<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Hrychov%C3%A1</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Hrychov%C3%A1"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tereza.Hrychov%C3%A1"/>
	<updated>2026-04-21T10:44:31Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=57225</id>
		<title>Diskuse:Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=57225"/>
		<updated>2019-02-05T15:14:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Děkuji za úpravy na hesle. Prosím dopište ještě Související články do sekce Odkazy. --~~~~“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuji za úpravy na hesle. Prosím dopište ještě Související články do sekce Odkazy. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2019, 16:14 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57224</id>
		<title>Diskuse:Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57224"/>
		<updated>2019-02-05T15:10:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Upravte prosím ještě druhý externí odkaz. Informační zahlcení v první větě uveďte tučně. Přímé citace prosím uveďte nejen kurzívou, ale i s uvozovkami. Děkuji. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2019, 16:10 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Iveto, díky za úpravy, doplňte ještě informace z přednášek, prosím. &lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Martin.Soucek|Martin.Soucek]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin.Soucek|diskuse]]) 19. 1. 2018, 15:21 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Líbí se mi výstižný úvod. Článek vypadá slibně. &lt;br /&gt;
* Vím, že článek je ve výstavbě, proto zmiňuji evidentní, že helslo je třeba dopracovat.   &lt;br /&gt;
* V rámci dopracování se rozrostou odkazy, které  v ukázce vypadají OK. &lt;br /&gt;
* V rámci textu jsou vhodně doplněné odkazy na další hesla.  &lt;br /&gt;
* Ocenila bych rozšířený seznam doporučené literatury a externí odkazy na české i zahraniční zdroje. &lt;br /&gt;
* Vhodné by bylo zařazení do kategorie ( Informační společnost a využívání informací‎) a přidání klíčových slov. &lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Blanka.Ellederova|Blanka.Ellederova]] ([[Diskuse s uživatelem:Blanka.Ellederova|diskuse]]) 15. 10. 2015, 09:32 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57223</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57223"/>
		<updated>2019-02-05T15:09:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Pojem informační přetížení/zahlcení použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a [[Vývoj knihtisku | knihtisku]]. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik [[Telefon | telefonu]] či [[Telegraf | telegrafu]]. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o [[Internet | internetu]], jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem &amp;lt;ref name=&amp;quot;šok z budoucnosti&amp;quot;&amp;gt;TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory způsobující zahlcení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
,,Informační přehlcení  způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenák &amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost porozumět dostupným informacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost určit, zda určité informace existují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět  rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;&amp;gt;HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příčiny ===&lt;br /&gt;
* Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.&lt;br /&gt;
* Správnost a přesnosti informací souvisí především s [[Internet | Internetem]]. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace. &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost | Informační gramotnost]] patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení je spjaté s [http://Vysv%C4%9Btlete,_co_je_to_informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD_a_jak%C3%A9_jsou_jeho_p%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_a_d%C5%AFsledky informační explozí]. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice podle Millera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Problémy spojené s informační explozí === &lt;br /&gt;
Data se  vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.&lt;br /&gt;
* Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možná řešení informačního zahlcení ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita &amp;amp; Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru &lt;br /&gt;
* Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.&lt;br /&gt;
* Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Příčiny informačního zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informace, informační zahlcení, informační exploze, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57222</id>
		<title>Diskuse:Teorie systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=57222"/>
		<updated>2019-02-05T15:05:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za opravy na hesle. Stále je potřeba opravit sekci Odkazy. Podívej se, jak se uvádí vícekrát citovaný zdroj. Zařaď na správné místo Související články, dopiš klíčová slova.--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2019, 16:05 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za dobře zpracovaný článek. Věnuj, prosím, pozornost následujícím připomínkám.&lt;br /&gt;
* K sekci Dělení systémů by bylo vhodné doplnit zdroj.&lt;br /&gt;
* Mrkni [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|sem]], jak má vypadat závěrečná část článku - nejdřív jsou zdroje, až pak související články.&lt;br /&gt;
* Obrázky se primárně přebírají z [https://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page Wikimedia Commons]. V opačném případě zdroj obrázku uveď dole - podívej se např. [[Lateralita|sem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 27. 9. 2015, 14:26 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je potřeba přidat víc referencí a doplnit klíčová slova. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 3. 4. 2017, 14:53 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57221</id>
		<title>Diskuse:Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=57221"/>
		<updated>2019-02-05T15:02:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Dodělej prosím ještě sekci Odkazy. --~~~~“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dodělej prosím ještě sekci Odkazy. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2019, 16:02 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hlavn%C3%AD_%C4%8Dasopisy,_konference,_pracovi%C5%A1t%C4%9B_a_p%C5%99edstavitel%C3%A9_v_oblasti_HCI&amp;diff=57220</id>
		<title>Diskuse:Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hlavn%C3%AD_%C4%8Dasopisy,_konference,_pracovi%C5%A1t%C4%9B_a_p%C5%99edstavitel%C3%A9_v_oblasti_HCI&amp;diff=57220"/>
		<updated>2019-02-05T15:00:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Dobře začatá práce na hesle. Je třeba dále dodělat reference do textu, přidat křížové odkazy na další hesla na Wikisofii, přidat Souvisejíc…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobře začatá práce na hesle. Je třeba dále dodělat reference do textu, přidat křížové odkazy na další hesla na Wikisofii, přidat Související články a klíčová slova. Pak bude heslo parádní. &lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2019, 16:00 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C5%99edn%C3%AD_hodnota&amp;diff=57219</id>
		<title>Diskuse:Střední hodnota</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C5%99edn%C3%AD_hodnota&amp;diff=57219"/>
		<updated>2019-02-05T14:56:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Dobrý den, díky za vytvořené heslo. Uprav prosím ještě následující. * Oprav reference - musí být dle normy. Čísla zdrojů, ze kterých čerp…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
díky za vytvořené heslo. Uprav prosím ještě následující.&lt;br /&gt;
* Oprav reference - musí být dle normy. Čísla zdrojů, ze kterých čerpáš, musí být uvedeny přímo v textu u daných odstavců.&lt;br /&gt;
* Text si po sobě znovu přečti. Je tam pár překlepů a min. na dvou místech chybí čárky v souvětí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2019, 15:56 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_hodnota&amp;diff=57218</id>
		<title>Střední hodnota</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_hodnota&amp;diff=57218"/>
		<updated>2019-02-05T14:54:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
'''Střední hodnota''' je statistická veličina, která se nachází ve středu hledaných hodnot. Pro určování skutečných, neboli přesných parametrů se používají řecká písmena a pro výběrové parametry neboli odhady skutečných parametrů písmena z latinské abecedy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Statistický soubor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je množina prvků, které jsou předmětem statistického šetření. Pokud je kompletní množinu prvků jedná se o tzv. '''základní soubor'''. Pokud tento základní soubor není k dispozici a je zkoumaná náhodná veličina nebo prvek jedná se o tzv. '''výběrový soubor'''. Počet prvků souboru je '''rozsah souboru'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní soubor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je zadán přesným vymezením prvků. Prvky mohou být v podobě různým objektů například osoby, zvířata, čísla apod. Počet prvků v tomto souboru může mít rozsah konečný nebo nekonečný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Konečný rozsah-sledovaná hodnota je přesně vymezena.&lt;br /&gt;
* Nekonečný rozsah-sledovaná hodnota je prakticky vymezena nekonečně (počet prvků je proměnlivý, nelze ho přesně zjistit). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběrový soubor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento soubor je vymezen určitým počtem prvků z výčtu základního souboru, u které se provádí měření zkoumané oblasti. Má být nejlepším představitelem základního souboru tím, že výběr prvků musí být zcela náhodný. '''Náhodný výběr''' znamená, že prvky výběrového souboru (prakticky naměřené hodnoty) jsou vybrány nezávisle, aby všechny prvky základního souboru měly možnost být v tomto výběru zahrnuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední hodnotu popisuje statistická charakteristika. Dělí tuto střední hodnotu na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Průměry - '''aritmetický a geometrický'''&lt;br /&gt;
* Další střední hodnoty - '''modus a medián'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aritmetický průměr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''μ'' (základní soubor), ''x̅'' (výběrový soubor)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato hodnota popisuje přesný parametr ''μ'', tedy skutečný střed (průměr) základního souboru.&lt;br /&gt;
Aritmetický průměr určuje průměr výběrového souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' = Součet vybraných náhodných hodnot dělený počtem hodnot stejného výběru. Výsledek toho znamená, že průměr ukazuje část z výběru, která připadá na jednu hodnotu výrazu. Střední hodnota ''μ'' představující přesný parametr je její výpočet možný pouze teoreticky, protože není většinou přesně známá hodnota základního souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastnosti:&lt;br /&gt;
* Průměr ovlivňují tzv. extrémní hodnoty. To znamená, že kdy kdykoliv se změní hodnot, tak se mění i průměr souboru. &lt;br /&gt;
* Pokud se všechny hodnoty násobí nenulovou konstantou, tak i aritmetický průměr je znásoben touto konstantou.&lt;br /&gt;
* Pokud nahradíme hodnoty znaku jejich průměrem, tak se součet souboru nezmění.&lt;br /&gt;
* Součet odchylek jednotlivých hodnot od jejich AP je vždy nulový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypočítá se tak, že se sečtou veškeré vybrané prvky a výsledek se vydělí počtem prvků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Aritmetický průměr - vzorec.PNG|150px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Geometrický průměr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to kladné hodnoty ''x&amp;lt;sub&amp;gt;i&amp;lt;/sub&amp;gt;'', které jsou definovány jako ''n''-tá odmocnina ze součinu všech hodnot. Logaritmus geometrického průměru se rovná aritmetickému průměru logaritmovaných hodnot. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet průměru je stejný jako u aritmetického jen místo sčítání se používá násobení a místo dělení odmocnina. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Geometrický průměr - vzorec.PNG|200px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Medián ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnota, která se nachází přesně uprostřed všech sledujících hodnot. Hodnoty se musí seřadit podle velikosti a pak se určí střed. Z toho vyplývá, že nezáleží na hodnotě čísla, ale kde se nachází. Hraje zde role, jestli je počet prvků sudý nebo lichý. Pokud nastane situace, kdy je počet vybraných hodnot sudý, medián se zjistí tak, že se vezmou dvě hodnoty zprostřed řady a vypočítá se jejich aritmetický průměr.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnota, která se objevuje ve výběru prvků nejčastěji. V tabulce rozdělení četností se určí z hodnoty znaku, která má největší četnost. Modus je tedy konkrétní hodnota, která není přímo ovlivněna velikostí všech hodnot dané proměnné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Biostatistika. -= CIT VFU =- [online]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn1/strednih.htm, &lt;br /&gt;
https://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn1/soubory.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' Statistický soubor – WikiSkripta. [online]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.wikiskripta.eu/w/Statistick%C3%BD_soubor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' Co je Střední hodnota | Peníze.cz. Peníze.cz - Půjčky, Kurzy měn, Akcie, Hypotéky, Bydlení, Daně &lt;br /&gt;
[online]. Copyright © 2000 [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://www.penize.cz/slovnik/stredni- &lt;br /&gt;
hodnota&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4.''' Modus — Matematika.cz. Matematika pro střední a základní školy — Matematika.cz [online]. Copyright © 2006 [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://matematika.cz/modus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5.''' Střední odborná škola Blatná [online]. Copyright © [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://www.blek.cz/Grant/Sources/KAS/23AritmetickyPrumerProsty.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.''' Základy statistiky — Matematika.cz. Matematika pro střední a základní školy — Matematika.cz [online]. Copyright © 2006 [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://matematika.cz/zaklady-statistiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední hodnota, veličina, aritmetický, geometrický, modus, medián&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_hodnota&amp;diff=57217</id>
		<title>Střední hodnota</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_hodnota&amp;diff=57217"/>
		<updated>2019-02-05T14:54:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
'''Střední hodnota''' je statistická veličina, která se nachází ve středu hledaných hodnot. Pro určování skutečných, neboli přesných parametrů se používají řecká písmena a pro výběrové parametry nebo-li odhady skutečných parametrů písmena z latinské abecedy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Statistický soubor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je množina prvků, které jsou předmětem statistického šetření. Pokud je kompletní množinu prvků jedná se o tzv. '''základní soubor'''. Pokud tento základní soubor není k dispozici a je zkoumaná náhodná veličina nebo prvek jedná se o tzv. '''výběrový soubor'''. Počet prvků souboru je '''rozsah souboru'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní soubor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je zadán přesným vymezením prvků. Prvky mohou být v podobě různým objektů například osoby, zvířata, čísla apod. Počet prvků v tomto souboru může mít rozsah konečný nebo nekonečný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Konečný rozsah-sledovaná hodnota je přesně vymezena.&lt;br /&gt;
* Nekonečný rozsah-sledovaná hodnota je prakticky vymezena nekonečně (počet prvků je proměnlivý, nelze ho přesně zjistit). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběrový soubor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento soubor je vymezen určitým počtem prvků z výčtu základního souboru, u které se provádí měření zkoumané oblasti. Má být nejlepším představitelem základního souboru tím, že výběr prvků musí být zcela náhodný. '''Náhodný výběr''' znamená, že prvky výběrového souboru (prakticky naměřené hodnoty) jsou vybrány nezávisle, aby všechny prvky základního souboru měly možnost být v tomto výběru zahrnuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední hodnotu popisuje statistická charakteristika. Dělí tuto střední hodnotu na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Průměry - '''aritmetický a geometrický'''&lt;br /&gt;
* Další střední hodnoty - '''modus a medián'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aritmetický průměr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''μ'' (základní soubor), ''x̅'' (výběrový soubor)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato hodnota popisuje přesný parametr ''μ'', tedy skutečný střed (průměr) základního souboru.&lt;br /&gt;
Aritmetický průměr určuje průměr výběrového souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' = Součet vybraných náhodných hodnot dělený počtem hodnot stejného výběru. Výsledek toho znamená, že průměr ukazuje část z výběru, která připadá na jednu hodnotu výrazu. Střední hodnota ''μ'' představující přesný parametr je její výpočet možný pouze teoreticky, protože není většinou přesně známá hodnota základního souboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastnosti:&lt;br /&gt;
* Průměr ovlivňují tzv. extrémní hodnoty. To znamená, že kdy kdykoliv se změní hodnot, tak se mění i průměr souboru. &lt;br /&gt;
* Pokud se všechny hodnoty násobí nenulovou konstantou, tak i aritmetický průměr je znásoben touto konstantou.&lt;br /&gt;
