<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Radka.Plankova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Radka.Plankova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Radka.Plankova"/>
	<updated>2026-04-20T17:43:59Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MMVS)&amp;diff=30896</id>
		<title>Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MMVS)&amp;diff=30896"/>
		<updated>2016-01-31T22:46:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba''' (anglicky International Interlibrary Loan) je typ služby umožňující uživatelům vypůjčit si dokumenty, které nemá žádná knihovna na území státu ve svém fondu a zároveň také umožňuje vypůjčit dokumenty zahraničním knihovnám z vlastního fondu. Řídí se obecně závaznými právními předpisy a doporučeními IFLA a Zásadami meziknihovních výpůjčních služeb ČR. MMVS je základním prvkem programu IFLA pro Všeobecnou dostupnost publikací (UAP). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Informace by měly být přístupné každému a hranice států by pro ně neměly být překážkou. Úkolem MMVS je tedy zajištění rovnoprávného přístupu k zahraničním dokumentům. Proto je důležitá vzájemná kooperace mezi vědeckými knihovnami a vědecko-informačními středisky po celém světě, které jsou prostředníkem mezi uživatelem a daným informačním pramenem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MMVS je jednou z nejdůležitějších knihovních služeb, která se zaměřuje na spolupráci při zpřístupňování informací, při zabezpečení dostupnosti dokumentů nebo kopií těchto dokumentů a je součástí programu „Universal Availability of Publications“, přijatého organizací UNESCO v roce 1982. ''„Základní myšlenkou programu UAP , která ovlivňuje nejen mezinárodní spolupráci v meziknihovních službách, je fakt, že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá.“''&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Tradiční metody užití knihovních materiálů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2016-01-31]. urn:nbn:cz:ik-12335. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12335&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa ===&lt;br /&gt;
MMVS se v České republice řídí těmito legislativními předpisy:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Zákon%20č.%20257/2001%20Sb.,%20o%20knihovnách%20a%20podmínkách%20provohttp://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257Vyhl.htm Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/archiv/Zasady_meziknihovni_vypujcni_sluzby.htm#Mezin%C3%A1rodn%C3%AD Zásady meziknihovních výpůjčních služeb ČR]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na území České republiky jsou dle výše uvedených legislativních předpisů povinny zabezpečit MMVS pro ostatní knihovny na našem území tyto knihovny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovny České republiky,&lt;br /&gt;
*Státní technické knihovny,&lt;br /&gt;
*Knihovny Akademie věd České republiky,&lt;br /&gt;
*Moravské zemské knihovny v Brně,&lt;br /&gt;
*Vědecké knihovny v Olomouci,&lt;br /&gt;
*Národní lékařské knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Žádost ===&lt;br /&gt;
Žádost o zprostředkování informačního pramenu můžeme podat buď v písemné nebo elektronické formě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními prvky žádosti jsou:&lt;br /&gt;
*údaje o žádající knihovně,&lt;br /&gt;
*údaje o dodávající knihovně,&lt;br /&gt;
*údaje o žádaném dokumentu (bibliografický popis, signatura, pramen citace),&lt;br /&gt;
*způsob zprostředkování dokumentu (výpůjčka, fotokopie),&lt;br /&gt;
*lhůta na vyřízení,&lt;br /&gt;
*informace o ceně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MMVS je placenou službou, pro jednoduché placení byl vytvořen [https://www.nkp.cz/sluzby/czech-ifla-voucher-scheme IFLA voucher], který usnadňuje placení pomocí voucherů, místo složitému přepočítávání měn jednotlivých států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DDS ==&lt;br /&gt;
'''Dodávání dokumentů''' (anglicky Document Delivery Service) je dle TDKIV ''„trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého vývoje se význam tohoto pojmu stále mění, základní formy jsou však tyto:&lt;br /&gt;
*Meziknihovní výpůjčka (ILL – Interlibrary Loan) – umožňuje zapůjčení dokumentů z jiné knihovny &lt;br /&gt;
*Komerční dokumentové dodavatelské služby (CDS – Commercial Document Supply ) – nákup dokumentů skrze dodavatelské služby, které shromažďují informační zdroje&lt;br /&gt;
*Elektronické dodávání dokumentů (EDD – Electronic Document Delivery) – celý proces – od objednávky po příjem dokumentů je elektronickou formou&lt;br /&gt;
*Sdílení zdrojů (RS – Resource Sharing) – na základě kooperačních sbírek knihovny zpřístupňují své vlastní zdroje jiným knihovnám&lt;br /&gt;
*Vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání (RDS – Remote Document Access and Supply)&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Terminologické otázky dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 11 [cit. 2016-01-31]. urn:nbn:cz:ik-12269. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12269&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie provozovatelů a poskytovatelů DDS ===&lt;br /&gt;
V současné době existuje mnoho dodavatelů dokumentů a není jednoduché si mezi nimi vybrat toho nejvýhodnějšího. Také je nelze jednoznačně kategorizovat, protože mnozí spadají do více kategorií.&lt;br /&gt;
Můžeme je členit například podle:&lt;br /&gt;
* '''Způsobu vlastnictví fondu primárních dokumentů na:'''&lt;br /&gt;
**Instituce bez vlastního fondu primárních dokumentů (např. OCLC, BIOSIS)&lt;br /&gt;
**Instituce s vlastním fondem primárních dokumentů (národní knihovny, [[Databáze EBSCOhost|EBSCO]])&lt;br /&gt;
**Instituce s vlastním specializovaným fondem primárních dokumentů (knihovny výzkumných ústavů)&lt;br /&gt;
*'''Způsobu poskytování elektronických dokumentů na:'''&lt;br /&gt;
**Služby dodávající elektronické dokumenty na CD-ROM (ADONIS)&lt;br /&gt;
**Služby dodávající elektronické dokumenty prostřednictvím webu (většina komerčních poskytovatelů)&lt;br /&gt;
**Služby poskytující elektronické kopie tištěných dokumentů (konsorcia knihoven)&lt;br /&gt;
**Služby, které převedly tištěné dokumenty trvale do elektronické podoby (digitální knihovny)&lt;br /&gt;
**Služby databázových center a agentur(komerční poskytovatelé)&lt;br /&gt;
**Služby, které zpřístupňují elektronická periodika ([[Databáze ProQuest|ProQuest]], [[Databáze EBSCOhost|EBSCO]])&lt;br /&gt;
**Služby, které průběžně informují uživatele o nových časopisech&lt;br /&gt;
*'''Fyzického způsobu dodání dokumentů na:'''&lt;br /&gt;
**Dokumenty stažené z internetu&lt;br /&gt;
**Dokumenty přijaté elektronickou poštou&lt;br /&gt;
**Dokumenty přijaté faxem&lt;br /&gt;
**Dokumenty přijaté poštou&lt;br /&gt;
*'''Způsobu úhrady za elektronické dokumenty:'''&lt;br /&gt;
**Volný přístup&lt;br /&gt;
**Předplatné&lt;br /&gt;
**Platba za zhlédnutí (pay-per-view)&lt;br /&gt;
**Platba za užití (pay-per-use)&lt;br /&gt;
*'''Oborového zaměření'''&lt;br /&gt;
*'''Teritoriálního zaměření''' (mezinárodní, národní, lokální)&lt;br /&gt;
*'''Typu uživatele''' (interní, externí)&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Typologie provozovatelů a poskytovatelů služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 2 [cit. 2016-01-31]. urn:nbn:cz:ik-12360. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12360&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přehled významných center poskytujících DDS ===&lt;br /&gt;
*'''ADONIS''' v Nizozemí&lt;br /&gt;
*'''BLDSC''' (British Library Document Supply Center) ve Velké Británii&lt;br /&gt;
*'''CISTI''' (The Canada Institute for Scientific and Technical Information) v Kanadě&lt;br /&gt;
*'''INFOtrieve''' v USA&lt;br /&gt;
*'''INIST''' (Insitut de l´Information Scientifique et Technique) ve Francii&lt;br /&gt;
*'''JASON''' (Journal Articles Sent On demaNd) v Německu&lt;br /&gt;
*'''SUBITO''' (z italštiny „okamžitě“) v Německu&lt;br /&gt;
*'''UnCover''' v USA &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[http://ikaros.cz/ Seriál o problematice služeb dodávání dokumentů]&lt;br /&gt;
*[http://www.nkp.cz/sluzby/legms Legislativní dokumenty meziknihovních služeb]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Meziknihovní výpůjční služby|Meziknihovní výpůjční služba]]&lt;br /&gt;
*[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální fond knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
služba, knihovna, dokument&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MMVS)&amp;diff=30895</id>
		<title>Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MMVS)&amp;diff=30895"/>
		<updated>2016-01-31T22:46:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: Založena nová stránka s textem „'''Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba''' (anglicky International Interlibrary Loan) je typ služby umožňující uživatelům vypůjčit si …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba''' (anglicky International Interlibrary Loan) je typ služby umožňující uživatelům vypůjčit si dokumenty, které nemá žádná knihovna na území státu ve svém fondu a zároveň také umožňuje vypůjčit dokumenty zahraničním knihovnám z vlastního fondu. Řídí se obecně závaznými právními předpisy a doporučeními IFLA a Zásadami meziknihovních výpůjčních služeb ČR. MMVS je základním prvkem programu IFLA pro Všeobecnou dostupnost publikací (UAP). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Informace by měly být přístupné každému a hranice států by pro ně neměly být překážkou. Úkolem MMVS je tedy zajištění rovnoprávného přístupu k zahraničním dokumentům. Proto je důležitá vzájemná kooperace mezi vědeckými knihovnami a vědecko-informačními středisky po celém světě, které jsou prostředníkem mezi uživatelem a daným informačním pramenem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MMVS je jednou z nejdůležitějších knihovních služeb, která se zaměřuje na spolupráci při zpřístupňování informací, při zabezpečení dostupnosti dokumentů nebo kopií těchto dokumentů a je součástí programu „Universal Availability of Publications“, přijatého organizací UNESCO v roce 1982. ''„Základní myšlenkou programu UAP , která ovlivňuje nejen mezinárodní spolupráci v meziknihovních službách, je fakt, že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá.“''&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Tradiční metody užití knihovních materiálů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2016-01-31]. urn:nbn:cz:ik-12335. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12335&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa ===&lt;br /&gt;
MMVS se v České republice řídí těmito legislativními předpisy:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Zákon%20č.%20257/2001%20Sb.,%20o%20knihovnách%20a%20podmínkách%20provohttp://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257Vyhl.htm Vyhláška 88/2002 Sb. Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/archiv/Zasady_meziknihovni_vypujcni_sluzby.htm#Mezin%C3%A1rodn%C3%AD Zásady meziknihovních výpůjčních služeb ČR]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na území České republiky jsou dle výše uvedených legislativních předpisů povinny zabezpečit MMVS pro ostatní knihovny na našem území tyto knihovny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovny České republiky,&lt;br /&gt;
*Státní technické knihovny,&lt;br /&gt;
*Knihovny Akademie věd České republiky,&lt;br /&gt;
*Moravské zemské knihovny v Brně,&lt;br /&gt;
*Vědecké knihovny v Olomouci,&lt;br /&gt;
*Národní lékařské knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Žádost ===&lt;br /&gt;
Žádost o zprostředkování informačního pramenu můžeme podat buď v písemné nebo elektronické formě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základními prvky žádosti jsou:&lt;br /&gt;
*údaje o žádající knihovně,&lt;br /&gt;
*údaje o dodávající knihovně,&lt;br /&gt;
*údaje o žádaném dokumentu (bibliografický popis, signatura, pramen citace),&lt;br /&gt;
*způsob zprostředkování dokumentu (výpůjčka, fotokopie),&lt;br /&gt;
*lhůta na vyřízení,&lt;br /&gt;
*informace o ceně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MMVS je placenou službou, pro jednoduché placení byl vytvořen [https://www.nkp.cz/sluzby/czech-ifla-voucher-scheme IFLA voucher], který usnadňuje placení pomocí voucherů, místo složitému přepočítávání měn jednotlivých států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DDS ==&lt;br /&gt;
'''Dodávání dokumentů''' (anglicky Document Delivery Service) je dle TDKIV ''„trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“''. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého vývoje se význam tohoto pojmu stále mění, základní formy jsou však tyto:&lt;br /&gt;
*Meziknihovní výpůjčka (ILL – Interlibrary Loan) – umožňuje zapůjčení dokumentů z jiné knihovny &lt;br /&gt;
*Komerční dokumentové dodavatelské služby (CDS – Commercial Document Supply ) – nákup dokumentů skrze dodavatelské služby, které shromažďují informační zdroje&lt;br /&gt;
*Elektronické dodávání dokumentů (EDD – Electronic Document Delivery) – celý proces – od objednávky po příjem dokumentů je elektronickou formou&lt;br /&gt;
*Sdílení zdrojů (RS – Resource Sharing) – na základě kooperačních sbírek knihovny zpřístupňují své vlastní zdroje jiným knihovnám&lt;br /&gt;
*Vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání (RDS – Remote Document Access and Supply)&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Terminologické otázky dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 11 [cit. 2016-01-31]. urn:nbn:cz:ik-12269. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12269&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie provozovatelů a poskytovatelů DDS ===&lt;br /&gt;
V současné době existuje mnoho dodavatelů dokumentů a není jednoduché si mezi nimi vybrat toho nejvýhodnějšího. Také je nelze jednoznačně kategorizovat, protože mnozí spadají do více kategorií.&lt;br /&gt;
Můžeme je členit například podle:&lt;br /&gt;
* '''Způsobu vlastnictví fondu primárních dokumentů na:'''&lt;br /&gt;
**Instituce bez vlastního fondu primárních dokumentů (např. OCLC, BIOSIS)&lt;br /&gt;
**Instituce s vlastním fondem primárních dokumentů (národní knihovny, [[Databáze EBSCOhost|EBSCO]])&lt;br /&gt;
**Instituce s vlastním specializovaným fondem primárních dokumentů (knihovny výzkumných ústavů)&lt;br /&gt;
*'''Způsobu poskytování elektronických dokumentů na:'''&lt;br /&gt;
**Služby dodávající elektronické dokumenty na CD-ROM (ADONIS)&lt;br /&gt;
**Služby dodávající elektronické dokumenty prostřednictvím webu (většina komerčních poskytovatelů)&lt;br /&gt;
**Služby poskytující elektronické kopie tištěných dokumentů (konsorcia knihoven)&lt;br /&gt;
**Služby, které převedly tištěné dokumenty trvale do elektronické podoby (digitální knihovny)&lt;br /&gt;
**Služby databázových center a agentur(komerční poskytovatelé)&lt;br /&gt;
**Služby, které zpřístupňují elektronická periodika ([[Databáze ProQuest|ProQuest]], [[Databáze EBSCOhost|EBSCO]])&lt;br /&gt;
**Služby, které průběžně informují uživatele o nových časopisech&lt;br /&gt;
*'''Fyzického způsobu dodání dokumentů na:'''&lt;br /&gt;
**Dokumenty stažené z internetu&lt;br /&gt;
**Dokumenty přijaté elektronickou poštou&lt;br /&gt;
**Dokumenty přijaté faxem&lt;br /&gt;
**Dokumenty přijaté poštou&lt;br /&gt;
*'''Způsobu úhrady za elektronické dokumenty:'''&lt;br /&gt;
