<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Simona.Kubisova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Simona.Kubisova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Simona.Kubisova"/>
	<updated>2026-04-21T10:17:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_-_restaurov%C3%A1n%C3%AD_a_konzervov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=30529</id>
		<title>Ochrana fondů - restaurování a konzervování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_-_restaurov%C3%A1n%C3%AD_a_konzervov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=30529"/>
		<updated>2016-01-27T22:03:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: Založena nová stránka s textem „Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ochranu knihovních sbírek lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ochrana&amp;quot;&amp;gt; Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Restaurování a konzervace vzácných písemných památek je nesmírně složitá a náročná činnost. Je zde třeba zodpovědného přístupu při řešení problémů s tímto procesem spojených. Nevhodné či dokonce špatné rozhodnutí může mít nedozírné negativní následky a naopak dobře zvolená strategie restaurátorského či konzervátorského postupu může zachránit ohrožený tisk či [[rukopis]] před úplným zničením, nebo alespoň stabilizovat jeho stav a eliminovat probíhající degradaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;restkon&amp;quot;&amp;gt; Přístup k restaurování a konzervaci písemných památek [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-restaurovani-1/pristup-k-restaurovani-a-konzervaci-pisemnych-pamatek &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konzervace''' se vztahuje spíše k udržování a zachování artefaktů a k jejich preventivní ochraně do budoucna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; KUBIČKA, Roman a Jiří ZELINGER. Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. První vydání. Praha: Grada publishing, 2004. ISBN 80-247-9046-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pokouší se zpomalit nebo zastavit degradaci pomocí kontroly okolního prostředí a ošetřováním materiálové struktury tak, aby dané předměty zůstaly pokud možno v nezměněném stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metody&amp;quot;&amp;gt; Metody konzervace a ošetření poškozených dokumentů [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-preventivni-konzervace-1/konzervace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Restaurování''' je obnovení či oprava předmětu kulturního dědictví. Nejčastěji se jedná o odstraňování důsledků jakýchkoliv poškození a materiálové degradace. Většinou je spojeno s obnovením původního stavu a vzhledu díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;/&amp;gt;Restaurování má své klady, ale bohužel také své zápory. Kladnou stránkou je obvykle zlepšení fyzikálních, chemických, ale i estetických vlastností knihy, zápornou stránkou však bývá to, že dochází k porušení historické identity knihy a změně charakteru materiálů i celé [[knižní vazba|knižní vazby]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;restkon&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny degradace materiálů ==&lt;br /&gt;
=== Biologické faktory ===&lt;br /&gt;
K nejčastějším biologickým příčinám degradace patří mikroorganismy, hmyz a hlodavci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největším nebezpečím jsou však pro knihovní fondy mikroskopické houby (plísně). Jejich výskytu lze na knihovních materiálech zabránit udržováním vhodných [[Ochrana fondů skladování dokumentů|skladovacích podmínek]]  a také prováděním preventivních mikrobiologických kontrol. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fyzikální a chemické faktory ===&lt;br /&gt;
Mezi fyzikální a chemické faktory degradace patří především světlo, kyslík, teplota, vlhkost a znečištěné ovzduší. Dodržováním správných skladovacích podmínek však můžeme degradačním procesům zabránit nebo můžeme proces degradace alespoň zpomalit. Existují poměrně jednoduché způsoby stabilizace skladovacích prostor, kdy se musíme řídit [https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab1 doporučenými parametry] klimatu pro danou sbírku. Nutným a velmi účinným prostředkem je také průběžná kontrola prostředí, kdy lze odhalit [https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab2 rizika působení] parametrů klimatu na skladované fondy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Budovy ===&lt;br /&gt;
Stavby, v nichž jsou uchovávány knihovní fondy, by měly splňovat [https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy-tab5 základní požadavky] na ochranu před různými ovlivňujícími faktory. Optimálním řešením je budova, která umožňují stabilně udržet doporučené parametry prostředí bez pomoci klimatizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;okf&amp;quot;&amp;gt; Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy restaurátorských zásahů ==&lt;br /&gt;
Pro určení zásahu do původního díla jsou rozhodující především jeho význam, cena a především nutnost specializovaného zásahu, který je volen přímo na míru dle stavu dochování a míry poškození písemné památky. Jednotlivé typy  restaurátorských zásahů vycházejí z poškození a z požadavků na další uložení a studia ohrožených knih. U všech typů zásahu je důležitá důkladná dokumentace a také výroba různých ochranných obalů. Dokumentace se provádí ve formě formulářů a obrazů. Pro archivní účely se zhotovují černobílé fotografie a barevné diapozitivy. Snímky se pořizují před a po restaurování.&lt;br /&gt;
=== Složitý komplexní restaurátorský zásah ===&lt;br /&gt;
Složitý komplexní zásah nemusí nutně znamenat celkové rozebrání knihy. Jedná se hlavně o časově náročný a velice specializovaný zásah, který vyžaduje důkladné vstupní analýzy, případně ověření či vývoj nových specializovaných restaurátorských metod, či použitých materiálů.&lt;br /&gt;
=== Komplexní restaurátorský zásah ===&lt;br /&gt;
Při tomto zásahu je již pozornost věnována všem částem knihy a jejím degradacím. Komplexní restaurátorský zásah může začínat například již chemickou metodou konzervace, kdy dochází k odkyselení či stabilizaci barev a inkoustů a dále k doplnění chybějících částí vazby a papíru. U tohoto zásahu mnohdy dochází k rozebrání celé knihy.&lt;br /&gt;
=== Restaurátorský zásah metodou in situ ===&lt;br /&gt;
Tento typ zásahu se soustředí vždy na nejpoškozenější část knihy, aniž by muselo dojít k jejímu rozebrání. Jedná se převážně o restaurování několika složek knihy či jeho vazby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;typy&amp;quot;&amp;gt; Hlavní typy restaurátorských zásahů [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-restaurovani-1/hlavni-typy-restauratorskych-zasahu&amp;lt;/ref&amp;gt; Zásah in situ napomáhá zachovat historické stopy vytvořené během života knihy. Metoda je často časově i technologicky náročnější než při rozebírání bloku knihy.&lt;br /&gt;
* '''Dolévání papírovinou''' - jedná se o přirozenou metodu doplňování [[papír|papíru]], vychází z čerpání vláken na papírenské síto &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Spravování japonským papírem''' - pro tuto metodu se  používá se tenký transparentní japonský papír, využívá se pro lokální spravování trhlin a přehybů nebo pro celoplošné zpevňování&amp;lt;ref name=&amp;quot;insitu&amp;quot;&amp;gt; Restaurování knih metodou in situ [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-restaurovani-1/restaurovani-knih-metodou-in-situ&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Ambulantní zásahy ===&lt;br /&gt;
Jedná o zásah první pomoci, který má pomoci pouze dočasně, než dojde ke komplexnímu zásahu, pokud je nutný. Nejprve jsou zajištěny uvolněné listy a složky knižního bloku a upadlé desky knihy či uvolněné kování z její vazby jsou provizorně upevněny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;typy&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy konzervačních zásahů ==&lt;br /&gt;
Konzervátorské zásahy vyžadují pečlivou přípravu a předběžnou analýzu dokumentu. Vycházejí z průzkumů stavu sbírek, případně je může také navrhnout správce knihovní sbírky. Konečnou formu zásahu by však měli volit odborní pracovníci.&lt;br /&gt;
=== Individuální konzervační postupy ===&lt;br /&gt;
Mezi nejběžnější individuální zásahy patří:&lt;br /&gt;
* '''Mechanická očista knihovních fondů''' - při mechanické očistě se používají pouze vysavače s protiprachovými filtry pro výstup vzduchu a kartáčové nástavce s výškou vlasové části minimálně 20 mm.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mech&amp;quot;&amp;gt; Mechanická očista knihovních fondů [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-preventivni-konzervace-1/konzervace-ocista&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Rovnání a oprava deformovaných stránek'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Opravy knižních vazeb'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Odstraňování škod způsobených předchozími neodbornými zásahy'''&lt;br /&gt;
=== Hromadné odkyselování ===&lt;br /&gt;
Protože je třeba konzervačně ošetřit velké množství knih a protože je kapacitě restaurátorských pracovišť omezená, jsou již delší dobu hledány metody, která umožní ošetřit ohrožený knihovní fond ve větším množství.&lt;br /&gt;
jednou z těchto metod je '''hromadné odkyselování''', kdy je rozklad papíru v důsledku působení kyselin možno zastavit jejich neutralizací. Do papíru se následně zanese tzv. alkalická rezerva ve formě vápenatých a hořečnatých solí.&lt;br /&gt;
=== Preventivní péče ===&lt;br /&gt;
Jedná o snahu zabránit již samotnému vzniku poškození knihy nebo poškození alespoň částečně eliminovat. Toho lze docílit uložením knižních fondů ve vhodných klimatických podmínkách, dále stanovením podmínek vystavování knih a také například využíváním ochranných obalů při skladování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metody&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== References ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Přístup k restaurování a konzervaci písemných památek [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-restaurovani-1/pristup-k-restaurovani-a-konzervaci-pisemnych-pamatek&lt;br /&gt;
* KUBIČKA, Roman a Jiří ZELINGER. Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. První vydání. Praha: Grada publishing, 2004. ISBN 80-247-9046-7.&lt;br /&gt;
* Metody konzervace a ošetření poškozených dokumentů [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-preventivni-konzervace-1/konzervace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/okf&lt;br /&gt;
* Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/pece-o-knihovni-sbirky/vlivy&lt;br /&gt;
* Hlavní typy restaurátorských zásahů [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-restaurovani-1/hlavni-typy-restauratorskych-zasahu&lt;br /&gt;
* Restaurování knih metodou in situ [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-restaurovani-1/restaurovani-knih-metodou-in-situ&lt;br /&gt;
* Mechanická očista knihovních fondů [online]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/oddeleni-preventivni-konzervace-1/konzervace-ocista&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Restaurování, Konzervování, Prevence, Knižní fondy, Ochrana&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=16441</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=16441"/>
		<updated>2015-02-02T15:18:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí matematiky, [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== Symetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[Shannonovo chápání informace|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* [[DES|DES]] (Data Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
** délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]&lt;br /&gt;
** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Asymetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)&lt;br /&gt;
** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* [[El Gamal]]&lt;br /&gt;
** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)&lt;br /&gt;
** klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Autentizace ===&lt;br /&gt;
[[Autentizace]] má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Digitální podpis ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření [[elektronický podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = certifikát.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text transformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Certifikační autority ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=16313</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=16313"/>