* Pokud nahradíme hodnoty znaku jejich průměrem, tak se součet souboru nezmění.&lt;br /&gt;
* Součet odchylek jednotlivých hodnot od jejich AP je vždy nulový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypočítá se tak, že se sečtou veškeré vybrané prvky a výsledek se vydělí počtem prvků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Aritmetický průměr - vzorec.PNG|150px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Geometrický průměr ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to kladné hodnoty ''x&amp;lt;sub&amp;gt;i&amp;lt;/sub&amp;gt;'', které jsou definovány jako ''n''-tá odmocnina ze součinu všech hodnot. Logaritmus geometrického průměru se rovná aritmetickému průměru logaritmovaných hodnot. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet průměru je stejný jako u aritmetického jen místo sčítání se používá násobení a místo dělení odmocnina. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzorec: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Geometrický průměr - vzorec.PNG|200px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Medián ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnota, která se nachází přesně uprostřed všech sledujících hodnot. Hodnoty se musí seřadit podle velikosti a pak se určí střed. Z toho vyplývá, že nezáleží na hodnotě čísla, ale kde se nachází. Hraje zde role, jestli je počet prvků sudý nebo lichý. Pokud nastane situace, kdy je počet vybraných hodnot sudý, medián se zjistí tak, že se vezmou dvě hodnoty zprostřed řady a vypočítá se jejich aritmetický průměr.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnota, která se objevuje ve výběru prvků nejčastěji. V tabulce rozdělení četností se určí z hodnoty znaku, která má největší četnost. Modus je tedy konkrétní hodnota, která není přímo ovlivněna velikostí všech hodnot dané proměnné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' Biostatistika. -= CIT VFU =- [online]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn1/strednih.htm, &lt;br /&gt;
https://cit.vfu.cz/stat/FVL/Teorie/Predn1/soubory.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' Statistický soubor – WikiSkripta. [online]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.wikiskripta.eu/w/Statistick%C3%BD_soubor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' Co je Střední hodnota | Peníze.cz. Peníze.cz - Půjčky, Kurzy měn, Akcie, Hypotéky, Bydlení, Daně &lt;br /&gt;
[online]. Copyright © 2000 [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://www.penize.cz/slovnik/stredni- &lt;br /&gt;
hodnota&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4.''' Modus — Matematika.cz. Matematika pro střední a základní školy — Matematika.cz [online]. Copyright © 2006 [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://matematika.cz/modus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5.''' Střední odborná škola Blatná [online]. Copyright © [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://www.blek.cz/Grant/Sources/KAS/23AritmetickyPrumerProsty.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.''' Základy statistiky — Matematika.cz. Matematika pro střední a základní školy — Matematika.cz [online]. Copyright © 2006 [cit. 22.12.2018]. Dostupné z: https://matematika.cz/zaklady-statistiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední hodnota, veličina, aritmetický, geometrický, modus, medián&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAI-PMH&amp;diff=56863</id>
		<title>OAI-PMH</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAI-PMH&amp;diff=56863"/>
		<updated>2019-01-22T14:06:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting''' (OAI-PMH) je jeden z nejběžnějších protokolů používaných pro '''sklízení metadat''', tedy automatického agregování [[metadata|metadatových záznamů]] z různých zdrojů do jednoho systému. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;OAI-PMH byl vytvořen organizací Open Archive Initiative jako jednoduchý nízkoprahový mechanismus pro snadnou interoperabilitu mezi [[Digitální repozitář|repozitáři]], tedy schopnost digitálních úložišť spolupracovat mezi sebou a vyměňovat si [[informace]] s co možná nejmenší ztrátou. Protokol je založen na běžných standardech používaných na webu – HTTP a XML. &amp;lt;ref&amp;gt; Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting: Interoperability through Metadata Exchange. ''Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting'' [online]. [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: https://www.openarchives.org/pmh/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;discovery&amp;quot;&amp;gt; CORRADO, Edward M. ''Discovery Products and the Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting'' [online]. 2018, 50(1), 47-53 [cit. 2018-12-19]. DOI: 10.1080/10572317.2017.1422905. ISSN 1057-2317. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10572317.2017.1422905 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hlavní myšlenka==&lt;br /&gt;
S exponenciálně rostoucím množstvím vytvářených digitálních [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentů]] roste poptávka koncových uživatelů po jednoduchém a efektivním řešení umožňujícím nacházet relevantní zdroje těchto dokumentů. Open Archive Initiative se proto zaměřila na vytvoření rámce, který by umožňoval transportování [[Metadata|metadat]] z velkého množství digitálních [[Digitální repozitář|repozitářů]] do centralizovaného systému. Výsledkem tohoto sklízení metadat je [[databáze]], která obsahuje metadatové záznamy o zdrojích umístěných v mnoha různých repozitářích. Tyto záznamy bývají často doplněny i odkazem do konkrétního repozitáře, kde se původní zdroj nachází. Uživatel tak může získat i snadný přístup k plnému textu daného dokumentu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;understand&amp;quot;&amp;gt;BREEDING, Marshall. Understanding the Protocol for Metadata Harvesting of the Open Archives Initiative. ''Computers in Libraries'' [online]. Nashville, TN: Information Today, 2002, 2002, 22(8), 24-29 [cit. 2018-12-19]. ISSN 1041-7915. Dostupné z: https://librarytechnology.org/document/9944&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vznik===&lt;br /&gt;
OAI vznikla v roce 1999 v Santa Fe v Novém Mexiku, rok poté byla představena první verze protokolu. Po krátkém fungování byla provedena revize a s přihlédnutím k názorům a zkušenostem prvotních institucí, které OAI-PMH využily, byla v roce 2002 vydána verze 2.0, která je aktuální dodnes. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PMH je navržen tak, aby byl co možná nejjednodušší, jeho implementace byla snadná a vyžadovala jen minimum programátorských znalostí. Většina institucí, které PMH zavedly, byla schopná systém zprovoznit v řádu hodin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;understand&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAI-PMH v České republice===&lt;br /&gt;
V České republice umožňuje jednotlivým knihovnám dodávat data cestou OAI-PMH například Souborný katalog ČR. SKČR sklízí data z knihoven, které se do projektu dobrovolně zapojily, s týdenní nebo měsíční periodicitou. Metadata jsou sbírána ve formátu marc21. &amp;lt;ref&amp;gt;Využití protokolu OAI-PMH. ''Souborný katalog ČR - Portál CASLIN ''[online]. 2017 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: http://www.caslin.cz/caslin/spoluprace/jak-prispivat-do-sk-cr/dodavani-dat/vyuziti-protokolu-oai-pmh&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Princip fungování==&lt;br /&gt;
[[File:fungováníOAIPMH_o.png|500px|náhled|vpravo|schéma fungování OAI-PMH; zdroj vlastní]]&lt;br /&gt;
OAI-PMH rozeznává dva druhy účastníků procesu sklízení metadat – '''Data Providers''' (zprostředkovatelé dat) představované repozitáři, které zpřístupňují PMH metadata svých položek, a '''Service Providers''' (zprostředkovatele služeb), kteří tyto metadata sklízejí, přenáší do své centralizované databáze a používají pro vytvoření služby s přidanou hodnotou, se kterou může pracovat koncový uživatel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;&amp;gt;The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting: Protocol Version 2.0. ''The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting'' [online]. 2015, 01.08.2015 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: http://www.openarchives.org/OAI/openarchivesprotocol.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metadata jsou mezi Data Providers a Service Providers přenášena jako XML dokumenty přes HTTP.&amp;lt;br/&amp;gt; HTTP je protokol fungující na principu dotaz-odpověď (request-response protocol) mezi clientem a serverem. Dotazujícím je v případě OAI-PMH Service Provider, dotazovaným serverem Data Provider. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sharing&amp;quot;&amp;gt;DEVARAKONDA, Ranjeet, Giri PALANISAMY, James M. GREEN a Bruce E. WILSON. Data sharing and retrieval using OAI-PMH. ''Earth Science Informatics'' [online]. 2011, 4(1), 1-5 [cit. 2018-12-19]. DOI: 10.1007/s12145-010-0073-0. ISSN 1865-0473. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s12145-010-0073-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Entity===&lt;br /&gt;
Ve spojení s metadaty přístupnými pro PMH jsou rozlišovány tři entity: &amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Zdroj (Resource)'''&lt;br /&gt;
**objekt nebo „věc“, o které daná metadata jsou. &lt;br /&gt;
**OAI-PMH se zdrojem nijak nepracuje&lt;br /&gt;
*'''Jednotka (Item)'''&lt;br /&gt;
**součást repozitáře, ze které mohou být uvolněna metadata o zdrojích. &lt;br /&gt;
**jednotka většinou obsahuje metadata o jednom zdroji v několika formátech. &lt;br /&gt;
**každá jednotka má svůj identifikátor, který ji přesně označuje v rámci daného repozitáře. &lt;br /&gt;
**unikátní identifikátor používá OAI-PMH při požadavku o extrakci metadat z jednotky.&lt;br /&gt;
*'''Záznam (record)'''&lt;br /&gt;
**metadata vyjádřená ve specifickém metadatovém formátu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přenos metadat===&lt;br /&gt;
Pro přenos záznamů (records) specifikuje PMH „požadavky“ a „odpovědi“ („requests“ a „responses“). Využívá při tom existujících protokolů, které jsou široce uplatňovány na [[World Wide Web|webu]]. Požadavky a Odpovědi slouží k identifikaci a stažení metadatových záznamů, ne však k selekci záznamů dle autora, tématu, nebo dalších kvantifikátorů běžně používaných při vyhledávání. Metadata nebývají většinou stahována jednotlivě, nýbrž hromadně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PMH specifikuje 6 Dotazů, které umožňují interakce mezi '''repozitáři''' (data providers) poskytujícími metadata a zprostředkovateli služeb (service providers), kteří metadata sklízejí. Zprostředkovatelé služeb sklízející metadata jsou nazýváni '''harversters''' (ve volném překladu kombajny). &amp;lt;ref name=&amp;quot;understand&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''GetRecord:''' požadavek na přenos určitého záznamu od repozitáře ke harvesteru&lt;br /&gt;
*'''Identify:''' harvester se dotazuje repozitáře na identifikační informaci  &lt;br /&gt;
*'''ListIdentifiers:''' harvester žádá od repozitáře seznam hlaviček (headrů) záznamů&lt;br /&gt;
*'''ListMetadataFormats:''' harvester zjišťuje metadatové formáty, které repozitář podporuje&lt;br /&gt;
*'''ListRecords:''' používá se pro sklízení metadat z repozitáře, přičemž harvester může specifikovat sety a další podmínky pro selektivní sklízení.&lt;br /&gt;
*'''ListSets:''' harvester žádá sety dat, které jsou uspořádány v rámci daného repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát metadat==&lt;br /&gt;
OAI-PMH je agnostický vůči metadatovému schématu, může tedy přenášet metadata v jakémkoli formátu, pokud je možné zapsat je v XML (eXtensible Markup Language). Protože běžné repozitáře ale nejsou formátově agnostické, vyžaduje OAI-PMH, aby měla každá jednotka, kromě svých vlastních – často specifických metadat, také data ve formátu unqualified [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Dublin Core]]. Tím je zajištěn alespoň základní stupeň interoperability v centralizované databázi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;discovery&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unqualified [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Dublin Core]] obsahuje základní sadu 15 prvků (DCMES – Dublin Core Metadata Element Set). Jsou to: název, tvůrce, předmět, popis, vydavatel, přispěvatel, datum, typ, formát, identifikátor, zdroj, jazyk, vztah, pokrytí a práva. &amp;lt;ref&amp;gt; Termíny metadat DCMI. ''Dublin Core Czech'' [online]. 2006, 20. listopadu 2006 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Struktura záznamu===&lt;br /&gt;
Záznam (record) jsou metadata vyjádřená v určitém formátu. Záznam je vracen jako XML dokument v návaznosti na dotaz OAI-PMH o extrakci metadat z jednotky v repozitáři. Jednoznačnou identifikaci záznamu umožňuje kombinace unikátního identifikátoru jednotky, metadatové předpony (metadataPrefix) a časové známky (datestamp), která označuje datum poslední modifikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznam je zakódován v XML a organizován do třech částí &amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;/&amp;gt;:&lt;br /&gt;
*'''Header:''' obsahuje unikátní identifikátor položky, časovou známku, případně ještě elementy setSpec používané pro selektivní sklízení&lt;br /&gt;
*'''Metadata:''' část dokumentu, která obsahuje metadatové záznamy položky &lt;br /&gt;
*'''About:''' nepovinná součást dokumentu, která může popisovat metadata nebo část záznamu. Běžně je například používána pro deklarace autorských práv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Příklad XML záznamu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;border:1px dotted black; background-color:lightgray;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&amp;lt;header&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;identifier&amp;gt;oai:arXiv:cs/0112017&amp;lt;/identifier&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;datestamp&amp;gt;2002-02-28&amp;lt;/datestamp&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;setSpec&amp;gt;cs&amp;lt;/setSpec&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;setSpec&amp;gt;math&amp;lt;/setSpec&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/header&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;metadata&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &amp;lt;oai_dc:dc &lt;br /&gt;
     xmlns:oai_dc=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/&amp;quot; &lt;br /&gt;
     xmlns:dc=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot; &lt;br /&gt;
     xmlns:xsi=&amp;quot;http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance&amp;quot; &lt;br /&gt;
     xsi:schemaLocation=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/ &lt;br /&gt;
     http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc.xsd&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:title&amp;gt;Using Structural Metadata to Localize Experience of Digital &lt;br /&gt;
             Content&amp;lt;/dc:title&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:creator&amp;gt;Dushay, Naomi&amp;lt;/dc:creator&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:subject&amp;gt;Digital Libraries&amp;lt;/dc:subject&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:description&amp;gt;With the increasing technical sophistication of both &lt;br /&gt;
    information consumers and providers, there is increasing demand for &lt;br /&gt;
    more meaningful experiences of digital information. We present a &lt;br /&gt;
    framework that separates digital object experience, or rendering, &lt;br /&gt;
    from digital object storage and manipulation, so the&lt;br /&gt;
    rendering can be tailored to particular communities of users. &lt;br /&gt;
   &amp;lt;/dc:description&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:description&amp;gt;Comment: 23 pages including 2 appendices, &lt;br /&gt;
                   8 figures&amp;lt;/dc:description&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:date&amp;gt;2001-12-14&amp;lt;/dc:date&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:type&amp;gt;e-print&amp;lt;/dc:type&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:identifier&amp;gt;http://arXiv.org/abs/cs/0112017&amp;lt;/dc:identifier&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/oai_dc:dc&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/metadata&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;about&amp;gt; &lt;br /&gt;
  &amp;lt;provenance&lt;br /&gt;
      xmlns=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/provenance&amp;quot; &lt;br /&gt;
      xmlns:xsi=&amp;quot;http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance&amp;quot; &lt;br /&gt;
      xsi:schemaLocation=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/provenance&lt;br /&gt;
      http://www.openarchives.org/OAI/2.0/provenance.xsd&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
    &amp;lt;originDescription harvestDate=&amp;quot;2002-02-02T14:10:02Z&amp;quot; altered=&amp;quot;true&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;baseURL&amp;gt;http://the.oa.org&amp;lt;/baseURL&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;identifier&amp;gt;oai:r2:klik001&amp;lt;/identifier&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;datestamp&amp;gt;2002-01-01&amp;lt;/datestamp&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;metadataNamespace&amp;gt;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/&amp;lt;/metadataNamespace&amp;gt;&lt;br /&gt;
    &amp;lt;/originDescription&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;/provenance&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/about&amp;gt;&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Metadata]]&lt;br /&gt;
* [[World Wide Web]]&lt;br /&gt;
* [[Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
metadata, sklízení metadat, discovery systémy, Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAI-PMH&amp;diff=56862</id>
		<title>OAI-PMH</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAI-PMH&amp;diff=56862"/>
