<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petr.Maticka</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petr.Maticka"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Petr.Maticka"/>
	<updated>2026-05-14T05:16:51Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=55039</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=55039"/>
		<updated>2018-06-09T10:44:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých členských zemích EU. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V pojetí informační politiky Evropskou unií lze charakterizovat tyto tři hlavní pilíře:&lt;br /&gt;
* Rozvoj informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Výzkum, vývoj a podpora pro vytváření a využívání informačních technologií.&lt;br /&gt;
* Šíření podvědomí mezi občany členských zemí o možnostech a výhodách, které EU nabízí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských států. Oblasti přiděluje předseda, Jean-Claude Juncker pro období 2014-2019, každému komisaři. &amp;lt;ref name=&amp;quot;com&amp;quot;&amp;gt;The European Commission's political leadership. [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|125px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena v roce 1999 Evropskou komisí a schválena následně v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
* e-research - kvalitní a rychlý internet pro vědce a studenty&lt;br /&gt;
* e-security - bezpečné platby, karetní transakce&lt;br /&gt;
* e-education - soustřeďuje se na připojení škol k internetu a uplatnění [[E-learning|e-learning]]&lt;br /&gt;
* e-working - zvyšování počítačové gramotnosti např. formou celoživotního vzdělávání&lt;br /&gt;
* e-accessibility - usnadnění zveřejňování informací, odbourává technické a administrativní problémy&lt;br /&gt;
* e-commerce - zlepšení podmínek pro rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
* e-health - podpora jen ověřených zdravotnických informací na webu&lt;br /&gt;
* e-content - tvorba zajímavého obsahu, digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
* e-transport - zefektivnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
*[[E-government|e-government]] - přibližování elektronické státní správy občanům i podnikatelům &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. ''Ikaros'' [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope definoval internet a přístup k němu jako základní kámen budoucí elektronické Evropy. Od rozvoje jednotlivých oblastí byl očekáván hospodářský růst, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se na svém počátku v roce 2000 potýkal především s omezením v podobě drahého a často i nespolehlivého připojení k [[Internet|internetu]] a nízkou digitální gramotností občanů. Tyto dvě hlavní překážky se snažil projekt primárně vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji dalších oblastí. Již v druhé etapě '''eEurope 2002''' byly zaznamenány výsledky projektu. Počet připojených domácností k internetu se v členských zemích EU více než zdvojnásobil. V březnu roku 2000 bylo připojeno 18% domácností, o dva roky později jich bylo v polovině roku 2002 připojeno 43%. Ceny internetu se snížily a technologickým rozvojem se zlepšovala i kvalita připojení. Etapa eEurope 2002 si dává stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;report&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2002 final report. ''Communication from the Commission''. AEI [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aei.pitt.edu/45677/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Akční plán eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země na základě politického závazku kandidátských zemí a s přispěním Evropské komise. Cíle vycházely z iniciativy ''eEurope'' s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie a s důrazem na zrychlení přijímání reforem k modernizaci ekonomik kandidátských zemí. Další podmínkou bylo přijetí a implementace legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Na summitu Evropské rady v Seville ve dnech 21. a 22. června 2002 byl představen akční plán eEurope 2005, který navazuje na akční plán eEurope 2002. Hlavní oblastí zájmu eEurope 2005 bylo rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury. Podmínkou pro naplnění těchto cílů je dostupnost šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). eEurope 2005 byl koordinován Řídícím výborem, jehož členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise. &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Iniciativa_i2010|i2010]] - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie '''i2010''' si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Strategický rámec i2010 bude jakožto klíčový prvek obnoveného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost sloužit k vytváření integrovaného přístupu k informační společnosti a politikám audiovizuálníchmédií v EU.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;europarl&amp;quot;&amp;gt;Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. i2010: Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/com/com_com(2005)0229_/com_com(2005)0229_cs.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál veřejně přístupných dat EU  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''eEurope''' má mezi 10 hlavními definovanými oblastmi také oblast e-accessibility, která se zaměřuje na odbourávání technických a administrativní problémů při zveřejňování dat. Jednou z překážek při zveřejňování veřejně přístupných dat byla absence vhodného úložiště. Proto byly v roce 2011, na základě rozhodnutí Evropské komise 2011/833/EU, zahájeny práce na vytvoření Portálu veřejně přístupných dat EU. Portál byl spuštěn v beta verzi v prosinci roku 2012 a začal být využíván pro zveřejňování dat, které poskytují instituce a orgány Evropské unie. Přístup k datům je zdarma a data lze využívat pro komerční i nekomerční účely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;portal&amp;quot;&amp;gt;O portálu: Portál veřejně přístupných dat [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné z: https://data.europa.eu/euodp/cs/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2 The Commissioners | 2014-2019 - European Commission]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, jednotný digitální trh, e-government, Evropská unie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=55038</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=55038"/>
		<updated>2018-06-09T10:40:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: doplnění a rozšíření&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých členských zemích EU. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V pojetí informační politiky Evropskou unií lze charakterizovat tyto tři hlavní pilíře:&lt;br /&gt;
* Rozvoj informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Výzkum, vývoj a podpora pro vytváření a využívání informačních technologií.&lt;br /&gt;
* Šíření podvědomí mezi občany členských zemí o možnostech a výhodách, které EU nabízí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských států. Oblasti přiděluje předseda, Jean-Claude Juncker pro období 2014-2019, každému komisaři. &amp;lt;ref name=&amp;quot;com&amp;quot;&amp;gt;The European Commission's political leadership. [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|125px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena v roce 1999 Evropskou komisí a schválena následně v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
* e-research - kvalitní a rychlý internet pro vědce a studenty&lt;br /&gt;
* e-security - bezpečné platby, karetní transakce&lt;br /&gt;
* e-education - soustřeďuje se na připojení škol k internetu a uplatnění [[E-learning|e-learning]]&lt;br /&gt;
* e-working - zvyšování počítačové gramotnosti např. formou celoživotního vzdělávání&lt;br /&gt;
* e-accessibility - usnadnění zveřejňování informací, odbourává technické a administrativní problémy&lt;br /&gt;
* e-commerce - zlepšení podmínek pro rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
* e-health - podpora jen ověřených zdravotnických informací na webu&lt;br /&gt;
* e-content - tvorba zajímavého obsahu, digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
* e-transport - zefektivnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
*[[E-government|e-government]] - přibližování elektronické státní správy občanům i podnikatelům &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. ''Ikaros'' [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope definoval internet a přístup k němu jako základní kámen budoucí elektronické Evropy. Od rozvoje jednotlivých oblastí byl očekáván hospodářský růst, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se na svém počátku v roce 2000 potýkal především s omezením v podobě drahého a často i nespolehlivého připojení k [[Internet|internetu]] a nízkou digitální gramotností občanů. Tyto dvě hlavní překážky se snažil projekt primárně vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji dalších oblastí. Již v druhé etapě '''eEurope 2002''' byly zaznamenány výsledky projektu. Počet připojených domácností k internetu se v členských zemích EU více než zdvojnásobil. V březnu roku 2000 bylo připojeno 18% domácností, o dva roky později jich bylo v polovině roku 2002 připojeno 43%. Ceny internetu se snížily a technologickým rozvojem se zlepšovala i kvalita připojení. Etapa eEurope 2002 si dává stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;report&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2002 final report. ''Communication from the Commission''. AEI [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aei.pitt.edu/45677/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Akční plán eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země na základě politického závazku kandidátských zemí a s přispěním Evropské komise. Cíle vycházely z iniciativy ''eEurope'' s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie a na zrychlení přijímání reforem k modernizaci ekonomik kandidátských zemí. Další podmínkou bylo přijetí a implementace legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Na summitu Evropské rady v Seville ve dnech 21. a 22. června 2002 byl představen akční plán eEurope 2005, který navazuje na akční plán eEurope 2002. Hlavní oblastí zájmu eEurope 2005 bylo rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury. Podmínkou pro naplnění těchto cílů je dostupnost šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). eEurope 2005 byl koordinován Řídícím výborem, jehož členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise. &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Iniciativa_i2010|i2010]] - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie '''i2010''' si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Strategický rámec i2010 bude jakožto klíčový prvek obnoveného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost sloužit k vytváření integrovaného přístupu k informační společnosti a politikám audiovizuálníchmédií v EU.