<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=TondachCZE</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=TondachCZE"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/TondachCZE"/>
	<updated>2026-04-22T19:10:25Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Socializace_jedince&amp;diff=60188</id>
		<title>Socializace jedince</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Socializace_jedince&amp;diff=60188"/>
		<updated>2020-05-15T07:47:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;TondachCZE: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Socializace jedince]]	(lat. socialis = společný) je proces, během kterého se jedinec jako biologický tvor stává prostřednictvím interakcí s druhými lidmi sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti s interiorizovanými normami, hodnotami a vzorci chování platnými v dané kultuře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*proces začíná okamžikem narození, v průběhu procesu socializace dochází k interakcím se sociálním prostředím a prostřednictvím těchto interakcí se člověk stává sociální bytostí&lt;br /&gt;
*biologický tvor: člověk je nezávislý organismus; přítomnost biologických dispozic; člověk je lidskou bytostí z hlediska svého potenciálu (tento potenciál by zůstal nerozvinutý, pokud by nedošlo k socializaci)&lt;br /&gt;
*interakce s druhými lidmi: vzájemné ovlivňování s okolím; dítě zpětně ovlivňuje okolí, které ho socializuje (např. [[sex]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*dyadické interakce: s primárním rodičem&lt;br /&gt;
:*skupinové interakce:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*sociální bytost: jsou interiorizované hodnoty, normy a pravidla&lt;br /&gt;
*interiorizace: zvnitřnění, člověk chápe hodnoty jako integrální součát sebe sama (myslíme si, že je to naše „svobodné rozhodnutí“)&amp;lt;ref name=&amp;quot;stech&amp;quot;&amp;gt;ŠTĚCH, S. &amp;lt;i&amp;gt;Přednášky na Pedf UK&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*je to interakční proces, jímž je chování osoby modifikováno, aby se stalo konformní s očekáváními, které mají členové skupiny, k nímž osoba náleží, trvá celý život&lt;br /&gt;
*vrůstání do sociálního systému, který není obecný a abstraktní, ale existuje ve zvláštních formách společenských vztahových systémů - '''v sociálních skupinách'''&lt;br /&gt;
*jde o určitý kruh : lidé, kteří vyrostou v určitém socializačním okruhu, dávají tutéž socializaci dál&lt;br /&gt;
*Je to proces, který se týká vývojových změn jedince, které jsou důsledkem působení společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Změny zahrnují&lt;br /&gt;
::- vývojové změny u jedince&lt;br /&gt;
::- procesy působení společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výsledkem socializačního působení jsou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*vývojové změny, jimiž se realizuje vrůstání do společnosti, postupné začleňování do společenských pozic a jim odpovídajících rolí&lt;br /&gt;
:*vývojové změny jedince v dospělosti a stáří, kdy je sice plně začleněn do společnosti, avšak přechází na nové pozice, přejímá nové role&lt;br /&gt;
:*změny společnosti samotné, tedy změna způsobu hraní rolí, resocializace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dochází k přeměně novorozeněte s jeho čistě biologickými potřebami v jedince, který je schopen přežít ve světě vysoce společensky a kulturně vyspělé společnosti a to více či méně samostatně&lt;br /&gt;
*Kromě psychologie, vědy o člověku, se jím zabývají i sociologie a kulturní antropologie, jako společenské vědy&lt;br /&gt;
*Socializací získává dítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*fakt o fyzickém a sociálním okolí&lt;br /&gt;
:*sex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní pojmy==&lt;br /&gt;
V každé společnosti jsou..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sociální role''' – představy o tom, jak by se měl člověk dle pohlaví, věku, postavení aj. Chovat&lt;br /&gt;
*'''Soustava norem''' – reguluje prožívání a chování jednotlivců, z normativních požadavků je odvozen obsah socializace&lt;br /&gt;