		<updated>2019-01-22T14:06:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting''' (OAI-PMH) je jeden z nejběžnějších protokolů používaných pro '''sklízení metadat''', tedy automatického agregování [[metadata|metadatových záznamů]] z různých zdrojů do jednoho systému. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;OAI-PMH byl vytvořen organizací Open Archive Initiative jako jednoduchý nízkoprahový mechanismus pro snadnou interoperabilitu mezi [[Digitální repozitář|repozitáři]], tedy schopnost digitálních úložišť spolupracovat mezi sebou a vyměňovat si [[informace]] s co možná nejmenší ztrátou. Protokol je založen na běžných standardech používaných na webu – HTTP a XML. &amp;lt;ref&amp;gt; Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting: Interoperability through Metadata Exchange. ''Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting'' [online]. [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: https://www.openarchives.org/pmh/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;discovery&amp;quot;&amp;gt; CORRADO, Edward M. ''Discovery Products and the Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting'' [online]. 2018, 50(1), 47-53 [cit. 2018-12-19]. DOI: 10.1080/10572317.2017.1422905. ISSN 1057-2317. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10572317.2017.1422905 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hlavní myšlenka==&lt;br /&gt;
S exponenciálně rostoucím množstvím vytvářených digitálních [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentů]] roste poptávka koncových uživatelů po jednoduchém a efektivním řešení umožňujícím nacházet relevantní zdroje těchto dokumentů. Open Archive Initiative se proto zaměřila na vytvoření rámce, který by umožňoval transportování [[Metadata|metadat]] z velkého množství digitálních [[Digitální repozitář|repozitářů]] do centralizovaného systému. Výsledkem tohoto sklízení metadat je [[databáze]], která obsahuje metadatové záznamy o zdrojích umístěných v mnoha různých repozitářích. Tyto záznamy bývají často doplněny i odkazem do konkrétního repozitáře, kde se původní zdroj nachází. Uživatel tak může získat i snadný přístup k plnému textu daného dokumentu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;understand&amp;quot;&amp;gt;BREEDING, Marshall. Understanding the Protocol for Metadata Harvesting of the Open Archives Initiative. ''Computers in Libraries'' [online]. Nashville, TN: Information Today, 2002, 2002, 22(8), 24-29 [cit. 2018-12-19]. ISSN 1041-7915. Dostupné z: https://librarytechnology.org/document/9944&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vznik===&lt;br /&gt;
OAI vznikla v roce 1999 v Santa Fe v Novém Mexiku, rok poté byla představena první verze protokolu. Po krátkém fungování byla provedena revize a s přihlédnutím k názorům a zkušenostem prvotních institucí, které OAI-PMH využily, byla v roce 2002 vydána verze 2.0, která je aktuální dodnes. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PMH je navržen tak, aby byl co možná nejjednodušší, jeho implementace byla snadná a vyžadovala jen minimum programátorských znalostí. Většina institucí, které PMH zavedly, byla schopná systém zprovoznit v řádu hodin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;understand&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAI-PMH v České republice===&lt;br /&gt;
V České republice umožňuje jednotlivým knihovnám dodávat data cestou OAI-PMH například Souborný katalog ČR. SKČR sklízí data z knihoven, které se do projektu dobrovolně zapojily, s týdenní nebo měsíční periodicitou. Metadata jsou sbírána ve formátu marc21. &amp;lt;ref&amp;gt;Využití protokolu OAI-PMH. ''Souborný katalog ČR - Portál CASLIN ''[online]. 2017 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: http://www.caslin.cz/caslin/spoluprace/jak-prispivat-do-sk-cr/dodavani-dat/vyuziti-protokolu-oai-pmh&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Princip fungování==&lt;br /&gt;
[[File:fungováníOAIPMH_o.png|500px|náhled|vpravo|schéma fungování OAI-PMH; zdroj vlastní]]&lt;br /&gt;
OAI-PMH rozeznává dva druhy účastníků procesu sklízení metadat – '''Data Providers''' (zprostředkovatelé dat) představované repozitáři, které zpřístupňují PMH metadata svých položek, a '''Service Providers''' (zprostředkovatele služeb), kteří tyto metadata sklízejí, přenáší do své centralizované databáze a používají pro vytvoření služby s přidanou hodnotou, se kterou může pracovat koncový uživatel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;&amp;gt;The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting: Protocol Version 2.0. ''The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting'' [online]. 2015, 01.08.2015 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: http://www.openarchives.org/OAI/openarchivesprotocol.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metadata jsou mezi Data Providers a Service Providers přenášena jako XML dokumenty přes HTTP.&amp;lt;br/&amp;gt; HTTP je protokol fungující na principu dotaz-odpověď (request-response protocol) mezi clientem a serverem. Dotazujícím je v případě OAI-PMH Service Provider, dotazovaným serverem Data Provider. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sharing&amp;quot;&amp;gt;DEVARAKONDA, Ranjeet, Giri PALANISAMY, James M. GREEN a Bruce E. WILSON. Data sharing and retrieval using OAI-PMH. ''Earth Science Informatics'' [online]. 2011, 4(1), 1-5 [cit. 2018-12-19]. DOI: 10.1007/s12145-010-0073-0. ISSN 1865-0473. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s12145-010-0073-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Entity===&lt;br /&gt;
Ve spojení s metadaty přístupnými pro PMH jsou rozlišovány tři entity: &amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Zdroj (Resource)'''&lt;br /&gt;
**objekt nebo „věc“, o které daná metadata jsou. &lt;br /&gt;
**OAI-PMH se zdrojem nijak nepracuje&lt;br /&gt;
*'''Jednotka (Item)'''&lt;br /&gt;
**součást repozitáře, ze které mohou být uvolněna metadata o zdrojích. &lt;br /&gt;
**jednotka většinou obsahuje metadata o jednom zdroji v několika formátech. &lt;br /&gt;
**každá jednotka má svůj identifikátor, který ji přesně označuje v rámci daného repozitáře. &lt;br /&gt;
**unikátní identifikátor používá OAI-PMH při požadavku o extrakci metadat z jednotky.&lt;br /&gt;
*'''Záznam (record)'''&lt;br /&gt;
**metadata vyjádřená ve specifickém metadatovém formátu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přenos metadat===&lt;br /&gt;
Pro přenos záznamů (records) specifikuje PMH „požadavky“ a „odpovědi“ („requests“ a „responses“). Využívá při tom existujících protokolů, které jsou široce uplatňovány na [[World Wide Web|webu]]. Požadavky a Odpovědi slouží k identifikaci a stažení metadatových záznamů, ne však k selekci záznamů dle autora, tématu, nebo dalších kvantifikátorů běžně používaných při vyhledávání. Metadata nebývají většinou stahována jednotlivě, nýbrž hromadně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PMH specifikuje 6 Dotazů, které umožňují interakce mezi '''repozitáři''' (data providers) poskytujícími metadata a zprostředkovateli služeb (service providers), kteří metadata sklízejí. Zprostředkovatelé služeb sklízející metadata jsou nazýváni '''harversters''' (ve volném překladu kombajny). &amp;lt;ref name=&amp;quot;understand&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''GetRecord:''' požadavek na přenos určitého záznamu od repozitáře ke harvesteru&lt;br /&gt;
*'''Identify:''' harvester se dotazuje repozitáře na identifikační informaci  &lt;br /&gt;
*'''ListIdentifiers:''' harvester žádá od repozitáře seznam hlaviček (headrů) záznamů&lt;br /&gt;
*'''ListMetadataFormats:''' harvester zjišťuje metadatové formáty, které repozitář podporuje&lt;br /&gt;
*'''ListRecords:''' používá se pro sklízení metadat z repozitáře, přičemž harvester může specifikovat sety a další podmínky pro selektivní sklízení.&lt;br /&gt;
*'''ListSets:''' harvester žádá sety dat, které jsou uspořádány v rámci daného repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát metadat==&lt;br /&gt;
OAI-PMH je agnostický vůči metadatovému schématu, může tedy přenášet metadata v jakémkoli formátu, pokud je možné zapsat je v XML (eXtensible Markup Language). Protože běžné repozitáře ale nejsou formátově agnostické, vyžaduje OAI-PMH, aby měla každá jednotka, kromě svých vlastních – často specifických metadat, také data ve formátu unqualified [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Dublin Core]]. Tím je zajištěn alespoň základní stupeň interoperability v centralizované databázi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;discovery&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unqualified [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Dublin Core]] obsahuje základní sadu 15 prvků (DCMES – Dublin Core Metadata Element Set). Jsou to: název, tvůrce, předmět, popis, vydavatel, přispěvatel, datum, typ, formát, identifikátor, zdroj, jazyk, vztah, pokrytí a práva. &amp;lt;ref&amp;gt; Termíny metadat DCMI. ''Dublin Core Czech'' [online]. 2006, 20. listopadu 2006 [cit. 2018-12-19]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Struktura záznamu===&lt;br /&gt;
Záznam (record) jsou metadata vyjádřená v určitém formátu. Záznam je vracen jako XML dokument v návaznosti na dotaz OAI-PMH o extrakci metadat z jednotky v repozitáři. Jednoznačnou identifikaci záznamu umožňuje kombinace unikátního identifikátoru jednotky, metadatové předpony (metadataPrefix) a časové známky (datestamp), která označuje datum poslední modifikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznam je zakódován v XML a organizován do třech částí &amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;/&amp;gt;:&lt;br /&gt;
*'''Header:''' obsahuje unikátní identifikátor položky, časovou známku, případně ještě elementy setSpec používané pro selektivní sklízení&lt;br /&gt;
*'''Metadata:''' část dokumentu, která obsahuje metadatové záznamy položky &lt;br /&gt;
*'''About:''' nepovinná součást dokumentu, která může popisovat metadata nebo část záznamu. Běžně je například používána pro deklarace autorských práv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Příklad XML záznamu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;border:1px dotted black; background-color:lightgray;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;pre&amp;gt;&amp;lt;header&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;identifier&amp;gt;oai:arXiv:cs/0112017&amp;lt;/identifier&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;datestamp&amp;gt;2002-02-28&amp;lt;/datestamp&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;setSpec&amp;gt;cs&amp;lt;/setSpec&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;setSpec&amp;gt;math&amp;lt;/setSpec&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/header&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;metadata&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &amp;lt;oai_dc:dc &lt;br /&gt;
     xmlns:oai_dc=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/&amp;quot; &lt;br /&gt;
     xmlns:dc=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot; &lt;br /&gt;
     xmlns:xsi=&amp;quot;http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance&amp;quot; &lt;br /&gt;
     xsi:schemaLocation=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/ &lt;br /&gt;
     http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc.xsd&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:title&amp;gt;Using Structural Metadata to Localize Experience of Digital &lt;br /&gt;
             Content&amp;lt;/dc:title&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:creator&amp;gt;Dushay, Naomi&amp;lt;/dc:creator&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:subject&amp;gt;Digital Libraries&amp;lt;/dc:subject&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:description&amp;gt;With the increasing technical sophistication of both &lt;br /&gt;
    information consumers and providers, there is increasing demand for &lt;br /&gt;
    more meaningful experiences of digital information. We present a &lt;br /&gt;
    framework that separates digital object experience, or rendering, &lt;br /&gt;
    from digital object storage and manipulation, so the&lt;br /&gt;
    rendering can be tailored to particular communities of users. &lt;br /&gt;
   &amp;lt;/dc:description&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:description&amp;gt;Comment: 23 pages including 2 appendices, &lt;br /&gt;
                   8 figures&amp;lt;/dc:description&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:date&amp;gt;2001-12-14&amp;lt;/dc:date&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:type&amp;gt;e-print&amp;lt;/dc:type&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &amp;lt;dc:identifier&amp;gt;http://arXiv.org/abs/cs/0112017&amp;lt;/dc:identifier&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/oai_dc:dc&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/metadata&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;about&amp;gt; &lt;br /&gt;
  &amp;lt;provenance&lt;br /&gt;
      xmlns=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/provenance&amp;quot; &lt;br /&gt;
      xmlns:xsi=&amp;quot;http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance&amp;quot; &lt;br /&gt;
      xsi:schemaLocation=&amp;quot;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/provenance&lt;br /&gt;
      http://www.openarchives.org/OAI/2.0/provenance.xsd&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
    &amp;lt;originDescription harvestDate=&amp;quot;2002-02-02T14:10:02Z&amp;quot; altered=&amp;quot;true&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;baseURL&amp;gt;http://the.oa.org&amp;lt;/baseURL&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;identifier&amp;gt;oai:r2:klik001&amp;lt;/identifier&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;datestamp&amp;gt;2002-01-01&amp;lt;/datestamp&amp;gt;&lt;br /&gt;
      &amp;lt;metadataNamespace&amp;gt;http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/&amp;lt;/metadataNamespace&amp;gt;&lt;br /&gt;
    &amp;lt;/originDescription&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;lt;/provenance&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/about&amp;gt;&amp;lt;/pre&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;protokol&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Metadata]]&lt;br /&gt;
* [[World Wide Web]]&lt;br /&gt;
* [[Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
metadata, sklízení metadat, discovery systémy, Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie: [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Dod%C3%A1vka_dokumentu&amp;diff=56861</id>
		<title>Diskuse:Dodávka dokumentu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Dod%C3%A1vka_dokumentu&amp;diff=56861"/>
		<updated>2019-01-22T14:02:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Díky za úpravy na hesle. Dodělej prosím reference, související články a klíčová slova. --~~~~“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za úpravy na hesle. Dodělej prosím reference, související články a klíčová slova. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 15:02 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=56860</id>
		<title>Diskuse:Thomas Daniel Wilson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Thomas_Daniel_Wilson&amp;diff=56860"/>
		<updated>2019-01-22T14:00:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stále nebyly opraveny mé připomínky. Plus prosím doplň titulek k obrázku a reference k daným odstavcům. Děkuji. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 15:00 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nelze čerpat informace pouze z 1 zdroje, nutné doplnit více referencí.&lt;br /&gt;
* Odstavec Odkazy začíná referencemi.&lt;br /&gt;
* Na konci mají být související články.&lt;br /&gt;
* Na další hesla se odkazuje v 1. pádě - viz &amp;quot;informačního managementu&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 3. 4. 2017, 15:04 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56859</id>
		<title>Diskuse:Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56859"/>
		<updated>2019-01-22T13:58:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Je vidět, že jsi pár úprav zvládla, nicméně stále heslo neodpovídá požadované struktuře, url odkazy nejsou předělané, sekce Odkazy není hotová. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 14:58 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
heslo je potřeba upravit podle vzorové struktury, bohužel jí v tuto chvíli vůbev neodpovídá. url odkazy předělejte do linku a doplňte vnitřní odkazy. &lt;br /&gt;
 = Martin.Soucek, 18. 1. 2019&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Shannon-Fanovo_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=56858</id>
		<title>Diskuse:Shannon-Fanovo kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Shannon-Fanovo_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=56858"/>
		<updated>2019-01-22T13:55:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Díky za heslo. Dodělej ještě prosím sekci Odkazy - Související články a klíč. slova. Plus do článku přidej odkazy na již existující hesla …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za heslo. Dodělej ještě prosím sekci Odkazy - Související články a klíč. slova. Plus do článku přidej odkazy na již existující hesla na Wikisofii. Díky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 14:55 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Linux&amp;diff=56857</id>
		<title>Diskuse:Linux</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Linux&amp;diff=56857"/>
		<updated>2019-01-22T13:49:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za úpravy hesla. Přidej prosím ještě nadpis Odkazy před Reference. Doplň Související články. Přidej odkaz na již existující hesla Software a Zdrojový kód. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 14:49 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
díky za heslo. Uprav prosím ještě toto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na heslo Open source software stačí odkázat 1x.&lt;br /&gt;
* Oprav referenci č. 8.&lt;br /&gt;
* Nadpis Zdroje přejmenuj na Odkazy a dodržuj správnou strukturu podnadpisů - Reference, Souvis.články, Klíč. slova.&lt;br /&gt;
* Smaž odkaz na heslo Distribuce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 15. 2. 2017, 09:12 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:David_Bawden&amp;diff=56856</id>
