<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pourmarek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pourmarek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Pourmarek"/>
	<updated>2026-04-20T18:20:43Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_identity&amp;diff=57638</id>
		<title>Teorie sociální identity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_identity&amp;diff=57638"/>
		<updated>2019-07-12T12:57:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Henri Tajfel.jpg|thumb|230x230px|Jeden z autorů Teorie sociální identity: polský psycholog Henri Tajfel.]]&lt;br /&gt;
Teorie postupně vytvořena Henri Tajfelem a Johnem Turnerem během 70. a 80. let 20. století.&amp;lt;ref&amp;gt;McKeown, S., Haji, R., &amp;amp; Ferguson, N. (2016). Understanding Peace and Conflict Through Social Identity Theory. Contemporary Global Perspectives. Switzerland: Springer.&amp;lt;/ref&amp;gt; [https://en.wikipedia.org/wiki/Social_identity_theory Social Identity Theory] primárně odvozuje identitu jedince z pro něj relevantní sociální skupiny. Teorie je základem vysvětlení široké škály jevů [[Skupinová dynamika|skupinové dynamiky]], a stojí tak kupř. za rozličnými fenomény souvisejícími se vztahem jedince ke skupině a vztahy skupin mezi sebou, vč. meziskupinových konfliktů.&amp;lt;ref&amp;gt;Capozza, D., &amp;amp; Brown, R. (Eds.). (2000). Social identity processes: Trends in theory and research. Sage.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým bodem teorie je, že jedinec nemá pouze jednu svou identitu, nýbrž disponuje několika identitami, právě dle skupin ve kterých se pohybuje. Jednoduše řečeno se jedinec může chovat velmi odlišně ve skupině fotbalových fanoušků a naproti tomu kupř. ve své rodině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Learning Theories (2018) https://www.learning-theories.com/social-identity-theory-tajfel-turner.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým rozlišením v teorii je pak rozlišení ingroup a outgroup. Vnímání sebe sama jako součást skupiny značí jedincovu ingroup, skupinu s kterou se jedinec neidentifikuje nazýváme outgroup.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Procesy vedoucí k rozlišení Ingroup a Outgroup ==&lt;br /&gt;
Z hlediska teorie sociální identity rozlišujeme tři hlavní procesy vedoucí k odlišení těchto dvou skupin&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''Sociální kategorizace''' znamená, že jedinec, aby byl schopen porozumět skupinám a orientovat se v nich, primárně volí jednoduché kategorie. Tyto kategorie mohou souviset kupř. se vzděláním, sociální třídou či etnikem. &lt;br /&gt;
# '''Sociální identifikace''' značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.&lt;br /&gt;
# '''Sociální srovnání''' lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory související s teorií sociální identity ==&lt;br /&gt;
Tajfel s Turnerem rovněž nepředpokládali, že by sociální identita a dělení na ingroup a outgroup byla definitivní, nýbrž předpokládali existenci jakéhosi '''kontinua''', na jehož koncích jsou dva ideologické extrémy ''(belief systems)'': na jedné straně vnímání interpersonálního chování bez ohledu na skupinu (paradigma sociální mobility - vycházejíc z předpokladu, že jedinec může libovolně měnit sociální status), a na druhé straně interskupinové chování naopak primárně vycházející ze skupinové identity (paradigma sociální změny - předpoklad, že jedinec vychází z určité víceméně neměnné třídy). Jasné dělení ingroup a outgroup pak do jisté míry odvisí právě od toho, jak jedinec skupinové vztahy vnímá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;en.Wikipedia (2018): https://en.wikipedia.org/wiki/Social_identity_theory&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Tajfel, H. (81). Turner. JC (1979). An integrative theory of intergroup conflict. Social psychology of intergroup relations, 33-47.&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Teorie zároveň stojí na předpokladu, že jedinec se snaží dosáhnout pozitivního odlišení se''' '''(''positive distinctiveness''), resp. '''pozitivního odlišení své skupiny''', což primárně vede k upřednostňování členů vlastní skupiny (in-group favoritism) a může se projevovat zejména tak, že jedinec je schopen vzdát se pro svou skupinu (''ingroup'') vlastního prospěchu, zatím pro jinou nikoli (''outgroup'').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Minimální skupinové paradigma ==&lt;br /&gt;
Teorie sociální identity vychází z experimentů autorů, které lze souhrnně nazvat jako metodu / paradigma minimálních skupin ([https://en.wikipedia.org/wiki/Minimal_group_paradigm Minimal group paradigm]). Metody označují původní experimenty Tajfela a jeho kolegů, ve kterých vytvářeli ''ad hoc'' kategorizace žáků. Nehledě na skutečný výkon tak v prvním experimentu bylo žákům řečeno, že přeceňují či podceňují počet bodů na obrazovce. V druhém experimentu byli žáci rozdělení do tří skupin podle preference obrazů Kleeho či Kandinského. V obou experimentech měli po určení skupin rozdělit peněžní odměnu mezi jedince se stejnou preferencí (v prvním případě jedincům &amp;quot;přeceňujícím&amp;quot; nebo &amp;quot;podceňujícím&amp;quot; počet bodů na obrazovce). V obou případech výsledky poukázaly na to, že jedinci v těchto ''ad hoc'' zvolených skupinách upřednostnili jedince své vlastní skupiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Age of the Sage (2018) http://www.age-of-the-sage.org/psychology/social/minimal_group_paradigm_study.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě z těchto experimentů Tajfel formuloval teorii In-group favoritismu. Zároveň je třeba zmínit, že původně Tajfel zkoumal zejména právě upřednostňování své vlastní skupiny ([https://en.wikipedia.org/wiki/In-group_favoritism In-group favoritism]), na ni navazující diskriminace odlišných skupin (''Out-group discrimination'') je častěji podrobována kritice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_identity&amp;diff=57637</id>
		<title>Teorie sociální identity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_identity&amp;diff=57637"/>
		<updated>2019-07-12T12:53:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Henri Tajfel.jpg|thumb|230x230px|Jeden z autorů Teorie sociální identity: polský psycholog Henri Tajfel.]]&lt;br /&gt;