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;europarl&amp;quot;&amp;gt;Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. i2010: Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/com/com_com(2005)0229_/com_com(2005)0229_cs.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál veřejně přístupných dat EU  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa '''eEurope''' má mezi 10 hlavními definovanými oblastmi také oblast e-accessibility, která se zaměřuje na odbourávání technických a administrativní problémů při zveřejňování dat. Jednou z překážek při zveřejňování veřejně přístupných dat byla absence vhodného úložiště. Proto byly v roce 2011, na základě rozhodnutí Evropské komise 2011/833/EU, zahájeny práce na vytvoření Portálu veřejně přístupných dat EU. Portál byl spuštěn v beta verzi v prosinci roku 2012 a začal být používán pro zveřejňování dat, která poskytují instituce a orgány Evropské unie. Přístup k datům je zdarma a data lze využívat pro komerční i nekomerční účely.&amp;lt;ref name=&amp;quot;portal&amp;quot;&amp;gt;O portálu: Portál veřejně přístupných dat [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné z: https://data.europa.eu/euodp/cs/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2 The Commissioners | 2014-2019 - European Commission]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, jednotný digitální trh, e-government, Evropská unie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=55000</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=55000"/>
		<updated>2018-06-08T07:59:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: eEurope 2002 - rozšíření&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých členských zemích EU. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V pojetí informační politiky Evropskou unií lze charakterizovat tyto tři hlavní pilíře:&lt;br /&gt;
* Rozvoj informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Výzkum, vývoj a podpora pro vytváření a využívání informačních technologií.&lt;br /&gt;
* Šíření podvědomí mezi občany členských zemí o možnostech a výhodách, které EU nabízí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských států. Oblasti přiděluje předseda, Jean-Claude Juncker pro období 2014-2019, každému komisaři. &amp;lt;ref name=&amp;quot;com&amp;quot;&amp;gt;The European Commission's political leadership. [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|125px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena v roce 1999 Evropskou komisí a schválena následně v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
* e-research - kvalitní a rychlý internet pro vědce a studenty&lt;br /&gt;
* e-security - bezpečné platby, karetní transakce&lt;br /&gt;
* e-education - soustřeďuje se na připojení škol k internetu a uplatnění [[E-learning|e-learning]]&lt;br /&gt;
* e-working - zvyšování počítačové gramotnosti např. formou celoživotního vzdělávání&lt;br /&gt;
* e-accessibility - usnadnění zveřejňování informací, odbourává technické a administrativní problémy&lt;br /&gt;
* e-commerce - zlepšení podmínek pro rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
* e-health - podpora jen ověřených zdravotnických informací na webu&lt;br /&gt;
* e-content - tvorba zajímavého obsahu, digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
* e-transport - zefektivnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
*[[E-government|e-government]] - přibližování elektronické státní správy občanům i podnikatelům &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. ''Ikaros'' [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope internet a přístup k němu definoval jako základní kámen budoucí elektronické Evropy. Od rozvoje jednotlivých oblastí byl očekáván hospodářský růst, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se na svém počátku v roce 2000 potýkal především s omezením v podobě drahého a často i nespolehlivého připojení k [[Internet|internetu]] a nízkou digitální gramotností občanů. Tyto dvě hlavní překážky se snažil projekt primárně vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji dalších oblastí. Již v druhé etapě '''eEurope 2002''' byly zaznamenány výsledky projektu. Počet připojených domácností k internetu se v členských zemích EU se více než zdvojnásobil. V březnu roku 2000 bylo připojeno 18% domácností, o dva roky později jich bylo v polovině roku 2002 připojeno 43%. Ceny internetu se snížily a technologickým rozvojem se zlepšovala i kvalita připojení. Etapa eEurope 2002 si dává stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;report&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2002 final report. ''Communication from the Commission''. AEI [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aei.pitt.edu/45677/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Program eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z iniciativy eEurope s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Další etapa eEurope 2005 klade důraz na rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury a dále rozšíření šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== i2010 - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie [[Iniciativa_i2010|i2010]] si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, jednotný digitální trh, e-government, Evropská unie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54976</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54976"/>
		<updated>2018-06-07T16:01:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: doplnění eEurope&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých členských zemích EU. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V pojetí informační politiky Evropskou unií lze charakterizovat tyto tři hlavní pilíře:&lt;br /&gt;
* Rozvoj informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Výzkum, vývoj a podpora pro vytváření a využívání informačních technologií.&lt;br /&gt;
* Šíření podvědomí mezi občany členských zemí o možnostech a výhodách, které EU nabízí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských států. Oblasti přiděluje předseda, Jean-Claude Juncker pro období 2014-2019, každému komisaři. &amp;lt;ref name=&amp;quot;com&amp;quot;&amp;gt;The European Commission's political leadership. [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|105px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena v roce 1999 Evropskou komisí a schválena následně v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
* e-research - kvalitní a rychlý internet pro vědce a studenty&lt;br /&gt;
* e-security - bezpečné platby, karetní transakce&lt;br /&gt;
* e-education - soustřeďuje se na připojení škol k internetu a uplatnění [[E-learning|e-learning]]&lt;br /&gt;
* e-working - zvyšování počítačové gramotnosti např. formou celoživotního vzdělávání&lt;br /&gt;
* e-accessibility - usnadnění zveřejňování informací, odbourává technické a administrativní problémy&lt;br /&gt;
* e-commerce - zlepšení podmínek pro rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
* e-health - podpora jen ověřených zdravotnických informací na webu&lt;br /&gt;
* e-content - tvorba zajímavého obsahu, digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
* e-transport - zefektivnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
*[[E-government|e-government]] - přibližování elektronické státní správy občanům i podnikatelům &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. ''Ikaros'' [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope internet a přístup k němu definoval jako základní kámen budoucí elektronické Evropy. Od rozvoje jednotlivých oblastí byl očekáván hospodářský růst, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
První podmínkou pro naplnění iniciativy eEurope bylo rozšíření připojení k internetu. Etapa eEurope 2002 si dává za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Program eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z iniciativy eEurope s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Druhá etapa eEurope 2005 klade důraz na rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury a dále rozšíření šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== i2010 - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie [[Iniciativa_i2010|i2010]] si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, jednotný digitální trh, e-government, Evropská unie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54901</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54901"/>
		<updated>2018-06-06T14:11:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých zemích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|105px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Je definováno 10 oblastí:&lt;br /&gt;
* e-research, e-security, e-education, e-working, e-accessibility, e-commerce, e-health, e-content, e-transport a [[E-government|e-government]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. ''Ikaros'' [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
První podmínkou pro naplnění iniciativy eEurope bylo rozšíření připojení k internetu. Etapa eEurope 2002 si dává za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Program eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z iniciativy eEurope s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Druhá etapa eEurope 2005 klade důraz na rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury a dále rozšíření šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== i2010 - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie [[Iniciativa_i2010|i2010]] si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, Evropská unie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54117</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54117"/>
