<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Vaclav.Jirousek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Vaclav.Jirousek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Vaclav.Jirousek"/>
	<updated>2026-04-22T04:05:32Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32756</id>
		<title>Digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32756"/>
		<updated>2016-03-19T07:00:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: sloučení částí z článku Národní digitální knihovna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je [[informační systém]], zpravidla integrovaného typu, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Podstatnou součástí digitální knihovny je [[digitální repozitář|repozitář]] neboli digitální sklad. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termín &amp;quot;digitální knihovna&amp;quot;==&lt;br /&gt;
Pojem '''digitální knihovna''' (angl. digital library) se nejčastěji používá pro sbírky organizovaných elektronických informací, jejichž cílem je zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto termín obsahuje mnoho nejasností. Také vývoj v oblasti výpočetní techniky a technologií ovlivňuje obsahu pojmu &amp;quot;digitální knihovna&amp;quot; a obdobně jsou vnášeny různé pohledy na náplň obsahu pojmu různorodě zaměřenými odbornými komunitami. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu.  Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''„Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;ARMS, William Y. &amp;lt;i&amp;gt;Digital libraries&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. &amp;lt;i&amp;gt;Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the &amp;quot;SFX@Ghent&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v [[digitální repozitář|digitálním repozitáři]] a rovněž je zpřístupňuje.&amp;quot;''   &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. ''Digitální knihovny'' [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní znaky==&lt;br /&gt;
Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu&lt;br /&gt;
* digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]], které tvoří digitální knihovnu, jsou:&lt;br /&gt;
** '''heterogenní''' (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami), &lt;br /&gt;
** '''dynamické''' (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a &lt;br /&gt;
** '''multimediální''' (povahou dat).&lt;br /&gt;
* realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní&lt;br /&gt;
* uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typologie digitálních objektů==&lt;br /&gt;
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu). &lt;br /&gt;
* Některé typy [[Digitální objekt|digitálních objektů]] nebo digitálních zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,&lt;br /&gt;
** '''obraz''' (image),&lt;br /&gt;
*** '''statický obraz''' (still image),&lt;br /&gt;
*** '''pohyblivý obraz''' (moving image), tj, video,&lt;br /&gt;
** '''zvuk''' (sound),&lt;br /&gt;
** '''program''' (software),&lt;br /&gt;
** '''datový soubor''' (data set).&lt;br /&gt;
* Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména '''z hlediska původu informací''': &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Digitalizované''' (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů.&lt;br /&gt;
** '''Digitální''' (born digital) - vznikly přímo v digitální formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny podle amerického modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;==&lt;br /&gt;
Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ([[Robert Kahn| '''Roberta Kahna''']] a [[Robert Wilenský|'''Roberta Wilenského''']]) jako &amp;quot;'''[[Architektura Kahn-Wilensky|architektura Kahn-Wilensky]]'''&amp;quot;. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy===&lt;br /&gt;
V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - [http://www.cnri.reston.va.us/cstr.html '''Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR'''] z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi [http://www.cnri.reston.va.us/ '''Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI''']. CNRI úzce spolupracovala  se skupinou IETF (International Engineering Task Force). &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komponenty architektury modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;===&lt;br /&gt;
Komponenty architektury digitální knihovny modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;: &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[Uživatelské rozhraní]]''' (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb&lt;br /&gt;
* '''[[Repozitář]]''' (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)&lt;br /&gt;
** Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací&lt;br /&gt;
** Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů&lt;br /&gt;
** Webové servery&lt;br /&gt;
* '''Identifikační systém''' (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování [[Identifikátordigitálních objektů|jednoznačných identifikátorů digitálních objektů]]. (HDL, URN aj.)&lt;br /&gt;
* '''Vyhledávací systém''' (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémy pro tvorbu digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: &amp;lt;ref&amp;gt;KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. ''Inforum 2006'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* systém '''Greenstone''' (využívaný i pro potřeby UNESCO), &lt;br /&gt;
* '''DSpace''', &lt;br /&gt;
* '''CDSware''', &lt;br /&gt;
* '''EPrints''', &lt;br /&gt;
* '''FEDORA''' (flexibilní univerzální digitální repozitář).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seznamy digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== České digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Digitální knihovny v systému Kramerius''':&lt;br /&gt;
** [http://registr.digitalniknihovna.cz/ Registr Krameriů ] - přehled digitálních knihoven Kramerius provozovaných v ČR&lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Kramerius] '''Národní knihovna ČR''' &lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.mzk.cz/search/ Kramerius] '''Moravská zemská knihovna'''&lt;br /&gt;
* '''Ostatní digitální knihovny ČR'''&lt;br /&gt;
** [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptorium] - snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech&lt;br /&gt;
** [http://www.webarchiv.cz/ Webarchiv] - řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.&lt;br /&gt;
** [http://dig.vkol.cz/ Digitální knihovna historických fondů] (Vědecká knihovna v Olomouci)&lt;br /&gt;
** [http://mapy.vkol.cz/ Digitální knihovna map] (Vědecká knihovna v Olomouci) &lt;br /&gt;
** [http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2000 Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna]&lt;br /&gt;
** [http://www.ceska-poezie.cz/cek/ Česká elektronická knihovna] – Plnotextová databáze poezie 19. stol.  počátku 20. stol.&lt;br /&gt;
** [http://archiv.ucl.cas.cz/ Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR]&lt;br /&gt;
** [http://www.clavmon.cz/clavis/ CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM ]&lt;br /&gt;
** [http://www.knihovna.utb.cz/digital/ Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně]&lt;br /&gt;
** [http://193.84.33.162/scan/ Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze]&lt;br /&gt;
** [http://cte.cuni.cz/ České Texty Elektronicky!]&lt;br /&gt;
** [http://www.econlib.cz/zlatyfond/ Zlatý fond českého ekonomického myšlení]&lt;br /&gt;
** [http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=132 Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury]&lt;br /&gt;
** [http://147.231.53.91/src/index.php Czech Medieval Sources on-line]&lt;br /&gt;
** [http://www.bibliothecaeconomica.cz/ Bibliotheca Economica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Mezinárodní projekty a iniciativy'''&lt;br /&gt;
** [http://www.gutenberg.org/ Project Gutenberg] &lt;br /&gt;
** [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library]&lt;br /&gt;
** [http://books.google.com/ Google Book Search]&lt;br /&gt;
** [http://www.doaj.org/ Directory of Open Access Journals]&lt;br /&gt;
* '''Zahraniční národní projekty'''&lt;br /&gt;
** [http://memory.loc.gov/ammem/index.html Library of Congress American Memory]&lt;br /&gt;
** [http://www.onb.ac.at/bibliothek/digitaler_lesesaal.htm Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek]&lt;br /&gt;
** [http://gallica.bnf.fr/ Gallica – National Bibliothèque de France]&lt;br /&gt;
** [http://www.uleth.ca/lib/ New Zealand Digital Library]&lt;br /&gt;
** [http://www.snk.sk/?slovenska_digitalna_kniznica Slovenská digitálna knižnica]&lt;br /&gt;
** [http://literat.ug.edu.pl/ Biblioteka litaratury Polskiej w internecie]&lt;br /&gt;
** [http://www.pbi.edu.pl/ Polska biblioteka internetowa]&lt;br /&gt;
** [http://www.perseus.tufts.edu/hopper/ Perseus Digital Libray]&lt;br /&gt;
** [http://en.childrenslibrary.org/ International Children´s Digital Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&lt;br /&gt;
* ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
* Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD. TDKIV - Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digitáln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819 cs.wikipedia.org/ Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Znalosti, vědění a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32755</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32755"/>
		<updated>2016-03-19T06:50:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: Části Digitální knihovna obecně, Typologie digitálních knihoven a Výhody digitálních knihoven přesunuty do článku &amp;quot;Digitální knihovna&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní [[digitální knihovna]] je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; Formálním stvrzením důvěryhodnosti dlouhodobého úložiště NDK bude [[Audit a certifikace digitálních repozitářů|certifikace]] v souladu s ČSN ISO 16363. &amp;lt;ref&amp;gt;Certifikace dlouhodobého úložiště. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/archivace/certifikace-dlouhodobeho-uloziste&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
reformátování, digitalizace, Kramerius, Manuscriptorium, digitální repozitáře, digitální knihovny, Národní knihovna, Národní digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32754</id>
		<title>Digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32754"/>
		<updated>2016-03-19T06:39:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* České digitální knihovny: */ - přesměrování linku na &amp;quot;registr krameriů&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je informační systém, zpravidla integrovaného typu, organizující a zpřístupňující informace  v elektronické formě, jehož podstatnou součástí je digitální sklad (repozitář) a související informační služby. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termín &amp;quot;digitální knihovna&amp;quot;==&lt;br /&gt;
Pojem '''digitální knihovna''' (angl. digital library) se nejčastěji používá pro sbírky organizovaných elektronických informací, jejichž cílem je zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto termín obsahuje mnoho nejasností. Také vývoj v oblasti výpočetní techniky a technologií ovlivňuje obsahu pojmu &amp;quot;digitální knihovna&amp;quot; a obdobně jsou vnášeny různé pohledy na náplň obsahu pojmu různorodě zaměřenými odbornými komunitami. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu.  Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''„Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;ARMS, William Y. &amp;lt;i&amp;gt;Digital libraries&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. &amp;lt;i&amp;gt;Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the &amp;quot;SFX@Ghent&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v [[digitální repozitář|digitálním repozitáři]] a rovněž je zpřístupňuje.&amp;quot;''   &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. ''Digitální knihovny'' [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní znaky==&lt;br /&gt;
Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu&lt;br /&gt;
* digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]], které tvoří digitální knihovnu, jsou:&lt;br /&gt;
** '''heterogenní''' (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami), &lt;br /&gt;
** '''dynamické''' (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a &lt;br /&gt;
** '''multimediální''' (povahou dat).&lt;br /&gt;
* realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní&lt;br /&gt;
* uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typologie digitálních objektů==&lt;br /&gt;
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu). &lt;br /&gt;
* Některé typy [[Digitální objekt|digitálních objektů]] nebo digitálních zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,&lt;br /&gt;
** '''obraz''' (image),&lt;br /&gt;
*** '''statický obraz''' (still image),&lt;br /&gt;
*** '''pohyblivý obraz''' (moving image), tj, video,&lt;br /&gt;
** '''zvuk''' (sound),&lt;br /&gt;
** '''program''' (software),&lt;br /&gt;
** '''datový soubor''' (data set).&lt;br /&gt;
* Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména '''z hlediska původu informací''': &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Digitalizované''' (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů.&lt;br /&gt;
** '''Digitální''' (born digital) - vznikly přímo v digitální formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny podle amerického modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;==&lt;br /&gt;
Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ([[Robert Kahn| '''Roberta Kahna''']] a [[Robert Wilenský|'''Roberta Wilenského''']]) jako &amp;quot;'''[[Architektura Kahn-Wilensky|architektura Kahn-Wilensky]]'''&amp;quot;. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy===&lt;br /&gt;
V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - [http://www.cnri.reston.va.us/cstr.html '''Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR'''] z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi [http://www.cnri.reston.va.us/ '''Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI''']. CNRI úzce spolupracovala  se skupinou IETF (International Engineering Task Force). &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komponenty architektury modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;===&lt;br /&gt;
Komponenty architektury digitální knihovny modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;: &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[Uživatelské rozhraní]]''' (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb&lt;br /&gt;
* '''[[Repozitář]]''' (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)&lt;br /&gt;
** Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací&lt;br /&gt;
** Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů&lt;br /&gt;
** Webové servery&lt;br /&gt;
* '''Identifikační systém''' (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování [[Identifikátordigitálních objektů|jednoznačných identifikátorů digitálních objektů]]. (HDL, URN aj.)&lt;br /&gt;
* '''Vyhledávací systém''' (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémy pro tvorbu digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: &amp;lt;ref&amp;gt;KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. ''Inforum 2006'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* systém '''Greenstone''' (využívaný i pro potřeby UNESCO), &lt;br /&gt;
* '''DSpace''', &lt;br /&gt;
* '''CDSware''', &lt;br /&gt;
* '''EPrints''', &lt;br /&gt;
* '''FEDORA''' (flexibilní univerzální digitální repozitář).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seznamy digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== České digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Digitální knihovny v systému Kramerius''':&lt;br /&gt;
** [http://registr.digitalniknihovna.cz/ Registr Krameriů ] - přehled digitálních knihoven Kramerius provozovaných v ČR&lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Kramerius] '''Národní knihovna ČR''' &lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.mzk.cz/search/ Kramerius] '''Moravská zemská knihovna'''&lt;br /&gt;
* '''Ostatní digitální knihovny ČR'''&lt;br /&gt;
** [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptorium] - snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech&lt;br /&gt;
** [http://www.webarchiv.cz/ Webarchiv] - řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.&lt;br /&gt;
** [http://dig.vkol.cz/ Digitální knihovna historických fondů] (Vědecká knihovna v Olomouci)&lt;br /&gt;
** [http://mapy.vkol.cz/ Digitální knihovna map] (Vědecká knihovna v Olomouci) &lt;br /&gt;
** [http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2000 Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna]&lt;br /&gt;
** [http://www.ceska-poezie.cz/cek/ Česká elektronická knihovna] – Plnotextová databáze poezie 19. stol.  počátku 20. stol.&lt;br /&gt;
** [http://archiv.ucl.cas.cz/ Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR]&lt;br /&gt;
** [http://www.clavmon.cz/clavis/ CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM ]&lt;br /&gt;
** [http://www.knihovna.utb.cz/digital/ Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně]&lt;br /&gt;
** [http://193.84.33.162/scan/ Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze]&lt;br /&gt;
** [http://cte.cuni.cz/ České Texty Elektronicky!]&lt;br /&gt;
** [http://www.econlib.cz/zlatyfond/ Zlatý fond českého ekonomického myšlení]&lt;br /&gt;
** [http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=132 Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury]&lt;br /&gt;
** [http://147.231.53.91/src/index.php Czech Medieval Sources on-line]&lt;br /&gt;
** [http://www.bibliothecaeconomica.cz/ Bibliotheca Economica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Mezinárodní projekty a iniciativy'''&lt;br /&gt;
** [http://www.gutenberg.org/ Project Gutenberg] &lt;br /&gt;
** [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library]&lt;br /&gt;
** [http://books.google.com/ Google Book Search]&lt;br /&gt;
** [http://www.doaj.org/ Directory of Open Access Journals]&lt;br /&gt;
* '''Zahraniční národní projekty'''&lt;br /&gt;
** [http://memory.loc.gov/ammem/index.html Library of Congress American Memory]&lt;br /&gt;
** [http://www.onb.ac.at/bibliothek/digitaler_lesesaal.htm Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek]&lt;br /&gt;
** [http://gallica.bnf.fr/ Gallica – National Bibliothèque de France]&lt;br /&gt;
** [http://www.uleth.ca/lib/ New Zealand Digital Library]&lt;br /&gt;
** [http://www.snk.sk/?slovenska_digitalna_kniznica Slovenská digitálna knižnica]&lt;br /&gt;
** [http://literat.ug.edu.pl/ Biblioteka litaratury Polskiej w internecie]&lt;br /&gt;
** [http://www.pbi.edu.pl/ Polska biblioteka internetowa]&lt;br /&gt;
** [http://www.perseus.tufts.edu/hopper/ Perseus Digital Libray]&lt;br /&gt;
** [http://en.childrenslibrary.org/ International Children´s Digital Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&lt;br /&gt;
* ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
* Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD. TDKIV - Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digitáln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819 cs.wikipedia.org/ Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Znalosti, vědění a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=32038</id>
		<title>Eugene B. Power</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=32038"/>
		<updated>2016-02-10T19:05:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: + křížové odkazy, klíčová slova, kategorie, související články&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Eugene B. Power''' (* 4. června 1905 Traverse City, Michigan, USA - † 7. Prosince 1993 Ann Arbor, Michigan, USA) zakladatel a ředitel University Microfilms. Průkopník ve využití mikrofilmu pro dlouhodobou ochranu tištěných dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Eugene Barnum Power se narodil 4. června 1905 v Traverse City, ve státě Michigan. Vysokoškolská studia absolvoval na [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Michigan University of Michigan], kde v roce 1927 dosáhl titulu BA (Bachelor of Arts) a v roce 1930 titulu MBA (Master of Business Administration). V roce 1930 nastoupil do malé firmy Edward Brothers, zabývající se přepisy na stroji a reprodukcemi pomocí [https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklostyl mimeografie]. V letech 1935 – 1938 již ve firmě pracoval na pozici viceprezidenta. V roce 1935 se začal zabývat testováním nových metod, jak využít mikrografické technologie k reprodukcím a šíření vědeckých publikací. Brzy odhalil, že nová mikrografická technologie je pro šíření textových [[dokument|dokumentů]] ideálním prostředníkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
V roce 1938 Eugene B. Power opouští Edward Brothers a zakládá firmu University Microfilms (UMI) – pozdější [[Databáze ProQuest|ProQuest]]. Jedním z prvních projektů nové firmy bylo publikování disertačních prací studentů prostřednictví mikrofilmu, což bylo výrazně levnější než jejich tisk. Na projekt navázal projekt mikrofilmování novin a časopisů, starých rukopisů a dalších dokumentů. Významným projektem bylo  vytvoření mikrografických kopií všech knih, vytištěných ve Velké Británii před rokem 1640. Projekt, během kterého bylo mikrofilmováno na 6 milionů stran dokumetů,&amp;lt;ref&amp;gt;Regent-Emeritus Power Knighted By Britain. Michigan Alumnus. Ann Arbor, 1978, (January), s. 24. Dostupné také z: https://goo.gl/whVBzR&amp;lt;/ref&amp;gt; byl realizován pomocí mikrografické kamery, kterou Eugene B. Power sám vyvinul. Pozitivní kopie mikrofilmů byly následně prodávány knihovnám v USA, které měly o kopie vzácných evropských dokumentů zájem. Ekonomicky dobře promyšlený projekt tak zároveň pomohl v čase války ochránit vysoce ohrožené fondy britských knihoven před možnou zkázou. V roce 1978 byl Power za své aktivity pasován čestným rytířem Řádu britského impéria (KBE).&amp;lt;ref&amp;gt;TEAGUE, S. John. Microfilm, Video and Electronic Media Librarianship. London: Butterworths, 1985, s. 9. ISBN 0-408-01401-6. Dostupné také z: https://goo.gl/Z27KXw&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když v roce 1942 došlo k uzavření anglo-americké dohody o spolupráci a výměně vědeckých a technologických informací, byl Eugene Power pověřen koordinací britských a amerických mikrofilmovacích aktivit v rámci projektu „Aslib Microfilm Service“. Nejprve vědecké publikace, ale později i noviny vydávané na nepřátelských a okupovaných území, byly opatřovány zpravidla na území neutrálních států, v Británii docházelo k jejich mikrofilmování a pozitivní kopie byly distribuovány do specializovaných knihoven či zpravodajským službám. University Microfilms zopakoval úspěšný obchodní model se starými tisky a komerčně distribuoval pozitivní kopie nedostatkových zahraničních odborných periodik na území Spojených států.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, s. 81- 83. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/G29s7c&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene B. Power byl průkopníkem myšlenky „nákladu jednoho“ („editions of one“). Věřil, že je možné a zároveň rentabilní, vydávat textové dokumenty v jakkoliv malém nákladu. Libovolný textový dokument tak podle něj mohl být kopírován a uchován ve formě mikrofilmu, na vyžádání pak mohl být kdykoliv reprodukován, a to i v minimálním nákladu jedné kopie.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1959 si Power uvědomil, že by mohl spojit uchovávání dokumentů na mikrofilmu s kopírovací metodou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Xerografie xerografie]. Podílel se na vývoji kopírovacího zařízení firmy [https://cs.wikipedia.org/wiki/Xerox Xerox], které dokázalo vytvářet papírové kopie přímo z mikrofilmového negativu. Tím byly naplněny technické předpoklady pro realizaci myšlenky &amp;quot;nákladu jednoho&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1962 firma Xerox kupuje za částku 8 milionů dolarů firmu University Microfilms. &amp;lt;ref&amp;gt;Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve vedení společnosti Power zůstal do roku 1970, kdy odešel do důchodu. V roce 1985 prodává Xerox firmu, mezitím přejmenovanou na University Microfilms International resp. UMI, firmě Bell &amp;amp; Howell. V roce 1996 UMI spouští online službu ProQuest Direct. V roce 2001 se celá firma Bell &amp;amp; Howell přejmenovává na [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Company]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Alumni Board of Governors Gives Achievement Award to Eugene B. Power, MBA '30. Dividend: The Magazine of the School Business Administration. University of Michigan, 1990, 21(3), s. 29. - 30. Dostupné také z: http://deepblue.lib.umich.edu/handle/2027.42/50755&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_B._Power&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&lt;br /&gt;