Teorie postupně vytvořena Henri Tajfelem a Johnem Turnerem během 70. a 80. let 20. století.&amp;lt;ref&amp;gt;McKeown, S., Haji, R., &amp;amp; Ferguson, N. (2016). Understanding Peace and Conflict Through Social Identity Theory. Contemporary Global Perspectives. Switzerland: Springer.&amp;lt;/ref&amp;gt; [https://en.wikipedia.org/wiki/Social_identity_theory Social Identity Theory] primárně odvozuje identitu jedince z pro něj relevantní sociální skupiny. Teorie je nicméně základem vysvětlení široké škály jevů [[Skupinová dynamika|skupinové dynamiky]], a stojí tak kupř. za rozličnými fenomény souvisejícími se vztahem jedince ke skupině a vztahy skupin mezi sebou, vč. meziskupinových konfliktů.&amp;lt;ref&amp;gt;Capozza, D., &amp;amp; Brown, R. (Eds.). (2000). Social identity processes: Trends in theory and research. Sage.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým bodem teorie je, že jedinec nemá pouze jednu svou identitu, nýbrž disponuje několika identitami, právě dle skupin ve kterých se pohybuje. Jednoduše řečeno, se tak jedinec může chovat velmi odlišně ve skupině fotbalových fanoušků a naproti tomu kupř. ve své rodině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Learning Theories (2018) https://www.learning-theories.com/social-identity-theory-tajfel-turner.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým rozlišením v teorii je pak rozlišení skupin ingroup a outgroup. Vnímání sebe sama jako součást skupiny značí jedincovu ingroup, skupinu s kterou se jedinec neidentifikuje nazýváme outgroup.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Procesy vedoucí k rozlišení Ingroup a Outgroup ==&lt;br /&gt;
Z hlediska teorie sociální identity rozlišujeme tři hlavní procesy vedoucí k odlišení těchto dvou skupin&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''Sociální kategorizace''' znamená, že jedinec, aby byl schopen porozumět skupinám a orientovat se v nich, primárně volí jednoduché kategorie. Tyto kategorie mohou souviset kupř. se vzděláním, sociální třídou či etnikem. &lt;br /&gt;
# '''Sociální identifikace''' značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.&lt;br /&gt;
# '''Sociální srovnání''' lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory související s teorií sociální identity ==&lt;br /&gt;
Tajfel s Turnerem rovněž nepředpokládali, že by sociální identita a dělení na ingroup a outgroup byla definitivní, nýbrž předpokládali existenci jakéhosi '''kontinua''', na jehož koncích jsou dva ideologické extrémy ''(belief systems)'': na jedné straně vnímání interpersonálního chování bez ohledu na skupinu (paradigma sociální mobility - vycházejíc z předpokladu, že jedinec může libovolně měnit sociální status), a na druhé straně interskupinové chování naopak primárně vycházející ze skupinové identity (paradigma sociální změny - předpoklad, že jedinec vychází z určité víceméně neměnné třídy). Jasné dělení ingroup a outgroup pak do jisté míry odvisí právě od toho, jak jedinec skupinové vztahy vnímá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;en.Wikipedia (2018): https://en.wikipedia.org/wiki/Social_identity_theory&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Tajfel, H. (81). Turner. JC (1979). An integrative theory of intergroup conflict. Social psychology of intergroup relations, 33-47.&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Teorie zároveň stojí na předpokladu, že jedinec se snaží dosáhnout pozitivního odlišení se''' '''(''positive distinctiveness''), resp. '''pozitivního odlišení své skupiny''', což primárně vede k upřednostňování členů vlastní skupiny (in-group favoritism) a může se projevovat zejména tak, že jedinec je schopen vzdát se pro svou skupinu (''ingroup'') vlastního prospěchu, zatím pro jinou nikoli (''outgroup'').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Minimální skupinové paradigma ==&lt;br /&gt;
Teorie sociální identity vychází z experimentů autorů, které lze souhrnně nazvat jako metodu / paradigma minimálních skupin ([https://en.wikipedia.org/wiki/Minimal_group_paradigm Minimal group paradigm]). Metody označují původní experimenty Tajfela a jeho kolegů, ve kterých vytvářeli ''ad hoc'' kategorizace žáků. Nehledě na skutečný výkon tak v prvním experimentu bylo žákům řečeno, že přeceňují či podceňují počet bodů na obrazovce. V druhém experimentu byli žáci rozdělení do tří skupin podle preference obrazů Kleeho či Kandinského. V obou experimentech měli po určení skupin rozdělit peněžní odměnu mezi jedince se stejnou preferencí (v prvním případě jedincům &amp;quot;přeceňujícím&amp;quot; nebo &amp;quot;podceňujícím&amp;quot; počet bodů na obrazovce). V obou případech výsledky poukázaly na to, že jedinci v těchto ''ad hoc'' zvolených skupinách upřednostnili jedince své vlastní skupiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Age of the Sage (2018) http://www.age-of-the-sage.org/psychology/social/minimal_group_paradigm_study.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě z těchto experimentů Tajfel formuloval teorii In-group favoritismu. Zároveň je třeba zmínit, že původně Tajfel zkoumal zejména upřednostňování své vlastní skupiny ([https://en.wikipedia.org/wiki/In-group_favoritism In-group favoritism]), na ni navazující diskriminace odlišných skupin (''Out-group discrimination'') je častěji podrobována kritice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=57395</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=57395"/>
		<updated>2019-02-27T10:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: /* Experiment */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptali na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrností&amp;quot; aktu ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj. Viceprezident přichází s návrhem: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři otočili hypotetický scénář a slovo &amp;quot;poškodí&amp;quot; změnili za &amp;quot;pomůže&amp;quot;: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve''' 23 %''' případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktérovi připisovat úmysl za negativním vedlejším účinkem, nežli připsat úmysl u pozitivního vedlejšího účinku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Lidé jsou tedy ovlivněni spíše morálním charakterem výsledku: morálně špatný závěr vyvolává dojem záměrného jednání aktéra, zatímco morálně příznivý závěr vyvolává dojem nezáměrného jednání aktéra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56098</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56098"/>
		<updated>2018-11-08T15:19:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vzniklou interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvislou od zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; či '''záměrného jednání '''(''intentional action'') a morálky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém &amp;quot;reprodukovatelnosti&amp;quot; experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních &amp;quot;intuicí&amp;quot; či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56097</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56097"/>
