<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Garamszegi.Spatenkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Garamszegi.Spatenkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tereza.Garamszegi.Spatenkova"/>
	<updated>2026-05-17T10:35:29Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57399</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57399"/>
		<updated>2019-02-27T13:52:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010.&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57398</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57398"/>
		<updated>2019-02-27T13:51:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010.&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57397</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57397"/>
		<updated>2019-02-27T13:43:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010.&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použité zdroje===&lt;br /&gt;
COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57396</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57396"/>
		<updated>2019-02-27T13:38:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;reference&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010.&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57380</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57380"/>
		<updated>2019-02-19T15:10:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010.&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57379</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57379"/>
		<updated>2019-02-19T15:09:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010.&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57378</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57378"/>
		<updated>2019-02-19T14:56:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Projekty masové digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”&amp;lt;ref&amp;gt;Výroční zpráva NK ČR. Praha, 2017. Dostupné také z: https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2017.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57377</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57377"/>
		<updated>2019-02-19T14:53:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky spolupracuje s firmou Google od roku 2011.  Jedním z projektů je ''Hromadná digitalizace historických a vzácných dokumentů ve spolupráci se společností Google.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''“Celkem bylo do konce listopadu 2017 předáno společnosti Google k digitalizaci 33 120 dokumentů. Na server NK ČR bylo v prosinci staženo 29 239 dokumentů (z toho asi 15 % jsou dokumenty SK). Od počátku projektu tak bylo digitalizováno 149 559 dokumentů.”'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57376</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57376"/>
		<updated>2019-02-19T14:52:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Projekty masové digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&amp;lt;ref&amp;gt;AYRIS, Paul. The Status of Digitisation in Europe. Liber Quarterly: The Journal Of European Research Libraries [online]. 2010, vol. 19, no. 3/4, s. 193-226 [cit. 2012-06-10]. ISSN 1435- 5205. Dostupné z: http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7961/8252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57375</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57375"/>
		<updated>2019-02-19T14:50:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Projekty masové digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada projektů masové digitalizace je řešena ve spolupráci se soukromými subjekty tzv. public-private partnership. Digitalizaci formou spolupráce se soukromými firmami využívají Národní knihovny mnoha evropských zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Britská knihovna – Cengage Gale (technické a finanční partnerství se získáváním příjmů z kulturních institucí)  El Prado – Google (obsah zpřístupněný přes Google Books)  Francouzská národní knihovna (BnF) – Francouzští nakladatelé (SNE) (společné vyhledávání a přesměrování odkazů na možnost zakoupení textů) 33  Norská národní knihovna – asociace držitelů práv Kopinor (zpřístupňují obsah chráněný autorskými právy; je zde mnoho sporných otázek spojených s teritorialitou)  Dánská královská knihovna – ProQuest (staré tisky jsou volně dostupné pro výzkum a vzdělání v Dánsku)  Google Book Library partnership (cca. 20 knihoven po celém světě) - zlomek obsahu chráněného autorskými právy; 10 milionů knih v Google Book Search”&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57374</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57374"/>
		<updated>2019-02-19T14:28:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] ===&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57373</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57373"/>
		<updated>2019-02-19T14:27:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: europeana prolink&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/Europeana Europeana] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57372</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57372"/>
		<updated>2019-02-19T13:50:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: grafická úprava&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
V současné době je digitalizace kulturního dědictví realizována prostřednictvím financování ze strukturálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;''Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování''.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57371</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57371"/>
		<updated>2019-02-19T13:48:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Použité zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
V současné době je digitalizace kulturního dědictví realizována prostřednictvím financování ze strukturálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57370</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57370"/>
		<updated>2019-02-19T13:47:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Projekty masové digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
V současné době je digitalizace kulturního dědictví realizována prostřednictvím financování ze strukturálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;COYLE, Karen. Mass Digitization of Books. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2006, vol. 32, no. 6, s. 641-645 [cit. 2012-05-03]. ISSN 0099-1333. Dostupné z (DOI): http://dx.doi.org/10.1016/j.acalib.2006.08.002. Dostupný také komerčně v databázi LISTA: http://search.ebscohost.com.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57369</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57369"/>
		<updated>2019-02-19T13:45:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Projekty masové digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
V současné době je digitalizace kulturního dědictví realizována prostřednictvím financování ze strukturálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
Definice masové digitalizace není jednoznačná. &amp;quot;Jedna z nejpropracovanějších definic vymezuje masovou digitalizaci jako konverzi materiálu v průmyslovém měřítku. Tím se myslí převod celého fondu knihovny bez jakéhokoli výběru dokumentů do digitální podoby pomocí procesu skenování.&amp;quot;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57368</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57368"/>
		<updated>2019-02-19T13:41:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* projekty masové digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
V současné době je digitalizace kulturního dědictví realizována prostřednictvím financování ze strukturálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Projekty masové digitalizace ===&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57367</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57367"/>
		<updated>2019-02-19T13:29:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
