<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Strnadova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Strnadova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tereza.Strnadova"/>
	<updated>2026-04-21T01:55:00Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dobrovolnictv%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch_v_%C4%8CR&amp;diff=30282</id>
		<title>Dobrovolnictví v knihovnách v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dobrovolnictv%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch_v_%C4%8CR&amp;diff=30282"/>
		<updated>2016-01-26T11:30:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „'''Dobrovolník''' je člověk, který se ze své vůle rozhodne věnovat ve svém '''volném čase''' svou energii, znalosti a zkušenosti potřebným lid…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dobrovolník''' je člověk, který se ze své vůle rozhodne věnovat ve svém '''volném čase''' svou energii, znalosti a zkušenosti potřebným lidem nebo '''veřejně prospěšným činnostem bez nároku na odměnu'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Dobrovolník. Dobrovolník.cz [online]. Česká republika: Národní dobrovolnické centrum, 2001, 2015 [cit. 2015-12-14]. Available from: http://www.dobrovolnik.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrovolník má být '''starší patnácti let''' (do 18ti je potřebný souhlas rodičů), v některých případech je však vhodné stanovit vyšší věkovou hranici.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jež&amp;quot;&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Základní pojmy a legislativní ošetření dobrovolnictví po 1.1. 2014. In: Informace pro knihovny[online]. [cit. 2015-12-14]. Available from: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/dobrovolnici-v-knihovnach/dobrovolnici_zakl.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dobrovolníci se můžou v knihovně uplatnit jako: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* laičtí '''[[Informace|informátoři]]''' pomáhající návštěvníkům knihovny s orientací ve '''[[služby knihovny|službách knihovny]]'''&lt;br /&gt;
* &amp;quot;donašeči&amp;quot; knih pro imobilní uživatele knihovny&lt;br /&gt;
* předčítači knih: pro individuální posluchače (po přinesení knihy imobilnímu uživateli knihovny, '''pro zrakově postižené''' v jejich domovech, v domovech důchodců atd.), pro kolektivy (např. &amp;quot;čtoucí babičky&amp;quot; v dětských odděleních)&lt;br /&gt;
* osoby '''&amp;quot;monitoringu&amp;quot;''' místa, organizací, sponzorů (pomáhají knihovně udržovat informace o místě v aktualizovaném stavu, příp. je doplňují)&lt;br /&gt;
* průvodci po městě poskytující netradiční a/nebo pamětnické seznamování s prostředím a historii místa&lt;br /&gt;
* '''lektoři''' nejrůznějších klubů, kroužků, zájmových aktivit, kurzů a seminářů&lt;br /&gt;
* pomocníci při '''[[Správa knihovního fondu|údržbě knihovního fondu]]'''&lt;br /&gt;
* '''porotci''' pro soutěže&lt;br /&gt;
* '''poradci''' nejrůznějších odborností: pro knihovnu, pro veřejnost (např. poradce pro energetický audit rodinných domků v Městské knihovně v Rožnově)&lt;br /&gt;
* asistenti přípravy dětí do školy - namísto zaměstnaných rodičů jsou nápomocní při vypracovávání školních úkolů a přípravě na další výuku &lt;br /&gt;
* tazatelé pro dotazníková šetření knihovny&lt;br /&gt;
* organizátoři a/nebo pomocníci při akcích realizovaných knihovnou&lt;br /&gt;
* pomocníci při zajišťování prázdninových her knihovny&lt;br /&gt;
* zástupci cílových skupin pro zjišťování jejich potřeb&lt;br /&gt;
* &amp;quot;supervizoři&amp;quot; pro činnost knihovny zajišťující zpětnou vazbu především '''[[management knihovny|managementu knihovny]]'''&lt;br /&gt;
* pomocníci v péči o zeleň&lt;br /&gt;
* asistenti při '''estetizaci''' prostředí knihovny&lt;br /&gt;
* publicisté příběhů knihovny/o knihovně/z knihovny&lt;br /&gt;
* '''grafici''' drobného tisku vydávaného knihovnou atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výčet možných uplatnění pro dobrovolníky zdaleka není úplný, dobrovolnické aktivity v knihovně vždy musí vycházet z potřeb a možností konkrétní knihovny i možností, schopností a zájmů jejich dobrovolníků i '''potřeb uživatelů knihovny'''.&amp;lt;ref&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Možné aktivity dobrovolníků v knihovně. Informace pro knihovny [online]. 04.02.2015 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/dobrovolnici-v-knihovnach/dobrovolnici_aktiv.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrovolník není student přicházející do knihovny na praxi. Dobrovolníkem není ani neprofesionální pracovník malé obecní knihovny, byť tento za svou celoroční práci v knihovně dostává prakticky nepatrnou odměnu.&lt;br /&gt;
Dobrovolníkem pro knihovnu však může být i pracovník firmy, kterého vyšle jeho zaměstnavatel, aby knihovně zdarma vypomohl. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jež&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Motivace dobrovolníka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* získávání '''nových zkušeností''' a dovedností&lt;br /&gt;
* nalezení nových přátel&lt;br /&gt;
* posílení sebedůvěry&lt;br /&gt;
* možnost '''seberealizace'''&lt;br /&gt;
* vědomí vlastní potřebnosti, smysluplnosti&lt;br /&gt;
* mobilizace vlastního potenciálu&lt;br /&gt;
* zvyšování kvalifikace a zvyšování vlastní hodnoty na pracovním trhu&lt;br /&gt;
* setkávání se zajímavými lidmi&lt;br /&gt;
* zázemí pro '''realizaci vlastních nápadů''' a vizí&lt;br /&gt;
* '''pocit užitečnosti'''&lt;br /&gt;
* způsob trávení volného času, zábava.&amp;lt;ref&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Dobrovolnictví v knihovnách. In: Vědecká knihovna v Olomouci [online]. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2008, 11.12.2015 [cit. 2015-12-14]. Available from: http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/Dobrovolnictv%C3%AD2014%20-%20pruckova.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rizika spojená s dobrovolnictvím ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Riziko nepřipravenosti knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zavádění dobrovolnictví je vhodné raději pomalu, postupně a v jednotlivých krocích připravit knihovnu i její dobrovolníky. Přípravě je třeba věnovat čas i pozornost a neriskovat zbytečné zklamání ze strany pracovníků knihovny i ze strany dobrovolníků a tím i případný nezdar zavádění dobrovolnictví do organizace. V takovém případě se přínos dobrovolníků může změnit ve svůj opak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Předem je proto vhodné v knihovně:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* s podporou vedení knihovny vytvořit malý pracovní tým, který se zabývá přípravou zavádění dobrovolnictví&lt;br /&gt;
* zajistit si spolupráci kolegů z knihovny, kde mají s dobrovolnictvím delší zkušenost, příp. s nevládní organizací pracující s dobrovolníky;&lt;br /&gt;
* seznámit všechny zaměstnance knihovny s dobrovolnictvím a s možností zavádění dobrovolnictví do knihovny&lt;br /&gt;
* provést výběr zainteresovaných oddělení a předběžný výběr činností vhodných pro dobrovolníky&lt;br /&gt;
* vybrat vhodného koordinátora a vyjasnit jeho kompetence;&lt;br /&gt;
* ujasnit si  požadavky na dobrovolníky (potřebujeme nějak omezit věk dobrovolníků? potřebujeme nezbytně u dobrovolníků nějaké specifické dovednosti či vědomosti? atd.);&lt;br /&gt;
* připravit potřebnou administrativu (smlouvy s dobrovolníkem, možnost pojištění dobrovolníka, BOZP, u větší knihovny také návrh směrnice).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pro dobrovolníky připravit:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vhodnou činnost - zajímavou, smysluplnou; může být i neatraktivní, ale smysluplná s jasnou vazbou na konkrétní cíl;&lt;br /&gt;
* '''materiální zázemí''' - potřebný materiál pro výkon práce, prostor pro činnost, prostor pro odkládání věcí atd.;&lt;br /&gt;
* naplánování počátečního výcviku dobrovolníka (koordinátor seznamuje s posláním i prostředím knihovny, vysvětlí náplň práce a její návaznosti, zajišťuje asistenci, výcvik na jednotlivých pracovištích může - dle velikosti knihovny - zajistit kontaktní člověk z pracoviště);&lt;br /&gt;
* systém pobídek pro udržení dobrovolníků a jejich motivaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Riziko kontaktu s citlivými údaji uživatelů knihovny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při celé řadě dobrovolnických aktivit nevzniká riziko kontaktu dobrovolníka s '''citlivými údaji''' uživatelů knihoven. V těch zbývajících případech je nutné uvedené riziko vhodně ošetřit. Např. tím, že součástí smlouvy s dobrovolníkem je i '''prohlášení o mlčenlivosti''' (může být i formou přílohy smlouvy). Nezbytné je také dobrovolníky předem správně informovat a to nejlépe na zaškolení/výcviku, které činnost dobrovolníků předchází. Pokud má knihovna zpracovaný '''kodex dobrovolníka''', mělo by případné riziko být ošetřeno i tam.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;JEŽKOVÁ, Zuzana. Rizika spojená s dobrovolnictvím v knihovně a jak je eliminovat. In: Informace pro knihovny[online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/dobrovolnici-v-knihovnach/dobrovolnici_rizika.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Dobrovolnictví, knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Matematika&amp;diff=27980</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Matematika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Matematika&amp;diff=27980"/>