* Eugene Power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 20. 11. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Power&lt;br /&gt;
* POWER, Philip H. Eugene Barnum Power (4 June 1905-6 December 1993). Proceedings of the American Philosophical Society. American Philosophical Society, 1995, 139(3), s. 301 - 304. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/987197&lt;br /&gt;
* ProQuest. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 23. 04. 2003, last modified on 26. 12. 2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ProQuest&lt;br /&gt;
* RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, 177 s. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/nyjtWt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
*[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Eugene Barnum Power; University Microfilms, UMI, mikrofilm, mikrografie, reformátování, ProQuest&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=32036</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=32036"/>
		<updated>2016-02-10T18:51:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Roger Summit [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://faculty.washington.edu/kendo/rogersummit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na [https://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_University Stanford University] v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře.&lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D. &amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání [[Informace|informací]]. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti a její šanci na získání státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního [[počítač|počítače]] 3. generace – [https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360_Model_30 IBM 360/30]. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené [[databáze|databázi]]. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže).&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. s. 16. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&amp;lt;/ref&amp;gt; Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání [[Informace|informací]]. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od [https://en.wikipedia.org/wiki/NASA NASA] kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro [[databáze|databázi]] leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající [[selekční jazyk]] Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění [[databáze]] ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že [[databáze]] ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. s. 16-20. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* The Dialog Corporation. Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus, Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z http://www.readbag.com/dialog-about-biographies-rogersummit-bio&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  [http://www.linkedin.com/in/rogersummit Profil Rogera K. Summita na sociální síti Linkedin]&lt;br /&gt;
*  [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm Knight-Ridder and Online Information] - profesní autobiografie Rogera K. Summita&lt;br /&gt;
*  [http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml Online Before the Internet, Part 4: Early Pioneers Tell Their Stories: Roger Summit] - rozhovor s Rogerem K. Summitem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Dialog, databázová centra, Roger Kent Summit, informační průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=32035</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=32035"/>
		<updated>2016-02-10T18:45:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: doplněny křížové odkazy, kategorie&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Roger Summit [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://faculty.washington.edu/kendo/rogersummit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na [https://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_University Stanford University] v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře.&lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D. &amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání [[Informace|informací]]. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti a její šanci na získání státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního [[počítač|počítače]] 3. generace – [https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360_Model_30 IBM 360/30]. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené [[databáze|databázi]]. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže).&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. s. 16. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&amp;lt;/ref&amp;gt; Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání [[Informace|informací]]. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od [https://en.wikipedia.org/wiki/NASA NASA] kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro [[databáze|databázi]] leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající [[selekční jazyk]] Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění [[databáze]] ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že [[databáze]] ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. s. 16-20. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* The Dialog Corporation. Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus, Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z http://www.readbag.com/dialog-about-biographies-rogersummit-bio&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  [http://www.linkedin.com/in/rogersummit Profil Rogera K. Summita na sociální síti Linkedin]&lt;br /&gt;
*  [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm Knight-Ridder and Online Information] - profesní autobiografie Rogera K. Summita&lt;br /&gt;
*  [http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml Online Before the Internet, Part 4: Early Pioneers Tell Their Stories: Roger Summit] - rozhovor s Rogerem K. Summitem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32032</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32032"/>
		<updated>2016-02-10T18:25:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */ - kategorie&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; Formálním stvrzením důvěryhodnosti dlouhodobého úložiště NDK bude [[Audit a certifikace digitálních repozitářů|certifikace]] v souladu s ČSN ISO 16363. &amp;lt;ref&amp;gt;Certifikace dlouhodobého úložiště. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/archivace/certifikace-dlouhodobeho-uloziste&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
reformátování, digitalizace, Kramerius, Manuscriptorium, digitální repozitáře, digitální knihovny, Národní knihovna, Národní digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32030</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32030"/>
		<updated>2016-02-10T18:22:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */ - doplněna klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; Formálním stvrzením důvěryhodnosti dlouhodobého úložiště NDK bude [[Audit a certifikace digitálních repozitářů|certifikace]] v souladu s ČSN ISO 16363. &amp;lt;ref&amp;gt;Certifikace dlouhodobého úložiště. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/archivace/certifikace-dlouhodobeho-uloziste&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
reformátování, digitalizace, Kramerius, Manuscriptorium, digitální repozitáře, digitální knihovny, Národní knihovna, Národní digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32029</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=32029"/>
		<updated>2016-02-10T18:17:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; Formálním stvrzením důvěryhodnosti dlouhodobého úložiště NDK bude [[Audit a certifikace digitálních repozitářů|certifikace]] v souladu s ČSN ISO 16363. &amp;lt;ref&amp;gt;Certifikace dlouhodobého úložiště. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/archivace/certifikace-dlouhodobeho-uloziste&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31595</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31595"/>
		<updated>2016-02-06T17:44:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; Formálním stvrzením důvěryhodnosti dlouhodobého úložiště NDK bude certifikace v souladu s ČSN ISO 16363. &amp;lt;ref&amp;gt;Certifikace dlouhodobého úložiště. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/archivace/certifikace-dlouhodobeho-uloziste&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31594</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31594"/>
		<updated>2016-02-06T17:42:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; Formálním stvrzením důvěryhodnosti dlouhodobého úložiště NDK bude certifikace v souladu s ČSN ISO 16363. &amp;lt;ref&amp;gt;Certifikace dlouhodobého úložiště. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/archivace/certifikace-dlouhodobeho-uloziste&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31593</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31593"/>
		<updated>2016-02-06T17:35:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Hlavní cíle Národní digitální knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
[[Digitální repozitář|Úložiště]] NDK poskytuje místo pro bezpečné uložení dosud digitalizovaných dokumentů i [[Digitální objekt|digitálních dokumentů]] vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|Dlouhodobá ochrana digitálních dat]] se skládá ze dvou základních prvků - zajištění bitové ochrana a zajištění logické ochrany. Zajištění bitové ochrany je zajištěno prostřednictvím 3 identických bitových kopií (magnetické pásky LTO-5) uchovávaných v geograficky oddělených lokalitách (2xPraha, 1xBrno) a nastavením systému pravidelných kontrol integrity dat tak, aby se předešlo ztrátě dat např. z důvodu degradace nosiče. Cílem logické ochrany je zajištění srozumitelnosti dat pro budoucí generace. K naplnění cílů logické ochrany slouží zejména vhodná volba archivních formátů dat a důsledná práce s [[metadata|metadaty]], velkou pomocí pro zajištění srozumitelnosti dat pro budoucnost je tedy nastavení standardizace již při vytváření digitálních kopií. K tomuto účelu byla v letech 2010-2012 vytvořena pracovníky Národní knihovny sada předpisů a doporučení, dnes obecně označovaných jako ''Standardy NDK'' - nejdůležitějšími součástmi jsou tzv. aplikační profil METS (metadata) a profil pro generování JPEG 2000 (obrazová data).&amp;lt;ref&amp;gt;Standardy digitalizace. NDK: Národní digitální knihovny [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31590</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31590"/>
		<updated>2016-02-06T16:03:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Další digitální knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější mezinárodní digitální knihovny patří například Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library. Na národní úrovni lze jako příklady podobných projektů k projektu Národní digitální knihovny uvést například finskou Finnu, francouskou Gallicu nebo slovenský portál Slovakiana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31589</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31589"/>
		<updated>2016-02-06T15:54:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorské právo]]. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. [[metadata|Metadata]] o objektech digitalizovaných v rámci projektu NDK budou prostřednictvím projektu Česká digitální knihovna zpřístupněna též v rámci ''evropské digitální knihovny'' Europeana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31588</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31588"/>
		<updated>2016-02-06T15:28:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| [[Child directed speech]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||[[Informační etika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || [[Šifry]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Amanda Spink]] || [[Edgar F. Codd]] || [[Operační systém]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || [[Google]] || Doplnil jsem informace o Google X/zdroje ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Městská knihovna v Praze]] - doplněny informace, historie, obrázky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]] ||[[OCR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| [[Biblioterapie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||Upravila jsem strukturu hesla, přidala zdroj, obrázek a klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || [[Národní digitální knihovna]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Klára Půlpánová  || [[Jakob Nielsen]] || ||||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31587</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31587"/>