		<updated>2015-01-31T16:43:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí matematiky, [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== Symetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[Shannonovo chápání informace|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* [[DES|DES]] (Data Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
** délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]&lt;br /&gt;
** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Asymetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)&lt;br /&gt;
** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* [[El Gamal]]&lt;br /&gt;
** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)&lt;br /&gt;
** klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Autentizace ===&lt;br /&gt;
[[Autentizace]] má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Digitální podpis ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření [[elektronický podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = certifikát.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Certifikační autority ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=16312</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=16312"/>
		<updated>2015-01-31T16:43:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|inteligenci]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky] v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
[[Turingův test]], který roku 1950 vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing], má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené řeči a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== Klasická umělá inteligence ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''Robotika'''&lt;br /&gt;
** [[robotika]] zařizuje pohyb robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
** [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
** systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
** také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako živé organismy. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== Nová umělá inteligence (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''Neuronové sítě'''&lt;br /&gt;
** [[neuronové sítě]] jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
** aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|fuzzy systémů]] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''Evoluční algoritmy'''&lt;br /&gt;
** evoluční algoritmy využívají modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. [[Umělý život]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=16311</id>
		<title>Computer hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=16311"/>
		<updated>2015-01-31T16:42:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hackerství''' zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají '''hackeři'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker''' je člověk, který bádá v [[počítačový program|počítačových programech]] a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně [[programování|programovat]], někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je složitější ochranný systém, tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se [[dešifrování|dešifrovat]] kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hackeprostor''' neboli '''hackerspace''' je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura '''„zhotovitelství”''' (DIY = udělej si sám).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve Spojených státech dnes existují desítky takových laboratoří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;&amp;gt;CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== „Vznik” hackerů ===&lt;br /&gt;
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu](MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo '''„hack”''' v digitálním světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Studenti zde začali rozebírat počítačový [[software]] a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Být '''tehdy''' nazván hackerem byl '''kompliment'''. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. &lt;br /&gt;
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== „Hackování” telefonů ===&lt;br /&gt;
Hackování telefonů probíhalo v podobě '''„phone phreakingu”''' = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''”.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt; Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů ===&lt;br /&gt;
Až v letech 80., když na svět přišly [[mikroprocesor|mikroprocesory]] a došlo k revoluci počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem '''„cracker”''' (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. [[malware]]. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. '''„zadní vrátka”''', tedy možnost přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Malware ==&lt;br /&gt;
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infekční'''&lt;br /&gt;
* '''Viry''' - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru =&amp;gt; když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších [[počítačové aplikace|aplikací]]&lt;br /&gt;
* '''Červi''' - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil&lt;br /&gt;
'''Maskovací'''&lt;br /&gt;
* '''Trojský kůň''' - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje&lt;br /&gt;
* '''Rootkity''' - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů&lt;br /&gt;
* '''Zadní vrátka''' - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup&amp;lt;ref&amp;gt;Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy hackerů ==&lt;br /&gt;
* '''Skriptující výrostci'''&lt;br /&gt;
** největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů&lt;br /&gt;
** většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] =&amp;gt; obvykle se jedná o jednoduché poškození&lt;br /&gt;
** někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků&lt;br /&gt;
* '''Černé klobouky'''&lt;br /&gt;
** hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)&lt;br /&gt;
** mají odborné znalosti v programování&lt;br /&gt;
* '''Bílé klobouky'''&lt;br /&gt;
** tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky&lt;br /&gt;
** mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů&lt;br /&gt;
** někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu&amp;lt;ref&amp;gt;DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Modré klobouky'''&lt;br /&gt;
** někteří pracují u oficiálních [[počítačové firmy|počítačových firem]], jiní zase pro softwarové dodavatele&lt;br /&gt;
** snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je&lt;br /&gt;
* '''Hackerská elita'''&lt;br /&gt;
** nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&lt;br /&gt;
* Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kniha ''Zátah na hackery'' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Článek ''Stručná historie hackerství'' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku Nejznámější hackeři světa] &lt;br /&gt;
* [http://www.blisty.cz/art/14662.html Hackerův manifest] &lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers Seznam hackerů] &lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups Seznam hackerských skupin] &lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=16310</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=16310"/>
		<updated>2015-01-31T16:41:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], neurochemické techniky, styčné plochy mezi mozkem a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=16282</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=16282"/>
		<updated>2015-01-31T11:52:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]]&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska, kterých je pod kůží asi milion. Významně hustší je jejich výskyt na rukou, prstech, zápěstích, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.&lt;br /&gt;
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Druhy dotyků ==&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Významy dotyků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.&lt;br /&gt;
* '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím&lt;br /&gt;
* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli&lt;br /&gt;
* '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme &lt;br /&gt;
* '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí&lt;br /&gt;
* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.  &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Kontakt]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Komunikace, Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=16281</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=16281"/>
		<updated>2015-01-31T11:51:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]]&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska, kterých je pod kůží asi milion. Významně hustší je jejich výskyt na rukou, prstech, zápěstích, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.&lt;br /&gt;
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Druhy dotyků ==&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Významy dotyků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.&lt;br /&gt;
* '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím&lt;br /&gt;
* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli&lt;br /&gt;
* '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme &lt;br /&gt;
* '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí&lt;br /&gt;
* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.  &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[Kontakt]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Komunikace, Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=16280</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=16280"/>
		<updated>2015-01-31T11:51:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]]&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska, kterých je pod kůží asi milion. Významně hustší je jejich výskyt na rukou, prstech, zápěstích, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.&lt;br /&gt;
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Druhy dotyků ==&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Významy dotyků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.&lt;br /&gt;
* '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím&lt;br /&gt;
* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli&lt;br /&gt;
* '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme &lt;br /&gt;
* '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí&lt;br /&gt;
* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.  &lt;br /&gt;
* &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
[[Kontakt]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Komunikace, Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=16061</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=16061"/>
		<updated>2015-01-29T13:32:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], neurochemické techniky, styčné plochy mezi mozkem a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;'''Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kyberie: Život v kyberprostoru'''&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=16060</id>
		<title>Computer hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=16060"/>
		<updated>2015-01-29T13:29:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hackerství''' zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají '''hackeři'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker''' je člověk, který bádá v [[počítačový program|počítačových programech]] a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně [[programování|programovat]], někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je složitější ochranný systém, tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se [[dešifrování|dešifrovat]] kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hackeprostor''' neboli '''hackerspace''' je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura '''„zhotovitelství”''' (DIY = udělej si sám).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve Spojených státech dnes existují desítky takových laboratoří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;&amp;gt;CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== „Vznik” hackerů ===&lt;br /&gt;
