<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Talirova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza.Talirova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tereza.Talirova"/>
	<updated>2026-04-21T10:17:04Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42665</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42665"/>
		<updated>2017-01-18T17:51:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: /* Směry logiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Etika&amp;quot;&amp;gt;NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Neformální logika''' - studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* '''Formální logika''' - definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&lt;br /&gt;
* '''Matematická logika''' - ve 20. století se logika stala nástrojem matematiků a matematikové sami se jí začali zabývat. Zajímají se o formální, matematické, vlastnosti logických systémů (jako jsou konsistence, úplnost, splnitelnost, a řada dalších); kvůli tomu pak navrhují alternativní systémy či systematizace (axiomatizace, či formální interpretace) nebo formální rozpracování základních logických aparátů. Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu&amp;lt;ref name=&amp;quot;Matematicka&amp;quot;&amp;gt;Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
* b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
* '''Logická sémantika''' - Fundamentální otázkou logické sémantiky je: &amp;quot;O čem vlastně mluvíme&amp;quot;. Ta navrhuje či uplatňuje teorie významu (a jiných relevantních pojmů), které mají podložit zkoumání jazyka pro potřeby jak logiků, tak i lingvistů (nesmíme tu opomenout také problematiku počítačových aplikací zacházejících nějak s jazykem). Teorie významu ve spojení s určitým logickým systémem umožňuje analýzu přirozeného jazyka. Pro zjištění (a zajištění) vyplývání, odvození, závěru z premis je třeba dobře vědět, a tedy zkoumat, o čem se v daných větách určitého argumentu mluví. Je potřeba provádět dostatečné analýzy vět vcházejících v úsudek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;logika2&amp;quot;&amp;gt;Jiří Raclavský, Co je a k čemu je logika dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2001/raclavsky_logika.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = David Hrbek 14.1&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = David Hrbek 14.1}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42664</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42664"/>
		<updated>2017-01-18T17:50:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: /* Směry logiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Etika&amp;quot;&amp;gt;NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Neformální logika''' - studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* '''Formální logika''' - definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&lt;br /&gt;
* '''Matematická logika''' - ve 20. století se logika stala nástrojem matematiků a matematikové sami se jí začali zabývat. Zajímají se o formální, matematické, vlastnosti logických systémů (jako jsou konsistence, úplnost, splnitelnost, a řada dalších); kvůli tomu pak navrhují alternativní systémy či systematizace (axiomatizace, či formální interpretace) nebo formální rozpracování základních logických aparátů. Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu&amp;lt;ref name=&amp;quot;Matematicka&amp;quot;&amp;gt;Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
* '''Logická sémantika''' - Fundamentální otázkou logické sémantiky je: &amp;quot;O čem vlastně mluvíme&amp;quot;. Ta navrhuje či uplatňuje teorie významu (a jiných relevantních pojmů), které mají podložit zkoumání jazyka pro potřeby jak logiků, tak i lingvistů (nesmíme tu opomenout také problematiku počítačových aplikací zacházejících nějak s jazykem). Teorie významu ve spojení s určitým logickým systémem umožňuje analýzu přirozeného jazyka. Pro zjištění (a zajištění) vyplývání, odvození, závěru z premis je třeba dobře vědět, a tedy zkoumat, o čem se v daných větách určitého argumentu mluví. Je potřeba provádět dostatečné analýzy vět vcházejících v úsudek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;logika2&amp;quot;&amp;gt;Jiří Raclavský, Co je a k čemu je logika dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2001/raclavsky_logika.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = David Hrbek 14.1&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = David Hrbek 14.1}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42663</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42663"/>
		<updated>2017-01-18T17:49:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny&amp;lt;ref name=&amp;quot;Etika&amp;quot;&amp;gt;NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Neformální logika''' - studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* '''Formální logika''' - definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&lt;br /&gt;
* '''Matematická logika''' - ve 20. století se logika stala nástrojem matematiků a matematikové sami se jí začali zabývat. Zajímají se o formální, matematické, vlastnosti logických systémů (jako jsou konsistence, úplnost, splnitelnost, a řada dalších); kvůli tomu pak navrhují alternativní systémy či systematizace (axiomatizace, či formální interpretace) nebo formální rozpracování základních logických aparátů. Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu&amp;lt;ref name=&amp;quot;Matematicka&amp;quot;&amp;gt;Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