		<updated>2016-02-06T15:26:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního kulturního dědictví bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Portál Národní digitální knihovny] - aktuální verze webu&lt;br /&gt;
* [http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730110009/http://ndk.cz/narodni-dk Portál Národní digitální knihovny] - archivovaná verze webu z července 2014 dostupná na WebArchivu&lt;br /&gt;
* [http://webarchiv.cz/cs WebArchiv - památník českého internetu]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Digitální knihovna Kramerius 3]&lt;br /&gt;
* [http://kramerius4.nkp.cz/ Digitální knihovna Kramerius 4]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Digitální knihovna Manuscriptorium]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31585</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31585"/>
		<updated>2016-02-06T15:03:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím [[počítačová síť|počítačové sítě]]. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování [[digitální knihovna|digitální knihovny]] je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze [[metadata]]  (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje [[Národní knihovna ČR]] spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v [[digitální repozitář|digitálním depozitáři]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o [[digitalizace|digitalizaci]] knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině, českým autorem nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje. Jádro českého národního kulturního dědictví bylo v rámci stude proveditelnosti k projektu NDK odhadováno na 1,2 milionu dokumentů, což představuje cca 310 milionů stran. Digitalizace fondů v NK ČR a MZK by měla i do budoucna pokračovat takovým tempem, aby bylo toto množství dokumentů zdigitalizováno během následujících 25-30 let.&amp;lt;ref&amp;gt;CROSS CZECH A.S. Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. In: NDK [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2010 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20140730123826/http://ndk.cz/narodni-dk/dotacni-projekt-vytvoreni-narodni-digitalni-knihovny/studie-proveditelnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31584</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31584"/>
		<updated>2016-02-06T12:41:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 3 obsahuje více než 11000 digitalizovaných monografií, téměř 800 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činí 8,7 milionu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální knihovna Kramerius 4 obsahovala v lednu 2016 více než 120 000 digitalizovaných monografií, téměř 1500 titulů periodik a celkový počet digitalizovaných stran činil přes 32 milionů stran.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt; V květnu 2015 obsahovala digitální knihovna Manuscriptorium více než 46 000 komplexních digitálních dokumentů (digitalizovaných svazků) a celkový počet digitalizovaných stran přesahoval 11 milionů. &amp;lt;ref&amp;gt;PSOHLAVEC, Tomáš. Staré tisky digitalizované v rámci projektu Google Books zpřístupněné v Manuscriptoriu: výsledky, zkušenosti, plány. In: Inforum 2015 [online]. Albertina icome Praha, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/psohlavec-tomas.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuscriptorium je subagregátorem digitální knihovny Europeana pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31578</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31578"/>
		<updated>2016-02-06T10:54:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.&lt;br /&gt;
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].&amp;lt;ref&amp;gt;Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody digitalizace===&lt;br /&gt;
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.&lt;br /&gt;
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. &lt;br /&gt;
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.&lt;br /&gt;
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;&amp;gt;Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi výhody digitalizace patří: &lt;br /&gt;
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. &lt;br /&gt;
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;&amp;gt;Anderson, C.G &amp;amp; Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody digitalizace patří:&lt;br /&gt;
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) &lt;br /&gt;
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;/&amp;gt; [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt; Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace v České republice==&lt;br /&gt;
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. &amp;lt;ref&amp;gt;Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246 &amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. &amp;lt;ref&amp;gt; VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů  [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;&amp;gt;Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna [[Manuscriptorium]], zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt [[WebArchiv]]&amp;lt;ref&amp;gt;A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, jehož hlavním úkolem je ''řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 je zahájen provoz na digitalizačních pracovištích v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, vzniklých v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. V letech 2012-2014 je v rámci projektu digitalizováno na 26 milionů stran dokumentů, do konce roku 2015 pak celkem 32 milionů stran. Rovněž na úrovni krajů vznikají v letech 2012-2014 v rámci Integrovaného operačního programu specializovaná digitalizační pracoviště - tzv. krajské digitalizační jednotky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi českými knihovnami v červenci-srpnu 2015 Národní knihovnou a Knihovnou Akademie věd ČR ukazují, že k tomuto datu bylo digitalizováno celkem již cca 85 milionů stran dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hardware a software==&lt;br /&gt;
===Hardware===&lt;br /&gt;
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knižní [[Scanery|skener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Software===&lt;br /&gt;
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HTML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[textový editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[grafický editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* software pro skenování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[FTP software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[PDF software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uložení digitálních dat===&lt;br /&gt;
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů &amp;lt;ref&amp;gt; Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces digitalizace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1.	fáze====&lt;br /&gt;
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====2.	fáze====&lt;br /&gt;
*Převod dokumentu do digitální podoby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Úprava obrázku, použití OCR software&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Kontrola kvality výsledku &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Sběr metadat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uložení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====3.	fáze====&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====4.	fáze====&lt;br /&gt;
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31577</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31577"/>
		<updated>2016-02-06T10:30:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů. Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 5 milionům digitálních obrazů.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitální knihovny. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu. Jeho hlavním úkolem je řešení problematiky archivace ''bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.'' &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv uchovává český web. In: Webarchiv [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31576</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31576"/>
		<updated>2016-02-06T10:10:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů&lt;br /&gt;
Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 5 milionům digitálních obrazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31575</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31575"/>
		<updated>2016-02-06T10:09:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů&lt;br /&gt;
Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 5 milionům digitálních obrazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31574</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31574"/>
		<updated>2016-02-06T10:09:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */ - související články&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů&lt;br /&gt;
Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 5 milionům digitálních obrazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31573</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31573"/>
		<updated>2016-02-06T10:05:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.&lt;br /&gt;
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].&amp;lt;ref&amp;gt;Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody digitalizace===&lt;br /&gt;
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.&lt;br /&gt;
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. &lt;br /&gt;
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.&lt;br /&gt;
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;&amp;gt;Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi výhody digitalizace patří: &lt;br /&gt;
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. &lt;br /&gt;
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;&amp;gt;Anderson, C.G &amp;amp; Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody digitalizace patří:&lt;br /&gt;
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) &lt;br /&gt;
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;/&amp;gt; [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt; Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace v České republice==&lt;br /&gt;
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. &amp;lt;ref&amp;gt;Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246 &amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. &amp;lt;ref&amp;gt; VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů  [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;&amp;gt;Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna [[Manuscriptorium]], zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt [[WebArchiv]]&amp;lt;ref&amp;gt;A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, jehož hlavním úkolem je ''řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 je zahájen provoz na digitalizačních pracovištích v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, vzniklých v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. V letech 2012-2014 je v rámci projektu digitalizováno na 26 milionů stran dokumentů, do konce roku 2015 pak celkem 32 milionů stran. Rovněž na úrovni krajů vznikají v letech 2012-2014 v rámci Integrovaného operačního programu specializovaná digitalizační pracoviště - tzv. krajské digitalizační jednotky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi českými knihovnami v červenci-srpnu 2015 Národní knihovnou a Knihovnou Akademie věd ČR ukazují, že k tomuto datu bylo digitalizováno celkem již cca 85 milionů stran dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hardware a software==&lt;br /&gt;
===Hardware===&lt;br /&gt;
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knižní [[Scanery|skener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Software===&lt;br /&gt;