*Podstata mechanismů učení spočívá v procesech učení, kterým si jedinec osvojuje '''obsah socializace'''&lt;br /&gt;
*'''Deviace''' = odchylná socializace x nebo socializace probíhající v antisociálních skupinách&lt;br /&gt;
*'''Resocializace''' = nápravná socializace&lt;br /&gt;
*'''Indoktrinace''' = vpravování doktríny do jedince, forma převýchovy v intencích určité ideologie&lt;br /&gt;
*Brainwashing = vymývání mozku - indoktrinační proces - spánková deprivace, hrozby, brutální metody, izolace, nalomení psychiky - přetrhání vazeb s příbuznými, nevyspání&lt;br /&gt;
*'''Činitelé socializace''' - Hlavními činiteli jsou skupiny, v kterých je jedinec relativně trvale a pevně začleněný – rodina, škola, vrstevnická skupina, vztahy na pracovišti a komunikační prostředky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(Výrost, Slaměník, 2008)&amp;lt;ref name=&amp;quot;výrost&amp;quot;&amp;gt;VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Hlavní činitelé socializačního procesu jsou druzí, především významní druzí''&lt;br /&gt;
*'''''V procesu socializace si osvojujeme'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*'''Dovednosti''' = osvojená, zautomatizovaná činnost&lt;br /&gt;
::- ''fyzické'' - úsměv, koordinace pohybu očí, rukou, jízda na kole&lt;br /&gt;
::- ''psychické'' - představování, chápání&lt;br /&gt;
:*'''Vědomosti''' = pochopený, osvojený poznatek, který je jedinec schopen reprodukovat&lt;br /&gt;
:*'''Zvyky''' = vzorce chování, činí naše chování hospodárnější&lt;br /&gt;
:*'''Sekundární potřeby''' = na základě primárních potřeb, dítě se učí pro pochvalu, pamlsek, pocit úspěchu - vznikají na základě vrozených potřeb&lt;br /&gt;
:*'''Postoje''' = relativně trvalá připravenost reagovat na určité skutečnosti určitým způsobem&lt;br /&gt;
::*Složky postoje:&lt;br /&gt;
:::- ''afektivní'' - citový vztah&lt;br /&gt;
:::- ''kognitivní'' - poznávací, určitou informaci máme - vnímáme ho nějak&lt;br /&gt;
:::- ''konativní'' - chováme se nějak vůči objektu, vůči jevu zaujmeme určitý vztah&lt;br /&gt;
:::- Tyto složky by měly být v souladu, když dojde k narušení souladu 3 složek - postoj má tendenci soulad obnovit&lt;br /&gt;
:*'''Stereotypy''' = postoje, které jsou obecnější (generalizované), rigidní - nepružné, nemění se&lt;br /&gt;
:*'''Předsudky''' = negativní stereotyp - iracionální&lt;br /&gt;
:*'''Xenofobie''' = neodůvodněná iracionální úzkost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činitelé socializace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''mikroprostředí''': rodina, školní třída&lt;br /&gt;
*'''mezoprostředí''': utvářeno vztahy mezi mikroprostředími (sociální vazby, přenášení hodnot...)&lt;br /&gt;
*'''exoprostředí''': dáno situací a podmínkami, jejichž utváření se jedinec neúčastní, ale které zná zprostředkovaně&lt;br /&gt;
*'''makroprostředí''': společenská situace, ideologie státu, působí prostřednictvím tří předchozích činitelů&lt;br /&gt;
*''objekt socializace'' je jedinec, na něhož je působeno&lt;br /&gt;
*''subjekt socializace'' je jedinec, který působí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rodina jako základní socializační činitel===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rodina je ''primární skupina'' s intimní interakcí jednotlivých členů, kteří se navzájem úzce identifikují a cítí bezprostřední zájem o skupinu jako celek&lt;br /&gt;
*Každý člen rodiny nejen participuje na životě celé skupiny, ale podřizuje se i sociální kontrole, vypracovaným pravidlům, regulujícím chování členů&lt;br /&gt;
*'''Členové rodiny''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Slouží dítěti jako modely sociálního chování&lt;br /&gt;
:*Na dítě působí výchovné procedury (od prvopočátku -viz hygienické praktiky, láska, krmení, reakce na pláč a smích)&lt;br /&gt;