		<title>Diskuse:David Bawden</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:David_Bawden&amp;diff=56856"/>
		<updated>2019-01-22T13:46:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuji za úpravu sekce Odkazy a za doplnění přínosu autora. Nicméně je ještě potřeba opravit reference dle citační normy. Dále pak opravit externí odkaz o autorovi na Twitteru a vymazat z článku odkaz na kompletní seznam publikací nebo ho alespoň uvést pořádně formou externího odkazu.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 14:45 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hezký článek. Díky. Je potřeba doplnit shrnutí - proč je tento autor důležitý pro informační vědu. Dejte to do záhlaví, stačí věta. Pak se podívejte na konec článku, struktura musí být tato: '''Odkazy''' - Reference - Použitá literatura (volitelně) - Související články - Klíčová slova - Kategorie.&lt;br /&gt;
Upravte to tedy tímto způsobem, viz help. Díky!!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 = Martin.Soucek, 3. 12. 2018&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:David_Bawden&amp;diff=56855</id>
		<title>Diskuse:David Bawden</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:David_Bawden&amp;diff=56855"/>
		<updated>2019-01-22T13:45:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuji za úpravu sekce Odkazy a za doplnění přínosu autora. Nicméně je ještě potřeba opravit reference dle citační normy. Dále pak opravit externí odkaz o autorovi na Twitteru a vymazat z článku odkaz na kompletní seznam publikací.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 22. 1. 2019, 14:45 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hezký článek. Díky. Je potřeba doplnit shrnutí - proč je tento autor důležitý pro informační vědu. Dejte to do záhlaví, stačí věta. Pak se podívejte na konec článku, struktura musí být tato: '''Odkazy''' - Reference - Použitá literatura (volitelně) - Související články - Klíčová slova - Kategorie.&lt;br /&gt;
Upravte to tedy tímto způsobem, viz help. Díky!!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 = Martin.Soucek, 3. 12. 2018&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Makro&amp;diff=56789</id>
		<title>Diskuse:Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Makro&amp;diff=56789"/>
		<updated>2019-01-17T13:21:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za opravu hesla. Odstraň prosím odkazy na hesla, která neexistují a ani se tvořit nebudou (příkaz, program). Jinak úpravy jsou v pořádku. Škoda, že čerpáš jen z mála zdrojů. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 17. 1. 2019, 14:21 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56788</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56788"/>
		<updated>2019-01-17T13:19:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako '''makro''' (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje uživatelem vytvořený [[Příkaz|příkaz]], který vykoná několik úkonů najednou. [[Microsoft|Microsoft]] definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s [[Data|daty]] a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném [[Program|programu]] zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (například změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí [[Textový editor|textového editoru]] pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití makra ==&lt;br /&gt;
Makra se obecně využívají na usnadnění práce - ať už jde o práci programátora či běžného uživatele. Programátorům mohou makra mnohokrát zefektivnit jejich čas tím, že nemusí znovu psát ty samé kódy a zároveň mají možnost jejich používáním zamezit případným chybám. Běžnému uživateli mohou makra například ušetřit čas tím, že si nemusí pokaždé vytvářet svou &amp;quot;oblíbenou&amp;quot; šablonu. V dnešní době využívají makra i takzvaní gameři, kteří je využívají ku svému prospěchu v hrách, zpravidla v massively multiplayer online role-playing games ([[MMORPGs]]). Toto je ovšem obvykle proti pravidlům a administrátoři daných her se tyto hráče snaží potrestat a tuto činnost jim zakázat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný [[Antivirus|antivirus]], který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačový virus]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56787</id>
		<title>Diskuse:Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56787"/>
		<updated>2019-01-17T13:17:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Je třeba opravit reference dle citační normy. Dále by bylo vhodné článek lépe naformátovat, aby byl pro čtenáře čitelnější. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 17. 1. 2019, 14:17 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
upravit strukturu odkazu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
doplnit souvisejici clanky a klicova slova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Martin.Soucek|Martin.Soucek]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin.Soucek|diskuse]]) 17. 2. 2017, 12:17 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Theses.cz&amp;diff=56786</id>
		<title>Diskuse:Theses.cz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Theses.cz&amp;diff=56786"/>
		<updated>2019-01-17T13:15:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuji za opravu hesla. Připomínky byly zapracovány. Heslo bylo aktualizováno a rozšířeno o údaje k r. 2019. Za mě spokojenost :) --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 17. 1. 2019, 14:15 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za článek. Věnuj, prosím, pozornost těmto připomínkám.&lt;br /&gt;
* Smaž odkaz u nadpisu Registr.&lt;br /&gt;
* Vymaž z textu přebytečné odkazy na hesla Masaryk.univ, Brno, Slov.rep. (netýkají se našeho oboru).&lt;br /&gt;
* Každý článek by měl povinně obsahovat min. 5 odkazů na další pojmy. Odkaž např. na článek Internet.&lt;br /&gt;
* Na závěr doplň odkazy na Související články.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 20. 6. 2015, 12:57 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U odstavce Registr nutno doplnit zdroj, odkud info čerpáš. Na závěr hesla dopsat klíčová slova a související články zde na Wikisofii. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 3. 4. 2017, 15:02 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Google&amp;diff=56785</id>
		<title>Diskuse:Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Google&amp;diff=56785"/>
		<updated>2019-01-17T13:12:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Díky za opravu hesla. Připomínky byly zapracovány. Heslo je lépe naformátované a po formální stránce v pořádku. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 17. 1. 2019, 14:12 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkujeme za opravu hesla, jen s těmi odrážkami to nebylo myšleno doslova udělat vše do odrážek, text by měl být strukturován především do vět, Další služby Google rozhodně nech jako souvislý text jen s odstavci, ale bylo by fajn udělat třeba malé podnadpisy u operátorů třeba nadpis základní operátory a tam nechat AND, OR atd., pak třeba rozšiřující operátory atd. Není třeba také vše tučně zdůraznit. A prosím také umazat přebytečné mezery mezi odstavci.&lt;br /&gt;
Děkuji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 4. 2. 2016, 13:02 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hezký den,&lt;br /&gt;
prosím opravit následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* do souvisej.článků doplň odkaz na článek Vyhledávače, vyhledávací nástroje,&lt;br /&gt;
* v sekci Odkazy dopiš klíčová slova,&lt;br /&gt;
* zkus text více strukturovat, používat odrážky atd.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 28. 12. 2015, 11:06 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Arkologie&amp;diff=56783</id>
		<title>Diskuse:Arkologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Arkologie&amp;diff=56783"/>
		<updated>2019-01-16T09:19:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Oprav reference, dodej zdroj k 1. odstavci, dopiš Související články, přidej titulek ke 2. obrázku. Děkuji. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 16. 1. 2019, 10:19 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hezký den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
k tvému článku mám jen pár připomínek.&lt;br /&gt;
* Oprav zdroje - chybí ti tam odkazy na webové stránky, ze kterých vycházíš.&lt;br /&gt;
* Na závěr přidej sekci Související články, kam uvedeš příbuzné články z Wikisofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 27. 9. 2015, 14:43 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Lev_Manovich&amp;diff=56782</id>
		<title>Diskuse:Lev Manovich</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Lev_Manovich&amp;diff=56782"/>
		<updated>2019-01-16T09:15:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stále chybí klíčová slova, související články a zdroj u prvního odstavce. Oprav i Externí odkazy. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 16. 1. 2019, 10:15 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
připomínky zde:&lt;br /&gt;
* doplň do sekce Odkazy související články a klíč. slova,&lt;br /&gt;
* k obrázku dopiš titulek,&lt;br /&gt;
* v textu uveď odkazy na další hesla na Wikisofii - podstatné je propojování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 2. 2016, 07:11 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
je možné dát do odkazu The Language of New Media knihu v PDF?iv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za mě to možné je. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 18. 2. 2016, 10:57 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dopiš prosím zdroj k prvnímu odstavci. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 10. 3. 2016, 15:41 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chybí klíčová slova, související články a zdroj u 1. odstavce. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 7. 4. 2017, 15:53 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Neil_Harbisson&amp;diff=56771</id>
		<title>Diskuse:Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Neil_Harbisson&amp;diff=56771"/>
		<updated>2019-01-15T07:00:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Je třeba článek rozšířit.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 5. 4. 2017, 14:51 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitně opravené heslo. Díky za rozšíření. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 15. 1. 2019, 08:00 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Martha_Ethelyn_Williams&amp;diff=56770</id>
		<title>Diskuse:Martha Ethelyn Williams</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Martha_Ethelyn_Williams&amp;diff=56770"/>
		<updated>2019-01-15T06:54:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Prosím přidat zdroj obrázku, info o její smrti, související články a klíčová slova.&lt;br /&gt;
Děkuji, --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 15. 1. 2019, 07:54 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=56769</id>
		<title>Diskuse:Henry Evelyn Bliss</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=56769"/>
		<updated>2019-01-15T06:45:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkuji za zpracované heslo. Má logickou strukturu, kvalitní zdroje, stylistická a gramatická úroveň je v pořádku.&lt;br /&gt;
Mám jen pár podnětů ke zlepšení.&lt;br /&gt;
* Nenašla by se fotka osobnosti?&lt;br /&gt;
* Možná by stálo za to uvést názvy oněch dvou odborných knih, které Bliss napsal.&lt;br /&gt;
* Přidej odkaz na již existující heslo Kongresová knihovna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji.--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 15. 1. 2019, 07:45 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=56768</id>
		<title>Henry Evelyn Bliss</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=56768"/>
		<updated>2019-01-15T06:43:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henry Evelyn Bliss''' (28. ledna 1870, New York - 9. října 1955, Plainfield) byl americký knihovník, který vytvořil systém třídění známý pod názvem [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jedná se o jeden z mnoha [[selekční jazyk|selekčních jazyků]]. Za svůj život vydal mnoho dokumentů o bibliografickém třídění. Výrazně se tak podílel na vývoji oboru v Americe a poté i ve světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BBA&amp;quot;&amp;gt;The Bliss Bibliographic Classification: history &amp;amp; description. BLISS CLASSIFICATION ASSOCIATION. Bliss Classification Association [online]. 1998-2007 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/bchist.shtml&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
=== Mládí a vzdělání ===&lt;br /&gt;
Henry E. Bliss se narodil do vzdělané rodiny přistěhovalců z koloniální doby. Jeho otec Henry Hale Bliss podnikal jako realitní makléř, matka Evelyn Matilda Livingston byla v domácnosti. Z původního manželství matky měl také sestru Florence. Až do synových sedmi let žila rodina v New Yorku, poté se všichni přestěhovali do New Jersey. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po dobu jedenácti let svého života byl Henry vyučován v domácím prostředí svou matkou. Ta ho postupně naučila číst a psát, rozvíjela ho také ve zpěvu a náboženské výchově. Na výuku jazyků a matematických věd mu matka zařídila soukromé učitele. V roce 1883 se rodina vrátila do New Yorku, kde Henry začal navštěvovat gymnázium. Od roku 1885 byl studentem College of the City of New York. Vysoká škola mu ale nepřinesla to, co očekával, a proto ji bez jakékoliv závěrečné zkoušky roku 1888 opustil. Poté se na naléhání otce snažil prosadit v podnikání a učitelství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Henry E. Bliss začal svou kariéru na vysoké škole, kterou původně opustil. V roce 1891 byl osloven College of the City of New York, aby zde působil jako knihovník. Jeho jedinou výukou v oboru byl letní kurz třídění. Už v tomto roce mu bylo jasné, že dostupné třídění není dostačující. Nejdříve se snažil pracovat s [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinným tříděním]], poté se však rozhodl vytvořit své třídění. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bliss nejprve zastával místo asistenta knihovníka, přesto ale pracoval nad rámec své pozice. Dále se snažil rozvíjet systém třídění, jeho hlavní činností v knihovně byla ovšem referenční činnost. V roce 1917 se Bliss po odchodu hlavního knihovníka ucházel o místo vedoucího knihovny, avšak knihovna nakonec přijala někoho jiného. Bliss nadále pracoval na zdokonalení klasifikace systémového třídění a pravidelně o tomto tématu přispíval do různých knihovnických časopisů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;V roce 1921 dostal Bliss tři roky placeného volna. V této době pracoval na svých dvou odborných knihách. Obě se týkaly tématu [[systematické třídění|systematického třídění]]. Ve Spojených státech amerických získala tyto díla Henrymu Blissovi poměrně velké jméno v oblasti knihovnictví. Po svém návratu do knihovny College of the City of New York se stal hlavním knihovníkem pro jednotlivé fakulty výše jmenované školy. Později byl povýšen a svou práci zde vykonával až do odchodu do důchodu v roce 1940. V důchodu se Bliss poté rozhodl dokončit své životní dílo. Brzy jeho kvalifikaci začaly používat knihovny ve Velké Británii, na Novém Zélandu a Austrálii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;DROB&amp;quot;&amp;gt;Drobnicki, John A. 1996. Bliss: The Man and the Classification. ERIC document, ED396758 [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné z: https://academicworks.cuny.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1014&amp;amp;context=yc_pubs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Stáří a smrt ===&lt;br /&gt;
Po skončení práce v knihovně se Henry Bliss nakonec usadil v Plainfieldu, stát New Yersey. Začal se věnovat novým věcem, rád chodil na dlouhé vycházky a stále podporoval rozkvět knihovnictví. Jeho největší zálibou se stala rodinná historie a sestavování rodokmenu. V závěru života také vedl v Kongresové knihovně semináře o systematickém třídění. Henry Evelyn Bliss zemřel 9. října 1955 při odpoledním spánku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Blissovo bibliografické třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Deweyho desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* selekční jazyk, třídění informací, osobnost, Henry Evelyn Bliss&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=56767</id>
		<title>Henry Evelyn Bliss</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=56767"/>
		<updated>2019-01-15T06:37:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henry Evelyn Bliss''' (28. ledna 1870, New York - 9. října 1955, Plainfield) byl americký knihovník, který vytvořil systém třídění známý pod názvem [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jedná se o jeden z mnoha [[selekční jazyk|selekčních jazyků]]. Za svůj život vydal mnoho dokumentů o bibliografickém třídění. Výrazně se tak podílel na vývoji oboru v Americe a poté i ve světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BBA&amp;quot;&amp;gt;The Bliss Bibliographic Classification: history &amp;amp; description. BLISS CLASSIFICATION ASSOCIATION. Bliss Classification Association [online]. 1998-2007 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/bchist.shtml&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
=== Mládí a vzdělání ===&lt;br /&gt;
