v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. článek: Umístění knihovny v obci ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, která veřejnost maximálně využívá. Je-li to možné, měly by být knihovny poblíž dopravních uzlů, v blízkosti městských a obchodních center a kulturních podniků. Výhodné je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami, kterými jsou například ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]] či sportovní zařízení.&lt;br /&gt;
Dostupnost knihovny by dále neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy hromadnou dopravou nebo autem. Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje doporučenému indikátoru, je vhodné zpřístupnit knihovní služby například pomocí pojízdných knihoven.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. článek: Plocha knihovny určená pro uživatele ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny by měly poskytovat adekvátní prostor pro své uživatele. Ten by měl být rozdělen na prostor pro dospělé, děti, mládež a celé rodiny.&lt;br /&gt;
Plocha pro uživatele je chápana jako celková využívaná plocha určená návštěvníkům, a to jak v hlavní budově, tak na pobočkách knihovny. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení. Při plánování a vedení prostoru knihoven poskytuje odborné vedení technická zpráva ISO.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. článek: Studijní místa pro uživatele knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V knihovně by měla být možnost využití studijního místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou k dispozici knihovní dokumenty a informační zdroje, se kterými uživatelé pracují buďto ve skupině, nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné poskytovat také klidná místa pro soustředěné studium a čítárny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doporučený počet studijních míst se liší dle počtu obyvatel v dané obci a pohybuje se v rozmezí od 4 do 120 míst. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. článek: Přístup k internetu a informačním technologiím ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Neomezený přístup k [[Internet|internetu]] a informačním službám v knihovnách slouží k dosažení svobody a prosperity všech uživatelů. Tyto služby poskytují společnosti příležitost, radu či pomoc a umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. Hlavním úkolem těchto služeb je eliminovat rozdíl mezi informačně bohatými a chudými. Knihovna by proto měla umožnit každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako je [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu a online katalogům, [[Elektronická čtečka knih|čtečky]], audio a MP3 přehrávače, magnetofony či dataprojektory.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných knihovních stanic připojených k internetu. Knihovna by měla dále nabízet dostatečný počet internetových přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokální bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítače by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
Knihovny v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, by měly být dále vybaveny veškerou technikou pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9. článek: Webová prezentace knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovna by měla dále umožnit přístup ke svému elektronickému fondu a službám všem uživatelům z jejich domova nebo práce, a to po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K tomu slouží webová prezentace dané knihovny. Ta má dle standardu svou vlastní internetovou doménu, skládající se ze souborů a digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a poskytující služby jako například online elektronický [[Katalogy|katalog]]. &lt;br /&gt;
Webová stránka by měla zahrnovat název a adresu knihovny, kontakt, stručný popis dané knihovny, provozní dobu nebo například knihovní řád. V neposlední řadě by měla být zpracována s ohledem na zrakově, sluchově či jinak postižené uživatele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10. článek: Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupnost a kvalita služeb knihovny je ovlivněna mimo jiné tím, zda má knihovna na internetu zveřejněný svůj elektronický katalog knih, který si mohou její uživatelé prohlížet i dálkově. Měly by ho poskytovat všechny knihovny v obcích s více jak 500 obyvateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 11. článek: Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna má být efektivně organizována a udržovat si profesionální úroveň. Knihovník by měl sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl takový člověk nabízet služby na dostatečné úrovni, je důležité, aby disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v budovách, úrovní využívání nebo poskytovanými službami. Počet pracovníků na místní úrovni mohou dále ovlivnit jiné regionální nebo ústřední národní instituce. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny podobných velikostí a charakteristik.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 1 pracovníka knihovny spadá minimálně 48 pracovních hodin dalšího odborného vzdělání. V knihovnách s provozní dobou kratší než 10 provozních hodin týdně absolvuje pracovník odborné vzdělání v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin ročně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 12. článek: Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny by měly zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí celou komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (každých 5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníků či anket. Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů dvou věkových kategorií - nad 15 let a do 15 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ze statistik vyplývá, že více jak 90% uživatelů starších 15 let hodnotí služby knihoven až jako velmi dobré. Uživatelé do 15 let hodnotí stejné služby o něco hůře - jako dobré. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 13. článek: Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vyhodnocování, jak správně plní knihovny standard služeb, probíhá buď na místní úrovni skrze provozovatele knihovny, na krajské úrovni krajskými knihovnami, či na státní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]].&lt;br /&gt;
Vyhodnocení vychází se statistického měření na základě výkazu ve formuláři Kult &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOC-CIK [cit. 2017-12-9]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem.&lt;br /&gt;
Nejméně jednou za 2 roky by měla knihovna zveřejnit výsledky takového vyhodnocování. Nejdéle po 5 letech jsou pak tyto výsledky porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. &amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy: ==&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova: ==&lt;br /&gt;
knihovna, veřejná knihovna, služby, VKIS, pokyny&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51045</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51045"/>
		<updated>2017-12-25T20:35:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Benchmarking */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&lt;br /&gt;
# plánování &lt;br /&gt;
# hledání partnerů&lt;br /&gt;
# sběr dat&lt;br /&gt;
# analýza dat&lt;br /&gt;
# aplikace změn&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
# finanční&lt;br /&gt;
# zákaznická&lt;br /&gt;
# interní procesy&lt;br /&gt;
# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51044</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51044"/>
		<updated>2017-12-25T20:34:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Analýza logů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) plánování,&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
2) hledání partnerů,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) sběr dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) analýza dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) aplikace změn.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
# finanční&lt;br /&gt;
# zákaznická&lt;br /&gt;
# interní procesy&lt;br /&gt;
# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51043</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51043"/>
