<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Radovan.Jelinek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Radovan.Jelinek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Radovan.Jelinek"/>
	<updated>2026-04-22T08:31:29Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57289</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57289"/>
		<updated>2019-02-10T10:05:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' se zabývá zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory. Například jsou součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]], ekonomie, přírodních věd atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot;&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teorie systémů, sytém, využití teorie systémů, systém, anylýza, kybernetika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57288</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57288"/>
		<updated>2019-02-10T10:01:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' se zabývá zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory. Například jsou součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]], ekonomie, přírodních věd atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot;&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teorie systémů, sytém, využití teorie systémů, systém, anylýza, kybernetika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57287</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57287"/>
		<updated>2019-02-10T09:55:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
*Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Morávková. Z. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Náhodná veličina]]&lt;br /&gt;
*[[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy]]&lt;br /&gt;
*[[Pravděpodobnost]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, definice, náhodná veličina, funkce, vlastnosti náhodné veličiny, číselná charakteristika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57286</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57286"/>
		<updated>2019-02-10T09:46:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
*Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Morávková. Z. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[https://wikisofia.cz/wiki/Náhodná_veličina]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, definice, náhodná veličina, funkce, vlastnosti náhodné veličiny, číselná charakteristika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57285</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57285"/>
		<updated>2019-02-10T09:44:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
*Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Morávková. Z. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, definice, náhodná veličina, funkce, vlastnosti náhodné veličiny, číselná charakteristika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57284</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57284"/>
		<updated>2019-02-10T09:44:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
*Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Morávková. Z. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, definice, náhodná veličina, funkce, vlastnosti náhodné veličiny,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57283</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57283"/>
		<updated>2019-02-10T09:41:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory. Například jsou součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]], ekonomie, přírodních věd atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot;&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teorie systémů, sytém, využití teorie systémů, systém, anylýza, kybernetika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57282</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57282"/>
		<updated>2019-02-10T09:38:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory. Například jsou součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]], ekonomie, přírodních věd atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot;&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teorie systémů, sytém, využití teorie systémů, systém, anylýza, kybernetika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57271</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57271"/>
		<updated>2019-02-09T10:47:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory. Například jsou součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]], ekonomie, přírodních věd atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot;&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teorie systémů, sytém, využití teorie systémů, systém, anylýza, kybernetika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57270</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57270"/>
		<updated>2019-02-09T10:36:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' je vědní obor, který je součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]]. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot;&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Doskočil&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyj%C3%A1d%C5%99ete_se_k_modifikaci_informace_v_masov%C3%A9_medi%C3%A1ln%C3%AD_komunikaci&amp;diff=56866</id>
