<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pavla.Kolarikova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pavla.Kolarikova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Pavla.Kolarikova"/>
	<updated>2026-04-20T04:29:25Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=20117</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=20117"/>
		<updated>2015-06-08T17:10:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s. ISBN 80-7179-255-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací i pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy také označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA, VÁCLAV. ''Mikroekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 359 s. ISBN 978-80-247-3259-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. ISBN 80-245-0902-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy i náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu cen jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=20116</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=20116"/>
		<updated>2015-06-08T17:06:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model a běžně se používá i zkrácené spojení cenový mechanismus. Další možné označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s. ISBN 978-80-7041-824-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. ''Mezinárodní ekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 159 s. ISBN 978-80-247-3276-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: ''Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference''. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. ''Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money'' [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc., 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. ''Makroekonomie: základní kurz''. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-58-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s. ISBN 978-80-265-0036-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=20115</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=20115"/>
		<updated>2015-06-08T17:03:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;''Longman business English dictionary''. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007. 594 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. ''Vznik EFTA: padesát let poté''. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 163 s. ISBN 978-80-86547-91-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s. ISBN 978-80-265-0036-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s. ISBN 978-80-7041-824-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;''Makroekonomie: moderní přístup''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. ''Podniková ekonomika II''. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 194 s. ISBN 978-80-7318-624-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. ISBN 80-245-0902-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. V tržním systému existují tři základní [[Funkce ceny|funkce ceny]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s. ISBN 80-7179-255-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. ''Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku nebo služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. ''Pricing: zásady a postupy tvorby cen''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997. 203 s. ISBN 80-85943-34-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=20114</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=20114"/>
		<updated>2015-06-08T16:52:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;''Longman business English dictionary''. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007. 594 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. ''Vznik EFTA: padesát let poté''. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;''Makroekonomie: moderní přístup''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. ''Podniková ekonomika II''. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. V tržním systému existují tři základní [[Funkce ceny|funkce ceny]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. ''Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku nebo služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. ''Pricing: zásady a postupy tvorby cen''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997. 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19920</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19920"/>
		<updated>2015-05-27T19:20:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model a běžně se používá i zkrácené spojení cenový mechanismus. Další možné označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. ''Mezinárodní ekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: ''Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference''. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. ''Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money'' [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc., 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. ''Makroekonomie: základní kurz''. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19847</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19847"/>
		<updated>2015-05-27T08:50:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model a běžně se používá i zkrácené spojení cenový mechanismus. Další možné označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. ''Mezinárodní ekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: ''Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference''. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. ''Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money'' [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc., 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. ''Makroekonomie: základní kurz''. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19846</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19846"/>
		<updated>2015-05-27T08:47:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;''Longman business English dictionary''. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007. 594 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. ''Vznik EFTA: padesát let poté''. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;''Makroekonomie: moderní přístup''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. ''Podniková ekonomika II''. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. ''Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku nebo služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. ''Pricing: zásady a postupy tvorby cen''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997. 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19811</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19811"/>
		<updated>2015-05-26T17:35:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;''Longman business English dictionary''. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007. 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. ''Vznik EFTA: padesát let poté''. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;''Makroekonomie: moderní přístup''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. ''Podniková ekonomika II''. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. ''Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku nebo služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. ''Pricing: zásady a postupy tvorby cen''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997. 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19807</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19807"/>