Henry E. Bliss se narodil do vzdělané rodiny přistěhovalců z koloniální doby. Jeho otec Henry Hale Bliss podnikal jako realitní makléř, matka Evelyn Matilda Livingston byla v domácnosti. Z původního manželství matky měl také sestru Florence. Až do synových sedmi let žila rodina v New Yorku, poté se všichni přestěhovali do New Jersey. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po dobu jedenácti let svého života byl Henry vyučován v domácím prostředí svou matkou. Ta ho postupně naučila číst a psát, rozvíjela ho také ve zpěvu a náboženské výchově. Na výuku jazyků a matematických věd mu matka zařídila soukromé učitele. V roce 1883 se rodina vrátila do New Yorku, kde Henry začal navštěvovat gymnázium. Od roku 1885 byl studentem College of the City of New York. Vysoká škola mu ale nepřinesla to, co očekával, a proto ji bez jakékoliv závěrečné zkoušky roku 1888 opustil. Poté se na naléhání otce snažil prosadit v podnikání a učitelství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Henry E. Bliss začal svou kariéru na vysoké škole, kterou původně opustil. V roce 1891 byl osloven College of the City of New York, aby zde působil jako knihovník. Jeho jedinou výukou v oboru byl letní kurz třídění. Už v tomto roce mu bylo jasné, že dostupné třídění není dostačující. Nejdříve se snažil pracovat s [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinným tříděním]], poté se však rozhodl vytvořit své třídění. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bliss nejprve zastával místo asistenta knihovníka, přesto ale pracoval nad rámec své pozice. Dále se snažil rozvíjet systém třídění, jeho hlavní činností v knihovně byla ovšem referenční činnost. V roce 1917 se Bliss po odchodu hlavního knihovníka ucházel o místo vedoucího knihovny, avšak knihovna nakonec přijala někoho jiného. Bliss nadále pracoval na zdokonalení klasifikace systémového třídění a pravidelně o tomto tématu přispíval do různých knihovnických časopisů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;V roce 1921 dostal Bliss tři roky placeného volna. V této době pracoval na svých dvou odborných knihách. Obě se týkaly tématu [[systematické třídění|systematického třídění]]. Ve Spojených státech amerických získaly tyto díla Henrymu Blissovi poměrně velké jméno v oblasti knihovnictví. Po svém návratu do knihovny College of the City of New York se stal hlavním knihovníkem pro jednotlivé fakulty výše jmenované školy. Později byl povýšen a svou práci zde vykonával až do odchodu do důchodu v roce 1940. V důchodu se Bliss poté rozhodl dokončit své životní dílo. Brzy jeho kvalifikaci začaly používat knihovny ve Velké Británii, na Novém Zélandu a Austrálii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;DROB&amp;quot;&amp;gt;Drobnicki, John A. 1996. Bliss: The Man and the Classification. ERIC document, ED396758 [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné z: https://academicworks.cuny.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1014&amp;amp;context=yc_pubs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Stáří a smrt ===&lt;br /&gt;
Po skončení práce v knihovně se Henry Bliss nakonec usadil v Plainfieldu, stát New Yersey. Začal se věnovat novým věcem, rád chodil na dlouhé vycházky a stále podporoval rozkvět knihovnictví. Jeho největší zálibou se stala rodinná historie a sestavování rodokmenu. V závěru života také vedl v Kongresové knihovně semináře o systematickém třídění. Henry Evelyn Bliss zemřel 9. října 1955 při odpoledním spánku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAMP&amp;quot;&amp;gt;CAMPBELL, D. J. A short bibliography of Henry Evelyn Bliss (1870-1955). Bliss Classification [online]. 2011 [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.blissclassification.org.uk/Class1/introduction.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Blissovo bibliografické třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Deweyho desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* selekční jazyk, třídění informací, osobnost, Henry Evelyn Bliss&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Skeuomorfismus&amp;diff=56766</id>
		<title>Diskuse:Skeuomorfismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Skeuomorfismus&amp;diff=56766"/>
		<updated>2019-01-15T06:35:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: diskuse&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkuji za zpracované heslo. Má jasné členění, správně udělané zdroje, přehledné formátování.&lt;br /&gt;
Měla bych připomínku, dodělej referenci k 1. odstavci a přidej odkaz na heslo Operační systém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji.--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 15. 1. 2019, 07:35 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NFC&amp;diff=55999</id>
		<title>NFC</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NFC&amp;diff=55999"/>
		<updated>2018-10-21T14:12:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''NFC''' je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]], avšak na rozdíl od nich má podstatně kratší dosah (cca 4 cm). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt; Je také podobná [[RFID]], se kterým je i kompatibilní (obě technologie používají frekvenci 13,56 MHz), a které se hojně využívá v obchodech jako prevence krádeží. Na rozdíl od něj však umožňuje obousměrný přenos dat a obousměrnou komunikaci mezi zařízeními. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole.&lt;br /&gt;
V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rychlost přenosu dat činí až 424 kbit/s. &amp;lt;ref&amp;gt;COSKUN, Vedat, Kerem OK a Busra OZDENIZCI. Near field communication: from theory to practice. Hoboken, NJ: Wiley, 2012. ISBN 978-111-9971-092.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
== Přenos dat pomocí NFC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NFC štítky ===&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití NFC ==&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je mnoho, její používání je poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Pomocí NFC lze např. realizovat bezkontaktní platby, sdílet odkazy, nastavit budík na mobilním telefonu, přepnout ho na tichý režim nebo s ním spárovat jiné zařízení (například bezdrátový reproduktor).Využívá se též na turisticky zajímavých místech, kde se po přiložení telefonu na štítek zobrazí informace o dané lokalitě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NFC v knihovnách ===&lt;br /&gt;
Zatím se v praxi jedná o ojedinělé případy, ale teoreticky se již dnes nabízí spousta atraktivních řešení do knihoven. NFC lze použít k identifikaci čtenářů místo klasických průkazů, zároveň umožňuje použití samoobslužných výpůjčních systémů. Lze s ním rovněž platit případné pokuty či poplatky za tisk a kopírování. Také by mohlo usnadnit orientaci v knihovnách. V neposlední řadě ho lze využít k vytváření atraktivních smart posterů. V našich knihovnách se však na rozdíl od těch japonských ještě neuchytilo. &amp;lt;ref&amp;gt;4.	OVČAČÍK, Václav. NFC služby v knihovnách a jejich bezpečnost [online]. Brno, 2014 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://theses.cz/id/uzkbce/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Pavla Kovářová, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nevýhody NFC ==&lt;br /&gt;
Jako každá technologie má i NFC několik negativ. To největší vychází přímo z jeho podstaty - vzhledem k tomu, že čipy v kreditních kartách (či platební nálepky na mobilních telefonech) lze kdykoliv přečíst, mohou vám teoreticky být ukradeny peníze z karty například ve veřejné dopravě, kde je velká koncentrace lidí. Řešením je nosit kartu v kovové krabičce nebo ji odstínit alobalem. &amp;lt;ref&amp;gt;5.	HECHT, Robert. Contactless a NFC platby [online]. 2012 [cit. 2018-09-10]. Dostupné z: https://is.ambis.cz/th/t4csu/. Diplomová práce. Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS. Vedoucí práce Marcela Soldánová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve srovnání s Bluetooth má NFC podstatně menší dosah a rychlost, na druhou stranu je však energeticky úspornější. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
https://www.nfcworld.com/&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Martha_Ethelyn_Williams&amp;diff=55998</id>
		<title>Martha Ethelyn Williams</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Martha_Ethelyn_Williams&amp;diff=55998"/>
		<updated>2018-10-21T14:10:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Martha E. Williams''' (21. září 1934 – 5. července 2007) byla významnou americkou informační vědkyní v oblasti informačního vyhledávání a online databázového průmyslu. Dále byla členkou Amerického dokumentačního institutu, editorkou Annual Review of Information Science and Technology, zakladatelkou Gale Directory of Databases a Information Market Indicators. Také byla prezidentkou Americké společnosti pro informační vědu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;[Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Martha_Ethelyn_Williams]. [online]. [cit. 2016-01-18].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Martha williams.jpg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martha se narodila jako jedno z pěti dětí Haroldu Miltonovi a Alici Fox Williamsovým. Vyrostla v Chicagu, blízko Rogers Parku. Chodila do katolických škol, nejprve do Barat College na Woodlands Academy of the Sacred Heart, poté na Loyola University. Na Barat College vystudovala chemii, na Loyola University filozofii. Obě studia dokončila s vyznamenáními. V rámci magisterského studia na Loyola University se začala věnovat vědecké práci a byla přidružena k Illinois Institute of Technology Research Institute (IITRI), kde pracovala jako technický asistent. Po roce 1972 pracovala na University of Illinois v Urbana-Champaign. Byla zde profesorkou a zřídila tu Information Retrieval Research Laboratory (IRRL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;[Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Martha_Ethelyn_Williams]. [online]. [cit. 2016-01-18].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lasswell%C5%AFv_model&amp;diff=55997</id>
		<title>Lasswellův model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lasswell%C5%AFv_model&amp;diff=55997"/>
		<updated>2018-10-21T14:05:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[http://Harold%20Dwidth%20Lasswell Harold Dwidth Lasswell] (1902-1978) byl americký politolog a teoretik komunikace.&amp;lt;ref Name=&amp;quot;Harold Lasswell&amp;quot;&amp;gt;Harold Lasswell,http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:lasswell_model1.jpg|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní Výhody Lasswellova modelu: ====&lt;br /&gt;
*je jednoduchý&lt;br /&gt;
*hodí se pro téměř všechny typy komunikace&lt;br /&gt;
*pojem účinku&lt;br /&gt;
==== Hlavní Nevýhody Lasswellova modelu: ====&lt;br /&gt;
*není [[zpětná vazba]]&lt;br /&gt;
*nezahrnuje [[šum]]&lt;br /&gt;
*je to pouze jednostranný lineární model a vyvolává okamžité účinky.&amp;lt;ref Name=&amp;quot;Mathematic theory&amp;quot;&amp;gt;Mathematic theory,http://communicationtheory.org/lasswells-model&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Lasswellovo [[komunikační schéma]] je založeno na jednostranném a přímém toku informací&lt;br /&gt;
od komunikátora k příjemci a nikdy ne naopak!&lt;br /&gt;
Laswellův model se proto hodí převážně pro  masovou komunikaci.&lt;br /&gt;
Příklady použití: rádio, televize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kdo?''' (předává sdělení) – komunikátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V každé formě komunikace musí být  někdo nebo něco, kdo komunikuje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Co?''' (se předává) – sdělení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dochází k přenosu sdělení (zprávy), Laswellův model se zabývá především zprávami přítomnými v médiích. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Jak?''' (se uskutečňuje přenos) – kanál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kanál je to, co nese zprávu (např. radiové vlny, televizní kanál). Jako kanál přenosu můžeme využívat svých pěti smyslů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Komu?''' (je orientováno sdělení) – posluchač, publikum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sdělení přichází k někomu nebo něčemu ( publikum, čtenář atd.) Komu? Je velmi důležitá otázka k úspěšné komunikaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''S jakým efektem?''' – efektivita&lt;br /&gt;
Odesílatel (komunikátor) a příjemce (posluchač) se vzájemně neovlivňují, a proto neexistuje&lt;br /&gt;
nezkreslený přenos informací.&amp;lt;ref Name=&amp;quot;Matějková Jitka&amp;quot;&amp;gt;,Matějková Jitka,http://Downloads/matejkova-jitka-KSVH-850708.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] je v našem životě důležitá pro úspěch, obohacení se znalostmi a zvládnutí nelehkých situací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*Lasswell’s model | Communication Theory. [online]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/lasswells-model&lt;br /&gt;
*Ústav informačních studií a knihovnictví. Sociální komunikace: Informačně – komunikační modely. Praha: Římanová Radka, 2014.&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24001/miklov%C3%A1_2013_dp.pdf?sequence=1&amp;gt;&lt;br /&gt;
[online]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/revue/heslar/lasswell.htm&lt;br /&gt;
+Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/harold_lasswell&lt;br /&gt;
*Lasswell’s model | Communication Theory. [online]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/lasswells-model&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;file:///Downloads/matejkova-jitka-KSVH-850708.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Komunikační proces, model, zpětná vazba, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lasswell%C5%AFv_model&amp;diff=55996</id>
		<title>Lasswellův model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lasswell%C5%AFv_model&amp;diff=55996"/>
		<updated>2018-10-21T14:04:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[http://Harold%20Dwidth%20Lasswell Harold Dwidth Lasswell] (1902-1978) byl americký politolog a teoretik komunikace.&amp;lt;ref Name=&amp;quot;Harold Lasswell&amp;quot;&amp;gt;Harold Lasswell,http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:lasswell_model1.jpg|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní Výhody Lasswellova modelu: ====&lt;br /&gt;
*je jednoduchý&lt;br /&gt;
*hodí se pro téměř všechny typy komunikace&lt;br /&gt;
*pojem účinku&lt;br /&gt;
==== Hlavní Nevýhody Lasswellova modelu: ====&lt;br /&gt;
*není [[zpětná vazba]]&lt;br /&gt;
*nezahrnuje [[šum]]&lt;br /&gt;
*je to pouze jednostranný lineární model a vyvolává okamžité účinky.&amp;lt;ref Name=&amp;quot;Mathematic theory&amp;quot;&amp;gt;Mathematic theory,http://communicationtheory.org/lasswells-model&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Lasswellovo [[komunikační schéma]] je založeno na jednostranném a přímém toku informací&lt;br /&gt;
od komunikátora k příjemci a nikdy ne naopak!&lt;br /&gt;
Laswellův model se proto hodí převážně pro  masovou komunikaci.&lt;br /&gt;
Příklady použití: rádio, televize&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kdo?''' (předává sdělení) – komunikátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V každé formě komunikace musí být  někdo nebo něco, kdo komunikuje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Co?''' (se předává) – sdělení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dochází k přenosu sdělení (zprávy), Laswellův model se zabývá především zprávami přítomnými v médiích. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Jak?''' (se uskutečňuje přenos) – kanál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kanál je to, co nese zprávu (např. radiové vlny, televizní kanál). Jako kanál přenosu můžeme využívat svých pěti smyslů.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Komu?''' (je orientováno sdělení) – posluchač, publikum&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sdělení přichází k někomu nebo něčemu ( publikum, čtenář atd.) Komu? Je velmi důležitá otázka k úspěšné komunikaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''S jakým efektem?''' – efektivita&lt;br /&gt;
Odesílatel (komunikátor) a příjemce (posluchač) se vzájemně neovlivňují, a proto neexistuje&lt;br /&gt;
nezkreslený přenos informací.&amp;lt;ref Name=&amp;quot;Matějková Jitka&amp;quot;&amp;gt;,Matějková Jitka,http://Downloads/matejkova-jitka-KSVH-850708.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] je v našem životě důležitá pro úspěch, obohacení se znalostmi a zvládnutí nelehkých situací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== ODKAZ ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
*Lasswell’s model | Communication Theory. [online]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/lasswells-model&lt;br /&gt;
*Ústav informačních studií a knihovnictví. Sociální komunikace: Informačně – komunikační modely. Praha: Římanová Radka, 2014.&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/24001/miklov%C3%A1_2013_dp.pdf?sequence=1&amp;gt;&lt;br /&gt;
[online]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/revue/heslar/lasswell.htm&lt;br /&gt;
+Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/harold_lasswell&lt;br /&gt;
*Lasswell’s model | Communication Theory. [online]. Dostupné z: http://communicationtheory.org/lasswells-model&lt;br /&gt;
Dostupné z &amp;lt;file:///Downloads/matejkova-jitka-KSVH-850708.pdf&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova:===&lt;br /&gt;
Komunikační proces, model, zpětná vazba, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=55995</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=55995"/>
		<updated>2018-10-21T14:03:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haptika''' pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Double_Moutza.jpg|thumb|upleft|Ruce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horky&amp;quot;&amp;gt; HORKÝ, Hynek.&amp;lt;i&amp;gt; Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]],&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; Naopak nejméně jich je v oblasti zad.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; tedy k fyzickému ale především citovému strádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy doteků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle typu objektu ===&lt;br /&gt;
* '''dotek sebe''',&lt;br /&gt;
* '''dotek druhé osoby '''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pokorna&amp;quot;&amp;gt; POKORNÁ, A.&amp;lt;i&amp;gt; Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''dotek přímý''' - kontakt kůže na kůži,&lt;br /&gt;
* '''dotek nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''dotek přátelský''' - např. pohlazení, polibek,&lt;br /&gt;
* '''dotek nepřátelský''' - např. pohlavek, facka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významy doteků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku.&lt;br /&gt;
