<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Pavelcova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Pavelcova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tereza.Pavelcova"/>
	<updated>2026-04-21T20:42:50Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38487</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38487"/>
		<updated>2016-10-17T17:30:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Averroův přínos v jeho době ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro [[islámskou teologii]], ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad [[Aristotela]] a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dialog náboženství a filosofie ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení [[vědeckého poznání]] založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem [[náboženství]] a [[filosofie]] ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obsah pojednání ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné [[pravdě]] se lze dopracovat pomocí rozumu a [[logika]] a racionální uvažování vedou ke [[spáse]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko [[racionalismus]] slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''[[al-Ghazálího výzvu]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že [[Korán]] univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Závěr: filosofie a víra uvnitř islámského práva ====    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje [[teorii dvojí pravdy]], Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po [[unitární pravdě]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a [[moudrosti]] a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-0-8425-2479-7.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-80-200-2116-8.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38486</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38486"/>
		<updated>2016-10-17T17:28:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Averroův přínos v jeho době ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro [[islámskou teologii]], ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad [[Aristotela]] a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dialog náboženství a filosofie ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení [[vědeckého poznání]] založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem [[náboženství]] a [[filosofie]] ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obsah pojednání ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné [[pravdě]] se lze dopracovat pomocí rozumu a [[logika]] a racionální uvažování vedou ke [[spáse]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko [[racionalismus]] slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''[[al-Ghazálího výzvu]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že [[Korán]] univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Závěr: filosofie a víra uvnitř islámského práva ====    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje [[teorii dvojí pravdy]], Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po [[unitární pravdě]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a [[moudrosti]] a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-0-8425-2479-7.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-80-200-2116-8.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38485</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38485"/>
		<updated>2016-10-17T17:26:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Averroův přínos v jeho době ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro [[islámskou teologii]], ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad [[Aristotela]] a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dialog náboženství a filosofie ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení [[vědeckého poznání]] založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem [[náboženství]] a [[filosofie]] ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obsah pojednání ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné [[pravdě]] se lze dopracovat pomocí rozumu a [[logika]] a racionální uvažování vedou ke [[spáse]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko [[racionalismus]] slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''[[al-Ghazálího výzvu]]'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že [[Korán]] univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Závěr: filosofie a víra uvnitř islámského práva ====    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje [[teorii dvojí pravdy]], Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po [[unitární pravdě]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a [[moudrosti]] a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-0-8425-2479-7.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-80-200-2116-8.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38484</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38484"/>
		<updated>2016-10-17T17:25:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: mezititulky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Averroův přínos v jeho době ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro [[islámskou teologii]], ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad [[Aristotela]] a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dialog náboženství a filosofie ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení [[vědeckého poznání]] založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem [[náboženství]] a [[filosofie]] ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obsah pojednání ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné [[pravdě]] se lze dopracovat pomocí rozumu a [[logika]] a racionální uvažování vedou ke [[spáse]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko [[racionalismus]] slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že [[Korán]] univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Závěr: filosofie a víra uvnitř islámského práva ====    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje [[teorii dvojí pravdy]], Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po [[unitární pravdě]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a [[moudrosti]] a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-0-8425-2479-7.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-80-200-2116-8.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38483</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38483"/>