**Volný přístup&lt;br /&gt;
**Předplatné&lt;br /&gt;
**Platba za zhlédnutí (pay-per-view)&lt;br /&gt;
**Platba za užití (pay-per-use)&lt;br /&gt;
*'''Oborového zaměření'''&lt;br /&gt;
*'''Teritoriálního zaměření''' (mezinárodní, národní, lokální)&lt;br /&gt;
*'''Typu uživatele''' (interní, externí)&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Typologie provozovatelů a poskytovatelů služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 2 [cit. 2016-01-31]. urn:nbn:cz:ik-12360. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12360&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přehled významných center poskytujících DDS ===&lt;br /&gt;
*'''ADONIS''' v Nizozemí&lt;br /&gt;
*'''BLDSC''' (British Library Document Supply Center) ve Velké Británii&lt;br /&gt;
*'''CISTI''' (The Canada Institute for Scientific and Technical Information) v Kanadě&lt;br /&gt;
*'''INFOtrieve''' v USA&lt;br /&gt;
*'''INIST''' (Insitut de l´Information Scientifique et Technique) ve Francii&lt;br /&gt;
*'''JASON''' (Journal Articles Sent On demaNd) v Německu&lt;br /&gt;
*'''SUBITO''' (z italštiny „okamžitě“) v Německu&lt;br /&gt;
*'''UnCover''' v USA &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[http://ikaros.cz/ Seriál o problematice služeb dodávání dokumentů]&lt;br /&gt;
*[http://www.nkp.cz/sluzby/legms Legislativní dokumenty meziknihovních služeb]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Meziknihovní výpůjční služby|Meziknihovní výpůjční služba]]&lt;br /&gt;
*[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální fond knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
služba, knihovna, dokument&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Knihovny_jako_fyzick%C3%A9_sb%C3%ADrky&amp;diff=30889</id>
		<title>Portál:Informační studia a knihovnictví/Knihovny jako fyzické sbírky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Knihovny_jako_fyzick%C3%A9_sb%C3%ADrky&amp;diff=30889"/>
		<updated>2016-01-31T21:45:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* [[Architektura knihoven]]&lt;br /&gt;
* [[Archiv|Archivy]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovny státní správy]]&lt;br /&gt;
* [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)]]&lt;br /&gt;
* [[Muzea]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Soukromá knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Školní knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Odborné knihovny&lt;br /&gt;
** [[Akademická knihovna]] | [[Lékařské knihovny]] | [[Muzejní knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Um%C4%9Bn%C3%AD,_architektura,_muzeologie&amp;diff=28862</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Umění, architektura, muzeologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Um%C4%9Bn%C3%AD,_architektura,_muzeologie&amp;diff=28862"/>
		<updated>2016-01-06T21:40:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: Založena nová stránka s textem „== Arbor vitae == '''Anotace:''' Od roku 1992 vydává nakladatelství publikace o výtvarném umění, pořádání a produkci výstav. Knihy získaly mno…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Arbor vitae ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Od roku 1992 vydává nakladatelství publikace o výtvarném umění, pořádání a produkci výstav. Knihy získaly mnohá ocenění v soutěžích Nejkrásnější kniha roku, Nejkrásnější kniha světa, Magnesia Litera a další. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.arborvitae.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Computer Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství působí na knižním trhu od roku 1994 a zaměřuje se zejména na knihy s počítačovou tématikou. Mezi vydanými knihami však nalezneme mnoho titulů z oblasti designu, fotografie a architektury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.computerpress.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Česká technika==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Českého vysokého učení technického v Praze existuje již od roku 1954. Vydává skripta, vysokoškolské učebnice, odborné publikace a časopisy.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://intranet.cvut.cz/cs/struktura/ctn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Karolinum==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze bylo založeno roku 1990. Vydává učební texty, odborné monografie, časopisy a sborníky všech oborů. Spolupracuje s různými nakladateli, archivy, knihovnami a dalšími významnými institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí. Mezi významné projekty patří publikace o historii univerzity, monografie z dějin umění či vydávání české beletrie a její překlady do dalších jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metafora ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno v roce  2001. Vydává literaturu překladovou, v menší míře i knihy českých autorů. Od roku 2012 vydávají knižní řadu beletrizovaných životopisů osobností z oblasti umění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelství Masarykovy univerzity==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vydává odborné, vědecké a populárně naučné publikace, vysokoškolské učebnice s cílem zprostředkovávat výsledky vědecko-výzkumné a vzdělávací činnosti Masarykovy univerzity. Patří mezi nejproduktivnější vydavatele odborné a vědecké literatury u nás.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.muni.cz/press/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nakladatelství UMPRUM ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze začalo vydávat knihy roku 1996. Předmětem zájmu jsou knihy z oblasti teorie a dějin umění,  vydávání katalogů k výstavám, retrospektivní katalogy a vědecké a výzkumné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' https://www.umprum.cz/web/cs/nakladatelstvi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==REBO==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno roku 1992 a zaměřuje se na vydávání populárně naučných knih z oblasti historie, umění, přírody, zdraví a také na dětskou literaturu. Zakládá si na kvalitním polygrafickém zpracování a bohatém obrazovém materiálu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovart ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno roku 1994, jakožto dceřiná společnost Vydavateľstva Slovart, s.r.o. Vydává knihy jak domácích autorů, tak i licenční knihy zahraničních nakladatelů. Zaměřuje se na dětské knihy, populárně naučnou a uměnovědní literaturu a také na dovoz a prodej cizojazyčných knih o umění, designu, fotografii a architektuře.  V roce 2012 se součástí Slovartu stalo nakladatelství Brio.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zoner Press ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství spadá pod společnost Zoner Software a je na trhu od roku 2004. V začátcích se zaměřovalo na počítačovou literaturu, nyní vydává zejména literaturu pro fotografy, komiksy nebo publikace o osobním rozvoji a životním stylu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' https://www.zonerpress.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C3%A1vo-kni%C5%BEn%C3%AD_trh&amp;diff=28653</id>
		<title>Právo-knižní trh</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C3%A1vo-kni%C5%BEn%C3%AD_trh&amp;diff=28653"/>
		<updated>2016-01-04T21:59:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: Založena nová stránka s textem „== Aleš Čeněk == '''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. působí na trhu od roku 1996. Specializuje se na odbornou litera…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Aleš Čeněk ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. působí na trhu od roku 1996. Specializuje se na odbornou literaturu, zejména na publikace z oblasti práva a dalších humanitních oborů. Knihy jsou určeny jak vysokoškolským studentům, tak i lidem z odborné praxe.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.alescenek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ANAG ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Tato nakladatelská a vzdělávací společnost vznikla v roce 1990. Kromě vydávání odborných publikací a časopisů se také zaměřují na pořádání seminářů. Vydávají publikace z oblasti právní, ekonomické a volného času.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.anag.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ARMEX PUBLISHING ==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Společnost byla založena v roce 2003 v Praze. Soustředí se na vydávání kapesních zákonů a učebnic pro střední a vyšší odborné školy veřejnoprávní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.armexpublishing.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Auditorium==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství působí na knižním trhu od roku 2006. Specializuje se zejména na odbornou a populárně naučnou literaturu z oblasti práva a historie. Nakladatelství spolupracuje s odborníky z praxe, vědeckými pracovišti a vysokými školami. Publikují tedy také výstupy z grantů a dalších výzkumných činností.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.auditorium.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==C. H. Beck==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' C. H. Beck patří k nejvýznamnějším evropským nakladatelstvím se specializací na právo a ekonomii a existuje již přes 250 let. Jeho česká pobočka vznikla roku 1993. Mezi další aktivity nakladatelství patří Akademie C. H. Beck pořádající odborné semináře z právní oblasti a také právní informační systém Beck-online – databáze s denně aktualizovanými informacemi pro právní praxi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.beck.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Karolinum==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze bylo založeno roku 1990. Vydává učební texty, odborné monografie, časopisy a sborníky všech oborů. Spolupracuje s různými nakladateli, archivy, knihovnami a dalšími významnými institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí. Mezi významné projekty patří publikace o historii univerzity, monografie z dějin umění či vydávání české beletrie a její překlady do dalších jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==KEY Publishing==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje na vydávání odborných publikací zejména pro studenty středních a vysokých škol. Mezi oblasti zájmu patří právo a ekonomie, ale také beletrie v rámci edice pro volný čas. Bylo založeno roku 2006.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.keypublishing.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Leges==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství zaměřující se na právní literaturu bylo založeno v roce 2008. Knihy jsou vydávány v šesti edicích: Komentátor (komentáře k jednotlivým ustanovením zákonů), Glosátor (stručné, výstižné poznámky), Student, Praktik, Teoretik a Extra (beletrie).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.knihyleges.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Sagit==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřením na právní a ekonomickou literaturu bylo založeno v roce 2006. Mezi nejvýznamnější produkty patří edice ÚZ (úplné znění zákonů). Kromě knih vydávají také časopis či software účetního průvodce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.sagit.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Wolters Kluwer==&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nizozemská společnost Wolters Kluwer existuje již více než 175 let. V České republice je znám jako poskytovatel právního systému ASPI a také jako vydavatel odborných publikací z oblasti práva, účetnictví, ekonomiky a dalších.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.wolterskluwer.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16727</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16727"/>
		<updated>2015-02-04T21:15:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond|Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování |editace Informační chování - Informační chování obecně]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost|Editace hesla Informační gramotnost - pojem Informační vzdělávání ]]|| - Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl/Architektura informačního průmyslu]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Norbert Wiener]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie - Lutfija Drastilová|Human-computer Interaction  -editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu - editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronický podpis]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Certifikační autorita]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Design služeb]]|| Radka Planková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysv%C4%9Btlen%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%AD_terminologie/old&amp;diff=16722</id>
		<title>Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysv%C4%9Btlen%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%AD_terminologie/old&amp;diff=16722"/>
