<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Triplethink</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Triplethink"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Triplethink"/>
	<updated>2026-04-21T17:33:50Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21070</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21070"/>
		<updated>2015-06-21T14:19:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (32) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&lt;br /&gt;
V roce 2001, Harbisson přestěhoval do Irska, aby na studia klavíru v Dublinu Waltons New School of Music. V roce 2002 se přestěhoval do Anglie studovat hudbu na Dartington College of Arts.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od roku 2004 má Neil na hlavě nainstalovanou '''speciální anténu''', která mu umožňuje slyšet světlo, a to včetně spekter pro lidské oko neviditelných. myšlenka se zrodila rok před instalací na půdě Dartington College of Arts. &lt;br /&gt;
* V témže roce byl britskou vládou oficielně uznán kyborgem a to mu bylo zapsáno i do občanského průkazu.&amp;lt;ref&amp;gt;Not Impossible’s Cyborg Series #1: Neil Harbisson. Notimpossiblenow.com [online]. 2014 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.notimpossiblenow.com/lives/neil-harbisson-not-impossible-cyborg-series&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
Harbisson původně kreslil obrazy černobílé. Od roku 2004 (tedy od doby co má anténu) maluje obrazy, které se vyznačují svou přehnanou barevností. Jeho nejznámějším projektem jsou ''''Sound Portraits (Zvukové portréty)''''. V tomto projektu snímá obličeje osob svou anténou a zvuk jejich tváře zaznamenává do obrazů. Do dnešní doby zaznamenal už mnoho známých osobností, prakticky ze všech odvětví. Mezi jeho obrazy najdeme například záznam tváře Ala Gora, Sira Tima Bernerse Lee, Nicole Kidman nebo třeba Moby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21069</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21069"/>
		<updated>2015-06-21T14:19:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (32) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&lt;br /&gt;
V roce 2001, Harbisson přestěhoval do Irska, aby na studia klavíru v Dublinu Waltons New School of Music. V roce 2002 se přestěhoval do Anglie studovat hudbu na Dartington College of Arts.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od roku 2004 má Neil na hlavě nainstalovanou '''speciální anténu''', která mu umožňuje slyšet světlo, a to včetně spekter pro lidské oko neviditelných. myšlenka se zrodila rok před instalací na půdě Dartington College of Arts. &lt;br /&gt;
* V témže roce byl britskou vládou oficielně uznán kyborgem a to mu bylo zapsáno i do občanského průkazu.&amp;lt;ref&amp;gt;Not Impossible’s Cyborg Series #1: Neil Harbisson. Notimpossiblenow.com [online]. 2014 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.notimpossiblenow.com/lives/neil-harbisson-not-impossible-cyborg-series&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
Harbisson původně kreslil obrazy černobílé. Od roku 2004 (tedy od doby co má anténu) maluje obrazy, které se vyznačují svou přehnanou barevností. Jeho nejznámějším projektem jsou ''Sound Portraits (Zvukové portréty)''. V tomto projektu snímá obličeje osob svou anténou a zvuk jejich tváře zaznamenává do obrazů. Do dnešní doby zaznamenal už mnoho známých osobností, prakticky ze všech odvětví. Mezi jeho obrazy najdeme například záznam tváře Ala Gora, Sira Tima Bernerse Lee, Nicole Kidman nebo třeba Moby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21068</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21068"/>
		<updated>2015-06-21T14:18:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. ultrafialového záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. infračervené záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21067</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21067"/>
		<updated>2015-06-21T14:18:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21066</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21066"/>
		<updated>2015-06-21T14:16:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porucha_barvocitu&amp;diff=21063</id>
		<title>Porucha barvocitu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porucha_barvocitu&amp;diff=21063"/>
		<updated>2015-06-21T14:09:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Porucha barvocitu '''(barvoslepost)''' '''je zapříčiněna špatně fungujícím orgáném zraku (lidským okem), který není schopný vnímat jednu ze 3 charakteristik světla. Odborně se porucha barvocitu nazývá achromatopsie.&lt;br /&gt;
== Základní dělení ==&lt;br /&gt;
[[File:Color_blindness.png|thumb|240x240px|Existují různé druhy poruchy barvocitu]]&lt;br /&gt;
Porucha barvocitu se dělí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úplnou barvoslepost (achromázie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Částečnou barvoslepost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Částečná barvoslepost'' se dále dělí do mnoha kategorií, viz obrázek vpravo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
Normální oko rozeznává u barevných světel 3 charakteristiky:&lt;br /&gt;
*barevný tón&lt;br /&gt;
*sytost&lt;br /&gt;
*jas. &lt;br /&gt;
Při ''částečné barvosleposti'' (tzv. dichromázii) registruje oko pouze 2 ze zmíněných 3 charakteristik.&lt;br /&gt;
V tomto případě oko nemůže odlišit určitou spektrální barvu od bílé (šedé) barvy (neutrální bod). Dle polohy tohoto bodu se rozeznávají různé typy ''částečné barvosleposti'', které se projevují tím, že postižený určité barvy zaměňuje. Nejčastěji to bývá červená a zelená (tzv. daltonismus), vzácněji žlutá a modrá.&lt;br /&gt;
''Plná barvoslepost'' se vyskytuje výjimečně. Při tomto druhu barvosleposti oko registruje pouze jednu charakteristiku barevného světla. Oko pak nerozlišije barevné odstíny a vnímá jen rozdíly intenzity - vidí svět černobíle (odstíny šedi).&amp;lt;ref&amp;gt;LEVINSKÝ, Otto. Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výskyt ==&lt;br /&gt;
Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, &lt;br /&gt;
a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.&amp;lt;ref&amp;gt;Syka, J., Voldřich, L. (1981). Fyziologie a patofyziologie zraku a sluchu. Praha: Avicenum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porucha_barvocitu&amp;diff=21062</id>