		<title>Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyj%C3%A1d%C5%99ete_se_k_modifikaci_informace_v_masov%C3%A9_medi%C3%A1ln%C3%AD_komunikaci&amp;diff=56866"/>
		<updated>2019-01-24T10:30:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Vybrané případy modifikace informace: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsobů modifikace informace je velké množství. Mohou být způsobovány záměrně, za účelem zmatení nebo ovlivnění posluchače či nezáměrně, například při neporozumění přenášené zprávě kvůli špatné kvalitě přenosu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vybrané případy modifikace informace: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manipulace, persvaze, klamání&lt;br /&gt;
Za manipulaci se dají pokládat jakákoliv sdělení, které jsou upravené tak, aby změnily názor posluchače. Hranice mezi persvazí a manipulací je velmi nejasná a velmi záleží na kontextu. Někteří lidé mohou být zmanipulováni pomocí sdělení, která na jiné zase nemusí mít vliv.&lt;br /&gt;
Pojem klamání může mít s manipulací a persvazí hodně společného, hlavním dělícím faktorem je ale přítomnost prvku uvádění v omyl, který u zbylých dvou termínů není nutně zapojen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lež a klamání&lt;br /&gt;
Za lež se pokládá tvrzení které lhář pokládá za nepravdivé a které sděluje se záměrem oklamat adresáta tohoto tvrzení. Největší význam pro kvalitu informace by měla mít její pravdivost. Vztah mezi pravdou a lží není přímočaře protikladný, vzhledem k tomu že některé pravdy proti sobě žádnou lež nemají a některé lži proti sobě nemají pravdu, ale nepravdu nebo jinou lež. &lt;br /&gt;
Schopnost člověka rozeznat lež částečně závisí na individuální dekódovací schopnosti. Nebyly ovšem zjištěny žádné specifické vlastnosti u lidí, kteří jsou schopni velmi dobře rozpoznat lež, nejlepším způsobem jak tedy rozeznat lež jsou tedy neverbální signály při komunikaci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dezinformace&lt;br /&gt;
Podle definice v TDKIV je definformace záměrně nepravdivá (falešná, lživá, nesprávná, zkreslená) informace sdělovaná s cílem uvést v omyl a ovlivnit příjemce tím, že ji bude považovat za pravdivou a důvěryhodnout. Hlavním rysem dezinformace je to, že musí mít určité množství informací, které je ověřitelné a reálné (tzn. racionální jádro). Další důležitou vlastností je také že má záměr, což ji odlišuje od zpráv, které jsou nepravdivé, protože je jedinec neznalý nebo na omylu. Dezinformace se ještě rozlišuje na aktviní (např. propaganda) a pasivní (např. cenzura).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Propaganda&lt;br /&gt;
Jedná se o specifický způsob šíření  a prezentace zpráv, jehož cílem je ovlivnit mínění a postoje lidí spíše než nestranné předávání informací. Přestože propaganda byl termín dříve veskrze neutrální, dnes je na něj nahlíženo spíše negativně. Tato skutečnost je zapříčiněna zejména využitím propagandy v obou světových válkách, kdy se hlavně využívalo argumentů působících na emoce, pudy, kolektivní emotivnost a citovou sugesci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zatajování informace nebo její části&lt;br /&gt;
Podobně jako v propagandě dochází při komunikaci k restrikci informace – vyloučení těch částí, které by mohly o dané skutečnosti produkovat nežádoucí dojmy, nebo naopak ponechání, eventuálně zdůraznění částí, kterými chce průvodce na adresáta působit. Změnit rozsah informace lze zároveň i druhým směrem, tzn. rozšířit ji o části, které posouvají, nebo podstatně mění její smysl. Toho se například může využívat při kontrašpionáži úmyslným vysíláním nadměrného množství informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zabraňování přístupu k informacím&lt;br /&gt;
Rozdílem mezi utajováním informace a zabraňováním v přístupu je v tom, jestli adresát ví, nebo neví zda-li informace existuje či ne. Majitel informace může v přístupu bránit jak preventivně, aktivně (reakce na projevení zájmu o informaci). Typickým příkladem zabraňování přístupu k informacím je cenzura v totalitních režimech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Emocionální zabarvení informace&lt;br /&gt;
Některé informace mohou v posluchačích vyvolávat emotivní reakce. Původce informace může úmyslně informaci zabarvit, aby vyvolal chtěné emoce, nebo zakrýt skutečnosti tím, že zvýší důležitost jiných prvků informace. Emocionalizaci verbálního diskurzu lze označit za jednu z charakteristik současné rétoriky a teorie mass medií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Denotativní a konotativní význam&lt;br /&gt;
Informace může mít denotativní a konotativní význam. Denotativní význam obvykle není třeba dlouze analyzovat. Pokud vidíme například malý kříž na řetízku, jeho denotativním významem je dřevěný křížek, zatímco konotativní význam odkazuje k náboženství. &lt;br /&gt;
Denotativní rovina se projevuje u sociálně znepokojujících jevech, nebo tragických či radostných událostech vyvolávajících emotivní reakce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresování informací&lt;br /&gt;