		<updated>2016-10-17T17:20:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: křížové odkazy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro [[islámskou teologii]], ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad [[Aristotela]] a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení [[vědeckého poznání]] založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem [[náboženství]] a [[filosofie]] ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné [[pravdě]] se lze dopracovat pomocí rozumu a [[logika]] a racionální uvažování vedou ke [[spáse]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko [[racionalismus]] slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že [[Korán]] univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje [[teorii dvojí pravdy]], Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po [[unitární pravdě]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a [[moudrosti]] a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-0-8425-2479-7.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-80-200-2116-8.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38482</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38482"/>
		<updated>2016-10-17T17:12:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: reference oprava&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filosofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-0-8425-2479-7.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. &amp;lt;/nowiki&amp;gt;ISBN 978-80-200-2116-8.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38481</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38481"/>
		<updated>2016-10-17T17:10:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: oprava referencí&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filosofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
AVERROES. The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IBN, Rušd (Averroes). Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOURANI, George F. On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38479</id>
		<title>Diskuse:Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38479"/>
		<updated>2016-10-17T17:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Tereza.Pavelcova přesunul stránku Portál diskuse:Středověká filosofie na Diskuse:Ibn Rušd&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Portál:Ibn Rušd]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l_diskuse:St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_filosofie&amp;diff=38480</id>
		<title>Portál diskuse:Středověká filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l_diskuse:St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_filosofie&amp;diff=38480"/>
		<updated>2016-10-17T17:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Tereza.Pavelcova přesunul stránku Portál diskuse:Středověká filosofie na Diskuse:Ibn Rušd&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Diskuse:Ibn Rušd]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38477</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38477"/>
		<updated>2016-10-17T17:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Tereza.Pavelcova přesunul stránku Portál:Středověká filosofie na Ibn Rušd&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filosofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_filosofie&amp;diff=38478</id>
		<title>Portál:Středověká filosofie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_filosofie&amp;diff=38478"/>
		<updated>2016-10-17T17:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Tereza.Pavelcova přesunul stránku Portál:Středověká filosofie na Ibn Rušd&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Ibn Rušd]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Ibn_Ru%C5%A1d&amp;diff=38475</id>
		<title>Portál:Ibn Rušd</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Ibn_Ru%C5%A1d&amp;diff=38475"/>
		<updated>2016-10-17T17:01:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Tereza.Pavelcova přesunul stránku Portál diskuse:Středověká filosofie na Portál:Ibn Rušd: špatná identifikace obsahu článku z původního názvu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jak učesat tento článek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Název''': Článek je z nějakého důvodu na stránce s názvem Portál:Středověká filosofie. Je to snad z nějakého důvodu? Nejspíš by měl být text na samostatné stránce, vhodně pojmenované, např. ''&amp;quot;Ibn Rušd a typologie čtenářů Koránu&amp;quot;'', ''&amp;quot;Ibn Rušd&amp;quot;'', ''&amp;quot;Typologie čtenářů Koránu (Ibn Rušd)&amp;quot;'', apod. Název by měl být jasný, výstižný, bez slov navíc. Jako uživatel (než ti dám redaktorská práva) bys měla mít právo &amp;quot;přesunout&amp;quot; stránku, což je vlastně jiný název pro přejmenování. Tu možnost bys měla mít v základním ovládacím panelu k stránky, na stejné úrovni jako jsou tlačítka &amp;quot;stránka&amp;quot;, &amp;quot;diskuze&amp;quot;, &amp;quot;editovat&amp;quot;, apod. Prosím buď přesuň text na novou vhodně pojmenovanou stránku, nebo tuto přejmenuj.&lt;br /&gt;
# '''Citování''': Koukal jsem, že jsi moc hezky citovala v celém textu. To je vynikající. Aby se ještě citace vložené pomocí &amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt; vypsaly, je potřeba na konec článku vložit &amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt; (viz [[Nápověda:Citace a práce se zdroji|Citace a práce se zdroji]]).&lt;br /&gt;
# '''Struktura a zdroje''': Projdi prosím ještě jednou text, a strukturuj ho podle [[Nápověda:Struktura článku|Doporučené struktury článků]]. Vložení nadpisů, podnadpisů a zvláště pak části Odkazy znatelně ulehčí orientaci v textu. První věta a odstavec celkem by měly velmi rychle komunikovat obsah článku, a měly by pokrýt to, co naznačuje název stránky (pěkná ukázka je třeba [[Garífuna|tady]]).&lt;br /&gt;
# '''Křížové odkazy''': Klíčové na wikisofii je propojení článků vzájemně za pomoci křížových odkazů (odkazů vedoucích na jiné stránky v rámci webu). Prosím, pokus se identifikovat některá klíčová slova a udělat z nich odkazy - ideálně někam vedoucí, ale klidně i slepé, pokud si myslíš, že by cílová stránka měla existovat.&lt;br /&gt;
Keep up the good work :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Ondrej.Novak|Ondřej Novák]] ([[Diskuse s uživatelem:Ondrej.Novak|diskuse]]) 12. 10. 2016, 20:15 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38476</id>