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu](MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo '''„hack”''' v digitálním světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Studenti zde začali rozebírat počítačový [[software]] a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Být '''tehdy''' nazván hackerem byl '''kompliment'''. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. &lt;br /&gt;
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== „Hackování” telefonů ===&lt;br /&gt;
Hackování telefonů probíhalo v podobě '''„phone phreakingu”''' = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''”.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt; Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů ===&lt;br /&gt;
Až v letech 80., když na svět přišly [[mikroprocesor|mikroprocesory]] a došlo k revoluci počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem '''„cracker”''' (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. [[malware]]. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. '''„zadní vrátka”''', tedy možnost přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Malware ==&lt;br /&gt;
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infekční'''&lt;br /&gt;
* '''Viry''' - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru =&amp;gt; když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších [[počítačové aplikace|aplikací]]&lt;br /&gt;
* '''Červi''' - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil&lt;br /&gt;
'''Maskovací'''&lt;br /&gt;
* '''Trojský kůň''' - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje&lt;br /&gt;
* '''Rootkity''' - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů&lt;br /&gt;
* '''Zadní vrátka''' - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup&amp;lt;ref&amp;gt;Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy hackerů ==&lt;br /&gt;
* '''Skriptující výrostci'''&lt;br /&gt;
** největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů&lt;br /&gt;
** většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] =&amp;gt; obvykle se jedná o jednoduché poškození&lt;br /&gt;
** někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků&lt;br /&gt;
* '''Černé klobouky'''&lt;br /&gt;
** hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)&lt;br /&gt;
** mají odborné znalosti v programování&lt;br /&gt;
* '''Bílé klobouky'''&lt;br /&gt;
** tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky&lt;br /&gt;
** mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů&lt;br /&gt;
** někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu&amp;lt;ref&amp;gt;DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Modré klobouky'''&lt;br /&gt;
** někteří pracují u oficiálních [[počítačové firmy|počítačových firem]], jiní zase pro softwarové dodavatele&lt;br /&gt;
** snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je&lt;br /&gt;
* '''Hackerská elita'''&lt;br /&gt;
** nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&lt;br /&gt;
* Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;'''Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;'''Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kniha '''''Zátah na hackery''''' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Článek '''''Stručná historie hackerství''''' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Nejznámější hackeři světa http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Hackerův manifest http://www.blisty.cz/art/14662.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerů http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerských skupin http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=16058</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=16058"/>
		<updated>2015-01-29T13:28:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|inteligenci]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky] v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
[[Turingův test]], který roku 1950 vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing], má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené řeči a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== Klasická umělá inteligence ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''Robotika'''&lt;br /&gt;
** [[robotika]] zařizuje pohyb robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
** [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
** systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
** také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako živé organismy. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== Nová umělá inteligence (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''Neuronové sítě'''&lt;br /&gt;
** [[neuronové sítě]] jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
** aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|fuzzy systémů]] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''Evoluční algoritmy'''&lt;br /&gt;
** evoluční algoritmy využívají modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. [[Umělý život]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=16056</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=16056"/>
		<updated>2015-01-29T13:27:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí matematiky, [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== Symetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[Shannonovo chápání informace|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* [[DES|DES]] (Data Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
** délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]&lt;br /&gt;
** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Asymetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)&lt;br /&gt;
** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* [[El Gamal]]&lt;br /&gt;
** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)&lt;br /&gt;
** klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Autentizace ===&lt;br /&gt;
[[Autentizace]] má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Digitální podpis ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření [[elektronický podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = certifikát.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Certifikační autority ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15727</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15727"/>
		<updated>2015-01-26T18:00:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí [[matematika|matematiky]], [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== Symetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* [[DES|DES]] (Data Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
** délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]&lt;br /&gt;
** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Asymetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)&lt;br /&gt;
** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* [[El Gamal]]&lt;br /&gt;
** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)&lt;br /&gt;
** klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Autentizace ===&lt;br /&gt;
[[Autentizace]] má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - [[otisky prstů]], sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Digitální podpis ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření [[elektronický podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = [[certifikát]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Certifikační autority ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15726</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15726"/>
		<updated>2015-01-26T17:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15725</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15725"/>
		<updated>2015-01-26T17:29:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15462</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15462"/>
		<updated>2015-01-24T12:28:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|inteligenci]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky] v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
[[Turingův test]], který roku 1950 vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing], má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené [[řeč|řeči]] a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== Klasická umělá inteligence ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''Robotika'''&lt;br /&gt;
** [[robotika]] zařizuje pohyb robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
** [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
** systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
** také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako [[živé organismy]]. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== Nová umělá inteligence (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''Neuronové sítě'''&lt;br /&gt;
** [[neuronové sítě]] jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
** aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|fuzzy systémů]] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''Evoluční algoritmy'''&lt;br /&gt;
** [[evoluce|evoluční]] algoritmy využívají modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. [[Umělý život]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15461</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15461"/>
		<updated>2015-01-24T12:26:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí [[matematika|matematiky]], [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== Symetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* [[DES|DES]] (Data Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
** délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]&lt;br /&gt;
** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Asymetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)&lt;br /&gt;
** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* [[El Gamal]]&lt;br /&gt;
** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)&lt;br /&gt;
** klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Autentizace ===&lt;br /&gt;
[[Autentizace]] má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - [[otisky prstů]], sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Digitální podpis ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření [[digitální podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = [[certifikát]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Certifikační autority ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=15460</id>
		<title>Computer hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=15460"/>
		<updated>2015-01-24T12:20:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hackerství''' zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají '''hackeři'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker''' je člověk, který bádá v [[počítačový program|počítačových programech]] a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně [[programování|programovat]], někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je složitější [[ochranný systém]], tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se [[dešifrování|dešifrovat]] kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hackeprostor''' neboli '''hackerspace''' je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura '''„zhotovitelství”''' (DIY = udělej si sám).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve [[USA|Spojených státech]] dnes existují desítky takových laboratoří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;&amp;gt;CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== „Vznik” hackerů ===&lt;br /&gt;
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu](MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo '''„hack”''' v [[digitální svět|digitálním světě]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Studenti zde začali rozebírat počítačový [[software]] a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Být '''tehdy''' nazván hackerem byl '''kompliment'''. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. &lt;br /&gt;
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== „Hackování” telefonů ===&lt;br /&gt;
Hackování [[telefon|telefonů]] probíhalo v podobě '''„phone phreakingu”''' = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''”.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt; Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů ===&lt;br /&gt;