Adresování, neboli zacílení informací je charakteristické pro média, ale i jednotlivce. Nejčastějším projevem bývá sdělení určité informace jedné osobě, ale ne už druhé, čímž je způsobena odlišná interpretace dané informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dvojná vazba&lt;br /&gt;
K dvojné vazbě dochází například při rozdílné verbální a neverbální komunikaci, přičemž na těchto dvou úrovních je vysíláno něco, co se vlastně vylučuje. Jednoduchým příkladem dvojné vazby může být matka, která před lidmi zlehčuje nevhodné chování svého dítěte, tomuto dítěti ovšem věnuje výhružný pohled.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Bílá lež&lt;br /&gt;
K bílé lži se čloěk nejčastěji uchyluje, když nechce být nezdvořílý nebo nechce posluchače ranit. Přestože se jedná o komunikování nepravdivé skutečnosti, pronášení bílých lži je nejčastěji považováno za morálně akceptovatelné nebo maximálně sporné. Například kdy doktor lže dítěti smrtelně nemocného pacienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Změna kontextu informace&lt;br /&gt;
Kontext aktuálně rámuje situaci. Jeho změnou se ale dá značně upravit zacílení, význam, nebo i pravdivost informace.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřebu článku byly vybrány nejzajímavější a nejpodstatnější způsoby ovlivnění informace. V ideálním případě si pro plné porozumění problematiky přečtěte diplomovou práci Účelové modifikace informace v komunikačním procesu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(SVOBODOVÁ, Alena. Účelové modifikace informace v komunikačním procesu [Purpose-built modifications of information in the communication process]. Praha, 2010. 73 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petra Sluková. (&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=56864</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=56864"/>
		<updated>2019-01-22T14:09:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
*Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Morávková. Z. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
===Zdroj===&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56760</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56760"/>
		<updated>2019-01-14T16:09:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' je vědní obor, který je součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]]. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně lze říci, že pojem systém používáme pro studium reálných problémů. Speciální obor zabívající se teorií systémů nám umožňuje řešit složité problémy formou zjednodušeného zobrazení skutečných objektů pomocí systémových modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Analýza a syntéza systémů===&lt;br /&gt;
*Analýza systémů - na základě známe struktury. chování prvků a vlastností vazeb mezi prvky je potřeba zjistit chování systému.&lt;br /&gt;
*Syntéza systémů - Na základě známého (požadovaného) chování a omezení je potřeba určit strukturu systému. Tento proces se vyskytuje při návrhu systému.&amp;lt;ref&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Černá&amp;quot; skříňka===&lt;br /&gt;
Zvláštní problém, který souvisí s identifikací systému, při kterém černou skříňkou nazýváme jakkýkoliv systém, u kterého strukturu ani chování neznáme. Řešeí uvedeného problému spočívá v získání údajů o chování zkoumaného systému experimentální cestou při použití vhodnýchvstupních signálů.&lt;br /&gt;
Mame-li částečné znalosti o struktuře , použivá se termín &amp;quot;šedá&amp;quot; skříňka.&amp;lt;ref&amp;gt;DOSKOČIL, Radek. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody: studijní text pro prezenční a kombinovanou formu studia&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 160 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56759</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56759"/>
		<updated>2019-01-14T15:45:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Definice systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' je vědní obor, který je součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]]. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém '''S''' zapisujeme jako množinu '''S=(P, V, I, O)''', kde '''P''' je neprázdná množina prvků, '''V''' je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, '''I''' je neprázdná množina vstupů a '''O''' je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref&amp;gt;ING. RADEK DOSKOČIL, Ph.D. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011, 159 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56758</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56758"/>
		<updated>2019-01-14T15:44:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Vlastnosti systémů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' je vědní obor, který je součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]]. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém S zapisujeme jako množinu S=(P, V, I, O), kde P je neprázdná množina prvků, V je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, I je neprázdná množina vstupů a O je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakkýkoliv systém je charakterizován dvěmi základními vlastnostmi:&lt;br /&gt;
*Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Charakterizuje tedy vztahy k vnějšímu okolí.&lt;br /&gt;
*Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování, tedy vnitřní funkční vztahy systému.&lt;br /&gt;
Tyto vlastnosti se navzájem ovlivňují a souvisí spolu, protože dané struktuře systému odpovídá jasně určené chování a určitému chování odpovídá třída struktur, která je v tomto chování definována. &amp;lt;ref&amp;gt;ING. RADEK DOSKOČIL, Ph.D. &amp;lt;i&amp;gt;Kvantitativní metody&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011, 159 s. ISBN 978-80-214-4247-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56757</id>
		<title>Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=56757"/>
		<updated>2019-01-14T15:28:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Definice systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Teorie systémů''' je vědní obor, který je součástí teoretické [[Kybernetika a nová média|kybernetiky]]. Zabývá se zkoumáním systémů z metodologického aspektu. Základy teorie systémů položil Ludwig von Bertalanffy v letech 1949 - 1952 na základě vzniku specifických problémů při zkoumání složitých objektů napříč různými vědními obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní úlohy teorie systému patří zmapování a vypracování obecných modelů systému, vytvoření matematicko-logického popisného aparátu systému a sestavování dílčích teorií systému. Předmětem zájmu teorie systémů tedy je výzkum mechanismů transformace vstupů, které působí z okolí systému na systém, na výstupy, jimiž systém reaguje na podněty.&amp;lt;ref&amp;gt;5.1 TEORIE OBECNÝCH A TECHNICKÝCH SYSTÉMŮ [online]. [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/5_soubory/5_1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie systémů se nevěnuje zkoumání zákonitostí, které jsou předmětem zkoumání speciálních vědních disciplín (fyzika, biologie, ekonomika, sociologie apod.), ale snaží se pochopit a vysvětlit principy jevů, které jsou těmto objektům společné. V moderním pojetí se teorie systémů zabývá studiem systémů (reálných, abstraktních i obecných), jejich chováním a interakcemi s okolím a jejich celkovou adaptabilností. Součástí teorie systému je tak i [[Teorie sítí a nová média|teorie sítí]].&lt;br /&gt;
== Definice systému ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém je '''množina elementů (prvků), které jsou mezi sebou vázány nějakým vztahem''', respektive vazbou, a jako celek má tento systém vztah ke svému okolí. Systém není jen souhrnem prvků, ale těch, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecnou definici můžeme více zkonkretizovat a získáme definici tuto: Systém S zapisujeme jako množinu S=(P, V, I, O), kde P je neprázdná množina prvků, V je neprázdná množina všech vazeb (závislostí) mezi prvky, I je neprázdná množina vstupů a O je neprázdná množina výstupů. Prvky tedy umožňují popsat chování systémů.&amp;lt;ref&amp;gt;K. DOSTÁL, P. Rais. &amp;lt;i&amp;gt;Pokročilé metody manažerského rozhodování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Grand Publishing a.s, 2005, 168 s. ISBN 80-247-1338-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bertalanffy dokázal, že interakce mezi prvky systému jsou pro vlastnosti celku stejně důležité a že celek může vykazovat vlastnosti, které bezprostředně nevyplývají z vlastností celku.&amp;lt;ref&amp;gt;VON BERTALANFFY, Ludwig. Passages From General System Theory [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.panarchy.org/vonbertalanffy/systems.1968.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak chování, tak struktura vyjadřují vnitřní funkční vztahy systému a obě vlastnosti spolu velmi úzce souvisí. Chování systému vyjadřuje závislost mezi okolními podněty, které působí na jeho vstup, a výstupními odezvami, které se objevují. Strukturou systému chápeme vnitřní uspořádání (strukturalizaci) prvků a jejich chování.&lt;br /&gt;
== Dělení systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''abstraktní systémy''' jsou systémy, které jsou produktem lidského myšlení a nemají přímou analogii v reálném světě (tj. hypotézy, jazyky, vědecké systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''reálné systémy''' tvoří soubory materiálních objektů (tj. mechanické systémy, biologické systémy apod.)&lt;br /&gt;
* '''přírodní systémy'''jsou produktem přírody, např. živé organismy&lt;br /&gt;
* '''umělé systémy''' vznikají jako výsledek činnosti lidí&lt;br /&gt;
* '''řízené systémy''' jsou takové systémy, kde dochází k řídícímu procesu, kdy dochází k vzájemnému působení řízeného a řídícího objektu, dále je dělíme na automatizované a &lt;br /&gt;
* '''jednoduché systémy''' mají malý počet prvků stejného druhu a jednoznačné vazby mezi nimi&lt;br /&gt;
* '''složité systémy''' jsou komplexní systémy, které se vyznačují nejen složitostí vazeb, složením prvků, ale i tím, že systém je vždy řízený a nejde ho zcela formalizovat&lt;br /&gt;
* '''otevřené systémy''' s okolím reagují a navzájem se ovlivňují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktury systémů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:[[File:Screen Shot 2015-09-14 at 10.22.50.png|400px]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference  ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=56702</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=56702"/>