		<updated>2018-05-27T17:33:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: přidán odkaz na vytvořené heslo&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy|11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54112</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54112"/>
		<updated>2018-05-27T14:29:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých zemích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|105px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Je definováno 10 oblastí:&lt;br /&gt;
* e-research, e-security, e-education, e-working, e-accessibility, e-commerce, e-health, e-content, e-transport a e-government. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. ''Ikaros'' [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
První podmínkou pro naplnění iniciativy eEurope bylo rozšíření připojení k internetu. Etapa eEurope 2002 si dává za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Program eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z iniciativy eEurope s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Druhá etapa eEurope 2005 klade důraz na rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury a dále rozšíření šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== i2010 - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie [[Iniciativa_i2010|i2010]] si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, Evropská unie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54111</id>
		<title>Informační politika Evropské unie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_Evropsk%C3%A9_unie&amp;diff=54111"/>
		<updated>2018-05-27T14:28:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Zveřejnění hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační politika Evropské unie''' je typ [[informační politika|informační politiky]], která je definována Evropskou unií. Jedná se obecně o „''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti''“ a v současné době je nepostradatelnou součástí rozvoje [[informační společnost|informační společnosti]] v jednotlivých zemích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vlasak&amp;quot;&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. &amp;lt;i&amp;gt;Informační politika: minulost a současnost v Čechách a vyspělých demokraciích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty a jejich vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
[[Soubor: European_Commission_Logo.gif|105px|náhled|vpravo|Logo Evropské komise]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iniciativa eEurope byla vyhlášena Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. Nese podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a deklaruje přístup k internetu jako základní právo každého občana. Dává si za úkol rozšířit digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby a chce, aby tyto služby byly dostupné všem. Je definováno 10 oblastí:&lt;br /&gt;
* e-research, e-security, e-education, e-working, e-accessibility, e-commerce, e-health, e-content, e-transport a e-government. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cadilova&amp;quot;&amp;gt;ČADILOVÁ, Kateřina. Elektronická Evropa aneb Jak naučit starý kontinent novým kouskům. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 2018-05-27]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://ikaros.cz/elektronicka-evropa-aneb-jak-naucit-stary-kontinent-novym-kouskum&amp;gt;. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2002 - Bring Europe online! ===&lt;br /&gt;
První podmínkou pro naplnění iniciativy eEurope bylo rozšíření připojení k internetu. Etapa eEurope 2002 si dává za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností. Všestranně podporovat používání internetu a legislativně ukotvit e-commerce v členských státech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope+ ===&lt;br /&gt;
Program eEurope+ byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z iniciativy eEurope s důrazem na zmenšení [[Digital divide|digital divide]] vůči členským zemím Evropské unie. Česká republika program eEurope+ přijala v roce 2001. &amp;lt;ref name=&amp;quot;earchiv&amp;quot;&amp;gt;Historie naší liberalizace, díl XXI: Akční plán eEurope+. Earchiv.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b03/b0203001.php3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope 2005 ===&lt;br /&gt;
Druhá etapa eEurope 2005 klade důraz na rozšíření veřejných online služeb, jako jsou e-government, e-learning a e-health. Vyžaduje ochranu a bezpečnost informační infrastruktury a dále rozšíření šírokopásmového přístupu k internetu (broadband). &amp;lt;ref name=&amp;quot;etsi&amp;quot;&amp;gt;eEurope 2005: An information society for all. ETSI [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.etsi.org/WebSite/document/aboutETSI/EC_Communications/eEurope2005_actionPlan.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== i2010 - An European Information Society  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová strategie Evropské unie [[Iniciativa_i2010|i2010]] si dala za cíl tyto tři hlavní priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Jednotný Evropský informační prostor, který bude podporovat digitální ekonomiku a nabízené služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*2. Posílit inovace a investice týkajících se informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*3. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační politika, Evropská unie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52958</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52958"/>
		<updated>2018-02-20T08:08:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat (Big Data)  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Kybernetické útoky, cyber war || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 Právo a internet  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer lnteraction  || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem informační politika a informační okruhy, v nichž se uplatňuje  || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační politika Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku,reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev,algebra jevů,průnik a spojení jevů, doplněk jevu,  analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti,závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=44377</id>
		<title>Podnikový informační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=44377"/>
		<updated>2017-02-09T09:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Podnikový informační systém''' je typ [[informační systém|informačního systému]], který je podniky využíván k podpoře řízení a koordinace všech jejich disponibilních podnikových zdrojů a aktivit. Zároveň může sloužit také ke zvyšování efektivity, a tím i výkonnosti výroby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERP systémy ==&lt;br /&gt;
Zkratkou ERP se rozumí termín Enterprise Resource Planning. Jsou tak označována komplexní řešení informačních systémů, které zastřešují integraci všech hlavních podnikových procesů. Často také bývá označení „ERP systém“ používáno pro vyjádření podnikového informačního systému jako takového. ERP systémy zpravidla jednotlivými moduly nabízejí možnost sdílení dat a [[dokument|dokumentů]] mezi zaměstnanci a s tím související nastavení práv [[Autentizace_a_Autorizace|autorizace]] jednotlivých zaměstnanců pro přístup do systému. Zároveň umožňují standardizaci všech postupů v rámci celého podniku, zpřístupňování informací v reálném čase a vytváření reportů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;BASL, Josef, BLAŽÍČEK, Roman. &amp;lt;i&amp;gt;Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283s. ISBN 978-80-247-2279-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní moduly ==&lt;br /&gt;
[[Soubor: ERP Modules.png|175px|náhled|vpravo|Detailní struktura ERP systémů]]&lt;br /&gt;
* Řízení vztahu se zákazníky - Customer Relationship Management (CRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Plánování potřeby materiálu - Material Requirements Planning (MRP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení financí - Finance resource management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení dodavatelského řetězce - Supply Chain Management (SCM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení lidských zdrojů - Human Resources Management (HRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínosy ERP ==&lt;br /&gt;
ERP systémy podnikům přinášejí především sjednocení a standardizaci procesů. Systémy eliminují výjimky a duplicity. Vytvářejí osobní odpovědnost, ale také umožňují zastupitelnost zaměstnanců. Zvyšují kvalitu využití podnikových informací automatickými výpočty a generovanými exporty dat. Dokáží optimalizovat výrobu, odhalovat kritická místa. Řešení ERP systémů velkých firem jsou takzvaně &amp;quot;Best Practice&amp;quot;, což je označení pro již osvědčené způsoby řízení a metody plánování. Zároveň komplexnost systémů umožnuje například metodu řízení logistiky &amp;quot;just-in-time&amp;quot;. Jedná se o optimalizaci dodávek komponentů do výroby tak, aby byly skladovací a dopravní náklady minimalizovány. &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné ERP řešení ==&lt;br /&gt;
* Infor ERP&lt;br /&gt;
* Microsoft Dynamics&lt;br /&gt;
* SAP ERP&lt;br /&gt;
* Epicor ERP&lt;br /&gt;
* Oracle ERP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
* TLATLA, Petr. Analýza podnikových informačních systémů na českém trhu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Dostupná také z univerzitního digitálního archivu (URI): https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93634/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[informační systém]], [[podnikový informační systém]], [[ERP systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=41873</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=41873"/>
		<updated>2017-01-11T12:36:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: úprava na základě diskuze&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open source software ==&lt;br /&gt;