Až v letech 80., když na svět přišly [[mikroprocesor|mikroprocesory]] a došlo k [[revoluce|revoluci]] počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem '''„cracker”''' (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. [[malware]]. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. '''„zadní vrátka”''', tedy možnost přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Malware ==&lt;br /&gt;
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infekční'''&lt;br /&gt;
* '''Viry''' - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru =&amp;gt; když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších [[počítačové aplikace|aplikací]]&lt;br /&gt;
* '''Červi''' - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil&lt;br /&gt;
'''Maskovací'''&lt;br /&gt;
* '''Trojský kůň''' - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje&lt;br /&gt;
* '''Rootkity''' - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů&lt;br /&gt;
* '''Zadní vrátka''' - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup&amp;lt;ref&amp;gt;Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy hackerů ==&lt;br /&gt;
* '''Skriptující výrostci'''&lt;br /&gt;
** největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů&lt;br /&gt;
** většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] =&amp;gt; obvykle se jedná o jednoduché poškození&lt;br /&gt;
** někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků&lt;br /&gt;
* '''Černé klobouky'''&lt;br /&gt;
** hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)&lt;br /&gt;
** mají odborné znalosti v programování&lt;br /&gt;
* '''Bílé klobouky'''&lt;br /&gt;
** tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky&lt;br /&gt;
** mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů&lt;br /&gt;
** někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu&amp;lt;ref&amp;gt;DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Modré klobouky'''&lt;br /&gt;
** někteří pracují u oficiálních [[počítačové firmy|počítačových firem]], jiní zase pro softwarové dodavatele&lt;br /&gt;
** snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je&lt;br /&gt;
* '''Hackerská elita'''&lt;br /&gt;
** nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&lt;br /&gt;
* Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;'''Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;'''Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kniha '''''Zátah na hackery''''' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Článek '''''Stručná historie hackerství''''' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Nejznámější hackeři světa http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Hackerův manifest http://www.blisty.cz/art/14662.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerů http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerských skupin http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=15457</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=15457"/>
		<updated>2015-01-24T12:08:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková [[literatura]] je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním [[film|filmovým]] dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti [[hudba|hudby]] je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je [[komiks]] o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;'''Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kyberie: Život v kyberprostoru'''&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15455</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15455"/>
		<updated>2015-01-24T11:59:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|inteligenci]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky] v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
[[Turingův test]], který roku 1950 vytvořil [http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing], má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené [[řeč|řeči]] a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== Klasická umělá inteligence ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''Robotika'''&lt;br /&gt;
** [[robotika]] zařizuje pohyb robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
** [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
** systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
** také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako [[živé organismy]]. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== Nová umělá inteligence (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''Neuronové sítě'''&lt;br /&gt;
** [[neuronové sítě]]jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
** mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
** aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|fuzzy systémů]] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''Evoluční algoritmy'''&lt;br /&gt;
** [[evoluce|evoluční]] algoritmy využívají modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. [[Umělý život]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=15425</id>
		<title>Computer hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=15425"/>
		<updated>2015-01-23T21:52:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hackerství''' zahrnuje nestandardní použití aplikace nebo počítačového systému, kdy se jedná o ilegální průnik pomocí prolomení bezpečnostní ochrany. Lidé, kteří hackerství provozují se nazývají '''hackeři'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker''' je člověk, který bádá v [[počítačový program|'''počítačových programech''']] a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně [[programování|programovat]], někdy lze mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je složitější '''[[ochranný systém]]''', tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se [[dešifrování|'''dešifrovat''']] kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů, nebo aby ničili.&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hackeprostor''' neboli '''hackerspace''' je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura '''„zhotovitelství”''' (DIY = udělej si sám).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve [[USA|Spojených státech]] dnes existují desítky takových laboratoří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;&amp;gt;CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== „Vznik” hackerů ===&lt;br /&gt;
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu]''' (MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo '''„hack”''' v [[digitální svět|digitálním světě]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Studenti zde začali rozebírat počítačový '''[[software]]''' a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Být '''tehdy''' nazván hackerem byl '''kompliment'''. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. &lt;br /&gt;
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== „Hackování” [[telefon|telefonů]] ===&lt;br /&gt;
V podobě '''„phone phreakingu”''' = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''”.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt; Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů ===&lt;br /&gt;
Až v letech 80., když na svět přišly [[mikroprocesor|'''mikroprocesory''']] a došlo k [[revoluce|revoluci]] počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem '''„cracker”''' (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. '''[[malware]]'''. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. '''„zadní vrátka”''', tedy možnost přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Malware ==&lt;br /&gt;
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infekční'''&lt;br /&gt;
* '''Viry''' - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru =&amp;gt; když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších [[počítačové aplikace|aplikací]]&lt;br /&gt;
* '''Červi''' - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil&lt;br /&gt;
'''Maskovací'''&lt;br /&gt;
* '''Trojský kůň''' - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje&lt;br /&gt;
* '''Rootkity''' - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů&lt;br /&gt;
* '''Zadní vrátka''' - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup&amp;lt;ref&amp;gt;Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy hackerů ==&lt;br /&gt;
* '''Skriptující výrostci'''&lt;br /&gt;
: - největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů&lt;br /&gt;
: - většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] =&amp;gt; obvykle se jedná o jednoduché poškození&lt;br /&gt;
: - někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků&lt;br /&gt;
* '''Černé klobouky'''&lt;br /&gt;
: - hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)&lt;br /&gt;
: - mají odborné znalosti v programování&lt;br /&gt;
* '''Bílé klobouky'''&lt;br /&gt;
: - tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky&lt;br /&gt;
: - mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů&lt;br /&gt;
: - někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu&amp;lt;ref&amp;gt;DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Modré klobouky'''&lt;br /&gt;
: - někteří pracují u oficiálních [[počítačové firmy|počítačových firem]], jiní zase pro softwarové dodavatele&lt;br /&gt;
: - snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je&lt;br /&gt;
* '''Hackerská elita'''&lt;br /&gt;
: - nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Hacking. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/hacking&lt;br /&gt;
* Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;'''Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;'''Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kniha '''''Zátah na hackery''''' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Článek '''''Stručná historie hackerství''''' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Nejznámější hackeři světa http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Hackerův manifest http://www.blisty.cz/art/14662.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerů http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerských skupin http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15422</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15422"/>
		<updated>2015-01-23T21:10:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|'''inteligenci''']].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky]''' v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
'''[[Turingův test]]''', který roku 1950 vytvořil '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing]''', má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené [[řeč|řeči]] a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== [[Klasická umělá inteligence]] ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''[[Robotika]]'''&lt;br /&gt;
:- řízení robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
:- [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
:- systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
:- také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako [[živé organismy]]. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== [[Nová umělá inteligence]] (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''[[Neuronové sítě]]'''&lt;br /&gt;
:- jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
:- aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|'''fuzzy systémů''']] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''[[Evoluce|Evoluční]] algoritmy'''&lt;br /&gt;
:- používá se zde modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. '''[[Umělý život]]'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15421</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15421"/>
		<updated>2015-01-23T21:09:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|'''Kryptologie''']] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí [[matematika|matematiky]], [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* '''[[El Gamal]]'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
Autentizace má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=15420</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=15420"/>
