<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Sandra.Feyglova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Sandra.Feyglova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Sandra.Feyglova"/>
	<updated>2026-04-20T06:58:07Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scopus&amp;diff=18323</id>
		<title>Scopus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scopus&amp;diff=18323"/>
		<updated>2015-03-20T18:37:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace - úprava&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[http://www.elsevier.com/ Scopus] je největší citační a abstraktová databáze recenzované literatury: vědeckých časopisů, knih a sborníků. Přináší ucelený přehled o výstupech světového výzkumu v oblasti vědy, techniky, medicíny, společenských věd a uměleckých či humanitních oborů. Scopus je vybaven inteligentními nástroji pro sledování, analýzu a vizualizaci výzkumu. Je denně aktualizován, zahrnuje 55 miliónů záznamů, 21 000 titulů od více než 5000 zahraničních vydavatelů.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.elsevier.com/online-tools/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== O databázi Scopus == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografická a citační databáze vznikla v roce 2004 a v současné době je zde indexováno 21 000 časopisů (20 000 recenzovaných, 2 600 open access), 390 obchodních publikací, 370 knižních edic a 5,5 milionů konferenčních příspěvků. Databáze je denně aktualizovaná a obsahuje přes 50 mil. záznamů. Více než polovinu obsahu tvoří záznamy od roku 1996, které obsahují citace, záznamy z let 1823 do 1995 čítají na 21 mil. Lze prohledávat také 25,2 mil. patentů. V databázi je zařazeno 20 % všech v současné době vycházejících odborných časopisů (103 309). Seznam časopisů je možno třídit dle mnoha kritérií, také dle země vydání. Aktuálně je indexováno 218 českých časopisů. Do roku 2015 má být zařazeno 75 000 monografií. Seznam aktuálně vedených monografií (10 581) je k dispozici [http://www.elsevier.com/online-tools/scopus/content-overview zde].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Scopus&amp;quot;&amp;gt;TOMANOVÁ, Hana. Zařazování časopisů do databáze Scopus. Informace [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-12-13]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/zarazovani-casopisu-do-databaze-scopus/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyhledávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úvodní obrazovka nabízí tradičně jednoduché vyhledávání, obohacené o možnosti omezení na časovou periodu, typ dokumentu a předmětnou oblast. (obr. 1)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Scopus1.jpg|náhled|500px|none|obr. 1: Úvodní obrazovka databáze Scopus s rozhraním jednoduchého vyhledávání (zdroj: www.scopus.com)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifická vyhledávání autorů a pracovišť. Pokročilé vyhledávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalších záložkách jsou k dispozici specifická vyhledávání, a to autorů, pracovišť a pokročilé vyhledávání. Po vyhledání jsou k dispozici výsledky podle kategorie zdroje: přímo z databáze Scopus, z databáze referencí, které nemají primární záznam v databázi Scopus, výsledky z webu, které jsou získány pomocí vyhledavače odborné literatury [http://www.scirus.com Scirus], z patentových databází a z tzv. vybraných zdrojů, tj. z institucionálních repositářů, preprintových [[Archivy|archivů]], open access [[Archivy|archivů]] aj. Databáze taktéž obsahuje tzv. [[Articles in Press]], tj. články, které jsou před oficiálním publikováním, ale již jsou přijaty do časopisu. U každého záznamu je uveden počet citací, jakákoliv sada výsledku se dá analyzovat podle let a přijatých citací. U článků je k dispozici seznam referencí přímo opatřený počty citací a dalším aparátem, který umožňuje s tímto seznamem či jednotlivou referencí rovnou pracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autoritní seznamy autorů a pracovišť ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi Scopus se nachází autoritní seznamy autorů a pracovišť. Pro každého autora či instituci jsou zvlášť zpracovávány analytické údaje. V profilu autora jsou k dispozici poměrně detailní informace, jako variantní názvy jména, afiliace aktuální i historické, publikační historie, odkazy na všechny články, předmětná oblast autora, či seznam spoluautorů. Z analytických dat je k dispozici počet článků, referencí a citací, [[h-index]] autora a přehled článků a citací za celou publikační historii podle jednotlivých let. Data autora lze jednoduše analyzovat na tzv. h-grafu (obr. 2), který graficky znázorňuje přehled citací podle článku. K dispozici jsou také grafy publikovaných článků v jednotlivých letech a totéž pro citace. H-graf se dá aplikovat na jakoukoliv sadu výsledku, tedy i na sadu článků, časopis aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Scopus2.jpg|náhled|500px|none|obr. 2: Analytický nástroj H-graf, který zobrazuje vztah článku a počtu citací, na průniku křivky grafu s diagonálou lze odečíst H-index (zdroj: www.scopus.com)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikace pracovišť a dostupné analytické nástroje ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mimo popisných informací zde nalezneme údaje jako výčet článků, autorů, počtu patentů, zdrojů, ve kterých autoři tohoto pracoviště publikují, je zpracována analýza spolupracujících institucí. Na koláčovém grafu je zobrazeno rozvržení činnosti v jednotlivých vědeckých disciplínách, které lze přepnout na tabulkové zobrazení. &lt;br /&gt;
Pro analytické zpracování časopisů je k dispozici Journal Analyzer (obr. 3) v části Analytics, pomocí něhož lze časopisy na základě [[citační analýza|citačních analýz]] porovnávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Scopus3.jpg|náhled|500px|none|obr. 3: Analyzátor časopisů umožňuje vzájemně porovnávat citace a publikované články v jednotlivých časopisech (zdroj: www.scopus.com)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profily jednotlivých časopisů mají přehled všech čísel a lze využít analytický nástroj pro zobrazení citačních analýz dle jednotlivých let.&lt;br /&gt;
Databáze nabízí také možnosti personalizace, umožňuje uložit vlastní seznam autorů, časopisů a článků. K dispozici je možnost zřídit si upozornění na nová čísla časopisů, změnu výsledků vyhledávání a na citace dokumentu nebo autora. Lze ukládat historii vyhledávání.&lt;br /&gt;
Obdobně jako [[Web of Science|ISI Web of Science]] je k dispozici propojení s [[Citační manažery|referenčními manažery]] (RefWorks), dalšími vyhledávači, katalogy místní [[Veřejné knihovny|knihovny]] a dalších zdrojů, vč. Ulrich’s Periodical.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus TopCited ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál [http://www.topcited.com TopCited] je zajímavým zdrojem z oblasti [[scientometrie]]. Přehledně zveřejňuje na základě dat z databáze Scopus dvacet nejcitovanějších článků pro každou vědeckou disciplínu ve zvolené časové periodě. Pomocí tohoto nástroje se velmi snadno získají charakteristiky podle počtu citací. V současné době jsou nejcitovanější články z oblasti genetiky, částicové fyziky a medicíny.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. UISK [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 (str. 65 - 69 + 71)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces zařazování časopisů do databáze Scopus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu roku zasílají zájemci žádost o zařazení časopisu prostřednictvím webového formuláře, který je určen pro vydavatele časopisu. Před vstupem do formuláře jsou uvedeny minimální podmínky, které musí nově zařazený časopis splňovat:&lt;br /&gt;
* recenzovaný obsah&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* pravidelné vydávání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ISSN registrované v International ISSN Centre&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* název článku a abstrakt v angličtině&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* citace v latince&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prohlášení o dodržování publikační etiky a politiky nekalých praktik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikační etika a politika nekalých praktik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časopis by měl na svých webových stránkách zveřejňovat jasné prohlášení o dodržování publikační etiky a prohlášení o politice nekalých praktik (podrobnosti jsou popsány ve stanovisku předsedy předmětové komise pro lékařství Davida Rewa a v části věnované výběru časopisů na webové stránce Elsevier). Přesné formulace nejsou vyžadovány, jako inspirace mohou sloužit souhrnné pokyny a rady, které jsou publikovány na webových stránkách některých významných institucí, např. COPE (Výbor pro publikační etiku) nebo WAME (Světová asociace lékařských editorů). Prevence nekalých praktik je na odpovědnosti každého autora, recenzenta, editora, vydavatele a instituce. Významní vydavatelé již uvádějí tato prohlášení na svých webových stránkách, např. Elsevier. Za jejich dodržování pravidel je zodpovědný vydavatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proces výběru časopisů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O zařazení nového titulu rozhoduje nezávislá a mezinárodní rada Scopus Content Selection &amp;amp; Advisory Board. Tvoří ji 40 zkušených odborníků. Jsou v ní zastoupeni vědci a knihovníci, zejména ti, kteří se zabývají předmětovým zpracováním. Výběr časopisů probíhá jednou ročně v podzimních měsících. Hodnotí se splnění pěti kategorií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus a hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu 2011 byla databáze Scopus vybrána jako největší světová A&amp;amp;I databáze Evropskou radou pro výzkum [http://www.elsevier.com/about/press-releases/science-and-technology/european-research-council-selects-elseviers-sciverse-scopus-database ERC] (European Research Council) pro posuzování hodnoty evropského výzkumu a projektů financovaných ERC. Zařazení časopisu do databáze Scopus je jedním z významných kritérií i pro hodnocení výsledků české vědy. Rada pro výzkum, vývoj a inovace ji zařadila (vedle WOS, ERIH a Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice) do Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. V roce 2013 bylo do databáze zařazeno 40 časopisů ze 74 časopisů vydávaných ústavy AV ČR (54 %).