<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Renata.Faltejskova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Renata.Faltejskova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Renata.Faltejskova"/>
	<updated>2026-04-23T03:37:38Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34102</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34102"/>
		<updated>2016-05-20T18:21:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantické problémy selekčních jazyků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Homonymie''' je „vlastnost dvou nebo více termínů, které mají stejnou grafickou nebo zvukovou podobu, ale rozdílný význam“(ČSN ISO 512761/1.1.2616). Speciálním případem  homonymie je '''homografie''', kterou se rozumí  „vlastnost dvou nebo více termínů, které mají stejnou grafickou  formu, ale rozdílný význam“ (ČSN  ISO 512761/1.1.2616).&lt;br /&gt;
'''Polysémie''' je „vlastnost slova, které má dva nebo více etymologicky příbuzných významů“ (ČSN  ISO 51276 1/1.1.2614). Pro selekční jazyky je nejzávažnějším jevem homografie, přičemž z hlediska řešení mnohovýznamovost v rámci slovníku selekčního jazyka je bezpředmětné rozlišení mezi homografií a polysémií.&lt;br /&gt;
'''Synonymie''' je vlastnost dvou nebo více termínů mající odlišnou formu a přesně nebo přibližně tentýž význam.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané pojmy z oblasti selekčních jazyků a věcného pořádání informací: Materiál pro studenty úředmětu „Selekční jazyky“&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Masarykova univerzita, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34100</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34100"/>
		<updated>2016-05-20T18:03:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantické problémy selekčních jazyků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34096</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34096"/>
		<updated>2016-05-20T17:36:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34095</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34095"/>
		<updated>2016-05-20T17:36:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34094</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34094"/>
		<updated>2016-05-20T17:35:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantický šum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34093</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34093"/>
		<updated>2016-05-20T17:35:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34092</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34092"/>
		<updated>2016-05-20T17:34:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34090</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34090"/>
		<updated>2016-05-20T17:31:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34089</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34089"/>
		<updated>2016-05-20T17:30:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika]] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34087</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34087"/>
		<updated>2016-05-20T17:30:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&lt;br /&gt;
[[Sémantika]]&lt;br /&gt;
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34084</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34084"/>
		<updated>2016-05-20T17:25:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantické problémy selekčních jazyků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34083</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34083"/>
		<updated>2016-05-20T17:21:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Selekční jazyk&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyky| formalizace, zvláštní syntaktická pravidla, řízená slovní zásoba (řízený slovník - tezaurus), používání symbolů (notace)]]  vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=34080</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=34080"/>
		<updated>2016-05-20T16:53:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Dimense a roviny sémiose */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá ''sémantická dimenze sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''sémantikou''' viz [[Sémantika]]. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Shrnutí: ==== &lt;br /&gt;
* relace mezi znaky a objekty -sémantická dimenze sémiose&lt;br /&gt;
* relace mezi znaky a interprety- pragmatická dimenze sémiose &lt;br /&gt;
* vztahy znaků k jiným znakům - syntaktická dimenze sémiose&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34077</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34077"/>
		<updated>2016-05-20T14:13:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot;&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;palek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34075</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34075"/>
		<updated>2016-05-20T14:06:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémiotický (sémantický) trojúhelník */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34074</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34074"/>
		<updated>2016-05-20T14:05:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémiotický (sémantický) trojúhelník */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34073</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34073"/>