		<updated>2015-12-28T16:20:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „=== Academia === '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Českoslovens…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Vydává publikace z celé škály vědních oborů. Jeho cílovou skupinu tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aldebaran ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.nva.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje na knižní tituly zejména přírodních věd. Velká část sortimentu se týká matematiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cerm ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.cerm.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Akademické nakladatelství Cerm vzniklo v roce 1993. Specializuje se na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, skript, odborných příruček atd. Mimo jiné vydává i knihy o matematice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Didaktis ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Didaktis vzniklo v roce 1996. Zaměřuje se především na naučnou a pedagogickou literaturu, a to pro děti mateřských škol, žáky základních škol a studenty středních a jazykových škol. Toto nakladatelství mimo jiné vydává i učebnice matematiky pro všechny stupně vzdělávacího procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fraus ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Velkou částí nakladatelství Fraus je produkce ucelených řad tištěných i interaktivních učebnic a vzdělávacích materiálů pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Část produkce se specializuje na matematiku a vědy s ní spojené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Grada vzniklo v roce 1991 a pyšní se tím, že je jedním z největších nakladatelství odborné literatury. Nabízí k dispozici knihy z nejrůznějších odvětví vědy a matematika je jeho nedílnou součástí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.cupress.cuni.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které vzniklo v roce 1990. Zabývá se vydáváním učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Matfyzpress ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.mff.cuni.cz/fakulta/mfp/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Toto nakladatelství je provozováno jako doplňková činnost Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy Univerzity v Praze od roku 1993. Matfyzpress vydává hlavně jednotlivé publikace a ediční řady z oblasti matematiky, fyziky, informatiky a příbuzných oborů pro účely výuky na vysokoškolské i středoškolské úrovni v tištěné a digitální podobě. Snaží se o zveřejňování a popularizaci odborných výsledků v těchto oborech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.prometheus-nakl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Prometheus vzniklo v roce 1993. Vydává koncepčně ucelené řady učebnic matematiky a fyziky pro všechny stupně škol doplněné o sbírky úloh, pracovní sešity, testy a další metodické i odborné publikace. Učebnice mají platnou schvalovací doložku MŠMT a jsou zpracovány v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SPN ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství, které odvozuje svoji tradici již z 18. století, ale reálně vzniklo až v roce 1994. Vydává ucelené řady učebnic pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnosti. Věnuje se vydávání vzdělávacím předmětům jako je matematika, český jazyk, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Literatura_pro_d%C4%9Bti_a_ml%C3%A1de%C5%BE&amp;diff=27939</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Literatura pro děti a mládež</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Literatura_pro_d%C4%9Bti_a_ml%C3%A1de%C5%BE&amp;diff=27939"/>
		<updated>2015-12-28T13:05:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Egmont */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.albatros.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Albatros je nejstarší české nakladatelství soustřeďující se na vydání literatury pro děti a mládež. Bylo založeno v roce 1949. Dnes je součástí nakladatelského domu Albatros Media a. s. Za dobu své existence vydalo přes 10 tisíc titulů. V současné době je to přibližně 110 knížek ročně a soustředí se na kvalitní původní i překladovou literaturu především pro děti od 2 do 12 let. Albatros je dlouhodobým vydavatelem knížek Astrid Lindgrenové a příběhů Harryho Pottera J. K. Rowlingové pro území České republiky. V poslední době vydává své nejlepší knihy pro nejmenší také ve slovenštině. V Albatrosu je široký výběr od leporel pro nejmenší přes poezii, pohádky, knížky pro začínající čtenáře, literaturu populárně-naučnou a vzdělávací až po fantasy, detektivní příběhy i komiksy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://amenius.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Knižní nakladatelství Amenius se věnuje vydávání knih pro dospělé a knih pro děti a mládež. Díla svojí uměleckou i lidskou hodnotou mají podněcovat svým obsahem zájem o rozvoj duševního života v dnešní uspěchané době. Snaha o zvýraznění a potřebu duchovních hodnot je prezentována hlubší, naučnou i zábavnou formou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Artur ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.artur.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství ARTUR vzniklo v roce 1990. Věnuje se převážně knížkám pro děti. Důraz klade na kvalitu produkce, nikoli na množství vydaných titulů. Orientuje se na kvalitní texty doprovázené oblíbenými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Převažuje tvorba pro nejmenší, ať již jde o klasické či moderní pohádky. Příležitostně vydává i publikace pro dospělé, především beletrii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Axióma ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.axioma.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství knih pro děti AXIÓMA vzniklo v roce 1990. Od svého počátku se věnuje vydávání převážně původní české literatury pro děti a mládež. Cílem nakladatelství je podporovat domácí tvorbu, české autory a výtvarníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egmont ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.egmont.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Egmont ČR je jedním z největších nakladatelství literatury pro děti a mládež v České republice. Prostřednictvím tohoto nakladatelství se k nám dostaly postavičky jako Kačer Donald, Myšák Mickey, Medvídek Pú. Egmont se na českém trhu objevil v roce 1993. Mediální skupina Egmont Holding (jeden z největších světových vydavatelů komiksové produkce z dílny Walta Disneye) sídlí v Kodani a historie vydavatelství sahá až do předminulého století. Firmu založil už v roce 1878 Dán Egmont Harald Petersen a v současné době vydává své knížky a časopisy po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Librex ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.librex.eu/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Librex bylo založeno v roce 1990. Specializuje se na tvorbu a vydávání knih pro děti – od nejmenších až po dospívající. Mnohé z jejich knih si rádi přečtou i dospělí čtenáři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Modrý slon ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://modryslon.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1998. Hlavním cílem Modrého slona je prostřednictvím osobních knih motivovat mladé čtenáře k samostatnému čtení a ukázat jim kouzlo psaného textu nenásilnou, přirozenou cestou, která staví na vlastním poznání dítěte a jeho emočním prožitku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pierot ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.pierot.biz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Pierot působí na českém knižním trhu již od roku 1993. Zaměřuje se především na původní, ale i převzaté tituly zejména z oblasti cvičebnic a doplňkových učebnic pro základní školy, populárně-naučné literatury a beletrie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Samuel ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.samuelcz.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Samuel vydává křesťanskou literaturu pro děti, mládež, rodiče a učitele. Vzniklo v roce 1990 a jeho cílem je aby dorůstající generace založila svůj život na Bibli.&lt;br /&gt;
=== Thovt ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.thovtknihy.net/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Thovt s.r.o. je zaměřeno na literaturu pro děti. Od jeho vzniku se snaží vydávat nejen dětskou literaturu, ale také vytváří motivační soutěže pro děti. Snaží se vytvářet pozitivní přístup dětí ke knize, která jim přináší zábavu, poučení i vzdělání.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Literatura_pro_d%C4%9Bti_a_ml%C3%A1de%C5%BE&amp;diff=27938</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Literatura pro děti a mládež</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Literatura_pro_d%C4%9Bti_a_ml%C3%A1de%C5%BE&amp;diff=27938"/>