		<updated>2018-11-08T15:19:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vzniklou interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvislou od zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; či '''záměrného jednání '''(''intentional action'') či morálky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém &amp;quot;reprodukovatelnosti&amp;quot; experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních &amp;quot;intuicí&amp;quot; či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56096</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56096"/>
		<updated>2018-11-08T15:07:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vzniklou interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvislou od zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; či '''záměrného jednání '''(intentional action).    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém &amp;quot;reprodukovatelnosti&amp;quot; experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních &amp;quot;intuicí&amp;quot; či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56095</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56095"/>
		<updated>2018-11-08T15:04:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vzniklou interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvislou od zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém &amp;quot;reprodukovatelnosti&amp;quot; experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních &amp;quot;intuicí&amp;quot; či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56094</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56094"/>
		<updated>2018-11-08T15:03:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
Experimentální filosofie je kritizována za to, že nesplňuje základní standardy experimentálních sociálních věd. S nimi má nicméně společný problém &amp;quot;reprodukovatelnosti&amp;quot; experimentů, který spočívá v proměnlivosti zkoumaného (filosofických, resp. morálních &amp;quot;intuicí&amp;quot; či v mezikulturních či kupř. genderových rozdílech mezi participanty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56093</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56093"/>
		<updated>2018-11-08T14:20:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: /* Nejznámější příklady experimentální filosofie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trolley_problem&amp;diff=56092</id>
		<title>Trolley problem</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trolley_problem&amp;diff=56092"/>
		<updated>2018-11-08T14:20:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: Založena nová stránka s textem „Nejznámějším příkladem morální psychologie &amp;quot;internetovým fenoménem&amp;quot; se staly variace myšlenkového experimentu Trolley problem.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nejznámějším příkladem morální psychologie &amp;quot;internetovým fenoménem&amp;quot; se staly variace myšlenkového experimentu Trolley problem.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56091</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56091"/>
		<updated>2018-11-08T14:16:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* [[Trolley problem]]&lt;br /&gt;
* [[Knobův efekt]]&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56090</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56090"/>
		<updated>2018-11-08T11:23:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější příklady experimentální filosofie ===&lt;br /&gt;
* Trolley problem&lt;br /&gt;
* Knobův efekt&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56089</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56089"/>
		<updated>2018-11-08T11:22:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přesto, že nelze zcela určit přesné zaměření, ve značné míře se výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56088</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56088"/>
		<updated>2018-11-08T11:20:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; I přes definování oblasti je složité určit jednoznačné zaměření: ve značné míře se však výzkum experimentální filosofie dotýká otázky '''intuice'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56087</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56087"/>
		<updated>2018-11-08T11:09:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref&amp;gt;Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.): https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56086</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56086"/>
		<updated>2018-11-08T11:06:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy Knobe, Joshua and Nichols, Shaun, &amp;quot;Experimental Philosophy&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2017 Edition), Edward N. Zalta (ed.),https://plato.stanford.edu/archives/win2017/entries/experimental-philosophy/.]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56085</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56085"/>
		<updated>2018-11-08T11:06:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56084</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56084"/>
		<updated>2018-11-08T10:57:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající interdisciplinární oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;  Výzkum v experimentální filosofii tak kombinuje (1) otázky a teoretická východiska filosofie, (2) experimentální metody tradičně spojovány s psychologií a kognitivní vědou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56068</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56068"/>
		<updated>2018-10-31T19:14:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56067</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56067"/>
		<updated>2018-10-31T19:14:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_philosophy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56066</id>
		<title>Experimentální filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Experiment%C3%A1ln%C3%AD_filosofie&amp;diff=56066"/>
		<updated>2018-10-31T19:12:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: Založena nová stránka s textem „Experimentální filosofie je nově vznikající oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodol…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Experimentální filosofie je nově vznikající oblastí filosofického bádání využívající empirická data, namísto pro filosofii typickou metodologii neodvisející od zkušenosti.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55881</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55881"/>