		<updated>2016-05-20T14:02:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémiotický (sémantický) trojúhelník */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sémantický trojúhelník|náhled]]&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34072</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=34072"/>
		<updated>2016-05-20T14:01:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémiotický (sémantický) trojúhelník */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
/WDL&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Sémantický trojúhelník.JPG|náhled|Knihovna Kongresu]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33909</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33909"/>
		<updated>2016-05-16T23:16:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantické problémy selekčních jazyků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický šum ===&lt;br /&gt;
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech &amp;quot;překladu&amp;quot; (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.&amp;lt;ref&amp;gt;PHDR.Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. powerpointová prezentace. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33908</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33908"/>
		<updated>2016-05-16T22:59:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantická redukce textu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33907</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33907"/>
		<updated>2016-05-16T22:58:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémantická redukce textu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
# redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33906</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33906"/>
		<updated>2016-05-16T22:56:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémantické problémy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# kognitivní / gnozeologický šum &lt;br /&gt;
# sémantický (významový) šum &lt;br /&gt;
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext) &lt;br /&gt;
# specifika „světa 3“ &lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;PHDR., Helena Kučerová. &amp;lt;i&amp;gt;Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí&amp;lt;/i&amp;gt;. s. 20.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 „Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. &amp;lt;i&amp;gt;Sémantická redukce textu. In: KTD&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér &lt;br /&gt;
# redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:&lt;br /&gt;
# časovou: nedostatek času k interpretaci;&lt;br /&gt;
# nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;&lt;br /&gt;
# metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních&amp;quot;) informací a jejich komprimace;&lt;br /&gt;
# překladovou: podstatná výrazová a významová inkong&lt;br /&gt;
ruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;SAMEK, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33905</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33905"/>
		<updated>2016-05-16T21:50:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Význam */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33904</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33904"/>
		<updated>2016-05-16T21:47:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Dimense a roviny sémiose */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá ''sémantická dimenze sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''sémantikou''' viz [[Sémantika]]. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33903</id>
		<title>Index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33903"/>
		<updated>2016-05-16T21:27:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Příklad */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Index ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Peircův triadický model znaku.: Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné také z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Peircův_triadický_model_znaku&amp;lt;/ref&amp;gt; Ten je založen na trojici esenciálních složek: representamenu, objektu a interpretantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Charles Sanders Peirce (1839–1914) ve svém díle Grammatica Speculativa vyděluje tři kategorie, trichotopmie znaků.&amp;lt;ref&amp;gt;PEIRCE, Charles S. &amp;lt;i&amp;gt;Grammatica Speculativa&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1997, 29–172.&amp;lt;/ref&amp;gt; Trichotomie druhá, vyděluje ikón, index a symbol jako znaky pro tři možná různá vyjádření sémiotického vztahu mezi znakem a objektem.&lt;br /&gt;
Index je typ znaku, který je v přímém (kauzálním, fyzickém) vztahu a kontaktu s označovaným objektem. Není tedy založen na podobnosti jako ikón, ani na konvenci jako symbol. Indexálností bychom mohli chápat způsob, jakým znak označuje svůj objekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Index je znak neboli reprezentace, vztahující se k svému objektu ani ne na základě nějaké podobnosti nebo analogie s ním, ani ne na základě asociace s obecnými rysy, které tento objekt náhodou má, jen proto, že je v dynymickém spojení jak s ndividuálním objektem na jedné straně, tak se smysly nebo pamětí osoby, které slouží jako znak, na straně druhé&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jiná definice říká, že „index je znak, který by ihned ztratil rys, který ho činí znakem, kdyby jeho objekt byl odstraněn; ale neztratil by tento rys, kdyby nebylo interpretantu“ (Peirce 1997, 70)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad ===&lt;br /&gt;