		<updated>2015-12-28T13:04:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „=== Albatros === '''Odkaz''': http://www.albatros.cz/&amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace''': Nakladatelství Albatros je nejstarší české nakladatelství soustřeďujíc…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.albatros.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Albatros je nejstarší české nakladatelství soustřeďující se na vydání literatury pro děti a mládež. Bylo založeno v roce 1949. Dnes je součástí nakladatelského domu Albatros Media a. s. Za dobu své existence vydalo přes 10 tisíc titulů. V současné době je to přibližně 110 knížek ročně a soustředí se na kvalitní původní i překladovou literaturu především pro děti od 2 do 12 let. Albatros je dlouhodobým vydavatelem knížek Astrid Lindgrenové a příběhů Harryho Pottera J. K. Rowlingové pro území České republiky. V poslední době vydává své nejlepší knihy pro nejmenší také ve slovenštině. V Albatrosu je široký výběr od leporel pro nejmenší přes poezii, pohádky, knížky pro začínající čtenáře, literaturu populárně-naučnou a vzdělávací až po fantasy, detektivní příběhy i komiksy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://amenius.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Knižní nakladatelství Amenius se věnuje vydávání knih pro dospělé a knih pro děti a mládež. Díla svojí uměleckou i lidskou hodnotou mají podněcovat svým obsahem zájem o rozvoj duševního života v dnešní uspěchané době. Snaha o zvýraznění a potřebu duchovních hodnot je prezentována hlubší, naučnou i zábavnou formou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Artur ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.artur.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství ARTUR vzniklo v roce 1990. Věnuje se převážně knížkám pro děti. Důraz klade na kvalitu produkce, nikoli na množství vydaných titulů. Orientuje se na kvalitní texty doprovázené oblíbenými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Převažuje tvorba pro nejmenší, ať již jde o klasické či moderní pohádky. Příležitostně vydává i publikace pro dospělé, především beletrii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Axióma ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.axioma.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství knih pro děti AXIÓMA vzniklo v roce 1990. Od svého počátku se věnuje vydávání převážně původní české literatury pro děti a mládež. Cílem nakladatelství je podporovat domácí tvorbu, české autory a výtvarníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egmont ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.egmont.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Egmont ČR je jedním z největších nakladatelství literatury pro děti a mládež v České republice. Prostřednictvím tohoto nakladatelství se k nám dostaly postavičky jako Kačer Donald, Myšák Mickey, Medvídek Pú. Egmont se na českém trhu objevil v roce 1993. Mediální skupina Egmont Holding (jeden z největších světových vydavatelů komiksové produkce z dílny Walta Disneye) sídlí v Kodani a historie vydavatelství sahá až do předminulého století. Firmu založil už v roce 1878 Dán Egmont Harald Petersen a v současné době vydává své knížky a časopisy po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Librex ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.librex.eu/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Librex bylo založeno v roce 1990. Specializuje se na tvorbu a vydávání knih pro děti – od nejmenších až po dospívající. Mnohé z jejich knih si rádi přečtou i dospělí čtenáři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Modrý slon ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://modryslon.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1998. Hlavním cílem Modrého slona je prostřednictvím osobních knih motivovat mladé čtenáře k samostatnému čtení a ukázat jim kouzlo psaného textu nenásilnou, přirozenou cestou, která staví na vlastním poznání dítěte a jeho emočním prožitku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pierot ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.pierot.biz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Pierot působí na českém knižním trhu již od roku 1993. Zaměřuje se především na původní, ale i převzaté tituly zejména z oblasti cvičebnic a doplňkových učebnic pro základní školy, populárně-naučné literatury a beletrie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Samuel ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.samuelcz.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Samuel vydává křesťanskou literaturu pro děti, mládež, rodiče a učitele. Vzniklo v roce 1990 a jeho cílem je aby dorůstající generace založila svůj život na Bibli.&lt;br /&gt;
=== Thovt ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.thovtknihy.net/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Thovt s.r.o. je zaměřeno na literaturu pro děti. Od jeho vzniku se snaží vydávat nejen dětskou literaturu, ale také vytváří motivační soutěže pro děti. Snaží se vytvářet pozitivní přístup dětí ke knize, která jim přináší zábavu, poučení i vzdělání.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15737</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15737"/>
		<updated>2015-01-27T09:42:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Asymetrická kryptologie''' je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrická kryptologie|symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Asymetrické šifry ==&lt;br /&gt;
=== RSA ===&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== DSA (Digital Signature Algorithm) ===&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[Elektronický podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== El-Gamal ===&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Diffie-Helman  ===&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;úvod&amp;quot;&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;úvod&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15736</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15736"/>
		<updated>2015-01-27T09:40:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Asymetrická kryptologie''' je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrická kryptologie|symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Asymetrické šifry ==&lt;br /&gt;
=== RSA ===&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== DSA (Digital Signature Algorithm) ===&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[Elektronický podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== El-Gamal ===&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Diffie-Helman  ===&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15735</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15735"/>
		<updated>2015-01-27T09:36:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* DSA (Digital Signature Algorithm) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Asymetrická kryptologie''' je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrická kryptologie|symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Asymetrické šifry ==&lt;br /&gt;
=== RSA ===&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== DSA (Digital Signature Algorithm) ===&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[Elektronický podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== El-Gamal ===&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Diffie-Helman  ===&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15734</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15734"/>
		<updated>2015-01-27T09:35:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Asymetrická kryptologie''' je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrická kryptologie|symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Asymetrické šifry ==&lt;br /&gt;
=== RSA ===&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== DSA (Digital Signature Algorithm) ===&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[digitální podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== El-Gamal ===&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Diffie-Helman  ===&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15348</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15348"/>
		<updated>2015-01-23T12:08:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Asymetrická kryptologie''' je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Asymetrické šifry ==&lt;br /&gt;
=== RSA ===&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== DSA (Digital Signature Algorithm) ===&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[digitální podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== El-Gamal ===&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Diffie-Helman  ===&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody asymetrické kryptologie ==&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15347</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15347"/>
		<updated>2015-01-23T12:06:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Asymetrická kryptologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Asymetrická kryptologie''' je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Asymetrické šifry ===&lt;br /&gt;
==== RSA ====&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== DSA (Digital Signature Algorithm) ====&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[digitální podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== El-Gamal ====&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Diffie-Helman  ====&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15344</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15344"/>
		<updated>2015-01-23T12:02:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Digitální steganografie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''steganografie''' má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' ([[informace|informaci]], data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení, a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie steganografie ==&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální steganografie ==&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''[[Informační technologie|informačních technologií]]'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorské právo|autorského práva]]. Do obrázku se vloží [[Informace|informace]] o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stinné stránky steganografie ==&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15343</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15343"/>
		<updated>2015-01-23T11:58:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''steganografie''' má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' ([[informace|informaci]], data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení, a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie steganografie ==&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální steganografie ==&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''informačních technologií'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorského práva|autorské právo]]. Do obrázku se vloží informace o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stinné stránky steganografie ==&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15340</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15340"/>