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HTML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[textový editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[grafický editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* software pro skenování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[FTP software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[PDF software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uložení digitálních dat===&lt;br /&gt;
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů &amp;lt;ref&amp;gt; Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces digitalizace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1.	fáze====&lt;br /&gt;
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====2.	fáze====&lt;br /&gt;
*Převod dokumentu do digitální podoby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Úprava obrázku, použití OCR software&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Kontrola kvality výsledku &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Sběr metadat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uložení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====3.	fáze====&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====4.	fáze====&lt;br /&gt;
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31572</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31572"/>
		<updated>2016-02-06T10:04:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */ - související články&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.&lt;br /&gt;
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].&amp;lt;ref&amp;gt;Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody digitalizace===&lt;br /&gt;
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.&lt;br /&gt;
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. &lt;br /&gt;
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.&lt;br /&gt;
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;&amp;gt;Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi výhody digitalizace patří: &lt;br /&gt;
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. &lt;br /&gt;
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;&amp;gt;Anderson, C.G &amp;amp; Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody digitalizace patří:&lt;br /&gt;
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) &lt;br /&gt;
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;/&amp;gt; [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt; Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace v České republice==&lt;br /&gt;
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. &amp;lt;ref&amp;gt;Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246 &amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. &amp;lt;ref&amp;gt; VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů  [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;&amp;gt;Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna [[Manuscriptorium]], zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt [[WebArchiv]]&amp;lt;ref&amp;gt;A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, jehož hlavním úkolem je ''řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 je zahájen provoz na digitalizačních pracovištích v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, vzniklých v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. V letech 2012-2014 je v rámci projektu digitalizováno na 26 milionů stran dokumentů, do konce roku 2015 pak celkem 32 milionů stran. Rovněž na úrovni krajů vznikají v letech 2012-2014 v rámci Integrovaného operačního programu specializovaná digitalizační pracoviště - tzv. krajské digitalizační jednotky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi českými knihovnami v červenci-srpnu 2015 Národní knihovnou a Knihovnou Akademie věd ČR ukazují, že k tomuto datu bylo digitalizováno celkem již cca 85 milionů stran dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hardware a software==&lt;br /&gt;
===Hardware===&lt;br /&gt;
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knižní [[Scanery|skener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Software===&lt;br /&gt;
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HTML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[textový editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[grafický editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* software pro skenování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[FTP software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[PDF software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uložení digitálních dat===&lt;br /&gt;
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů &amp;lt;ref&amp;gt; Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces digitalizace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1.	fáze====&lt;br /&gt;
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====2.	fáze====&lt;br /&gt;
*Převod dokumentu do digitální podoby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Úprava obrázku, použití OCR software&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Kontrola kvality výsledku &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Sběr metadat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uložení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====3.	fáze====&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====4.	fáze====&lt;br /&gt;
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Národní diitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31571</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31571"/>
		<updated>2016-02-06T09:54:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Financování projektu NDK */ - reference&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovna obecně ==&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie digitálních knihoven: ==&lt;br /&gt;
=== Knihovny první generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny druhé generace ===&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny třetí generace ===&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní digitální knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
=== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ===&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ===&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
=== Zpřístupnění digitálních dokumentů ===&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Financování projektu NDK ==&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 3 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius verze 4 ===&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manuscriptorium ===&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů&lt;br /&gt;
Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 5 milionům digitálních obrazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webarchiv ===&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další digitální knihovny ==&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=31346</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=31346"/>
		<updated>2016-02-04T15:55:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Roger Summit [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://faculty.washington.edu/kendo/rogersummit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na [https://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_University Stanford University] v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře.&lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D. &amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání informací. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti a její šanci na získání státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního [[počítač|počítače]] 3. generace – [https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360_Model_30 IBM 360/30]. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené [[databáze|databázi]]. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže).&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. s. 16. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&amp;lt;/ref&amp;gt; Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání informací. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od [https://en.wikipedia.org/wiki/NASA NASA] kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro databázi leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající selekční jazyk Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění databáze ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že databáze ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. s. 16-20. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* The Dialog Corporation. Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus, Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z http://www.readbag.com/dialog-about-biographies-rogersummit-bio&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  http://www.linkedin.com/in/rogersummit&lt;br /&gt;
*  http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm&lt;br /&gt;
*  http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=31345</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=31345"/>
		<updated>2016-02-04T15:38:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh.&amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Roger Summit [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://faculty.washington.edu/kendo/rogersummit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na [https://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_University Stanford University] v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře.&lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D. &amp;lt;ref&amp;gt;HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání informací. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti na poli státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního [[počítač|počítače]] 3. generace – [https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360_Model_30 IBM 360/30]. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené [[databáze|databázi]]. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže). Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání informací. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od [https://en.wikipedia.org/wiki/NASA NASA] kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro databázi leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající selekční jazyk Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění databáze ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že databáze ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* The Dialog Corporation. Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus, Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z http://www.readbag.com/dialog-about-biographies-rogersummit-bio&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  http://www.linkedin.com/in/rogersummit&lt;br /&gt;
*  http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm&lt;br /&gt;
*  http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=31340</id>
		<title>Eugene B. Power</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=31340"/>
		<updated>2016-02-04T14:44:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Eugene B. Power''' (* 4. června 1905 Traverse City, Michigan, USA - † 7. Prosince 1993 Ann Arbor, Michigan, USA) zakladatel a ředitel University Microfilms. Průkopník ve využití mikrofilmu pro dlouhodobou ochranu tištěných dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Eugene Barnum Power se narodil 4. června 1905 v Traverse City, ve státě Michigan. Vysokoškolská studia absolvoval na [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Michigan University of Michigan], kde v roce 1927 dosáhl titulu BA (Bachelor of Arts) a v roce 1930 titulu MBA (Master of Business Administration). V roce 1930 nastoupil do malé firmy Edward Brothers, zabývající se přepisy na stroji a reprodukcemi pomocí [https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklostyl mimeografie]. V letech 1935 – 1938 již ve firmě pracoval na pozici viceprezidenta. V roce 1935 se začal zabývat testováním nových metod, jak využít mikrografické technologie k reprodukcím a šíření vědeckých publikací. Brzy odhalil, že nová mikrografická technologie je pro šíření textových dokumentů ideálním prostředníkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