		<title>Porucha barvocitu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porucha_barvocitu&amp;diff=21062"/>
		<updated>2015-06-21T14:09:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Porucha barvocitu '''(barvoslepost)''' '''je zapříčiněna špatně fungujícím orgáném zraku (lidským okem), který není schopný vnímat jednu ze 3 charakteristik světla. Odborně se porucha barvocitu nazývá achromatopsie.&lt;br /&gt;
== Základní dělení ==&lt;br /&gt;
[[File:Color_blindness.png|thumb|240x240px|Existují různé druhy poruchy barvocitu]]&lt;br /&gt;
Porucha barvocitu se dělí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úplnou barvoslepost (achromázie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Částečnou barvoslepost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Částečná barvoslepost'' se dále dělí do mnoha kategorií, viz obrázek vpravo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
Normální [[oko]] rozeznává u barevných světel 3 charakteristiky:&lt;br /&gt;
*barevný tón&lt;br /&gt;
*sytost&lt;br /&gt;
*jas. &lt;br /&gt;
Při ''částečné barvosleposti'' (tzv. dichromázii) registruje oko pouze 2 ze zmíněných 3 charakteristik.&lt;br /&gt;
V tomto případě oko nemůže odlišit určitou spektrální barvu od bílé (šedé) barvy (neutrální bod). Dle polohy tohoto bodu se rozeznávají různé typy ''částečné barvosleposti'', které se projevují tím, že postižený určité barvy zaměňuje. Nejčastěji to bývá červená a zelená (tzv. daltonismus), vzácněji žlutá a modrá.&lt;br /&gt;
''Plná barvoslepost'' se vyskytuje výjimečně. Při tomto druhu barvosleposti oko registruje pouze jednu charakteristiku barevného světla. Oko pak nerozlišije barevné odstíny a vnímá jen rozdíly intenzity - vidí svět černobíle (odstíny šedi).&amp;lt;ref&amp;gt;LEVINSKÝ, Otto. Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Výskyt ==&lt;br /&gt;
Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, &lt;br /&gt;
a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.&amp;lt;ref&amp;gt;Syka, J., Voldřich, L. (1981). Fyziologie a patofyziologie zraku a sluchu. Praha: Avicenum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21061</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21061"/>
		<updated>2015-06-21T14:08:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (32) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&lt;br /&gt;
V roce 2001, Harbisson přestěhoval do Irska, aby na studia klavíru v Dublinu Waltons New School of Music. V roce 2002 se přestěhoval do Anglie studovat hudbu na Dartington College of Arts.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od roku 2004 má Neil na hlavě nainstalovanou '''speciální anténu''', která mu umožňuje slyšet světlo, a to včetně spekter pro lidské oko neviditelných. myšlenka se zrodila rok před instalací na půdě Dartington College of Arts. &lt;br /&gt;
* V témže roce byl britskou vládou oficielně uznán kyborgem a to mu bylo zapsáno i do občanského průkazu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Not Impossible’s Cyborg Series #1: Neil Harbisson. Notimpossiblenow.com [online]. 2014 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.notimpossiblenow.com/lives/neil-harbisson-not-impossible-cyborg-series&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
Harbisson původně kreslil obrazy černobílé. Od roku 2004 (tedy od doby co má anténu) maluje obrazy, které se vyznačují svou přehnanou barevností. Jeho nejznámějším projektem jsou ''Sound Portraits (Zvukové portréty)''. V tomto projektu snímá obličeje osob svou anténou a zvuk jejich tváře zaznamenává do obrazů. Do dnešní doby zaznamenal už mnoho známých osobností, prakticky ze všech odvětví. Mezi jeho obrazy najdeme například záznam tváře Ala Gora, Sira Tima Bernerse Lee, Nicole Kidman nebo třeba Moby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21060</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21060"/>
		<updated>2015-06-21T14:08:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (32) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&lt;br /&gt;
V roce 2001, Harbisson přestěhoval do Irska, aby na studia klavíru v Dublinu Waltons New School of Music. V roce 2002 se přestěhoval do Anglie studovat hudbu na Dartington College of Arts.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od roku 2004 má Neil na hlavě nainstalovanou speciální anténu, která mu umožňuje slyšet světlo, a to včetně spekter pro lidské oko neviditelných. myšlenka se zrodila rok před instalací na půdě Dartington College of Arts. &lt;br /&gt;
* V témže roce byl britskou vládou oficielně uznán kyborgem a to mu bylo zapsáno i do občanského průkazu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Not Impossible’s Cyborg Series #1: Neil Harbisson. Notimpossiblenow.com [online]. 2014 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.notimpossiblenow.com/lives/neil-harbisson-not-impossible-cyborg-series&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
Harbisson původně kreslil obrazy černobílé. Od roku 2004 (tedy od doby co má anténu) maluje obrazy, které se vyznačují svou přehnanou barevností. Jeho nejznámějším projektem jsou ''Sound Portraits (Zvukové portréty)''. V tomto projektu snímá obličeje osob svou anténou a zvuk jejich tváře zaznamenává do obrazů. Do dnešní doby zaznamenal už mnoho známých osobností, prakticky ze všech odvětví. Mezi jeho obrazy najdeme například záznam tváře Ala Gora, Sira Tima Bernerse Lee, Nicole Kidman nebo třeba Moby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21059</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21059"/>
		<updated>2015-06-21T13:46:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (32) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21055</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21055"/>
		<updated>2015-06-21T13:36:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
{{Infobox&lt;br /&gt;
| name = Neil Harbisson&lt;br /&gt;
| imagesize = 200px | caption = Cyborg sculpture of Neil Harbisson 3D scanned by the [[Metropolitan Museum]]'s Media Lab (New York, 2015)&lt;br /&gt;
| birth_name = &lt;br /&gt;
| birth_date = {{birth date and age|df=yes|1982|7|27}}&amp;lt;ref&amp;gt;Registre ''El Maresme'' Issue 224, Summer 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| birth_place = United Kingdom&lt;br /&gt;
| death_date = | death_place = &lt;br /&gt;