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. OpenSource.com [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;O organizaci&amp;lt;/i&amp;gt;. OSS Aliance [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější&amp;lt;/i&amp;gt;. CZLUG [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, [http://www.freebsd.cz/ FreeBSD], Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' [http://www.openoffice.org/ OpenOffice.org], [https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' [http://www.gimp.org/ GIMP]&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' [http://www.blender.org/ Blender]&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' [http://www.videolan.org/vlc/ VLC media player]&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' [http://www.7-zip.org/ 7-Zip]&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' [http://moodle.org Moodle]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Software]]&lt;br /&gt;
* [[Linux]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017&lt;br /&gt;
|citace = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy =&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis  = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source_software&amp;diff=40216</id>
		<title>Open source software</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source_software&amp;diff=40216"/>
		<updated>2016-12-14T14:51:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Open_source]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=ERP_syst%C3%A9m&amp;diff=40215</id>
		<title>ERP systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=ERP_syst%C3%A9m&amp;diff=40215"/>
		<updated>2016-12-14T14:49:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Podnikový_informační_systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=40214</id>
		<title>Podnikový informační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=40214"/>
		<updated>2016-12-14T14:46:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Vytvoření nového hesla.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podnikový informační systém je typ [[informační systém|informačního systému]], který je podniky využíván k podpoře řízení a koordinace všech jejich disponibilních podnikových zdrojů a aktivit. Zároveň může sloužit také ke zvyšování efektivity, a tím i výkonnosti výroby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERP systémy ==&lt;br /&gt;
Zkratkou ERP se rozumí termín Enterprise Resource Planning. Jsou tak označována komplexní řešení informačních systémů, které zastřešují integraci všech hlavních podnikových procesů. Často také bývá označení „ERP systém“ používáno pro vyjádření podnikového informačního systému jako takového. ERP systémy zpravidla jednotlivými moduly nabízejí možnost sdílení dat a [[dokument|dokumentů]] mezi zaměstnanci a s tím související nastavení práv [[Autentizace_a_Autorizace|autorizace]] jednotlivých zaměstnanců pro přístup do systému. Zároveň umožňují standardizaci všech postupů v rámci celého podniku, zpřístupňování informací v reálném čase a vytváření reportů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;BASL, Josef, BLAŽÍČEK, Roman. &amp;lt;i&amp;gt;Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2008. 283s. ISBN 978-80-247-2279-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní moduly ==&lt;br /&gt;
[[Soubor: ERP Modules.png|175px|náhled|vpravo|Detailní struktura ERP systémů]]&lt;br /&gt;
* Řízení vztahu se zákazníky - Customer Relationship Management (CRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Plánování potřeby materiálu - Material Requirements Planning (MRP)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení financí - Finance resource management&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení dodavatelského řetězce - Supply Chain Management (SCM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Řízení lidských zdrojů - Human Resources Management (HRM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínosy ERP ==&lt;br /&gt;
ERP systémy podnikům přinášejí především sjednocení a standardizaci procesů. Systémy eliminují výjimky a duplicity. Vytvářejí osobní odpovědnost, ale také umožňují zastupitelnost zaměstnanců. Zvyšují kvalitu využití podnikových informací automatickými výpočty a generovanými exporty dat. Dokáží optimalizovat výrobu, odhalovat kritická místa. Řešení ERP systémů velkých firem jsou takzvaně &amp;quot;Best Practice&amp;quot;, což je označení pro již osvědčené způsoby řízení a metody plánování. Zároveň komplexnost systémů umožnuje například metodu řízení logistiky &amp;quot;just-in-time&amp;quot;. Jedná se o optimalizaci dodávek komponentů do výroby tak, aby byly skladovací a dopravní náklady minimalizovány. &amp;lt;ref name=&amp;quot;basl&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné ERP řešení ==&lt;br /&gt;
* Infor ERP&lt;br /&gt;
* Microsoft Dynamics&lt;br /&gt;
* SAP ERP&lt;br /&gt;
* Epicor ERP&lt;br /&gt;
* Oracle ERP&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[informační systém]], [[podnikový informační systém]], [[ERP systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=40213</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=40213"/>
		<updated>2016-12-14T14:32:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Editace uživatele „Petr.Maticka“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Martin.Soucek“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open source software ==&lt;br /&gt;
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. OpenSource.com [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;O organizaci&amp;lt;/i&amp;gt;. OSS Aliance [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější&amp;lt;/i&amp;gt;. CZLUG [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' GIMP&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' Blender&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' 7-Zip&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis  = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=40212</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=40212"/>
		<updated>2016-12-14T14:08:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open source software ==&lt;br /&gt;
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. OpenSource.com [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;O organizaci&amp;lt;/i&amp;gt;. OSS Aliance [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější&amp;lt;/i&amp;gt;. CZLUG [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' GIMP&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' Blender&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' 7-Zip&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis  = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=40183</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=40183"/>
		<updated>2016-12-13T16:49:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyberstalking''' (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá informační a komunikační technologie k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Internet]] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [[kyberprostor|kyberprostoru]], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;MARTINKOVÁ, Denisa. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking v kontextu domácího násilí&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Dostupná také z univerzitního digitálního archivu (URI): https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103225/.&amp;lt;/ref&amp;gt; S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stalking ==&lt;br /&gt;
Stalking je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;KOPECKÝ, Kamil. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [[chování]], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá informace a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhrůžky nebo falešná obvinění, krádež identity, zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuálním účelem, a jakoukoli formu [[Agrese_a_násilí|agrese]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přímý cyberstalking - většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;VELIČKOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Internetová kriminalita zaměřená proti dětem&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nepřímý cyberstalking - zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhrůžek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cyberstalking v číslech ==&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací [http://www.haltabuse.org/ Working to Halt Online Abuse] pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy,&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let,&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78 % o bělochy,&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných, &lt;br /&gt;
* 40 % cyberstalkerů jsou muži, 30 % ženy, u zbytku není pohlaví známé, &lt;br /&gt;
* 30 % cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím Facebooku, &lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům,&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu ==&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Nebezpečné pronásledování, § 354&amp;lt;/i&amp;gt;. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOPECKÝ, Kamil. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;WHOA - 2013 Cyberstalking Statistics&amp;lt;/i&amp;gt;. Working to Halt Online Abuse [online]. 1997 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.haltabuse.org/resources/stats/2013Statistics.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertext&amp;diff=40182</id>
		<title>Hypertext</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertext&amp;diff=40182"/>
		<updated>2016-12-13T16:48:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: úprava na základě diskuze&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hypertext''' je způsob uspořádání [[informace|informací]] v systému, ve kterém jsou uloženy navzájem související informace a jsou mezi sebou propojené odkazem. Koncept hypertextu je základní vlastností a principem fungování služby [[World Wide Web]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vannevar Bush 1940 (crop).jpg|145px|náhled|vpravo|Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