		<updated>2015-01-23T21:07:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke '''Bruce Bethke'''] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== [[Literatura]] ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kyberprostor]]''' nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson]''' - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling]''' - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ]''' - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke]''' - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick]''' - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan]''' - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner]''' - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič]''' - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka]''' - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček]''' - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Film]] ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 '''Blade runner'''] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ '''The Lawnmower Man'''], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 '''Brazil'''], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ '''The Terminator'''], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 '''Robocop'''], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ '''The Matrix'''], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Hudba]] ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno '''Brian Eno'''], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth '''Genesis P. Orridge'''], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. '''GGFH'''] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Počítačové hry|Počítačové hry]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním představitelem je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 '''Cyberpunk 2020'''], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 '''Cyberpunk 2077'''], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Komiks|Komiksy]] ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns '''The Dark Knight Returns'''] od Franka Millera a komiks '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters]''' od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime]''' a '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga]''', které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;'''Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kyberie: Život v kyberprostoru'''&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15419</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15419"/>
		<updated>2015-01-23T21:03:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|'''inteligenci''']].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky]''' v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který, kdyby ho dělal člověk, bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
'''[[Turingův test]]''', který roku 1950 vytvořil '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing]''', má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené [[řeč|řeči]] a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== [[Klasická umělá inteligence]] ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''[[Robotika]]'''&lt;br /&gt;
:- řízení robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
:- [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
:- systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
:- také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako [[živé organismy]]. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== [[Nová umělá inteligence]] (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''[[Neuronové sítě]]'''&lt;br /&gt;
:- jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
:- aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|'''fuzzy systémů''']] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''[[Evoluce|Evoluční]] algoritmy'''&lt;br /&gt;
:- používá se zde modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. '''[[Umělý život]]'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15261</id>
		<title>Umělá inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&amp;diff=15261"/>
		<updated>2015-01-22T22:09:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: Založena nová stránka s textem „'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují '''inteligenci'''.&amp;lt;br /&amp;gt; Přesná a jediná…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Umělá inteligence''' je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují [[Inteligence|'''inteligenci''']].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesná a jediná definice neexistuje, neustále se vedou spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co vůbec ta inteligence je.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;&amp;gt;ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím nejlepší definici vytvořil '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Marvin_Minsky Marvin Minsky]''' v roce 1967: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který - kdyby ho dělal člověk - bychom považovali za projev jeho inteligence.”''&amp;lt;ref&amp;gt;Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''E. Richová''' - ''„...umělá inteligence se zabývá tím, jak [[počítač|počítačově]] řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence označuje tu oblast poznávání skutečnosti, která se zaobírá hledáním hranic a možností symbolické, znakové reprezentace poznatku a procesu jejich nabývání, udržování a využívání.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Umělá inteligence se zabývá problematikou postupu zpracování poznatku - osvojováním a způsobem použití poznatku při řešení problému.”''(ZELINKA: 2003, s. 21)[[Soubor:Turing_Test_version_3.png|thumb|Obr. 1 Standardní podoba Turingova testu – osoba C má za úkol rozlišit, kdo z A a B je člověk a kdo je stroj napodobující člověka]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho dalších definic, tyto jsou však nejpoužívanější a nejpřesnější.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Definice sami o sobě však nic neřeší, je třeba je aplikovat ve formě strojů a [[robot|robotů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zelinka&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turingův test ==&lt;br /&gt;
'''[[Turingův test]]''', který roku 1950 vytvořil '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing Alan Turing]''', má za úkol vyhodnotit, zda se daný stroj chová opravdu inteligentně. Protože inteligenci nelze přesně definovat, porovnává se v testu stroj s člověkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Test probíhá tak, že v jedné místnosti je umístěn testující člověk. Ve druhé místnosti je umístěn člověk a a testovaný předmět, např. počítač s daným programem. Testující člověk pokládá otázky v přirozené [[řeč|řeči]] a předává je do druhé místnosti, kde na ně náhodně odpoví buď člověk nebo počítač formou tištěné odpovědi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že testující není schopen rozpoznat, která odpověď je od člověka a která od počítače, pak můžeme hovořit o tom, že stroj je inteligentní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Turingův test byl nejpoužívanějším ukazatelem inteligence strojů, nakonec se však prokázala přílišná subjektivnost hodnocení.&amp;lt;ref&amp;gt;Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení umělé inteligence ==&lt;br /&gt;
Koncem 60. let byly navrženy v oblasti umělé inteligence algoritmy, které se daly využít k řešení problémových oblastí. Jednalo se o klasické matematické modely a jejich užití bylo obtížné a výpočetně hůře zvládnutelné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;&amp;gt;VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;[[Soubor:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg|thumb|Obr. 2 Robotická ruka držící žárovku]] &lt;br /&gt;
=== [[Klasická umělá inteligence]] ===&lt;br /&gt;
Umělá inteligence ve svých začátcích, kdy využívala klasické matematické moduly, zahrnovala několik oblastí:&lt;br /&gt;
* '''[[Robotika]]'''&lt;br /&gt;
:- řízení robotů a jejich jednotlivých součástí&lt;br /&gt;
* '''Řešení úkolů (problem solving)'''&lt;br /&gt;
:- [[umělá inteligence v hrách]] =&amp;gt; řešení logických hádanek&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Rozpoznávání obrazců (pattern recognition)'''&lt;br /&gt;
:- systém zaměřený na rozpoznávání vzorů&amp;lt;ref&amp;gt;Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Dokazování vět (theorem proving)'''&lt;br /&gt;
:- také známé jako ATP nebo Automatické dokazování se snaží pomocí počítačových programů prokázat matematické teorie&amp;lt;ref&amp;gt;Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasická umělá inteligence však nebyla schopná řešit zadané úlohy stejně lehce jako [[živé organismy]]. Výzkumníci se proto začali soustřeďovat na napodobování živé přírody a tak vznikla Nová umělá inteligence.[[Soubor:NeuronModel.jpg|thumb|Obr. 3 Model umělého neuronu]]&lt;br /&gt;
=== [[Nová umělá inteligence]] (Soft computing) ===&lt;br /&gt;
Napodobuje živou přírodu a zahrnuje oblasti:&lt;br /&gt;
* '''[[Neuronové sítě]]'''&lt;br /&gt;
:- jsou inspirované nervovým systémem živých organismů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- základem je model umělého neuronu (Obr. 3)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- mohou realizovat jakoukoliv logickou funkci&lt;br /&gt;
* '''Representace vágních znalostí a aproximativní uvažování'''&lt;br /&gt;
:- aproximativní uvažování umožnilo konstrukci [[fuzzy systémy|'''fuzzy systémů''']] = uplatnění v praktických aplikacích např. v řízení technického zařízení&lt;br /&gt;
* '''[[Evoluce|Evoluční]] algoritmy'''&lt;br /&gt;
:- používá se zde modelový mechanismus podobný přírodnímu výběru pro získání algoritmů =&amp;gt; viz. '''[[Umělý život]]'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;veselý&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Umělá inteligence: hrozba nebo naděje&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Umělá inteligence - význam - IT Slovník [online]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/umela-inteligence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Turing test. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/turing_test&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VESELÝ, Arnošt. &amp;lt;i&amp;gt;Metody umělé inteligence&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2012. ISBN 978-80-213-2295-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pattern recognition. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pattern_recognition&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Automated theorem proving. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/automated_theorem_proving&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ZELINKA, Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. ISBN 80-7300-068-7.&lt;br /&gt;
* VOLNÁ,  Eva a spol. &amp;lt;i&amp;gt;'''Umělá inteligence: Rozpoznávání vzorů v dynamických datech'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2014, 144 s. ISBN 978-80-7300-497-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Turing_Test_version_3.png&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shadow_Hand_Bulb_large.jpg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NeuronModel.jpg&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělý život]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Robotika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Fuzzy systémy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Turingův test]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Neuronové sítě]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Robotika, Neuronová síť, Turingův test, Umělý život&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15137</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15137"/>
		<updated>2015-01-22T11:01:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|'''Kryptologie''']] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí [[matematika|matematiky]], [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* '''[[El Gamal]]'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
Autentizace má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%B3dy_%C4%8Dinnosti&amp;diff=15136</id>
		<title>Módy činnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%B3dy_%C4%8Dinnosti&amp;diff=15136"/>
		<updated>2015-01-22T11:00:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15135</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15135"/>