| nationality = {{hlist |class=nowrap |United Kingdom&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.flickr.com/photos/24485814@N08/2312908139/ Neil's the first UK cyborg – official. It says so on his passport], [[Totnes Times]], 1 December 2004.&amp;lt;/ref&amp;gt; |Ireland&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.belfasttelegraph.co.uk/lifestyle/technology-gadgets/colourblind-artist-wants-cyborg-eye-in-irish-passport-16158933.html Colourblind artist wants cyborg eye in his Irish passport], ''[[Belfast Telegraph]]'', 15 May 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| field = {{hlist |[[Contemporary art]] |[[Electronic Music]]}}&lt;br /&gt;
| training = {{ublist |[[Dartington College of Arts]]&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.cnn.com/2012/09/09/opinion/harbisson-hear-colors/ &amp;quot;I listen to color&amp;quot;], [[CNN]], 10 September 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| works = {{ublist |''Sound Portraits'', ''Colour Concerts'', ''Colour Scores'', ''Capital Colours.''}}&lt;br /&gt;
| movement      = Cyborgism&lt;br /&gt;
| years_active  = 2001–present&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21054</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21054"/>
		<updated>2015-06-21T13:36:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
{{Infobox&lt;br /&gt;
| name = Neil Harbisson&lt;br /&gt;
| imagesize = 200px | caption = Cyborg sculpture of Neil Harbisson 3D scanned by the [[Metropolitan Museum]]'s Media Lab (New York, 2015)&lt;br /&gt;
| birth_name = &lt;br /&gt;
| birth_date = {{birth date and age|df=yes|1982|7|27}}&amp;lt;ref&amp;gt;Registre ''El Maresme'' Issue 224, Summer 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| birth_place = United Kingdom&lt;br /&gt;
| death_date = | death_place = &lt;br /&gt;
| nationality = {{hlist |class=nowrap |United Kingdom&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.flickr.com/photos/24485814@N08/2312908139/ Neil's the first UK cyborg – official. It says so on his passport], [[Totnes Times]], 1 December 2004.&amp;lt;/ref&amp;gt; |Ireland&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.belfasttelegraph.co.uk/lifestyle/technology-gadgets/colourblind-artist-wants-cyborg-eye-in-irish-passport-16158933.html Colourblind artist wants cyborg eye in his Irish passport], ''[[Belfast Telegraph]]'', 15 May 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| field = {{hlist |[[Contemporary art]] |[[Electronic Music]]}}&lt;br /&gt;
| training = {{ublist |[[Dartington College of Arts]]&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.cnn.com/2012/09/09/opinion/harbisson-hear-colors/ &amp;quot;I listen to color&amp;quot;], [[CNN]], 10 September 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| works = {{ublist |''Sound Portraits'', ''Colour Concerts'', ''Colour Scores'', ''Capital Colours.''}}&lt;br /&gt;
| movement      = Cyborgism&lt;br /&gt;
| years_active  = 2001–present&lt;br /&gt;
 }}&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21053</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21053"/>
		<updated>2015-06-21T13:35:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
{{Infobox&lt;br /&gt;
| name = Neil Harbisson&lt;br /&gt;
| image = File:Neil Harbisson 3D.jpg|thumb|Neil Harbisson in 3D&lt;br /&gt;
| imagesize = 200px | caption = Cyborg sculpture of Neil Harbisson 3D scanned by the [[Metropolitan Museum]]'s Media Lab (New York, 2015)&lt;br /&gt;
| birth_name = &lt;br /&gt;
| birth_date = {{birth date and age|df=yes|1982|7|27}}&amp;lt;ref&amp;gt;Registre ''El Maresme'' Issue 224, Summer 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| birth_place = United Kingdom&lt;br /&gt;
| death_date = | death_place = &lt;br /&gt;
| nationality = {{hlist |class=nowrap |United Kingdom&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.flickr.com/photos/24485814@N08/2312908139/ Neil's the first UK cyborg – official. It says so on his passport], [[Totnes Times]], 1 December 2004.&amp;lt;/ref&amp;gt; |Ireland&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.belfasttelegraph.co.uk/lifestyle/technology-gadgets/colourblind-artist-wants-cyborg-eye-in-irish-passport-16158933.html Colourblind artist wants cyborg eye in his Irish passport], ''[[Belfast Telegraph]]'', 15 May 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| field = {{hlist |[[Contemporary art]] |[[Electronic Music]]}}&lt;br /&gt;
| training = {{ublist |[[Dartington College of Arts]]&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.cnn.com/2012/09/09/opinion/harbisson-hear-colors/ &amp;quot;I listen to color&amp;quot;], [[CNN]], 10 September 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| works = {{ublist |''Sound Portraits'', ''Colour Concerts'', ''Colour Scores'', ''Capital Colours.''}}&lt;br /&gt;
| movement      = Cyborgism&lt;br /&gt;
| years_active  = 2001–present&lt;br /&gt;
| awards = &amp;lt;!--(reverse chronological order:)--&amp;gt;&lt;br /&gt;
 {{unbulleted list |class=nowrap&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2014}}&amp;amp;nbsp; '''Bram Stoker Gold Medal'''&amp;lt;ref&amp;gt;Fionn McGorry [http://trinitynews.ie/human-cyborg-visits-tcd/ &amp;quot;Human cyborg visits TCD&amp;quot;], ''[[Trinity News]]'', 11 October 2014&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|[[Trinity College, Dublin]]}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2013}}&amp;amp;nbsp; '''Focus Forward Grand Jury Award'''&amp;lt;ref&amp;gt;Geli, Carles [http://ccaa.elpais.com/ccaa/2013/01/27/catalunya/1359313316_848882.html &amp;quot;Un documental catalán, premiado en Sundance&amp;quot;], ''El País'', 27 January 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|[[Sundance Film Festival]], USA}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2010}}&amp;amp;nbsp; '''Cre@tic Award 2010'''&amp;lt;ref&amp;gt;Martinez, Lluis [http://www.elpunt.cat/noticia/article/2-societat/5-societat/333597-la-fundacio-cyborg-sendu-el-primer-premi-dels-cretic.html?piwik_campaign=rss&amp;amp;piwik_kwd=portada&amp;amp;utm_source=rss&amp;amp;utm_medium=portada&amp;amp;utm_campaign=rss &amp;quot;La Fundació Cyborg s'endú el primer premi dels Cre@tic&amp;quot;], ''[[El Punt]]'', 20 November 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|Tecnocampus Mataro}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2009}}&amp;amp;nbsp; '''Phonos Music Grant'''&amp;lt;ref&amp;gt;Becas Phonos IUA (Institut Universitari d'Audiovisuals), Universitat Pompeu Fabra [http://www.iua.upf.es/?q=es/node/68]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|IUA Phonos, Spain}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2005}}&amp;amp;nbsp; '''Best Performing Story'''&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.aib.org.uk/cyborgs-stem-cells-triumph-in-research-movie-oscars/ &amp;quot;Cyborgs and Stem Cells triumph in research movie oscars&amp;quot;], AIB News Archive, 26 April 2006&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|ResearchTV, UK}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2004}}&amp;amp;nbsp; '''Innovation Award 2004'''&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|Submerge (Bristol, UK)}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2004}}&amp;amp;nbsp; '''Europrix Multimedia Award'''&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.europrix.org/~work2/winners?field_win_category_value_many_to_one=Content+Tools+and+Interface+Design&amp;amp;field_win_year_value_many_to_one=2004 &amp;quot;Europrix Multimedia Awards 2004&amp;quot;]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|Vienna, Austria}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2001 &amp;amp; 2010}}&amp;amp;nbsp; '''Stage Creation Award'''&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.capgros.com/noticies/detall.asp?id_noticia_portal=25039 &amp;quot;Temporada del Monumental&amp;quot;], ''Capgròs'', 27 August 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|IMAC Mataro, Spain}}}}&lt;br /&gt;
 }}&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21052</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21052"/>
		<updated>2015-06-21T13:35:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
{{Infobox artist&lt;br /&gt;
| name = Neil Harbisson&lt;br /&gt;
| image = File:Neil Harbisson 3D.jpg|thumb|Neil Harbisson in 3D&lt;br /&gt;
| imagesize = 200px | caption = Cyborg sculpture of Neil Harbisson 3D scanned by the [[Metropolitan Museum]]'s Media Lab (New York, 2015)&lt;br /&gt;
| birth_name = &lt;br /&gt;
| birth_date = {{birth date and age|df=yes|1982|7|27}}&amp;lt;ref&amp;gt;Registre ''El Maresme'' Issue 224, Summer 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
| birth_place = United Kingdom&lt;br /&gt;
| death_date = | death_place = &lt;br /&gt;
| nationality = {{hlist |class=nowrap |United Kingdom&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.flickr.com/photos/24485814@N08/2312908139/ Neil's the first UK cyborg – official. It says so on his passport], [[Totnes Times]], 1 December 2004.&amp;lt;/ref&amp;gt; |Ireland&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.belfasttelegraph.co.uk/lifestyle/technology-gadgets/colourblind-artist-wants-cyborg-eye-in-irish-passport-16158933.html Colourblind artist wants cyborg eye in his Irish passport], ''[[Belfast Telegraph]]'', 15 May 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| field = {{hlist |[[Contemporary art]] |[[Electronic Music]]}}&lt;br /&gt;
| training = {{ublist |[[Dartington College of Arts]]&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.cnn.com/2012/09/09/opinion/harbisson-hear-colors/ &amp;quot;I listen to color&amp;quot;], [[CNN]], 10 September 2012&amp;lt;/ref&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
| works = {{ublist |''Sound Portraits'', ''Colour Concerts'', ''Colour Scores'', ''Capital Colours.''}}&lt;br /&gt;
| movement      = Cyborgism&lt;br /&gt;
| years_active  = 2001–present&lt;br /&gt;
| awards = &amp;lt;!--(reverse chronological order:)--&amp;gt;&lt;br /&gt;
 {{unbulleted list |class=nowrap&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2014}}&amp;amp;nbsp; '''Bram Stoker Gold Medal'''&amp;lt;ref&amp;gt;Fionn McGorry [http://trinitynews.ie/human-cyborg-visits-tcd/ &amp;quot;Human cyborg visits TCD&amp;quot;], ''[[Trinity News]]'', 11 October 2014&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|[[Trinity College, Dublin]]}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2013}}&amp;amp;nbsp; '''Focus Forward Grand Jury Award'''&amp;lt;ref&amp;gt;Geli, Carles [http://ccaa.elpais.com/ccaa/2013/01/27/catalunya/1359313316_848882.html &amp;quot;Un documental catalán, premiado en Sundance&amp;quot;], ''El País'', 27 January 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|[[Sundance Film Festival]], USA}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2010}}&amp;amp;nbsp; '''Cre@tic Award 2010'''&amp;lt;ref&amp;gt;Martinez, Lluis [http://www.elpunt.cat/noticia/article/2-societat/5-societat/333597-la-fundacio-cyborg-sendu-el-primer-premi-dels-cretic.html?piwik_campaign=rss&amp;amp;piwik_kwd=portada&amp;amp;utm_source=rss&amp;amp;utm_medium=portada&amp;amp;utm_campaign=rss &amp;quot;La Fundació Cyborg s'endú el primer premi dels Cre@tic&amp;quot;], ''[[El Punt]]'', 20 November 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|Tecnocampus Mataro}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2009}}&amp;amp;nbsp; '''Phonos Music Grant'''&amp;lt;ref&amp;gt;Becas Phonos IUA (Institut Universitari d'Audiovisuals), Universitat Pompeu Fabra [http://www.iua.upf.es/?q=es/node/68]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|IUA Phonos, Spain}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2005}}&amp;amp;nbsp; '''Best Performing Story'''&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.aib.org.uk/cyborgs-stem-cells-triumph-in-research-movie-oscars/ &amp;quot;Cyborgs and Stem Cells triumph in research movie oscars&amp;quot;], AIB News Archive, 26 April 2006&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|ResearchTV, UK}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2004}}&amp;amp;nbsp; '''Innovation Award 2004'''&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|Submerge (Bristol, UK)}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2004}}&amp;amp;nbsp; '''Europrix Multimedia Award'''&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.europrix.org/~work2/winners?field_win_category_value_many_to_one=Content+Tools+and+Interface+Design&amp;amp;field_win_year_value_many_to_one=2004 &amp;quot;Europrix Multimedia Awards 2004&amp;quot;]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|Vienna, Austria}}}}&lt;br /&gt;
  | {{longitem|{{smaller|2001 &amp;amp; 2010}}&amp;amp;nbsp; '''Stage Creation Award'''&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.capgros.com/noticies/detall.asp?id_noticia_portal=25039 &amp;quot;Temporada del Monumental&amp;quot;], ''Capgròs'', 27 August 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;{{smaller|IMAC Mataro, Spain}}}}&lt;br /&gt;