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Scopus&amp;quot;&amp;gt;TOMANOVÁ, Hana. Zařazování časopisů do databáze Scopus. Informace [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-12-13]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/zarazovani-casopisu-do-databaze-scopus/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LAIBLOVÁ KADLECOVÁ, Ivana; TOMANOVÁ, Hana; MEIXNER, Jaroslav. Porovnání informačních zdrojů Web of Science a Scopus . In Albertina icome Praha. INFORUM 2008 : 14. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2008/sbornik/79/ ISSN 1801-2213.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. UISK [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* TOMANOVÁ, Hana. Zařazování časopisů do databáze Scopus. Informace [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-12-13]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/zarazovani-casopisu-do-databaze-scopus/&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočiny [online]. 2009, roč. 9, č. 2. [cit. 2010-04-27] ISSN 1213-8231. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.scopus.com Scopus.com]&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* [http://www.topcited.com TopCited.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek o databázi Scopus ve wiki.knihovně: http://wiki.knihovna.cz/index.php/SCOPUS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek o databázi Scopus ve Wikipedia, The Free Encyklopedia: http://en.wikipedia.org/wiki/Scopus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek [http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html Hodnocení vědecké práce] na webu Střediska vědeckých informací Fyziologického ústavu AV ČR ,v.v.i.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.inforum.cz/archiv/inforum2008/sbornik/79/ Porovnání informačních zdrojů Web of Science a Scopus ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Šilhánek, Jaroslav. Orientační testování báze dat Scopus. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 1 [cit. 14.12.2014]. Dostupný na: http://www.ikaros.cz/node/3800. urn:nbn:cz:ik‐003800. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.elsevier.com/online-tools/scopus/content-overview Informace o obsahu Scopus]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cdn.elsevier.com/assets/pdf_file/0007/148714/scopus_facts_and_figures.pdf Seznam časopisů a knih na Scopus]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=685899 Hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obrazové materiály použity z [http://www.scopus.com www.scopus.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
databáze, citace, vyhledávání, hodnocení vědy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=18322</id>
		<title>Selekční jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=18322"/>
		<updated>2015-03-20T18:35:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání [[dokument|dokumentů]]. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání [[informace|informací]]. &amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rysy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
* Formalizace&lt;br /&gt;
* Zvláštní syntaktická pravidla&lt;br /&gt;
* Řízená slovní zásoba (řízený slovník - tezaurus)&lt;br /&gt;
* Používání symbolů ([[notace]])&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
Selekční jazyky se dělí na identifikační selekční jazyky a věcné selekční jazyky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikační selekční jazyky''' slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Věcné selekční jazyky''' se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle '''obsahu'''. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na '''systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky'''. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků:'''prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky'''- oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále '''univerzální a speciální selekční jazyky'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematické selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]] nebo [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Předmětové selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Prekoordinované selekční jazyky''' mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Postkoordinované selekční jazyky''' vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například [[S. R. Ranganathan|Ranganathanovo]] [[dvojtečkové třídění]] (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Univerzální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Speciální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&lt;br /&gt;
* Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění&lt;br /&gt;
=== Odborné zdroje ===&lt;br /&gt;
* BAKO, Michal. Informačné selekčné jazyky/III. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1984.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna ČR [online]. 2001, č. 3 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0103/nk0103175.pdf&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha: Univerzita Karlova, 1976&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha: ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1978. 65 s. Metodické letáky, sv. 130.&lt;br /&gt;
* SECHSER, Otto, MOJŽÍŠEK, Josef, KÖNIGOVÁ, Marie. Selekční jazyk a jeho popis. Praha: ÚVTEI, 1968. 219 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Zpracování informací a informační servis‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=18321</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=18321"/>
		<updated>2015-03-20T18:27:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sexting'''&amp;lt;ref&amp;gt;Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&amp;lt;/ref&amp;gt; je fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''', jakými jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází z angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ještě před 10 lety nebyl sexting vůbec známý. V českém jazyce překlad zní jako ''elektronické rozesílání textových zpráv'', videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 na Novém Zélandu. Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] (dnes již jinak pojmenovaná stránka) konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20 % dospívajících ve věku 13-20 let a 33 % mladých dospělých ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53 % a chlapců 47 %) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34 % a dívek 66 %) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Právní úpravy týkající se sextingu:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve všech státech světa je toto počínání '''zakázané'''. V České republice evidujeme několik případů sextingu a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá a jak byla pořízena. Proto lze některé případy posoudit jako přestupky, trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže. V takovýchto případech se postupuje dle trestního zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Zákon č. 40/2009 Sb.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''§ 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Přechovávání (odnětí svobody až na 2 roky)  (2) Výroba, dovoz, vývoz, nabídka, zpřístupňování (odnětí svobody až na 3 roky)  Pokud toto spáchá jako člen organizované skupiny, dále rozšiřuje dětskou pornografii obzvláště účinným způsobem (film, rozhlas, televize, internet), či s cílem získat značný finanční prospěch, může být potrestán odnětím svobody až na 6 let, v případě mezinárodní organizované skupiny až na 8 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''§ 193 Zneužití dítěte k výrobě pornografie  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede nebo zneužije dítě k výrobě pornografického díla nebo kořistí z účasti dítěte na takovém pornografickém díle, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až 5 let.  Organizovaně či s cílem získat značný finanční prospěch, může být potrestán odnětím svobody až na 6 let, v případě mezinárodní organizované skupiny až na 8 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody pro realizaci sextingu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
# Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
# Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
# Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
# Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
# Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
# Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rizika sextingu ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. &lt;br /&gt;
# Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům.  &lt;br /&gt;
# Ztratíme prestiž.  &lt;br /&gt;
# Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů.  &lt;br /&gt;
# Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kde člověk najde pomoc ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy sextingu&amp;lt;ref&amp;gt;Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-ti letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz]&lt;br /&gt;
* [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] &lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
sexting, dětská pornografie, nové komunikační prostředky, kybergrooming&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Shannon_a_weaver_model&amp;diff=18318</id>
		<title>Shannon a weaver model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Shannon_a_weaver_model&amp;diff=18318"/>
		<updated>2015-03-20T18:19:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace - úprava&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== [http://Claude%20Elwood%20Shannon Claude Elwood Shannon] ====&lt;br /&gt;
(1916 -2001) byl americký elektroinženýr a matematik, autor obecného modelu komunikace, spoluzakladatel oboru informatika a tvůrce „ [http://Information%20theory teorie informace]”[1].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1942 nastoupil Shannon do [http://Bellovy%20laboratoře Bellových laboratoří], kde působil 15 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zde si asi taky poprvé uvědomil jistou podobu mezi pravdivostními hodnotami v [[Boolova agebra|Boolově agebře]] (algebraitská logika) se stavy kombinačních relé/tranzistorů v elektrickém obvodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou teorii si ověril a následně publikoval v práci '''„A Mathematical Theory of Communication”''', v němž definoval pojem informace.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto stěžejním díle též poprvé použil pro informaci jednotku – bit (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice).&lt;br /&gt;
Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informace je odstraněná neurčitost.„&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má. Odhlíží od&lt;br /&gt;
předchozích znalostí příjemce. Jde tedy spíš o měření přenášených signálů. [2].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první definoval '''entropii termodynamiky''' jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I = log2 N&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://Warren%20Weaver Warren Weaver] ==== &lt;br /&gt;
(1894 – 1978) byl americký vědec, matematik a správce vědy.&lt;br /&gt;
Hlavní Weaverovy výzkumy byly v problematice komunikace ve vědě a v matematické teorii pravděpodobnosti.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannonův a Weaverův model&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02|náhled|Shannonův a Weaverův model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannonův a Weaverův model komunikace se stal pro svou jednoduchost základním modelem, který  zachycuje podstatu veškerých komunikačních procesů.&lt;br /&gt;
Popisuje pojmy '''informační zdroj''' (zpráva), vysílač (signál), kanál, šum, přijímač, místo určení, kódování, dekódování, informace o rychlosti nebo kapacitě kanálu.&lt;br /&gt;
Shannon a Weaver model nebere v úvahu dynamické změny v průběhu času. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Shannonův a Weaverův model se skládá z pěti částí: ==== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Informační zdroj''', který produkuje zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. '''Vysílač''', který kóduje zprávu do signálů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. '''Kanál''', který je upraven pro přenos signálů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. '''Příjemce''', který &amp;quot;dekóduje&amp;quot; (rekonstruuje) zprávu od signálu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. '''Místo určení''', pro příchod zpráv&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. '''Šestý element''', Šum je dysfunkční faktor: obsah zprávy se může lišit od vyslaného sdělení.[4]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Silné stránky modelu: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- jednoduchost&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- obecná platnost&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- nejčastěji užívaný model&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvantifikovatelnost&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slabé stránky modelu: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- nezohledňuje obsah a význam zprávy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- nedochází ke zpětné vazbě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- model neznázorňuje komunikaci v čase&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ODKAZ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1] MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288-294. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[2] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:&amp;lt;(http://texty.jinonice.cuni.cz)&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[3]Piore, Emanuel R. (duben 1979) &amp;quot;Nekrolog: Warren Weaver&amp;quot;. . Fyzika dnes 32(4):. 72doi:10,1063 / 1,2995512. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[4] Sergio Verdú (2000). &amp;quot;Padesát let teorie Shannon&amp;quot;. V Sergio Verdu a Steven W. McLaughlin. teorie informace: 50 let objevu. IEEE Press. Str. 13-34. ISBN 0-7803-5363-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura:&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/.../urbaníková_2010_dp.pdf?...1&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Woods, David a Hollnagel, Erik. (2005). Společné Cognitive Systems: Základy kognitivní systémového inženýrství. Boca Raton, FL: Taylor &amp;amp; Francis. ISBN 0-8493-2821-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Warren_Weaver&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Shannon–Weaver_model&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupné z&amp;lt;http://visual-memory.co.uk/daniel/Documents/short/trans.html&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Claude E. Shannon , Warren Weaver. Matematická teorie komunikace. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Chapter 2: OTHER MODELS.&amp;quot; In Introduction to Communication Studies, 24-38. n.p.: Taylor &amp;amp; Francis Ltd / Books, 1990.Communication &amp;amp; Mass Media Complete, EBSCOhost (accessed January 22, 2015).&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Warren Weaver. Columbia Electronic Encyclopedia, 6Th Edition (December 2013): 1. Academic Search Complete, EBSCOhost(accessed January 22, 2015). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Golomb, Solomon W. &amp;quot;Claude E. Shannon (1916-2001).&amp;quot; Science 292, no. 5516 (April 20, 2001): 455. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed January 22, 2015). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
Shannon, Weaver, Bit, Šum,Komunikační model&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Shannon_a_weaver_model&amp;diff=18316</id>
		<title>Shannon a weaver model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Shannon_a_weaver_model&amp;diff=18316"/>
		<updated>2015-03-20T18:18:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== [http://Claude%20Elwood%20Shannon Claude Elwood Shannon] ====&lt;br /&gt;
(1916 -2001) byl americký elektroinženýr a matematik, autor obecného modelu komunikace, spoluzakladatel oboru informatika a tvůrce „ [http://Information%20theory teorie informace]”[1].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1942 nastoupil Shannon do [http://Bellovy%20laboratoře Bellových laboratoří], kde působil 15 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zde si asi taky poprvé uvědomil jistou podobu mezi pravdivostními hodnotami v [[Boolova agebra|Boolově agebře]] (algebraitská logika) se stavy kombinačních relé/tranzistorů v elektrickém obvodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou teorii si ověril a následně publikoval v práci '''„A Mathematical Theory of Communication”''', v němž definoval pojem informace.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto stěžejním díle též poprvé použil pro informaci jednotku – bit (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice).&lt;br /&gt;
Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informace je odstraněná neurčitost.„&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má. Odhlíží od&lt;br /&gt;
předchozích znalostí příjemce. Jde tedy spíš o měření přenášených signálů. [2].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první definoval '''entropii termodynamiky''' jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I = log2 N&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://Warren%20Weaver Warren Weaver] ==== &lt;br /&gt;