== Historie hypertextu ==&lt;br /&gt;
V roce 1945 [[Vannevar Bush]] jako první přednesl myšlenku hypertextových aplikací prostřednictvím článku „''As We May Think''“ v časopise Atlantic Monthly. V článku navrhuje zařízení [[Memex]], které by fungovalo na bázi hypertextu a vyhledávalo by informace podobně jako lidský mozek.&amp;lt;ref&amp;gt;BUSH, V. &amp;lt;i&amp;gt;As we may thing&amp;lt;/i&amp;gt;. The Atlantic [online]. 1945 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1969/12/as-we-may-think/3881/4/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Samotný termín zavedl v roce 1965 [[Ted Nelson|Theodor H. Nelson]], který hypertext prezentoval jako nové médium. Hypertext vnímal jako možnost kreativní práce s textem a popsal ho jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá v navzájem prolinkovaných spojeních, a tím nabízí čtenáři různé trasy. Na základě hypertextu začal pracovat na projektu XANAD, který měl za cíl shromáždit a propojit všechny existující texty.  Projekt ovšem nebyl dokončen a jeho kód byl zveřejněn jako [[Open_source|open-source]].&amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;The History of Hypertext&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 1995 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
George P. Landow, který je profesorem na Brown University a autorem knihy Hypertext 2.0, poukazuje na to, že musíme opustit pojmové systémy založené na představách centra, okraje, hierarchie a linearity a nahradit je představami multilinearity, uzlů, spojení a sítí. Pro tištěná [[média]] je typická linearita, kontinuálnost a hierarchie, na rozdíl od hypertextu, kde uživatel může klikem určovat kam bude pokračovat. Z této podstaty pak neexistuje žádný hlavní text, kterému jsou jiné texty podřazeny.&amp;lt;ref&amp;gt;LANDOW, George P. &amp;lt;i&amp;gt;Hypertext 2.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura hypertextu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Network Community Structure.png|100px|náhled|vpravo|Princip pavučinové struktury]]&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tři základní hypertextové struktury:&lt;br /&gt;
* lineární struktura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hierarchická struktura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pavučinová struktura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lineární struktura je nejjednodušší, dala by se přirovnat k listování v knize. Každá jednotlivá stránka obsahuje odkazy pouze na následující a předcházející stránku.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Hierarchickou strukturu můžeme nalézt na webech, které poskytují informace organizované na více úrovních. Vychází z principu větvení struktury webu na nižší kategorie, a i proto se můžeme setkat s označením jako stromová struktura.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pavučinová struktura je nejčastějším případem, se kterým se na internetu setkáme. Tato struktura využívá hypertextové možnosti naplno a propojuje stránky mezi sebou podle jejich obsahu. Neexistuje žádný centrální či hlavní text.&amp;lt;ref&amp;gt;CASTRO, Elizabeth. &amp;lt;i&amp;gt;HTML, XHTML a CSS: názorný průvodce tvorbou WWW stránek&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2007. 438s. ISBN 978-80-251-1531-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LANDOW, George P. &amp;lt;i&amp;gt;Hypertext 2.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[hypertext]], [[World Wide Web]],&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Jonas.Kvet, 8. 12. 2016&lt;br /&gt;
|citace  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály &lt;br /&gt;
|synonyma_a_název  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie  = Jonas.Kvet, 7. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=39863</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=39863"/>
		<updated>2016-12-07T10:26:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyberstalking''' (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá informační a komunikační technologie k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Internet]] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [[kyberprostor|kyberprostoru]], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;MARTINKOVÁ, Denisa. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking v kontextu domácího násilí&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Dostupná také z univerzitního digitálního archivu (URI): https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103225/.&amp;lt;/ref&amp;gt; S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stalking ==&lt;br /&gt;
Stalking je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;KOPECKÝ, Kamil. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [[chování]], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá informace a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhrůžky nebo falešná obvinění, krádež identity, zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuálním účelem, a jakoukoli formu [[Agrese_a_násilí|agrese]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přímý cyberstalking - většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;VELIČKOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Internetová kriminalita zaměřená proti dětem&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nepřímý cyberstalking - zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhrůžek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cyberstalking v číslech ==&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací [http://www.haltabuse.org/ Working to Halt Online Abuse] pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy,&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let,&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78 % o bělochy,&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných, &lt;br /&gt;
* 40 % cyberstalkerů jsou muži, 30 % ženy, u zbytku není pohlaví známé, &lt;br /&gt;
* 30 % cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím Facebooku, &lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům,&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu ==&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Nebezpečné pronásledování, § 354&amp;lt;/i&amp;gt;. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOPECKÝ, Kamil. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;WHOA - 2013 Cyberstalking Statistics&amp;lt;/i&amp;gt;. Working to Halt Online Abuse [online]. 1997 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.haltabuse.org/resources/stats/2013Statistics.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=39862</id>
		<title>Cyberstalking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cyberstalking&amp;diff=39862"/>
		<updated>2016-12-07T10:17:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: opravené heslo - citace dle normy, opraveny překlepy a formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cyberstalking''' (nebo též kyberstalking) je druh stalkingu, kdy &amp;quot;pronásledovatel&amp;quot; využívá informační a komunikační technologie k zastrašování, vydírání a obtěžování oběti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Internet]] se stal ideálním prostředníkem pro podvody, sexuální zneužívání dětí, ale i novou formu stalkingu, která představuje velmi snadný, relativně levný a anonymní způsob k pronásledování v [[kyberprostor|kyberprostoru]], tzv. cyberstalkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Martinková 2010, str. 45&amp;quot;&amp;gt;MARTINKOVÁ, Denisa. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking v kontextu domácího násilí&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Dostupná také z univerzitního digitálního archivu (URI): https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103225/.&amp;lt;/ref&amp;gt; S rychlým vývojem počítačových technologií se zvyšuje i riziko jejich zneužívání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stalking ==&lt;br /&gt;
Stalking je termín, který označuje opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kopecký 2010, str. 3&amp;quot;&amp;gt;KOPECKÝ, Kamil. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&amp;lt;/ref&amp;gt;  Stalking má blízko k domácímu násilí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Paul Bocij definuje cyberstalking jako komplex [[chování]], při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá informace a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Takové chování může zahrnovat, ale není tím omezeno, výhrůžky nebo falešná obvinění, krádež identity, zničení údajů nebo zařízení, monitorování počítače, hledání nezletilých za sexuálním účelem, a jakoukoli formu agrese.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Drahokoupilová 2005, str. 28&amp;quot;&amp;gt;DRAHOKOUPILOVÁ, Jitka. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberstalking: komponenta sociální a kulturní změny&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2005. Diplomová práce. Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na cyberstalkery můžeme narazit v chatovacích místnostech a diskuzních fórech, kde se pod falešným jménem a identitou snaží oslovit potenciální oběť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Cyberstalking můžeme dělit na přímý a nepřímý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přímý cyberstalking - většinou zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;VELIČKOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Internetová kriminalita zaměřená proti dětem&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nepřímý cyberstalking - zahrnuje používání internetu k zobrazování zpráv nenávisti, vyhrožování, a nebo je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Veličková 2009, str. 36&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy cyberstalkingu ===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních případů cyberstalkingu se stal v roce 1999 v Kalifornii. Tehdy 50letý muž vyvěsil inzerát jménem 28leté ženy, ve kterém stálo, že si žena přeje být znásilněna. Do inzerátu uvedl i ženinu adresu a krátce po zveřejnění inzerátu se několik mužů pokusilo vniknout do jejího bydliště.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další případ je ze San Diega, kde student z místní univerzity víc než rok pronásledoval pomocí internetu pět spolužaček. Dívky obdržely stovky e-mailů a výhrůžek se snahou zesměšnit je. Ve skutečnosti se s nimi však nikdy osobně nesetkal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cyberstalking v číslech ==&lt;br /&gt;