		<updated>2018-10-19T19:37:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrností&amp;quot; aktu ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve''' 23 %''' případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktérovi připisovat úmysl za negativním vedlejším účinkem, nežli připsat úmysl u pozitivního vedlejšího účinku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Lidé jsou tedy ovlivněni spíše morálním charakterem výsledku: morálně špatný závěr vyvolává dojem záměrného jednání aktéra, zatímco morálně příznivý závěr vyvolává dojem nezáměrného jednání aktéra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55840</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55840"/>
		<updated>2018-10-19T11:17:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrností&amp;quot; aktu ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktérovi připisovat úmysl za negativním vedlejším účinkem, nežli připsat úmysl u pozitivního vedlejšího účinku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Lidé jsou tedy ovlivněni spíše morálním charakterem výsledku: morálně špatný závěr vyvolává dojem záměrného jednání aktéra, zatímco morálně příznivý závěr vyvolává dojem nezáměrného jednání aktéra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55839</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55839"/>
		<updated>2018-10-19T11:16:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrností&amp;quot; aktu ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktérovi připisovat úmysl za negativním vedlejším účinkem, nežli připsat úmysl u pozitivního vedlejšího účinku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Lidé jsou tedy ovlivněni spíše morálním charakterem výsledku: morálně špatný závěr vyvolává dojem záměrného jednání aktéra, zatímco morálně příznivý závěr vyvolává dojem nezáměrného jednání aktéra.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55838</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55838"/>
		<updated>2018-10-19T11:11:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrností&amp;quot; aktu ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za negativní vedlejší účinek, nežli ocenit za pozitivní vedlejší účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55837</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55837"/>
		<updated>2018-10-19T11:09:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrností&amp;quot; aktu ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za vedlejší negativní účinek, nežli ocenit za vedlejší pozitivní účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55836</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55836"/>
		<updated>2018-10-19T11:09:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrným&amp;quot; aktem ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za vedlejší negativní účinek, nežli ocenit za vedlejší pozitivní účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55835</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55835"/>
		<updated>2018-10-19T11:08:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrným&amp;quot; aktem ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt. Sám Knobe pak závěry interpretuje tak, že lidé mají spíše tendenci aktéra vinit za vedlejší negativní účinek, nežli ocenit za vedlejší pozitivní účinek - ještě konkrétněji pak lze shrnout, že negativní vedlejší účinky se zdají být úmyslnější než pozitivní vedlejší účinky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55834</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55834"/>
		<updated>2018-10-19T10:57:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrným&amp;quot; aktem ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Knobe, J. (2003). Intentional action and side effects in ordinary language. Analysis, 63(279), 190-194.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55833</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55833"/>
		<updated>2018-10-19T10:57:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrným&amp;quot; aktem ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55832</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55832"/>
		<updated>2018-10-19T10:56:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrným&amp;quot; aktem ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&amp;lt;ref&amp;gt;https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-22/edition-8/good-bad-and-intentional&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55831</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55831"/>
		<updated>2018-10-19T10:54:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad &amp;quot;záměrným&amp;quot; aktem ve dvou verzích scénářů:&lt;br /&gt;
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí.&amp;quot; Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano. &lt;br /&gt;
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: &amp;quot;Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí.&amp;quot;  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.&lt;br /&gt;
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55830</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55830"/>
		<updated>2018-10-18T14:04:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]] (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Experiment ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55829</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55829"/>
		<updated>2018-10-18T14:02:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě ([https://en.wikipedia.org/wiki/Joshua_Knobe více zde]).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zájemci o více informací se mohou podívat kupř. na krátký rozhovor [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde].&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55828</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55828"/>
		<updated>2018-10-18T14:01:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zájemci o více informací se mohou podívat kupř. na krátký rozhovor [https://www.youtube.com/watch?v=d9yrjfZFkKA zde].&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55827</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55827"/>
		<updated>2018-10-18T13:59:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o experimentu kupř. v rozhovoru zde.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Logika_reaktance.png&amp;diff=55826</id>