* '''Logická sémantika''' - Fundamentální otázkou logické sémantiky je: &amp;quot;O čem vlastně mluvíme&amp;quot;. Ta navrhuje či uplatňuje teorie významu (a jiných relevantních pojmů), které mají podložit zkoumání jazyka pro potřeby jak logiků, tak i lingvistů (nesmíme tu opomenout také problematiku počítačových aplikací zacházejících nějak s jazykem). Teorie významu ve spojení s určitým logickým systémem umožňuje analýzu přirozeného jazyka. Pro zjištění (a zajištění) vyplývání, odvození, závěru z premis je třeba dobře vědět, a tedy zkoumat, o čem se v daných větách určitého argumentu mluví. Je potřeba provádět dostatečné analýzy vět vcházejících v úsudek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Matematicka&amp;quot;&amp;gt;Jiří Raclavský, Co je a k čemu je logika dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2001/raclavsky_logika.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = David Hrbek 14.1&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = David Hrbek 14.1}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42662</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=42662"/>
		<updated>2017-01-18T17:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují. &lt;br /&gt;
* Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu: &lt;br /&gt;
* a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
* b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = David Hrbek 14.1&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = David Hrbek 14.1}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=42661</id>
		<title>Syntaxe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=42661"/>
		<updated>2017-01-18T17:37:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků  daném jazyce&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce  - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Teaching&amp;quot;&amp;gt;Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Semantika&amp;quot;&amp;gt;CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Semantika2&amp;quot;&amp;gt;RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&lt;br /&gt;
* RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=42660</id>
		<title>Syntaxe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=42660"/>
		<updated>2017-01-18T17:36:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků  daném jazyce&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce  - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Teaching&amp;quot;&amp;gt;Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Semantika&amp;quot;&amp;gt;CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Semantika2&amp;quot;&amp;gt;RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&lt;br /&gt;
* RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=42659</id>
		<title>Syntaxe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=42659"/>
		<updated>2017-01-18T17:35:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)&lt;br /&gt;
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků  daném jazyce&amp;lt;ref name=&amp;quot;Diderot&amp;quot;&amp;gt;Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce  - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Teaching&amp;quot;&amp;gt;Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Semantika&amp;quot;&amp;gt;CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Semantika2&amp;quot;&amp;gt;RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&lt;br /&gt;
* RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=40709</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=40709"/>
		<updated>2016-12-27T10:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||[[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[Arkadij Vasiljevič Sokolov]]||[[Bill Gates]]+[[Eugene Garfield]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova''||[[Technologická Singularita|Technologická Singularita]]||[[URL]]||[[Affective Computing |Affective Computing]]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[nové heslo 2]]||[[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40708</id>
		<title>Elektronické publikování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A9_publikov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=40708"/>
		<updated>2016-12-27T10:03:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za '''elektronické publikování''' lze považovat v podstatě jakékoliv zpřístupňovaní dokumentů v elektronické (digitální) podobě určitému okruhu uživatelů. Jako u klasického publikování předchází vydání řada přípravných (produkčních) kroků v podobě tvorby, zachycení, transformace i ukládání a diseminace dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani Elektronické publikování]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proces a přenos elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z procesu vyplývá, že elektronické publikování '''začíná jako''' činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: '''tvorba dokumentů''' s využitím kancelářské výpočetní techniky. Pokud jsou výsledky této činnosti zpřístupněny určité skupině uživatelů, například v rámci výzkumných týmů v podnikovém intranetu, lokální síti nebo i síti globální, pak se skutečně jedná o jistou formu elektronického publikování. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveřejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná stať, tabulky statistických dat, databáze) tak, '''aby tyto dokumenty byly přístupné''' pouze určité skupině uživatelů '''v rámci dané sítě'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Navíc je přenos informací elektronickou cestou rychlý a má díky celosvětové počítačové síti široký (globální) dosah a také většina informačních zdrojů je k dispozici v elektronické podobě. Proto elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblasti komerce (e-business, e-banking), vědy, kultury, umění, státní správy (e-demokracie, e-goverment) i vzdělávání (e-learning), ale nesmíme zapomenout ani na oblast běžné komunikace - elektronickou poštu (e-mail).