Statistické údaje sesbírané za rok 2013 a zpracované největší světovou organizací [http://www.haltabuse.org/ Working to Halt Online Abuse] pro bezpečnou práci na internetu nám ukazují že:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* oběti cyberstalking a stalkingu jsou shodné v tom, že se jedná z velké většiny o ženy,&lt;br /&gt;
* nejvíce jsou napadány oběti v letech od 18 do 30 let,&lt;br /&gt;
* rasově se u obětí jedná ze 78 % o bělochy,&lt;br /&gt;
* víc než polovina obětí je nezadaných, &lt;br /&gt;
* 40 % cyberstalkerů jsou muži, 30 % ženy, u zbytku není pohlaví známé, &lt;br /&gt;
* 30 % cyberstalkingu se odehrálo prostřednictvím Facebooku, &lt;br /&gt;
* tři čtvrtiny obětí případ nahlásily policii nebo právníkům,&lt;br /&gt;
* místa s největším výskytem cyberstalkerů i jejich obětí jsou Kalifornie, Florida a Texas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Právní rámec stalkingu a cyberstalkingu ==&lt;br /&gt;
V lednu rok 2010 byl termín stalking zaveden do trestního zákona pod názvem nebezpečné pronásledování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''§354 Nebezpečné pronásledování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kurzycz&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Nebezpečné pronásledování, § 354&amp;lt;/i&amp;gt;. Kurzycz [online]. 2000 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) se zbraní, nebo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) nejméně se dvěma osobami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOPECKÝ, Kamil. &amp;lt;i&amp;gt;Stalking a kyberstalking: nebezpečné pronásledování&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010 [cit. 2015-01-12]. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd?download=9%3Astudie-o-stalkingu-a-kyberstalkingu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;WHOA - 2013 Cyberstalking Statistics&amp;lt;/i&amp;gt;. Working to Halt Online Abuse [online]. 1997 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.haltabuse.org/resources/stats/2013Statistics.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu Ohrožení dětí na internetu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor Kyberprostor]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cyberstalking, stalking, trestný čin, internetová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39756</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39756"/>
		<updated>2016-11-30T14:59:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open source software ==&lt;br /&gt;
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. OpenSource.com [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;O organizaci&amp;lt;/i&amp;gt;. OSS Aliance [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější&amp;lt;/i&amp;gt;. CZLUG [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' GIMP&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' Blender&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' 7-Zip&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis  = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertext&amp;diff=39755</id>
		<title>Hypertext</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertext&amp;diff=39755"/>
		<updated>2016-11-30T14:57:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: uložení nově vytvořeného hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hypertext''' je způsob uspořádání [[informace|informací]] v systému, ve kterém jsou uloženy navzájem související informace a jsou mezi sebou propojené odkazem. Koncept hypertextu je základní vlastností a principem fungování služby [[World Wide Web]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vannevar Bush 1940 (crop).jpg|145px|náhled|vpravo|Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
== Historie hypertextu ==&lt;br /&gt;
V roce 1945 [[Vannevar Bush]] jako první přednesl myšlenku hypertextových aplikací prostřednictvím článku „''As We May Think''“ v časopise Atlantic Monthly. V článku navrhuje zařízení [[Memex]], které by fungovalo na bázi hypertextu a vyhledávalo by informace podobně jako lidský mozek.&amp;lt;ref&amp;gt;BUSH, V. &amp;lt;i&amp;gt;As we may thing&amp;lt;/i&amp;gt;. The Atlantic [online]. 1945 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1969/12/as-we-may-think/3881/4/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Samotný termín zavedl v roce 1965 [[Ted Nelson|Theodor H. Nelson]], který hypertext prezentoval jako nové médium. Hypertext vnímal jako možnost kreativní práce s textem a popsal ho jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá v navzájem prolinkovaných spojeních, a tím nabízí čtenáři různé trasy. Na základě hypertextu začal pracovat na projektu XANAD, který měl za cíl shromáždit a propojit všechny existující texty.  Projekt ovšem nebyl dokončen a jeho kód byl zveřejněn jako [[Open_source|open-source]].&amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;The History of Hypertext&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 1995 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
George P. Landow, který je profesorem na Brown University a autorem knihy Hypertext 2.0, poukazuje na to, že musíme opustit pojmové systémy založené na představách centra, okraje, hierarchie a linearity a nahradit je představami multilinearity, uzlů, spojení a sítí. Pro tištěná [[média]] je typická linearita, kontinuálnost a hierarchie, na rozdíl od hypertextu, kde uživatel může klikem určovat kam bude pokračovat. Z této podstaty pak neexistuje žádný hlavní text, kterému jsou jiné texty podřazeny.&amp;lt;ref&amp;gt;LANDOW, George P. &amp;lt;i&amp;gt;Hypertext 2.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura hypertextu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Network Community Structure.png|100px|náhled|vpravo|Princip pavučinové struktury]]&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tři základní hypertextové struktury:&lt;br /&gt;
* lineární struktura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hierarchická struktura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pavučinová struktura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lineární struktura je nejjednodušší, dala by se přirovnat k listování v knize. Každá jednotlivá stránka obsahuje odkazy pouze na následující a předcházející stránku.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Hierarchickou strukturu můžeme nalézt na webech, které poskytují informace organizované na více úrovních. Vychází z principu větvení struktury webu na nižší kategorie, a i proto se můžeme setkat s označením jako stromová struktura.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pavučinová struktura je nejčastějším případem, se kterým se na internetu setkáme. Tato struktura využívá hypertextové možnosti naplno a propojuje stránky mezi sebou podle jejich obsahu. Neexistuje žádný centrální či hlavní text.&amp;lt;ref&amp;gt;CASTRO, Elizabeth. &amp;lt;i&amp;gt;HTML, XHTML a CSS: názorný průvodce tvorbou WWW stránek&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2007. 438s. ISBN 978-80-251-1531-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LANDOW, George P. &amp;lt;i&amp;gt;Hypertext 2.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. 353s. ISBN 0-8018-5585-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[hypertext]], [[World Wide Web]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39738</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39738"/>
		<updated>2016-11-30T10:02:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open source software ==&lt;br /&gt;
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;OpenSource.com. &amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;OSS Aliance. &amp;lt;i&amp;gt;O organizaci&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. &amp;lt;ref&amp;gt;CZLUG. &amp;lt;i&amp;gt;Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' GIMP&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' Blender&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' 7-Zip&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis  = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39737</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39737"/>
		<updated>2016-11-30T10:02:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: zapracování všech připomínek&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open source software ==&lt;br /&gt;
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;OpenSource.com. &amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;OSS Aliance. &amp;lt;i&amp;gt;O organizaci&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. &amp;lt;ref&amp;gt;CZLUG. &amp;lt;i&amp;gt;Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' GIMP&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' Blender&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' 7-Zip&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠTĚDROŇ, B. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis  = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=39362</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=39362"/>
		<updated>2016-11-14T13:09:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''&amp;lt;s&amp;gt;Tereza Talířová&amp;lt;/s&amp;gt;'' || [[Logika|''&amp;lt;s&amp;gt;Logika&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Syntaxe|''&amp;lt;s&amp;gt;Syntaxe&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||[[Zkoumání čtivosti]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||[[Bill Gates]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|&amp;lt;s&amp;gt;J''ana Jirikova''&amp;lt;/s&amp;gt;||[[Technologická singularita|''&amp;lt;s&amp;gt;Technologická singularita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo2&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Digitální demence]]||heslo 3náhrada [[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''&amp;lt;s&amp;gt;David Hrbek&amp;lt;/s&amp;gt;''||[[Webarchiv|''&amp;lt;s&amp;gt;Webarchiv&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo2&amp;lt;/s&amp;gt;''||[[Tisk|''&amp;lt;s&amp;gt;Tisk&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''heslo 4''||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=39361</id>