 }}&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21051</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21051"/>
		<updated>2015-06-21T13:33:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''kyborg'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21050</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21050"/>
		<updated>2015-06-21T13:32:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Právě tím, že byl oficiálně vládou uznán jako kybor se nejvíce proslavil. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:Neil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21049</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21049"/>
		<updated>2015-06-21T13:32:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Právě tím, že byl oficiálně vládou uznán jako kybor se nejvíce proslavil. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.[[File:eil_Harbisson_cyborg.jpg|thumb|300x300px|Existují různé druhy poruchy barvocitu]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21048</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=21048"/>
		<updated>2015-06-21T13:30:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: Založena nová stránka s textem „'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Právě tím, že byl oficiálně vládou uznán jako kybor se nejvíce proslav…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Právě tím, že byl oficiálně vládou uznán jako kybor se nejvíce proslavil. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21047</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21047"/>
		<updated>2015-06-21T13:26:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21046</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21046"/>
		<updated>2015-06-21T13:26:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21045</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21045"/>
		<updated>2015-06-21T13:26:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21044</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21044"/>
		<updated>2015-06-21T13:21:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
[[File:LuminosityCurve1.svg|thumb|300x300px|Ukázka fotometrického měření. měření popisuje fotopické (denní) - modrá křivka, a skotopické (noční) vidění - červená křivka]]&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Základní fotometrické veličiny==&lt;br /&gt;
Základními fotometrickými veličinami jsou světelný tok, svítivost zdroje a osvětlení.&lt;br /&gt;
===Světelný tok===&lt;br /&gt;
Veličina, jež vyjadřuje schopnost zářivého toku vyvolat zrakový vjem. Tok světla vyslaný z bodového zdroje do prostorového úhlu je výsledkem součinu střední svítivosti zdroje a velikostí úhlu&lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Lumen'''.&lt;br /&gt;
*Značka: '''Φ'''&lt;br /&gt;
===Svítivost zdroje===&lt;br /&gt;
Vyjadřuje schopnost přibližně bodového zdroje vyvolat v daném směru zrakový vjem. &lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Kandela (cd)'''&lt;br /&gt;
*Značka: '''I''' &lt;br /&gt;
===Intenzita osvětlení===&lt;br /&gt;
Jedná se o měrnou veličinou světelného toku na osvětlovanou plochu. Je určena podílem ''světelného toku'' a ''obsahu plošky'', na kterou tento tok dopadá.&lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Lux (lx)'''&lt;br /&gt;
*Značka: '''E'''&lt;br /&gt;
===Další důležité pojmy===&lt;br /&gt;
Krom základních veličin fotometrie také využívá další odborné termíny. Prvním důležitým je '''prostorový úhel''', ten má značku Ω a označuje souvislou oblast prostoru vyplněnou polopřímkami, které vycházejí ze společného bodu V - vrchol úhlu. Nejčastěji má tvar kužele. Jednotkou je ''steradián (sr)''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhým pojmem je výše na stránce (světelný tok a svítivost zdroje) zmíněný '''bodový zdroj'''. Bodový zdroj světla je takový, jehož rozměry jsou zanedbatelně malé v porovnání se vzdáleností od pozorovatele. Z pohledu pozorovatele se tento zdroj jeví jako bodový, ačkoliv ve skutečnosti bodovým být nemusí. Proto se někdy uvádí jako ''&amp;quot;přibližně bodový zdroj&amp;quot;''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KALUS, René. Trivium z optiky. Ostrava: Přírodovědecká fakulta OU, 2004. Dostupné z: http://artemis.osu.cz:8080/artemis/view.php?ids=1&amp;amp;idr=1&amp;amp;idc=33&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21043</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21043"/>
		<updated>2015-06-21T13:13:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
[[File:LuminosityCurve1.svg|thumb|300x300px|Ukázka fotometrického měření. měření popisuje fotopické (denní) - modrá křivka, a skotopické (noční) vidění - červená křivka]]&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Základní fotometrické veličiny==&lt;br /&gt;
Základními fotometrickými veličinami jsou světelný tok, svítivost zdroje a osvětlení.&lt;br /&gt;
===Světelný tok===&lt;br /&gt;
Veličina, jež vyjadřuje schopnost zářivého toku vyvolat zrakový vjem. Tok světla vyslaný z bodového zdroje do prostorového úhlu je výsledkem součinu střední svítivosti zdroje a velikostí úhlu&lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Lumen'''.&lt;br /&gt;
*Značka: '''Φ'''&lt;br /&gt;
===Svítivost zdroje===&lt;br /&gt;
Vyjadřuje schopnost přibližně bodového zdroje vyvolat v daném směru zrakový vjem. &lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Kandela (cd)'''&lt;br /&gt;
*Značka: '''I''' &lt;br /&gt;
===Intenzita osvětlení===&lt;br /&gt;
Jedná se o měrnou veličinou světelného toku na osvětlovanou plochu. Je určena podílem ''světelného toku'' a ''obsahu plošky'', na kterou tento tok dopadá.&lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Lux (lx)'''&lt;br /&gt;
*Značka: '''E'''&lt;br /&gt;
===Další důležité pojmy===&lt;br /&gt;
Krom základních veličin fotometrie také využívá další odborné termíny. Prvním důležitým je prostorový úhel, ten má značku Ω a označuje souvislou oblast prostoru vyplněnou polopřímkami, které vycházejí ze společného bodu V - vrchol úhlu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21042</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21042"/>
		<updated>2015-06-21T13:06:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