Charles S. Pierce uvádí v knize Dictionary of Philosophy and Psychology, &amp;lt;ref name=&amp;quot;dicti&amp;quot;&amp;gt;PEIRCE, Charles Sanders. &amp;lt;i&amp;gt;Dictionary of Philosophy and Psychology: 2.díl&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  následující příklad. Bez užití nějakého znaku sloužícího jako index nemůže být konstatována žádna skutečnost. Jestliže A říká B „Hoří“, pak B se zeptá „kde?“. Tak se A nemůže obejít bez indexu, i kdyby měl na mysli jen nějaké místo reálnem universu. Řekl by jen, že idea požár existuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Idexy mohou být odlišeny od jiných znaku následujícím způsobem:&lt;br /&gt;
* významně se nepodobají svým objektům,&lt;br /&gt;
* vztahují se k individuím, jednotlivinám, jednotlivým souborům jednotek,&lt;br /&gt;
* strhují pozornost na své objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dicti&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33902</id>
		<title>Index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33902"/>
		<updated>2016-05-16T21:26:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Příklad */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Index ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Peircův triadický model znaku.: Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné také z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Peircův_triadický_model_znaku&amp;lt;/ref&amp;gt; Ten je založen na trojici esenciálních složek: representamenu, objektu a interpretantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Charles Sanders Peirce (1839–1914) ve svém díle Grammatica Speculativa vyděluje tři kategorie, trichotopmie znaků.&amp;lt;ref&amp;gt;PEIRCE, Charles S. &amp;lt;i&amp;gt;Grammatica Speculativa&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1997, 29–172.&amp;lt;/ref&amp;gt; Trichotomie druhá, vyděluje ikón, index a symbol jako znaky pro tři možná různá vyjádření sémiotického vztahu mezi znakem a objektem.&lt;br /&gt;
Index je typ znaku, který je v přímém (kauzálním, fyzickém) vztahu a kontaktu s označovaným objektem. Není tedy založen na podobnosti jako ikón, ani na konvenci jako symbol. Indexálností bychom mohli chápat způsob, jakým znak označuje svůj objekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Index je znak neboli reprezentace, vztahující se k svému objektu ani ne na základě nějaké podobnosti nebo analogie s ním, ani ne na základě asociace s obecnými rysy, které tento objekt náhodou má, jen proto, že je v dynymickém spojení jak s ndividuálním objektem na jedné straně, tak se smysly nebo pamětí osoby, které slouží jako znak, na straně druhé&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jiná definice říká, že „index je znak, který by ihned ztratil rys, který ho činí znakem, kdyby jeho objekt byl odstraněn; ale neztratil by tento rys, kdyby nebylo interpretantu“ (Peirce 1997, 70)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad ===&lt;br /&gt;
 Charles S. Pierce uvádí v knize Dictionary of Philosophy and Psychology &amp;lt;ref name=&amp;quot;dicti&amp;quot;&amp;gt;PEIRCE, Charles Sanders. &amp;lt;i&amp;gt;Dictionary of Philosophy and Psychology: 2.díl&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; následující příklad. Bez užití nějakého znaku sloužícího jako index nemůže být konstatována žádna skutečnost. Jestliže A říká B „Hoří“, pak B se zeptá „kde?“. Tak se A nemůže obejít bez indexu, i kdyby měl na mysli jen nějaké místo reálnem universu. Řekl by jen, že idea požár existuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Idexy mohou být odlišeny od jiných znaku následujícím způsobem:&lt;br /&gt;
* významně se nepodobají svým objektům,&lt;br /&gt;
* vztahují se k individuím, jednotlivinám, jednotlivým souborům jednotek,&lt;br /&gt;
* strhují pozornost na své objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dicti&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33901</id>
		<title>Index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33901"/>
		<updated>2016-05-16T21:25:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Index ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Peircův triadický model znaku.: Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné také z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Peircův_triadický_model_znaku&amp;lt;/ref&amp;gt; Ten je založen na trojici esenciálních složek: representamenu, objektu a interpretantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Charles Sanders Peirce (1839–1914) ve svém díle Grammatica Speculativa vyděluje tři kategorie, trichotopmie znaků.&amp;lt;ref&amp;gt;PEIRCE, Charles S. &amp;lt;i&amp;gt;Grammatica Speculativa&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1997, 29–172.&amp;lt;/ref&amp;gt; Trichotomie druhá, vyděluje ikón, index a symbol jako znaky pro tři možná různá vyjádření sémiotického vztahu mezi znakem a objektem.&lt;br /&gt;
Index je typ znaku, který je v přímém (kauzálním, fyzickém) vztahu a kontaktu s označovaným objektem. Není tedy založen na podobnosti jako ikón, ani na konvenci jako symbol. Indexálností bychom mohli chápat způsob, jakým znak označuje svůj objekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Index je znak neboli reprezentace, vztahující se k svému objektu ani ne na základě nějaké podobnosti nebo analogie s ním, ani ne na základě asociace s obecnými rysy, které tento objekt náhodou má, jen proto, že je v dynymickém spojení jak s ndividuálním objektem na jedné straně, tak se smysly nebo pamětí osoby, které slouží jako znak, na straně druhé&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;  Jiná definice říká, že „index je znak, který by ihned ztratil rys, který ho činí znakem, kdyby jeho objekt byl odstraněn; ale neztratil by tento rys, kdyby nebylo interpretantu“ (Peirce 1997, 70)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad ===&lt;br /&gt;