		<title>Soubor:Logika reaktance.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Logika_reaktance.png&amp;diff=55826"/>
		<updated>2018-10-18T13:51:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: Pourmarek načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Logika reaktance.png&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Logika reaktance - vlastní tvorba (PM)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reaktance&amp;diff=55825</id>
		<title>Reaktance</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reaktance&amp;diff=55825"/>
		<updated>2018-10-18T13:17:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Logika reaktance.png|thumb|206x206px|Logika teorie [[reaktance]] je pozoruhodně jednoduchá: čím silnější je subjektivně pociťované ohrožení svobody, resp. čím silnější je hrozba eliminací těchto svobod, tím silnější je opačná reakce.]]&lt;br /&gt;
Reaktance je teorie vytvořená Jackem W. Brehmem prvně publikovaná v roce 1966 v článku &amp;quot;''A theory of psychological reactance&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;Brehm, J. W. (1966). A theory of psychological reactance.&amp;lt;/ref&amp;gt; Teorie popisuje motivační tendenci člověka reagovat na omezení své subjektivně pociťované svobody opačnou reakcí, aniž by si toho byl dotyčný vědom. V psychologické literatuře tak bývá teorie reaktance někdy spojována s [[Reaktance|bumerangovým efektem]],&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Boomerang_effect_(psychology)&amp;lt;/ref&amp;gt; kdy intervence za určitých podmínek může vést k opačné reakci než požadované. Teorie má tedy důležité důsledky v různých oblastech aplikované psychologie - v psychoterapii a kupř. v práci s drogově závislými.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Reactance_(psychology)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle teorie můžeme konstatovat, že:&lt;br /&gt;
# Velikost efektu reaktance je úměrný subjektivně pociťovanému ohrožení jedincovy svobody/možnosti volby.&lt;br /&gt;
# Čím je proporce/množství subjektivně pociťovaných možností větší, tím intenzivnější je i reaktance.&lt;br /&gt;
# Čím více je svobodné chování ohroženo jeho eliminací, tím větší je subjektivně pociťovaná hrozba - tím větší bude i reaktance.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55824</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55824"/>
		<updated>2018-10-18T12:36:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55823</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55823"/>
		<updated>2018-10-18T12:35:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''.&amp;lt;ref&amp;gt;Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55822</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55822"/>
		<updated>2018-10-18T12:34:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''. Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55821</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55821"/>
		<updated>2018-10-18T12:33:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px|Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''. Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55820</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55820"/>
		<updated>2018-10-18T12:33:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Joshua knobe.jpg|thumb|240x240px]]&lt;br /&gt;
Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''. Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55819</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55819"/>
		<updated>2018-10-18T12:27:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů &amp;quot;lidového konceptu záměrného jednání&amp;quot; ''(Folk concept of Intention and Intentional action)''. Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do [[experimentální filosofie]], zároveň ale do značné míry souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55818</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55818"/>
		<updated>2018-10-18T12:23:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů [[experimentální filosofie]], zároveň do značné části souvisí s [[Kognitivní psychologie|kognitivní psychologií]] a [[Teorie mysli|teorií mysli]].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55817</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55817"/>
		<updated>2018-10-18T12:22:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů [[experimentální filosofie]].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55816</id>
		<title>Knobův efekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knob%C5%AFv_efekt&amp;diff=55816"/>
		<updated>2018-10-18T12:22:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: Založena nová stránka s textem „Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů experimentální filosofie.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů experimentální filosofie.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%ADch_reprezentac%C3%AD&amp;diff=54997</id>
		<title>Teorie sociálních reprezentací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%ADch_reprezentac%C3%AD&amp;diff=54997"/>
		<updated>2018-06-07T21:04:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: překopírování původní stránky do nové (úprava názvu stránky)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:2003Moscovici2.jpg|thumb|370x370px|Původem rumunský sociální psycholog Serge Moscovici publikoval většinu svých prací ve francouzštině. Patrně i proto je teorie významně rozšířena právě ve Francii, kde v roce 2014 Moscovici zemřel (1925 Brăila - 2014 Paříž).]]&lt;br /&gt;
Teorie sociálních reprezentací je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká [[Diskurzivní analýza|diskurzivní analýze]] a [[Sociální konstruktivismus|sociálnímu konstruktivismu]]. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Wikia.com (2018). Dostupné z: http://psychology.wikia.com/wiki/Social_representation_theory&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných &amp;quot;soutěžících&amp;quot; reprezentací uvnitř komunity / kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Voelklein, C., &amp;amp; Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture &amp;amp; psychology, 11(4), 431-454.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše &amp;quot;kontinentální&amp;quot; teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní polyfázie a triadický vztah sociálních reprezentací ==&lt;br /&gt;