V roce 1938 Eugene B. Power opouští Edward Brothers a zakládá firmu University Microfilms (UMI) – pozdější ProQuest. Jedním z prvních projektů nové firmy bylo publikování disertačních prací studentů prostřednictví mikrofilmu, což bylo výrazně levnější než jejich tisk. Na projekt navázal projekt mikrofilmování novin a časopisů, starých rukopisů a dalších dokumentů. Významným projektem bylo  vytvoření mikrografických kopií všech knih, vytištěných ve Velké Británii před rokem 1640. Projekt, během kterého bylo mikrofilmováno na 6 milionů stran dokumetů,&amp;lt;ref&amp;gt;Regent-Emeritus Power Knighted By Britain. Michigan Alumnus. Ann Arbor, 1978, (January), s. 24. Dostupné také z: https://goo.gl/whVBzR&amp;lt;/ref&amp;gt; byl realizován pomocí mikrografické kamery, kterou Eugene B. Power sám vyvinul. Pozitivní kopie mikrofilmů byly následně prodávány knihovnám v USA, které měly o kopie vzácných evropských dokumentů zájem. Ekonomicky dobře promyšlený projekt tak zároveň pomohl v čase války ochránit vysoce ohrožené fondy britských knihoven před možnou zkázou. V roce 1978 byl Power za své aktivity pasován čestným rytířem Řádu britského impéria (KBE).&amp;lt;ref&amp;gt;TEAGUE, S. John. Microfilm, Video and Electronic Media Librarianship. London: Butterworths, 1985, s. 9. ISBN 0-408-01401-6. Dostupné také z: https://goo.gl/Z27KXw&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když v roce 1942 došlo k uzavření anglo-americké dohody o spolupráci a výměně vědeckých a technologických informací, byl Eugene Power pověřen koordinací britských a amerických mikrofilmovacích aktivit v rámci projektu „Aslib Microfilm Service“. Nejprve vědecké publikace, ale později i noviny vydávané na nepřátelských a okupovaných území, byly opatřovány zpravidla na území neutrálních států, v Británii docházelo k jejich mikrofilmování a pozitivní kopie byly distribuovány do specializovaných knihoven či zpravodajským službám. University Microfilms zopakoval úspěšný obchodní model se starými tisky a komerčně distribuoval pozitivní kopie nedostatkových zahraničních odborných periodik na území Spojených států.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, s. 81- 83. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/G29s7c&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene B. Power byl průkopníkem myšlenky „nákladu jednoho“ („editions of one“). Věřil, že je možné a zároveň rentabilní, vydávat textové dokumenty v jakkoliv malém nákladu. Libovolný textový dokument tak podle něj mohl být kopírován a uchován ve formě mikrofilmu, na vyžádání pak mohl být kdykoliv reprodukován, a to i v minimálním nákladu jedné kopie.&amp;lt;ref&amp;gt;* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1959 si Power uvědomil, že by mohl spojit uchovávání dokumentů na mikrofilmu s kopírovací metodou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Xerografie xerografie]. Podílel se na vývoji kopírovacího zařízení firmy [https://cs.wikipedia.org/wiki/Xerox Xerox], které dokázalo vytvářet papírové kopie přímo z mikrofilmového negativu. Tím byly naplněny technické předpoklady pro realizaci myšlenky &amp;quot;nákladu jednoho&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1962 firma Xerox kupuje za částku 8 milionů dolarů firmu University Microfilms. &amp;lt;ref&amp;gt;* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve vedení společnosti Power zůstal do roku 1970, kdy odešel do důchodu. V roce 1985 prodává Xerox firmu, mezitím přejmenovanou na University Microfilms International resp. UMI, firmě Bell &amp;amp; Howell. V roce 1996 UMI spouští online službu ProQuest Direct. V roce 2001 se celá firma Bell &amp;amp; Howell přejmenovává na [https://wikisofia.cz/index.php/PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze ProQuest Company].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Alumni Board of Governors Gives Achievement Award to Eugene B. Power, MBA '30. Dividend: The Magazine of the School Business Administration. University of Michigan, 1990, 21(3), s. 29. - 30. Dostupné také z: http://deepblue.lib.umich.edu/handle/2027.42/50755&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_B._Power&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&lt;br /&gt;
* Eugene Power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 20. 11. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Power&lt;br /&gt;
* POWER, Philip H. Eugene Barnum Power (4 June 1905-6 December 1993). Proceedings of the American Philosophical Society. American Philosophical Society, 1995, 139(3), s. 301 - 304. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/987197&lt;br /&gt;
* ProQuest. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 23. 04. 2003, last modified on 26. 12. 2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ProQuest&lt;br /&gt;
* RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, 177 s. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/nyjtWt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31280</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31280"/>
		<updated>2016-02-03T21:58:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Digitalizace v České republice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.&lt;br /&gt;
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].&amp;lt;ref&amp;gt;Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody digitalizace===&lt;br /&gt;
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.&lt;br /&gt;
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. &lt;br /&gt;
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.&lt;br /&gt;
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;&amp;gt;Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi výhody digitalizace patří: &lt;br /&gt;
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. &lt;br /&gt;
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;&amp;gt;Anderson, C.G &amp;amp; Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody digitalizace patří:&lt;br /&gt;
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) &lt;br /&gt;
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;/&amp;gt; [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt; Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace v České republice==&lt;br /&gt;
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. &amp;lt;ref&amp;gt;Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246 &amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. &amp;lt;ref&amp;gt; VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů  [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;&amp;gt;Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna [[Manuscriptorium]], zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt [[WebArchiv]]&amp;lt;ref&amp;gt;A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, jehož hlavním úkolem je ''řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 je zahájen provoz na digitalizačních pracovištích v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, vzniklých v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny. V letech 2012-2014 je v rámci projektu digitalizováno na 26 milionů stran dokumentů, do konce roku 2015 pak celkem 32 milionů stran. Rovněž na úrovni krajů vznikají v letech 2012-2014 v rámci Integrovaného operačního programu specializovaná digitalizační pracoviště - tzv. krajské digitalizační jednotky. Výsledky průzkumu realizovaného mezi českými knihovnami v červenci-srpnu 2015 Národní knihovnou a Knihovnou Akademie věd ČR ukazují, že k tomuto datu bylo digitalizováno celkem již cca 85 milionů stran dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hardware a software==&lt;br /&gt;
===Hardware===&lt;br /&gt;
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knižní [[Scanery|skener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Software===&lt;br /&gt;
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HTML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[textový editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[grafický editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* software pro skenování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[FTP software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[PDF software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uložení digitálních dat===&lt;br /&gt;
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů &amp;lt;ref&amp;gt; Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces digitalizace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1.	fáze====&lt;br /&gt;
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====2.	fáze====&lt;br /&gt;
*Převod dokumentu do digitální podoby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Úprava obrázku, použití OCR software&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Kontrola kvality výsledku &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Sběr metadat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uložení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====3.	fáze====&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====4.	fáze====&lt;br /&gt;
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31274</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31274"/>
		<updated>2016-02-03T21:31:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Digitalizace v České republice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.&lt;br /&gt;
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].&amp;lt;ref&amp;gt;Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody digitalizace===&lt;br /&gt;
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.&lt;br /&gt;
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. &lt;br /&gt;
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.&lt;br /&gt;
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;&amp;gt;Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi výhody digitalizace patří: &lt;br /&gt;
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. &lt;br /&gt;
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;&amp;gt;Anderson, C.G &amp;amp; Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody digitalizace patří:&lt;br /&gt;
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) &lt;br /&gt;
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;/&amp;gt; [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt; Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace v České republice==&lt;br /&gt;
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. &amp;lt;ref&amp;gt;Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246 &amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. &amp;lt;ref&amp;gt; VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů  [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;&amp;gt;Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. V roce 2003 iniciovala Národní knihovna vytvoření volně přístupného (open source) systém pro správu digitálních dat a [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií. V roce 2004 byla spuštěna digitální knihovna [[Manuscriptorium]], zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy. V roce 2000 vznikl v Národní knihovně, ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou, projekt [[WebArchiv]]&amp;lt;ref&amp;gt;A. Brokeš. Projekt WebArchiv - archiv českého webu. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2008, roč. XVIII, č. 4, s. 10-13. Dostupný z WWW: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/578.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, jehož hlavním úkolem je ''řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.''&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hardware a software==&lt;br /&gt;
===Hardware===&lt;br /&gt;
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knižní [[Scanery|skener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Software===&lt;br /&gt;
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HTML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[textový editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[grafický editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* software pro skenování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[FTP software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[PDF software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uložení digitálních dat===&lt;br /&gt;
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů &amp;lt;ref&amp;gt; Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces digitalizace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1.	fáze====&lt;br /&gt;
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====2.	fáze====&lt;br /&gt;