:*Dvě základní dimenze - matka může být velmi láskyplná, ale silně omezující (kontrolující dítě)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj definice pojmu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Durkheim připodobnil výchovu k metodické socializaci (Helus, 2007)&amp;lt;ref name=&amp;quot;helus&amp;quot;&amp;gt; HELUS, Zdeněk.Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 2007.&amp;lt;/ref&amp;gt; – výchova jako systematické a organizované působení na každého jedince ve společnosti – tak aby byl socializovanou bytostí tzn. chovající se dle norem společnosti a tím ji uchovával&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systematická socializace''' (výchova) vs. '''socializace nemetodická''' (mimoděčná) – okolnosti života&lt;br /&gt;
===4 fáze vývoje pojmu socializace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#20.-40. léta 20 st. – '''kulturněatropologický pojem''' – socializace jako spíše enkulturace „nižších“ / „primitivnějších“ národů&lt;br /&gt;
#období, kdy částečně se překrývá s 1. fází – '''výzkumy zamřeřené na migranty do USA''', pojem dociální deviace a subkultury – neadaptující se na nároky jiné společnosti, v které žijí&lt;br /&gt;
#uplatňování sociálněpsychologického hlediska – výzkum ps. mechanismů a procesů, které přetváří s'''ocializační požadavku do vývoje osobnosti''' ( do vlastností, jedince, hodnot, postojů apod.), pozornost na mládí a dětství, dominuje psychoanalýza, kogn. Ps., behaviorismus&lt;br /&gt;
#od přelomu 50. – 60. let – badatelské '''projekty''' orientované na '''rané dětství''', postavení dítěte v rodině, interakce mezi dítětem a rodičem (matkou), poruchy vývoje vztahu, socializace v rodině a ve škole, také jazyková socializace, na konci fázi vnímání socializace jako celoživotního procesu. (helus, 2007)&amp;lt;ref name=&amp;quot;helus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*definice se liší jednak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*''rozsahem'' ( co všechno je do procesu zahrnuto )&lt;br /&gt;
:*''hlediskem'' (ze kterého směru k socializaci přistupuji )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mechanismy socializace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''sociální činnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*hra (má smtysl sama pro sebe)&lt;br /&gt;
:*práce (má smysl i pro okolí, není většinou dobrovolná)&lt;br /&gt;
:*učení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Imitace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nevědomá bezděčná, automatická (to, co je předmětem nápodoby, neprochází vědomím)&lt;br /&gt;
*záměrná vztažená k vzoru (negativní vzor si dítě volí tehdy, když mu není nabídnut jiný, nebo když chce být středem pozornosti a nemá šanci upozornit na sebe v dobrém)&lt;br /&gt;
*'''bumerangový efekt''' - předkládáme-li model, jenž je pro objekt nedosažitelný, objekt na něj nebude reagovat, čím více je mu vnucován, tím méně reaguje&lt;br /&gt;
*'''regresivní jedinec''' napodobuje vzor na nižším stupni socializace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*závislé připodobňování je pravý opak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''odreagovávací jedinec''' volí modely, jež mu pomáhají uvolnit se&lt;br /&gt;
*'''kompenzační jedinec''' napodobuje model, který mu pomáhá překonat své nedostatky v jiné oblasti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Identifikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přijímáme vzor se vším všudy, až nakonec ztrácíme cit na rozdíl mezi ním a námi a přestáváme to být my&lt;br /&gt;
*používáme ji z důvodu obrany či kompenzace&lt;br /&gt;
*jejím vzorem jsou často rodiče, učitel tak často napravuje nejen dítě, ale i vzor&lt;br /&gt;
*druhy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*''obranná'' např. s nadřízeným&lt;br /&gt;
:*''emoční'' např. s partnerem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*projekce hodnocení světa z úhlu pohledu vzoru&lt;br /&gt;
*racionalizace&lt;br /&gt;
*dezintegrace oddělení jednotlivých stránek osobnosti (delikvent + vzorný manžel)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sugesce=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nekritické přijímání určitrých informací bez racionální korekce (film, reklama, kniha)&lt;br /&gt;