[[File:LuminosityCurve1.svg|thumb|300x300px|Ukázka fotometrického měření. měření popisuje fotopické (denní) - modrá křivka, a skotopické (noční) vidění - červená křivka]]&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Základní fotometrické veličiny==&lt;br /&gt;
Základními fotometrickými veličinami jsou světelný tok, svítivost zdroje a osvětlení.&lt;br /&gt;
===Světelný tok===&lt;br /&gt;
Veličina, jež vyjadřuje schopnost zářivého toku vyvolat zrakový vjem. Tok světla vyslaný z bodového zdroje do prostorového úhlu je výsledkem součinu střední svítivosti zdroje a velikostí úhlu&lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Lumen'''.&lt;br /&gt;
*Značka: '''Φ'''&lt;br /&gt;
===Svítivost zdroje===&lt;br /&gt;
Vyjadřuje schopnost přibližně bodového zdroje vyvolat v daném směru zrakový vjem. &lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Kandela (cd)'''&lt;br /&gt;
*Značka: '''I''' &lt;br /&gt;
===Intenzita osvětlení===&lt;br /&gt;
Jedná se o měrnou veličinou světelného toku na osvětlovanou plochu. Je určena podílem ''světelného toku'' a ''obsahu plošky'', na kterou tento tok dopadá.&lt;br /&gt;
*Jednotka: '''Lux (lx)'''&lt;br /&gt;
*Značka: '''E''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21038</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21038"/>
		<updated>2015-06-21T11:26:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
[[File:LuminosityCurve1.svg|thumb|300x300px|Ukázka fotometrického měření. měření popisuje fotopické (denní) - modrá křivka, a skotopické (noční) vidění - červená křivka]]&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Základní fotometrické veličiny==&lt;br /&gt;
Základními fotometrickými veličinami jsou světelný tok, svítivost zdroje, a osvětlení.&lt;br /&gt;
===Světelný tok===&lt;br /&gt;
Veličina, jež vyjadřuje schopnost zářivého toku vyvolat zrakový vjem. Tok světla vyslaný z bodového zdroje do prostorového úhlu je výsledkem součinu střední svítivosti zdroje a velikostí úhlu.Jednotkou světelného toku je Φ (Pí).&lt;br /&gt;
===Svítivost zdroje===&lt;br /&gt;
===Osvětlení===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka&amp;diff=21037</id>
		<title>Vlnová délka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka&amp;diff=21037"/>
		<updated>2015-06-21T11:25:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vlnová délka''' je vzdálenost, jež urazí vlna za periodu (jeden kmit). V podstatě se jedná o vzdálenost dvou bodů, které kmitají ve fázi.&lt;br /&gt;
[[File:Wavelength.png|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
== Základní informace ==&lt;br /&gt;
*Značení vlnové délky: '''λ (Lambda)'''&lt;br /&gt;
*Základní jednotka: '''metr'''&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
Pro elektromagnetické vlnění, jakým světlo je, se délka vlny počítá:&lt;br /&gt;
'''λ = c / f'''&lt;br /&gt;
 kde:&lt;br /&gt;
*λ = vlnová délka&lt;br /&gt;
*c = rychlost světla&lt;br /&gt;
*f = frekvence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka&amp;diff=21036</id>
		<title>Vlnová délka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka&amp;diff=21036"/>
		<updated>2015-06-21T11:25:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vlnová délka''' je vzdálenost, jež urazí vlna za periodu (jeden kmit). V podstatě se jedná o vzdálenost dvou bodů, které kmitají ve fázi.&lt;br /&gt;
[[File:Wavelength.png|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
== Základní informace ==&lt;br /&gt;
*Značení vlnové délky: λ (Lambda)&lt;br /&gt;
*Základní jednotka: metr&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
Pro elektromagnetické vlnění, jakým světlo je, se délka vlny počítá:&lt;br /&gt;
'''λ = c / f'''&lt;br /&gt;
 kde:&lt;br /&gt;
*λ = vlnová délka&lt;br /&gt;
*c = rychlost světla&lt;br /&gt;
*f = frekvence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka&amp;diff=21035</id>
		<title>Vlnová délka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vlnov%C3%A1_d%C3%A9lka&amp;diff=21035"/>
		<updated>2015-06-21T11:24:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vlnová délka''' je vzdálenost, jež urazí vlna za periodu (jeden kmit). V podstatě se jedná o vzdálenost dvou bodů, které kmitají ve fázi.&lt;br /&gt;
[[File:Wavelength.png|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]&lt;br /&gt;
== Veličiny ==&lt;br /&gt;
*Značka: λ (Lambda)&lt;br /&gt;
*Základní jednotka: metr&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;br /&gt;
Pro elektromagnetické vlnění, jakým světlo je, se délka vlny počítá:&lt;br /&gt;
'''λ = c / f'''&lt;br /&gt;
 kde:&lt;br /&gt;
*λ = vlnová délka&lt;br /&gt;
*c = rychlost světla&lt;br /&gt;
*f = frekvence&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21034</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21034"/>
		<updated>2015-06-21T11:21:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''Φ'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21033</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21033"/>
		<updated>2015-06-21T11:20:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok (''' \Phi '''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21032</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21032"/>
		<updated>2015-06-21T11:14:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
[[File:LuminosityCurve1.svg|thumb|300x300px|Ukázka fotometrického měření. měření popisuje fotopické (denní) - modrá křivka, a skotopické (noční) vidění - červená křivka]]&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21031</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21031"/>
		<updated>2015-06-21T11:14:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
[[File:LuminosityCurve1.svgg|thumb|300x300px|Ukázka fotometrického měření. měření popisuje fotopické (denní) - modrá křivka, a skotopické (noční) vidění - červená křivka]]&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21030</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21030"/>
		<updated>2015-06-21T11:08:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21029</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21029"/>
		<updated>2015-06-21T11:08:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21028</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21028"/>
		<updated>2015-06-21T11:07:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;reference /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21027</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21027"/>