		<updated>2015-05-26T17:30:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací i pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy také označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA, VÁCLAV. ''Mikroekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy i náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu cen jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19806</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19806"/>
		<updated>2015-05-26T17:29:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací i pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy také označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA, VÁCLAV. ''Mikroekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy i náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu cen jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19804</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19804"/>
		<updated>2015-05-26T17:26:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací i pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy také označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA, VÁCLAV. ''Mikroekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy i náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu cen jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19800</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19800"/>
		<updated>2015-05-26T17:21:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA, VÁCLAV. ''Mikroekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19794</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19794"/>
		<updated>2015-05-26T17:18:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. ''Mezinárodní ekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: ''Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference''. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. ''Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money'' [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc., 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. ''Makroekonomie: základní kurz''. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19790</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19790"/>
		<updated>2015-05-26T17:17:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. ''Mezinárodní ekonomie''. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: ''Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference''. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. ''Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money'' [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. ''Makroekonomie: základní kurz''. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19783</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19783"/>
		<updated>2015-05-26T17:13:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;''Longman business English dictionary''. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007. 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. ''Vznik EFTA: padesát let poté''. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;''Makroekonomie: moderní přístup''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. ''Podniková ekonomika II''. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. ''Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. ''Pricing: zásady a postupy tvorby cen''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997. 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19781</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19781"/>
		<updated>2015-05-26T17:04:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19780</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19780"/>
		<updated>2015-05-26T17:03:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19779</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19779"/>
		<updated>2015-05-26T17:02:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus - srovnání. In: Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987 [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19776</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19776"/>
		<updated>2015-05-26T16:58:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též online z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money [online]. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19775</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19775"/>
		<updated>2015-05-26T16:56:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, s. 96-102. Dostupné též z: http://home.zcu.cz/~martinci/publikace_pdf/FKP08.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19773</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19773"/>
		<updated>2015-05-26T16:47:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, s. 96-102.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19772</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19772"/>
		<updated>2015-05-26T16:45:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, 436 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19771</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19771"/>
		<updated>2015-05-26T16:45:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka'''&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Humeův vyrovnávací mechanismus obchodní bilance. In: Firma a konkurenční prostředí 2008: sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MSD, 2008, 436 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19761</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19761"/>
		<updated>2015-05-26T15:16:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA, VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19760</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19760"/>
		<updated>2015-05-26T15:16:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA, TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19759</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19759"/>
		<updated>2015-05-26T15:14:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19758</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19758"/>
		<updated>2015-05-26T14:41:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19757</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19757"/>
		<updated>2015-05-26T14:32:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, cenový systém, informační funkce ceny, motivační funkce ceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19756</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19756"/>
		<updated>2015-05-26T14:29:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19755</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19755"/>
		<updated>2015-05-26T14:27:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako ''peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků'' výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19754</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19754"/>
		<updated>2015-05-26T14:20:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. ''mechanismus proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19753</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19753"/>
		<updated>2015-05-26T14:19:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, jelikož byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus ''proudění zlata''). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19752</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19752"/>
		<updated>2015-05-26T14:18:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19751</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19751"/>
		<updated>2015-05-26T14:15:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|bezrámu|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19750</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19750"/>