* '''pozitivní [[emoce]]''' - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím,&lt;br /&gt;
* '''hravost''' - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli,&lt;br /&gt;
* '''ovládání''' - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme,&lt;br /&gt;
* '''rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí,&lt;br /&gt;
* '''funkční význam''' - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt '''podání ruky'''. Je jedním ze základních  rituálů a zároveň  důležitým krokem při  sociálním styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Handshake1.svg#/media/File:Handshake2.svg|thumb|left|upright 0.5|Podání ruky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Kontakt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=55994</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=55994"/>
		<updated>2018-10-21T14:02:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haptika''' pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Double_Moutza.jpg|thumb|upleft|Ruce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horky&amp;quot;&amp;gt; HORKÝ, Hynek.&amp;lt;i&amp;gt; Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu,&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]],&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; Naopak nejméně jich je v oblasti zad.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; tedy k fyzickému ale především citovému strádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy doteků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle typu objektu ===&lt;br /&gt;
* '''dotek sebe''',&lt;br /&gt;
* '''dotek druhé osoby '''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pokorna&amp;quot;&amp;gt; POKORNÁ, A.&amp;lt;i&amp;gt; Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''dotek přímý''' - kontakt kůže na kůži,&lt;br /&gt;
* '''dotek nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''dotek přátelský''' - např. pohlazení, polibek,&lt;br /&gt;
* '''dotek nepřátelský''' - např. pohlavek, facka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významy doteků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku.&lt;br /&gt;
* '''pozitivní [[emoce]]''' - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím,&lt;br /&gt;
* '''hravost''' - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli,&lt;br /&gt;
* '''ovládání''' - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme,&lt;br /&gt;
* '''rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí,&lt;br /&gt;
* '''funkční význam''' - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt '''podání ruky'''. Je jedním ze základních  rituálů a zároveň  důležitým krokem při  sociálním styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Handshake1.svg#/media/File:Handshake2.svg|thumb|left|upright 0.5|Podání ruky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Kontakt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=55993</id>
		<title>Henry Evelyn Bliss</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henry_Evelyn_Bliss&amp;diff=55993"/>
		<updated>2018-10-21T14:01:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Henry Evelyn Bliss'''- narozen 28. ledna 1870 v New Yorku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=55992</id>
		<title>Hebbovské učení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=55992"/>
		<updated>2018-10-21T14:00:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hebbovské učení''' vychází z práce D. O. Hebba, ze které vyplívá, že pokud jsou dva neurony současně aktivní, měli by mít vyšší stupeň vzájemné interakce než neurony, jejichž aktivita korelaci nevykazuje. V takovém případě by jejich vzájemná interakce měla být buď nulová, nebo velmi malá&amp;lt;ref&amp;gt;Mrázová I. (2014). Neuronové sítě. Prezentace k přednášce k předmětu Neuronové sítě (NAIL002), 22-29. Dostupné z: http://ksvi.mff.cuni.cz/~mraz/nn/Neuronove_Site_Prednaska_AM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. To v praxi znamená, že synapse mezi neurony je posílena, pokud aktivita vstupního neuronu často vede k aktivitě neuronu na výstupní straně synapse&amp;lt;ref&amp;gt;Hebb, D. O. (1949). The Organization of Behavior. New York: Wiley &amp;amp; Sons. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Caporale, N., Dan, Y. (2008). Spike timing-dependent plasticity: a Hebbian learning rule. Annual Review of Neuroscience 31: 25–46.&lt;br /&gt;
* Allport, D. A. (1985). Distributed memory, modular systems and dysphasia. Current Perspectives in Dysphasia. Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN 0-443-03039-1.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1961). Distinctive features of learning in the higher animal. Brain Mechanisms and Learning. London: Oxford University Press.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1940). Human Behavior After Extensive Bilateral Removal from the Frontal Lobes. Archives of Neurology and Psychiatry 44 (2): 421–438. doi: 10.1001/archneurpsyc.1940.02280080181011.&lt;br /&gt;
* Bishop, C.M. (1995). Neural Networks for Pattern Recognition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-853849-9.&lt;br /&gt;
* Paulsen, O., Sejnowski, T. J. (2000). Natural patterns of activity and long-term synaptic plasticity. Current Opinion in Neurobiology 10 (2): 172–179. doi: 10.1016/S0959-4388(00)00076-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Pahýl}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_slu%C5%BEby_pro_bezdomovce&amp;diff=55991</id>
		<title>Knihovnické služby pro bezdomovce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_slu%C5%BEby_pro_bezdomovce&amp;diff=55991"/>
		<updated>2018-10-21T13:59:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Bezdomovectví''' (někdy též bezdomovství) je typem sociální segregace a společenského vyloučení, které je důsledkem kontinentálních sociálních a&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; ekonomických sil vedoucích až k sociálním strukturám jako jsou rodina, vzdělání, bydlení a výchova. &lt;br /&gt;
V tomto smyslu slova můžeme bezdomovce definovat jako sociálně vyloučeného jedince. [[Bezdomovectví]] se ukazuje jako extrémní projev společenského vyloučení jedince na okraj společnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HRADECKÝ, Ilja a Vlastimila HRADECKÁ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996, 107 s. ISBN 8090229204.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Není to ani tak jev, jako spíše '''proces''', který má&lt;br /&gt;
svůj vývoj, začátek i konec. Navíc je to proces, který hluboce formuje osobnost člověka&lt;br /&gt;
tím, jak na něj působí. Život „na ulici“ je spojen se specifickým způsobem a oblastmi&lt;br /&gt;
života, se kterými se v různé míře setkávají lidé bez domova. Tyto zkušenosti jsou součástí&lt;br /&gt;
procesu, který následně ovlivňuje jejich osobnost (resp. dotváří úpadek osobnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;zoufalá&amp;quot;&amp;gt;ZOUFALÁ, Kateřina. Fenomén bezdomovectví a knihovny = The phenomen of homelessnes and librariers. In: Knihovny současnosti 2013: sborník z 21. konference, konané ve dnech 10.-12. září 2013 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2013, s. 140-147. ISBN 978-80-86249-68-1. ISSN 1805-6962.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Aspekty bezdomovectví: ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Soubor:Bezdomovci.jpg|náhled|Bezdomovci]]&lt;br /&gt;
* Fyzická stránka (nedostatečná výživa, špatná hygiena, nepřízeň počasí,&lt;br /&gt;
spánkový deficit, to vše má za následek špatnou kondici a zdravotní stav),&lt;br /&gt;
* Pocit strachu (neustále přítomný, způsobuje převrácený režim kdy ze strachu&lt;br /&gt;
z napadení nebo krádeží člověk v noci nespí a přes den dospává, s tím souvisí&lt;br /&gt;
i spánkový deficit),&lt;br /&gt;
* Absence domova (obzvláště tato zkušenost přináší nepřetržitý stres, není kam se&lt;br /&gt;
schovat, kde vydechnout, bezdomovec je neustále „na očích“ a prožívá ztrátu&lt;br /&gt;
vlastního soukromí),&lt;br /&gt;
* Ztráta pocitu hrdosti (zanedbaná hygiena a vzhled vzbuzují nelichotivé&lt;br /&gt;
pohledy kolemjdoucích, člověk bez domova si postupně uvědomuje devalvaci vlastní&lt;br /&gt;
osobnosti),&lt;br /&gt;
* Nezájem okolí (společnost bezdomovectví přehlíží, sociálně vyloučený člověk&lt;br /&gt;
utíká do vlastního světa, ztráta kontaktu s realitou a „normálním“ životem),&lt;br /&gt;
* Trestná činnost (zkušenost, kterou člověk bez domova prožívá nejen jako&lt;br /&gt;
pachatel, ale často i jako oběť). &amp;lt;ref name=&amp;quot;zoufalá&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Můžeme tedy vycházet z toho, že bezdomovectví je nejen společenským vyloučením&lt;br /&gt;
jedince na okraj společnosti, ale zároveň se jedná o proces, který zásadním negativním&lt;br /&gt;
způsobem ovlivňuje osobnost člověka. Působením těchto procesů se člověk bez domova&lt;br /&gt;
dostává do koloběhu událostí, které znemožňují jeho návrat do většinové společnosti bez&lt;br /&gt;
vnější pomoci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zlata&amp;quot;&amp;gt;BARTŮŠKOVÁ, Zlata. Knihovnické služby pro bezdomovce [online]. Praha, 2017 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/147833/. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie bezdomovectví ==&lt;br /&gt;
V roce 2007 vznikla úplně první verze Evropské typologie bezdomovectví (ETHOS)&lt;br /&gt;
a zároveň definice bezdomovství v českém prostředí.&lt;br /&gt;
Domov je podle ETHOS definován třemi doménami (fyzickou, právní a sociální), které jej utváří a pokud je jedinec&lt;br /&gt;
z některé z nich vyloučen, domov ztrácí a stává se tak bezdomovcem. '''Fyzická doména''' zastupuje způsob bydlení, &lt;br /&gt;
'''právní doména''' představuje právní nárok jedince na užívání prostoru, ve kterém žije nebo&lt;br /&gt;
nocuje, a '''sociální doména''' zastupuje prostor pro osobní a sociální vztahy (rodina, přátelé). Na&lt;br /&gt;
základě vyloučení z jedné nebo více domén můžeme stanovit podrobnou typologii&lt;br /&gt;
bezdomovství od zjevného bezdomovství lidí, kteří jsou vyloučení ze všech tří uvedených&lt;br /&gt;
domén, až po potenciální hrozbu bezdomovství u lidí, kteří mají vhodné místo pro život, ale&lt;br /&gt;
jsou vyloučeni ze sociální domény. To se týká například bezdomovců, kteří mohou mít&lt;br /&gt;
problém udržet si trvalé nezávislé bydlení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zlata&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny bezdomovectví ==&lt;br /&gt;
Kořeny společenského vyloučení mohou sahat až do dětství, kdy dítě zažívá krizi rodiny&lt;br /&gt;
v nepřirozených podmínkách. Vesměs jde o skupinu lidi se slabou, lehce ovlivnitelnou&lt;br /&gt;
osobností, často handicapované (tělesně, duševně, věkem, nízkým vzděláním, sociálním&lt;br /&gt;
původem, frustrací z dětství). Přizpůsobivost jednotlivce na nové společenské prostředí klesá&lt;br /&gt;
s věkem, s nedostatkem vzdělání, s fyzickým a hlavně psychickým postižením nebo chorobou. &lt;br /&gt;
Osamělost a anonymita města je ještě více snižují. Slabší jednotlivci se pak snadno&lt;br /&gt;
dostávají do nouze. &amp;lt;ref&amp;gt; PAVELKOVÁ, Jaroslava. Problematika lidí v nouzi. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN 9788072903382.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rovněž přibývá počet bezdomovců v seniorském věku. Tato skupina je nejvíce zasažena&lt;br /&gt;
přímo bytovou politikou (např. deregulace nájemného). Problém bývá i v dlouhých čekacích&lt;br /&gt;
lhůtách na umístění do domovů pro seniory, kdy žadatel o umístění do domova může čekat&lt;br /&gt;
více než pět let. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stejně ohroženou skupinou bezdomovectvím jsou lidé po výkonu trestu&lt;br /&gt;
odnětí svobody. Nemají se kam vrátit, problematicky získávají zaměstnání, protože se&lt;br /&gt;
zápisem v trestním rejstříku jsou diskvalifikováni ve většině profesí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zlata&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovnické služby pro bezdomovce ==&lt;br /&gt;
=== Co přivádí bezdomovce do knihoven? ===&lt;br /&gt;
Bezdomovci jsou často odkázáni na pobyt ve veřejných institucích, kde mohou&lt;br /&gt;
částečně uspokojit své potřeby ('''ochrana před nepřízní počasí''', '''sociální zařízení''', '''pitná voda''').&lt;br /&gt;
Knihovny jako otevřené instituce jsou proto pro mnohé lidi bez domova dočasným útočištěm.&lt;br /&gt;
Důležitým faktorem je '''anonymita''', kdy mnozí&lt;br /&gt;
bezdomovci, kteří dodržují hygienické návyky, mohou trávit v knihovně čas, aniž by je někdo&lt;br /&gt;
identifikoval jako bezdomovce. Knihovny těmto lidem slouží jako nástroj k začlenění, kdy&lt;br /&gt;
vyvolávají pocit „normálního života“ a mohou díky přístupu ke knihám a internetu&lt;br /&gt;
smysluplně trávit čas. Pokud člověk, který se ocitne na ulici, neztratí kontakt s ostatními členy&lt;br /&gt;
společnosti, má větší snahu zachovat si dobré návyky z minulosti.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;zoufalá&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovny jako veřejný prostor jsou pro bezdomovce lehce&lt;br /&gt;
dostupným útočištěm a často nahrazují chybějící sociální služby.&lt;br /&gt;
[[Veřejná knihovna]] působí jako prostředek ke zmírňování digitální propasti, jako&lt;br /&gt;
místo setkávání a informační pomoci a jako taková se jeví ideálním místem pro rozvoj služeb&lt;br /&gt;
uživatelům se speciálními potřebami, mezi které nepochybně patří bezdomovci. Každý&lt;br /&gt;
potenciální uživatel knihovny, který z jakýchkoli příčin není schopen využívat běžných&lt;br /&gt;
služeb, má stejné právo na přístup ke všem službám knihovny jako ostatní veřejnost.&amp;lt;ref&amp;gt;KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 9788070506127.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě knihovny, jako centra kultury, vzdělanosti a dostupných informací, by lidem bez&lt;br /&gt;
domova mohly poskytnout „odrazový můstek“ pro plnohodnotný status ve společnosti&lt;br /&gt;
a v mnoha směrech mohou právě knihovny člověku pomoci se získáním pocitu vlastní&lt;br /&gt;
důstojnosti, seberealizace a sociálního kontaktu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zlata&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bezdomovectví v knihovnách USA ===&lt;br /&gt;
Přestože je prostředí Ameriky natolik odlišné, můžeme na jejím příkladu pozorovat&lt;br /&gt;
vývoj, kterým se knihovny v praxi s bezdomovectvím ubírají. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dle výsledků zveřejněných v publikaci „Public library services for the poor&amp;quot;, většina&lt;br /&gt;
dotázaných veřejných amerických knihoven nemá nebo neposkytuje informace týkající se&lt;br /&gt;
služeb pro chudé (včetně služeb pro bezdomovce, kterých je téměř 3.000.000 obyvatel USA).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Světlou výjimkou je veřejná knihovna v '''St. Louis''', která funguje jako příklad úspěšné&lt;br /&gt;
knihovny poskytující služby všem uživatelům bez rozdílu. Od roku 1994 dodržuje několik&lt;br /&gt;
zásadních pravidel: zajištění knihovnických služeb dostupných všem bez rozdílů, podpora&lt;br /&gt;
návštěvnosti knihovny, podpora celoživotního vzdělávání, podpora gramotnosti, individuální&lt;br /&gt;
pomoc při hledání pracovních a vzdělávacích příležitostí, podpora rozvoje a růstu podnikání,&lt;br /&gt;
poskytování aktuálních informací z různých oblastí, podpora rekreačního čtení, podpora práce&lt;br /&gt;
s moderními technologiemi. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ačkoliv v českém kontextu se jedná o standard, v americkém&lt;br /&gt;
kontextu není přístup veřejné knihovny v St. Louis běžnou praxí a jedná se spíše o výjimku, i&lt;br /&gt;
proto vznikla publikace „Public services for the poor“. Jedná se o jednu z nejkomplexnějších&lt;br /&gt;
publikací poskytujících informace na téma knihovnické služby pro bezdomovce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zlata&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://medium.com/uisk-library-services-today/bezdomovectv%C3%AD-a-slu%C5%BEby-knihoven-2cc17d8f56bf Bezdomovectví a služby knihoven]&lt;br /&gt;
*[https://medium.com/uisk-library-services-today/bezdomovectv%C3%AD-a-slu%C5%BEby-knihoven-uk%C3%A1zky-slu%C5%BEeb-a-p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF-v-zahrani%C4%8D%C3%AD-a-u-n%C3%A1s-b09bef21a8df Bezdomovectví a služby knihoven — ukázky služeb a přístupů v zahraničí a u nás]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
*[[Veřejná knihovna]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
bezdomovec, uživatel se speciálními potřebami, knihovnické služby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interpretace&amp;diff=55990</id>
		<title>Interpretace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interpretace&amp;diff=55990"/>
		<updated>2018-10-21T13:55:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interpretace''' je součástí každé jednotlivé '''recepce textu'''. Tedy při [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] každého textu probíhá buď častější '''čtenářská''' interpretace, nebo méně často '''odborná''' interpretace. V oblasti literární vědy se často tyto dva termíny zaměňují a termín interpretace je používán pro oba tyto procesy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hrbac&amp;quot;&amp;gt;HRBÁČEK, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Recepce textu, jeho analýza a interpretace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2005. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7813&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Akademického slovníku cizích slov je interpretace:&lt;br /&gt;
''„1. vysvětlení (textu), výklad: i. staročeského textu; různé i. historické události; práv. výklad právních ustanovení, objasnění smyslu zákona; log. i. teorie jakékoli udělení významů písmenům v axiomech formalizované teorie, po němž se stane každý axiom pravdivým n. nepravdivým; sociol. i. snímků vyhodnocení fotogrammetrických snímků z hlediska sémantické náplně &lt;br /&gt;