 Charles S. Pierce uvádí v knize Dictionary of Philosophy and Psychology &amp;lt;ref name=&amp;quot;dicti&amp;quot;&amp;gt;PEIRCE, Charles Sanders. &amp;lt;i&amp;gt;Dictionary of Philosophy and Psychology: 2.díl&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;následující příklad. Bez užití nějakého znaku sloužícího jako index nemůže být konstatována žádna skutečnost. Jestliže A říká B „Hoří“, pak B se zeptá „kde?“. Tak se A nemůže obejít bez indexu, i kdyby měl na mysli jen nějaké místo reálnem universu. Řekl by jen, že idea požár existuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Idexy mohou být odlišeny od jiných znaku následujícím způsobem:&lt;br /&gt;
* významně se nepodobají svým objektům,&lt;br /&gt;
* vztahují se k individuím, jednotlivinám, jednotlivým souborům jednotek,&lt;br /&gt;
* strhují pozornost na své objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dicti&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33900</id>
		<title>Index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33900"/>
		<updated>2016-05-16T20:48:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Index ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Peircův triadický model znaku.: Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné také z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Peircův_triadický_model_znaku&amp;lt;/ref&amp;gt; Ten je založen na trojici esenciálních složek: representamenu, objektu a interpretantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Charles Sanders Peirce (1839–1914) ve svém díle Grammatica Speculativa vyděluje tři kategorie, trichotopmie znaků.&amp;lt;ref&amp;gt;PEIRCE, Charles S. &amp;lt;i&amp;gt;Grammatica Speculativa&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1997, 29–172.&amp;lt;/ref&amp;gt; Trichotomie druhá, vyděluje ikón, index a symbol jako znaky pro tři možná různá vyjádření sémiotického vztahu mezi znakem a objektem.&lt;br /&gt;
Index je typ znaku, který je v přímém (kauzálním, fyzickém) vztahu a kontaktu s označovaným objektem. Není tedy založen na podobnosti jako ikón, ani na konvenci jako symbol. Indexálností bychom mohli chápat způsob, jakým znak označuje svůj objekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Index je znak neboli reprezentace, vztahující se k svému objektu ani ne na základě nějaké podobnosti nebo analogie s ním, ani ne na základě asociace s obecnými rysy, které tento objekt náhodou má, jen proto, že je v dynymickém spojení jak s ndividuálním objektem na jedné straně, tak se smysly nebo pamětí osoby, které slouží jako znak, na straně druhé&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33897</id>
		<title>Index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33897"/>
		<updated>2016-05-16T20:15:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Index */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Index ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;�Peircův triadický model znaku.“: Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné také z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Peircův_triadický_model_znaku&amp;lt;/ref&amp;gt; Ten je založen na trojici esenciálních složek: representamenu, objektu a interpretantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Charles Sanders Peirce (1839–1914) ve svém díle Grammatica Speculativa vyděluje tři kategorie, trichotopmie znaků.&amp;lt;ref&amp;gt;PEIRCE, Charles S. &amp;lt;i&amp;gt;Grammatica Speculativa&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1997, 29–172.&amp;lt;/ref&amp;gt; Trichotomie druhá, vyděluje ikón, index a symbol jako znaky pro tři možná různá vyjádření sémiotického vztahu mezi znakem a objektem.&lt;br /&gt;
Index je typ znaku, který je v přímém (kauzálním, fyzickém) vztahu a kontaktu s označovaným objektem. Není tedy založen na podobnosti jako ikón, ani na konvenci jako symbol. Indexálností bychom mohli chápat způsob, jakým znak označuje svůj objekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Index je znak neboli reprezentace, vztahující se k svému objektu ani ne na základě nějaké podobnosti nebo analogie s ním, ani ne na základě asociace s obecnými rysy, které tento objekt náhodou má, jen proto, že je v dynymickém spojení jak s ndividuálním objektem na jedné straně, tak se smysly nebo pamětí osoby, které slouží jako znak, na straně druhé&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33896</id>
		<title>Index</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Index&amp;diff=33896"/>
		<updated>2016-05-16T20:13:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: Založena nová stránka s textem „ == Index ==  Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;�Peircův triadický model znaku.“: En…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Index ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem index je součástí Peircovy trichotomie znaku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;matlach&amp;quot;&amp;gt;MATLACH, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;�Peircův triadický model znaku.“: Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Dostupné také z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Peircův_triadický_model_znaku&amp;lt;/ref&amp;gt; Ten je založen na trojici esenciálních složek: representamenu, objektu a interpretantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Charles Sanders Peirce (1839–1914) ve svém díle Grammatica Speculativa vyděluje tři kategorie, trichotopmie znaků.&amp;lt;ref&amp;gt;PEIRCE, Charles S. &amp;lt;i&amp;gt;Grammatica Speculativa&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1997, 29–172.&amp;lt;/ref&amp;gt; Trichotomie druhá, vyděluje ikón, index a symbol jako znaky pro tři možná různá vyjádření sémiotického vztahu mezi znakem a objektem.&lt;br /&gt;