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronické publikování a XML&amp;quot;&amp;gt; [http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf Elektronické publikování a XML]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie elektronického publikování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Než světlo světa spatřila první elektronická kniha a mohl být odstartován proces elektronického publikování, mělo před sebou lidstvo několik zásadních objevů, které jak jinak začalo [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo ''objevem písma''] (4 500 let před naším letopočtem), následně ''úpravou dokumentů'', kdy v průběhu 12. století došlo k oddělení slov a odstavců, až po revoluci nejznámější, [[Johannes Gutenberg|Gutenbergovu]], která vizuální podobu textu (neboli harmonizaci písmoobrazu) dovedla k ''mechanické dokonalosti''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po Guttenbergově revoluci se také začal rozšiřovat tzv. ''&amp;quot;individuální tisk&amp;quot;'', kam můžeme řadit psací stroje; rozvíjelo se také písemnictví v institucích, jako např. tiskárny, knihovny a univerzity. A pak přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Wilhelm_Leibniz Leibnitz] s binárním systémem jedniček a nul a s ním i '''koncept digitalizace''', který poprvé představil ve svém článku z roku 1705 (kde také zmínil čtyři základní systémy: sčítaní, odečítání, násobení a dělení); dalších 20 let se pak věnoval vývoji mechanického počítače. Významnější pokrok ale přinesl až informatik [[Alan Turing|Alan Turing]]. Ten se věnoval například otázce rozhodování (jestli dokážeme vše spočítat; tj. popsat pomoci formálních matematických algoritmů) a vymyslel matematický stroj &amp;quot;turing machine&amp;quot;, který ale nikdy nepostavil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každopádně vývoj pokračoval dál a ve '''40. letech vznikly první počítače''', objevila se myš, kterou vymyslel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Douglas_Engelbart Douglas Engelbart] a samozřejmě [[World Wide Web|World Wide Web]], který představil Tim Berners-Lee. Nicméně '''koncept moderních počítačů, internetu a sociálního čtení''' představil de facto již v roce 1945 [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]], ve svém konceptu [[Memex|Memex]]. Zajímavé možnosti, jak by se dal počítač využít pro &amp;quot;normální lidi&amp;quot;, představil i již zmiňovaný Douglas Englebart ve svém příspěvku v prosinci roku 1968, ale tehdy ještě předběhl svou dobu; počítače byly obrovské, stály miliony dolarů a používali je takřka výhradně jen vědci a armáda.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku&amp;quot;&amp;gt; [http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až následkem všech těchto událostí/vynálezů mohl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_S._Hart Michael S. Hart] vytvořit první [[Elektronická kniha|elektronickou knihu]] v podobě Deklarace nezávislosti Spojených států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie elektronických knih v datech: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Stručná historie elektronických knih v datech&amp;quot;&amp;gt; [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861 Stručná historie elektronických knih v datech]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Michael_and_Greg_at_HOPE_Conference.jpg|250px|náhled|vpravo|Michael Stern Hart and Gregory Newby, founders of Project Gutenberg, project to digitize public domain books as e-texts]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1971 Michael S. Hart spouští [[Projekt Gutenberg]] (první elektronická kniha)&lt;br /&gt;
* 1992 Společnost Voyager Company nabízí elektronické knihy na CD-ROM&lt;br /&gt;
* 1992 Firma Book Stacks Unlimited začala s prodejem tištěných knih online&lt;br /&gt;
* 1993 Zahur Klemath Zapata vytvořil první softwarovou čtečku e-knih Digital Book Version 1&lt;br /&gt;
* 1993 Firma Digital Book nabízí prvních 50 e-knih na floppy disku ve formátu DBF (Digital Book Fomat)&lt;br /&gt;
* 1993 Vzniká projekt volně přístupných online knih na Internetu Bibliobytes&lt;br /&gt;
* 1995 Knižní obchod Amazon.com začíná prodávat knihy na internetu&lt;br /&gt;
* 1997 [[Projekt Gutenberg]] nabízí 1 000 public domain knih online&lt;br /&gt;
* 1998 Kim Blaggová obdržela jako první ISBN pro elektronickou knihu&lt;br /&gt;
* 1999 Nové webové stránky nabízející elektronické knihy v angličtině: eReader.com, eReads.com&lt;br /&gt;
* 2000 Společnost Microsoft vydala Microsoft Reader s technologií ClearType&lt;br /&gt;
* 2000 Stephen King, nabízí svůj román [https://en.wikipedia.org/wiki/Riding_the_Bullet &amp;quot;Riding the Bullet&amp;quot;] '''pouze v elektronické podobě'''&lt;br /&gt;
* 2005 Spuštěna služba Bookboon.com umožňující stahování public domain knih&lt;br /&gt;
* 2006 Sony představuje čtečku Sony Reader s technologií e-ink&lt;br /&gt;
* 2007 Amazon vstupuje na americký trh s revoluční čtečkou knih Kindle&lt;br /&gt;
* 2007 Bookeen začíná prodávat v Evropě četečku Cybook Gen3&lt;br /&gt;
* 2008 Adobe a Sony uzavřely dohodu na spolupráci v oblasti technologií čteček a [[DRM]] ochrany&lt;br /&gt;
* 2008 Společnost BooksOnBoard jako první nabízí knihy pro iPhone&lt;br /&gt;
* 2009 Startuje projekt Myebook.com jako otevřená (samo) publikační platforma pro autory a vydavatele&lt;br /&gt;