*Převod dokumentu do digitální podoby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Úprava obrázku, použití OCR software&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Kontrola kvality výsledku &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Sběr metadat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uložení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====3.	fáze====&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====4.	fáze====&lt;br /&gt;
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31268</id>
		<title>Digitalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace&amp;diff=31268"/>
		<updated>2016-02-03T20:43:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.&lt;br /&gt;
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].&amp;lt;ref&amp;gt;Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Důvody digitalizace===&lt;br /&gt;
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.&lt;br /&gt;
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. &lt;br /&gt;
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.&lt;br /&gt;
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;&amp;gt;Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi výhody digitalizace patří: &lt;br /&gt;
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. &lt;br /&gt;
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;&amp;gt;Anderson, C.G &amp;amp; Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody digitalizace patří:&lt;br /&gt;
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) &lt;br /&gt;
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hutar&amp;quot;/&amp;gt; [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt; Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace v České republice==&lt;br /&gt;
Ochranné mikrofilmování ohrožených dokumentů v Národní knihovně započalo na konci 40. let 20. století, kdy knihovna získala od Rockefellerovy nadace darem kameru Recordak. Reformátování se nejprve týkalo výhradně vzácných rukopisů, teprve v průběhu 60. let bylo zahájeno též zpracování novin a časopisů. &amp;lt;ref&amp;gt;Ochranné reformátování. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/mikrofilm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1992 byl zahájen národní program ochranného mikrofilmování s názvem Kramerius. Projekt, jehož hlavním cílem bylo zpočátku zejména technická obnova mikrografických pracovišť, byl zaměřen zejména na ochranu dokumentů ohrožených kyselostí papíru. Později byl projekt doplněn o projekt [http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KZ97P04UKK002 Digitalizace mikromédií], v rámci něhož bylo vybudováno první pracoviště pro digitalizaci mikrofilmů a mikrofiší v ČR. Pracoviště zajišťovalo vedle vlastní digitalizace rovněž tvorbu metadat a zpřístupňování dokumentů prostřednictvím internetu, lokální sítě NK ČR a CD-R médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKE REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. 1.12.2012 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2003 bylo pracoviště Národní knihovny rozšířeno o hybridní (duální) kameru ProServ, opatřenou skenerem DualProfi. Zařízení již umožňovalo vedle reformátování na mikrofilm rovněž paralelní zpracování barevného digitálního obrazu. &amp;lt;ref&amp;gt; VRBENSKÁ, Františka. Digitální ohlédnutí: cesta za reformátováním Národních listů  [online]. In. Čtenář. 2008 [cit. 2016-02-03], č. 09. Dostupné online: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/digitalni-ohlednuti-cesta-za-reformatovanim-narodnich-listu-44-226.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;&amp;gt;Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. Jedná se o volně přístupný (open source) systém pro správu digitálních dat a digitální knihovnu [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií;  [[Manuscriptorium]], digitální knihovnu zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy a [[Webarchiv]], jehož hlavním úkolem je archivace významnějších českých stránek (z domény .cz).&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].&lt;br /&gt;
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;meli&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hardware a software==&lt;br /&gt;
===Hardware===&lt;br /&gt;
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* knižní [[Scanery|skener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Software===&lt;br /&gt;
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[HTML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XML editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[textový editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[grafický editor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* software pro skenování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/OCR OCR software]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[FTP software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[PDF software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uložení digitálních dat===&lt;br /&gt;
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)&lt;br /&gt;
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů &amp;lt;ref&amp;gt; Melichar, M. &amp;amp; Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces digitalizace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1.	fáze====&lt;br /&gt;
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====2.	fáze====&lt;br /&gt;
*Převod dokumentu do digitální podoby&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Úprava obrázku, použití OCR software&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Kontrola kvality výsledku &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Sběr metadat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Uložení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====3.	fáze====&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====4.	fáze====&lt;br /&gt;
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;and&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31204</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31204"/>
		<updated>2016-02-03T16:48:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| [[Child directed speech]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||[[Informační etika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || [[Šifry]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || [[Operační systém]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || [[Google]] || Doplnil jsem informace o Google X/zdroje ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Městská knihovna v Praze]] - doplněny informace, historie, obrázky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| [[Biblioterapie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||Upravila jsem strukturu hesla, přidala zdroj, obrázek a klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || [[Digitalizace]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=31130</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=31130"/>
		<updated>2016-02-02T20:56:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na [https://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_University Stanford University] v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře. &lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání informací. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti na poli státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního [[počítač|počítače]] 3. generace – [https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360_Model_30 IBM 360/30]. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené [[databáze|databázi]]. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže). Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání informací. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od [https://en.wikipedia.org/wiki/NASA NASA] kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro databázi leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající selekční jazyk Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění databáze ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že databáze ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* The Dialog Corporation. Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus, Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z http://www.readbag.com/dialog-about-biographies-rogersummit-bio&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  http://www.linkedin.com/in/rogersummit&lt;br /&gt;
*  http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm&lt;br /&gt;
*  http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=31129</id>
		<title>Eugene B. Power</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=31129"/>
		<updated>2016-02-02T20:46:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Eugene B. Power''' (* 4. června 1905 Traverse City, Michigan, USA - † 7. Prosince 1993 Ann Arbor, Michigan, USA) zakladatel a ředitel University Microfilms. Průkopník ve využití mikrofilmu pro dlouhodobou ochranu tištěných dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Eugene Barnum Power se narodil 4. června 1905 v Traverse City, ve státě Michigan. Vysokoškolská studia absolvoval na [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Michigan University of Michigan], kde v roce 1927 dosáhl titulu BA (Bachelor of Arts) a v roce 1930 titulu MBA (Master of Business Administration). V roce 1930 nastoupil do malé firmy Edward Brothers, zabývající se přepisy na stroji a reprodukcemi pomocí [https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklostyl mimeografie]. V letech 1935 – 1938 již ve firmě pracoval na pozici viceprezidenta. V roce 1935 se začal zabývat testováním nových metod, jak využít mikrografické technologie k reprodukcím a šíření vědeckých publikací. Brzy odhalil, že nová mikrografická technologie je pro šíření textových dokumentů ideálním prostředníkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
V roce 1938 Eugene B. Power opouští Edward Brothers a zakládá firmu University Microfilms (UMI) – pozdější ProQuest. Jedním z prvních projektů nové firmy bylo publikování disertačních prací studentů prostřednictví mikrofilmu, což bylo výrazně levnější než jejich tisk. Na projekt navázal projekt mikrofilmování novin a časopisů, starých rukopisů a dalších dokumentů. Významným projektem bylo  vytvoření mikrografických kopií všech knih, vytištěných ve Velké Británii před rokem 1640. Projekt, během kterého bylo mikrofilmováno na 6 milionů stran dokumetů,&amp;lt;ref&amp;gt;Regent-Emeritus Power Knighted By Britain. Michigan Alumnus. Ann Arbor, 1978, (January), s. 24. Dostupné také z: https://goo.gl/whVBzR&amp;lt;/ref&amp;gt; byl realizován pomocí mikrografické kamery, kterou Eugene B. Power sám vyvinul. Pozitivní kopie mikrofilmů byly následně prodávány knihovnám v USA, které měly o kopie vzácných evropských dokumentů zájem. Ekonomicky dobře promyšlený projekt tak zároveň pomohl v čase války ochránit vysoce ohrožené fondy britských knihoven před možnou zkázou. V roce 1978 byl Power za své aktivity pasován čestným rytířem Řádu britského impéria (KBE).&amp;lt;ref&amp;gt;TEAGUE, S. John. Microfilm, Video and Electronic Media Librarianship. London: Butterworths, 1985, s. 9. ISBN 0-408-01401-6. Dostupné také z: https://goo.gl/Z27KXw&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když v roce 1942 došlo k uzavření anglo-americké dohody o spolupráci a výměně vědeckých a technologických informací, byl Eugene Power pověřen koordinací britských a amerických mikrofilmovacích aktivit v rámci projektu „Aslib Microfilm Service“. Nejprve vědecké publikace, ale později i noviny vydávané na nepřátelských a okupovaných území, byly opatřovány zpravidla na území neutrálních států, v Británii docházelo k jejich mikrofilmování a pozitivní kopie byly distribuovány do specializovaných knihoven či zpravodajským službám. University Microfilms zopakoval úspěšný obchodní model se starými tisky a komerčně distribuoval pozitivní kopie nedostatkových zahraničních odborných periodik na území Spojených států.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, s. 81- 83. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/G29s7c&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene B. Power byl průkopníkem myšlenky „nákladu jednoho“ („editions of one“). Věřil, že je možné a zároveň rentabilní, vydávat textové dokumenty v jakkoliv malém nákladu. Libovolný textový dokument tak podle něj mohl být kopírován a uchován ve formě mikrofilmu, na vyžádání pak mohl být kdykoliv reprodukován, a to i v minimálním nákladu jedné kopie.&amp;lt;ref&amp;gt;* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1959 si Power uvědomil, že by mohl spojit uchovávání dokumentů na mikrofilmu s kopírovací metodou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Xerografie xerografie]. Podílel se na vývoji kopírovacího zařízení firmy [https://cs.wikipedia.org/wiki/Xerox Xerox], které dokázalo vytvářet papírové kopie přímo z mikrofilmového negativu. Tím byly naplněny technické předpoklady pro realizaci myšlenky &amp;quot;nákladu jednoho&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1962 firma Xerox kupuje za částku 8 milionů dolarů firmu University Microfilms. &amp;lt;ref&amp;gt;* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve vedení společnosti Power zůstal do roku 1970, kdy odešel do důchodu. V roce 1985 prodává Xerox firmu, mezitím přejmenovanou na University Microfilms International resp. UMI, firmě Bell &amp;amp; Howell. V roce 1996 UMI spouští online službu ProQuest Direct. V roce 2001 se celá firma Bell &amp;amp; Howell přejmenovává na [https://wikisofia.cz/index.php/PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze ProQuest Company].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Alumni Board of Governors Gives Achievement Award to Eugene B. Power, MBA '30. Dividend: The Magazine of the School Business Administration. University of Michigan, 1990, 21(3), s. 29. - 30. Dostupné také z: http://deepblue.lib.umich.edu/handle/2027.42/50755&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_B._Power&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&lt;br /&gt;