		<updated>2015-01-23T11:56:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''steganografie''' má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' (informaci, data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení, a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie steganografie ==&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální steganografie ==&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''informačních technologií'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorského práva|autorské právo]]. Do obrázku se vloží informace o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stinné stránky steganografie ==&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15335</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15335"/>
		<updated>2015-01-23T11:51:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''steganografie''' má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' (informaci, data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení, a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie steganografie ==&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální steganografie ==&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''informačních technologií'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorského práva|autorské právo]]. Do obrázku se vloží informace o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stinné stránky steganografie ==&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15334</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15334"/>
		<updated>2015-01-23T11:50:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Steganografie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''steganografie''' má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' (informaci, data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení, a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie steganografie ===&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální steganografie ===&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''informačních technologií'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorského práva|autorské právo]]. Do obrázku se vloží informace o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stinné stránky steganografie ===&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15330</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15330"/>
		<updated>2015-01-23T11:45:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Asymetrická kryptologie ==&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptologie je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Asymetrické šifry ===&lt;br /&gt;
==== RSA ====&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== DSA (Digital Signature Algorithm) ====&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[digitální podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== El-Gamal ====&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Diffie-Helman  ====&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
asymetrické šifrování, RSA, El-Gamal, elektronický podpis, veřejný klíč, soukromý klíč&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15328</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15328"/>
		<updated>2015-01-23T11:43:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Asymetrická kryptologie ==&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptologie je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro '''šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. '''veřejný klíč''' a k dešifrování tzv. '''soukromý (privátní) klíč'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti [[symetrické kryptologii]], která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je '''výpočetně velice náročný''' a není možné '''v rozumném čase''' z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Asymetrické šifry ===&lt;br /&gt;
==== RSA ====&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro '''elektronický podpis''' a i '''šifrování zpráv'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== DSA (Digital Signature Algorithm) ====&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k [[digitální podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně [[informace]], která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== El-Gamal ====&lt;br /&gt;
Skládá se z '''šifrovacího a podpisového schématu'''. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Diffie-Helman  ====&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku [[komunikace]]. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
* Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
* Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
* Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
* Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. '''certifikační úřady''', které udržují [[databáze|databázi]] osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15326</id>
		<title>Asymetrická kryptografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;diff=15326"/>
		<updated>2015-01-23T11:38:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „== Asymetrická kryptologie == Asymetrická kryptologie je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro šifrování a dešifrování používají dv…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Asymetrická kryptologie ==&lt;br /&gt;
Asymetrická kryptologie je skupina kryptologických metod, ve kterých se pro šifrování a dešifrování používají dva odlišné klíče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot;&amp;gt;Asymetrická kryptografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie&amp;lt;/ref&amp;gt; K zašifrování otevřeného textu slouží tzv. veřejný klíč a k dešifrování tzv. soukromý (privátní) klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/13594/b%C3%ADlkov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt; To je základní rozdíl oproti symetrické kryptologii, která pro šifrování a dešifrování používá stejný klíč. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Asymetrická&amp;quot; /&amp;gt; Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je výpočetně velice náročný a není možné v rozumném čase z veřejného klíče získat klíč soukromý. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Asymetrické šifry ===&lt;br /&gt;
==== RSA ====&lt;br /&gt;
Je to šifra s veřejným klíčem, která vznikla v roce 1977. Tento algoritmus je považován za první, který je vhodný pro elektronický podpis a i šifrování zpráv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR. Asymetrická šifrovací schémata [online]. Písek, 2014 [cit. 2015-01-02]. Available from: http://is.bivs.cz/th/22216/bivs_b/Fulajtar_David_Bakalarska_prace_final.pdf. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bezpečnost RSA je postavena na předpokladu, že rozložit velké číslo na součin prvočísel (faktorizace) je velmi obtížná úloha. Z čísla n = p . q je v rozumném čase prakticky nemožné zjistit činitele p a q. Naproti tomu násobení dvou velkých čísel je elementární úloha. S délkou klíče stoupá obtížnost prolomení šifry. Používá se i dnes, přičemž při dostatečné délce klíče je považován za bezpečný.&amp;lt;ref&amp;gt;RSA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-02]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/RSA&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== DSA (Digital Signature Algorithm) ====&lt;br /&gt;
DSA je vytvořený tak, aby se mohl používat pouze k digitálnímu podpisu a nedal se využít k šifrování dat. Byl navržen americkým institutem NIST v roce 1991 a stal se součásti amerického standartu Digital Signature Standard (DSS). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt; Elektronický podpis je vlastně informace, která se připojuje k elektronickým datům, aby identifikovala odesilatele příjemci. Tento systém se považuje za bezpečný a je hojně využíván. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bílková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== El-Gamal ====&lt;br /&gt;
Skládá se z šifrovacího a podpisového schématu. Algoritmus navrhnul roku 1985 Taher ElGamal. Používaní tohoto schématu oproti ostatním algoritmům jako je RSA není tak velké. Jedním z důvodů proč není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, že šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text. Princip algoritmu je založený na počítání diskrétních logaritmů. Používání El Gamal je v dnešní době v útlumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fuj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Diffie-Helman  ====&lt;br /&gt;
Diffieho-Hellmanova výměna klíčů (zkráceně D-H) je kryptografický protokol, který umožňuje přes nezabezpečený kanál vytvořit mezi komunikujícími stranami šifrované spojení, bez předchozího dohodnutí šifrovacího klíče. Výsledkem tohoto protokolu je vytvoření symetrického šifrovacího klíče, který může být následně použit pro šifrování zbytku komunikace. Výhodou je, že případný útočník odposlouchávající komunikaci tento klíč nezachytí. Klíč je zkonstruován všemi účastníky komunikace a nikdy není poslán v otevřené formě. Nevýhodou tohoto protokolu je bezbrannost proti útoku, protože neumožňuje autentizaci účastníků. Tento protokol bez kombinace s jinými metodami je tedy vhodný pouze tam, kde útočník nemůže aktivně zasahovat do komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Diffieho-Hellmanova výměna klíčů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-23]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diffieho-Hellmanova_v%C3%BDm%C4%9Bna_kl%C3%AD%C4%8D%C5%AF&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou je to, že není třeba nikam posílat soukromý klíč a tak nemůže dojít k jejímu vyzrazení. Naproti tomu veřejný klíč je možné dát k dispozici všem.&lt;br /&gt;
Je třeba méně klíčů než u symetrických metod – pro komunikaci několika osob postačí pro každou osobu jen jeden pár klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody asymetrické kryptologie ===&lt;br /&gt;