* 2009 Počet stažených knih na serveru Bookboon.com dosahuje 10 miliónů&lt;br /&gt;
* 2010 Apple uvádí v dubnu na trh tablet iPad s aplikací pro elektronické knihy jménem iBooks&lt;br /&gt;
* 2010 Společnost Amazon.com oznamuje, že ve druhém čtvrtletí '''počet prodaných elektronických knih překonal prodej knih vázaných'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronická publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[Elektronická kniha|elektronická kniha]] (eBook) se nejčastěji používá pro označení digitálního ekvivalentu tištěné publikace. Tímto pojmem bývají označovány různé souborové formáty publikací, a to jak zcela obecné, tak i speciálně určené právě pro čtečky elektronických publikací. Jako elektronická kniha může být rovněž označena publikace elektronicky dostupná prostřednictvím internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dříve byly vyhotovovány elektronické knihy především ve formátech .txt, .htm, .html, .chm, .pdf, .ps, .lit, .pdb, .prc, .mobi,.epub, .azw, .opf, .tr2, .tr3, pkg, .ceb, .xeb, bin, .lbr, lrf .lrx, .pdf, .dnl, .exe, .djvu, .xml, .fb2, dtb, aeh ale i mnohé další. Nyní je nejrozšířenějším formátem HTML5 a to kvůli jeho interaktivním možnostem, jenž lze nejvíce uplatnit v didaktické literatuře.&lt;br /&gt;
Množství formátů odpovídá fázi vývoje technologií. Podobně tomu bylo například u videa i fotografií. Z velkého množství formátů se stal nejrozšířenějším MPEG a JPEG. Dnes se automaticky předpokládá, že si uživatelé zasílají fotografie ve formátu JPEG (.jpg), přestože stále existuje řada formátů používaných v IT.&amp;lt;ref name=&amp;quot;eBook&amp;quot;&amp;gt; [http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf  MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronický self-publishing ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedených a často používaných platforem pro self-publishing&amp;lt;ref name=&amp;quot;self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt; dnes existuje poměrně velké množství. Všechny však poskytují jednu základní funkci, a to možnost autorovi vydat a šířit knihu bez pomoci nakladatele. V mnoha ohledech se však od sebe odlišují a pro různé autory nejsou stejně vhodné. Existují tři základní možnosti, jak vydat e-knihu bez nakladatele:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vydávání mimo platformy (zveřejnění knihy v (1) textových či (2) specializovaných formátech)&lt;br /&gt;
* Vydávání na nezávislých platformách&lt;br /&gt;
* Vydávání na platformách velkých společností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý ze způsobů vydání e-knihy s sebou nese specifické požadavky na autora a zahrnuje jistá pozitiva i negativa. Celosvětově nejběžnější metodou elektronického self-publishingu je dnes používání publikačních platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydávání na nezávislých platformách: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Níže uvedené publikační platformy představují služby, které jsou široce používané nebo nějakým způsobem významné. Jejich výčet však rozhodně není úplný. Elektronický self-publishing, tedy vydávání bez nakladatelů, se v současnosti velmi rychle vyvíjí a nové aplikace a nástroje v této oblasti rychle přibývají. Platformy zastoupené níže nicméně reprezentují všeobecně respektovaný základ, s nímž se nějakým způsobem setkává většina autorů v západním světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;Elektronický self-publishing&amp;quot;&amp;gt; [http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast Platformy pro elektronický self-publishing]. [online]. [cit. 2016-11-10].&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.smashwords.com/ Smashwords]&lt;br /&gt;
Smashwords je v současnosti jedním z největších globálních vydavatelů a distributorů e-knih nezávislých autorů. Založil ho Mark Coker, známý podnikatel a vizionář na poli nezávislého publikování v roce 2008. Smashwords v současné době představuje po Kindle Direct Publishing pravděpodobně druhou nejznámější publikační platformu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.lulu.com/ Lulu]&lt;br /&gt;
Společnost Lulu byla založena v roce 2002 a do současnosti vydala přes milion 700 tisíc titulů. Je tedy jednou z nejstarších publikačních platforem vůbec. S přibývající konkurencí její popularita klesá, stále však patří mezi nejčastěji využívané nástroje pro nezávislé autory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://publi.cz/ Publi.cz] [[Soubor:Ecuni app ios 01.PNG|250px|náhled|vpravo|Aplikace eCUNI iOS (iPad) - nabídka IVM]]&lt;br /&gt;
Publi.cz je elektronický multiplatformní publikační systém, jenž vychází z koncepce eMUNI, který vyvinula Masarykova univerzita ve spolupráci se společností Code Creator. Ačkoliv tuto platformu zpočátku využívaly především univerzity (eMUNI, eCUNI, eUPOL, eCVUT, eOSU, eTUL apod.) společně se středním odborným školstvím, nyní se začíná hojně využívat i v nakladatelské sféře. Její velkou devízou pro autory je možnost vytvářet interaktivní výukové materiály na rozdíl od distribuce prostých PDF dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.bookbaby.com/ BookBaby]&lt;br /&gt;
Služba BookBaby byla založena roku 2011 a od počátků v sobě spojovala funkce publikační platformy, distributora e-knih a do jisté míry také e-shop. V současné době je propojena s mnoha velkými i menšími knižními obchody (včetně Amazonu, Apple iBooks, Kobo, Barnes &amp;amp; Noble a dalšími) ve 170 zemích světa. BookBaby si ponechává 15 % z ceny e-knih; 85 % připadá autorovi. Pokud si autor vydání své knihy na platformě BookBaby sám zaplatí, dostává z prodejů plnou částku a BookBaby si v takovém případě neponechává nic. BookBaby autorům nabízí také vydání tištěné knihy, nejedná se tedy pouze o službu pro tvorbu e-knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://sellfy.com/ Sellfy]&lt;br /&gt;
