<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=SteDomi</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=SteDomi"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/SteDomi"/>
	<updated>2026-04-24T04:42:59Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurotransmiter&amp;diff=27521</id>
		<title>Neurotransmiter</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurotransmiter&amp;diff=27521"/>
		<updated>2015-12-22T10:43:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;SteDomi: Založena nová stránka s textem „'''NEUROTRANSMITERY V CNS''' Neurotransmitery jsou chemické organické látky, které podílí na přenosu signálu mezi neurony. Dosud bylo popsáno víc…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''NEUROTRANSMITERY V CNS'''&lt;br /&gt;
Neurotransmitery jsou chemické organické látky, které podílí na přenosu signálu mezi neurony. Dosud bylo popsáno více než 70 různých a proslulá učibnice Atinsonové a Hilgarda (2012) čtenáře ujišťuje, že jistě budou objeveny ještě další. &lt;br /&gt;
Způsob, jakým neurotransmitery pracují, není jednotný. Některé se vážou pouze k určitým typům receptorů či s různými receptory vyvolávají odlišné účinky. Záleží také na jeho koncentraci.&lt;br /&gt;
Neurotransmitery můžeme rozdělit na biogenní aminy, aminokyseliny a neuromodulátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Biogenní aminy&lt;br /&gt;
ACETYLCHOLIN'''&lt;br /&gt;
Vzniká z cholinu za pomoci acetylkoenzymu A, který vzniká z lecitinu. Tato reakce probíhá za účasti enzymu cholinacetyltransferázy. Má dva typy receptorů: nikotinový a muskarinový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Acetylcholin je nejdéle známý neurotransmiter. Je tomu takto snad i proto, že se vyskytuje na mnoho synapsích nervové soustavy.  Obvykle působí excitačně ale může mít i inhibiční účinky- a to podle typu molekul v membráně přijímajícího neuronu. Bývá obvykle spojován s kognitivními schopnostmi.&lt;br /&gt;
Jedním z míst jeho působení je hipocampus a kotrex (nikotinové receptory) - zde hraje klíčovou úlohu při vytváření vzpomínek a fungování dalších kognitivních schopností. Jeho nedostatek je spojován s Alzheimerovou chorobou..&lt;br /&gt;
Acetylcholin je také uvolňován na každé synapsi kosterního svalstva - je přiváděn k neurosvalovým ploténkám - a po aktivaci vyvolává molekulární svalové reakce, které vedou ke svalové kontrakci. Působí také v dýchacích svalech, gastrointestinálním traktu, zvyšuje produkci slin a sliz a působí také konstrikci duhovky (miózu).&lt;br /&gt;
Některé chemické látky, které mohou způsobit ochrnutí, působí právě na acetylcholin - příkladem je botulotoxin, který produkci acetylcholinu blokuje a tím může dojít až k ochrnutí dýchacích svalů a ke smrti. Dalším příkladem jsou nervové plyny a pesticity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''KATECHOLAMINY'''&lt;br /&gt;
Katecholaminy se vytváří z tyrozinu. Mezi katecholaminy patří dopamin, adrenalin, non-adrenalin, serotonin a histamin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dopamin'''&lt;br /&gt;
Dopamin se vytváří v bazálních gangliích, konkrétně v oblasti zvané substancia nigra. hypothalamus, tegmentum a v sítnici oka. Odsud odcí třemi dopaminovými cestami: nigrostriatální cestou do putamen (obojí v bazálních gangliích), kde ovlivňuje motoriku, mezokortikolymbickou cestou směřuje k hypothalamu a k amygdale a tuberoinfunfibuálrní cestou do hypofýzy, kde ovlivňuje hormonální aktivitu.&lt;br /&gt;
Nízké hladiny dopaminu vedou k Parkinsonově chorobě. Naopak říliš vysoká hladina dopaminu vede ke schizofrenii. Je zkoumán také vliv dopaminu na závislosti. a u depresí&lt;br /&gt;
Z výše uvedeného také vyplývá, že dopamin hraje roli při poruchách ovulace a dalších hormonálních potížích. &lt;br /&gt;
Produkce dopaminu souvisí také s užíváním některých drog - např. kokainu. Z tohoto důvodu mohou drogy vyvolat toxickou psychózu či po vysazení drogy hlubokou depresi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Noradrenalin'''&lt;br /&gt;