Nevýhodou asymetrických metod je rychlost. Tyto metody jsou až 1000 x pomalejší než metody symetrické.&lt;br /&gt;
Další nevýhodou je nutnost ověření pravosti klíče, tj. stoprocentní identifikace majitele veřejného klíče. Pro tyto účely existují např. certifikační úřady, které udržují databázi osob s ověřenou totožností a jejich veřejných klíčů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod do kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2009 [cit. 2015-01-23]. Available from: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=15021</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=15021"/>
		<updated>2015-01-21T15:55:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty &amp;lt;ref name=&amp;quot;Digitální&amp;quot;&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;Digitální&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, V. a R. RAK. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. Karlovarská právní revue. 2006, no. 4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=15019</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=15019"/>
		<updated>2015-01-21T15:53:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Možnosti zneužití */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty &amp;lt;ref name=&amp;quot;Digitální&amp;quot;&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;Digitální&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, V. a R. RAK. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. Karlovarská právní revue. 2006, no. 4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=15018</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=15018"/>
		<updated>2015-01-21T15:52:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&amp;lt;ref name=&amp;quot;Digitální&amp;quot; /&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;Digitální&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, V. a R. RAK. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. Karlovarská právní revue. 2006, no. 4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15008</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15008"/>
		<updated>2015-01-21T15:39:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15003</id>
		<title>Steganografie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steganografie&amp;diff=15003"/>
		<updated>2015-01-21T15:35:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „== Steganografie == Slovo steganografie má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ (…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Steganografie ==&lt;br /&gt;
Slovo steganografie má svůj původ v řečtině, ve slovech stegos „skrytý“ a grafia „psaní“, čili „skryté psaní“ („cover writing“)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot;&amp;gt;BERÁNEK, Ladislav. Digitální steganografie [online]. České Budějovice, 2009 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://theses.cz/id/5y5kip/downloadPraceContent_adipIdno_11124. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o odnož [[kryptografie]] a dříve byly steganografické postupy za kryptografii přímo označovány. Mezi oběma obory je však pevně stanovený rozdíl.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽILKA, Roman. Steganografie a stegoanalýza [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://is.muni.cz/th/73058/fi_m/Steganografie_a_stegoanalyza.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cílem steganografie je '''ukrýt zprávu''' (informaci, data) tam, kde by ji nikdo nečekal, a zároveň tak, aby její '''přítomnost nebyla detekována'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; Síla této [[komunikace]] závisí na jejím utajení a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami [[šifrování]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot;&amp;gt;Steganografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-21]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steganografie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie steganografie ===&lt;br /&gt;
Používání '''steganografických technik''' je známo už z dob starého Řecka a Říma.&lt;br /&gt;
* V Řecku se nejčastěji používaly metody posílání '''tajných zpráv''' za pomoci tetování na hlavách otroků (na oholenou hlavu byla zpráva vytetována a poté, co vlasy dorostly, se otrok vydal zprávu doručit) nebo tabulek s '''vyrytým textem zalitých do vosku'''.&lt;br /&gt;
* V Římě se používal především '''neviditelný inkoust''', tj. psaní mezi řádky za pomocí látek (např. mléka, octu, ovocných šťáv), které při zahřátí ztmavnou. &lt;br /&gt;
* Později byl vynalezen inkoust chemický (k zviditelnění písma dochází za pomoci chemické reakce), který byl spolu s technikou '''mikroteček''' (zmenšených dokumentů a fotografií) použit i za druhé světové války. Moderní obdobou neviditelného inkoustu jsou například ochranné prvky na bankovkách viditelné pod UV zářením. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ital '''Giovanni Porta''' zaznamenal v 16. století celou řadu steganografických postupů. Kromě řady způsobů výroby neviditelného inkoustu vymyslel i techniku psaní na bílek natvrdo uvařeného vejce bez nutnosti rozbít skořápku, a to pomocí tinktury ledku a octa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Za možný počátek nahlížení na steganografii jako na '''vědní disciplínu''' lze považovat konec 15. století, kdy '''Johannes Trithemius''', jeden ze zakladatelů [[moderní kryptografie]], publikoval dílo s názvem „Steganographia“. V něm popsal rozsáhlý systém pro ukrývání zpráv v nevinném textu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Beránek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální steganografie ===&lt;br /&gt;
V '''informačním věku''' se steganografie stále uplatňuje, ale změnila podobu v souvislosti s rozmachem '''informačních technologií'''.&lt;br /&gt;
Tajná zpráva může být zakódována na místo nepodstatného šumu v souborech se zvuky, obrázky, videem a podobně. Častou aplikací steganografie při kódování informací do obrázků může být i chránění děl podle [[autorského práva|autorské právo]]. Do obrázku se vloží informace o '''copyrightu''', které potom mohou sloužit k usvědčení &amp;quot;krádeže&amp;quot; onoho obrázku, například pokud jej bez svolení autora uživatel umístí na své stránky apod. Tato metoda je jakýmsi '''digitálním vodoznakem''', nejedná se ani tak o tajnou zprávu, jako pouze o podpis majitele autorských práv. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stinné stránky steganografie ===&lt;br /&gt;
Na veřejnost pronikla zpráva, že steganografii využívali '''teroristé''', přičemž tajné zprávy ukrývali do obrázků na webech, jako jsou '''Amazon''', nebo '''eBay'''. Následný rozsáhlý průzkum téměř dvou milionů obrázků z eBay nenašel, ani neprokázal jedinou tajnou zprávu. Avšak automaticky byla steganografie označena za terorismus a takového označení se velmi špatně zbavuje. Hojně je tato metoda využívána mezi šiřiteli '''dětské pornografie'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Steganografie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTL, Jan. Steganografie a možnosti jejího využití [online]. Zlín, 2010 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11693/bartl_2010_dp.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* Praktické základy kryptologie a steganografie. In: Security-Portal [online]. 2004 [cit. 2015-01-21]. Available from: http://www.security-portal.cz/clanky/praktick%C3%A9-z%C3%A1klady-kryptologie-steganografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kryptografie, autorské právo, zpráva&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14912</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14912"/>
		<updated>2015-01-21T13:45:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14895</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14895"/>
		<updated>2015-01-21T13:35:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kryptoanalýza]]||Tereza Strnadová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14596</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14596"/>
		<updated>2015-01-20T10:49:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, V. a R. RAK. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. Karlovarská právní revue. 2006, no. 4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14594</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14594"/>
		<updated>2015-01-20T10:40:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, Viktor; RAK, Roman. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14593</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14593"/>
		<updated>2015-01-20T10:39:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, Viktor; RAK, Roman. Teorie digiTálních sTop a její aplikace v kriminalisTice a forenzních vědách. 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14592</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14592"/>
		<updated>2015-01-20T10:38:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, Viktor; RAK, Roman. Teorie digiTálních sTop a její aplikace v kriminalisTice a forenzních vědách. 2006.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14591</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14591"/>
		<updated>2015-01-20T10:33:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14587</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14587"/>
		<updated>2015-01-20T10:20:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=14583</id>
		<title>Citační rejstřík</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=14583"/>