Sellfy je platforma pro distribuci digitálního obsahu; e-knihy jsou tedy jen jedním z více druhů médií, které lze s pomocí Sellfy poskytovat zákazníkům. Mezi službami, které v tomto článku představuji, je Sellfy výjimečná a poněkud odlišná. Není to typická platforma pro tvorbu e-knih, ale spíše nástroj, který zjednodušuje celý proces vydání, distribuce, plateb, marketingu a dalších prvků, z nichž poskytování e-knih sestává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://kdp.amazon.com/ Kindle Direct Publishing]&lt;br /&gt;
Kindle Direct Publishing (KDP) je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším systémem pro elektronické vydávání bez nakladatelů. Pochází od společnosti Amazon, která ho spustila v roce 2007 - tedy ve stejném roce, kdy se začal vyrábět Kindle první generace. KDP je díky svému rozšíření a účinnému marketingu pro americké nezávislé autory často první volbou při vydávání e-knihy. Stojí-li autor o komerční úspěch nebo o rozšíření knihy mezi co nejširší skupinu čtenářů, musí - minimálně na americkém trhu - kromě jiných platforem použít právě Kindle Direct Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.kobo.com/writinglife Kobo Writing Life]&lt;br /&gt;
Kobo je kanadsko-japonská společnost, mezi jejíž aktivity patří výroba čteček e-knih, provozování online knihkupectví a od roku 2009 také vývoj publikační platformy Writing Life. Ač není společnost Kobo v České republice známá, jedná se o jednoho z největšího prodejce hardwarových čteček; v Kanadě drží čtečky Kobo v počtu prodejů první místo, v Japonsku jsou na místě druhém. V katalogu Kobo se v současnosti nachází 4 miliony e-knih jak od nakladatelů, tak od nezávislých spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.nookpress.com/ NOOK Press]&lt;br /&gt;
NOOK Press je publikační platforma vyvíjená společností Barnes &amp;amp; Noble od roku 2013; je nástupkyní zrušené platformy PubIt!, ale v různých ohledech na ni navazuje. Při vývoji NOOK Press byly zohledněny názory a připomínky autorů publikujících na PubIt!; byly také využity některé funkce poskytované publikační platformou FastPencil, s níž Barnes &amp;amp; Noble spolupracuje. Záměrem B&amp;amp;N je vytvořit nástroj jak pro americký, tak mezinárodní trh: v současnosti je NOOK Press oficiálně použitelný a podporovaný také v několika evropských zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROBOT, Vít. Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení. ''Elektronické knihy - současný stav, perspektivy a budoucnost čtení'' / Vít Krobot ; vedoucí práce Anna Stöcklová ; oponent práce Jiří Souček [online]. 2011, 54 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97861&lt;br /&gt;
* JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 1999, 3(3), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
* Kapitola 1. Elektronické publikování: elektronické publikování a XML [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://old.gis.zcu.cz/studium/Materialy_text/publikovani.pdf&lt;br /&gt;
* RYLICH, Jan. Čtení a zprostředkování literatury v digitálním věku. ''Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti'' [online]. 2015, 19(10), 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/cteni-a-zprostredkovani-literatury-v-digitalnim-veku&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (1. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-1-cast&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Lukáš. Platformy pro elektronický self-publishing: charakteristiky a srovnání (2. část). ''Inflow'' [online]. 2014, 2014, 1 [cit. 2016-11-10]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/platformy-pro-elektronicky-self-publishing-charakteristiky-srovnani-2-cast&lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronické učebnice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3436803/; &lt;br /&gt;
* ČERVENÝ, Igor. Elektronická kniha / knihovna [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/VISK%202/2015/Prezentace-eknihy/publi_e.pdf&lt;br /&gt;
* HEJNÝ, Jaroslav. MANUÁL PRO PRÁCI S ELEKTRONICKÝMI UČEBNICEMI [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.soubosonohy.cz/files/Petr%20Foto%20/manual_web.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Elektronická kniha]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronická čtečka knih]]&lt;br /&gt;
* [[Interaktivní výukové materiály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e-knihy, e-kniha, e-book, electronic book, publikování, elektronické publikování, e-publishing&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
|typografie = Tereza.Talirova, 27. 12. 2016&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Audioknihy&amp;diff=39913</id>
		<title>Diskuse:Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Audioknihy&amp;diff=39913"/>
		<updated>2016-12-07T18:46:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Založena nová stránka s textem „Reference opraveny.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Reference opraveny.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=39912</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=39912"/>
		<updated>2016-12-07T18:45:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OneHotBook === &lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=39911</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=39911"/>