		<updated>2015-01-22T10:58:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|'''Kryptologie''']] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí [[matematika|matematiky]], [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[elektrotechnika|elektrotechniky]]. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* '''[[El Gamal]]'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
Autentizace má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=15133</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=15133"/>
		<updated>2015-01-22T10:23:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”'' (FREYERMUTH: 1997, s. 29)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke '''Bruce Bethke'''] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== [[Literatura]] ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kyberprostor]]''' nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 146)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson]''' - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling]''' - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ]''' - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke]''' - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick]''' - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan]''' - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner]''' - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič]''' - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka]''' - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček]''' - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Film]] ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 '''Blade runner'''] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ '''The Lawnmower Man'''], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 '''Brazil'''], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ '''The Terminator'''], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 '''Robocop'''], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ '''The Matrix'''], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Hudba]] ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno '''Brian Eno'''], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 136)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth '''Genesis P. Orridge'''], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. '''GGFH'''] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Počítačové hry|Počítačové hry]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním představitelem je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 '''Cyberpunk 2020'''], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 '''Cyberpunk 2077'''], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Komiks|Komiksy]] ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns '''The Dark Knight Returns'''] od Franka Millera a komiks '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters]''' od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime]''' a '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga]''', které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;'''Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kyberie: Život v kyberprostoru'''&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=15132</id>
		<title>Computer hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=15132"/>
		<updated>2015-01-22T10:21:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hacker''' je člověk, který bádá v [[počítačový program|'''počítačových programech''']] a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně [[programování|programovat]], někdy se dá mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je složitější '''[[ochranný systém]]''', tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se [[dešifrování|'''dešifrovat''']] kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů nebo aby ničili.&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hackeprostor''' nebo-li '''hackerspace''' je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura '''„zhotovitelství”''' (DIY = udělej si sám).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve [[USA|Spojených státech]] dnes existují desítky takových laboratoří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;&amp;gt;CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== „Vznik” hackerů ===&lt;br /&gt;
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu]''' (MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo '''„hack”''' v [[digitální svět|digitálním světě]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Studenti zde začali rozebírat počítačový '''[[software]]''' a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Být '''tehdy''' nazván hackerem byl '''kompliment'''. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. &lt;br /&gt;
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== „Hackování” [[telefon|telefonů]] ===&lt;br /&gt;
V podobě '''„phone phreakingu”''' = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''” (CHATFIELD: 2013, S. 97). Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů ===&lt;br /&gt;
Až v letech 80., když na svět přišly [[mikroprocesor|'''mikroprocesory''']] a došlo k [[revoluce|revoluci]] počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem '''„cracker”''' (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. '''[[malware]]'''. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. '''„zadní vrátka”''', tedy možnost přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Malware ==&lt;br /&gt;
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infekční'''&lt;br /&gt;
* '''Viry''' - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru =&amp;gt; když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších [[počítačové aplikace|aplikací]]&lt;br /&gt;
* '''Červi''' - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil&lt;br /&gt;
'''Maskovací'''&lt;br /&gt;
* '''Trojský kůň''' - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje&lt;br /&gt;
* '''Rootkity''' - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů&lt;br /&gt;
* '''Zadní vrátka''' - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup&amp;lt;ref&amp;gt;Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy hackerů ==&lt;br /&gt;
* '''Skriptující výrostci'''&lt;br /&gt;
: - největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů&lt;br /&gt;
: - většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] =&amp;gt; obvykle se jedná o jednoduché poškození&lt;br /&gt;
: - někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků&lt;br /&gt;
* '''Černé klobouky'''&lt;br /&gt;
: - hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)&lt;br /&gt;
: - mají odborné znalosti v programování&lt;br /&gt;
* '''Bílé klobouky'''&lt;br /&gt;
: - tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky&lt;br /&gt;
: - mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů&lt;br /&gt;
: - někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu&amp;lt;ref&amp;gt;DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Modré klobouky'''&lt;br /&gt;
: - někteří pracují u oficiálních [[počítačové firmy|počítačových firem]], jiní zase pro softwarové dodavatele&lt;br /&gt;
: - snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je&lt;br /&gt;
* '''Hackerská elita'''&lt;br /&gt;
: - nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;'''Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;'''Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kniha '''''Zátah na hackery''''' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Článek '''''Stručná historie hackerství''''' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* Nejznámější hackeři světa http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Hackerův manifest http://www.blisty.cz/art/14662.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerů http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Seznam hackerských skupin http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%B3dy_%C4%8Dinnosti&amp;diff=15131</id>
		<title>Módy činnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%B3dy_%C4%8Dinnosti&amp;diff=15131"/>
		<updated>2015-01-22T10:20:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: Založena nová stránka s textem „* '''ECB (Electronic Cipher Book)''' :- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu :- velice snadno prol…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15113</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15113"/>
		<updated>2015-01-21T22:12:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|'''Kryptologie''']] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Klasická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* '''[[El Gamal]]'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
Autentizace má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=15069</id>
		<title>Entropie v pojetí informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=15069"/>
		<updated>2015-01-21T19:07:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokldu, že termín ''informace'' znamená : zpráva, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem:[http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky který zavedl Rudolf Clausius ( &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra&amp;quot;).&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;).  Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.&lt;br /&gt;
== Informace ==&lt;br /&gt;
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy v se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: Teorie informace, kybernetika, obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální komunikace, sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk  = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla. ). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.&lt;br /&gt;
=== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] ===&lt;br /&gt;
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika  a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.&lt;br /&gt;
=== Norbert Wiener ===&lt;br /&gt;
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika]]''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Zdroje =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HAVLÁSKOVÁ, Markéta, Vývoj významu pojmu informace ve vybraných oblastech: teorie informace a systémové teorie, Brno, 2006,bakalářská práce, [vid. 20. 1. 2015], dostupné na: http://is.muni.cz/th/109106/ff_b/bc.txt&lt;br /&gt;
Univerzita Palachova v Olomouci, Teorie informace, dostupné na: http://biofyzika.upol.cz/cs/vyhledavani?cx=011300830659853885064%3At09cxc8842k&amp;amp;cof=FORID%3A11&amp;amp;ie=UTF-8&amp;amp;q=kybernetika+entropie&amp;amp;sa=&lt;br /&gt;
Urbaniková, Nela. 2013. „Entropie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Entropie&lt;br /&gt;
Mgr, TUČEK, Richard, Teorie informace,  dostupné na : http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=14454</id>
		<title>Computer hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Computer_hacking&amp;diff=14454"/>
		<updated>2015-01-19T14:19:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: Založena nová stránka s textem „'''Hacker''' je člověk, který bádá v '''počítačových programech''' a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hacker''' je člověk, který bádá v [[počítačový program|'''počítačových programech''']] a překračuje jejich schopnosti. Je schopen rychle a zaníceně [[programování|programovat]], někdy se dá mluvit už i o posedlosti. Často se jedná o experta na určitý program nebo jeho stálého uživatele. Hacker rád překonává limity, má rád výzvu.&amp;lt;ref&amp;gt;Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je složitější '''[[ochranný systém]]''', tím více je jako rudý prapor pro býka. Hackeři pak násilně vnikají do počítačových systémů, snaží se [[dešifrování|'''dešifrovat''']] kódy nebo ochranu obejdou. Někteří proto, aby kradli a prodali obchodní tajemství, jiní čistě ze zvědavosti a někteří pak z politických důvodů nebo aby ničili.&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hackeprostor''' nebo-li '''hackerspace''' je veřejná laboratoř, která je přístupná všem, kteří se věnují zvláštním druhům hackerství, kutilství a kteří si vytvářejí vlastní programy, které pak využívají. Právě pro spojitost s kutilstvím je tato kultura označována jako kultura '''„zhotovitelství”''' (DIY = udělej si sám).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve [[USA|Spojených státech]] dnes existují desítky takových laboratoří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;&amp;gt;CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== „Vznik” hackerů ===&lt;br /&gt;