		<updated>2015-06-21T11:04:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
Fotometrii lze rozlišovat dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21026</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21026"/>
		<updated>2015-06-21T11:03:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
Dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21025</id>
		<title>Fotometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fotometrie&amp;diff=21025"/>
		<updated>2015-06-21T11:03:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: Založena nová stránka s textem „'''Fotometrie''' je nauka o měření světla. ==Dělení== Dle ''měřící metody'': *vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Fotometrie''' je nauka o měření světla.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;br /&gt;
Dle ''měřící metody'':&lt;br /&gt;
*vizuální (subjektivní) - přijímačem záření je lidské oko,&lt;br /&gt;
*fyzikální - přijímačem záření je nějaké umělé čidlo (např. fotonka),&lt;br /&gt;
*fotografická - využívá fotografickou emulzi.&lt;br /&gt;
Dle ''druhů srovnávaných světel'':&lt;br /&gt;
*izochromatická - srovnává světla téže (nepatrně odlišné) barvy,&lt;br /&gt;
*heterochromatická - porovnává a hodnotí světla různých barev.&lt;br /&gt;
==Dělení==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21024</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21024"/>
		<updated>2015-06-21T10:49:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21023</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21023"/>
		<updated>2015-06-21T10:48:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21022</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21022"/>
		<updated>2015-06-21T10:47:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a [[oko]], které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21021</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21021"/>
		<updated>2015-06-21T10:47:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské oko se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21020</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21020"/>
		<updated>2015-06-21T10:46:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21019</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21019"/>
		<updated>2015-06-21T10:45:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21018</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21018"/>
		<updated>2015-06-21T10:45:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* 1 - [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* 2 -&lt;br /&gt;
* 3 -&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21017</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21017"/>
		<updated>2015-06-21T10:44:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[1]] [https://wikisofia.cz/index.php/Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev Reprezentace a vytváření barev]&lt;br /&gt;
* [[2]] &lt;br /&gt;
* [[3]] &lt;br /&gt;
* [[4]] &lt;br /&gt;
* [[5]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21016</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21016"/>
		<updated>2015-06-21T10:42:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;KLAŠKA, Michal. VLIV BARVY UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ NA VÝKON UŽIVATELE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/178751/fss_b/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[1]] http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/&lt;br /&gt;
* [[2]] &lt;br /&gt;
* [[3]] &lt;br /&gt;
* [[4]] &lt;br /&gt;
* [[5]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21014</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21014"/>
		<updated>2015-06-21T10:37:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nevěřivá&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ELUC&amp;quot;&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[1]] http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/&lt;br /&gt;
* [[2]] &lt;br /&gt;
* [[3]] &lt;br /&gt;
* [[4]] &lt;br /&gt;
* [[5]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21013</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21013"/>
		<updated>2015-06-21T10:36:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nevěřivá&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ELUC&amp;quot;&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[1]] http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/&lt;br /&gt;
* [[2]] &lt;br /&gt;
* [[3]] &lt;br /&gt;
* [[4]] &lt;br /&gt;
* [[5]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21012</id>
		<title>Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD&amp;diff=21012"/>
		<updated>2015-06-21T10:35:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Triplethink: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vnímání barev''' je možné díky fyzikální vlastností světla, jež se nazývá [[vlnová délka]]. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako [[Reprezentace a vytváření barev|barevné]] (v opačném případě se jedná o světlo bílé). Barevnost předmětů je dána jejich odrazivostí, tedy vlastností, jež určuje, které vlnové délky předmět pohlcuje a které naopak odráží. Vnímání barev u lidí je zcela subjektivní. Tato odlišnost je nejvíce patrná mezikulturně. Lidé, kteří vyrůstají v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky mají často rozlišný počet termínů, kterými označují jednotlivé barvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;DEFINICE&amp;quot;&amp;gt;Film a filmová technika: určeno [též] posl. filmových škol. 1. vyd. Praha: SNTL, 1974, 356 s.. [cit. 2015-06-20]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;FairList.cz&amp;quot;&amp;gt;Rozlišení modré a zelené barvy v různých jazycích. Martin Smutek [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Princip vnímání barev lidským okem ==&lt;br /&gt;
[[File:Colours_of_the_visible_light_spectrum.png|thumb|300x300px|Barevné spektrum]]&lt;br /&gt;
O barevné vidění se v lidském oku starají fotoreceptory nazvané ''čípky''. Vjem barvy je dán spektrálním složením světla dopadajícího do oka. ''Záření'' o určitých vlnových délkách vždy vzbuzuje vjem určité barvy. Pokud se oko setká se s''měsí'' těchto záření o různých vlnových délkách, pak vzbuzený barevný vjem (tedy to jakou má barvu) závisí na spektrálním složení směsi. &lt;br /&gt;
Oko vnímá záření '''aditivně''' a jednotlivě vlnové délky skládá dohromady; nemá však schopnost analyzovat, tj. poznat z kterých vlnových délek je světlo přesně složené.&lt;br /&gt;