		<updated>2016-12-07T18:38:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ O NÁS]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Ivan Kraus/Fonia]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA infoweb]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta_1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Vydavatelství Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OneHotBook === &lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref&amp;gt;www.eddica.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=39909</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=39909"/>
		<updated>2016-12-07T17:52:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*6.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*10.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*8.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín pátek a sobota 15-16.10.2016===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
sobota 15.10 sraz v 12.00, U kříže 8, Jinonice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
kdo pojede vlastním autem, sraz na místě ve 13.00&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
neděle 15.10. odjezd kolem 12 hodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Program===&lt;br /&gt;
Sobota 15.10&lt;br /&gt;
*13.00 příjezd &lt;br /&gt;
*14.00 editorské dovednosti: editace textu, šablony &lt;br /&gt;
* 16.00 kafe, pivo&lt;br /&gt;
*18.00 večeře&lt;br /&gt;
*20.00 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neděle 16.10&lt;br /&gt;
*8.30 snídaně&lt;br /&gt;
*9.30 editorské dovednosti - práce na vlastních heslech&lt;br /&gt;
*10.45 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*11.00 kontrola článků&lt;br /&gt;
*11.30 oběd&lt;br /&gt;
*12.30 závěr výjezdního semináře, úklid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Referenční služby]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[A. V. Sokolov]]||[[Bill Gates]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|&amp;lt;s&amp;gt;J''ana Jirikova''&amp;lt;/s&amp;gt;||[[Technologická singularita|''&amp;lt;s&amp;gt;Technologická singularita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo2&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Digitální demence]]||heslo 3náhrada [[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39339</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39339"/>
		<updated>2016-11-13T22:42:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují. &lt;br /&gt;
* Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu: &lt;br /&gt;
* a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
* b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39338</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39338"/>
		<updated>2016-11-13T22:41:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují. &lt;br /&gt;
* Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu: &lt;br /&gt;
* a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
* b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=39337</id>
		<title>Syntaxe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=39337"/>
		<updated>2016-11-13T22:41:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)&lt;br /&gt;
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků  daném jazyce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce  - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]].&lt;br /&gt;
* Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.&lt;br /&gt;
* RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=39335</id>
		<title>Syntaxe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=39335"/>
		<updated>2016-11-13T22:31:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''SYNTAX'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)&lt;br /&gt;
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků  daném jazyce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE ==&lt;br /&gt;
* Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce  - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]].&lt;br /&gt;
* Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://anthro.ucsc.edu/faculty/academic-personnel/singleton.php?&amp;amp;singleton=true&amp;amp;cruz_id=mda ANDERSON, Mark David]. ''Black and &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.garifunaresearch.com/ Garifuna Research Institute]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Literatura - Kultury Mezoameriky|Literatura - Kultury Mezoameriky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39334</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39334"/>
		<updated>2016-11-13T21:41:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: /* Významní logikové */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují. &lt;br /&gt;
* Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu: &lt;br /&gt;
* a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
* b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39333</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39333"/>
		<updated>2016-11-13T21:40:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují. &lt;br /&gt;
* Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu: &lt;br /&gt;
* a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
* b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Aristoteles|Aristoteles]]&lt;br /&gt;
* William Occam&lt;br /&gt;
* [[Gottfried Wilhelm Leibniz]]&lt;br /&gt;
* Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
* [[George Boole|George Boole]]&lt;br /&gt;
* Charles Peirce&lt;br /&gt;
* Georg Cantor&lt;br /&gt;
* [[Gottlob Frege|Gottlob Frege]]&lt;br /&gt;
* Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
* David Hilbert&lt;br /&gt;
* Bertrand Russell&lt;br /&gt;
* Henry Sheffer&lt;br /&gt;