		<title>Diskuse:Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38476"/>
		<updated>2016-10-17T17:01:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Tereza.Pavelcova přesunul stránku Portál diskuse:Středověká filosofie na Portál:Ibn Rušd: špatná identifikace obsahu článku z původního názvu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Portál:Ibn Rušd]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38115</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38115"/>
		<updated>2016-10-06T22:55:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''první a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filosofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38114</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38114"/>
		<updated>2016-10-06T22:54:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako '''p''''''rvní a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filosofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38113</id>
		<title>Averroe a jeho pojednání o filozofii a náboženství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Averroe_a_jeho_pojedn%C3%A1n%C3%AD_o_filozofii_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD&amp;diff=38113"/>
		<updated>2016-10-06T22:53:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Pavelcova: Založena nová stránka s textem „'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''  Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ibn Rušd a jeho typologie čtenářů Koránu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ibn Rušd byl andaluský kulturní eklektik, autor zásadního významu pro islámskou teologii, ale rovněž pro neislámskou kulturu. Averroes projevoval výraznou náboženskou toleranci v době, kdy myšlení bylo nebezpečným podnikem.&amp;lt;ref&amp;gt;IBN, Rušd (Averroes). &amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Academia, 2012, 129 s. ISBN 978-80-200-2116-8., s. 26 &amp;lt;/ref&amp;gt; Bývá rovněž interpretován jako p'''rvní a poslední islámský filosof''', jehož cílem bylo „najít přesný a původní výklad Aristotela a očisti jej od pozdějších nánosů“.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 30&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svém '''Rozhodném pojednání o vztahu náboženství a filosofie''' se Averroes pokouší najít cestu oddělení vědeckého poznání založeného na dokazování od zkušenosti víry založené na zjevení. Přestože se navzájem náboženství a filosofie ovlivňují, používají podobný pojmový aparát a odkazují na islámské právo, stále pokládají jiné otázky, jež mají jinou formu. A právě s tímto složitým fenoménem se pokusil Averroes vypořádat, aby tak zachoval jak filosofii (potažmo vědě) i náboženství svou výsadní pozici. Nejde však o filosofické dílo, ale spíše o '''právnické pojednání o filosofii'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ Averoova učení lze shrnout následujícími slovy: K věcné pravdě se lze dopracovat pomocí rozumu a logika a racionální uvažování vedou ke spáse.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 40&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ibn Rušda můžeme číst i jako autora, jenž '''dovedl racionalistickou metodologii do extrému''', když se v jeho době jen těžko racionalismus slučoval s náboženským učením.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, s. 45&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Věda a víra byly pojímány jako konkurentky, ne jako dva odlišné diskurzy, které svými způsoby usilují o poznání pravdy a štěstí. Averroes se však přesto odhodlal po 80 letech zareagovat na '''al-Ghazálího výzvu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HOURANI, George F. &amp;lt;i&amp;gt;On the harmony of religion and philosophy: a translation, with introduction and notes, of Ibn Rushd's Kitáb fasl al-maqál, with its appendix (Damína) and an extract from Kitáb al-kashf an manáhij al-adilla&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Luzac, 1976, 128 s. ISBN 0-7189-022-x., s. 5 &amp;lt;/ref&amp;gt;  a sepsat Rozhodné pojednání s plným vědomím komplikace, že Korán univerzálně nařizuje určitý typ chování, zatímco filosofie v tomto případě používá odvozování a důkazy, které se svou povahou liší s ohledem na rozumovou a společenskou úroveň lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony., s. 2 &amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Především však je třeba vyzdvihnout jeho '''přínos v současné době''', které může posloužit jako „protilátka vůči fanatismu, extremismu a pomýlenému islamistickému diskurzu.“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Rozhodné pojednání, s. 50 &amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že v rámci Rozhodného pojednání není prvenství Zákona předmětem pochybností.&amp;lt;ref&amp;gt;AVERROES. &amp;lt;i&amp;gt;The book of the decisive treatise: determining the connection between the law and wisdom; Epistle dedicatory&amp;lt;/i&amp;gt;. Provo: Brigham Young University Press, 2001, 63 s. ISBN 978-0-8425-2479-7., s. 22 &amp;lt;/ref&amp;gt;  To znamená, že páteř Averoovy filosofie tvoří bezvýhradná oddanost Zákonu - celková filosofická perspektiva je založena na jeho reflektování. Teprve v rámci islámu se zkoumá právní postavení filosofie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A přestože mu středověk přisuzuje teorii dvojí pravdy, Averroes podle komentátora ve skutečnosti toužil po unitární pravdě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;On harmony, s.23&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V rozhodném pojednání máme co dělat se dvěma pohyby: Dialogem Zákona a moudrosti a  Averoovými názory na interpretaci Zákona.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Pavelcova</name></author>
		
	</entry>
</feed>