		<title>Podnikový informační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podnikov%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=39361"/>
		<updated>2016-11-14T13:08:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}}“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=39312</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=39312"/>
		<updated>2016-11-13T13:24:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''&amp;lt;s&amp;gt;Tereza Talířová&amp;lt;/s&amp;gt;'' || [[Logika|''&amp;lt;s&amp;gt;Logika&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Syntaxe|''&amp;lt;s&amp;gt;Syntaxe&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||[[Zkoumání čtivosti]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||[[Bill Gates]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|&amp;lt;s&amp;gt;J''ana Jirikova''&amp;lt;/s&amp;gt;||[[Technologická singularita|''&amp;lt;s&amp;gt;Technologická singularita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo2&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||heslo 3||heslo 4||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Digitální demence]]||heslo 3náhrada [[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''&amp;lt;s&amp;gt;David Hrbek&amp;lt;/s&amp;gt;''||[[Webarchiv|''&amp;lt;s&amp;gt;Webarchiv&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo2&amp;lt;/s&amp;gt;''||[[Tisk|''&amp;lt;s&amp;gt;Tisk&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''heslo 4''||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C3%A9dia&amp;diff=39219</id>
		<title>Diskuse:Média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:M%C3%A9dia&amp;diff=39219"/>
		<updated>2016-11-10T18:00:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Založena nová stránka s textem „Díky za příspěvek, zvážil bych přidání více kategorií.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za příspěvek, zvážil bych přidání více kategorií.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%A9dia&amp;diff=39215</id>
		<title>Média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%A9dia&amp;diff=39215"/>
		<updated>2016-11-10T17:56:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem '''média''', množné číslo slova ''médium'' (latinsky ''střed'' či ''prostředek''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;PRAŽÁK, Josef a NOVOTNÝ, František a SEDLÁČEK, Josef. Latinsko-český slovník. 19. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, 684 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;), můžeme v nejobecnějším smyslu vyložit jako činitele, nástroj, technologii nebo člověka, který nám něco '''zprostředkovává'''. Nejčastěji toto slovo bývá užíváno v kontextu se zprostředkováním ''[[informace|informací]]'' či ''zábavy'' a označovat tak může např. datové ''nosiče'' jako jsou knihy či DVD, dnes bývá ale častěji chápán jako označení pro ''hromadné sdělovací prostředky'' jako jsou ''[[rozhlas]], [[televize]]'' nebo ''internetové zpravodajství''. V tomto smyslu slova je řeč o tzv. ''[[masmédia|masmédiích]]''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test7&amp;quot;&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost: [stručný úvod do studia médií a mediální komunikace]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7367-287-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Typy médií''' ==&lt;br /&gt;
Neexistuje žádný univerzální způsob pro rozdělení médií. Jejich typologie se profiluje až při nahlížení z různých hledisek, kterými mohou být např. ''technologie'', kterou médium užívá, ''způsob percepce'' či míra ''participace'' příjemců nebo ''druh přístupu'' (''on-line'' média). Může jím být i rozsah, v němž se v rámci média informace šíří (''masmédia''). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující uvedená členění médií jsou jen jedna z možných a opírají se o rozdílné teorie. Např. [[Marshall McLuhan]] spatřoval média i v předmětech jako je kolo či žárovka, protože i ty mohou zprostředkovávat např. rychlý transport informací či noční divadelní představení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 9788020424099.&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím výčtu jsou zohledněny konvenčnější přístupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Z hlediska technologie''' ===&lt;br /&gt;
V souvislosti s datovými ''nosiči'' či ''komunikačními nástroji'', jejichž existence se váže už k počátkům lidské kultury, můžeme média členit podle materiálu užitého k jejich výrobě či technologie, která zajišťuje jejich fungování. Z tohoto hlediska lze současná média dělit např. na:&lt;br /&gt;
[[File:Cromemco C-10 Personal Computer.jpg|thumb|PC: digitální médium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''''papírová''''' - média fungující na materiální, převážně tištěné bázi (např. noviny, časopisy - tzv. &amp;quot;''tisk''&amp;quot;) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''''digitální''''' - jakákoli média, která informace přenášejí za pomoci komprimace do digitálního formátu (audiální, audiovizuální, fotografické a textové materiály v počítačových sítích)&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co jsou digitální média? | Microsoft: TechNet&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-4]. Dostupné z: https://technet.microsoft.com/cs-cz/library/what-is-digital-media-2.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Horká a chladná média''' ===&lt;br /&gt;
Autorem tohoto členění je [[Marshall McLuhan]]. Ten ve své knize ''Jak rozumět médiím (1964)'' obsažně, ale ne zcela jednoznačně rozdělil média podle intenzity s jakou na nich participujeme a poměru smyslů, které jsou do vnímání média zapojeny. Toto dělení funguje často ve vztazích: Médium jevící se v určitém srovnání ''horké'' se v jiném může jevit ''chladné''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 9788020424099.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''''horká''''' - jsou tzv. ''vysokodefiniční'', tedy naplněna informacemi a divák je prostě přijímá bez možnosti participace, často působí intenzivně na jeden smysl (např. kniha, rozhlas)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- '''''chladná''''' - jsou tzv. ''nízkodefiniční'', nedostatek faktických informací diváka nutí k participaci např. ve formě &amp;quot;domýšlení&amp;quot;, více jej vtahuje (např. komiks, televize)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Z hlediska teorie komunikace''' ===&lt;br /&gt;
[[File:Speak Easily (1932) 2.jpg|thumb|Přirozený jazyk: primární médium]]&lt;br /&gt;
Podstatou médií je tzv. ''mediace''. Tento jev je jistým druhem [[komunikace]], kdy médium vstupuje mezi dvě a více stran jako prostředník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test7&amp;quot;&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost: [stručný úvod do studia médií a mediální komunikace]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7367-287-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; K přenosu informace mezi komunikátorem a recipientem dochází např. za pomoci technologických zařízení&amp;lt;ref name=&amp;quot;test6&amp;quot;&amp;gt;PAVLŮ, Dušan. Slovník propagace a...z. 1. vyd. Praha: Merkur, 1983, 246 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;, lidského posla nebo samotného jazyka. Podle druhu této ''mediace'' rozlišujeme:&amp;lt;ref name=&amp;quot;test8&amp;quot;&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-80-7367-466-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''''primární média''''' - nachází uplatnění v ''přímé komunikaci'' za jednoty času i místa (např.přirozený jazyk, gesta, mimika intonace)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- '''''sekundární média''''' - jsou nástrojem ''nepřímé komunikace'', druhem záznamu, komunikují v různém čase a na různou vzdálenost (ta, která využívají jakoukoli technologii)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klasická a nová média''' ===&lt;br /&gt;
Pojem ''klasických'' médií prodělává vývoj spolu s tím, jak média stárnou a nabývají statut &amp;quot;''klasického''&amp;quot; často v protikladu k aktuálně ''novým médiím''. Za ''klasická'' nebo ''tradiční'' mohou být označovaná média nevyužívající el. technologii. V současné době bývá pojem ''klasických'' (příp. ''tradičních'') médií chápán jako protiklad k médiím, která využívají ''[[internet]]'' a díky tomu mají zcela jiné parametry dostupnosti v čase i prostoru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;GREPLOVÁ, Lenka. Informační etika: tradiční versus nová média. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, FF, KISK. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ta bývají někdy označována jako ''nová'', ale výklad tohoto pojmu může být i podstatně širší.&lt;br /&gt;
[[File:OTVbelweder-front.jpg|167px|thumb|TV: klasické (tradiční) médium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''''klasická''''' - média, která nevyžadují propojení s ''internetem'' - jsou &amp;quot;''off-line''&amp;quot; (např. ''klasické televizní vysílání, tisk'' a ''rádio'')&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''''nová média''''' - (''on-line'') média, která pro své fungování potřebují připojení k ''internetu'' (např. ''internetové zpravodajství'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;New media. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/New_media&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specifickým druhem médií, která jsou s ''on-line'' přístupem v úzké souvislosti jsou [[sociální média]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Masmédia''' ===&lt;br /&gt;