		<updated>2015-02-04T21:11:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Problematika '''Human-Computer Interaction''' je velice široká a zastřešuje mnoho oborů a oblastí, jimiž je ovlivňována a naplňována. Je tedy oborem průnikovým a zahrnuje v sobě například [[Informační věda|informační vědu]], počítačovou vědu, [[Ergonomie - František Rezek|ergonomii]], umění, design, psychologii, lingvistiku, [[Sociologie|sociologii]], [[Filozofie techniky a nová média|filozofii]], antropologii, fyziologii, [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]] nebo inženýrské obory. HCI se zabývá tvorbou nových technologií, ale také vylepšováním starých, jejich testováním a klasifikací. Významnou pozornost věnuje i koncovým uživatelům zařízení a faktorům, které působí při interakci člověk - počítač. Základním cílem HCI je tedy zlepšování interakce mezi uživatelem a počítačem tím, že počítač je více použitelný a vnímavý k uživatelským potřebám. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obor HCI vzniká s příchodem osobních počítačů v tzv. počítačové revoluci (na přelomu 70. a 80. let 20. století). Do té doby byly počítače určeny pouze pro experty, kteří je dokázali ovládat. Většina lidí s těmito stroji do styku nikdy nepřišla. Až počítačová revoluce se stala počátkem bodu posunu v interakci s počítači a běžný uživatel se dostal do centra zájmu softwarových firem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní terminologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Koncový uživatel''' - ''„Koncový uživatel je uživatel informací užívající koncové výsledky vyhledávání prováděného informačními službami s cílem uspokojit jeho [[Informační potřeba|informační potřeby]].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sigma&amp;quot;&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2005 [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby byly informační potřeby co nejlépe splněny, je potřeba, aby [[Informační systém|informační systémy]] byly pro uživatele co nejpřehlednější a nejlépe pochopitelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační potřeby''' - označují stav, kdy jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalosti jsou nedostatečné pro splnění určitých cílů. Jedná se o rozdíl ve stávající znalosti o problému a znalostí, kterou uživatel musí získat, aby vyřešil příslušný problém. Důvody vzniku informačních potřeb jsou mnohé a může jít například o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování'''- ''„Souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sigma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kognitivní procesy'''- nazýváme všechny mentální poznávací procesy (racionální i iracionální, vědomé i nevědomé), např. vnímání, cítění, pozornost, představivost, fantazie, paměť, myšlení, kreativita, intuice. Díky těmto procesům si člověk uvědomuje, přibližuje a osvojuje svět i sebe sama, na jejichž základě je schopen sebereflexe, rozlišování objektivního a subjektivního i vytváření hodnotových orientací a světových názorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské rozhraní'''- důležitým pojmem v problematice HCI je [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|uživatelské rozhraní]], je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem. Jeho funkčnost, vzhled, přehlednost nebo naopak nepřehlednost ovlivňují zda se uživatel příště k systému vrátí nebo se rozhodne pro systém jiný. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme různé typy uživatelských rozhraní podle přístupu v ovládání. Mezi nejznámější uživatelská rozhraní patří rozhraní, ve kterém zadáváme dotazy pomocí příkazového jazyka a rozhraní, které se ovládá prostřednictvím grafických ikon a jiných objektů na ploše monitoru. Takové rozhraní označujeme pojmem grafické uživatelské rozhraní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grafické uživatelské rozhraní neboli '''GUI''' je typ uživatelského rozhraní, který využívá namísto příkazů zadávaných pomocí jazykových prvků grafické objekty. Po kliknutí na objekt se provede určitá operace, jejíž uskutečnění by u běžného rozhraní vyžadovalo po uživateli zadání textového příkazu, říkáme tedy, že se jedná o rozhraní s přímou manipulací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s uživatelským rozhraním je velmi často užíván pojem '''User Friendliness''' neboli uživatelská přívětivost. '''User Friendliness''' vystihuje snahu navrhnout uživatelské rozhraní tak, aby práce s ním byla pro uživatele co nejpříjemnější a nejsnazší. S rozhraním se pojí i výraz [[Použitelnost - Marie Hálová|použitelnost]] ('''Usability'''), který znamená, že uživatelské rozhraní splňuje principy použitelnosti. Tehdy je pro uživatele snadné a příjemné s takovým rozhraním pracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Design''' - je termín, který může označovat jak činnost při které určitý produkt vzniká, tak výsledný produkt této činnosti. Cílem [[Informační design|designu]]je v co nejúčelnější míře propojit funkční a estetickou složku navrhovaného předmětu. Velmi při tom využívá nové materiály a technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské přívětivosti se dá dosáhnout uživatelsky orientovaným designem ('''User Centered-Design - UCD'''). '''UCD''' je filozofie, která při návrhu systému vychází z požadavků uživatele. Je to proces, který se zaměřuje na kognitivní faktory, tedy to jak vnímáme, pamatujeme si, učíme se, řešíme problémy apod., které přicházejí do úvahy HCI. UCD hledá odpovědi na otázky o uživatelích, jejich úlohách a cílech. Závěry a zjištění se využívají v tvorbě počítačových systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomie'''&lt;br /&gt;
Ergonomie je věda, která se zabývá navržením optimálních pracovních podmínek v interakci mezi člověkem a nejrůznějšími mechanismy. Cílem této vědy je tedy navrhnout individuálnímu jednotlivci jeho pracovní prostředí tak, aby zajišťovalo jeho zdraví, bezpečnost a podporovalo co nejvyšší pracovní výkon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CARD, Stuart K.; MORAN, Thomas P.; NEWELL, Allen. ''The psychology of human-computer interaction.'' Hillsdale, N.J.: LEA, 1983. xiii, 469 s. ISBN 0-89859-243-7.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Odborná publikace definující psychologii interakce člověk-počítač a ukazující jaká je propast mezi vědou a informačními potřebami uživatele. Studie se dále zabývá chováním uživatelů při interakci s počítačovými systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CARROL John M.. ''HCI models, theories, and frameworks : toward a multidisciplinary science, San Francisco.''  Morgan Kaufmann, c2003. 551 p. The Morgan Kaufmann series in interactive technologies. ISBN 1-55860-808-7.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Učebnice zabývající se multidisciplinárním oborem HCI. Každá kapitola se zaměřuje na různé vědecké analýzy nebo přístupy k oboru a všechny se snaží podat podrobné srovnání jednotlivých modelů HCI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*DROBÍKOVÁ, Barbora. Zpráva z konference Human-computer interaction a informační služby. ''Ikaros [online].'' 2008, roč. 12, č. 12 [cit. 2009-01-28]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/5125&amp;gt;. URN-NBN:cz-ik5125. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Zpráva z konference zabývající se oborem Human Computer Interaction. Autorka zde zmiňuje základní informace o tomto oboru a dále pak témata a problémy řešené na konferenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PAPÍK, R. ''Vyhledávání informací II. : Uživatelské rozhraní a vlivy oboru &amp;quot;Human-computer interaction&amp;quot;.'' Národní knihovna, 2001, č. 2, s. 81-90. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Článek zabývající se vyhledáváním v textu a uživatelským rozhraním. Poukazuje na to, jak je uživatelské rozhraní důležité ve vztahu k procesům vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WERNEROVÁ, Veronika. ''Problematika human computer interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2006. 58 s.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Diplomová práce zabývající se problematikou Human – Computer Interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích. Pojednává o problematice interakce člověka s počítačem. Ukazuje, jak člověk v interakci jedná a jaké faktory na něj působí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BRIDGER, R. S. ''Introduction to ergonomics.'' 2nd ed. London : Taylor &amp;amp; Francis, c2003. xiii, 548 s. ISBN 0-415-27377-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*LOUKOTOVÁ, Klára. ''Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů.'' Praha, 2006. 152 s., 46 s. příl., 50 obr. Diplomová práce. (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PREECE, Jennifer, ROGERS, Yvonne, SHARP, Helen. ''Interaction design : beyond human-computer interaction.'' New York : Wiley, c2002. 519 p. ISBN 0-471-49278-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Přístupnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Návrh uživatelského rozhraní - Zuzana Rousková|Návrh uživatelského rozhraní]]&lt;br /&gt;
*[[Požadavky na kvalitní IS - Barbora Vavřínová|Požadavky na kvalitní IS]]&lt;br /&gt;
*[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika - Míša Hametová|Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]*[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS - Martina Čulíková|Uživatelské chování a jeho význam při budování IS ]]&lt;br /&gt;
*[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis) - Gabriela Ferbarová|Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
uživatelské rozhraní, informační potřeba, informační chování, přístupnost webu, použitelnost webu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysv%C4%9Btlen%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%AD_terminologie/old&amp;diff=16720</id>
		<title>Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysv%C4%9Btlen%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%AD_terminologie/old&amp;diff=16720"/>
		<updated>2015-02-04T21:10:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Problematika '''Human-Computer Interaction''' je velice široká a zastřešuje mnoho oborů a oblastí, jimiž je ovlivňována a naplňována. Je tedy oborem průnikovým a zahrnuje v sobě například [[Informační věda|informační vědu]], počítačovou vědu, [[Ergonomie - František Rezek|ergonomii]], umění, design, psychologii, lingvistiku, [[Sociologie|sociologii]], [[Filozofie techniky a nová média|filozofii]], antropologii, fyziologii, [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]] nebo inženýrské obory. HCI se zabývá tvorbou nových technologií, ale také vylepšováním starých, jejich testováním a klasifikací. Významnou pozornost věnuje i koncovým uživatelům zařízení a faktorům, které působí při interakci člověk - počítač. Základním cílem HCI je tedy zlepšování interakce mezi uživatelem a počítačem tím, že počítač je více použitelný a vnímavý k uživatelským potřebám. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obor HCI vzniká s příchodem osobních počítačů v tzv. počítačové revoluci (na přelomu 70. a 80. let 20. století). Do té doby byly počítače určeny pouze pro experty, kteří je dokázali ovládat. Většina lidí s těmito stroji do styku nikdy nepřišla. Až počítačová revoluce se stala počátkem bodu posunu v interakci s počítači a běžný uživatel se dostal do centra zájmu softwarových firem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní terminologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Koncový uživatel''' - ''„Koncový uživatel je uživatel informací užívající koncové výsledky vyhledávání prováděného informačními službami s cílem uspokojit jeho [[Informační potřeba|informační potřeby]].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sigma&amp;quot;&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2005 [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby byly informační potřeby co nejlépe splněny, je potřeba, aby [[Informační systém|informační systémy]] byly pro uživatele co nejpřehlednější a nejlépe pochopitelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační potřeby''' - označují stav, kdy jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalosti jsou nedostatečné pro splnění určitých cílů. Jedná se o rozdíl ve stávající znalosti o problému a znalostí, kterou uživatel musí získat, aby vyřešil příslušný problém. Důvody vzniku informačních potřeb jsou mnohé a může jít například o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování'''- ''„Souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sigma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kognitivní procesy'''- nazýváme všechny mentální poznávací procesy (racionální i iracionální, vědomé i nevědomé), např. vnímání, cítění, pozornost, představivost, fantazie, paměť, myšlení, kreativita, intuice. Díky těmto procesům si člověk uvědomuje, přibližuje a osvojuje svět i sebe sama, na jejichž základě je schopen sebereflexe, rozlišování objektivního a subjektivního i vytváření hodnotových orientací a světových názorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské rozhraní'''- důležitým pojmem v problematice HCI je [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|uživatelské rozhraní]], je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem. Jeho funkčnost, vzhled, přehlednost nebo naopak nepřehlednost ovlivňují zda se uživatel příště k systému vrátí nebo se rozhodne pro systém jiný. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme různé typy uživatelských rozhraní podle přístupu v ovládání. Mezi nejznámější uživatelská rozhraní patří rozhraní, ve kterém zadáváme dotazy pomocí příkazového jazyka a rozhraní, které se ovládá prostřednictvím grafických ikon a jiných objektů na ploše monitoru. Takové rozhraní označujeme pojmem grafické uživatelské rozhraní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grafické uživatelské rozhraní neboli '''GUI''' je typ uživatelského rozhraní, který využívá namísto příkazů zadávaných pomocí jazykových prvků grafické objekty. Po kliknutí na objekt se provede určitá operace, jejíž uskutečnění by u běžného rozhraní vyžadovalo po uživateli zadání textového příkazu, říkáme tedy, že se jedná o rozhraní s přímou manipulací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s uživatelským rozhraním je velmi často užíván pojem '''User Friendliness''' neboli uživatelská přívětivost. '''User Friendliness''' vystihuje snahu navrhnout uživatelské rozhraní tak, aby práce s ním byla pro uživatele co nejpříjemnější a nejsnazší. S rozhraním se pojí i výraz [[Použitelnost - Marie Hálová|použitelnost]] ('''Usability'''), který znamená, že uživatelské rozhraní splňuje principy použitelnosti. Tehdy je pro uživatele snadné a příjemné s takovým rozhraním pracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Design''' - je termín, který může označovat jak činnost při které určitý produkt vzniká, tak výsledný produkt této činnosti. Cílem [[Informační design|designu]]je v co nejúčelnější míře propojit funkční a estetickou složku navrhovaného předmětu. Velmi při tom využívá nové materiály a technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské přívětivosti se dá dosáhnout uživatelsky orientovaným designem ('''User Centered-Design - UCD'''). '''UCD''' je filozofie, která při návrhu systému vychází z požadavků uživatele. Je to proces, který se zaměřuje na kognitivní faktory, tedy to jak vnímáme, pamatujeme si, učíme se, řešíme problémy apod., které přicházejí do úvahy HCI. UCD hledá odpovědi na otázky o uživatelích, jejich úlohách a cílech. Závěry a zjištění se využívají v tvorbě počítačových systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomie'''&lt;br /&gt;