(1894 – 1978) byl americký vědec, matematik a správce vědy.&lt;br /&gt;
Hlavní Weaverovy výzkumy byly v problematice komunikace ve vědě a v matematické teorii pravděpodobnosti.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannonův a Weaverův model&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02|náhled|Shannonův a Weaverův model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannonův a Weaverův model komunikace se stal pro svou jednoduchost základním modelem, který  zachycuje podstatu veškerých komunikačních procesů.&lt;br /&gt;
Popisuje pojmy '''informační zdroj''' (zpráva), vysílač (signál), kanál, šum, přijímač, místo určení, kódování, dekódování, informace o rychlosti nebo kapacitě kanálu.&lt;br /&gt;
Shannon a Weaver model nebere v úvahu dynamické změny v průběhu času. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Shannonův a Weaverův model se skládá z pěti částí: ==== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Informační zdroj''', který produkuje zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. '''Vysílač''', který kóduje zprávu do signálů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. '''Kanál''', který je upraven pro přenos signálů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. '''Příjemce''', který &amp;quot;dekóduje&amp;quot; (rekonstruuje) zprávu od signálu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. '''Místo určení''', pro příchod zpráv&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. '''Šestý element''', Šum je dysfunkční faktor: obsah zprávy se může lišit od vyslaného sdělení.[4]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Silné stránky modelu: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- jednoduchost&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- obecná platnost&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- nejčastěji užívaný model&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvantifikovatelnost&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Slabé stránky modelu: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- nezohledňuje obsah a význam zprávy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- nedochází ke zpětné vazbě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- model neznázorňuje komunikaci v čase&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ODKAZ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1] MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288-294. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[2] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:&amp;lt;(http://texty.jinonice.cuni.cz)&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[3]Piore, Emanuel R. (duben 1979) &amp;quot;Nekrolog: Warren Weaver&amp;quot;. . Fyzika dnes 32(4):. 72doi:10,1063 / 1,2995512. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[4] Sergio Verdú (2000). &amp;quot;Padesát let teorie Shannon&amp;quot;. V Sergio Verdu a Steven W. McLaughlin. teorie informace: 50 let objevu. IEEE Press. Str. 13-34. ISBN 0-7803-5363-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura:&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/.../urbaníková_2010_dp.pdf?...1&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Woods, David a Hollnagel, Erik. (2005). Společné Cognitive Systems: Základy kognitivní systémového inženýrství. Boca Raton, FL: Taylor &amp;amp; Francis. ISBN 0-8493-2821-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Warren_Weaver&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;http://en.wikipedia.org/wiki/Shannon–Weaver_model&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dostupné z&amp;lt;http://visual-memory.co.uk/daniel/Documents/short/trans.html&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Claude E. Shannon , Warren Weaver. Matematická teorie komunikace. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Chapter 2: OTHER MODELS.&amp;quot; In Introduction to Communication Studies, 24-38. n.p.: Taylor &amp;amp; Francis Ltd / Books, 1990.Communication &amp;amp; Mass Media Complete, EBSCOhost (accessed January 22, 2015).&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Warren Weaver. Columbia Electronic Encyclopedia, 6Th Edition (December 2013): 1. Academic Search Complete, EBSCOhost(accessed January 22, 2015). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Golomb, Solomon W. &amp;quot;Claude E. Shannon (1916-2001).&amp;quot; Science 292, no. 5516 (April 20, 2001): 455. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed January 22, 2015). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
Shannon, Weaver, Bit, Šum,Komunikační model&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_m%C3%A9dia&amp;diff=18309</id>
		<title>Sociální média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_m%C3%A9dia&amp;diff=18309"/>
		<updated>2015-03-20T18:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Social_media.jpg|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociální média jsou [[Komunikační nástroje|komunikační nástroje]], využívající prostředí [[Nová média|nových médii]] na technologickém základě [http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html '''Web 2.0''']. [[Komunikace|Komunikace]] se odehrává v online prostoru prostřednictvím webových a mobilních technologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SM&amp;quot;&amp;gt;http://www.makevision.net/texty/DP/socialni-media.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Interakce mezi subjeky probíhá podle [http://zbiejczuk.com/web20/03-charakteristiky.html '''komunikačního modelu many-to-many '''], jehož typickými znaky jsou možnost simultánně sdělit individualizovanou [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informaci]] potenciálně neomezenému množství lidí a možnost zasahování do obsahu všemi zúčastněnými.&amp;lt;ref name=&amp;quot;co_jsou_SM&amp;quot;&amp;gt;http://socialnimediavevyuce.webnode.cz/co-jsou-socialni-media-/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sociální média jsou dynamicky se rozvíjející oblastí. Téměř všechny webové stránky jsou již dnes (r. 2015) spojeny se sociálními účty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
Ústálená definice pojemu &amp;quot;sociální média&amp;quot; neexistuje. Termín bývá často vykládán z různých pohledů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''The social media bible'' definuje &lt;br /&gt;
sociální média jako média vztahující se k aktivitám, postupům a chování lidí v online komunitách, kde uživatelé sdílejí informace, vědomosti a názory prostřednictvím konverzačních médií. Konverzační média jsou založena na webových aplikacích, jež umožňují vytvářet a jednoduše předávat obsah v podobě slov, obrázků, videa a audia.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bible&amp;quot;&amp;gt;SAFKO, Lon a David K BRAKE. The social media bible: tactics, tools, and strategies for business success. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2009, xviii, 821 p. ISBN 04-704-1155-4. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém projevu na konferenci Supports Blogs and Social Media Conference pořádané The Chartered Institute of Library and Information Professionals definovala ''Victoria Bush'', ředitelka VNU Exhibitions Europe, sociální média jako nástroje, které poskytují jednoduché užití kolaborativních pracovních prostor za užití různých komunikačních nástrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;IaS&amp;quot;&amp;gt;http://www.joomla.slamow.com/informace-a-spolecnost/prednasky/87-isp-iv-masova-komunikace-i-podstata-masove-komunikace.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociální média využívají mobilní a internetové technologie k vytváření vysoce interaktivní platformy, prostřednictvím které jednotlivci a komunity sdílejí, spoluvytvářejí, diskutují a upravují uživatelsky generovaný obsah. Tak definuje sociální média ''J. H. Kietzmann a kolektiv'' v článku ''Social media? Get serious! Understanding the functional building blocks of social media.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SM3&amp;quot;&amp;gt;Kietzmann, Jan and Hermkens, Kristoffer and McCarthy, Ian P. and Silvestre, Bruno S, Social Media? Get Serious! Understanding the Functional Building Blocks of Social Media (November 5, 2014). Business Horizons, Vol. 54, No. 3, 2011. Available at SSRN: http://ssrn.com/abstract=2519365&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie sociálních médií ==&lt;br /&gt;
=== Dělení podle převažující funkce: ===&lt;br /&gt;
:* '''Publishing:''' publikování digitálního obsahu ([https://www.blogger.com/'''Blogger'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Sharing:''' sdílení digitálně uložených informací v textové, vizuální a audiální podobě ([https://www.youtube.com/'''YouTube'''], [https://cz.pinterest.com/ '''Pinterest'''])&amp;lt;ref name=&amp;quot;Sdílení&amp;quot;&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Sharing&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Networking:''' vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemná výměna informací a udržování kontaktů, vedoucích k vytvoření sítě konexí. Bývá realizován v síťových strukturách. Ve virtuálním prostředí je zastoupen sociálními sítěmi ([https://cs-cz.facebook.com//'''Facebook''']).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki_knihovna&amp;quot;&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Networking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Discussing:''' internetové diskuze ([http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_forum'''diskuzní fóra ''']), kam lidé vkládají své názory a reakce, ty se následně na stránce zobrazují. Diskuse jsou většinou řazeny podle kategorií, a pak podle jednotlivých témat. ([http://www.warforum.cz/'''Warfórum'''])&amp;lt;ref name=&amp;quot;ENWiki&amp;quot;&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Social_media&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení podle zaměření: ===&lt;br /&gt;