* Emil Post&lt;br /&gt;
* Arend Heyting&lt;br /&gt;
* [[Alfred Tarski]]&lt;br /&gt;
* Alonzo Church&lt;br /&gt;
* Kurt Gödel&lt;br /&gt;
* J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
* Stephen Kleene&lt;br /&gt;
* [[Alan Turing|Alan Turing]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;br /&gt;
* NYTROVÁ, Olga a Marcela PIKÁLKOVÁ. Etika a logika v komunikaci. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-45-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Logika Wikipedia: Logika ]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Portál:Logika|Logika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravdivost, Nutná pravda, Logika, Historie logiky, Vývoj Logiky, Přední logikové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Logika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39332</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=39332"/>
		<updated>2016-11-13T21:06:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Logika''' (''z řeckého λoγoς'') zkoumá způsob vyvozování závěrů a způsob předpokladů. V běžné řeči se ,,logikou‘‘ označuje myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je účinným nástrojem mnoha vědních disciplín i každodenní mezilidské komunikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika je jednou z věd, jejichž cílem není předkládat člověku co si má myslet, ale spíše kultivovat jeho myšlení, poskytovat nástroje k zodpovězení otázky, jak můžeme myslet, aby byl v souladu se svými zájmy, potřebami a svým svědomím a aby dosahoval svých „komunikačních“ cílů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla součástí filozofie, studující obecně platící zákonitosti myšlení, v současnosti je považována za samostatnou disciplínu (logika klasická). Teoretické základy logiky (logika antická) byly položeny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* a) Aristotelem (formalizovaný systém, princip sporu, princip vyloučení třetího, učení o sylogismu)&lt;br /&gt;
* b) Eukleidem (odlišení axiómů od teorémů, první axiomatický systém)&lt;br /&gt;
* c) Stoiky (výroková logika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a byly rozpracovány ve středověku metodou Scholastiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filozoficky středověká logika byla ovlivněna sporem o povahu univerzálií a ve svých aplikacích byla spjata s teologií. Na základě středověké logiky byla v 17. století vyvinuta tzv. logika tradiční. F. Bacon položil na počátku novověku základy induktivní logiky (viz též indukce). V následné Leibnizově reformě logiky jsou anticipovány problémy logické syntaxe - logiky matematické a byla vyslovena myšlenka kalkulu. První kroky k uskutečnění Leibnizových myšlenek byly v díle B. Bolzana a G. Boolea, další rozvoj je spjat zejména s J. G. Fregen, D. Hilbertem, B. Russelem, A. N. Whiteheaden, K. Gödelem, A. Tarskim, J. Lukasiwiczem a dalšími. Zejména pod dojmem výsledků moderních věd (kvantová fyzika), byl probuzen intenzivnější zájem i o logiky staročínské a staroindické, které byly často stavěny na základech odlišných od evropské aristotelské logiky (preferují oproti pojmu kauzality pojem synchronicity, nepracují s principem sporu a vyloučení třetího). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Směry logiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Neformální logika studuje problematiku správné argumentace v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
2. Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují. &lt;br /&gt;
3. Pojmem matematická logika se obvykle myslí dvě různé oblasti výzkumu: &lt;br /&gt;
a) aplikace poznatků z oblasti formální logiky na matematiku (např. snaha „vnořit“ matematiku do logiky ve formě konečného systémů axiomů a odvozovacích pravidel);&lt;br /&gt;
b) aplikace matematických struktur a technik ve formální logice (např. teorie modelů, teorie důkazů, apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významní logikové ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles&lt;br /&gt;
William Occam&lt;br /&gt;
Gottfried Wilhelm Leibniz&lt;br /&gt;
Bernard Bolzano&lt;br /&gt;
George Boole&lt;br /&gt;
Charles Peirce&lt;br /&gt;
Georg Cantor&lt;br /&gt;
Gottlob Frege&lt;br /&gt;
Giuseppe Peano&lt;br /&gt;
David Hilbert&lt;br /&gt;
Bertrand Russell&lt;br /&gt;
Henry Sheffer&lt;br /&gt;
Emil Post&lt;br /&gt;
Arend Heyting&lt;br /&gt;
Alfred Tarski&lt;br /&gt;
Alonzo Church&lt;br /&gt;
Kurt Gödel&lt;br /&gt;
J. Barkley Rosser&lt;br /&gt;
Stephen Kleene&lt;br /&gt;
Alan Turing&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=38432</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=38432"/>
		<updated>2016-10-16T09:00:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Logika je neempirická vědní disciplína na pomezí matematiky, filosofie a informatiky.Studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“. Logika také nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny epistemologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást filosofie a částečně takové zařazení stále platí. Logika se výrazně rozvinula i v matematice, a tak je řazena i do matematiky. Některé části logiky mají blíž k filosofii, některé k matematice, proto se někdy rozlišuje matematická logika.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika má prakticky důležité aplikace v informatice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reserve: Tereza Talířová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=38428</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=38428"/>