Ergonomie je věda, která se zabývá navržením optimálních pracovních podmínek v interakci mezi člověkem a nejrůznějšími mechanismy. Cílem této vědy je tedy navrhnout individuálnímu jednotlivci jeho pracovní prostředí tak, aby zajišťovalo jeho zdraví, bezpečnost a podporovalo co nejvyšší pracovní výkon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CARD, Stuart K.; MORAN, Thomas P.; NEWELL, Allen. ''The psychology of human-computer interaction.'' Hillsdale, N.J.: LEA, 1983. xiii, 469 s. ISBN 0-89859-243-7.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Odborná publikace definující psychologii interakce člověk-počítač a ukazující jaká je propast mezi vědou a informačními potřebami uživatele. Studie se dále zabývá chováním uživatelů při interakci s počítačovými systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CARROL John M.. ''HCI models, theories, and frameworks : toward a multidisciplinary science, San Francisco.''  Morgan Kaufmann, c2003. 551 p. The Morgan Kaufmann series in interactive technologies. ISBN 1-55860-808-7.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Učebnice zabývající se multidisciplinárním oborem HCI. Každá kapitola se zaměřuje na různé vědecké analýzy nebo přístupy k oboru a všechny se snaží podat podrobné srovnání jednotlivých modelů HCI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*DROBÍKOVÁ, Barbora. Zpráva z konference Human-computer interaction a informační služby. ''Ikaros [online].'' 2008, roč. 12, č. 12 [cit. 2009-01-28]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/5125&amp;gt;. URN-NBN:cz-ik5125. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Zpráva z konference zabývající se oborem Human Computer Interaction. Autorka zde zmiňuje základní informace o tomto oboru a dále pak témata a problémy řešené na konferenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PAPÍK, R. ''Vyhledávání informací II. : Uživatelské rozhraní a vlivy oboru &amp;quot;Human-computer interaction&amp;quot;.'' Národní knihovna, 2001, č. 2, s. 81-90. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Článek zabývající se vyhledáváním v textu a uživatelským rozhraním. Poukazuje na to, jak je uživatelské rozhraní důležité ve vztahu k procesům vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WERNEROVÁ, Veronika. ''Problematika human computer interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2006. 58 s.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Diplomová práce zabývající se problematikou Human – Computer Interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích. Pojednává o problematice interakce člověka s počítačem. Ukazuje, jak člověk v interakci jedná a jaké faktory na něj působí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BRIDGER, R. S. ''Introduction to ergonomics.'' 2nd ed. London : Taylor &amp;amp; Francis, c2003. xiii, 548 s. ISBN 0-415-27377-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*LOUKOTOVÁ, Klára. ''Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů.'' Praha, 2006. 152 s., 46 s. příl., 50 obr. Diplomová práce. (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PREECE, Jennifer, ROGERS, Yvonne, SHARP, Helen. ''Interaction design : beyond human-computer interaction.'' New York : Wiley, c2002. 519 p. ISBN 0-471-49278-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Přístupnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Návrh uživatelského rozhraní - Zuzana Rousková|Návrh uživatelského rozhraní]]&lt;br /&gt;
*[[Požadavky na kvalitní IS - Barbora Vavřínová|Požadavky na kvalitní IS]]&lt;br /&gt;
*[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika - Míša Hametová|Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]*[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS - Martina Čulíková|Uživatelské chování a jeho význam při budování IS ]]&lt;br /&gt;
*[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis) - Gabriela Ferbarová|Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
uživatelské rozhraní, informační potřeba, informační chování, přístupnost webu, použitelnost webu,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysv%C4%9Btlen%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%AD_terminologie/old&amp;diff=16717</id>
		<title>Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_charakteristika_HCI,_vysv%C4%9Btlen%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%AD_terminologie/old&amp;diff=16717"/>
		<updated>2015-02-04T21:10:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Problematika '''Human-Computer Interaction''' je velice široká a zastřešuje mnoho oborů a oblastí, jimiž je ovlivňována a naplňována. Je tedy oborem průnikovým a zahrnuje v sobě například [[Informační věda|informační vědu]], počítačovou vědu, [[Ergonomie - František Rezek|ergonomii]], umění, design, psychologii, lingvistiku, [[Sociologie|sociologii]], [[Filozofie techniky a nová média|filozofii]], antropologii, fyziologii, [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]] nebo inženýrské obory. HCI se zabývá tvorbou nových technologií, ale také vylepšováním starých, jejich testováním a klasifikací. Významnou pozornost věnuje i koncovým uživatelům zařízení a faktorům, které působí při interakci člověk - počítač. Základním cílem HCI je tedy zlepšování interakce mezi uživatelem a počítačem tím, že počítač je více použitelný a vnímavý k uživatelským potřebám. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obor HCI vzniká s příchodem osobních počítačů v tzv. počítačové revoluci (na přelomu 70. a 80. let 20. století). Do té doby byly počítače určeny pouze pro experty, kteří je dokázali ovládat. Většina lidí s těmito stroji do styku nikdy nepřišla. Až počítačová revoluce se stala počátkem bodu posunu v interakci s počítači a běžný uživatel se dostal do centra zájmu softwarových firem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní terminologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Koncový uživatel''' - ''„Koncový uživatel je uživatel informací užívající koncové výsledky vyhledávání prováděného informačními službami s cílem uspokojit jeho [[Informační potřeba|informační potřeby]].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sigma&amp;quot;&amp;gt;Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2005 [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby byly informační potřeby co nejlépe splněny, je potřeba, aby [[Informační systém|informační systémy]] byly pro uživatele co nejpřehlednější a nejlépe pochopitelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační potřeby''' - označují stav, kdy jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalosti jsou nedostatečné pro splnění určitých cílů. Jedná se o rozdíl ve stávající znalosti o problému a znalostí, kterou uživatel musí získat, aby vyřešil příslušný problém. Důvody vzniku informačních potřeb jsou mnohé a může jít například o hledání odpovědí (''seeking answers''), redukci nejistoty (''reducing uncertainty'') nebo hledání smyslu (''making sense'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační chování'''- ''„Souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sigma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kognitivní procesy'''- nazýváme všechny mentální poznávací procesy (racionální i iracionální, vědomé i nevědomé), např. vnímání, cítění, pozornost, představivost, fantazie, paměť, myšlení, kreativita, intuice. Díky těmto procesům si člověk uvědomuje, přibližuje a osvojuje svět i sebe sama, na jejichž základě je schopen sebereflexe, rozlišování objektivního a subjektivního i vytváření hodnotových orientací a světových názorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelské rozhraní'''- důležitým pojmem v problematice HCI je [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|uživatelské rozhraní]], je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem. Jeho funkčnost, vzhled, přehlednost nebo naopak nepřehlednost ovlivňují zda se uživatel příště k systému vrátí nebo se rozhodne pro systém jiný. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme různé typy uživatelských rozhraní podle přístupu v ovládání. Mezi nejznámější uživatelská rozhraní patří rozhraní, ve kterém zadáváme dotazy pomocí příkazového jazyka a rozhraní, které se ovládá prostřednictvím grafických ikon a jiných objektů na ploše monitoru. Takové rozhraní označujeme pojmem grafické uživatelské rozhraní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grafické uživatelské rozhraní neboli '''GUI''' je typ uživatelského rozhraní, který využívá namísto příkazů zadávaných pomocí jazykových prvků grafické objekty. Po kliknutí na objekt se provede určitá operace, jejíž uskutečnění by u běžného rozhraní vyžadovalo po uživateli zadání textového příkazu, říkáme tedy, že se jedná o rozhraní s přímou manipulací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s uživatelským rozhraním je velmi často užíván pojem '''User Friendliness''' neboli uživatelská přívětivost. '''User Friendliness''' vystihuje snahu navrhnout uživatelské rozhraní tak, aby práce s ním byla pro uživatele co nejpříjemnější a nejsnazší. S rozhraním se pojí i výraz [[Použitelnost - Marie Hálová|použitelnost]] ('''Usability'''), který znamená, že uživatelské rozhraní splňuje principy použitelnosti. Tehdy je pro uživatele snadné a příjemné s takovým rozhraním pracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Design'''&lt;br /&gt;
[[Informační design|Design]] je termín, který může označovat jak činnost při které určitý produkt vzniká, tak výsledný produkt této činnosti. Cílem designu je v co nejúčelnější míře propojit funkční a estetickou složku navrhovaného předmětu. Velmi při tom využívá nové materiály a technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské přívětivosti se dá dosáhnout uživatelsky orientovaným designem ('''User Centered-Design - UCD'''). '''UCD''' je filozofie, která při návrhu systému vychází z požadavků uživatele. Je to proces, který se zaměřuje na kognitivní faktory, tedy to jak vnímáme, pamatujeme si, učíme se, řešíme problémy apod., které přicházejí do úvahy HCI. UCD hledá odpovědi na otázky o uživatelích, jejich úlohách a cílech. Závěry a zjištění se využívají v tvorbě počítačových systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomie'''&lt;br /&gt;
Ergonomie je věda, která se zabývá navržením optimálních pracovních podmínek v interakci mezi člověkem a nejrůznějšími mechanismy. Cílem této vědy je tedy navrhnout individuálnímu jednotlivci jeho pracovní prostředí tak, aby zajišťovalo jeho zdraví, bezpečnost a podporovalo co nejvyšší pracovní výkon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CARD, Stuart K.; MORAN, Thomas P.; NEWELL, Allen. ''The psychology of human-computer interaction.'' Hillsdale, N.J.: LEA, 1983. xiii, 469 s. ISBN 0-89859-243-7.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Odborná publikace definující psychologii interakce člověk-počítač a ukazující jaká je propast mezi vědou a informačními potřebami uživatele. Studie se dále zabývá chováním uživatelů při interakci s počítačovými systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CARROL John M.. ''HCI models, theories, and frameworks : toward a multidisciplinary science, San Francisco.''  Morgan Kaufmann, c2003. 551 p. The Morgan Kaufmann series in interactive technologies. ISBN 1-55860-808-7.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Učebnice zabývající se multidisciplinárním oborem HCI. Každá kapitola se zaměřuje na různé vědecké analýzy nebo přístupy k oboru a všechny se snaží podat podrobné srovnání jednotlivých modelů HCI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*DROBÍKOVÁ, Barbora. Zpráva z konference Human-computer interaction a informační služby. ''Ikaros [online].'' 2008, roč. 12, č. 12 [cit. 2009-01-28]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/5125&amp;gt;. URN-NBN:cz-ik5125. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Zpráva z konference zabývající se oborem Human Computer Interaction. Autorka zde zmiňuje základní informace o tomto oboru a dále pak témata a problémy řešené na konferenci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PAPÍK, R. ''Vyhledávání informací II. : Uživatelské rozhraní a vlivy oboru &amp;quot;Human-computer interaction&amp;quot;.'' Národní knihovna, 2001, č. 2, s. 81-90. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Článek zabývající se vyhledáváním v textu a uživatelským rozhraním. Poukazuje na to, jak je uživatelské rozhraní důležité ve vztahu k procesům vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WERNEROVÁ, Veronika. ''Problematika human computer interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2006. 58 s.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Diplomová práce zabývající se problematikou Human – Computer Interaction se zaměřením na uživatelské rozhraní ve vybraných knihovních katalozích. Pojednává o problematice interakce člověka s počítačem. Ukazuje, jak člověk v interakci jedná a jaké faktory na něj působí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BRIDGER, R. S. ''Introduction to ergonomics.'' 2nd ed. London : Taylor &amp;amp; Francis, c2003. xiii, 548 s. ISBN 0-415-27377-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*LOUKOTOVÁ, Klára. ''Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů.'' Praha, 2006. 152 s., 46 s. příl., 50 obr. Diplomová práce. (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PREECE, Jennifer, ROGERS, Yvonne, SHARP, Helen. ''Interaction design : beyond human-computer interaction.'' New York : Wiley, c2002. 519 p. ISBN 0-471-49278-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Přístupnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Návrh uživatelského rozhraní - Zuzana Rousková|Návrh uživatelského rozhraní]]&lt;br /&gt;
*[[Požadavky na kvalitní IS - Barbora Vavřínová|Požadavky na kvalitní IS]]&lt;br /&gt;
*[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika - Míša Hametová|Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]*[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS - Martina Čulíková|Uživatelské chování a jeho význam při budování IS ]]&lt;br /&gt;
*[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis) - Gabriela Ferbarová|Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
uživatelské rozhraní, informační potřeba, informační chování, přístupnost webu, použitelnost webu,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16684</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16684"/>
		<updated>2015-02-04T20:37:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond|Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování |editace Informační chování - Informační chování obecně]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost|Editace hesla Informační gramotnost - pojem Informační vzdělávání ]]|| - Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl/Architektura informačního průmyslu]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Norbert Wiener]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu - editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronický podpis]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Certifikační autorita]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Design služeb]]|| Radka Planková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pou%C5%BEitelnost/old&amp;diff=16678</id>
		<title>Použitelnost/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pou%C5%BEitelnost/old&amp;diff=16678"/>
		<updated>2015-02-04T20:32:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Použitelnost webu''' je měřítkem kvality zážitku uživatele při používání webových stránek či jiných softwarových aplikací, mobilních zařízení apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pearson&amp;quot;&amp;gt;PEARSON, Michael J., PEARSON, Ann M. An Exploratory Study Into Determining The Relative Importance Of Key Criteria In Web Usability : A Multi-criteria Approach. Journal of Computer Information Systems [online]. 2008, vol. 48, is. 4 [cit. 2008-11-30], s. 115-127. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=iih&amp;amp;AN=33723708&amp;amp;site=ehost-live&amp;gt;. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitelnost webu''' je taková vlastnost webu, která vyjadřuje, jak dobře se jeho návštěvníkům používá tj. jak rychle a dobře se v něm zorientují, jestli naleznou to, co hledají, jestli nedělají zbytečné chyby. Jednoduše řečeno, pokud je použitelnost webu dobrá, uživatel se na něm také dobře cítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vymezení použitelnosti vůči přístupnosti webu ===&lt;br /&gt;