Index je typ znaku, který je v přímém (kauzálním, fyzickém) vztahu a kontaktu s označovaným objektem. Není tedy založen na podobnosti jako ikón, ani na konvenci jako symbol. Indexálností bychom mohli chápat způsob, jakým znak označuje svůj objekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Index je znak neboli reprezentace, vztahující se k svému objektu ani ne na základě nějaké podobnosti nebo analogie s ním, ani ne na základě asociace s obecnými rysy, které tento objekt náhodou má, jen proto, že je v dynymickém spojení jak s ndividuálním objektem na jedné straně, tak se smysly nebo pamětí osoby, které slouží jako znak, na straně druhé&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33874</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33874"/>
		<updated>2016-05-16T15:45:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Základní entity sémiotiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33864</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33864"/>
		<updated>2016-05-16T14:45:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika]]. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33863</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33863"/>
		<updated>2016-05-16T14:26:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
sémantický trojúhelník, [[sémantika]],[[selekční jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33862</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33862"/>
		<updated>2016-05-16T14:01:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Sémiotický (sémantický) trojúhelník */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zdroje ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33861</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33861"/>
		<updated>2016-05-16T14:00:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Charakteristika sémiotiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též Odgen -Richardsův trojúhelník,&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zdroje ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33860</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33860"/>
		<updated>2016-05-16T14:00:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Charakteristika sémiotiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
* :Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
* :Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
* :Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též Odgen -Richardsův trojúhelník,&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zdroje ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33859</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33859"/>
		<updated>2016-05-16T13:58:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
• Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
•  Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
•  Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též Odgen -Richardsův trojúhelník,&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zdroje ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33858</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33858"/>
		<updated>2016-05-16T13:52:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| Lucie Trojanová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || Anna Maria Buryan ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || Renata Faltejsková &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je]]  || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] &lt;br /&gt;
 ||  Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33857</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33857"/>
		<updated>2016-05-16T13:51:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Dimense a roviny sémiose */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá ''sémantická dimenze sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''sémantikou''' viz [[Sémantika]]. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33856</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33856"/>
		<updated>2016-05-16T13:50:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Dimense a roviny sémiose */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá ''sémantická dimenze sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''[[sémantikou]]'''. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33855</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33855"/>
		<updated>2016-05-16T13:48:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Dimense a roviny sémiose */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá ''sémantická dimenze sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''sémantikou'''. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33854</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33854"/>
		<updated>2016-05-16T13:48:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Dimense a roviny sémiose */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá ''sémantická dimenze sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''sémantikou'''. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
 Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33853</id>
		<title>Tři dimense a roviny sémiose</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99i_dimense_a_roviny_s%C3%A9miose&amp;diff=33853"/>
		<updated>2016-05-16T13:45:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: Založena nová stránka s textem „== Dimense a roviny sémiose ==  V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací.   Relace mezi zn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dimense a roviny sémiose ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Relace mezi znaky a objekty se nazývá sémantická dimenze sémi''Text kurzívou''ose. Zkoumání této dimenze se nazývá '''Sémantikou'''. Platí ''sémantické pravidlo''.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. &lt;br /&gt;
 Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.&lt;br /&gt;
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33852</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33852"/>
		<updated>2016-05-16T13:40:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Charakteristika sémiotiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
• Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
•  Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
•  Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též Odgen -Richardsův trojúhelník,&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33851</id>
		<title>Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_z%C3%A1klady_selek%C4%8Dn%C3%ADch_jazyk%C5%AF_v_s%C3%A9miotice&amp;diff=33851"/>
		<updated>2016-05-16T13:39:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: Založena nová stránka s textem „== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' == Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice''' ==&lt;br /&gt;
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponetů: syntaktiky, sémantiky a paradigmatiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika sémiotiky ==&lt;br /&gt;
Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. &lt;br /&gt;
Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:&lt;br /&gt;
• Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.&lt;br /&gt;
•  Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků. &lt;br /&gt;
•  Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným&amp;lt;ref&amp;gt;JARMILA, Doubravová. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charles W. Morris definoval [[tři dimense a roviny sémiose]] || ||  || &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní entity sémiotiky ==&lt;br /&gt;
=== Znak ===&lt;br /&gt;
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',   definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Sémiotika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku&amp;lt;ref&amp;gt;TONDL, Ladislav. &amp;lt;i&amp;gt;Mezi epistemologií a sémiotikou&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam ===&lt;br /&gt;
Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“&amp;lt;ref&amp;gt;ČERMÁK, František. &amp;lt;i&amp;gt;Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;   F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje, a tou, která je něčím označována. „Signifiant&amp;quot; -označující a „signifié&amp;quot;  označované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==&lt;br /&gt;
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též Odgen -Richardsův trojúhelník,&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.&amp;lt;ref&amp;gt;PALEK, Bohumil. &amp;lt;i&amp;gt;Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Sémantický trojúhelník.jpg|Sémantický trojúhelník&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol&amp;quot; se uvádí také termíny „znak&amp;quot;, „forma&amp;quot; nebo „designátor&amp;quot;. Termín „myšlenka&amp;quot; bývá nahrazován termíny „pojem&amp;quot;, „význam&amp;quot;, „designát&amp;quot;. Kromě termínu „referent&amp;quot; se dále používají např. termíny „objekt&amp;quot; nebo „denotát&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;JUHAŇÁK, Libor. &amp;lt;i&amp;gt;Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ&amp;lt;/i&amp;gt;. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33363</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33363"/>
		<updated>2016-04-26T21:16:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Renata Faltejsková &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] &lt;br /&gt;
 ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33187</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33187"/>
		<updated>2016-04-15T11:28:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] || Renata Faltejsková&lt;br /&gt;
 ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33186</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33186"/>
		<updated>2016-04-15T11:25:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]]|| Renata Faltejsková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33185</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33185"/>
		<updated>2016-04-15T11:21:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Renata Faltejsková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33184</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=33184"/>
		<updated>2016-04-15T11:19:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Renata.Faltejskova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] || Renata Faltejsková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Renata.Faltejskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>