		<updated>2016-10-16T08:59:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Logika je neempirická vědní disciplína na pomezí matematiky, filosofie a informatiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika není empirickou vědou o myšlení; studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“. Logika také nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny epistemologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást filosofie a částečně takové zařazení stále platí. Logika se výrazně rozvinula i v matematice, a tak je řazena i do matematiky. Některé části logiky mají blíž k filosofii, některé k matematice, proto se někdy rozlišuje matematická logika.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Logika má prakticky důležité aplikace v informatice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reserve: Tereza Talířová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=38337</id>
		<title>Syntaxe</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe&amp;diff=38337"/>
		<updated>2016-10-15T15:08:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reserve: Tereza Talířová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=38335</id>
		<title>Logika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Logika&amp;diff=38335"/>
		<updated>2016-10-15T15:04:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reserve: Tereza Talířová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38305</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talirova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38305"/>
		<updated>2016-10-15T14:41:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Zrušena verze 38298 od uživatele Tereza.Talirova (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tereza Talířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[kategorie: holky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Tereza.Talirova/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38298</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talirova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38298"/>
		<updated>2016-10-15T14:40:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tereza Talířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[kategorie: holky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Tereza.Talirova/pískoviště]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
naoko free&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38275</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talířová/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38275"/>
		<updated>2016-10-15T14:37:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Tereza.Talirova přesunul stránku Uživatel:Tereza.Tilerová/pískoviště na Uživatel:Tereza.Talířová/pískoviště&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;kočičky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tilerov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38276</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Tilerová/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tilerov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38276"/>
		<updated>2016-10-15T14:37:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Tereza.Talirova přesunul stránku Uživatel:Tereza.Tilerová/pískoviště na Uživatel:Tereza.Talířová/pískoviště&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Uživatel:Tereza.Talířová/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38254</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talířová/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38254"/>
		<updated>2016-10-15T14:34:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Tereza.Talirova přesunul stránku Uživatel:Tereza.Talirova/pískoviště na Uživatel:Tereza.Tilerová/pískoviště: bo bagr&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;kočičky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38255</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talirova/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38255"/>
		<updated>2016-10-15T14:34:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Tereza.Talirova přesunul stránku Uživatel:Tereza.Talirova/pískoviště na Uživatel:Tereza.Tilerová/pískoviště: bo bagr&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Uživatel:Tereza.Tilerová/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38227</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talířová/pískoviště</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Tal%C3%AD%C5%99ov%C3%A1/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&amp;diff=38227"/>
		<updated>2016-10-15T14:31:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Založena nová stránka s textem „kočičky“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;kočičky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38223</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talirova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38223"/>
		<updated>2016-10-15T14:30:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tereza Talířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[kategorie: holky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Tereza.Talirova/pískoviště]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38190</id>
		<title>Uživatel:Tereza.Talirova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza.Talirova&amp;diff=38190"/>
		<updated>2016-10-15T14:18:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza.Talirova: Založena nová stránka s textem „Tereza Talířová  kategorie: holky“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tereza Talířová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[kategorie: holky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza.Talirova</name></author>
		
	</entry>
</feed>