		<updated>2015-01-20T10:11:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Citační rejstřík''' (též citační index) je '''databázový nástroj''' [[citační analýza|citační analýzy]]. Je to '''sekundární informační pramen'''. Jeho cílem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť, oborů, atd. Jedná se o '''seznam publikovaných článku opatřený výčtem jejich citací v daném časovém období'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podstata citačních rejstříků všeobecně spočívá v tom, že každý vědec zpravidla při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců, kolegů, vychází z nich, navazuje na ně, kritizuje je, či s jejich myšlenkami souhlasí. To se ve výsledku projevuje tak, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje. Každá citující práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků a následně může být sama citována zase jinými autory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kde&amp;quot;&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otec citačního rejstříku ===&lt;br /&gt;
Za otce citačního rejstříku je považován [[Eugene Garfield]]. Ten v roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science, aby se '''systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací''' se srozumitelnými '''citačními zvyklostmi'''. V roce 1963 představil svůj první citační index ([[Science Citation Index]]). Již roku 1958 založil Institut pro vědecké informace ('''Institute for Scientific Information (ISI''')&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
# [[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
# komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi&lt;br /&gt;
# možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí&lt;br /&gt;
# určování kvality vědeckých časopisům&amp;lt;ref&amp;gt;Citační rejstříky. In: WikiKnihovna [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problémy citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
Objektivnost a [[informace|informační]] hodnota citačních rejstříků je ovlivněna řadou faktorů subjektivního charakteru. Zde narážíme na problematiku etiky vědecké práce, popř. na [[citační etika|citační etiku]]. Autoři mohou záměrně necitovat jiného autora, nebo ho naopak citovat stále. Objevovat se mohou také jevy jako hromadné citování, vzájemné citování, citování sama sebe, umělá spoluautorství, osobní kontakty, profesionální nátlak apod. Dalším nedostatkem je fakt, že bez nahlédnutí do '''primárního pramene''' nemůžeme zjistit, jaký postoj vlastně autor k citované práci zaujímá, zda ji hodnotí kladně, nebo ji naopak kritizuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kde&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
'''polytematické''' - zahrnují více oblastí vědy&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters (WOS)|Thomson Reuters]] / ISI &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]] &lt;br /&gt;
'''oborové'''&lt;br /&gt;
* v rámci [[databáze]] Medline (http://www.medline.com)&lt;br /&gt;
* [[astronomie]], [[fyzika]] - NASA ADS (http://adsabs.harvard.edu)&lt;br /&gt;
* medicínský citač index Národní [[lékařské knihovny]] (http://www.nlk.cz)&lt;br /&gt;
* preprintová digitální knihovna pro fyziku v Los Alamos (http://www.lanl.gov)&lt;br /&gt;
'''specializované''' – jsou orientovány na specifickou formu vědecké [[komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[patenty|patentový]] citační rejstřík Derwent Innovation Index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější citační rejstříky ===&lt;br /&gt;
* '''SCI''' = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních, lékařských a technických vědách&lt;br /&gt;
* '''SSCI''' = Social Science Citation Index (od r. 1969) – zaměřený na společenské vědy&lt;br /&gt;
* '''AHCI''' = Arts and Humanities Citation Index (od r. 1978) – obsahuje data z oblasti humanitních věd a umění&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://webofknowledge.com Thomson Reuters (WOS)]&lt;br /&gt;
* [http://www.scopus.com Scopus]&lt;br /&gt;
* [http://scholar.google.com Scholar Google]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační analýza, databázový nástroj, Eugene Garfield, bibliografická databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=14580</id>
		<title>Citační rejstřík</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=14580"/>
		<updated>2015-01-20T10:08:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Citační rejstřík''' (též citační index) je '''databázový nástroj''' [[citační analýza|citační analýzy]]. Je to '''sekundární informační pramen'''. Jeho cílem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť, oborů, atd. Jedná se o '''seznam publikovaných článku opatřený výčtem jejich citací v daném časovém období'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podstata citačních rejstříků všeobecně spočívá v tom, že každý vědec zpravidla při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců, kolegů, vychází z nich, navazuje na ně, kritizuje je, či s jejich myšlenkami souhlasí. To se ve výsledku projevuje tak, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje. Každá citující práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků a následně může být sama citována zase jinými autory.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otec citačního rejstříku ===&lt;br /&gt;
Za otce citačního rejstříku je považován [[Eugene Garfield]]. Ten v roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science, aby se '''systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací''' se srozumitelnými '''citačními zvyklostmi'''. V roce 1963 představil svůj první citační index ([[Science Citation Index]]). Již roku 1958 založil Institut pro vědecké informace ('''Institute for Scientific Information (ISI''')&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
# [[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
# komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi&lt;br /&gt;
# možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí&lt;br /&gt;
# určování kvality vědeckých časopisům&amp;lt;ref&amp;gt;Citační rejstříky. In: WikiKnihovna [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problémy citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
Objektivnost a [[informace|informační]] hodnota citačních rejstříků je ovlivněna řadou faktorů subjektivního charakteru. Zde narážíme na problematiku etiky vědecké práce, popř. na [[citační etika|citační etiku]]. Autoři mohou záměrně necitovat jiného autora, nebo ho naopak citovat stále. Objevovat se mohou také jevy jako hromadné citování, vzájemné citování, citování sama sebe, umělá spoluautorství, osobní kontakty, profesionální nátlak apod. Dalším nedostatkem je fakt, že bez nahlédnutí do '''primárního pramene''' nemůžeme zjistit, jaký postoj vlastně autor k citované práci zaujímá, zda ji hodnotí kladně, nebo ji naopak kritizuje.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;kde&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
'''polytematické''' - zahrnují více oblastí vědy&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters (WOS)|Thomson Reuters]] / ISI &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]] &lt;br /&gt;
'''oborové'''&lt;br /&gt;
* v rámci [[databáze]] Medline (http://www.medline.com)&lt;br /&gt;
* [[astronomie]], [[fyzika]] - NASA ADS (http://adsabs.harvard.edu)&lt;br /&gt;
* medicínský citač index Národní [[lékařské knihovny]] (http://www.nlk.cz)&lt;br /&gt;
* preprintová digitální knihovna pro fyziku v Los Alamos (http://www.lanl.gov)&lt;br /&gt;
'''specializované''' – jsou orientovány na specifickou formu vědecké [[komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[patenty|patentový]] citační rejstřík Derwent Innovation Index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější citační rejstříky ===&lt;br /&gt;
* '''SCI''' = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních, lékařských a technických vědách&lt;br /&gt;
* '''SSCI''' = Social Science Citation Index (od r. 1969) – zaměřený na společenské vědy&lt;br /&gt;
* '''AHCI''' = Arts and Humanities Citation Index (od r. 1978) – obsahuje data z oblasti humanitních věd a umění&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://webofknowledge.com Thomson Reuters (WOS)]&lt;br /&gt;
* [http://www.scopus.com Scopus]&lt;br /&gt;
* [http://scholar.google.com Scholar Google]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační analýza, databázový nástroj, Eugene Garfield, bibliografická databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14437</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14437"/>
		<updated>2015-01-19T09:20:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14436</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=14436"/>
		<updated>2015-01-19T09:19:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je '''[[informace]], kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Skoček. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Available from: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[Cyberstalking|kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;bc&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=14435</id>
		<title>Citační rejstřík</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=14435"/>
		<updated>2015-01-19T09:10:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Citační rejstřík''' (též citační index) je '''databázový nástroj''' [[citační analýza|citační analýzy]]. Je to '''sekundární informační pramen'''. Jeho cílem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť, oborů, atd. Jedná se o '''seznam publikovaných článku opatřený výčtem jejich citací v daném časovém období'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podstata citačních rejstříků všeobecně spočívá v tom, že každý vědec zpravidla při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců, kolegů, vychází z nich, navazuje na ně, kritizuje je, či s jejich myšlenkami souhlasí. To se ve výsledku projevuje tak, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje. Každá citující práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků a následně může být sama citována zase jinými autory.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otec citačního rejstříku ===&lt;br /&gt;
Za otce citačního rejstříku je považován [[Eugene Garfield]]. Ten v roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science, aby se '''systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací''' se srozumitelnými '''citačními zvyklostmi'''. V roce 1963 představil svůj první citační index ([[Science Citation Index]]). Již roku 1958 založil Institut pro vědecké informace ('''Institute for Scientific Information (ISI''')&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