=== Základní fyzikální vlastnosti světla ===&lt;br /&gt;
Světlo má mnoho vlastností podobných elektromagnetickému vlnění. &lt;br /&gt;
*Rychlost '''c''' - rychlost šíření světla v m/s,&lt;br /&gt;
*Frekvence světla '''f'''&lt;br /&gt;
*Vlnová délka '''λ'''&lt;br /&gt;
Měřením světla z pohledu působení na lidské [[oko]] se zabývá speciální věda - [[fotometrie]]. Fotometrie definuje veličiny jako světelný tok ('''\Phi'''), svítivost zdroje ('''I''') a intenzitu osvětlení ('''E''').&lt;br /&gt;
==== Šíření světla ====&lt;br /&gt;
Šíření světla je ovlivňováno vlastnostmi prostředí, jímž světlo prochází.Tělesa, jež vyzařují světlo, jsou '''světelné zdroje'''. V těchto zdrojích světlo vzniká přeměnami energie v elektronových obalech atomů. Prostředí, kterým se světlo šíří se označuje jako ''optické prostředí''. Tato prostředí se dělí na:&lt;br /&gt;
*průhledné – nedochází k rozptylu světla,&lt;br /&gt;
*průsvitné – světlo prostředím prochází, ale zčásti se v něm rozptyluje, &lt;br /&gt;
*neprůhledné – světlo je silně pohlcováno, nebo se na povrchu odráží.&lt;br /&gt;
V ''homogenním izotropním prostředí'' se světlo šíří ve všech směrech přímočaře ve tvaru světelných paprsků.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nevěřivá&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
NEVŘIVÁ, Hana. Typy refraktometrů. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/326354/lf_b/Typy_refraktometru.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Beneš.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmět osvětlený bílým světlem se jeví jako bílý, jestliže difúzně odráží světla všech vlnových délek; odráží-li pouze v krátkovlné oblasti, oko jej vidí jako modrý; odráží-li pouze v dlouhovlné oblasti, jeví se jako červený; neodráží-li světelné paprsky vůbec jeví se jako černý.&lt;br /&gt;
=== Viditelné světlo ===&lt;br /&gt;
[[File:Spectre_visible_light.svg|thumb|300x300px|Pro člověka viditelné záření (tzv. viditelné světlo) zobrazené v celé škále elektromagnetického spektra]]&lt;br /&gt;
Člověk je schopen vnímat pouze malou část elektromagnetického spektra (vlnové délky cca 400–750 nm). Většina barevných vjemů vzniká prostřednictvím směsi barev, u nichž se světlo dvou nebo více vlnových rozsahů překrývá.&lt;br /&gt;
Vlnové délky mezi 400-480 nm oko vnímá jako fialovou až modrou barvu, 480-550 nm jako modrozelenou až žlutozelenou,  550-560 nm jako žlutou, 560-570 nm jako žlutočervenou a od 570 dp 750 nm jako červenou. Směs všech vlnových délek, podle spektra Slunce, vnímá oko jako bílé denní světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tabulka uvádí spektrum světla dle vlnové délky barev .&lt;br /&gt;
=== Neviditelné záření ===&lt;br /&gt;
Pod hranicí cca ''400 nm'' se vyskytuje tzv. [[ultrafialového]] záření a naopak v pásmu od přibližně ''750 nm'' (někdy se uvádí pouze 700 nm) směrem výše se jedná o tzv. [[infračervené]] záření. Lidské oko tato záření nevnímá, avšak někteří živočichové tento rozsah vnímat umí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ELUC&amp;quot;&amp;gt;Barvy a jejich vnímání. ELUC [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://eluc.cz/verejne/lekce/2546&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Míchání barev ==&lt;br /&gt;
=== Aditivní míšení ===&lt;br /&gt;
Při aditivním (nebo také součtové míšení) barev se sčítají jednotlivé světelné toky a výsledné spektrum záření je poté vnímáno zrakem jako celek. &lt;br /&gt;
K aditivnímu míchání tedy dochází tehdy, když se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.Při současném dopadu dvou nebo více světel a to buď přímo, nebo odrazem od bílé plochy, která má konstantní činitel odrazu pro všechny složky, vzniká nová barva. Intenzita zrakového vjemu se sčítá, tedy jas se zvětšuje.&lt;br /&gt;
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|250x250px|RGB (aditivní) vs. CMYK (subtraktivní]]&lt;br /&gt;
Příkladem takovéhoto míchání je '''model RGB,''' který se využívá např. v zobrazovacích zařízeních jako je monitor, mobil apod.&lt;br /&gt;
=== Subtraktivní míšení ===&lt;br /&gt;
Subtraktivní míchání barev je opačné aditivnímu. Barvy se zde vytváří překryvem - přidáváním na sebe. S každou další barvou se ubírá část předchozího světla. Např. tím, že z bílého (slunečního) světla odčítáme určité barevné složky, měníme poměr zbylých složek a dostáváme různé jiné barvy. Bílé světlo jakožto směs spektrálních barev ztrácí své složky zcela nebo do určité míry buď průchodem barevnými filtry, nebo odrazem od povrchu barevného tělesa. Např. žlutý filtr propustí jen spektrální žlutou barvu.&amp;lt;ref&amp;gt;VÍT, Vladimír. Televizní technika. Praha: SNTL/ALFA, 1979, 919 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukázkou subtraktivního míchání je např.''' model CMYK''', který se využívá např při vytváření materiálů pro tisk.&lt;br /&gt;
== Fyziologická omezení ==&lt;br /&gt;
Fyziologické působení barev je často spojeno s vlnovou délkou světla. Barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost, kdežto barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují. Nejvíce je oko citlivé na žluté světlo. Naopak na tmavě modrou reaguje oko nejhůře. Toto zapříčiňuje i další omezení - červená, oranžová a žlutá se zdají při silném osvětlení jasnější a naopak zelená a modrá jsou jasnější i při nízkých hodnotách světla - jedná se o tzv. Purkyňův efekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidské oko je navíc náchylné k mnoha poruchám vidění jako jsou např. '''krátkozrakost''', '''dalekozrakost''', '''astigmatismus''' a '''porucha barvocitu'''. Právě [[porucha barvocitu]] je z hlediska vnímání barev nejdůležitější a je potřeba na ní myslet např. při vytváření webových stránek a dalších propagačních materiálů.  &lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[1]] http://jazykove.fairlist.cz/2013/06/rozliseni-modre-a-zelene-barvy-v-ruznych-jazycich/&lt;br /&gt;
* [[2]] &lt;br /&gt;
* [[3]] &lt;br /&gt;
* [[4]] &lt;br /&gt;
* [[5]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podotázky: Jaké jsou fyzikální vlastnosti světla důležité pro vnímání barev? Na jakém principu funguje aditivní a subtraktivní vytváření barev? Jaké základní fyziologické procesy se uplatní při zrakovém vnímání?''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Triplethink</name></author>
		
	</entry>
</feed>