		<updated>2015-05-26T14:13:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je '''informačním signálem''', který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako '''signální'''. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí '''schématu zpětných vazeb''', na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost úspory. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje '''podnět''' k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu '''nástroje rozmístění''' disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je '''realokace''' (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi '''nástrojem rozdělování'''. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky '''funkce diferenciační'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''regulační funkce ceny''' - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* '''kriteriární funkce ceny''' - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* '''racionalizační funkce ceny''' - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* '''evidenční funkce ceny''' - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový '''cenový systém''' plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Motivace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Rozhodování]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
alokační funkce ceny, informační funkce ceny, motivační funkce ceny, cenový systém&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19749</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19749"/>
		<updated>2015-05-26T14:03:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je informačním signálem, který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako signální. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí schématu zpětných vazeb, na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motivační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost ušetření. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje podnět k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alokační funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu nástroje rozmístění disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je realokace (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi nástrojem rozdělování. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky funkce diferenciační.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* regulační funkce ceny - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,&lt;br /&gt;
* kriteriární funkce ceny - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při [[Rozhodování|rozhodování]] o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,  &lt;br /&gt;
* racionalizační funkce ceny - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,&lt;br /&gt;
* evidenční funkce ceny - cena je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový cenový systém plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19748</id>
		<title>Funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Funkce_ceny&amp;diff=19748"/>
		<updated>2015-05-26T13:50:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: Založena nová stránka s textem „'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;h…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot;&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Informační funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je informačním signálem, který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt; Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako signální. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí schématu zpětných vazeb, na nichž je založena tržní samoregulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot;&amp;gt;JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Motivační funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost ušetření. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje podnět k [[Rozhodování|rozhodování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Alokační funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu nástroje rozmístění disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot;&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je realokace (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;holman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Distribuční/rozdělovací funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi nástrojem rozdělování. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky funkce diferenciační.&amp;lt;ref name=&amp;quot;jurecka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagmar Jakubíková&amp;lt;ref name=&amp;quot;jakubik&amp;quot; /&amp;gt; ve své publikaci ''&amp;quot;Strategický marketing&amp;quot;'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Regulační funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky. Dle Jakubíkové se dokonce jedná o základní funkci ceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Kriteriární funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při [[Rozhodování|rozhodování]] o koupi. Charakteristika této funkce ceny je obdobná motivační. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Racionalizační funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Evidenční funkce ceny'''&lt;br /&gt;
Ceny je měřítkem ekonomické činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce cenového systému ===&lt;br /&gt;
Celkový cenový systém plní tyto hlavní funkce&amp;lt;ref&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* ''přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,''&lt;br /&gt;
* ''vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,'' &lt;br /&gt;
* ''rozděluje důchody.''&lt;br /&gt;
Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19745</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19745"/>
		<updated>2015-05-26T13:23:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|bezrámu|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový vyrovnávací mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* ''režim fixních měnových kurzů'',&lt;br /&gt;
* ''cenová a mzdová pružnost'',&lt;br /&gt;
* ''ekonomika v optimálním stavu'',&lt;br /&gt;
* ''stabilní úrokové sazby'',&lt;br /&gt;
* ''konstantní rychlost oběhu peněz''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19744</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19744"/>
		<updated>2015-05-26T13:19:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: /* Psychologické hledisko ceny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je cena. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako ''peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků'' výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19742</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19742"/>
		<updated>2015-05-26T13:10:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je cena. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako ''peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků'' výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19741</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19741"/>
		<updated>2015-05-26T13:02:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:David Hume.jpg|bezrámu|vpravo|David Hume (1711-1776)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19740</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19740"/>
		<updated>2015-05-26T12:59:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Příklad.jpg|Titulek 1&lt;br /&gt;
Soubor:Příklad.jpg|Titulek 2&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19739</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19739"/>
		<updated>2015-05-26T12:49:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenový mechanismus v praxi ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení '''agregátní poptávky'''. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19737</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19737"/>