Použitelnost webu se týká všech uživatelů webu, kdežto [[Přístupnost webu|přístupnost]] je většinou spojována především s různě handicapovanými uživateli, přístupnost je tedy podřízenou částí použitelnosti. V současnosti je už normou (i v ČR), že alespoň webové stránky veřejných institucí přístupné být musí. Použitelnost webu se na druhou stranu předepisovat nedá, měla by být ale v zájmu všech provozovatelů webů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tichy&amp;quot;&amp;gt;TICHÝ, Jan. Použitelnost webu. Výuka [online]. 2008 [cit. 2008-11-30]. Prezentace. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.jantichy.cz/vyuka/4iz228/pouzitelnost.pdf&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle použitelnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem použitelnosti webu je spokojenost návštěvníka webu a potažmo tedy i jeho opakované návštěvy webových stránek, ve kterých se rychle zorientuje a najde na nich to, co hledá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritéria použitelnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Navigace''' - navigace na webu by měla být taková, aby uživatel vždy věděl, co se stane, když se rozhodne pro určitý krok; měla by také zajistit, aby uživatel vždy věděl, kde se v rámci webu nachází. Pokud se uživatel na webu ztratí či brzy nenalezne hledané, stránky s velkou pravděpodobností opustí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pearson&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;teoh&amp;quot;&amp;gt;TEOH, K.K., et al. Explorations on Web Usability. American Journal of Applied Sciences [online]. 2008, vol. 6, is. 3 [cit. 2008-11-30], s. 424-429. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=iih&amp;amp;AN=34632368&amp;amp;site=ehost-live&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kumar&amp;quot;&amp;gt;KUMAR, Muthu, NATARAJAN, Uma, HEDBERG, John G. Usability of Web-based Knowledge Portals to Support Educational Research Organizations : A Case Study. Journal of Information [online]. 2007, vol. 2 [cit. 2008-11-30], s. 115-130. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lxh&amp;amp;AN=28691668&amp;amp;site=ehost-live&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konzistence''' - grafické prostředky, font, barva a styl písma, označení odkazů, popisky obrázků a další prvky by se měly vždy používat stejným způsobem pro stejné případy na celém webu. Např. nepoužívat podtržení slov pro zvýraznění v případě, kdy už podtržení používáme pro vyznačení odkazů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;teoh&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uspořádání obsahu''' - nejdůležitější informace na stránce by měly být, vzhledem k našim &amp;quot;západním&amp;quot; tradicím čtení zleva doprava a odshora dolů  uvedeny v její horní části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;teoh&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Personalizace''' - přizpůsobení vzhledu a obsahu stránky jednotlivému uživateli. Její využití se nejspíš liší podle účelu webu - poměrně využívaná je v případě vyhledávacích portálů ([http://google.com Google], [http://seznam.cz Seznam]), online e-mailových schránek nebo v případě portálů online komunit typu [http://myspace.com Myspace]. Na druhou stranu vědci Tarafdar a Zhang zjistili, že personalizace není zas až tak důležitým faktorem použitelnosti - mnoha uživatelům nevyhovuje trávení nadbytečného času, užití dalších navigačních prostředků a také uvádění osobních informací, které jsou pro realizaci personalizovaného obsahu a vzhledu webu nutné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pearson&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;kumar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rychlost stahování''' - souvisí s použitím multimediálního obsahu: existence obrázků, audio a video klipů stahování (načítání) stránky zpomalují, v důsledku čehož dochází ke zpoždění stahování (&amp;quot;download delay&amp;quot;). Dle výzkumů Jacoba Nielsena&amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. Web Usability : The Practice of Simplicity. 1st edition. Indianapolis : New Riders Publishing, 2000. 419 s. ISBN 156205810X.&amp;lt;/ref&amp;gt; se dá téměř jednoznačně uvést, že většina uživatelů preferuje designově méně atraktivní stránky, které se rychle načtou, oproti pomalu se načítávajícím webům s bohatým multimediálním obsahem - pokud se webové stránky dlouho načítají, uživatel ztratí zájem i trpělivost a stránky opustí. Pokud je delší načítání stránek nevyhnutelné, navrhuje Jakob Nielsen použití indikátoru, který průběžně ukazuje, jak načítání postupuje - uživatel se má při čekání čím zabavit a zároveň vidí, že nečeká nadarmo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pearson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přístupnost''' - webové stránky by měly být přístupné všem lidem, tedy i těm různě handicapovaným: nevidomým, neslyšícím, tělesně postiženým, uživatelům s neurologickými, kognitivními či řečovými poruchami. Např. by obrázky měly mít vhodný popisek, takový, aby i nevidomý člověk používající čtečku poznal, že tam nějaký obrázek je a co zobrazuje.&lt;br /&gt;
Na druhou stranu se přístupnost netýká jen handicapovaných uživatelů - web by také měl být přístupný z jakékoli softwarové platformy, měl by být vytvářen s ohledem na různá technická a softwarová omezení, se kterými se uživatel může potýkat. Obsah webu alespoň v základní textové podobě by měl být zobrazitelný v jakémkoli prohlížeči bez potřeby instalování nového softwaru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tichy&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;pearson&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;teoh&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interaktivita''' - umožnění uživatelům zanechat zpětnou vazbu. Např. kontaktní informace na tvůrce webu, tzv. guestbook, fórum apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;teoh&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednoduchost používání''' (''Ease of Use'') - pojem, který vyjadřuje očekávání uživatele na vynaložení snahy při používání webu, především při první návštěvě. U jejího posuzování v podstatě záleží na výše jmenovaných faktorech a především na cíli a obsahu webu, jeho struktuře a na schopnosti tvůrců webu využívat zpětnou vazbu ke zdokonalování použitelnosti stránky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pearson&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měřítka použitelnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Effectiveness:''' schopnost uživatele používat web (v úspěšnosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Effeciency:''' schopnost uživatele co nejrychleji vykonat požadovaný úkol (v jednotce času).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Satisfaction:''' spokojenost (pomocí komentářů, návštěvnosti...).&amp;lt;ref&amp;gt;U.S. Department of Health &amp;amp; Human Services. Usability.gov : Your guide for developing usable &amp;amp; useful Web sites [online]. [2005] , April 2008 [cit. 2008-11-30]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.usability.gov/basics/measured.html&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody testování použitelnosti webu ==&lt;br /&gt;
'''Coaching Method''': Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující, případně jeden odborník, uživatelé mají možnost se zeptat, pokud by při používání systému došlo k nějakému problému. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Co-discovery Learning''': Testování se účastní šest uživatelů a jeden testující. Uživatelé pracují ve dvojicích, plní úkoly a je pozorováno jejich uživatelské chování. Měřítka použitelnosti stejná jako výše.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Performance Measurement''': Testování se účastní šest uživatelů a jeden testující. Uživatelé pracují samostatně, po skončení testování jsou posuzována první dvě měřítka použitelnosti, použitím této metody se dá dojít ke kvantitativním výsledkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Question-asking Protocol''': Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Pozorovatel se ptá pomocí přímých otázek, uživatelé tzv. &amp;quot;myslí nahlas&amp;quot;. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Remote Testing''': Testování se účastní pět uživatelů a jeden testující. Testující a uživatelé nejsou ve stejném prostoru a (nebo) čase. Odborník má možnost pomocí technických prostředků účastníky pozorovat. Při této metodě lze posuzovat všechny tři měřítka použitelnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Retrospective Testing''': Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Uživatelé jsou při práci s počítačem nahráváni, později spolu s testujícím komentují záznam. Při této metodě lze také posuzovat všechny tři měřítka použitelnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shadowing Method''': Testování se účastní čtyři uživatelé, jeden testující a jeden odborník. Uživatelé své chování nijak nekomentují, na nic se neptají, odborník vysvětluje uživatelská chování testujícímu. Při této metodě lze posuzovat první dvě měřítka použitelnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teaching Method''': Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Účastníci testu se nejprve seznámí se systémem, pak je jim přidělen další uživatel, který není se systémem obeznámen. Úkolem &amp;quot;zaučených&amp;quot; uživatelů je vysvětlit způsob chodu systému novým uživatelům. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Thinking Aloud Protocol''': Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Uživatel je požádán, aby vyslovil své myšlenky v průběhu řešení úkolů, případně vždy po dokončení určité fáze úkolu. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Usability Evaluation : Usability Evaluation Methods [online]. [2002] [cit. 2008-11-30]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://usabilityhome.com/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-Commerce ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Pokud je web dobře použitelný, uživatel na něm najde, co potřebuje a nadále se vrací. Proto je použitelnost webu především v zájmu webů komerční sféry. Použitelnost souvisí s důvěryhodností webu (potažmo firmy) a jeho konkurenceschopností =&amp;gt; vyšší zisky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anotovaná bibliografie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Usability Evaluation : Usability Evaluation Methods'' [online]. [2002] [cit. 2008-11-30]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://usabilityhome.com/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Web, zabývající se použitelností webu, především různými metodami jejího testování.&lt;br /&gt;
*U.S. Department of Health &amp;amp; Human Services. ''Usability.gov : Your guide for developing usable &amp;amp; useful Web sites [online].'' [2005] , April 2008 [cit. 2008-11-30]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.usability.gov/basics/measured.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Průvodce pro tvorbu použitelného webu.&lt;br /&gt;
*TICHÝ, Jan. Použitelnost webu. ''Výuka [online]''. 2008 [cit. 2008-11-30]. Prezentace. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.jantichy.cz/vyuka/4iz228/pouzitelnost.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Prezentace Jana Tichého, která byla podkladem jeho přednášky v rámci Jinonických informačních pondělků, jež se konala 28. 4. 2008.&lt;br /&gt;
*NIELSEN, Jakob. ''Web Usability : The Practice of Simplicity.'' 1st edition. Indianapolis : New Riders Publishing, 2000. 419 s. ISBN 156205810X. &lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Autor v knize na základě svých mnoha zkušeností a výzkumů v oboru předkládá podrobné návody, jak vytvořit web, aby byl pro jeho uživatele co nejjednodušeji použivatelný.&lt;br /&gt;
*PEARSON, Michael J., PEARSON, Ann M. An Exploratory Study Into Determining The Relative Importance Of Key Criteria In Web Usability : A Multi-criteria Approach. Journal of Computer Information Systems [online]. 2008, vol. 48, is. 4 [cit. 2008-11-30], s. 115-127. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=iih&amp;amp;AN=33723708&amp;amp;site=ehost-live&amp;gt;. &lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Studie se zabývá pěti kritérii, která podle autorů hrají roli v hodnocení použitelnosti webu jejími uživateli. V úvahu bere i specifické individuální rozdíly mezi jednotlivými uživateli.&lt;br /&gt;
*TEOH, K.K., et al. Explorations on Web Usability. ''American Journal of Applied Sciences [online]''. 2008, vol. 6, is. 3 [cit. 2008-11-30], s. 424-429. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=iih&amp;amp;AN=34632368&amp;amp;site=ehost-live&amp;gt;. &lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Autoři navrhují metodiku posuzování použitelnosti webových stránek, součástí je i prezentace výsledků průzkumu.&lt;br /&gt;
*KUMAR, Muthu, NATARAJAN, Uma, HEDBERG, John G. Usability of Web-based Knowledge Portals to Support Educational Research Organizations : A Case Study. ''Journal of Information [online]''. 2007, vol. 2 [cit. 2008-11-30], s. 115-130. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lxh&amp;amp;AN=28691668&amp;amp;site=ehost-live&amp;gt;. &lt;br /&gt;
:'''Anotace:''' Článek se zabývá použitelností znalostního portálu jedné vzdělávací organizace, součástí studie je i dotazník, pomocí jehož výsledků bylo dosaženo zlepšení použitelnosti portálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Přístupnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele - Marie Batrlová|Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&lt;br /&gt;
*[[Human-computer Interaction]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
použitelnost webu, přístupnost webu, metody, personalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16673</id>
		<title>Design služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16673"/>
		<updated>2015-02-04T20:19:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a [[Marketing|marketingu]]. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot;&amp;gt;HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální trendy ==&lt;br /&gt;
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková ekonomika. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měření kvality služeb ==&lt;br /&gt;
'''SERVQUAL''' je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman &amp;amp; Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.&amp;lt;ref&amp;gt;SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aspekty kvalitní služby ==&lt;br /&gt;
* '''Přínos''' - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji. &lt;br /&gt;
* '''Použitelnost''' - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.&lt;br /&gt;
* '''Komplexita''' - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem.&lt;br /&gt;
* '''Empatie''' - otevřená, upřímná a srozumitelná [[Komunikace|komunikace]] se zákazníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nástroje na zlepšení služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkumné nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k poznání cílové skupiny. &lt;br /&gt;
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====&lt;br /&gt;
* '''Persony''' - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze.&lt;br /&gt;
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník.&lt;br /&gt;
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.&lt;br /&gt;
==== Příklady analytických nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Business Case''' - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony.&lt;br /&gt;