*lze ji využít i ku prospěchu věci - jak vysvětlit dítěti, že vzdělání je pro něj lepší než alkohol&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===sociální zpevnění===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*využívá odměnu a trest (ve škole nelze trest téměř použít, odměna má význam jen u kantora s respektem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Individuace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Socializace je složitý proces složený z mnoha komponent&lt;br /&gt;
*Jednou ze součástí je například i na pohled opačný proces vyvazování jedince ze závislosti na jednotlivých vztazích, zaměřený na vytvoření co nejširší autonomie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výsledky socializace z hlediska jednotlivce===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lidské druhové charakteristiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Řeč (aby jazyk strukturoval i kognitivní vývoj je hranice 5 – 6 let; pokud se dítě s řečí do tohoto věku nesetká, je osvojení řeči problematické)&lt;br /&gt;
:*Existence tzv. kritických období&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kulturně specifické charakteristiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Například jazyk, neverbální komunikace, sociální role&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Individuálně specifické charakteristiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Například identita, sebepojetí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Pojetí socializace====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Míra dispozic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:#Jedinec je „nepopsaná deska/Tabula rasa“ (Aristoteles, Tomáš Akvinský, John Locke) a pouze pasivně přijímá tlaky společnosti (empirismus) - redukuje význam primární rodiny, genetického vybavení jedince pro osvojování si jazyka a jeho aktivního užívání v řeči&lt;br /&gt;
:#Jedinec je vybavený instinkty a touhami, které se snaží naplnit bez ohledu na ostatní (psychoanalýza, nativismus)- redukuje význam společnosti a společenské interakce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Míra aktivity a pasivity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:#Jednosměrný proces – jedinec se plně přizpůsobuje (v empiristických), nebo naopak vůbec; v nativistických teoriích&lt;br /&gt;
:#Obousměrný proces – model vzájemného ovlivňování (Schaffer); novodobý přístup; jedinec není pasivní a má možnost orientace vůči určitým podnětům (na základě své genetické výbavy); člověk si ze socializace aktivně vybírá to, čím se nechá oslovit&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
====Zaměřenost socializace na====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedince – začlenění do kultury&lt;br /&gt;
*Společnost – konsenzus a kontinuita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Socializace má dvě strany – socializací potřebují projít lidé a socializaci potřebuje společnost, aby mohla jako celek existovat&lt;br /&gt;
:*Společnost potřebuje socializaci k tomu, aby docházelo k předávání hodnot a norem mezi generacemi&lt;br /&gt;
:*Socializace umožňuje, aby navzdory změnám, ke kterým v ní dochází, vše probíhalo postupně&lt;br /&gt;
:*Sociální psychologie se soustřeďuje spíše na jedince&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mody socializace==&lt;br /&gt;
Rozdíly v rodinné a školní socializaci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Rodinná socializace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Primární&lt;br /&gt;
:*Afektivní vztahy&lt;br /&gt;
:*Absence pravidel&lt;br /&gt;
:*Individuální výjimečnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Školní socializace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Sekundární&lt;br /&gt;
:*Instrumentální vztahy&lt;br /&gt;
:*Neosobní pravidla&lt;br /&gt;
:*Kolektivismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
osy školní socializace: na jednu stranu chceme, aby se děti přizpůsobily, ale zároveň chceme, aby se děti dokázaly emancipovat od požadavků a ukázat výjimečnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#adaptace – být normální&lt;br /&gt;
#osamostatnění – být výjimečný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''rozdíly'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*primární X sekundární&lt;br /&gt;