Slovo hacker začalo být užívání někdy v 60. letech 20. století na '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusettsk%C3%BD_technologick%C3%BD_institut Massachusettském technologickém institutu]''' (MIT). A roku 1963 bylo poprvé použito slovo '''„hack”''' v [[digitální svět|digitálním světě]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Studenti zde začali rozebírat počítačový '''[[software]]''' a začali vytvářet možnosti, jak obejít různé problémy a překážky, které software měl. V jiných případech se také pokoušeli dosáhnout toho, aby daný program dělal něco navíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Být '''tehdy''' nazván hackerem byl '''kompliment'''. Takto označení lidé byli považováni za experty, odvážné programátory. &lt;br /&gt;
Slovo hacker bylo také používáno jako označení osoby, která nacházela různé netradiční způsoby jak nějaké programy používat. V případě potřeby byl ochoten nerespektovat daná pravidla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== „Hackování” [[telefon|telefonů]] ===&lt;br /&gt;
V podobě '''„phone phreakingu”''' = „''upravování telefonních systémů tak, aby uživatel mohl volat zdarma''” (CHATFIELD: 2013, S. 97). Tato forma narušení se rozšířila převážně v 70. letech 20. století. Technik k tomu využívaných bylo mnoho, od imitování tónů k dálkovým hovorům až po nejrůznější amatérské zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zvýšení výkonnosti osobních počítačů ===&lt;br /&gt;
Až v letech 80., když na svět přišly [[mikroprocesor|'''mikroprocesory''']] a došlo k [[revoluce|revoluci]] počítačových systému v domácnostech, se pojem hackerství dostal do povědomí lidí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1983 se ve spojitosti s hackerstvím poprvé objevil pojem '''„cracker”''' (lupič, původce vloupání). Dle lidí, kteří stále užívají pojem hacker v původním pozitivním smyslu, je označení cracker tím správným pro ty, kteří obcházejí digitální bezpečnostní systémy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K tomu ,aby prolomili zabezpečení počítačových systémů využívají známých slabých míst v softwaru. Snaží se dostat k citlivým údajům nebo infiltrovat do systémů škodlivé programy tzv. '''[[malware]]'''. Tak systém ovládnou nebo si v něm vytvoří tzv. '''„zadní vrátka”''', tedy možnost přístupu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Malware ==&lt;br /&gt;
Škodlivé programy, které šíří nákazu pomocí [[e-mail|e-mailu]], stahování nebo kopírování nakažených souborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chat&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Infekční'''&lt;br /&gt;
* '''Viry''' - počítačové viry bývají používány k nákaze softwaru =&amp;gt; když se software spustí, tak se nákaza rozšíří do dalších [[počítačové aplikace|aplikací]]&lt;br /&gt;
* '''Červi''' - počítačový červ přenáší sám sebe přes [[Počítačová síť - internet, včetně www|síť]], není třeba zásah uživatele, aby se rozšířil&lt;br /&gt;
'''Maskovací'''&lt;br /&gt;
* '''Trojský kůň''' - nejběžnější typ, je přestrojen za něco potřebného a na pohled nevinného, co si uživatel stáhne a nainstaluje&lt;br /&gt;
* '''Rootkity''' - brání nakažlivému procesu, aby byl viditelný v seznamu procesů&lt;br /&gt;
* '''Zadní vrátka''' - jsou instalovány po tom, co byl systém napaden jednou z výše uvedených metod, umožňují opětovný přístup&amp;lt;ref&amp;gt;Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typy hackerů ==&lt;br /&gt;
* '''Skriptující výrostci'''&lt;br /&gt;
: - největší skupina, zahrnuje skoro milión uživatelů&lt;br /&gt;
: - většinou se jedná o nezletilé, kteří ilegálně poškozují [[Internet]] =&amp;gt; obvykle se jedná o jednoduché poškození&lt;br /&gt;
: - někteří z toho vyrostou, jiní se stanou součástí Černých klobouků&lt;br /&gt;
* '''Černé klobouky'''&lt;br /&gt;
: - hodně jich pracuje pro gangy, jiní jsou najímáni jako [[Kybernetika|kybernetičtí]] bojovníci v rukou vlády (hlavně v Číně)&lt;br /&gt;
: - mají odborné znalosti v programování&lt;br /&gt;
* '''Bílé klobouky'''&lt;br /&gt;
: - tato skupina obsahuje méně než sto tisíc lidí, z nichž mezi ty nejlepší patří jen několik tisíc a na vrcholku jsou jich jen stovky&lt;br /&gt;
: - mají odbornou způsobilost k chytání skriptujících výrostků a nebezpečných hackerů&lt;br /&gt;
: - někteří pracují jako poradci, jiní v softwarovém a internetovém průmyslu&amp;lt;ref&amp;gt;DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Modré klobouky'''&lt;br /&gt;
: - někteří pracují u oficiálních [[počítačové firmy|počítačových firem]], jiní zase pro softwarové dodavatele&lt;br /&gt;
: - snaží se objevit slabiny, které by mohly být zneužity a odstranit je&lt;br /&gt;
* '''Hackerská elita'''&lt;br /&gt;
: - nejdovednější hackeři, kteří mohou patřit do některého z utajených a prestižních kolektivů&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Hacker. ''In The Jargon File'' [online]. Dostupné z http://catb.org/~esr/jargon/html/index.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Malware. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/malware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
CHATFIELD, Tom. &amp;lt;i&amp;gt;'''Digitální svět: 50 myšlenek, které musíte znát'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013, 208 s. ISBN 978-80-7391-720-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
DUNNIGAN, James F. &amp;lt;i&amp;gt;'''Bojiště zítřka: tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Baronet, 2004, 356 s. ISBN 80-7214-642-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kniha '''''Zátah na hackery''''' dostupná z http://martin.hinner.info/crackdown/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Článek '''''Stručná historie hackerství''''' dostupný z http://www.tutok.sk/nezmar/html/hackers_history.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
Nejznámější hackeři světa http://vtm.e15.cz/nejznamejsi-hackeri-sveta-zacali-utocit-jiz-v-detskem-veku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hackerův manifest http://www.blisty.cz/art/14662.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Seznam hackerů http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hackers&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Seznam hackerských skupin http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hacker_groups&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Software, Malware, Dešifrování, Počítačové programy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14403</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14403"/>
		<updated>2015-01-18T20:38:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internetová diskuze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14400</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14400"/>
		<updated>2015-01-18T20:28:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”'' (FREYERMUTH: 1997, s. 29)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke '''Bruce Bethke'''] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== [[Literatura]] ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kyberprostor]]''' nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 146)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson]''' - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling]''' - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ]''' - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke]''' - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick]''' - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan]''' - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner]''' - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič]''' - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka]''' - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček]''' - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Film]] ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 '''Blade runner'''] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ '''The Lawnmower Man'''], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 '''Brazil'''], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ '''The Terminator'''], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 '''Robocop'''], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ '''The Matrix'''], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Hudba]] ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno '''Brian Eno'''], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 136)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth '''Genesis P. Orridge'''], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. '''GGFH'''] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Počítačové hry|Počítačové hry]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním představitelem je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 '''Cyberpunk 2020'''], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 '''Cyberpunk 2077'''], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Komiks|Komiksy]] ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns '''The Dark Knight Returns'''] od Franka Millera a komiks '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters]''' od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime]''' a '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga]''', které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14397</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14397"/>
		<updated>2015-01-18T19:01:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”'' (FREYERMUTH: 1997, s. 29)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke '''Bruce Bethke'''] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== [[Literatura]] ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kyberprostor]]''' nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 146)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson]''' - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling]''' - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ]''' - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke]''' - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick]''' - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan]''' - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner]''' - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič]''' - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka]''' - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček]''' - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Film]] ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 '''Blade runner'''] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ '''The Lawnmower Man'''], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 '''Brazil'''], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ '''The Terminator'''], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 '''Robocop'''], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ '''The Matrix'''], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;fer name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Hudba]] ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno '''Brian Eno'''], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 136)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth '''Genesis P. Orridge'''], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. '''GGFH'''] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Počítačové hry|Hry]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním představitelem je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 '''Cyberpunk 2020'''], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 '''Cyberpunk 2077'''], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Komiks|Komiksy]] ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns '''The Dark Knight Returns'''] od Franka Millera a komiks '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters]''' od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime]''' a '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga]''', které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14386</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14386"/>
		<updated>2015-01-18T15:25:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internetová diskuze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14385</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14385"/>