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel.&lt;br /&gt;
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Designové nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.&lt;br /&gt;
==== Příklady designových nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Bi-zón''' - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy.&lt;br /&gt;
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání. &lt;br /&gt;
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Design zaměřený na člověka ==&lt;br /&gt;
[[Design]] zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov ''hear, create, deliver'' - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Má tři fáze:'''&lt;br /&gt;
* '''Žádoucnost''' - co lidé chtějí.&lt;br /&gt;
* '''Proveditelnost''' - co je technicky a organizačně proveditelné.&lt;br /&gt;
* '''Životaschopnost''' - co je finančně životaschopné.&amp;lt;ref&amp;gt;IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&lt;br /&gt;
* HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&lt;br /&gt;
*K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf&lt;br /&gt;
* SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Public relations|Public Relations]]&lt;br /&gt;
*[[Sociologie organizace a řízení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
design, služba, marketing, metodologie, nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16671</id>
		<title>Přístupnost webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16671"/>
		<updated>2015-02-04T20:19:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Přístupný web''' je takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho smyslem je tedy odstranit bariéry webu tak, aby jej uživatelé mohli bez problémů používat.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti přístupného webu ==&lt;br /&gt;
Přístupnost je jednou z vlastností [[webová stránka|webové stránky]], úzce souvisí s pojmem [[použitelnost webu]]. Přístupný web umožňuje plnohodnotné použítí všem uživatelům bez ohledu na jejich hendikep, znalosti a dovednosti nebo také jejich technické vybavení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní principy přístupnosti:'''&lt;br /&gt;
* obsah webové stránky je vhodně strukturován pomocí nadpisů,&lt;br /&gt;
* web má dostatečně barevný kontrast písma,&lt;br /&gt;
* text je dobře čitelný,&lt;br /&gt;
* grafické prvky mají definovanou textovou alternativu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Znevýhodnění uživatelé ==&lt;br /&gt;
Přístupnost webu vznikla kvůli zdravotně znevýhodněným uživatelům. Se svým hendikepem se většinou vyrovnávají nástroji a [[asistivní technologie|asistivními technologiemi]], které jim pomáhají překonat většinu případných překážek.&amp;lt;ref&amp;gt;ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi znevýhodněné uživatele však kromě nich řadíme také uživatele se  zobrazovacími problémy, kteří mají různé hardwarové a softwarové vybavení a také uživatele s nevyhovujícím pracovním prostředím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další kategorií uživatelů nejsou lidé, ale roboti vyhledávačů. Ti potřebují dobře napsaný HTML kód a také mapu celého webu, která zjednodušuje robotům orientaci na stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší kategorii znevýhodněných uživatelů tvoří návštěvníci s mobilním zařízením. Pro přístup na web z tohoto typu zařízení je důležitý zejména optimalizovaný layout, velké odkazy na které je možné kliknout prstem, správně uspořádaný a rychlý web. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy v oblasti přístupnosti webu == &lt;br /&gt;
[http://www.w3.org/WAI/ Web Accessibility Initiative] (WAI) - je nejznámnější iniciativou v oblasti přístupného webu. Zabývá se vývojem nových technologií, výzkumem, výchovou, vzděláváním, poskytováním nástrojů a vydáváním odborných návodů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://webaim.org/ Web Accessibility in Mind] (WebAIM) - je americká nezisková organizace, která si klade za cíl šířit povědomí o přístupnosti a použitelnosti webu pro všechny skupiny znevýhodněných uživatelů. Věnuje se publikační činnosti, účastní se výzkumů, podílí se na legislativním procesu a vyváří softwarové nástroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metodiky a legislativní předpisy přístupnosti webu v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://blindfriendly.cz/ Blind Friendly Web] - je první subjekt v České republice, který se začal systematicky zabývat přístupností webu. Funguje od roku 2000. Soustředí se na tzv. reálnou přístupnost webu, kdy se nezaměřují pouze na rovinu technicko-teoretickou, ale na přístupnost nahlížejí v kontextu všeho, co na ni má vliv.&amp;lt;ref&amp;gt;Přístupný web nejen pro zrakově postižené. Blind Friendly Web: přístupnost webových stránek [online]. © 2000-2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; [http://blindfriendly.cz/metodika Metodiku] zpracoval Mgr. Radek Pavliček. Obsahuje pravidla s nejvyšší, střední a nejnižší prioritou a návod na kontrolu přístupnosti stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Weby státní správy - U webů státní správy je přístupnost naprostou nezbytností. Jejich povinností je poskytovat informace všem občanům bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákonná úprava přístupnosti webů státní správy ===&lt;br /&gt;
Zákonná úprava nařizuje všem webům státní správy, aby byly zpracovány dle za tímto účelem vypracovaných pravidel přístupnosti. Za porušení pravidel hrozí úřadu vyměření pokuty. Avšak podle studie přístupnosti webových stránek státní správy se takto vždy neděje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastější nedostatky:'''&lt;br /&gt;
* hlavní navigace je tvořena pomocí obrázků, ke kterým není přiřazena alternativní textová podoba,&lt;br /&gt;
* nesrozumitelná a nekonzistentní navigace,&lt;br /&gt;
* nejednoznačné texty odkazů,&lt;br /&gt;
* nekorektně vyznačené prvky tvořící nadpisy ve zdrojovém kódu.&amp;lt;ref&amp;gt;Studie Přístupnost webových stránek státní správy. Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://www.pristupnost.cz/pristupnost-webovych-stranek-statni-spravy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/&lt;br /&gt;
*ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ Pravidla přístupnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://poslepu.cz POmoc SLEPým Uživatelům – přístupnost webových stránek, asistivní technologie pro handicapované uživatele]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Human-computer Interaction]]&lt;br /&gt;
*[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele - Marie Batrlová|Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
přístupnost webu, použitelnost webu, metodika, státní správa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16664</id>
		<title>Přístupnost webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16664"/>
		<updated>2015-02-04T19:37:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Přístupný web''' je takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho smyslem je tedy odstranit bariéry webu tak, aby jej uživatelé mohli bez problémů používat.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti přístupného webu ==&lt;br /&gt;
Přístupnost je jednou z vlastností [[webová stránka|webové stránky]], úzce souvisí s pojmem [[použitelnost webu]]. Přístupný web umožňuje plnohodnotné použítí všem uživatelům bez ohledu na jejich hendikep, znalosti a dovednosti nebo také jejich technické vybavení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní principy přístupnosti:'''&lt;br /&gt;
* obsah webové stránky je vhodně strukturován pomocí nadpisů,&lt;br /&gt;
* web má dostatečně barevný kontrast písma,&lt;br /&gt;
* text je dobře čitelný,&lt;br /&gt;
* grafické prvky mají definovanou textovou alternativu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Znevýhodnění uživatelé ==&lt;br /&gt;
Přístupnost webu vznikla kvůli zdravotně znevýhodněným uživatelům. Se svým hendikepem se většinou vyrovnávají nástroji a [[asistivní technologie|asistivními technologiemi]], které jim pomáhají překonat většinu případných překážek.&amp;lt;ref&amp;gt;ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi znevýhodněné uživatele však kromě nich řadíme také uživatele se  zobrazovacími problémy, kteří mají různé hardwarové a softwarové vybavení a také uživatele s nevyhovujícím pracovním prostředím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další kategorií uživatelů nejsou lidé, ale roboti vyhledávačů. Ti potřebují dobře napsaný HTML kód a také mapu celého webu, která zjednodušuje robotům orientaci na stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší kategorii znevýhodněných uživatelů tvoří návštěvníci s mobilním zařízením. Pro přístup na web z tohoto typu zařízení je důležitý zejména optimalizovaný layout, velké odkazy na které je možné kliknout prstem, správně uspořádaný a rychlý web. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy v oblasti přístupnosti webu == &lt;br /&gt;
[http://www.w3.org/WAI/ Web Accessibility Initiative] (WAI) - je nejznámnější iniciativou v oblasti přístupného webu. Zabývá se vývojem nových technologií, výzkumem, výchovou, vzděláváním, poskytováním nástrojů a vydáváním odborných návodů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://webaim.org/ Web Accessibility in Mind] (WebAIM) - je americká nezisková organizace, která si klade za cíl šířit povědomí o přístupnosti a použitelnosti webu pro všechny skupiny znevýhodněných uživatelů. Věnuje se publikační činnosti, účastní se výzkumů, podílí se na legislativním procesu a vyváří softwarové nástroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metodiky a legislativní předpisy přístupnosti webu v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://blindfriendly.cz/ Blind Friendly Web] - je první subjekt v České republice, který se začal systematicky zabývat přístupností webu. Funguje od roku 2000. Soustředí se na tzv. reálnou přístupnost webu, kdy se nezaměřují pouze na rovinu technicko-teoretickou, ale na přístupnost nahlížejí v kontextu všeho, co na ni má vliv.&amp;lt;ref&amp;gt;Přístupný web nejen pro zrakově postižené. Blind Friendly Web: přístupnost webových stránek [online]. © 2000-2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; [http://blindfriendly.cz/metodika Metodiku] zpracoval Mgr. Radek Pavliček. Obsahuje pravidla s nejvyšší, střední a nejnižší prioritou a návod na kontrolu přístupnosti stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Weby státní správy - U webů státní správy je přístupnost naprostou nezbytností. Jejich povinností je poskytovat informace všem občanům bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákonná úprava přístupnosti webů státní správy ===&lt;br /&gt;
Zákonná úprava nařizuje všem webům státní správy, aby byly zpracovány dle za tímto účelem vypracovaných pravidel přístupnosti. Za porušení pravidel hrozí úřadu vyměření pokuty. Avšak podle studie přístupnosti webových stránek státní správy se takto vždy neděje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastější nedostatky:'''&lt;br /&gt;
* hlavní navigace je tvořena pomocí obrázků, ke kterým není přiřazena alternativní textová podoba,&lt;br /&gt;
* nesrozumitelná a nekonzistentní navigace,&lt;br /&gt;
* nejednoznačné texty odkazů,&lt;br /&gt;
* nekorektně vyznačené prvky tvořící nadpisy ve zdrojovém kódu.&amp;lt;ref&amp;gt;Studie Přístupnost webových stránek státní správy. Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://www.pristupnost.cz/pristupnost-webovych-stranek-statni-spravy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/&lt;br /&gt;
*ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ Pravidla přístupnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://poslepu.cz POmoc SLEPým Uživatelům – přístupnost webových stránek, asistivní technologie pro handicapované uživatele]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Human-computer Interaction]]&lt;br /&gt;
*[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele - Marie Batrlová|Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
přístupnost webu, použitelnost webu, metodika, státní správa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16663</id>
		<title>Přístupnost webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16663"/>
		<updated>2015-02-04T19:36:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Přístupný web''' je takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho smyslem je tedy odstranit bariéry webu tak, aby jej uživatelé mohli bez problémů používat.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti přístupného webu ==&lt;br /&gt;
Přístupnost je jednou z vlastností [[webová stránka|webové stránky]], úzce souvisí s pojmem [[použitelnost webu]]. Přístupný web umožňuje plnohodnotné použítí všem uživatelům bez ohledu na jejich hendikep, znalosti a dovednosti nebo také jejich technické vybavení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní principy přístupnosti:'''&lt;br /&gt;
* obsah webové stránky je vhodně strukturován pomocí nadpisů&lt;br /&gt;
* web má dostatečně barevný kontrast písma&lt;br /&gt;
* text je dobře čitelný&lt;br /&gt;
* grafické prvky mají definovanou textovou alternativu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Znevýhodnění uživatelé ==&lt;br /&gt;
Přístupnost webu vznikla kvůli zdravotně znevýhodněným uživatelům. Se svým hendikepem se většinou vyrovnávají nástroji a [[asistivní technologie|asistivními technologiemi]], které jim pomáhají překonat většinu případných překážek.&amp;lt;ref&amp;gt;ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi znevýhodněné uživatele však kromě nich řadíme také uživatele se  zobrazovacími problémy, kteří mají různé hardwarové a softwarové vybavení a také uživatele s nevyhovujícím pracovním prostředím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další kategorií uživatelů nejsou lidé, ale roboti vyhledávačů. Ti potřebují dobře napsaný HTML kód a také mapu celého webu, která zjednodušuje robotům orientaci na stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší kategorii znevýhodněných uživatelů tvoří návštěvníci s mobilním zařízením. Pro přístup na web z tohoto typu zařízení je důležitý zejména optimalizovaný layout, velké odkazy na které je možné kliknout prstem, správně uspořádaný a rychlý web. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy v oblasti přístupnosti webu == &lt;br /&gt;
[http://www.w3.org/WAI/ Web Accessibility Initiative] (WAI) - je nejznámnější iniciativou v oblasti přístupného webu. Zabývá se vývojem nových technologií, výzkumem, výchovou, vzděláváním, poskytováním nástrojů a vydáváním odborných návodů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://webaim.org/ Web Accessibility in Mind] (WebAIM) - je americká nezisková organizace, která si klade za cíl šířit povědomí o přístupnosti a použitelnosti webu pro všechny skupiny znevýhodněných uživatelů. Věnuje se publikační činnosti, účastní se výzkumů, podílí se na legislativním procesu a vyváří softwarové nástroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metodiky a legislativní předpisy přístupnosti webu v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://blindfriendly.cz/ Blind Friendly Web] - je první subjekt v České republice, který se začal systematicky zabývat přístupností webu. Funguje od roku 2000. Soustředí se na tzv. reálnou přístupnost webu, kdy se nezaměřují pouze na rovinu technicko-teoretickou, ale na přístupnost nahlížejí v kontextu všeho, co na ni má vliv.&amp;lt;ref&amp;gt;Přístupný web nejen pro zrakově postižené. Blind Friendly Web: přístupnost webových stránek [online]. © 2000-2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; [http://blindfriendly.cz/metodika Metodiku] zpracoval Mgr. Radek Pavliček. Obsahuje pravidla s nejvyšší, střední a nejnižší prioritou a návod na kontrolu přístupnosti stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Weby státní správy - U webů státní správy je přístupnost naprostou nezbytností. Jejich povinností je poskytovat informace všem občanům bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákonná úprava přístupnosti webů státní správy ===&lt;br /&gt;