		<updated>2019-01-07T16:58:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: /* Náhodná veličina */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
*Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Z., Morávková. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
===Zdroj===&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=56701</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=56701"/>
		<updated>2019-01-07T16:57:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: Přidání formální definice a číselné charakteristiky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Náhodná veličina===&lt;br /&gt;
(používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formální definice:&lt;br /&gt;
Formální definice -Nechť:(Ω, F, P) je pravděpodobnostní prostor; to znamená, že&lt;br /&gt;
*je libovolná neprázdná množina (množina elementárních jevů),&lt;br /&gt;
*je libovolný systém podmnožin , který tvoří Ω algebru, a&lt;br /&gt;
*je pravděpodobnost, čili míra na , která je normovaná tak, že&lt;br /&gt;
*je množina všech reálných čísel s borelovskou Ω algebrou podmnožin&lt;br /&gt;
*Náhodnou veličinou pak nazýváme každé zobrazení přiřazující elementárnímu jevu reálné číslo, tj., pokud je měřitelné, t.j. pokud pro každou množinu B∈β platí, že (ω; ω∈Ω,X(ω)∈B)∈F.&lt;br /&gt;
Náhodnou veličinu lze jednoduše charakterizovat jako veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě.&lt;br /&gt;
*Odborná definice náhodné veličiny zní:&lt;br /&gt;
Uvažujme výběrový prostor Ω přiřazený k výsledkům určitého pokusu. Náhodná veličina, kterou označíme X, je funkce, která prvkům Ω výběrového prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x, kde x=X(ω). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Náhodná veličina: Formální definice&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2018. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Náhodná_veličina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Číselné charakteristiky náhodné veličiny===&lt;br /&gt;
Náhodná veličina X je jednoznačně určena rozdělením pravděpodobnosti pomocí pravděpodobnostní funkce nebo distribuční funkce. Tyto funkce však mohou být velmi pracné a často poměrně složité. Proto je výhodné shrnout informace o náhodné veličině do několika čísel, které ji dostatečně charakterizují. Tyto čísla nazíváme číselné charakteristiky.&lt;br /&gt;
Dělíme je: &lt;br /&gt;
*Podle způsobu konstrukce na charakteristiky - momentové, kvantilové a ostatní&lt;br /&gt;
*Podle toho, které vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti charakterizují na charakteristiky - polohy, variability, šikmosti, špičatosti&amp;lt;ref&amp;gt;Z., Morávková. &amp;lt;i&amp;gt;Pravděpodobnost a statistika: Náhodná veličina&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
===Zdroj===&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56674</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56674"/>
		<updated>2019-01-06T09:34:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| [[Facebook]], [[Deweyho desetinné třídění]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| [[Akvizice]], [[Výpůjční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || [[Henry Evelyn Bliss]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| [[Vývoj informační politiky USA a EU]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| [[Martha Ethelyn Williams]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| [https://wikisofia.cz/wiki/Arkologie Arkologie]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| [[Thomas Daniel Wilson]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| [[Knihovny státní správy]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| [https://wikisofia.cz/wiki/Shannon-Fanove_k%C3%B3dovanie Shannon-Fanove kodovanie]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || [[Linux]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| [https://wikisofia.cz/wiki/Neil_Harbisson Neil Harbisson]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || [[Larry Page]], [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Radovan Jelínek|| x|| Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce, Teorie systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Pánek|| nové heslo|| Informační politika, Phillip R. Zimmermann ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Daniela Kováčová|| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56330</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56330"/>
		<updated>2018-12-10T10:48:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Radovan.Jelinek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| [[Akvizice]], [[Výpůjční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| [https://wikisofia.cz/wiki/Arkologie Arkologie]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || [[Larry Page]], [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Radovan Jelínek|| Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radovan.Jelinek</name></author>
		
	</entry>
</feed>