# [[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
# komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi&lt;br /&gt;
# možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí&lt;br /&gt;
# určování kvality vědeckých časopisům&amp;lt;ref&amp;gt;Citační rejstříky. In: WikiKnihovna [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problémy citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
Objektivnost a informační hodnota citačních rejstříků je ovlivněna řadou faktorů subjektivního charakteru. Zde narážíme na problematiku etiky vědecké práce, popř. na [[citační etika|citační etiku]]. Autoři mohou záměrně necitovat jiného autora, nebo ho naopak citovat stále. Objevovat se mohou také jevy jako hromadné citování, vzájemné citování, citování sama sebe, umělá spoluautorství, osobní kontakty, profesionální nátlak apod. Dalším nedostatkem je fakt, že bez nahlédnutí do '''primárního pramene''' nemůžeme zjistit, jaký postoj vlastně autor k citované práci zaujímá, zda ji hodnotí kladně, nebo ji naopak kritizuje.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
polytematické - zahrnují více oblastí vědy&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / ISI (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]] (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
oborové&lt;br /&gt;
* v rámci databáze Medline (http://www.medline.com)&lt;br /&gt;
* astronomie, fyzika - NASA ADS (http://adsabs.harvard.edu)&lt;br /&gt;
* medicínský citač index Národní lékařské knihovny (http://www.nlk.cz)&lt;br /&gt;
* preprintová digitální knihovna pro fyziku v Los Alamos (http://www.lanl.gov)&lt;br /&gt;
specializované – jsou orientovány na specifickou formu vědecké komunikace&lt;br /&gt;
* patentový citační rejstřík Derwent Innovation Index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější citační rejstříky ===&lt;br /&gt;
* '''SCI''' = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních, lékařských a technických vědách&lt;br /&gt;
* '''SSCI''' = Social Science Citation Index (od r. 1969) – zaměřený na společenské vědy&lt;br /&gt;
* '''AHCI''' = Arts and Humanities Citation Index (od r. 1978) – obsahuje data z oblasti humanitních věd a umění&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační analýza, databázový nástroj, Eugene Garfield, bibliografická databáze&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=13713</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=13713"/>
		<updated>2015-01-06T19:56:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „== Digitální stopa == === Co je digitální stopa? === Digitální stopa je '''informace, kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tv…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Digitální stopa ==&lt;br /&gt;
=== Co je digitální stopa? ===&lt;br /&gt;
Digitální stopa je '''informace, kterou po sobě zanechá uživatel digitálních služeb'''. Tvoří ji soubor informací, které za sebou uživatel zanechává (ať již '''vědomě, či nevědomě''') během svého pohybu po síti.&amp;lt;ref&amp;gt;Digital footprint. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_footprint&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - informace '''vědomě''' zanechané &lt;br /&gt;
* příspěvky a komentáře na veřejných stránkách&lt;br /&gt;
* blogy, osobní webové stránky&lt;br /&gt;
* fotografie a videa nahraná a sdílená prostřednictvím patřičných serverů či členství v zájmových skupinách a fórech&lt;br /&gt;
* profily na [[sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - informace ukládané '''bez zásahu''' uživatele&lt;br /&gt;
* data, vznikající bez záměru&lt;br /&gt;
* záznamy aktivit uživatele v online prostředí&lt;br /&gt;
* data představující výčet navštívených webových stránek, četnost a čas jejich návštěv&lt;br /&gt;
* činnosti na jednotlivých stránkách &lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace či kontext a provázání jednotlivých dat&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy [online]. Praha, 2012 [cit. 2014-12-30]. Available from: file:///C:/Documents%20and%20Settings/Oem/Dokumenty/Downloads/BPTX_2010_2__0_288785_0_108486.pdf. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* Krádeže identity&lt;br /&gt;
* Omezování soukromí&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]], [[kyberstalking]]&lt;br /&gt;
* Možnost zveřejnění osobních údajů, názorů a postojů&lt;br /&gt;
* Zdroj informací pro personalisty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Minimalizace následků ===&lt;br /&gt;
* Používání více přihlašovacích jmen a přezdívek&lt;br /&gt;
* Používání více hesel netriviální složitosti&lt;br /&gt;
* Nevyužívání pracovní či školní emailové adresy tam, kde to není potřeba&lt;br /&gt;
* Používání více e-mailových adres, které si nejsou příliš podobné&lt;br /&gt;
* Pamatujte, že ne vždy je možné si zajistit plnou anonymitu&lt;br /&gt;
* Pečlivý výběr umístění fotografií&lt;br /&gt;
* Pravidelná kontrola stopy skrze vyhledávače&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy. In: Www.rvp.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://dum.rvp.cz/materialy/digitalni-stopy.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné co můžeme udělat je, '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. K tomuto účelu vzniklo mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' např. Google Ad Preferences.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' - Me on the web&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' - Do not Track, Opt-outs, Softwarové řešení, Anonymní prohlížení&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální stopy [online]. Praha, 2012 [cit. 2014-12-30]. Available from: file:///C:/Documents%20and%20Settings/Oem/Dokumenty/Downloads/BPTX_2010_2__0_288785_0_108486.pdf. Bakalářská práce. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=13697</id>
		<title>Citační rejstřík</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=13697"/>
		<updated>2015-01-06T19:19:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Citační rejstřík''' (též citační index) je '''databázový nástroj''' [[citační analýza|citační analýzy]]. Je to '''sekundární informační pramen'''. Jeho cílem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť, oborů, atd. Jedná se o '''seznam publikovaných článku opatřený výčtem jejich citací v daném časovém období'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podstata citačních rejstříků všeobecně spočívá v tom, že každý vědec zpravidla při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců, kolegů, vychází z nich, navazuje na ně, kritizuje je, či s jejich myšlenkami souhlasí. To se ve výsledku projevuje tak, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje. Každá citující práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků a následně může být sama citována zase jinými autory.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otec citačního rejstříku ===&lt;br /&gt;
Za otce citačního rejstříku je považován [[Eugene Garfield]]. Ten v roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science, aby se '''systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací''' se srozumitelnými '''citačními zvyklostmi'''. V roce 1963 představil svůj první citační index ([[Science Citation Index]]). Již roku 1958 založil Institut pro vědecké informace ('''Institute for Scientific Information (ISI''')&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
# [[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
# komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi&lt;br /&gt;
# možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí&lt;br /&gt;
# určování kvality vědeckých časopisům&amp;lt;ref&amp;gt;Citační rejstříky. In: WikiKnihovna [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problémy citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
Objektivnost a informační hodnota citačních rejstříků je ovlivněna řadou faktorů subjektivního charakteru. Zde narážíme na problematiku etiky vědecké práce, popř. na [[citační etika|citační etiku]]. Autoři mohou záměrně necitovat jiného autora, nebo ho naopak citovat stále. Objevovat se mohou také jevy jako hromadné citování, vzájemné citování, citování sama sebe, umělá spoluautorství, osobní kontakty, profesionální nátlak apod. Dalším nedostatkem je fakt, že bez nahlédnutí do '''primárního pramene''' nemůžeme zjistit, jaký postoj vlastně autor k citované práci zaujímá, zda ji hodnotí kladně, nebo ji naopak kritizuje.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
polytematické - zahrnují více oblastí vědy&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / ISI (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]] (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
oborové&lt;br /&gt;
* v rámci databáze Medline (http://www.medline.com)&lt;br /&gt;
* astronomie, fyzika - NASA ADS (http://adsabs.harvard.edu)&lt;br /&gt;
* medicínský citač index Národní lékařské knihovny (http://www.nlk.cz)&lt;br /&gt;
* preprintová digitální knihovna pro fyziku v Los Alamos (http://www.lanl.gov)&lt;br /&gt;
specializované – jsou orientovány na specifickou formu vědecké komunikace&lt;br /&gt;
* patentový citační rejstřík Derwent Innovation Index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější citační rejstříky ===&lt;br /&gt;
* '''SCI''' = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních, lékařských a technických vědách&lt;br /&gt;
* '''SSCI''' = Social Science Citation Index (od r. 1969) – zaměřený na společenské vědy&lt;br /&gt;
* '''AHCI''' = Arts and Humanities Citation Index (od r. 1978) – obsahuje data z oblasti humanitních věd a umění&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: file:///C:/Documents%20and%20Settings/Oem/Dokumenty/Downloads/vavrikova_1.pdf. Studijní materiál. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační analýza, databázový nástroj, Eugene Garfield, bibliografická databáze&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=13693</id>