Zákonná úprava nařizuje všem webům státní správy, aby byly zpracovány dle za tímto účelem vypracovaných pravidel přístupnosti. Za porušení pravidel hrozí úřadu vyměření pokuty. Avšak podle studie přístupnosti webových stránek státní správy se takto vždy neděje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastější nedostatky:'''&lt;br /&gt;
* hlavní navigace je tvořena pomocí obrázků, ke kterým není přiřazena alternativní textová podoba&lt;br /&gt;
* nesrozumitelná a nekonzistentní navigace&lt;br /&gt;
* nejednoznačné texty odkazů&lt;br /&gt;
* nekorektně vyznačené prvky tvořící nadpisy ve zdrojovém kódu.&amp;lt;ref&amp;gt;Studie Přístupnost webových stránek státní správy. Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://www.pristupnost.cz/pristupnost-webovych-stranek-statni-spravy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/&lt;br /&gt;
*ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ Pravidla přístupnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://poslepu.cz POmoc SLEPým Uživatelům – přístupnost webových stránek, asistivní technologie pro handicapované uživatele]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
*[[Human-computer Interaction]]&lt;br /&gt;
*[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele - Marie Batrlová|Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
přístupnost webu, použitelnost webu, metodika, státní správa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16662</id>
		<title>Přístupnost webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16662"/>
		<updated>2015-02-04T19:35:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Přístupný web''' je takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho smyslem je tedy odstranit bariéry webu tak, aby jej uživatelé mohli bez problémů používat.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti přístupného webu ==&lt;br /&gt;
Přístupnost je jednou z vlastností [[webová stránka|webové stránky]], úzce souvisí s pojmem [[použitelnost webu]]. Přístupný web umožňuje plnohodnotné použítí všem uživatelům bez ohledu na jejich hendikep, znalosti a dovednosti nebo také jejich technické vybavení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní principy přístupnosti:'''&lt;br /&gt;
* obsah webové stránky je vhodně strukturován pomocí nadpisů&lt;br /&gt;
* web má dostatečně barevný kontrast písma&lt;br /&gt;
* text je dobře čitelný&lt;br /&gt;
* grafické prvky mají definovanou textovou alternativu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Znevýhodnění uživatelé ==&lt;br /&gt;
Přístupnost webu vznikla kvůli zdravotně znevýhodněným uživatelům. Se svým hendikepem se většinou vyrovnávají nástroji a [[asistivní technologie|asistivními technologiemi]], které jim pomáhají překonat většinu případných překážek.&amp;lt;ref&amp;gt;ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi znevýhodněné uživatele však kromě nich řadíme také uživatele se  zobrazovacími problémy, kteří mají různé hardwarové a softwarové vybavení a také uživatele s nevyhovujícím pracovním prostředím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další kategorií uživatelů nejsou lidé, ale roboti vyhledávačů. Ti potřebují dobře napsaný HTML kód a také mapu celého webu, která zjednodušuje robotům orientaci na stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší kategorii znevýhodněných uživatelů tvoří návštěvníci s mobilním zařízením. Pro přístup na web z tohoto typu zařízení je důležitý zejména optimalizovaný layout, velké odkazy na které je možné kliknout prstem, správně uspořádaný a rychlý web. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy v oblasti přístupnosti webu == &lt;br /&gt;
[http://www.w3.org/WAI/ Web Accessibility Initiative] (WAI) - je nejznámnější iniciativou v oblasti přístupného webu. Zabývá se vývojem nových technologií, výzkumem, výchovou, vzděláváním, poskytováním nástrojů a vydáváním odborných návodů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://webaim.org/ Web Accessibility in Mind] (WebAIM) - je americká nezisková organizace, která si klade za cíl šířit povědomí o přístupnosti a použitelnosti webu pro všechny skupiny znevýhodněných uživatelů. Věnuje se publikační činnosti, účastní se výzkumů, podílí se na legislativním procesu a vyváří softwarové nástroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metodiky a legislativní předpisy přístupnosti webu v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://blindfriendly.cz/ Blind Friendly Web] - je první subjekt v České republice, který se začal systematicky zabývat přístupností webu. Funguje od roku 2000. Soustředí se na tzv. reálnou přístupnost webu, kdy se nezaměřují pouze na rovinu technicko-teoretickou, ale na přístupnost nahlížejí v kontextu všeho, co na ni má vliv.&amp;lt;ref&amp;gt;Přístupný web nejen pro zrakově postižené. Blind Friendly Web: přístupnost webových stránek [online]. © 2000-2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; [http://blindfriendly.cz/metodika Metodiku] zpracoval Mgr. Radek Pavliček. Obsahuje pravidla s nejvyšší, střední a nejnižší prioritou a návod na kontrolu přístupnosti stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Weby státní správy - U webů státní správy je přístupnost naprostou nezbytností. Jejich povinností je poskytovat informace všem občanům bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákonná úprava přístupnosti webů státní správy ===&lt;br /&gt;
Zákonná úprava nařizuje všem webům státní správy, aby byly zpracovány dle za tímto účelem vypracovaných pravidel přístupnosti. Za porušení pravidel hrozí úřadu vyměření pokuty. Avšak podle studie přístupnosti webových stránek státní správy se takto vždy neděje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastější nedostatky:'''&lt;br /&gt;
* hlavní navigace je tvořena pomocí obrázků, ke kterým není přiřazena alternativní textová podoba&lt;br /&gt;
* nesrozumitelná a nekonzistentní navigace&lt;br /&gt;
* nejednoznačné texty odkazů&lt;br /&gt;
* nekorektně vyznačené prvky tvořící nadpisy ve zdrojovém kódu.&amp;lt;ref&amp;gt;Studie Přístupnost webových stránek státní správy. Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://www.pristupnost.cz/pristupnost-webovych-stranek-statni-spravy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/&lt;br /&gt;
*ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ Pravidla přístupnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://poslepu.cz POmoc SLEPým Uživatelům – přístupnost webových stránek, asistivní technologie pro handicapované uživatele]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Human-computer Interaction]]&lt;br /&gt;
*[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele - Marie Batrlová|Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
přístupnost webu, použitelnost webu, metodika, státní správa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16660</id>
		<title>Design služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16660"/>
		<updated>2015-02-04T19:28:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a [[Marketing|marketingu]]. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot;&amp;gt;HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální trendy ==&lt;br /&gt;
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková ekonomika. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měření kvality služeb ==&lt;br /&gt;
'''SERVQUAL''' je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman &amp;amp; Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.&amp;lt;ref&amp;gt;SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aspekty kvalitní služby ==&lt;br /&gt;
* '''Přínos''' - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji. &lt;br /&gt;
* '''Použitelnost''' - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.&lt;br /&gt;
* '''Komplexita''' - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem.&lt;br /&gt;
* '''Empatie''' - otevřená, upřímná a srozumitelná [[Komunikace|komunikace]] se zákazníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nástroje na zlepšení služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkumné nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k poznání cílové skupiny. &lt;br /&gt;
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====&lt;br /&gt;
* '''Persony''' - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze.&lt;br /&gt;
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník.&lt;br /&gt;
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.&lt;br /&gt;
==== Příklady analytických nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Business Case''' - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony.&lt;br /&gt;
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel.&lt;br /&gt;
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Designové nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.&lt;br /&gt;
==== Příklady designových nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Bi-zón''' - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy.&lt;br /&gt;
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání. &lt;br /&gt;
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Design zaměřený na člověka ==&lt;br /&gt;
[[Design]] zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov ''hear, create, deliver'' - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Má tři fáze:'''&lt;br /&gt;
* '''Žádoucnost''' - co lidé chtějí.&lt;br /&gt;
* '''Proveditelnost''' - co je technicky a organizačně proveditelné.&lt;br /&gt;
* '''Životaschopnost''' - co je finančně životaschopné.&amp;lt;ref&amp;gt;IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&lt;br /&gt;
* HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&lt;br /&gt;
*K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf&lt;br /&gt;
* SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Public relations|Public Relations]]&lt;br /&gt;
*[[Sociologie organizace a řízení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
design, služba, marketing, metodologie, nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16659</id>
		<title>Design služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16659"/>
		<updated>2015-02-04T19:27:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a [[Marketing|marketingu]]. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot;&amp;gt;HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální trendy ==&lt;br /&gt;
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková ekonomika. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měření kvality služeb ==&lt;br /&gt;
'''SERVQUAL''' je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman &amp;amp; Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.&amp;lt;ref&amp;gt;SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aspekty kvalitní služby ==&lt;br /&gt;
* '''Přínos''' - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji. &lt;br /&gt;
* '''Použitelnost''' - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.&lt;br /&gt;
* '''Komplexita''' - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem.&lt;br /&gt;
* '''Empatie''' - otevřená, upřímná a srozumitelná [[Komunikace|komunikace]] se zákazníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nástroje na zlepšení služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkumné nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k poznání cílové skupiny. &lt;br /&gt;
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====&lt;br /&gt;
* '''Persony''' - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze.&lt;br /&gt;
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník.&lt;br /&gt;
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.&lt;br /&gt;
==== Příklady analytických nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Business Case''' - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony.&lt;br /&gt;
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel.&lt;br /&gt;
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Designové nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.&lt;br /&gt;
==== Příklady designových nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Bi-zón''' - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy.&lt;br /&gt;
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání. &lt;br /&gt;
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Design zaměřený na člověka ==&lt;br /&gt;
[[Design]] zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov ''hear, create, deliver'' - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Má tři fáze:'''&lt;br /&gt;
* '''Žádoucnost''' - co lidé chtějí.&lt;br /&gt;
* '''Proveditelnost''' - co je technicky a organizačně proveditelné.&lt;br /&gt;
* '''Životaschopnost''' - co je finančně životaschopné.&amp;lt;ref&amp;gt;IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&lt;br /&gt;
* HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&lt;br /&gt;
*K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf&lt;br /&gt;
* SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Public Relations]]&lt;br /&gt;
*[[Sociologie organizace a řízení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
design, služba, marketing, metodologie, nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16657</id>
		<title>Design služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16657"/>
		<updated>2015-02-04T19:25:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a [[Marketing|marketingu]]. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot;&amp;gt;HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální trendy ==&lt;br /&gt;
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková ekonomika. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měření kvality služeb ==&lt;br /&gt;
'''SERVQUAL''' je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman &amp;amp; Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.&amp;lt;ref&amp;gt;SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje.&lt;br /&gt;
# Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aspekty kvalitní služby ==&lt;br /&gt;
* '''Přínos''' - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji. &lt;br /&gt;
* '''Použitelnost''' - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.&lt;br /&gt;
* '''Komplexita''' - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem.&lt;br /&gt;
* '''Empatie''' - otevřená, upřímná a srozumitelná [[Komunikace|komunikace]] se zákazníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nástroje na zlepšení služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkumné nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k poznání cílové skupiny. &lt;br /&gt;