2. uměl. hercovo ztvárnění div., filmové ap. úlohy n. podání skladby výkonným umělcem (interpretem)“''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Interpretace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2016. Dostupné také z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=interpretace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Recepce čteného textu==&lt;br /&gt;
Interpretace je poslední fází recepce textu. Fázemi recepce čteného textu jsou:&lt;br /&gt;
* '''Očekávání''' – ještě před samotnou četbou čtenář něco od textu očekává&lt;br /&gt;
* '''Vizuální percepce textu''' – čtenář fixuje zrak postupně na části textu a oko přitom zachycuje grafické vjemy&lt;br /&gt;
* '''Asimilativní doplňování''' – tato fáze spočívá v tom, že čtenář, který již ovládá techniku čtení, nemusí vnímat každý jednotlivý grafém zvlášť, zbytek si již z kontextu automaticky doplňuje &lt;br /&gt;
* '''Identifikace''' – čtenář identifikuje různé jazykové a další prostředky a jevy v textu a zároveň si je spojuje a vnímá jejich význam&lt;br /&gt;
* '''Interpretace''' – poslední fáze recepce textu, jde o pochopení smyslu existence textu, vždy zahrnuje v různé míře vždy&lt;br /&gt;
* '''(Reakce)''' – tato fáze již nespadá přímo do recepce samotného textu, jde o reakci, kterou ve čtenáři text vyvolává &amp;lt;ref&amp;gt;RUŽBACKÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Čtení s porozuměním českých textů žáků cizinců v úrovni A1&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/134182/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objektivní interpretace ==&lt;br /&gt;
Interpretaci lze také do určité míry objektivizovat tím, že objektivizujeme '''hodnocení'''. Například pro školní interpretace literatury je možné částečně objektivizovat hodnocení pomocí srovnání hodnocení téže věci více hodnotiteli. Další možností je konfrontace hodnocení s hodnotovým systémem dané společnosti. V kolektivním povědomí o hodnotách dané společnosti existují různá pravidla, podle nichž se posuzují určité projevy. Může jít o '''žánrová''' pravidla, '''etická''' pravidla nebo pravidla '''dobové estetické normy'''. Dvěma extrémy, kterým by se interpretace měla vyhnout, jsou snaha o co největší objektivizaci (potlačení autora interpretace, vznikne tedy analýza) a naopak neomezená subjektivita, kdy je potlačena objektivní analýza.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hrbac&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Chyby v interpretaci (dezinterpretace) ==&lt;br /&gt;
Existuje velké množství interpretačních chyb, mezi nejčastější patří:&lt;br /&gt;
* Naivní čtení – nedostatek odstupu od díla, odtrhávání obsahu od formy&lt;br /&gt;
* Vyzdvihování jedné složky textu nad jinou&lt;br /&gt;
* Atomizující myšlení – výklad jednotlivých složek bez náhledu a pochopení celku&lt;br /&gt;
* Přeinterpretace – přidávání vlastností textu, které v něm však nejsou objektivně obsaženy&lt;br /&gt;
* Podinterpretace – zdůraznění povrchových vlastností textu na úkor jeho hloubky&lt;br /&gt;
* Redukovaná interpretace – zdůraznění jednoho významu textu na úkor ostatních&lt;br /&gt;
* Falešná interpretace – vzniká nesprávným pochopením díla, původní hypotéza není v textu podložena&lt;br /&gt;
* Agresivní interpretace – nárokování jedinečného výkladu, žádný jiný není správný&lt;br /&gt;
* Tendenční interpretace – přizpůsobení interpretace (i výběru dat) zájmům nebo určité skupině&lt;br /&gt;
* Mlhavá interpretace – používá nejasných a nepřirozených principů pro výklad jevů&lt;br /&gt;
* atd &amp;lt;ref name=&amp;quot;khol&amp;quot;&amp;gt;KHOL, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Interpretace: Nástin teorie a praxe interpretování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Academia, 1989, 138 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace: k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003. Teoretická knihovna. ISBN 80-7294-080-5.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech = [Orig.: Lector in fabula. La cooperazione interpretativa nei testi narrativi]. Přeložil Zdeněk Frýbort. Praha: Academia, 2010. Možné světy. ISBN 978-80-200-1828-1.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Meze interpretace: [Orig.: The limits of interpretation ]. Přeložil Ladislav Nagy. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0740-9.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* KHOL, Josef. Interpretace: nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0169-7.&lt;br /&gt;
* KOŤÁTKO, Petr. Interpretace a subjektivita. Praha: Filosofia, 2006. ISBN 80-7007-233-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liter%C3%A1rn%C3%AD_interpretace Literární interpretace - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
výklad textu, čtení, recepce textu, dezinterpretace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interpretace&amp;diff=55989</id>
		<title>Interpretace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interpretace&amp;diff=55989"/>
		<updated>2018-10-21T13:53:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Interpretace''' je součástí každé jednotlivé '''recepce textu'''. Tedy při [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] každého textu probíhá buď častější '''čtenářská''' interpretace, nebo méně často '''odborná''' interpretace. V oblasti literární vědy se často tyto dva termíny zaměňují a termín interpretace je používán pro oba tyto procesy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hrbac&amp;quot;&amp;gt;HRBÁČEK, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Recepce textu, jeho analýza a interpretace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2005. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7813&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Akademického slovníku cizích slov je interpretace:&lt;br /&gt;
''„1. vysvětlení (textu), výklad: i. staročeského textu; různé i. historické události; práv. výklad právních ustanovení, objasnění smyslu zákona; log. i. teorie jakékoli udělení významů písmenům v axiomech formalizované teorie, po němž se stane každý axiom pravdivým n. nepravdivým; sociol. i. snímků vyhodnocení fotogrammetrických snímků z hlediska sémantické náplně &lt;br /&gt;
2. uměl. hercovo ztvárnění div., filmové ap. úlohy n. podání skladby výkonným umělcem (interpretem)“''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Interpretace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2016. Dostupné také z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=interpretace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Recepce čteného textu==&lt;br /&gt;
Interpretace je poslední fází recepce textu. Fázemi recepce čteného textu jsou:&lt;br /&gt;
* '''Očekávání''' – ještě před samotnou četbou čtenář něco od textu očekává&lt;br /&gt;
* '''Vizuální percepce textu''' – čtenář fixuje zrak postupně na části textu a oko přitom zachycuje grafické vjemy&lt;br /&gt;
* '''Asimilativní doplňování''' – tato fáze spočívá v tom, že čtenář, který již ovládá techniku čtení, nemusí vnímat každý jednotlivý grafém zvlášť, zbytek si již z kontextu automaticky doplňuje &lt;br /&gt;
* '''Identifikace''' – čtenář identifikuje různé jazykové a další prostředky a jevy v textu a zároveň si je spojuje a vnímá jejich význam&lt;br /&gt;
* '''Interpretace''' – poslední fáze recepce textu, jde o pochopení smyslu existence textu, vždy zahrnuje v různé míře vždy&lt;br /&gt;
* '''(Reakce)''' – tato fáze již nespadá přímo do recepce samotného textu, jde o reakci, kterou ve čtenáři text vyvolává &amp;lt;ref&amp;gt;RUŽBACKÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Čtení s porozuměním českých textů žáků cizinců v úrovni A1&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/134182/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objektivní interpretace ==&lt;br /&gt;
Interpretaci lze také do určité míry objektivizovat tím, že objektivizujeme '''hodnocení'''. Například pro školní interpretace literatury je možné částečně objektivizovat hodnocení pomocí srovnání hodnocení téže věci více hodnotiteli. Další možností je konfrontace hodnocení s hodnotovým systémem dané společnosti. V kolektivním povědomí o hodnotách dané společnosti existují různá pravidla, podle nichž se posuzují určité projevy. Může jít o '''žánrová''' pravidla, '''etická''' pravidla nebo pravidla '''dobové estetické normy'''. Dvěma extrémy, kterým by se interpretace měla vyhnout, jsou snaha o co největší objektivizaci (potlačení autora interpretace, vznikne tedy analýza) a naopak neomezená subjektivita, kdy je potlačena objektivní analýza.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hrbac&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Chyby v interpretaci (dezinterpretace) ==&lt;br /&gt;
Existuje velké množství interpretačních chyb, mezi nejčastější patří:&lt;br /&gt;
* Naivní čtení – nedostatek odstupu od díla, odtrhávání obsahu od formy&lt;br /&gt;
* Vyzdvihování jedné složky textu nad jinou&lt;br /&gt;
* Atomizující myšlení – výklad jednotlivých složek bez náhledu a pochopení celku&lt;br /&gt;
* Přeinterpretace – přidávání vlastností textu, které v něm však nejsou objektivně obsaženy&lt;br /&gt;
* Podinterpretace – zdůraznění povrchových vlastností textu na úkor jeho hloubky&lt;br /&gt;
* Redukovaná interpretace – zdůraznění jednoho významu textu na úkor ostatních&lt;br /&gt;
* Falešná interpretace – vzniká nesprávným pochopením díla, původní hypotéza není v textu podložena&lt;br /&gt;
* Agresivní interpretace – nárokování jedinečného výkladu, žádný jiný není správný&lt;br /&gt;
* Tendenční interpretace – přizpůsobení interpretace (i výběru dat) zájmům nebo určité skupině&lt;br /&gt;
* Mlhavá interpretace – používá nejasných a nepřirozených principů pro výklad jevů&lt;br /&gt;
* atd &amp;lt;ref name=&amp;quot;khol&amp;quot;&amp;gt;KHOL, Josef. &amp;lt;i&amp;gt;Interpretace: Nástin teorie a praxe interpretování&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Academia, 1989, 138 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
* BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace: k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003. Teoretická knihovna. ISBN 80-7294-080-5.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech = [Orig.: Lector in fabula. La cooperazione interpretativa nei testi narrativi]. Přeložil Zdeněk Frýbort. Praha: Academia, 2010. Možné světy. ISBN 978-80-200-1828-1.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Meze interpretace: [Orig.: The limits of interpretation ]. Přeložil Ladislav Nagy. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0740-9.&lt;br /&gt;
* HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie. ISBN 978-80-7419-161-9.&lt;br /&gt;
* KHOL, Josef. Interpretace: nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0169-7.&lt;br /&gt;
* KOŤÁTKO, Petr. Interpretace a subjektivita. Praha: Filosofia, 2006. ISBN 80-7007-233-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liter%C3%A1rn%C3%AD_interpretace Literární interpretace - Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ji%C5%99%C3%AD_K%C3%A1brt&amp;diff=55988</id>
		<title>Diskuse:Jiří Kábrt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ji%C5%99%C3%AD_K%C3%A1brt&amp;diff=55988"/>
		<updated>2018-10-21T13:48:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: Založena nová stránka s textem „Je třeba opravit: * přidat související články * článek rozšířit * dodělat reference * dodělat min. 5 křížových odkazů  --~~~~“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Je třeba opravit:&lt;br /&gt;
* přidat související články&lt;br /&gt;
* článek rozšířit&lt;br /&gt;
* dodělat reference&lt;br /&gt;
* dodělat min. 5 křížových odkazů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 21. 10. 2018, 15:48 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frederick_Wilfrid_Lancaster&amp;diff=55879</id>
		<title>Frederick Wilfrid Lancaster</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frederick_Wilfrid_Lancaster&amp;diff=55879"/>
		<updated>2018-10-19T18:17:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Frederik Wilfried Lancaster '''(4. září 1933 - 25. srpna 2013) byl britsko - americký  vědec v oblasti knihovnictví a informační vědy, který se zabýval vyhodnocováním služeb knihoven, vyhodnocováním systémů pro vyhledávání [[informace|informací]] a informačních systémů obecně, [[indexace|indexací]] a abstrakcí struktury, on-line vyhledáváním, vyhodnocováním potřeb uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;[Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Frederick_Wilfrid_Lancaster]. [online]. [cit. 2015-12-28].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lancaster photo.jpg|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 1953 – 1962 pracoval především jako knihovník v Newcastle-upon-Tyne Public Libraries a ve společnosti Tube Investments. V roce 1959 odchází do Spojených států amerických, kde pracuje především jako informační specialista. Nejprve ve společnosti v Akron Public Library, dále ve The Babcock and Wilcox, Herner and Company a v National Library of Medicine v Marylandu. Následně nastupuje do společnosti Westat Research, zde pracuje až do roku 1970. Poté nastupuje jako profesor na Graduate School of Library and Information Science, University of Illinois at Urbana-Champaign. Na univerzitě působí až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. I v důchodu zde pracuje až do své smrti v roce 2013 jako [[emeritura| emeritní]] profesor a zabývá se zejména vývojem a rozvojem knihovnictví v 20. a 21. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;[Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/frederick_wilfrid_lancaster]. [online]. [cit. 2015-12-29]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rodina==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Frederic Wilfried Lancaster se oženil 24. června 1961 s Cesarií a v říjnu roku 1962 se jim narodila dcera Miriam. Po narození dcery ocházejí roku 1962 do Anglie, zde zůstali pouze jeden rok. Následně se opět vracejí do USA a usazují se v Marylandu, kde se jim narodili dva synové Owen (1965) a Jude (1969). V roce 1970 se přestěhovali do Urbany, kde se jim narodil nejmladší syn Aaron (1973). Později (1992 a 2003) si osvojili ještě dvě indické dívky – Lakshmi a Raji.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;[Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/frederick_wilfrid_lancaster]. [online]. [cit. 2015-12-29]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum a úspěchy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu profesionální kariéry přednášel Frederic Wilfried Lancaster na více než 70 vysokých školách v USA, Kanadě, Mexiku, Švýcarsku, Brazílii, Izraeli, Jižní Americe, Španělsku, Číně, Indii, Švédsku, Dánsku, Namibii, Francii, Norsku a Singapuru. Poskytoval poradenství více jak třiceti agenturám a knihovnám nejen v USA, ale i v zahraničí, mimo jiné pro CIA, UNESCO, National d'Information Scientifique et Technique v Paříži, národním knihovnám Austrálie a Venezuely. Účastnil se množství národních i mezinárodních konferencí, kromě Spojených států přednášel téměř po celém světě v Argentině, Austrálii, Brazílii, Kanadě, Číně, Dánsku, Kolumbii, Egyptě, Velké Británii, Francii, Německu, Indii, Itálii, Mexiku, Jižní Africe, Indii a mnoha dalších zemích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;thefreelibrary&amp;quot;&amp;gt;[Dostupné také z: http://www.thefreelibrary.com/Curriculum+vitae+for+F.+Wilfrid+Lancaster.-a0184699143]. [online]. [cit. 2016-01-11]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce se projevila v oblasti informačních systémů, vyhodnocování služeb knihoven a systémů pro vyhledávání informací, indexaci řízených slovníků, ve spolupráci vyspělých informačních systémů pro budoucnost knihovnictví. Jeho názor na pečlivý a důkladný přístupu ve srozumitelností výrazů, poskytuje pokročilé pojetí vyhledávání informací přístupných knihovníkům i studentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura a zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=55878</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=55878"/>
		<updated>2018-10-19T18:16:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:[https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie se zabývá kvantitativní analýzou dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace a měřením dat v knihovnictví. Díky této disciplíně můžeme zjistit, jak moc se o daném publikovaném článku &amp;quot;mluví&amp;quot; - jak je citovaný. Citovanost článku je pro jeho autora moc důležitá. Dá se z ní zjistit kvalita publikované práce nebo časopisu, ve kterém vyšla.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK Martin. Úvod do informační vědy: Informační věda a její metody; Bibliometrie a vědecká komunikace [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-10-05; 2015-11-23 [cit. 2016-02-01].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55877</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=55877"/>
		<updated>2018-10-19T18:15:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]][[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]&lt;br /&gt;
* [[Hodnocení vědy v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Informační systém]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=FEDORA&amp;diff=55876</id>
		<title>FEDORA</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=FEDORA&amp;diff=55876"/>
		<updated>2018-10-19T18:11:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''FEDORA''' ('''F'''lexible '''E'''xtensible '''D'''igital '''O'''bject and '''R'''epository '''A'''rchitecture) je jedním ze softwarových systémů pro '''tvorbu digitálních knihoven'''.&lt;br /&gt;
==Vznik systému FEDORA==&lt;br /&gt;
Systém Fedora byl vyvinut v USA na '''Cornell University''' ve spolupráci s '''University of Virginia'''. Vývojáři systému Fedora stavěli na základních teoretických poznatcích a modelech v oblasti [[Digitální knihovna|digitálních knihoven]]. Mimo jiné systém staví na [[Architektura Kahn-Wilenský|Kahn/Wilenského architektuře]]. Systém poskytuje pouze '''repozitářové služby''' (ukládání, správu a archivaci [[digitální objekt|digitálních objektů]]). Zároveň obsahuje knihovnu funkcí a volání umožňující programátorovi provádět '''činnosti nad repozitářem'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;krejcirdigi&amp;quot;&amp;gt;KREJČÍŘ, V. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: ''INFORUM 2006: 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích'', Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2016-06-16]. [13 s.]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní vlastnosti==&lt;br /&gt;