:* '''Osobní:''' [[Kyberprostor|online prostředí]] pro komunikaci a sdílení multimediálního obsahu s přáteli, rodinou, členy komunity apod. (Facebook, [https://www.flickr.com/'''Flickr'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Profesionální:''' odborné sítě se zaměřením na poskytování příležitostí pro kariérní růst v rámci obecném nebo oborovém ([http://www.classroom20.com/'''Clasroom 2.0'''], [https://cz.linkedin.com/'''LinkedIn'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Informační:''' pro komunity hledající stejný druh informací, jejichž informační potřeba vzniká na základě řešení každodenních problému ([http://www.supergreenme.com/'''SuperGreenMe'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Vzdělávací:''' vzájemná spolupráce studentů na školních projektech, výzkumech. Může se jednat o školní síť např. v podobě nástěnek, nebo může být zaměřena na vzdělávání v oblastech jednotlivých oborů, a to jak na úrovni jedné školy, tak v rámci spolupráce. ([http://www.thestudentroom.co.uk/'''Student Room'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Záliby:''' komunity lidí zaměřující se na konkrétní zájem, např. sport, zahrádkaření apod. ([http://www.sportshouting.com/'''Sport Shouting'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Akademické:''' sdílení výsledků výzkumů na vědecké úrovni ([http://www.academia.edu/'''Academia.edu'''])&amp;lt;ref name=&amp;quot;Typy&amp;quot;&amp;gt;http://socialnetworking.lovetoknow.com/What_Types_of_Social_Networks_Exist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další možné rozdělení: === &lt;br /&gt;
''Michael Haenlein'' a ''Andreas M. Kaplan'' v článku Users of the world, unite! The challenges and opportunities of Social Medi dělí sociální média do šesti kategorií:&lt;br /&gt;
:* '''Kolaborativní projekty:''' umožňují simultánní spolupráci mezi více uživateli ([https://cs.wikipedia.org/'''wiki'''],[http://en.wikipedia.org/wiki/Social_bookmarking'''social bookmarking'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Blogy:''' určené k publikování digitálního obsahu ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Blog'''blog, microblog'''])&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Obsahové komunity:''' sdílení mediálních obsahů různého typu (texty, videa, fotografie, prezentace)&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Sociální sítě: '''[[online sociální sítě|online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
:* '''Virtuální herní a sociální světy:''' 3D prostředí pro vzájemnou interakci mezi uživateli. Fyzický subjekt ve virtuálním prostředí reprezentuje [http://en.wikipedia.org/wiki/Avatar_%28computing%29'''avatar''']. (hry na hrdiny, [http://secondlife.com/'''Second Life'''])&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kaplan_Andreas&amp;quot;&amp;gt;http://michaelhaenlein.com/Publications/Kaplan,%20Andreas%20-%20Users%20of%20the%20world,%20unite.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související hesla ==&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Facebook|Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě|Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
* [[Internet|Internet]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
* http://zbiejczuk.com/web20/03-charakteristiky.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.makevision.net/texty/DP/socialni-media.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://socialnimediavevyuce.webnode.cz/co-jsou-socialni-media-/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SAFKO, Lon a David K BRAKE. The social media bible: tactics, tools, and strategies for business success. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2009, xviii, 821 p. ISBN 04-704-1155-4. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/Sharing&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/Social_media&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.joomla.slamow.com/informace-a-spolecnost/prednasky/87-isp-iv-masova-komunikace-i-podstata-masove-komunikace.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://socialnetworking.lovetoknow.com/What_Types_of_Social_Networks_Exist&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://michaelhaenlein.com/Publications/Kaplan,%20Andreas%20-%20Users%20of%20the%20world,%20unite.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.inflow.cz/socialni-media&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.mmportal.cz/socialni-medium-neni-jen-facebook.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kietzmann, Jan and Hermkens, Kristoffer and McCarthy, Ian P. and Silvestre, Bruno S, Social Media? Get Serious! Understanding the Functional Building Blocks of Social Media (November 5, 2014). Business Horizons, Vol. 54, No. 3, 2011. Available at SSRN: http://ssrn.com/abstract=2519365&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web 2.0, Internet, Komunikace, Online sociální sítě, Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_procesy_v_knihovn%C4%9B&amp;diff=18307</id>
		<title>Sociální procesy v knihovně</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_procesy_v_knihovn%C4%9B&amp;diff=18307"/>
		<updated>2015-03-20T18:00:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Sociální proces''' je definován jako ''„(…) takové působení složek sociálního systému (které vzniká na základě společenských činností lidí), jež vede ke změně uspořádanosti vztahů mezi lidmi, k určitému stupni organizovanosti těchto vztahů, k určité integrovanosti lidských pospolitostí (…)“.''&amp;lt;ref&amp;gt;Zich, František. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986. s. 169&amp;lt;/ref&amp;gt; Jde o to, že se lidé sdružují, nikoli však samoúčelně. Naopak jim záleží na dosažení určitých [[Potřeby a zájmy|potřeb a zájmů]] prostřednictvím určitých činností. Sociálním procesem je pak právě toto sdružování, [[organizace]] pospolitosti, její činnost a zánik. Je důležité, abychom sociálním procesům rozuměli. Jejich správné pochopení totiž ovlivňuje efektivní fungování organizace, dosahování cílů organizace a spokojenost řídících pracovníků, ostatních zaměstnanců i lidí stojících v okolí organizace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie sociálních procesů ==&lt;br /&gt;
Existuje několik druhů sociálních procesů v závislosti na zvoleném hledisku.&lt;br /&gt;
=== Hledisko systému, ve kterém probíhají===&lt;br /&gt;
* intrapersonální procesy&lt;br /&gt;
* procesy existující ve vztahu mezi dvěma jednotlivci&lt;br /&gt;
* procesy existující mezi jednotlivcem a skupinou&lt;br /&gt;
* procesy měnící vnitřní organizaci a strukturu pospolitosti&lt;br /&gt;
* procesy měnící vztahy mezi dvěma skupinami&lt;br /&gt;
* procesy měnící organizaci a strukturu globální společnosti&amp;lt;ref name=&amp;quot;jan&amp;quot;&amp;gt;Szczepański, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury,1966.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hledisko obsahu ===&lt;br /&gt;
* procesy přizpůsobení&lt;br /&gt;
* procesy spolupráce&lt;br /&gt;
* [[Konflikty|konflikt]]&lt;br /&gt;
* soutěžení&lt;br /&gt;
* procesy změn v kulturních systémech&lt;br /&gt;
* procesy společenského pohybu&amp;lt;ref name=&amp;quot;jan&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hledisko příslušnosti k sociální struktuře organizace ===&lt;br /&gt;
* [[komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[kooperace]]&lt;br /&gt;
* konflikt&lt;br /&gt;
* organizační změna&amp;lt;ref name=&amp;quot;blanka&amp;quot;&amp;gt;Doktorová, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum, 1992.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sociální procesy aplikované na knihovnu ==&lt;br /&gt;
I v [[Veřejné knihovny|knihovnách]], stejně jako v dalších organizacích, probíhají sociální procesy. Pro názornou aplikaci těchto procesů na prostředí knihoven byla zvolena typologie procesů dle Blanky Doktorové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blanka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komunikace === &lt;br /&gt;
[[Komunikace]] představuje proces vzájemného sdělování informací mezi jednotlivci nebo skupinami, a to především prostřednictvím komunikačních sítí (formálních i neformálních). Knihovny se řadí do sféry služeb, tudíž je nezbytně nutné klást důraz na správnou komunikaci. Komunikace v knihovnách může mít '''tři podoby'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Komunikace s uživateli'''. Knihovna komunikuje se svými uživateli, a to ústně, písemně, telefonicky nebo přes internet (prostřednictvím [[online sociální sítě|sociálních sítí]] či digitálních referenčních služeb - např. Ptejte se knihovny). [http://skipcr.cz/ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky] (SKIP) také pořádá různé vzdělávací semináře, na kterých se knihovníci mohou dozvědět, jak správně komunikovat se specifickými typy čtenářů (např. mentálně postiženými, Romy atd.).&lt;br /&gt;