::*primární: pořadí; rodina předchází školní socializaci; významový aspekt – základy, na které sekundární navazuje&lt;br /&gt;
:*afektivní X instrumentální vztahy&lt;br /&gt;
::*instrumentální: vznikají za jiným účelem než vztahy v rodině; nepředpokládá se, že by učitel „měl rád“ konkrétní dítě&lt;br /&gt;
::*afektivní: do středu vztahu klademe emoce, což je jediný legitimní důvod, proč má rodina existovat&lt;br /&gt;
:*absence pravidel X neosobní pravidla&lt;br /&gt;
::*rodina: pravidla „nejsou“; nějaká pravidla soužití samozřejmě existují, ale je tendence obcházet v případě, že to situace vyžaduje; pravidla se vztahují na dvě osoby; plné respektování individuality; je důležitější afektivní charakter vztahu než pravidla; v rodině se nikdy nejde proti emocím&lt;br /&gt;
::*škola: dítě pravidla chce; dítě se chce cítit jakou součást skupiny; dítě ví, že paní učitelka tu není kvůli mně, ale kvůli něčemu jinému; děti chápou, že neosobní pravidla jim umožňují cítit se bezpečně – dítě ví, že moc paní učitelky ho nemůže ohrozit právě díky pravidlům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''individuální výjimečnost X kolektivismus'''&lt;br /&gt;
kolektivismus: dítě je součástí kolektivu a vzniká pocit společného my; dítě je schopno pochopit, že když náleží celku, neztrácí svou jinakost a jedinečnost – dítě kognitivně chápe; dítě je schopno odkládat alespoň na chvíli své osobní přání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Terciární socializace'''&lt;br /&gt;
[[terciární socializace]] se uskutečňuje v dospělosti a označuje přejímání, které individuum neustále uskutečňuje v interakci se svým sociálním okolím.&lt;br /&gt;
==Kulturní a společenská podmíněnost člověka==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hl. představitelé – Meadová, Linton, Vygotský, podmíněnost inteligence (Sterneberg)&lt;br /&gt;
*'''Dle Meadové a Lintona''' -  rozhodující roli při formování osobnosti má kultura, člověk jako produkt obyčejů, mravů, zvyků, zákonů, tabu do kterého se narodil&lt;br /&gt;
*M. Meadová – terénní výzkum 30. léta 20. st. Chtěla potvrdit hypotézu, že kultura a výchova mají rozhodující význam v procesu socializace a ne dědičnost&lt;br /&gt;
*- zájem o chování  a prožívání adolescentních děvčat na Samoe – potvrdila hypotézu o rozhodujícím vlivu kulturních faktorů na lidskou psychiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Linton rozlišil pojem '''kultury''' a '''společnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Společnost je organizována agregací osob, kultura je organizována agregací idejí a postojů&lt;br /&gt;
*Rozlišil status a pojem role- status, postavení člověka v soc. systému, role-řinnostní stránka statusu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kulturně historická koncepce L. S. Vygotského'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Chápe člověka jako aktiviního tvůrce svého vývoje&lt;br /&gt;
*Respektoval společenskohistorického principu při výkladu psychiky a chování člověka = vyšší psychické funkce&lt;br /&gt;
*Vyšší psychické funkce – duševní procesy, kdy člověk včleňujě kulturní nástroje do duševního života a využívá je při řešení problémů&lt;br /&gt;
*Zona proximálního vývoje – přechod dítěte od toho co umí udělat samostatně k tomu, co umí udělat za pomoci jiného&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(Výrost, Slaměník, 2008)&amp;lt;ref name=&amp;quot;výrost&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Teorie socio-kulturního handicapu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*školní selhání jako nedostatek rodiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====B. Bernstein: '''Teorie jazykových kódů'''====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Německý původ, žil v USA&lt;br /&gt;
*Rozlišujeme rodiny dvojího druhu dle jazykové a kulturního kódu užívaném v dané rodině&lt;br /&gt;
*Rodiny s chudým kódem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*velmi jednoduchý jazyk, omezená slovní zásoba, nepoužívá se moc synonym, užívané věty jsou jednoduché, pokud se souvětí používají, tak spíše souřadná (informace na stejné úrovni důležitosti); méně často se používají časová určení (předpřítomný čas apod.; podmiňující způsob);&lt;br /&gt;