Systém poskytuje [[repozitář]] pro ukládání dat (digitálních objektů) různého typu (fotografie, dokumenty, video,...). Technologie webových služeb ([https://www.w3.org/2002/ws/ Web Services]) programátorům a správcům umožňují budovat nad repozitářem [[Uživatelské rozhraní|uživatelská rozhraní]]. Pomocí těchto služeb pak lze systém spravovat a zároveň z něj získávat data. Pro export a import digitálních objektů lze použít '''standard''' [[METS]], případně vlastní formát systému  – '''FOXML'''. [[Popisná metadata]] jsou ukládána ve formátu [[Dublin Core]]. Pro sdílení metadat podporuje systém [[protokol]] [[OAI-PMH]]. Systém je napsán v [[Jazyk Java|jazyce Java]] a funguje na počítačích s [[operační systém|operačními systémy]] Windows, Linux, MacOS aj. Systém podporuje ukládání různých verzí téhož obsahu objektu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;krejcirdigi&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální objekty==&lt;br /&gt;
Digitální objekty jsou základním prvkem systému FEDORA. Digitální objekt obsahuje především [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb|trvalý jednoznačný identifikátor]] a systémová [[metadata]]. Další obsah objektu se již řídí tím, jakého je daný objekt typu. Digitální objekty v systému Fedora mohou být tří typů: &amp;lt;ref name=&amp;quot;krejcirdigi&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Datový  objekt''' (Data Object) obsahuje zejména metadata a data – obsah k uložení v repozitáři. Může obsahovat jen odkazy na data – ta mohou být uložena v samotném repozitáři i mimo něj (na vzdáleném serveru na Internetu apod.).&lt;br /&gt;
* '''Objekt popisu chování''' (Behaviour Definition Object) s popisem služeb navázených na datové objekty (např. &amp;quot;náhled fotografie&amp;quot;). Služby jsou definovány pomocí jazyka WSDL.&lt;br /&gt;
* '''Objekt implementace chování''' (Behavior Mechanism Objects) - zajišťuje konkrétní realizaci služby - samotný program, který provedení služby zajistí. V případě naší služby &amp;quot;náhled fotografie&amp;quot; vrátí tento program zmenšenou fotografii jejíž originál je uložen v datovém objektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KREJČÍŘ, V. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: ''INFORUM 2006: 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích'', Vysoká škola ekonomická, Praha, 23.-25. května 2006 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2016-06-16]. [13 s.]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.fedora.info/ Fedora.info]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitální knihovny&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=55875</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=55875"/>
		<updated>2018-10-19T17:57:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Eugene Garfield''' (16. září 1925 New York – 26. února 2017 Filadelfie, Pensylvánie) byl americký informační vědec, citační analytik, [[Scientometrie|scientometrik]] a [[Bibliometrie|bibliometrik]]. Založil a byl čestným ředitelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv. ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield (zdroj:[https://commons.wikimedia.org Wikimedia] )]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická [[lingvistika]].&amp;lt;ref name=kos&amp;gt;Eugene Garfield. In: WikiKnihovna [online]. 2001- [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_Garfield &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce a výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus. V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, [[klíčová slova]], distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents) se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval [[software]] [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za své velké zásluhy obdržel četné čestné doktoráty a byl vyznamenán několika cenami. Získal například medaili Johna Price Wetherilla  a cenu Richarda J. Bolte Sr. &amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield byl jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývali citováním, [[Citační analýza|citační analýzou]] a vším co s citováním souvisí. Společně s [[Derek J. de Solla Price|Derekem J. de Sollou Pricem]] jsou považováni za zakladatele scientometrie. Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření [[Google|Googlu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. Tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.&amp;lt;ref name=kos&amp;gt;Eugene Garfield. In: WikiKnihovna [online]. 2001- [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_Garfield &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejdůležitější publikace ==&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
1. [http://garfield.library.upenn.edu/ Eugene Garfield Clarivate Analytics]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. [http://sfx.is.cuni.cz/sfxlcl3?genre=article&amp;amp;atitle=A%20tribute%20to%20Eugene%20Garfield%3A%20Information%20innovator%20and%20idealist%20Obituary&amp;amp;title=JOURNAL%20OF%20INFORMETRICS&amp;amp;issn=17511577&amp;amp;isbn=&amp;amp;volume=11&amp;amp;issue=3&amp;amp;date=20170801&amp;amp;aulast=Small,%20Henry&amp;amp;spage=599&amp;amp;pages=599-612&amp;amp;sid=EBSCO:Science%20Citation%20Index:000410528900001&amp;amp;svc.fulltext=yes Eugene Garfield Journal of Informetrics]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Citační rejstřík|Citační rejstříky]]&lt;br /&gt;
* [[Institute of Scientific Information]]&lt;br /&gt;
* [[Impact factor]]&lt;br /&gt;
* [[Immediacy index]]&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
* [[HistCite system]]&lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Eugene Garfield, Institute of Scientific Information, Web of Science, ISI, citační rejstřík, impakt faktor, impact factor, Immediacy index, bibliometrie, scientometrie, Science Citation Index, SCI.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Garfield Eugene]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eric_Schmidt&amp;diff=55874</id>
		<title>Eric Schmidt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eric_Schmidt&amp;diff=55874"/>
		<updated>2018-10-19T17:56:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Eric Schmidt''' (narozen 27.4.1955, Falls Church, Virginia) je americký softwarový inženýr. V současnosti je výkonným ředitelem firmy Alphabet. &amp;lt;ref name=&amp;quot;alphabet&amp;quot;&amp;gt;ČTK a iDNES.cz.&amp;lt;i&amp;gt; Google mění strukturu i šéfa. Nově bude součástí holdingu Alphabet &amp;lt;/i&amp;gt; [online] [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/google-bude-soucasti-holdingu-alphabet-dyv-/eko-zahranicni.aspx?c=A150811_064707_eko-zahranicni_jj &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eric Schmidt - Perfil.jpg|thumb|Eric Schmidt - Perfil]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Eric Schmidt se narodil 27.4.1995 ve Falls Church ve Virginii, blízko Washingtonu D.C.. Jeho otec, Wilson Schmidt byl profesorem ekonomie a jeho matka Eleanor vystudovala obor psychologie. Eric odmaturoval na škole Yorktown Highschool v roce 1972. Už na střední škole začal pracovat s počítači a zajímal se o programování. Po ukončení studia na střední škole začal studovat na Princeton University v New Jersey, kde získal titul bakaláře v oboru elektrotechnika. Poté šel studovat počítačové vědy na University of California v Berkeley, kde získal magisterský titul a v roce 1982 i titul Ph.D. Při studiu na vysoké škole pracoval v Bell Labs (jimž se připisují vynálezy jako fax, programovací jazyk C a C++ a získali 8 Nobelových cen za práci zde vykonávanou).  &amp;lt;ref name=&amp;quot;schmidtcv&amp;quot;&amp;gt;BREZINA, Corona. &amp;lt;i&amp;gt;Sergey Brin, Larry Page, Eric Schmidt, and Google&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. New York: Rosen Pub., 2013, 128 p. ISBN 978-144-8869-114. [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=EQjF5Qa55aUC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;dq=sergey+brin,+larry+page,+eric+schmidt+and+google&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwjsxNOm-rXKAhWF1ywKHZ4ECboQ6AEIHzAA#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false &amp;lt;/ref&amp;gt; Je rozvedený a s bývalou manželkou Wendy má 2 děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sun Microsystems===&lt;br /&gt;
V roce 1983 se Schmidt stal zaměstnancem Sun Microsystems (americká firma vyrábějící počítače a počítačový [[software]]. Schmidt vedl tým, který vyvinul programovací jazyk Java. &amp;lt;ref name=&amp;quot;schmidtcv&amp;quot; /&amp;gt; Postupem času se přesunul na pozici ředitele Sun Technology Enterprises. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Google===&lt;br /&gt;
V roce 2000 se Schmidt sešel s Larrym Pagem a Sergeyem Brinem ze společnosti [[Google]]. [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] byli Schmidtem nadšeni - byl to inženýr a zkušený jednatel. Také zapadal do vize Googlu. &lt;br /&gt;
V březnu 2001 se tedy stal výkonným ředitelem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;schmidtcv&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přišel právě v období, kdy se Google potýkal s finanční krizí, ale díky Schmidtovým opatřením se je podařilo vyřešit. Schmidt se zaměřil na zlepšení vedení firmy. Jeho hlavní myšlenkou bylo budování firemní infrastruktury, zvyšování kvality provedené práce a minimalizovat čas, za který je práce provedena. &amp;lt;ref name=&amp;quot;schmidtwiki&amp;quot;&amp;gt;Eric Schmidt. In&amp;lt;i&amp;gt; Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eric_Schmidt &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple===&lt;br /&gt;
29. srpna 2006 byl Schmidt zvolen do představenstva firmy [[Apple]]. &amp;lt;ref name&amp;quot;apple&amp;quot;&amp;gt;Google CEO Dr. Eric Schmidt Joins Apple’s Board of Directors. In &amp;lt;i&amp;gt;Apple Press Info&amp;lt;/i&amp;gt;[online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.apple.com/pr/library/2006/08/29Google-CEO-Dr-Eric-Schmidt-Joins-Apples-Board-of-Directors.html &amp;lt;/ref&amp;gt; . O 3 roky později, v srpnu 2009, se ale cesty Apple a Schmidta rozdělily. &lt;br /&gt;
Hlavním důvodem spolupráce bylo zapojení Google aplikací (Mapy, prohlížeč) do operačních systémů Apple produktů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;apple2&amp;quot;&amp;gt;PANZARINO, Matthew. This is what Eric Schmidt really said about leaving Apple’s board. &amp;lt;i&amp;gt;TNW News&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-01-19] Dostupné z: http://thenextweb.com/apple/2011/09/02/this-is-what-eric-schmidt-really-said-about-leaving-apples-board/#gref &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Schmidt Family Foundation===&lt;br /&gt;
Schmidt Family Foundation založil Eric Schmidt se svou manželkou Wendy. Nadace se snaží přimět společnost šetřit s energiemi. V dnešní době, kdy dochází k pomalému vyčerpávání neobnovitelných zdrojů je propragace této myšlenky důležitá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;family&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schmidt Family Foundation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit 2016-01-19]. Dostupné z: http://tsffoundation.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
===The New Digital Age===&lt;br /&gt;
Kniha The New Digital Age: Reshaping the Future of People, Nations and Business, česky Nový digitální věk: Budoucnost plná lidí, národů a byznysu, je kniha, kterou Schmidt napsal spolu s Jeredem Cohenem. Oba jsou pracovníci Googlu a  vidí budoucnost pod vlivem technologických inovací. Kniha vyšla v roce 2013 a popisuje nám budoucnost tak, jak by si jí představovali lidé z firmy, která by měla ovládat celý svět. &lt;br /&gt;
Technický pokrok je nezadržitelný a tak už v roce 2025 by měl mít každý přístup k internetu a žít 2 životy - reálný a virtuální.&lt;br /&gt;
Internet je zdrojem informací už teď - jak bude vypadat svět za pár let, kdy se veškeré vědění bude soustředit hlavně v této oblasti? Většina lidí by tuto změnu dle Schmidta a Cohena měla hodnotit pozitivně. &lt;br /&gt;
Chytrý telefon s přístupem k telefonu je dle autorů knihy cestou k lepší budoucnosti. Za pár let nahradí lékaře, cestovní pas, banku, obchody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lidovky - New digital age&amp;quot;&amp;gt;PIETRAŠ, Petr. Budoucnost světa, jak ji vidí Google. &amp;lt;i&amp;gt;Česká pozice: Informace pro svobodné lidi &amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/budoucnost-sveta-jak-ji-vidi-google-d61-/recenze.aspx?c=A140723_110510_pozice-recenze_lube &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===How Google works===&lt;br /&gt;
Kniha How Google works, česky &amp;quot;Jak funguje Google&amp;quot;, vyšla v roce 2015. Schmidtovým spoluautorem je Jonathan Rosenberg, který také pracuje v Googlu, současně na pozici poradce firmy Alphabet. Oba přišli do Googlu s bohatými zkušenostmi s vědením jinžch firem, ale Google je známý tím, že tam věci chodí jinak. Autoři popisují, jak změnila společnost je a jak společnost změnili oni. Jak se z mladého start-upu Google stal globální ikonou. Široká veřejnost tak prostřednictvím knihy může zjistit, jaké to je vést takovou firmu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;How google works&amp;quot;&amp;gt;How Google Works. In:&amp;lt;i&amp;gt;Goodreads &amp;lt;/i&amp;gt; [online].[cit. 2016-01-19]. Dostupné z:http://www.goodreads.com/book/show/23158207-how-google-works &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://tsffoundation.org/about/ Schmidt Family Foundation]&lt;br /&gt;
*[http://googleblog.blogspot.in/ Official Google Blog]&lt;br /&gt;
*[http://google.com/ Google]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Sergey Brin]]&lt;br /&gt;
* [[Larry Page]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Google, Alphabet, Apple, Java&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=EOD&amp;diff=55873</id>
		<title>EOD</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=EOD&amp;diff=55873"/>
		<updated>2018-10-19T17:54:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Hrychová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''EOD''' neboli '''[https://wikisofia.cz/index.php/E-book E-books] on demand''' (elektronické knihy na objednávku), je online služba knihoven a dalších informačních institucí. Jedná se o [[Digitalizace|digitalizaci]] [[dokument|dokumentů]] na přání koncového uživatele. Tato služba je většinou placená. Uživatel získá dokument na objednání v elektronické podobě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sejkotova&amp;quot;&amp;gt;SEJKOTOVÁ, Markéta. [https://wikisofia.cz/index.php/E-book Ebook]s on demand [online]. 2015 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/2939-ebooks-on-demand&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory (KZK) informuje, že zkratka EOD a název eBooks on Demand v sobě skrývá více významů. Primárně jde o službu, ale také o název evropského projektu koordinovaného univerzitní knihovnou v Innsbrucku. &amp;lt;ref&amp;gt;EOD. In: KZK: Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory (KZK) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KZK&amp;amp;ccl_term=wzk%3DEOD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podmínky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba je většinou placená. Poskytuje se na konkrétní objednávku koncového uživatele. Důležité je dodržení ochrany duševního vlastnictví a s ním spojené autorské právo. Jedná se o knihy vydané od 1500 do 1912 (70 let po smrti autora). Každá kniha se nejprve posuzuje. &lt;br /&gt;
Získané zdigitalizované dokumenty slouží pouze pro osobní potřebu a nekomerční účely. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hunova&amp;quot;&amp;gt;Služba eBooks on Demand. HUŇOVÁ, Jana. Národní knihovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2015-06-11]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/eod&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva měsíce po [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat digitalizaci] je dokument zpřístupněn v digitální knihovně dané instituce (pokud splňuje licenční podmínky a autorské právo). Tím se zabezpečí jejich trvalé zpřístupnění a dlouhodobá ochrana. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postup digitalizace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objednaná kniha se skenuje na speciálním [[Skenery|skeneru]]. Z digitálního obrazu stránek je vytvořen ucelený elektronický dokument ve formátu PDF s plným textem. Ten je následně doručen zákazníkovi po přijetí platby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jak objednat dokument ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákazník si projde katalog knihovny. Pošle požadavek na digitalizaci dokumentu. Digitalizují se pouze celé knihy, nejen jednotlivé listy. Zákazník sleduje proces objednávky ve své osobní schránce. Poté zaplatí požadovanou částku a obdrží dokument, nebo dostane odkaz ke stažení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejsnadnější způsob je projít web námi požadované knihovny, zda tuto službu poskytuje. V dalším případě je možné se obrátit na [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR Národní knihovnu] ČR. Zde stačí požadovanou knihu najít v katalogu a stisknout tlačítko „EOD-objednat knihu“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sejkotova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Síť knihoven EOD ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje i projekt s názvem eBooks on Demand, do nějž je zapojena řada knihoven a paměťových institucí z celé Evropy. Pokud hledáme dokument, který je nedostupný v rámci České republiky, můžeme využít souborný katalog v rámci Evropských knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hunova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_knihy Elektronické knihy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A1_%C4%8Dte%C4%8Dka_knih Elektronická čtečka knih]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Hrychová</name></author>
		
	</entry>
</feed>