Specifikem teorie je postulování '''kognitivní polyfázie'''. Moscovici tvrdí, že racionální přístupy (pojmenované jako kognitivní styly) mohou být protikladného charakteru jak z individuálního, tak skupinového hlediska.  Sociální reprezentace jsou vytvářeny uvnitř jedince ve vztahu k sociálnímu kontextu. Sociální reprezentace jsou jak produktem člověka, tak obdobně naopak působí na jedincův způsob porozumění světu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv menšiny na skupinu ==&lt;br /&gt;
Moscovici se narozdíl kupř. od Solomona Asche soustředil na vliv menšiny na skupinu. Ve svém experimentu zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s domluvenými spolupracovníky, kteří byli v menšině. Byla vytvořena skupina (4 probandi a 2 spolupracovníci), následně bylo skupině prezentováno 36 tvarů odlišného odstínu modré. Participanti měli po prezentaci říci barvu podnětu nahlas. Spolupracovníci pokaždé systematicky záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez spolupracovníků ve skupině chybovost dosahovala 0.25 %, v případě přítomnosti spolupracovníků chybovost vzrostla na 8,4 %. Alespoň jednou odpovědělo v souladu s menšinou až 32 % účastníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Šerek J. (2016). Masarykova univerzita. Dostupné z: is.muni.cz/el/1423/jaro2016/PSY108/um/konformita_prednaska2016.pptx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jedinec_a_spole%C4%8Dnost,_psychika_a_spole%C4%8Dnost&amp;diff=54996</id>
		<title>Jedinec a společnost, psychika a společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jedinec_a_spole%C4%8Dnost,_psychika_a_spole%C4%8Dnost&amp;diff=54996"/>
		<updated>2018-06-07T21:04:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:&lt;br /&gt;
# jedna pohlíží na jedince skrze společnost &lt;br /&gt;
# druhá na společnost skrze jedince &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem &lt;br /&gt;
* podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem &lt;br /&gt;
* vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty... &lt;br /&gt;
* jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''H. Arendtová''' hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Emile Durkheim ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* publikoval významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti &lt;br /&gt;
* jeho snahou bylo objektivně zkoumat '''sociální fakta''' - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou &lt;br /&gt;
* sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita &lt;br /&gt;
* poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků &lt;br /&gt;
* Durkheim ustavuje pojem '''kolektivních reprezentací''', jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit &lt;br /&gt;
* '''kolektivní reprezentace''' je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály) &lt;br /&gt;
* pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit &lt;br /&gt;
* sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena &lt;br /&gt;
* úkolem [[sociální psychologie]] je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují &lt;br /&gt;
* společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými&lt;br /&gt;
* Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss) &lt;br /&gt;
* kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Strukturalismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pojímá sociálno jako dvousložkové &lt;br /&gt;
# '''kultura''' a společnost jsou doménou zákona &lt;br /&gt;
# '''přirozenost''' je pod nadvládou pudů &lt;br /&gt;
* teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu &lt;br /&gt;
* příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Genetická sociální psychologie == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* teoretický směr, který klade důraz na '''interakci''' &lt;br /&gt;
* jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové '''Baldwin, Mead''' a '''Cooley''' &lt;br /&gt;
* snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cooley'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* rozlišuje: &lt;br /&gt;
# '''primární skupiny ''' (intimita pocitu &amp;quot;my&amp;quot;) &lt;br /&gt;
# '''sekundární''' (anonymní funkční vztahy) skupiny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Baldwin'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických zvláštností nelze konstruovat sociálno &lt;br /&gt;
* ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem &lt;br /&gt;
* jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia: &lt;br /&gt;
# '''objektivní stadium''' - neosobní vztah jedince ke všem podnětům  &lt;br /&gt;
# '''projektivní stadium''' - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot  &lt;br /&gt;
# '''subjektivní stadium''' - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou  &lt;br /&gt;
# '''ejektivní stadium''' - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe &lt;br /&gt;
* toto je vlastní předmět [[sociální psychologie]] &lt;br /&gt;
* jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem [[socializace jedince|socializace]] &lt;br /&gt;
* musí přijímat [[Sociální normy|normy]], pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování &lt;br /&gt;
* společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem &lt;br /&gt;
* 2 přístupy &lt;br /&gt;
# ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem) &lt;br /&gt;
# ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme '''sociální pouto'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sociální pouto ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* pokusy o vysvětlení tohoto termínu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Durkheim ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''sociální fakt''' - výlučný předmět sociálního bádání, jsou to pravidla nebo způsoby chování lidí, které lze popsat, vysvětlit, existují nezávisle na nás, ale mají donucovací sílu  &lt;br /&gt;
* za klíčovou pro integraci společnosti považuje solidaritu a rozlišuje 2 základní formy:&lt;br /&gt;
# mechanická – založená na přesvědčeních, hodnotách, zvycích, projevuje se u malých kmenových společenství, zemědělských pospolitostí, kdy se všichni dívají na svět jedním způsobem &lt;br /&gt;
# organická – vzájemná závislost založená na rozdělení práce, u moderních velkých společností, pouta díky této závislost jsou velmi silné, lidé jsou na sobě velmi závislí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* společnost utváří celek, který je větší než suma jeho částí, a studium společnosti je na odlišné úrovni než studium jedinců  &lt;br /&gt;
* analogie s '''živým organismem''': celá osobnost je více než suma orgánu a buněk, které tvoří tělo, tak jako celá společnost je více než jen  &lt;br /&gt;