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====&lt;br /&gt;
* '''Persony''' - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze.&lt;br /&gt;
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník.&lt;br /&gt;
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.&lt;br /&gt;
==== Příklady analytických nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Business Case''' - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony.&lt;br /&gt;
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel.&lt;br /&gt;
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Designové nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.&lt;br /&gt;
==== Příklady designových nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Bi-zón''' - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy.&lt;br /&gt;
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání. &lt;br /&gt;
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Design zaměřený na člověka ==&lt;br /&gt;
[[Design]] zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov ''hear, create, deliver'' - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Má tři fáze:'''&lt;br /&gt;
* '''Žádoucnost''' - co lidé chtějí.&lt;br /&gt;
* '''Proveditelnost''' - co je technicky a organizačně proveditelné.&lt;br /&gt;
* '''Životaschopnost''' - co je finančně životaschopné.&amp;lt;ref&amp;gt;IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&lt;br /&gt;
* HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&lt;br /&gt;
*K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf&lt;br /&gt;
* SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Sociologie organizace a řízení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
design, služba, marketing, metodologie, nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16422</id>
		<title>Design služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16422"/>
		<updated>2015-02-02T10:11:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a [[Marketing|marketingu]]. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot;&amp;gt;HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální trendy ==&lt;br /&gt;
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková [[ekonomika]]. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měření kvality služeb ==&lt;br /&gt;
'''SERVQUAL''' je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman &amp;amp; Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.&amp;lt;ref&amp;gt;SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aspekty kvalitní služby ==&lt;br /&gt;
* '''Přínos''' - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji. &lt;br /&gt;
* '''Použitelnost''' - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.&lt;br /&gt;
* '''Komplexita''' - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem&lt;br /&gt;
* '''Empatie''' - otevřená, upřímná a srozumitelná komunikace se zákazníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nástroje na zlepšení služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkumné nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k poznání cílové skupiny. &lt;br /&gt;
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====&lt;br /&gt;
* '''Persony''' -sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze&lt;br /&gt;
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník&lt;br /&gt;
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.&lt;br /&gt;
==== Příklady analytických nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Business Case''' - srování nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony&lt;br /&gt;
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel&lt;br /&gt;
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Designové nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.&lt;br /&gt;
==== Příklady designových nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Bi-zón''' - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy&lt;br /&gt;
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání &lt;br /&gt;
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Design zaměřený na člověka ==&lt;br /&gt;
[[Design]] zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov ''hear, create, deliver'' - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Má tři fáze:'''&lt;br /&gt;
* '''Žádoucnost''' - co lidé chtějí&lt;br /&gt;
* '''Proveditelnost''' - co je technicky a organizačně proveditelné&lt;br /&gt;
* '''Životaschopnost''' - co je finančně životaschopné&amp;lt;ref&amp;gt;IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&lt;br /&gt;
* HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&lt;br /&gt;
*K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf&lt;br /&gt;
* SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
design, služba, marketing, metodologie, nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16421</id>
		<title>Design služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_slu%C5%BEeb&amp;diff=16421"/>
		<updated>2015-02-02T10:11:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: Založena nová stránka s textem „'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a marketingu. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Design služeb''' je nová disciplína v oblasti řízení a [[Marketing|marketingu]]. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot;&amp;gt;HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktuální trendy ==&lt;br /&gt;
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková [[ekonomika]]. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Měření kvality služeb ==&lt;br /&gt;
'''SERVQUAL''' je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman &amp;amp; Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.&amp;lt;ref&amp;gt;SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje&lt;br /&gt;
# rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aspekty kvalitní služby ==&lt;br /&gt;
* '''Přínos''' - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji. &lt;br /&gt;
* '''Použitelnost''' - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.&lt;br /&gt;
* '''Komplexita''' - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem&lt;br /&gt;
* '''Empatie''' - otevřená, upřímná a srozumitelná komunikace se zákazníky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nástroje na zlepšení služeb ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkumné nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k poznání cílové skupiny. &lt;br /&gt;
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====&lt;br /&gt;
* '''Persony''' -sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze&lt;br /&gt;
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník&lt;br /&gt;
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.&lt;br /&gt;
==== Příklady analytických nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Business Case''' - srování nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony&lt;br /&gt;
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel&lt;br /&gt;
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Designové nástroje === &lt;br /&gt;
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.&lt;br /&gt;
==== Příklady designových nástrojů ====&lt;br /&gt;
* '''Bi-zón''' - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy&lt;br /&gt;
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání &lt;br /&gt;
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase&amp;lt;ref name=&amp;quot;hazdra&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Design zaměřený na člověka ==&lt;br /&gt;
[[Design]] zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov ''hear, create, deliver'' - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Má tři fáze:'''&lt;br /&gt;
* '''Žádoucnost''' - co lidé chtějí&lt;br /&gt;
* '''Proveditelnost''' - co je technicky a organizačně proveditelné&lt;br /&gt;
* '''Životaschopnost''' - co je finančně životaschopné&amp;lt;ref&amp;gt;IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf&lt;br /&gt;
* HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.&lt;br /&gt;
*K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf&lt;br /&gt;
* SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
design, služba, marketing, metodologie, nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16420</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16420"/>
		<updated>2015-02-02T09:44:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond|Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost - vyjmutí a zpracování pojmu Informační vzdělávání ]]|| - Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl/Architektura informačního průmyslu]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Norbert Wiener]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[DTP]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Design služeb]]|| Radka Planková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16328</id>
		<title>Přístupnost webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupnost_webu&amp;diff=16328"/>
		<updated>2015-01-31T22:18:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: Založena nová stránka s textem „'''Přístupný web''' je takový, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přís…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Přístupný web''' je takový, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho smyslem je tedy odstranit bariéry webu tak, aby jej uživatelé mohli bez problémů používat.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti přístupného webu ==&lt;br /&gt;
Přístupnost je jednou z vlastností [[webová stránka|webové stránky]], úzce souvisí s pojmem [[použitelnost webu]]. Přístupný web umožňuje plnohodnotné použítí všem uživatelům bez ohledu na jejich hendikep, znalosti a dovednosti nebo také jejich technické vybavení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní principy přístupnosti:'''&lt;br /&gt;
* obsah webové stránky je vhodně strukturován pomocí nadpisů&lt;br /&gt;
* web má dostatečně barevný kontrast písma&lt;br /&gt;
* text je dobře čitelný&lt;br /&gt;
* grafické prvky mají definovanou textovou alternativu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Znevýhodnění uživatelé ==&lt;br /&gt;
Přístupnost webu vznikla kvůli zdravotně znevýhodněným uživatelům. Se svým hendikepem se většinou vyrovnávají nástroji a [[asistivní technologie|asistivními technologiemi]], které jim pomáhají překonat většinu případných překážek.&amp;lt;ref&amp;gt;ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi znevýhodněné uživatele však kromě nich řadíme také uživatele se  zobrazovacími problémy, kteří mají různé hardwarové a softwarové vybavení a také uživatele s nevyhovujícím pracovním prostředím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další kategorií uživatelů nejsou lidé, ale roboti vyhledávačů. Ti potřebují dobře napsaný HTML kód a také mapu celého webu, která zjednodušuje robotům orientaci na stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší kategorii tvoří návštěvníci s mobilním zařízením. Ať už se jedná o telefon či tablet potřebují zejména optimalizovaný layout, velké odkazy na které je možné kliknout prstem, správně uspořádaný a rychlý web. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy v oblasti přístupnosti webu == &lt;br /&gt;
[http://www.w3.org/WAI/ Web Accessibility Initiative] (WAI) - je nejznámnější iniciativou v oblasti přístupného webu. Zabývá se vývojem nových technologií, výzkumem, výchovou, vzděláváním, poskytováním nástrojů a vydáváním odborných návodů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://webaim.org/ Web Accessibility in Mind] (WebAIM) - je americká nezisková organizace, která si klade za cíl šířit povědomí o přístupnosti a použitelnosti webu pro všechny skupiny znevýhodněných uživatelů. Věnuje se publikační činnosti, účastní se výzkumů, podílí se na legislativním procesu a vyváří softwarové nástroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;soucek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metodiky a legislativní předpisy přístupnosti webu v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://blindfriendly.cz/ Blind Friendly Web] - je první subjekt v České republice, který se začal systematicky zabývat přístupností webu. Funguje od roku 2000. Soustředí se na tzv. reálnou přístupnost webu, kdy se nezaměřují pouze na rovinu technicko-teoretickou, ale na přístupnost nahlížejí v kontextu všeho, co na ni má vliv.&amp;lt;ref&amp;gt;Přístupný web nejen pro zrakově postižené. Blind Friendly Web: přístupnost webových stránek [online]. © 2000-2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; [http://blindfriendly.cz/metodika Metodiku] zpracoval Mgr. Radek Pavliček. Obsahuje pravidla s nejvyšší, střední a nejnižší prioritou a návod na kontrolu přístupnosti stránky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Weby státní správy - U webů státní správy je přístupnost naprostou nezbytností. Jejich povinností je poskytovat informace všem občanům bez rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákonná úprava přístupnosti webů státní správy ===&lt;br /&gt;
Zákonná úprava nařizuje všem webům státní správy, aby byly zpracovány dle za tímto účelem vypracovaných pravidel přístupnosti. Za porušení pravidel hrozí úřadu vyměření pokuty. Avšak podle studie přístupnosti webových stránek státní správy se takto vždy neděje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastější nedostatky:'''&lt;br /&gt;
* hlavní navigace je tvořena pomocí obrázků, ke kterým není přiřazena alternativní textová podoba&lt;br /&gt;
* nesrozumitelná a nekonzistentní navigace&lt;br /&gt;
* nejednoznačné texty odkazů&lt;br /&gt;
* nekorektně vyznačené prvky tvořící nadpisy ve zdrojovém kódu.&amp;lt;ref&amp;gt;Studie Přístupnost webových stránek státní správy. Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://www.pristupnost.cz/pristupnost-webovych-stranek-statni-spravy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/&lt;br /&gt;
*ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: BAROQUE PARTNERS, 2014, 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova v Praze: Ústav informační studií a knihovnictví, 2009 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ Pravidla přístupnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://poslepu.cz POmoc SLEPým Uživatelům – přístupnost webových stránek, asistivní technologie pro handicapované uživatele]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
přístupnost webu, použitelnost webu, metodika, státní správa&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=10120</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=10120"/>
		<updated>2014-11-29T21:34:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=10119</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=10119"/>
		<updated>2014-11-29T21:34:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Plaková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=10118</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=10118"/>
		<updated>2014-11-29T21:26:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radka.Plankova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radka.Plankova</name></author>
		
	</entry>
</feed>