# '''Komunikace knihovníků'''. Knihovníci komunikují spolu navzájem, a to v rámci formální i neformální komunikační sítě. Ke komunikaci často slouží intranet či interní blogy. Ne vždy je vzájemná komunikace mezi knihovníky bezproblémová. Lidé jsou různí, mají rozdílné zájmy a názory, a proto je někdy těžké najít společnou řeč a vycházet spolu v dobrém. Avšak platí, že ''„kolegy si nevybíráme, styl komunikace však ano“''.&amp;lt;ref&amp;gt;Foberová, L. Efektivní komunikace ve službách. 2. část. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-2-dil&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze způsobů, jak upevnit komunikaci mezi zaměstnanci knihovny, je i teambuilding. &lt;br /&gt;
# '''Komunikace s okolím'''. Podstatnou roli zde hraje [[public relations]]. Knihovna publikuje výroční zprávy, tiskové zprávy, prezentuje se na svých webových stránkách, v tisku, na sociálních sítích. Organizuje akce pro veřejnost, spolupracuje s místními školami a organizacemi, nabízí různé vzdělávací a volnočasové kurzy. Je žádoucí, aby knihovna měla dobrou komunikační politiku, jen tak totiž může získat na svou stranu a pro své cíle představitele veřejného mínění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kooperace === &lt;br /&gt;
[[Kooperace]] je definována jako ''„optimální souhra či součinnost jednotlivců, směřující k dosažení společného cíle“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blanka&amp;quot;/&amp;gt; Představuje proces, při kterém všichni zúčastnění obdrží zisk. Také se podílí na tvorbě příznivého sociálního prostředí. Kooperativní prostředí je zdrojem iniciativy a tvořivosti. Jestliže má knihovna dobře sloužit uživatelům, je třeba, aby se neustále vyvíjela a vymýšlela nová řešení a inovativní postupy. Kooperace rovněž zvyšuje efektivitu knihovny. Z množství příkladů kooperace v knihovně jmenujme alespoň '''týmovou práci''', kdy se vytváří tým např. při výběru [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaného knihovnického systému]] (v týmu jsou přítomni např. zástupci [[akvizice]], katalogizace, správy sítě apod.) nebo při organizování akcí pro veřejnost&amp;lt;ref&amp;gt;Petrýdesová, D. Týmová práce a její využití ve veřejných knihovnách. 2. část. Čtenář [online]. 2005, roč. 57, č. 9, s. 296-298 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/files/pdf_2005/c0905.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. Je třeba upozornit i na vzájemnou '''spolupráci knihoven''' (jak na spolupráci knihoven na území jednoho státu, tak i na mezinárodní spolupráci), která je pro oblast knihovnictví typická a která může probíhat např. v těchto oblastech: výpůjční služby ([[Meziknihovní výpůjční služby|MVS]], MMVS), [[digitalizace]], [[akvizice]] (výměna, dar), katalogizace (souborné katalogy), vzdělání (semináře, konference), zpracování dokumentů apod. Knihovny také bývají členy organizací, které zastřešují spolupráci knihoven, a aktivně se podílejí na jejich činnosti (např. IFLA).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Konflikty|Konflikt]] značí určitý rozpor. Vzniká z různých příčin (př. protiklad zájmů, psychologické dispozice, rozpory nerovností) a může plnit jak negativní (pokud se konflikt neřeší, bývá zdrojem problémů, frustrací a brzdou vývoje), tak pozitivní funkci (může vést k sociální změně a rozvoji). Vždy však narušuje ostatní sociální procesy na pracovišti. Např. konflikt kooperace vzniklý při nedostatečné pracovní disciplíně či neschopnosti/neochotě pracovníka ohrožuje splnění pracovního úkolu, představuje zátěž pro ostatní pracovníky či vedoucího a neblaze ovlivňuje spokojenost pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Kohout, J. et al. Řízení pracovních kolektivů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. &amp;lt;/ref&amp;gt; Konflikty je proto třeba řešit. Účinná opatření k řešení konfliktů lze aplikovat v následujících oblastech: prevence konfliktu, regulované řešení konfliktu a nácvik dovedností v řešení konfliktů. Konflikty se v prostředí knihovny mohou nejčastěji vyskytovat buď '''mezi knihovníky navzájem''' anebo '''mezi knihovníkem a uživatelem'''. V prvním případě se jedná o konflikty jak mezi vedoucím knihovny a řadovým zaměstnancem, tak mezi podřízenými navzájem. Tyto konflikty mohou vznikat z důvodu protikladu zájmů (každý chce něco jiného), rozporů nerovnosti (rozdílné postavení ve struktuře organizace) nebo z důvodu psychologických dispozic (rozdílné osobnostní typy a charakterové [[vlastnosti]]). Co se týče druhého případu konfliktu, ne zřídka kdy se knihovník setkává s problémovým uživatelem, který zkouší jeho trpělivost. Konflikt může typicky nastat v těchto případech: &lt;br /&gt;
* uživatel se chce vyhnout platbě poplatku z prodlení, když nedodržel výpůjční lhůtu,&lt;br /&gt;
* uživatel odmítá odložit svrchní oděv/tašku/občerstvení při vstupu do studovny (přestože mu knihovní řád tuto povinnost ukládá),&lt;br /&gt;
* uživatel požadující služby, které knihovna neposkytuje,&lt;br /&gt;
* uživatel je zloděj (knihovník musí aktivně vstupovat do konfliktu a hájit prostředky, které chce čtenář odcizit).&lt;br /&gt;
Konflikty mezi knihovníky lze eliminovat jednak podporou vzájemné spolupráce a komunikace a jednak rotací členů, kdy si knihovníci lépe uvědomí práci jiného člověka a mají pro něj větší pochopení. Dále jsou pro knihovníky organizovány různé semináře, které se věnují tématu konfliktu a konfliktním situacím, které mohou nastat při jednání se čtenáři. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Organizační změna ===&lt;br /&gt;
Aby organizace přežila (přestála krizové období), musí umět pružně reagovat na změny a prokazovat jistou míru adaptability. Jako příklad organizačních změn uveďme změny v systému řízení, změny ve struktuře organizace, změny techniky a technologie, změny v charakteru činnosti, změny komunikace či změny forem kooperace. Nejčastěji užívaným termínem pro vyjádření specifického druhu organizační změny je pojem '''reorganizace'''. Reorganizace je charakteristická organizační změnou většího rozsahu, kdy je třeba dosáhnout radikálních změn (např. z důvodu modernizace, rekonstrukce či změněných cílů organizace). Jelikož každá organizační změna zasáhne do sociální situace členů organizace a přináší různé sociální důsledky (změny v mezilidských vztazích, změny v požadavcích na kvalifikaci, změny v profesních rolích), mělo by se k ní přistupovat opatrně. Aby mohlo dojít k úspěšnému prosazení změny, je nejprve třeba členům organizace vysvětlit nutnost připravované změny a poté získat jejich podporu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blanka&amp;quot;/&amp;gt; I v knihovně probíhají organizační změny. Jako příklady častých změn lze uvést stěhování knihovny do nové budovy, rekonstrukce knihovny (např. vznik nového oddělení, zpříjemnění interiéru novým nábytkem, instalace kamerového systému, nákup výpočetní techniky), vznik nových pracovních pozic a profesí (např. v knihovně jsou potřeba IT specialisté, grafici, mediální odborníci), či změny způsobené novými technologiemi (např. knihovna má [[Opac|online katalog]], přístup k Internetu, počítačové učebny, bezdrátovou síť wifi, čipovou technologii RFID, profil na sociální síti, vybavení na [[Digitalizace|digitalizaci]] dokumentů atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Doktorová, B. Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum, 1992.&lt;br /&gt;
* Foberová, L. Efektivní komunikace ve službách. 1. část. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, roč. 27, č. 1 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-1-dil&lt;br /&gt;
* Foberová, L. Efektivní komunikace ve službách. 2. část. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-2-dil&lt;br /&gt;
* Zich, F. Sociální procesy: metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje. Praha: Svoboda, 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.inflow.cz/jak-komunikovat-s-mentalne-postizenymi-uzivateli-v-knihovnach Jak komunikovat s mentálně postiženými uživateli v knihovnách?]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Blatný, M. et al.. Sociální procesy a osobnost: sborník příspěvků. Brno: Psychologický ústav Akademie věd, 2003.&lt;br /&gt;
* Kosek, J. Člověk je (ne)tvor společenský: kapitoly ze sociální psychologie. Praha: Argo, 2004. &lt;br /&gt;
* Kutta, F. Systém řízení sociálních procesů. Praha: Svoboda, 1976.&lt;br /&gt;
* Tomšík, M. Řízení sociálních procesů v pracovních kolektivech. Praha: Svoboda, 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
organizace, komunikace, konflikt, kooperace, organizační změna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení‎]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=18305</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=18305"/>
		<updated>2015-03-20T17:38:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=18304</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=18304"/>