* společnost je nadindividuální, jedinec se „rozpouští“ v tom společenském a vytváří tak to nadindividuální (individuální psychiky se rozpouští v kolektivní psychice)  &lt;br /&gt;
* společnost jedince nejen přesahuje, ale také určuje jeho chování a myšlení  &lt;br /&gt;
* předmětem psychologie mají býti individuální reprezentace (vědomí), zatímco předmětem sociologie a sociální psychologie má být kolektivní reprezentace (vědomí)  &lt;br /&gt;
* široký souhrn sociálních fenoménů jako náboženství, morálky, vědy, jazyk, mýty, rituály, právo, móda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moscovici - sociální reprezentace === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* obrací se k pojmu kolektivní reprezentace jako ke ztracenému pojmu &lt;br /&gt;
* pojem se uchytil v antropologii, ale zmizel ze sociologie &lt;br /&gt;
* zlikvidoval adjektivum individuální i kolektivní a nahradil to adjektivem sociální &lt;br /&gt;
* jeho tématem je tedy '''[[Teorie sociálních reprezentací|sociální reprezentace]]''' &lt;br /&gt;
* sociální reprezentace je spojena spíše se společenskými skupinami (ne s celou společností) &lt;br /&gt;
* chce sledovat, jak se v jednotlivých skupinách sociální reprezentace utvářejí a jak ovlivňují chování a jednání lidí &lt;br /&gt;
* sociální reprezentaci chápe jako '''postoj''' - důraz na poznání, je to pojetí světonázorové &lt;br /&gt;
* otázka, zda je věda věcí několika málo jedinců, nebo jestli proniká do veřejného života a jak v tomto případě ovlivňuje ten světonázor &lt;br /&gt;
* studie, jaká je sociální reprezentace psychoanalýzy &lt;br /&gt;
* máme studovat to, co je společnosti aktuální, co je zrovna předmětem zájmu &lt;br /&gt;
* jaké jsou debaty mezi skupinami, mezi jedinci, mezi jedinci a skupinami apod. &lt;br /&gt;
* máme také studovat vliv masmédií, které jsou součástí našeho vědomí o světě &lt;br /&gt;
* tvrdil, že nepřijímáme všechny informace, ale přijímáme ty, které jsou zprostředkovány nějakou autoritou &lt;br /&gt;
* odlišnost od Durkheima - kolektivní a individuální reprezentaci nahrazuje sociální reprezentací, čímž vzniká otázka, kdo je nositelem této reprezentace &lt;br /&gt;
* nositelem bude asi spíše jedinec, protože se jedná o jeho pohled na svět &lt;br /&gt;
* popírá to, co je pro Durkheima typické, že existuje něco nadinidviduálního &lt;br /&gt;
* Moskovici se ptá, jak se vytvářejí sociální reprezentace &lt;br /&gt;
* vzniká v interakcích mezi lidmi, debatami o poznání, hodnotách &lt;br /&gt;
* '''kolektivní reprezentace''' vzniká interakcí mezi jedinci, skupinami a institucemi a je jedinečná pro každou společnost &lt;br /&gt;
* když je psychologické striktně oddělováno od společenského, tak jak může to psychologické pronikat do toho společenského &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* řeší to duální koncepcí člověka - '''člověk má dvojí vědomí''' &lt;br /&gt;
* jedno vědomí se týká individuality člověka zakotvené v jeho těle - počitky emoce, potřeby › obsah individuálního vědomí  &lt;br /&gt;
* druhé vědomí se týká jeho zakotvení ve společnosti - morálka, hodnoty, poznání › obsah kolektivního vědomí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* morální pravidla tvoří předpoklad a důsledek společenského způsobu života &lt;br /&gt;
* kolektivní vědomí má i materiální podobu &lt;br /&gt;
* tvoří ji jazyk, příběhy, vyprávění (to, čím je to uchopitelné, přenositelné, uchovatelné) &lt;br /&gt;
* máme sice dvě vědomí (jsme individuální bytosti, ale máme něco i ze společnosti), ale ony tato vědomí jsou propojená - to je řečení otázky sociálního pouta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Von Cranach === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* je to reakcí na Moskoviciho, chce do toho vnést jasno &lt;br /&gt;
* rozlišuje sociální a sociálně-individuální reprezentace &lt;br /&gt;
* zaměřuje se na analýzu těchto reprezentací a snaží se vysvětlit vztah z hlediska jednání &lt;br /&gt;
* sociální reprezentaci považuje za '''soubor organizovaného poznání''', jakoby zobecněné poznání &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Genetická sociální psychologie (2. linie) === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* genetická - vývojová &lt;br /&gt;
* patří sem '''Baldwin, Cooly, Mead''' &lt;br /&gt;
* vycházejí ze sociální interakce při vysvětlování vzniku já, procesu [[socializace jedince|socializace]], při vysvětlení vztahu jedince a společnosti &lt;br /&gt;
* nestaví proti sobě společnost a jedince, ale chápou jedince a společnost jako celek &lt;br /&gt;
* dospělí jedinci jsou nositeli sociálna a při interakci s dítětem utvářejí jeho začlenění do společnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Baldwin === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* rozlišuje 4. stádia vývoje dítěte: &lt;br /&gt;
# '''objektivní stádium''' - druzí lidé i předměty vyvolávají u dítěte neosobní reakce, dítě reaguje na všechno stejně, na hračky i lidi &lt;br /&gt;
# '''projektivní stádium''' - dítě se promítá do reakcí druhých osob a dokáže ty druhé rozlišit, reaguje na blízké osoby &lt;br /&gt;
# '''subjektivní stádium''' - dítě si uvědomuje reakce druhých vůči sobě samému, je to počátek sebeuvědomování, vytváření vlastního já &lt;br /&gt;
# '''ejektivní stádium''' (vyhození) - proces se obrací, dítě si začíná utvářet obraz druhých lidí podle sebe sama, podle vlastního mínění &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mead ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''zrcadlové já a generalizovaný druhý''' - pojmy, které mají zachytit to sociálno podstatnou úlohu přikládá rolím a postojům, které dítě přebírá, a to především od generalizovaných druhých &lt;br /&gt;
* v interakcích jde o symbolickou povahu výměn (slova, gesta) &lt;br /&gt;
* při výměnách dochází ke sdílení symbolů a jejich významů &lt;br /&gt;
* zdůrazňuje roli symboličnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Henry Wallon - teorie člověka jako bytosti sociálně genetické ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* původně pediatr – pozoroval novorozence &lt;br /&gt;
* východisko - dítě je od narození závislé na svém prostředí, tato závislost trvá dlouho (období neotenie = závislosti, nezralosti) &lt;br /&gt;
* tato závislost je dána biologicky, ale tím zároveň je předurčena sociální podstata člověka, nikoli tlakem vnějšího sociálního prostředí, ale z biologické nutnosti se člověk stává sociálním &lt;br /&gt;
* nezralost je důvodem k tomu, že dítěti musí být potřeby uspokojovány vnějším světem &lt;br /&gt;
* dítě se obrací k lidem (křikem, pláčem) a to, že se dítě k lidem obrací &lt;br /&gt;