Noradrenalin je neurotransmiter, který je produkován zejména neurony v mozkovém kmeni, v limbickém systému, hypothalamu, Varolově mostě a prodloužé míše. Má vliv na emoce a pozornost. Receptory noradrenalinu  mají afinitu s amfetaminem a kokainem - zpomalují zpětné vychytávání noradrenalinu a prodlužují jeho účinky. Lithium naopak zpětné vychytávání noradrenalinu zvyšuje  tak vyvolává stabilizaci nálady. &lt;br /&gt;
'''Adrenalin'''&lt;br /&gt;
Vysktytuje se v hypothalamu a limbickém systému. Jeho význam a funkce v CNS zatím není jasný.&lt;br /&gt;
Serotonin&lt;br /&gt;
Serotoin má stejně jako noradrenalin vliv na regulaci nálady. Existuje mnoho receptorů serotoninu, jsou všude v CNS, difůzně rozděleny. Nízká hladina serotoninu je dávána do souvislosti s depresí ale také s poruchami přijmu potravy a s úzkostmi. Serotonin také ovlivňuje cirkadiální rytmy, sexuální chování a průtok krve mozkem. &lt;br /&gt;
Inhibitory zpětného vychytávání serototinu působí jako antidepresiva - příkladem je Zoloft, Prozac a Paxil. Serotoninové receptory mají afinitu s halucinogenními látkami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Histamin'''&lt;br /&gt;
Histamin plní svou funkci v hypotalamu, v kůře, mozečku a míše. (Na periferii hraje roli při rozvoji alergických reakcí). V CNS ovlivňuje vigilitu a chuť k jídlu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''AMINOKYSELINY'''&lt;br /&gt;
Existují dva druhy aminokyselin: inhibiční a excitační.&lt;br /&gt;
'''INHIBIČNÍ&lt;br /&gt;
GABA (gamaaminomáselná kyselina)'''&lt;br /&gt;
Tento neurotransmiter se nachází v kůře, bazálních gangliích, v míše a v mozkovém kmeni. Je to hlaví inhibiční neurotransmiter a využívá jej většina synapsí v mozku. Jeho práci můžeme v silné intenzitě zaznamenat v účinku některých beznzodiazepinů, které se používají k tišení bolesti a ke zmírnění úzkosti. S dopaminem se podílí na extrapiramidových poruchách.&lt;br /&gt;
'''Glicin'''&lt;br /&gt;
Tato látka hraje svou roli ve Varolově mostě, v míše a prodloužené míše. Má vliv na motoriku. Jeho nedostatek způsobuje spastické křeče. Spolupodílí se na účincích botulotoxinu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''EXCITAČNÍ'''&lt;br /&gt;
ASPARTÁT-aspartová kyselina&lt;br /&gt;
GLUTAMÁT-glutamová kyselina&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''NEUROMODULÁTORY'''&lt;br /&gt;
Neurohormony a neuropeptidy&lt;br /&gt;
Do této skupiny zařazujeme pět podskupin: neuropeptidy mezi CNS a gastrointestinálním traktem (gastrin, sektretin a inzulin), dále neuropeptidy produkovány hypothalamem (liberi, statiny), opioidní peptidy (endorfin), hornony předního laloku hypofýzy (ACTH, STH, TSH) a peptidy zadního laloku hypofýzy (vasopresin, ADH).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''-	Lipidy'''&lt;br /&gt;
Tuky tvoří základní složku buněčných membrán. Sem můžeme zařadit:&lt;br /&gt;
_prostaglandin E - který zasahuje do metabilosmu CA, ovlivňuje jeho obsah v plazmě, podílí se na tvorbě katecholaminu, serotoinu, má vliv na termoregulační centrum tzv. pyrogenním účinkem (horečka). blokuje jej např. penicilin.&lt;br /&gt;
_fosfolidy- do této kategorie řadíme například lecitin, který se podílí na tvorbě micelinu či cholsterol, který tvoří buněčnou membránu.&lt;br /&gt;
_složité lipidy - zástupcem této skupiny je např. lipofuscin, který se objevuje v buňkách při patologických procesech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cukry'''&lt;br /&gt;
glukóza-jediný typ cukru, který mozek je schopný využít&lt;br /&gt;
Bílkoviny&lt;br /&gt;
Mohou být neurotransmitery, nebo se podílejí na tvorbě membrány. Při rozkladu bílkovin vzniká amoniak, určitá hladina je normální, vysoká hladina amoniaku v mozku je patologická-objevuje se u křečí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje: &lt;br /&gt;
Atkinson, Rita L. Psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3.&lt;br /&gt;
Šivicová, G. Přednášky z předmětu neurofyziologie, FFUK, katedra psychologie,  2010.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SteDomi</name></author>
		
	</entry>
</feed>