:*mezi rodiči a dětmi je pevná hierarchie a pravidla jsou daná (není jiná možnost, než pravidlům uniknout)&lt;br /&gt;
:*velmi hluboká rigidita v životním stylu&lt;br /&gt;
:*dítě je ponecháno samo sobě, je méně v kontaktu s jinými dospělými, kteří by strukturovali jeho činnosti&lt;br /&gt;
:*není představa, že dítě a dospělý by spolu měli sdílet (vyprávět si zážitky)&lt;br /&gt;
:*v dětech vzniká nedůvěra k dospělému světu&lt;br /&gt;
:*děti z chudých kódů jsou vystaveny komunikaci ve škole, pak mají tendenci se pasivně přizpůsobovat nebo se jejím pravidlům vyhýbat, proto vstupují do konfliktu s vyučujícími&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Rodiny s elaborovaným (rozvinutým) kódem: široká slovní zásoba, hra s konotativním význame slov; rozvité věty, souvětí podřadná; používají se časová určení běžně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*dítě je odmalička učeno, že je partnerem rodiče&lt;br /&gt;
:*pravidla jsou určena, ale dítě může nabídnout změnu&lt;br /&gt;
:*děti se stávají subjekty, které se nebojí dialogu s dospělým světem&lt;br /&gt;
:*životní styl je více flexibilní&lt;br /&gt;
:*vyučující pocházejí z těchto rodin – nechápou děti s chudým kódem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Typ komunikace užívaný v dané rodině vybavuje děti pro interakce ve škole&lt;br /&gt;
*Jazyk neslouží jen jako nástroj komunikace, ale i jako nástroj vnímání, můžeme z jazykového kódu odvinout, jak funguje dítě v prostředí, který je bližší k elaborovanému&lt;br /&gt;
*Školní kultura je kulturou elaborovaného kódu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====P. Bourdieu: '''teorie kulturního kapitálu'''====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Velmi významný francouzský sociolog, který se zabývá socializací ve státních institucích&lt;br /&gt;
*'''Sociální kapitál''', '''symbolický kapitál'''&lt;br /&gt;
*'''Kulturní kapitá'''l: dítě, které ho má, zná kulturu (divadlo, muzeum, knihy) a je schopno rozlišovat mezi různými formami – dle Bourdieu je to podstata kulturního kapitálu – schopnost rozlišovat mezi různými formami (rozpoznáme, která hra je dobrá a která je fraška; který typ oblečení je vhodný pro situaci; typ řeči pro různé události);&lt;br /&gt;
*schopnost správně číst sociální situaci a zvolit k ní adekvátní prostředky&lt;br /&gt;
*zhmotnění kulturní kapitál můžeme načerpat v průběhu života&lt;br /&gt;
*'''distinkce''': učíme se ji v primárním prostředí; nenaučíme se to ve škole ani sami, přichází do nás skrze prostředí&lt;br /&gt;
*podstata kulturního kapitálu se osvojeno v rodin během primární socializace&lt;br /&gt;
*škola je institucí, která preferuje děti s vysokým kulturním kapitálem (děti mají knihovnu apod.) – děti, které tuto zkušenost nemají, cítí se ve školním prostředí nepatřičně (nemají zkušenost, na kterou učitel odkazuje)&lt;br /&gt;
*očekáváme, že děti ve školním prostředí budou mít distinkci&lt;br /&gt;
*škola preferuje, pokud je dítě drzé v rámci pravidel – děti s vysokým kulturním kapitálem mají v tomto směru navíc (rozpoznají, kdy se vtip hodí a kdy už je učitelka nervózní)&lt;br /&gt;
*děti s vysokým kulturním kapitálem dokáží dobře regulovat, kdy je dobré být v normě a kdy je vhodné ukázat svou výjimečnost&lt;br /&gt;
*kniha Distinkce (pouze anglicky); Teorie jednání; Nadvláda mužů&lt;br /&gt;
*Rodiny s nízkým kulturním kapitálem&lt;br /&gt;
*Rodiny s vysokým kulturním kapitálem&lt;br /&gt;
*Školní selhání jako důsledek nedorozumění:&lt;br /&gt;
*Školní selhání jako důsledek neprofesionality školy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Vlčí děti, aneb když je socializace bez společnosti lidí…====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Tarzan, Mauglí'''&lt;br /&gt;
*18. století francouzský chlapec '''Viktor'''&lt;br /&gt;
*Viktor byl nalezen po Velké francouzské revoluci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Viktor se ztratil ve věku čtyř měsíců, jeho rodiče byli zabiti a on přežil v lese, za rok a půl byl nalezen&lt;br /&gt;