* Wallon nazývá '''posturálně expresivní orientace''' &lt;br /&gt;
* vztah, který je zprostředkováván emocemi a poté gesty, se rozšiřuje poté i k jiným lidem &lt;br /&gt;
* zdůrazňuje, že potvrzením gesta dítěte ukazuje dítěte, že to gesto má nějaký význam &lt;br /&gt;
* dítě se velmi rychle dostává do symbolického řádu &lt;br /&gt;
* rychle se učí významům symbolů &lt;br /&gt;
* při uspokojování biologických potřeb se dítěti dostává i něčeho víc - laskání, hlazení, při těchto interakcích dítě dospívá k uvědomování si druhého &lt;br /&gt;
* vnitřní druhý je zvnitřněný sociální zprostředkovatel (ten, kdo uspokojoval jeho potřeby) &lt;br /&gt;
* emoční stádium - do 8. měsíce života - splývá tam to, co je rozpoznáváno v druhém a v sobě samém &lt;br /&gt;
* závislost na druhých lidech nutí dítě regulovat svou činnost a kontrolovat ji na druhém jako v zrcadle &lt;br /&gt;
* '''vnitřní druhý''' je výsledkem interpretačního dialogu postupným zpřesňováním smyslu vlastního chování &lt;br /&gt;
* zároveň se tak utlumuje spontánní chování a zesiluje se podléhání tlaku dospělých &lt;br /&gt;
* vnitřní druhý je na jedné straně v jedinci něčím stálým, co stále nosíme v sobě a může to být naším vnitřním hlasem &lt;br /&gt;
* na druhé straně se ten vnitřní druhý mění a vyvíjí, protože se mění svět a my &lt;br /&gt;
* se mu musíme přizpůsobit &lt;br /&gt;
* vnitřní druhý je to, co tvoří spoj (sociální pouto) mezi jedincem a společností &lt;br /&gt;
* vývoj Wallonova vnitřního druhého začíná mnohem dřív něž vývoj Meadova &lt;br /&gt;
* generalizovaného druhého, vnitřní druhý je od začátku založen na sdílení významu &lt;br /&gt;
* důraz na autoregulaci (vlastní kontrolu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alexej Nikolajevič Leoťjev - kulturně historická koncepce psychiky === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* založeno na interakci a styku dítěte a dospělého &lt;br /&gt;
* to společenské je zakotveno v nástrojích, předmětech, které vytvořily předchozí generace a které se staly kulturním dědictvím &lt;br /&gt;
* dítě začíná svůj psychický vývoj vnější činností a tím si osvojuje manipulaci s nástroji, které mají tu společenskohistorickou podstatu &lt;br /&gt;
* práce „Problémy psychického vývoje“ &lt;br /&gt;
* vychází z Vygotského, ale často odkazuje i na Durkheima a Wallona &lt;br /&gt;
* v ontogenezi dítě vstupuje do zvláštního vztahu se světem předmětů a jevů, které charakterizují lidské schopnosti &lt;br /&gt;
* i u nejjednodušších předmětů a nástrojů dítě musí pochopit jejich kvality (smysl) &lt;br /&gt;
* to se děje při praktické manipulaci s těmi předměty, dělá to neobratně, proto mu pomáhají dospělí, dospělí jsou tam velice důležití, učí totiž dítě manipulovat správně s těmi předměty &lt;br /&gt;
* dítě dlouho s předmětem manipuluje, než pochopí jeho skutečný význam &lt;br /&gt;
* vztah dítě – dospělý – nástroj - tím se dítě učí zasahovat předmětem do vnějšího světa &lt;br /&gt;
* pak se tyto operace zvnitřňují a pak je další důležitý krok – musí se to naučit pojmenovat &lt;br /&gt;
* rozhodující je ten praktický ráz předmětné činností (manipulace s nástrojem), kterým se dítě dostává do toho sociálního &lt;br /&gt;
* slovo je pro dítě nejprve jen nějakým signálem, aby k tomu dítě obrátilo pozornost, ale trvá dlouho, než dítě spojí slovo s předmětem &lt;br /&gt;
* další krok, když dítě začne ze slov dělat složitější věty &lt;br /&gt;
* zabývá se i myšlenkovými operacemi, které jsou již podmíněny znaky a symboly &lt;br /&gt;
* prvotní je předmětná činnost s nezbytnou přítomností dospělých &lt;br /&gt;
* sociální pouto je podle nich tvořeno materiálním světem&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace&amp;diff=54995</id>
		<title>Teorie sociální reprezentace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace&amp;diff=54995"/>
		<updated>2018-06-07T20:46:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pourmarek: /* Vliv menšin na skupinu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:2003Moscovici2.jpg|thumb|370x370px|Původem rumunský sociální psycholog Serge Moscovici publikoval většinu svých prací ve francouzštině. Patrně i proto je teorie významně rozšířena právě ve Francii, kde v roce 2014 Moscovici zemřel (1925 Brăila - 2014 Paříž).]]&lt;br /&gt;
Teorie sociální reprezentace je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká [[Diskurzivní analýza|diskurzivní analýze]] a [[Sociální konstruktivismus|sociálnímu konstruktivismu]]. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Wikia.com (2018). Dostupné z: http://psychology.wikia.com/wiki/Social_representation_theory&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných &amp;quot;soutěžících&amp;quot; reprezentací uvnitř komunity / kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Voelklein, C., &amp;amp; Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture &amp;amp; psychology, 11(4), 431-454.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše &amp;quot;kontinentální&amp;quot; teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní polyfázie a triadický vztah sociálních reprezentací ==&lt;br /&gt;
Specifikem teorie je postulování '''kognitivní polyfázie'''. Moscovici tvrdí, že racionální přístupy (pojmenované jako kognitivní styly) mohou být protikladného charakteru jak z individuálního, tak skupinového hlediska.  Sociální reprezentace jsou vytvářeny uvnitř jedince ve vztahu k sociálnímu kontextu. Sociální reprezentace jsou jak produktem člověka, tak obdobně naopak působí na jedincův způsob porozumění světu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv menšiny na skupinu ==&lt;br /&gt;
Moscovici se narozdíl kupř. od Solomona Asche soustředil na vliv menšiny na skupinu. Ve svém experimentu zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s domluvenými spolupracovníky, kteří byli v menšině. Byla vytvořena skupina (4 probandi a 2 spolupracovníci), následně bylo skupině prezentováno 36 tvarů odlišného odstínu modré. Participanti měli po prezentaci říci barvu podnětu nahlas. Spolupracovníci pokaždé systematicky záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez spolupracovníků ve skupině chybovost dosahovala 0.25 %, v případě přítomnosti spolupracovníků chybovost vzrostla na 8,4 %. Alespoň jednou odpovědělo v souladu s menšinou až 32 % účastníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Šerek J. (2016). Masarykova univerzita. Dostupné z: is.muni.cz/el/1423/jaro2016/PSY108/um/konformita_prednaska2016.pptx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pourmarek</name></author>
		
	</entry>
</feed>