[[Masmédia]] neboli ''masová média'' jsou dostupná neomezenému počtu příjemců, nabízejí uživatelům průběžně či periodicky použitelné obsahy informačního a zábavního charakteru. Jsou existenčně závislá na zájmu příjemců. Sdělení se v rámci nich šíří jednosměrně z jednoho zdroje k velkému množství příjemců a je často předmětem pozdějších interakcí mezi nimi. Masmédia tak u příjemců vytvářejí představu o aktuálním dění a určují témata celospolečenské diskuze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test8&amp;quot;&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-80-7367-466-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odrazem informačních potřeb a postojů společnosti. Tu současně ovlivňují a zároveň se přizpůsobují její informační poptávce. V důsledku toho napomáhají homogenizaci postojů různých skupin a upevnění stereotypů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test7&amp;quot;&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost: [stručný úvod do studia médií a mediální komunikace]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7367-287-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; Masmédia jsou nástroji ''nepřímé komunikace''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním masovým médiem byl ''periodický tisk'', později ''rozhlasové a televizní vysílání''. V současnosti vzrůstá obliba ''internetového zpravodajství''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem diskuze se často stává vliv digitálních masmédií na mentální a fyzický vývoj dětí. Ten mnoho odborníku hodnotí jako negativní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test9&amp;quot;&amp;gt;SPITZER, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Vydání první. Brno: Host, 2014, 341 stran. ISBN 978-80-7294-872-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test10&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995, 199 s. ISBN 80-85850-11-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatnou otázkou je i etická odpovědnost médií, která bezprostředně ovlivňují podobu veřejného prostoru, hodnotový systém příjemců a často podmiňují i samotné události. Mediální výchova se stává potřebnou už v oblasti základního vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Funkce médií''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:20,000 Year Old Cave Paintings Hyena.png|172px|náhled|vlevo|Média pravěku?]]&lt;br /&gt;
Média umožnila v rozličných kulturách zaznamenávání informací, jejich sdílení napříč prostorem a v různém čase a tvorbu společného hodnotového systému. Stala se tak i jistým druhem [[sociální komunikace]]. Tyto funkce se s fragmentarizací společenského a mocenského systému jednotlivých kultur rozmnožily o propagaci různých zájmových skupin. V historii se díky vývoji technologií okruh příjemců informací v rámci médií stále rozšiřoval až do podoby ''masmédií''. Stejně tak se rozmnožily i technologické, sociální, politické a komerční faktory, které mají na mediální komunikaci vliv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test7&amp;quot;&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost: [stručný úvod do studia médií a mediální komunikace]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7367-287-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura pro další studium ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-80-7367-466-3.&lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 9788020424099.&lt;br /&gt;
* SPITZER, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Vydání první. Brno: Host, 2014, 341 stran. ISBN 978-80-7294-872-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== související články ===&lt;br /&gt;
[[masmédia]] [[komunikace]] [[Marshall McLuhan]] [[tisk]] [[televize]] [[rozhlas]] [[internet]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
média, masmédia, komunikace, mediace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis = Petr.Maticka, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39098</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=39098"/>
		<updated>2016-11-09T19:58:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: vytvoření hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Open source software''' je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel  dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;BOHUMÍR, Štědroň. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Why do people prefer using open source software?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://opensource.com/resources/what-open-source&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]&lt;br /&gt;
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Organizace podporující open source v ČR ==&lt;br /&gt;
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;OSS Aliance&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: www.oss.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;CZLUG&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: www.linux.cz/czlug/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stedron&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Známý open source software ==&lt;br /&gt;
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android&lt;br /&gt;
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL&lt;br /&gt;
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice&lt;br /&gt;
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome&lt;br /&gt;
* ''grafický editor:'' GIMP&lt;br /&gt;
* ''3D grafický editor:'' Blender&lt;br /&gt;
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player&lt;br /&gt;
* ''komprimační program:'' 7-Zip&lt;br /&gt;
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[open source]], [[open source software]],&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=38866</id>
		<title>Open source</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&amp;diff=38866"/>
		<updated>2016-11-03T13:56:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertext&amp;diff=38865</id>
		<title>Hypertext</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertext&amp;diff=38865"/>
		<updated>2016-11-03T13:55:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38447</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38447"/>
		<updated>2016-10-16T09:16:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Open source ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;BOHUMÍR, Stědron. &amp;lt;i&amp;gt;Open Source Software&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grada publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38393</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=38393"/>
		<updated>2016-10-16T08:11:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| heslo1||heslo 2||[[Jiří Cejpek]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||heslo3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|Ondřej Douša]]|| [[Linux]]||[[Booleovské operátory]]||[[World Wide Web]]||[[DNS]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| heslo1||heslo 2||[[Architektura informačního průmyslu]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Meislová|| [[Twitter]]||[[Autorské právo]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||heslo 2||[[Mundaneum]]||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|HanaHrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Jirikova||[[Technologická singularita]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||heslo 3||heslo 4&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38294</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38294"/>
		<updated>2016-10-15T14:39:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Zrušena verze 38285 od uživatele Petr.Maticka (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Matička&lt;br /&gt;
[[Kategorie:kluci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38285</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38285"/>
		<updated>2016-10-15T14:39:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Matička&lt;br /&gt;
[[Kategorie:kluci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
to nechceš o_O&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38267</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38267"/>
		<updated>2016-10-15T14:37:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Petr.Maticka přesunul stránku Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste2 na Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste s výměnou přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;testovaci text&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste2&amp;diff=38268</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste2</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste2&amp;diff=38268"/>
		<updated>2016-10-15T14:37:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Petr.Maticka přesunul stránku Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste2 na Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste s výměnou přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38243</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38243"/>
		<updated>2016-10-15T14:34:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Petr.Maticka přesunul stránku Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste na Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste2: test&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;testovaci text&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38229</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka/piskoviste&amp;diff=38229"/>
		<updated>2016-10-15T14:31:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Založena nová stránka s textem „testovaci text“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;testovaci text&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38222</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38222"/>
		<updated>2016-10-15T14:29:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Matička&lt;br /&gt;
[[Kategorie:kluci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38212</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38212"/>
		<updated>2016-10-15T14:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Maticka/piskoviste]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38189</id>
		<title>Uživatel:Petr.Maticka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Maticka&amp;diff=38189"/>
		<updated>2016-10-15T14:17:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Maticka: Založena nová stránka s textem „Petr Matička Kategorie:kluci“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Matička&lt;br /&gt;
[[Kategorie:kluci]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Maticka</name></author>
		
	</entry>
</feed>