:*V Paříží se mu věnovali vychovatelé a začínající psychologičtí vědci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1920 Indie, vlčí sestry '''Amala''' a '''Kamala'''&lt;br /&gt;
*1980 Sierra Leone, '''opičí''' '''dívka'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Nalezena ve dvanácti letech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1993 Pobřeží slonoviny, '''bůvolí''' '''chlapec'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Žil se stádem a byl to adolescent&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zjištovalo se, co chybí člověku, který neprošel socializací&lt;br /&gt;
*Jak se tyto děti vyvíjí, co jim chybí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Nedokáží komunikovat prostřednictvím jazyka&lt;br /&gt;
:*Ohrožení tělesného vývoje (chůze)&lt;br /&gt;
:*Zaostalé jazykové myšlení&lt;br /&gt;
:*Psychické prožívání člověka je zásadně ovlivněno a je velmi upozaděná stránka sebeuvědomění – chybí rozdíl mezi poznávajícím a poznávaným já&lt;br /&gt;
:*Nemluví (Neosvojí si jazyk)&lt;br /&gt;
:*Nejedí lidské jídlo lidským způsobem&lt;br /&gt;
:*Nemají návyky slušného chování&lt;br /&gt;
:*Nerozumějí sociálním situacím&lt;br /&gt;
:*Nevnímají sebe sama jako samostatné bytosti (poznávání sebe sama  v zrcadle)&amp;lt;ref name=&amp;quot;stech&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Teoretické koncepce socializace==&lt;br /&gt;
===Behaviorismus===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejdůležitější '''vliv je vliv prostředí a učení'''&lt;br /&gt;
*Základním předpokladem je Lockeho tabula rasa&lt;br /&gt;
*[[B. F. Skinner|Skinner]] tvrdí, že sociální [[učení]] je jen variantou normálního učení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*důraz je tedy kladen na schéma odměna a trest operantní podmiňování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Neohullovská koncepce vzniká na základě Hullových teorií spojených se Skinnerovým zvýrazněním vlivu motivačních faktor&lt;br /&gt;
*[[Dollard a Miller]] kladou důraz na posilování učení nápodobou&lt;br /&gt;
*Koncepce socializace založená na sociálním učení (Bandura a Walters) tvrdí, že působení sociálních podnětů přímo vytváří nové způsoby chování tzv. učení nápodobou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Psychoanalýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Sigmund Freud|S. Freud]] zacházel s celou škálou sociálních vlivů na psychosexuální vývoj člověka, ale pojmu socializace nepoužíval&lt;br /&gt;
*Jeho nástupci a pokračovatelé se postupně více a více přibližovali čistě sociálním vlivům ([[Erich Fromm|Fromm]], [[Karen Horney|Horneyová]], [[Harry S. Sullivan|Sullivan]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Interakční přístupy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mead, který se koncentruje hlavně na vývoj Já&lt;br /&gt;
*L.S.Vygotskij požaduje historický přístup při studiu lidské psychiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:*Vyššími funkcemi psychiky jsou jednak specifické funkce například záměrnost, jednak jsou i funkcemi kulturní a sociální činnosti&lt;br /&gt;
::*'''Obecný zákon vývoje vyšších psychických funkcí''' : Každá psychická funkce se ve vývoji objevuje dvakrát&lt;br /&gt;
:::- Poprvé jako interpsychická kategorie&lt;br /&gt;
:::- podruhé při jejím zvnitřnění&lt;br /&gt;
:*''Vyšší psychické funkce jsou takto zvnitřněnými sociálními vztahy''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Sociální učení, nápodoba a identifikace]]&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje&lt;br /&gt;
|citace&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Lucie.Bilkova, 12. 7. 2017&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Lucie.Bilkova, 12. 7. 2017&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Lucie.Bilkova, 12. 7. 2017&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence&lt;br /&gt;
|prolinkování&lt;br /&gt;
|pravopis = Lucie.Bilkova, 12. 7. 2017&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Otázku vypracovala: Martina Hodovalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TondachCZE</name></author>
		
	</entry>
</feed>