		<updated>2015-05-26T12:46:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je cena. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako ''peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků'' výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19736</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19736"/>
		<updated>2015-05-26T12:46:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení agregátní poptávky. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19735</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19735"/>
		<updated>2015-05-26T12:42:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the Balance of Trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05] Dostupné z:http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/hume/money.txt.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení agregátní poptávky. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19734</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19734"/>
		<updated>2015-05-26T12:40:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the Balance of Trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je cena. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako ''peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků'' výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19733</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19733"/>
		<updated>2015-05-26T12:39:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the Balance of Trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na '''kvantitativní teorii peněz''', kdy peníze jsou pouhé oběživo, dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu '''Davida Martinčíka''':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05].&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení agregátní poptávky. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, platební bilance, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19732</id>
		<title>Cenový vyrovnávací mechanismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_vyrovn%C3%A1vac%C3%AD_mechanismus&amp;diff=19732"/>
		<updated>2015-05-26T12:36:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: Založena nová stránka s textem „'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsá…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový vyrovnávací mechanismus''' je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus platební bilance, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the Balance of Trade&amp;quot;''. Z tohoto důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon či klasický model. Další používané označení je mechanismus toku měnového kovu a cen, a to proto, že byl teoreticky zobecněn v období '''zlatého standardu''' (tzv. mechanismus proudění zlata). Vychází z předpokladu, že zlato je komoditou zprostředkovávající směnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot;&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pracuje tak se systémem pevného měnového kurzu, protože hodnota tehdejších měn byla dána množstvím zlata, případně stříbra.&amp;lt;ref&amp;gt;NEUMANN PAVEL, ŽAMBERSKÝ PAVEL a  JIRÁNKOVÁ MARTINA. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenový mechanismus je založen na kvantitativní teorii peněz, kdy peníze jsou pouhé '''oběživo''', dochází tedy až k jejich ''neutralizaci''. Tato teorie vychází z předpokladu, že hlavním motivem pro držení peněz je nákup zboží a služeb. Kvantitativní teorie peněz tedy spojuje počet transakcí v ekonomice a množství peněz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hradecke&amp;quot; /&amp;gt; Příklad Humových úvah v překladu ''Davida Martinčíka'':&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Peníze nejsou součástí soukolí obchodu. Jsou olejem, který umožňuje hladší a snadnější pohyb tohoto soukolí. Vezmeme-li jakékoliv království, je zřejmé, že větší nebo menší hojnost peněz nemá žádných následků, neboť ceny zboží jsou vždy v proporci s množstvím peněz…. Rostoucí množství peněz vůči přirozenému poměru práce a výrobků zvýší ceny obchodníků i výrobců&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HUME,  DAVID. Essay, moral, political and literary, part II - Political discourses: essay III. - Of money. Indianapolis: Liberty Fund, Inc, 1987- [cit. 2015-26-05].&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud určitá země nakupuje kupříkladu produkty ze zahraničí, dochází k hromadění zásob u domácích výrobců. Ti jsou nuceni omezovat svoji produkci, což lze označit jako snížení agregátní poptávky. Postupem času tak dojde k poklesu cenové hladiny daného výrobku a v důsledku toho vzroste export a poklesne import. U cenového vyrovnávacího mechanismu tedy nejprve dochází k poklesu poptávky po zboží v domovské zemi, čímž klesá i jeho cena a stává se tak levnější pro zahraniční subjekty. Cenový vyrovnávací mechanismus je pro fungování ekonomiky nepostradatelný.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVELKA TOMÁŠ. Makroekonomie: základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předpoklady cenového vyrovnávacího mechanismu ==&lt;br /&gt;
''* režim fixních měnových kurzů,&lt;br /&gt;
* cenová a mzdová pružnost,&lt;br /&gt;
* ekonomika v optimálním stavu,&lt;br /&gt;
* stabilní úrokové sazby,&lt;br /&gt;
* konstantní rychlost oběhu peněz.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Porovnání s důchodovým vyrovnávacím mechanismem ==&lt;br /&gt;
Pokud nefunguje tento klasický model a ceny se nepřizpůsobují (jsou například nepružné či strnulé), lze využít [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který vznikl ve 30. letech 20. století. Stěžejní osobností je britský ekonom '''John Maynard Keynes'''. Jeho koncepce je založena na odmítnutí cenové a mzdové pružnosti. Namísto cenových změn dochází ke změnám reálného domácího produktu. Oba mechanismy jsou tzv. ''automaticky působící'', to znamená, že nevyžadují zásahy státních orgánů a fungují po dobu, než je obnoven stav rovnováhy. Je nutné uvést, že v praxi většinou působí cenový mechanismus souběžně kupříkladu právě s důchodovým či monetárním mechanismem.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cenový vyrovnávací mechanismus, důchodový vyrovnávací mechanismus, kvantitativní teorie peněz, zlatý standard&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19728</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=19728"/>
		<updated>2015-05-26T11:14:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavla.Kolarikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;Longman business English dictionary. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007, 594 s. .&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON HYNEK. Vznik EFTA: padesát let poté. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, 163 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG AUGUST. Makroekonomie bez předchozích znalostí. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 296 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the Balance of Trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoj regionů: sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 462 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je cena. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. Podniková ekonomika II. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 194 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. Ceny mají v tržním systému tři základní [[Funkce ceny|funkce]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako ''peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků'' výrobku či služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA NESSIM. Pricing: zásady a postupy tvorby cen. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 203 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavla.Kolarikova</name></author>
		
	</entry>
</feed>