		<updated>2017-12-25T20:34:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Balanced Scorecard (BSC) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) plánování,&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
2) hledání partnerů,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) sběr dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) analýza dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) aplikace změn.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:&lt;br /&gt;
# finanční&lt;br /&gt;
# zákaznická&lt;br /&gt;
# interní procesy&lt;br /&gt;
# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51042</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51042"/>
		<updated>2017-12-25T20:33:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků [[organizace]]. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;TQM&amp;quot;&amp;gt;Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) plánování,&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
2) hledání partnerů,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) sběr dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) analýza dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) aplikace změn.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny:&lt;br /&gt;
* S = Strengths (silné stránky)&lt;br /&gt;
* W = Weaknesses (slabé stránky)&lt;br /&gt;
* O = Opportunities (příležitosti)&lt;br /&gt;
* T = Threats (hrozby).&lt;br /&gt;
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ  byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# finanční&lt;br /&gt;
# zákaznická&lt;br /&gt;
# interní procesy&lt;br /&gt;
# učení a růst&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní [[webové stránky]] a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51041</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51041"/>
		<updated>2017-12-25T20:15:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ ODKAZ ISO: https://managementmania.com/cs/total-quality-management...&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) plánování,&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
2) hledání partnerů,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) sběr dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) analýza dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) aplikace změn.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny, kde S = Strengths (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky), O = Opportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby).  Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWAT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z částí symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) finanční,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zákaznická,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) interní procesy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) učení a růst.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace má nějaké své webové stránky a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají a další. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51040</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51040"/>
		<updated>2017-12-25T20:13:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: /* Standardy pro knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma  [https://www.iso.org/standard/56755.html ISO-11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ ODKAZ ISO: https://managementmania.com/cs/total-quality-management...&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) plánování,&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
2) hledání partnerů,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) sběr dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) analýza dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) aplikace změn.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny, kde S = Strengths (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky), O = Opportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby).  Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWAT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z částí symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) finanční,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zákaznická,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) interní procesy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) učení a růst.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace má nějaké své webové stránky a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají a další. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51039</id>
		<title>Měření výkonnosti a kvality v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_v%C3%BDkonnosti_a_kvality_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51039"/>
		<updated>2017-12-25T20:12:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Patricie.Slanickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako &amp;quot;''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;měření&amp;quot;&amp;gt;PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a také definic zkoumaných indikátorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standardy pro knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Normy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma [https://www.iso.org/standard/60680.html ISO-2789:2013], která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma ISO [https://www.iso.org/standard/56755.html 11620:2014]. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Standard VKIS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;[https://wikisofia.cz/wiki/Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb#Extern.C3.AD_odkazy:] [online]. [cit. 25. 12. 2017].&amp;lt;/ref&amp;gt; Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody měření kvality a výkonu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Total Quality Management (TQM) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ ODKAZ ISO: https://managementmania.com/cs/total-quality-management...&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Benchmarking ===&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven ODKAZ, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho ODKAZ (Benchmarking) v pěti základních krocích:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) plánování,&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
2) hledání partnerů,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) sběr dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) analýza dat,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5) aplikace změn.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza SWOT ===&lt;br /&gt;
SWOT je zkratka z angličtiny, kde S = Strengths (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky), O = Opportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby).  Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWAT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z částí symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Balanced Scorecard (BSC) ===&lt;br /&gt;
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1) finanční,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2) zákaznická,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3) interní procesy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4) učení a růst.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analýza logů ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace má nějaké své webové stránky a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem &amp;quot;log&amp;quot; označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože &amp;quot;monitorují&amp;quot;, jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají a další. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
* Článek vychází ze:&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.&lt;br /&gt;
Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch &lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy výzkumu v informační vědě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úprava závěrečných prací na hesla (2017)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Patricie.Slanickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>