		<title>Citační rejstřík</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=13693"/>
		<updated>2015-01-06T19:00:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Citační rejstřík''' (též citační index) je '''databázový nástroj''' [[citační analýza|citační analýzy]]. Je to '''sekundární informační pramen'''. Jeho cílem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť, oborů, atd. Jedná se o '''seznam publikovaných článku opatřený výčtem jejich citací v daném časovém období'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podstata citačních rejstříků všeobecně spočívá v tom, že každý vědec zpravidla při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců, kolegů, vychází z nich, navazuje na ně, kritizuje je, či s jejich myšlenkami souhlasí. To se ve výsledku projevuje tak, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje. Každá citující práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků a následně může být sama citována zase jinými autory.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otec citačního rejstříku ===&lt;br /&gt;
Za otce citačního rejstříku je považován [[Eugene Garfield]]. Ten v roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science, aby se '''systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací''' se srozumitelnými '''citačními zvyklostmi'''. V roce 1963 představil svůj první citační index ([[Science Citation Index]]). Již roku 1958 založil Institut pro vědecké informace ('''Institute for Scientific Information (ISI''')&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
# [[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
# komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi&lt;br /&gt;
# možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí&lt;br /&gt;
# určování kvality vědeckých časopisům&amp;lt;ref&amp;gt;Citační rejstříky. In: WikiKnihovna [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problémy citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
Objektivnost a informační hodnota citačních rejstříků je ovlivněna řadou faktorů subjektivního charakteru. Zde narážíme na problematiku etiky vědecké práce, popř. na [[citační etika|citační etiku]]. Autoři mohou záměrně necitovat jiného autora, nebo ho naopak citovat stále. Objevovat se mohou také jevy jako hromadné citování, vzájemné citování, citování sama sebe, umělá spoluautorství, osobní kontakty, profesionální nátlak apod. Dalším nedostatkem je fakt, že bez nahlédnutí do '''primárního pramene''' nemůžeme zjistit, jaký postoj vlastně autor k citované práci zaujímá, zda ji hodnotí kladně, nebo ji naopak kritizuje.&amp;lt;ref group=&amp;quot;1&amp;quot;&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
polytematické - zahrnují více oblastí vědy&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / ISI (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]] (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
oborové&lt;br /&gt;
* v rámci databáze Medline (http://www.medline.com)&lt;br /&gt;
* astronomie, fyzika - NASA ADS (http://adsabs.harvard.edu)&lt;br /&gt;
* medicínský citač index Národní lékařské knihovny (http://www.nlk.cz)&lt;br /&gt;
* preprintová digitální knihovna pro fyziku v Los Alamos (http://www.lanl.gov)&lt;br /&gt;
specializované – jsou orientovány na specifickou formu vědecké komunikace&lt;br /&gt;
* patentový citační rejstřík Derwent Innovation Index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější citační rejstříky ===&lt;br /&gt;
* '''SCI''' = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních, lékařských a technických vědách&lt;br /&gt;
* '''SSCI''' = Social Science Citation Index (od r. 1969) – zaměřený na společenské vědy&lt;br /&gt;
* '''AHCI''' = Arts and Humanities Citation Index (od r. 1978) – obsahuje data z oblasti humanitních věd a umění&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: file:///C:/Documents%20and%20Settings/Oem/Dokumenty/Downloads/vavrikova_1.pdf. Studijní materiál. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=13687</id>
		<title>Citační rejstřík</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk&amp;diff=13687"/>
		<updated>2015-01-06T18:39:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: Založena nová stránka s textem „== Citační rejstřík ==  Citační rejstřík (též citační index) je '''databázový nástroj''' citační analýzy. Je to ''…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstřík ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační rejstřík (též citační index) je '''databázový nástroj''' [[citační analýza|citační analýzy]]. Je to '''sekundární informační pramen'''. Jeho cílem je mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, pracovišť, oborů, atd. Jedná se o '''seznam publikovaných článku opatřený výčtem jejich citací v daném časovém období'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podstata citačních rejstříků všeobecně spočívá v tom, že každý vědec zpravidla při své práci zhodnocuje také poznatky svých předchůdců, kolegů, vychází z nich, navazuje na ně, kritizuje je, či s jejich myšlenkami souhlasí. To se ve výsledku projevuje tak, že při zveřejnění výsledků své vlastní práce použité zdroje a autory cituje. Každá citující práce se tak stává potenciálním zdrojem poznatků a následně může být sama citována zase jinými autory.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otec citačního rejstříku ===&lt;br /&gt;
Za otce citačního rejstříku je považován [[Eugene Garfield]]. Ten v roce 1955 navrhl v článku v uznávaném časopise Science, aby se '''systematicky shromažďovaly citace vědeckých publikací''' se srozumitelnými '''citačními zvyklostmi'''. V roce 1963 představil svůj první citační index ([[Science Citation Index]]). Již roku 1958 založil Institut pro vědecké informace ('''Institute for Scientific Information (ISI''')&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-30]. Available from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
# [[bibliografická databáze]]&lt;br /&gt;
# komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi&lt;br /&gt;
# možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí&lt;br /&gt;
# určování kvality vědeckých časopisům&amp;lt;ref&amp;gt;Citační rejstříky. In: WikiKnihovna [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problémy citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
Objektivnost a informační hodnota citačních rejstříků je ovlivněna řadou faktorů subjektivního charakteru. Zde narážíme na problematiku etiky vědecké práce, popř. na [[citační etika|citační etiku]]. Autoři mohou záměrně necitovat jiného autora, nebo ho naopak citovat stále. Objevovat se mohou také jevy jako hromadné citování, vzájemné citování, citování sama sebe, umělá spoluautorství, osobní kontakty, profesionální nátlak apod. Dalším nedostatkem je fakt, že bez nahlédnutí do '''primárního pramene''' nemůžeme zjistit, jaký postoj vlastně autor k citované práci zaujímá, zda ji hodnotí kladně, nebo ji naopak kritizuje.&amp;lt;ref&amp;gt;Kde hledat informace – sekundární prameny. In: Www.lib.jcu.cz [online]. 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-sekundarni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení citačních rejstříků ===&lt;br /&gt;
polytematické - zahrnují více oblastí vědy&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / ISI (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]] (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
oborové&lt;br /&gt;
* v rámci databáze Medline (http://www.medline.com)&lt;br /&gt;
* astronomie, fyzika - NASA ADS (http://adsabs.harvard.edu)&lt;br /&gt;
* medicínský citač index Národní lékařské knihovny (http://www.nlk.cz)&lt;br /&gt;
* preprintová digitální knihovna pro fyziku v Los Alamos (http://www.lanl.gov)&lt;br /&gt;
specializované – jsou orientovány na specifickou formu vědecké komunikace&lt;br /&gt;
* patentový citační rejstřík Derwent Innovation Index&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější citační rejstříky ===&lt;br /&gt;
* '''SCI''' = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních, lékařských a technických vědách&lt;br /&gt;
* '''SSCI''' = Social Science Citation Index (od r. 1969) – zaměřený na společenské vědy&lt;br /&gt;
* '''AHCI''' = Arts and Humanities Citation Index (od r. 1978) – obsahuje data z oblasti humanitních věd a umění&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-30]. Available from: file:///C:/Documents%20and%20Settings/Oem/Dokumenty/Downloads/vavrikova_1.pdf. Studijní materiál. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=13681</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=13681"/>
		<updated>2015-01-06T17:59:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Neurokybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální identit]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11083</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11083"/>
		<updated>2014-12-01T19:09:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9525</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9525"/>
		<updated>2014-11-24T20:50:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9519</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9519"/>
		<updated>2014-11-24T20:44:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7917</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7917"/>
		<updated>2014-11-10T20:45:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7564</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7564"/>
		<updated>2014-11-04T19:43:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační bezpečnost]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7556</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7556"/>
		<updated>2014-11-04T17:08:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Strnadova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Strnadova</name></author>
		
	</entry>
</feed>