V současné době je digitalizace kulturního dědictví realizována prostřednictvím financování ze strukturálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Europe 2020: strategie pro udržitelný růst podporující začlenění ===&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57366</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57366"/>
		<updated>2019-02-19T12:54:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je eGovernment?&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. Dostupné také z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57365</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57365"/>
		<updated>2019-02-19T12:50:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné aktivity v zpřístupňování online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eGovernment ===&lt;br /&gt;
&amp;quot;Myšlenkou tzv. eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.   Budování jednotlivých pilířů eGovernmentu probíhalo v programovém období 2007–2013 s využitím prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration).&amp;quot;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57364</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57364"/>
		<updated>2019-02-19T12:24:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Digitalizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “''Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa''. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''UNESCO: Program Paměť světa (Memory of the World Programme) '''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl vyhlášen roku 1992 a týká se ochrany a přístupu k světovému kulturnímu dědictví pohyblivému.  Vnímá digitalizaci jako jednu z možností způsobu, jak naplnit tyto idee. Program je úzce spjat s NK ČR. Od roku 2012 drží patronaci nad šesti českými projekty.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57363</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57363"/>
		<updated>2019-02-19T12:05:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: úprava citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Rigorózní práce. Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richar Papík.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57362</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57362"/>
		<updated>2019-02-19T09:56:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: vložení citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa. “ &amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. &amp;lt;i&amp;gt;Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57361</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57361"/>
		<updated>2019-02-19T09:53:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa. “    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57360</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57360"/>
		<updated>2019-02-19T09:52:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.   ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa. “  &lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57359</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57359"/>
		<updated>2019-02-19T09:50:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa. “  Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57358</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57358"/>
		<updated>2019-02-19T09:49:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: /* Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informačně-komunikačních technologií ve webovém prostředí má přímý vliv na světové kulturní a vědecké dědictví zpracované v digitální podobě a zpřístupněné v online prostředí.  “Přínosy online zpřístupnění kulturního dědictví jsou nesporné jak pro vzdělávací a vědecké účely, tak pro obnovu hmotných památek, služby pro znevýhodněné osoby a demokratizaci kulturního dědictví. Online přístup ke kopiím kulturního dědictví se stal v kontextu vývoje informačně-komunikačních technologií a jejich využívání součástí moderní informační politiky rozvinutých států celého světa. “  Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě lze datovat od první poloviny 90. let 20. století.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57357</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57357"/>
		<updated>2019-02-19T09:47:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: doplnění info&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pojetí se jedná o soubor činností spojených s reformátováním, uchováváním a zpřístupňováním digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57356</id>
		<title>Bibliotheca Universalis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57356"/>
		<updated>2019-02-19T09:42:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliotheca Universalis&lt;br /&gt;
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.&lt;br /&gt;
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).” &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Národní knihovna se zapojuje do projektu Bibliotheca Universalis. In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2000 [cit. 2019-02-17]. Dostupné z: http://digit.nkp.cz/knihcin/BibliothecaUniversalis/BU.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.&lt;br /&gt;
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.&lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica &lt;br /&gt;
Manuscriptorium&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57355</id>
		<title>Bibliotheca Universalis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57355"/>
		<updated>2019-02-19T09:40:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliotheca Universalis&lt;br /&gt;
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.&lt;br /&gt;
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).” &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna se zapojuje do projektu Bibliotheca Universalis&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000. Dostupné také z: http://digit.nkp.cz/knihcin/BibliothecaUniversalis/BU.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.&lt;br /&gt;
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.&lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica &lt;br /&gt;
Manuscriptorium&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57354</id>
		<title>Bibliotheca Universalis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57354"/>
		<updated>2019-02-19T09:37:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliotheca Universalis&lt;br /&gt;
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.&lt;br /&gt;
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).” &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. &amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna se zapojuje do projektu Bibliotheca Universalis&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.&lt;br /&gt;
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.&lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica &lt;br /&gt;
Manuscriptorium&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57353</id>
		<title>Bibliotheca Universalis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliotheca_Universalis&amp;diff=57353"/>
		<updated>2019-02-19T09:08:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: popis projektu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliotheca Universalis&lt;br /&gt;
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.&lt;br /&gt;
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).”(Knoll, 2000)&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.&lt;br /&gt;
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.&lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica &lt;br /&gt;
Manuscriptorium&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57349</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=57349"/>
		<updated>2019-02-17T08:33:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: vytvoření nové odkazované stránky,&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''[[Bibliotheca Universalis]]''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53030</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53030"/>
		<updated>2018-03-14T12:03:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Garamszegi.Spatenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Garamszegi.Spatenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>