		<updated>2015-03-20T17:29:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''steganografie''' má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' ([[informace|informaci]], data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení, a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie steganografie ==&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální steganografie ==&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''[[Informační technologie|informačních technologií]]'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorské právo|autorského práva]]. Do obrázku se vloží [[Informace|informace]] o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stinné stránky steganografie ==&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=18302</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=18302"/>
		<updated>2015-03-20T17:22:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco, USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;[[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[Www|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
* Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, Steve Wozniak, Apple, NeXT, Macintosh, operační systém, osobní počítač &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=18301</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=18301"/>
		<updated>2015-03-20T17:13:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Systém řízení bází [[data|dat]]''' (SŘBD), anglicky Database management system (DBMS), alternativně systém řízení [[databáze|databází]], je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s [[databáze|databází]], je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco [[databáze|databází]] se rozumí kolekce dat, systém pro řízení [[databáze|databází]] zprostředkovává k takové [[databáze|databázi]] přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových [[databáze|databází]] a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisejí s modely [[databáze|databází]], nad kterými pracovaly&amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot; /&amp;gt;. Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v [[databáze|databázi]] byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají [[Datové struktury |stromovou strukturu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných [[databáze|databází]] a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově relační architektura===&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační [[databáze|databázi]] přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se transakčnost operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do [[transakce|transakcí]], které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Atomicita''' – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* '''Konzistence''' (Consistency) – po provedení [[transakce]] se [[databáze]] nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* '''Izolace''' – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* '''Durabilita''' – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Databáze]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
systém řízení databází, databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=18296</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=18296"/>
		<updated>2015-03-20T16:51:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Systém řízení bází [[data|dat]]''' (SŘBD), anglicky Database management system (DBMS), alternativně systém řízení [[databáze|databází]], je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s [[databáze|databází]], je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco [[databáze|databází]] se rozumí kolekce dat, systém pro řízení [[databáze|databází]] zprostředkovává k takové [[databáze|databázi]] přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových [[databáze|databází]] a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisejí s modely [[databáze|databází]], nad kterými pracovaly&amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot; /&amp;gt;. Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v [[databáze|databázi]] byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají [[Datové struktury |stromovou strukturu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných [[databáze|databází]] a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově relační architektura===&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační [[databáze|databázi]] přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se transakčnost operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do [[transakce|transakcí]], které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Atomicita''' – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* '''Konzistence''' (Consistency) – po provedení [[transakce]] se [[databáze]] nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* '''Izolace''' – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* '''Durabilita''' – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Databáze]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
systém řízení databází, databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Timothy_Leary&amp;diff=18291</id>
		<title>Timothy Leary</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Timothy_Leary&amp;diff=18291"/>
		<updated>2015-03-20T16:24:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Timothy Leary, Ph.D.''' (22. října 1920, Springfield – 21. května 1996, Beverly Hills) byl americký psycholog, filozof, vědec a publicista. Znám byl ale především jako popularizátor experimentů s rozšiřováním lidského vědomí pomocí psychedelických látek (psilocybin, LSD).  Ačkoliv profesně nezapadá mezi představitele [[Informační věda|informační vědy]], značnou část svého pozdějšího života zasvětil mezilidské [[Komunikace|komunikaci]], myšlenkám o [[Informační společnost|informační společnosti]] a [[Kyberkultura|kyberkultuře]]. Zabýval se novými technologiemi, umělou inteligencí a genovým inženýrstvím. Mezi jeho známá díla z tohoto období patří např. ''Infopsychologie'' (1987), ''Neuropolitika'' (1988) nebo ''Chaos a kyberkultura'' (1994). Třetí zmíněný titul je jeden z jeho posledních a nejrozsáhlejších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je autorem citátu ''„Osobní počítač je LSD 90. let.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;chaos&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Editor Michael Horowitz. Překlad Alexandr Neuman. Praha: MAŤA, 1997, 371 s. Nové trendy, sv. 2. ISBN 80-859-0530-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Leary a počítačová revoluce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro svou filozofii byl často napadán politiky a konzervativními osobami. Byl zatčen a odsouzen za šíření a přechovávání drog. Po propuštění z vězení se začal více zajímat o svět nových technologií, napsal z tohoto oboru několik knih a článků. Tvrdil, že psychedelická zkušenost se dá nejlépe sdělit v jazyce [[Kybernetika|kybernetiky]].&amp;lt;ref&amp;gt;LEARY, Timothy. Záblesky paměti: Autobiografie s předmluvou W.S.Burroughse. Osobní a kulturní dějepis jedné epochy. Olomouc: Votobia, 1996, s. 520. ISBN 80-7198-038-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infopsychologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Learyho dílo z roku 1987 ''Infopsychologie'' bylo přepracování a znovu vydání díla z roku 1977 – ''Exopsychologie''.  Pojem infopsychologie představuje, dle Learyho, vědu, která studuje vývoj nervového systému od jeho pozemsko-mechanicko-kolektivních fází až po jeho fáze postpozemsko-kvantově-kybernetické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;infopsycho&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Infopsychologie: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Brno: Jota, 1997. Nové obzory, Sv. 17. ISBN 8072170139.&amp;lt;/ref&amp;gt; Infopsychologie předchází exopsychologii a doplňuje jí. Exopsychologie je tedy psychologií postpozemské existence. Důvodem přepracování bylo Learyho upřednostňování „informačního“ před „vesmírným“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;infopsycho&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Infopsychologie: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Brno: Jota, 1997, s. 13. Nové obzory, Sv. 17. ISBN 8072170139.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tedy upřednostňování [[Informace|informací]] a informatiky před vesmírem, planetami a možnými civilizacemi. Práce byla částečně napsána během Learyho pobytu ve vězení. &lt;br /&gt;
Práce ''Infopsychologie'' popisuje, jak používat svůj nervový systém a že cesta vede skrze technologii osobních počítačů. Úzce pracuje s tématem [[Kybernetika|kybernetiky]] a [[Neurokybernetika|neurokybernetiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chaos a kyberkultura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Publikace s roku 1994 je poslední a jedna z nejrozsáhlejších prací Timothy Learyho. Právě díky svému rozsahu je spíše shrnutím a podtržením všech stěžejních Learyho publikací a témat, kterými se v posledních dvou dekádách svého života zabýval. Pojem chaos v rámci díla vyjadřuje základní stav vesmíru i lidského mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chaos&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Praha: MAŤA, 1997, s. 90. Nové trendy, sv. 2. ISBN 80-86013-23-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihu provází mj. také rozhovory (např. s Williamem Gibsonem – autorem díla Neuromancer - nebo Williamem S. Burroughsem) nebo citace známých osobností (např. Susan Sarandonové). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Smrt ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Leary umírá v roce 1996 na rakovinu prostaty. Rok před tím uvažuje o sebevraždě, dle jeho slov zmizet do [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Sebevraždu neuskutečnil. Rozhodl se však svou smrt zdokumentovat v přímém přenose. Jeho posledními slovy bylo „Proč ne?“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LEARY, Timothy. Záblesky paměti: Autobiografie s předmluvou W.S.Burroughse. Osobní a kulturní dějepis jedné epochy. Olomouc: Votobia, 1996, 569 s. ISBN 80-719-8038-2.&lt;br /&gt;