		<updated>2015-01-18T14:19:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”'' (FREYERMUTH: 1997, s. 29)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke '''Bruce Bethke'''] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== [[Literatura]] ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kyberprostor]]''' nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 146)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson]''' - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling]''' - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ]''' - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke]''' - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick]''' - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan]''' - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner]''' - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič]''' - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka]''' - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček]''' - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Film]] ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 '''Blade runner'''] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ '''The Lawnmower Man'''], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 '''Brazil'''], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ '''The Terminator'''], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 '''Robocop'''], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ '''The Matrix'''], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;fer name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Hudba]] ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno '''Brian Eno'''], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 136)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth '''Genesis P. Orridge'''], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela Psychic TV používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. '''GGFH'''] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Počítačové hry|Hry]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním představitelem je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 '''Cyberpunk 2020'''], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 '''Cyberpunk 2077'''], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Komiks|Komiksy]] ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns '''The Dark Knight Returns'''] od Franka Millera a komiks '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters]''' od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime]''' a '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga]''', které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14383</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=14383"/>
		<updated>2015-01-18T14:14:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: Založena nová stránka s textem „'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem [[science fiction]], vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s [[počítač|počítači]], nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou [[film noir|filmy noir]] včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”'' (FREYERMUTH: 1997, s. 29)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke '''Bruce Bethke'''] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], [[neurochemie|neurochemické]] techniky, styčné plochy mezi [[mozek|mozkem]] a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== [[Literatura]] ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kyberprostor]]''' nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 146)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson]''' - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling]''' - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ]''' - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke]''' - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick]''' - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan]''' - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner]''' - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič]''' - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka]''' - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček]''' - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Film]] ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 '''Blade runner'''] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ '''The Lawnmower Man'''], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 '''Brazil'''], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ '''The Terminator'''], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 '''Robocop'''], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ '''The Matrix'''], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;fer name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Hudba]] ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno '''Brian Eno'''], který vynalezl uměleckou [[ambientní hudba|ambientní hudbu]]. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”'' (RUSHKOFF: 2000, s. 136)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth '''Genesis P. Orridge'''], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela Psychic TV používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho [[estetika|estetický]] dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. '''GGFH'''] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Počítačové hry|Hry]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním představitelem je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 '''Cyberpunk 2020'''], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 '''Cyberpunk 2077'''], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Komiks|Komiksy]] ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns '''The Dark Knight Returns'''] od Franka Millera a komiks '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters]''' od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime]''' a '''[http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga]''', které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
Původní povídka Cyberpunk dostupná z http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14301</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14301"/>
		<updated>2015-01-17T14:56:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Klasická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* '''[[El Gamal]]'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
Autentizace má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptografie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14286</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14286"/>
		<updated>2015-01-17T10:02:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Klasická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* '''[[El Gamal]]'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
Autentizace má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, PIN, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hladu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření elktronických podpisů se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = '''[[certifikát]]'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text tranformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem certifikační autority je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;'''Počítačová bezpečnost a ochrana dat'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;'''Kryptografie'''&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptografie, Šifrování, Digitální podpis&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Digital_Signature_diagram_cs.svg.png&amp;diff=14284</id>
		<title>Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Digital_Signature_diagram_cs.svg.png&amp;diff=14284"/>
		<updated>2015-01-17T09:24:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14282</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14282"/>
		<updated>2015-01-17T01:04:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* Klasická kryptologie&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu nonekvivalenci (XOR)&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''RSA (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nacházejí při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používají také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''El Gamal'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Zajištění důvěrnosti ===&lt;br /&gt;
=== [[Autentizace]] ===&lt;br /&gt;
=== [[Digitální podpis]] ===&lt;br /&gt;
=== [[Certifikační autority]] ===&lt;br /&gt;
=== Infrastruktura veřejných klíčů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14281</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14281"/>
		<updated>2015-01-17T00:59:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* Klasická kryptologie&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu nonekvivalenci (XOR)&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření elektronických podpisů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''RSA (podle počátečních písmen autorů)'''&lt;br /&gt;
:- roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
:- velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
:- proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
:- největší uplatnění nacházejí při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používají také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''El Gamal'''&lt;br /&gt;
:- základ amerického '''[[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]]''' (DSS)&lt;br /&gt;
:- klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
:- ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využití moderní kryptologie&lt;br /&gt;
Digitální podpis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14280</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14280"/>
		<updated>2015-01-17T00:21:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* Klasická kryptologie&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu nonekvivalenci (XOR)&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14279</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14279"/>
		<updated>2015-01-17T00:19:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy &amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska historického dělíme kryptologii na dvě skupiny:&lt;br /&gt;
* Klasická kryptologie&lt;br /&gt;
* Moderní kryptologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Symetrická kryptografie využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[bit|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Módy činnosti blokových šifer ====&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu nonekvivalenci (XOR)&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
:- písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
:- písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* '''[[DES|DES]] (Data Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
:- nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
:- je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
:- v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* '''[[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)'''&lt;br /&gt;
:- šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
:- jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
:- délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
:- byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
:- délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
*'''[[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)'''&lt;br /&gt;
:- proudová šifra, používá se např. pro '''šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]'''&lt;br /&gt;
:- patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
:- až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrická kryptografie]] ===&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptografie využívá pro šifrování a dešifrování zprávy rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg.png&amp;diff=14278</id>
		<title>Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg.png&amp;diff=14278"/>
		<updated>2015-01-17T00:13:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Simona.Kubisova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento soubor pochází z Wikimedia Commons a mohou ho používat ostatní projekty. Níže jsou zobrazeny informace, které obsahuje jeho [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg tamnější stránka s popisem souboru]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Simona.Kubisova</name></author>
		
	</entry>
</feed>