* LEARY, Timothy. Infopsychologie: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Překlad Petr Pálenský. Brno: Jota, 1997, 213 s. Nové obzory, Sv. 17. ISBN 80-721-7013-9.&lt;br /&gt;
* LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Editor Michael Horowitz. Překlad Alexandr Neuman. Praha: MAŤA, 1997, 371 s. Nové trendy, sv. 2. ISBN 80-859-0530-2.&lt;br /&gt;
* Timothy Leary. In: Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Timothy_Leary&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://leary.wz.cz/index2.php Česká stránka věnující se T. Learymu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informace, informační společnost, kyberkultura, kybernetika, psychedelické látky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_v%C3%BDzkumu_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=18288</id>
		<title>Typy výzkumu v informační vědě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_v%C3%BDzkumu_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B&amp;diff=18288"/>
		<updated>2015-03-20T15:57:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Sandra.Feyglova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Výzkumem'''&lt;br /&gt;
se rozumí systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání o nejzákladnějších příčinách jevů a pozorovatelných skutečností, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Je prováděn v zájmu rozvoje poznání, bez snahy o aplikaci výsledků na řešení praktických poměrů.&amp;lt;ref&amp;gt;Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. In: Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. Praha: Úřad vlády ČR, © 2013 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Definování cíle výzkumného projektu do značné míry určuje i typ [[výzkumné metody]], která bude použita.&lt;br /&gt;
Podle tohoto kritéria rozlišujeme čtyři základní typy výzkumů: explorativní (předběžný), deskriptivní (popisný), kauzální a monitorovací výzkum.&lt;br /&gt;
==Základní členění==&lt;br /&gt;
'''Explorativní výzkum'''– využívá se v počáteční fázi výzkumného projektu. Slouží k předběžnému zkoumání výchozí situace. Využívají se primární i sekundární data.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Deskriptivní výzkum''' - poskytuje základní obraz o vybraných aspektech zkoumaného problému v daném období, popisuje jevy a procesy, které jsou relevantní pro [[rozhodování]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Monitorovací výzkum'''– představuje soustavné sledování, zaznamenávání a analýzu interních i externích dat, sleduje odchylky. Využívá se kontinuální monitoring (např. glykemie u diabetiků) a ad hoc monitoring (tzn. jen pro konkrétní případ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kauzální výzkum'''– zabývá se odhalováním příčinných vztahů, je prováděn formou [[experiment]]u, kdy se studuje vliv změny jedné skupiny faktorů (příčinné faktory) na druhou skupinu faktorů (ovlivněné) za předpokladu, že jsou ostatní podmínky neměnné (= ceteris paribus).&amp;lt;ref&amp;gt;1 Typy výzkumů. In: Výzkumy.cz: oborový server pro výzkum trhu a veřejného mínění [online]. Praha: Data Collect s. r. o., © 2010-2014 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://vyzkumy.cz/typy-vyzkumu.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další členění===&lt;br /&gt;
Další možné členění výzkumů je na kvantitativní a kvalitativní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvantitativní výzkumy''' – zkoumají se rozsáhlejší soubory respondentů, chtějí postihnout dostatečně reprezentativní vzorek, který se zpravidla sestavuje náhodným výběrem nebo plošným kvótním výběrem. Takový výzkum se snaží zachytit názory a chování lidí Získané poznatky se zpracovávají pomocí statistických postupů a zobecňují na celý základní soubor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;foret&amp;quot;&amp;gt;FORET, Miroslav, MEGYESIOVÁ, Silvia. Marketingový výzkum v regionálním rozvoji. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-773-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z typů kvantitativního výzkumu je experimentální výzkum, v němž manipulujeme s vybraným vzorkem a pak měříme dopady. Příkladem neexperimentálního kvantitativního výzkumu jsou pozorovací a korelační studie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pozorovací studie – systematické pozorování přirozeného [[chování]] nebo četnosti zkoumaného jevu. Důsledné naplánování průběhu pozorování minimalizuje chyby a zkreslení pozorovatele. Úspěšnost pozorování prověří míra křížové spolehlivost mezi hodnotiteli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Korelační studie – zkoumá vzájemný vztah (závislost či nezávislost) mezi dvěma jevy. Lze dojít ke třem možným výsledkům: žádný vzájemný vztah neexistuje, kladný vztah (vyšší hodnota prvního jevu znamená vyšší hodnotu druhého jevu), záporný vztah (vyšší hodnota prvního jevu znamená nižší hodnotu druhého jevu).&amp;lt;ref&amp;gt;WALKER, Ian. Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada, 2013, s. 37-40. ISBN 978-80-247-3920-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvalitativní výzkum''' – umožňují hlubší poznání motivů chování lidí, odhalují povahu a souvislosti jejich názorů, preferencí, postojů, případně se snaží najít jejich příčiny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;foret&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oproti kvantitativnímu výzkumu je kvalitativní výzkum nestrukturovaný a obvykle je založen na malých výběrových souborech. Může být využit všude, kde cílem není měření, ale snaha pochopit motivaci, pocity či rozhodování respondentů, proto se často jedná o dlouhodobé (longitudinální) výzkumy. V tomto typu výzkumu hraje velkou roli osoba výzkumníka, který vyhledává a analyzuje jakékoli [[informace]], které přispívají k osvětlení výzkumných otázek, provádí induktivní a deduktivní závěry. Základní výzkumné otázky v průběhu výzkumu doplňuje a dle potřeby modifikuje.&amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 47-53. ISBN 978-80-262-0219-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Propojují-li se přístupy z kvantitativního i kvalitativního výzkumu, hovoříme o výzkumu smíšeném. Tento typ výzkumu se v současnosti využívá např. v pedagogických disciplínách, zejména evaluačním výzkumu.&amp;lt;ref&amp;gt;VLČKOVÁ, Kateřina. Smíšený výzkum: Jedná se o nové a závažné téma? In: Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 1-2. ISBN 978-80-210-5553-7. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/vlckova.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy výzkumu v informační vědě==&lt;br /&gt;
Informační věda využívá výše uvedených typů výzkumu. Typickými příklady ''kvantitativního'' výzkumu jsou např. analýzy návštěvnosti knihoven, určování míry spokojenosti uživatelů s poskytovanými službami apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech se informetrické, bibliometrické a scientometrické metody a metriky staly frekventovanými nástroji hodnocení výzkumných vědeckých organizací, respektive jejich publikačních výsledků. Dalším zajímavým příkladem byl projekt Metodika měření hodnoty služeb knihoven, realizovaný v letech 2012-2013 a zkoumající mj. také ekonomickou návratnost investic (ROI).1 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kvalitativní výzkum'' v informační vědě se zabývá např. informačním chováním člověka, prognózou nových trendů v oboru knihovnictví a s tím související proměnou tradičních služeb, jež knihovny poskytují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* FORET, Miroslav a Silvia MEGYESIOVÁ. Marketingový výzkum v regionálním rozvoji. Brno: Mendelova Univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-773-1.&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0219-6.&lt;br /&gt;
* VLČKOVÁ, Kateřina. Smíšení výzkum: Jedná se o nové a závažné téma. In: Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 1-2. ISBN 978-80-210-5553-7. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/vlckova.pdf&lt;br /&gt;
* Výzkumy.cz: oborový server pro výzkum trhu a veřejného mínění [online]. Praha: Data Collect s. r. o., 2010-2014[cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.vyzkumy.cz/vyzkumne-metody.&lt;br /&gt;
* WALKER, Ian. Výzkumné metody a statistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 218 s. ISBN 978-80-247-3920-5.&lt;br /&gt;
* Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. In: Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. Praha: Úřad vlády ČR, © 2013 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Výzkumné metody, informační věda, kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum, experiment, pozorovací studie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sandra.Feyglova</name></author>
		
	</entry>
</feed>