* Eugene Power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 20. 11. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Power&lt;br /&gt;
* POWER, Philip H. Eugene Barnum Power (4 June 1905-6 December 1993). Proceedings of the American Philosophical Society. American Philosophical Society, 1995, 139(3), s. 301 - 304. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/987197&lt;br /&gt;
* ProQuest. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 23. 04. 2003, last modified on 26. 12. 2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ProQuest&lt;br /&gt;
* RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, 177 s. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/nyjtWt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=30887</id>
		<title>Eugene B. Power</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=30887"/>
		<updated>2016-01-31T21:11:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Eugene B. Power''' (* 4. června 1905 Traverse City, Michigan, USA - † 7. Prosince 1993 Ann Arbor, Michigan, USA) zakladatel a ředitel University Microfilms. Průkopník ve využití mikrofilmu pro dlouhodobou ochranu tištěných dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Eugene Barnum Power se narodil 4. června 1905 v Traverse City, ve státě Michigan. Vysokoškolská studia absolvoval na University of Michigan, kde v roce 1927 dosáhl titulu BA (Bachelor of Arts) a v roce 1930 titulu MBA (Master of Business Administration). V roce 1930 nastoupil do malé firmy Edward Brothers, zabývající se přepisy na stroji a reprodukcemi pomocí mimeografie. V letech 1935 – 1938 již ve firmě pracoval na pozici viceprezidenta. V roce 1935 se začal zabývat testováním nových metod, jak využít mikrografické technologie k reprodukcím a šíření vědeckých publikací. Brzy odhalil, že nová mikrografická technologie je pro šíření textových dokumentů ideálním prostředníkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
V roce 1938 Eugene B. Power opouští Edward Brothers a zakládá firmu University Microfilms (UMI) – pozdější ProQuest. Jedním z prvních projektů nové firmy bylo publikování disertačních prací studentů prostřednictví mikrofilmu, což bylo výrazně levnější než jejich tisk. Na projekt navázal projekt mikrofilmování novin a časopisů, starých rukopisů a dalších dokumentů. Významným projektem bylo  vytvoření mikrografických kopií všech knih, vytištěných ve Velké Británii před rokem 1640. Projekt, během kterého bylo mikrofilmováno na 6 milionů stran dokumetů,&amp;lt;ref&amp;gt;Regent-Emeritus Power Knighted By Britain. Michigan Alumnus. Ann Arbor, 1978, (January), s. 24. Dostupné také z: https://goo.gl/whVBzR&amp;lt;/ref&amp;gt; byl realizován pomocí mikrografické kamery, kterou Eugene B. Power sám vyvinul. Pozitivní kopie mikrofilmů byly následně prodávány knihovnám v USA, které měly o kopie vzácných evropských dokumentů zájem. Ekonomicky dobře promyšlený projekt tak zároveň pomohl v čase války ochránit vysoce ohrožené fondy britských knihoven před naprostou zkázou. V roce 1978 byl Power za své aktivity pasován čestným rytířem Řádu britského impéria (KBE).&amp;lt;ref&amp;gt;TEAGUE, S. John. Microfilm, Video and Electronic Media Librarianship. London: Butterworths, 1985, s. 9. ISBN 0-408-01401-6. Dostupné také z: https://goo.gl/Z27KXw&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když v roce 1942 došlo k uzavření anglo-americké dohody o spolupráci a výměně vědeckých a technologických informací, byl Eugene Power pověřen koordinací britských a amerických mikrofilmovacích aktivit v rámci projektu „Aslib Microfilm Service“. Nejprve vědecké publikace, ale později i noviny vydávané na nepřátelských a okupovaných území, byly opatřovány zpravidla na území neutrálních států, v Británii docházelo k jejich mikrofilmování a pozitivní kopie byly distribuovány do specializovaných knihoven či zpravodajským službám. University Microfilms zopakoval úspěšný obchodní model se starými tisky a komerčně distribuoval pozitivní kopie nedostatkových zahraničních odborných periodik na území Spojených států.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, s. 81- 83. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/G29s7c&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene B. Power byl velkým průkopníkem tzv. myšlenky „vydání jednoho“ („editions of one“). Věřil, že je možné a zároveň rentabilní, vydávat textové dokumenty v jakkoliv malém nákladu. Libovolný textový dokument tak podle něj mohl být kopírován a uchován ve formě mikrofilmu, na vyžádání pak mohl být kdykoliv reprodukován, a to i v minimálním nákladu jedné kopie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Alumni Board of Governors Gives Achievement Award to Eugene B. Power, MBA '30. Dividend: The Magazine of the School Business Administration. University of Michigan, 1990, 21(3), s. 29. - 30. Dostupné také z: http://deepblue.lib.umich.edu/handle/2027.42/50755&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_B._Power&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&lt;br /&gt;
* Eugene Power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 20. 11. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Power&lt;br /&gt;
* POWER, Philip H. Eugene Barnum Power (4 June 1905-6 December 1993). Proceedings of the American Philosophical Society. American Philosophical Society, 1995, 139(3), s. 301 - 304. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/987197&lt;br /&gt;
* RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, 177 s. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/nyjtWt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=30819</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=30819"/>
		<updated>2016-01-30T20:45:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na Stanford University v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře. &lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání informací. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti na poli státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního počítače 3. generace – IBM 360/30. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené databázi. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže). Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání informací. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od NASA kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro databázi leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající selekční jazyk Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění databáze ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že databáze ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* The Dialog Corporation. Professional Biography of Dr. Roger K. Summit – Chairman Emeritus, Dialog [online]. Dialog: About Us, 2011 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z http://www.readbag.com/dialog-about-biographies-rogersummit-bio&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  http://www.linkedin.com/in/rogersummit&lt;br /&gt;
*  http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm&lt;br /&gt;
*  http://www.infotoday.com/searcher/oct03/SummitWeb.shtml&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=30817</id>
		<title>Eugene B. Power</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_B._Power&amp;diff=30817"/>
		<updated>2016-01-30T20:04:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}}  '''Eugene B. Power''' (* 4. června 1905 Traverse City, Michigan, USA - † 7. Prosince 1993 Ann Arbor, Michigan, USA) zakladatel a ředite…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Eugene B. Power''' (* 4. června 1905 Traverse City, Michigan, USA - † 7. Prosince 1993 Ann Arbor, Michigan, USA) zakladatel a ředitel University Microfilms. Průkopník ve využití mikrofilmu pro dlouhodobou ochranu tištěných dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Eugene Barnum Power se narodil 4. června 1905 v Traverse City, ve státě Michigan. Vysokoškolská studia absolvoval na University of Michigan, kde v roce 1927 dosáhl titulu BA (Bachelor of Arts) a v roce 1930 titulu MBA (Master of Business Administration). V roce 1930 nastoupil do malé firmy Edward Brothers, zabývající se přepisy na stroji a reprodukcemi pomocí mimeografie. V letech 1935 – 1938 již ve firmě pracoval na pozici viceprezidenta. V roce 1935 se začal zabývat testováním nových metod, jak využít mikrografické technologie k reprodukcím a šíření vědeckých publikací. Brzy odhalil, že nová mikrografická technologie je pro šíření textových dokumentů ideálním prostředníkem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
V roce 1938 Eugene B. Power opouští Edward Brothers a zakládá firmu University Microfilms (UMI) – pozdější ProQuest. Jedním z prvních projektů nové firmy bylo publikování disertačních prací studentů prostřednictví mikrofilmu, což bylo výrazně levnější než jejich tisk. Na projekt navázal projekt mikrofilmování novin a časopisů, starých rukopisů a dalších dokumentů. Významným projektem bylo  vytvoření mikrografických kopií všech knih, vytištěných ve Velké Británii před rokem 1640. Projekt byl realizován pomocí mikrografické kamery, kterou Eugene B. Power sám vyvinul. Pozitivní kopie mikrofilmů byly následně prodávány knihovnám v USA, které měly o kopie vzácných evropských dokumentů zájem. Ekonomicky dobře promyšlený projekt tak zároveň pomohl v čase války ochránit vysoce ohrožené fondy britských knihoven před naprostou zkázou. V roce 1970 byl za tuto činnost Power pasován britskou královnou na rytíře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Alumni Board of Governors Gives Achievement Award to Eugene B. Power, MBA '30. Dividend: The Magazine of the School Business Administration. University of Michigan, 1990, 21(3), s. 29. - 30. Dostupné také z: http://deepblue.lib.umich.edu/handle/2027.42/50755&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Eugene_B._Power&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power, 88, A Pioneer in Microfilm. The New York Times [online]. The New York Times Company, 1993 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1993/12/09/obituaries/eugene-b-power-88-a-pioneer-in-microfilm.html&lt;br /&gt;
* Eugene B. Power papers. Michigan Historical Collections Bentley Historical Library University of Michigan. 1994. [online] [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-852048?rgn=main;view=text&lt;br /&gt;
* Eugene Power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 20. 11. 2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Power&lt;br /&gt;
* POWER, Philip H. Eugene Barnum Power (4 June 1905-6 December 1993). Proceedings of the American Philosophical Society. American Philosophical Society, 1995, 139(3), s. 301 - 304. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/987197&lt;br /&gt;
* RICHARDS, Pamela Spence. Scientific Information in Wartime: The Allied-German Rivalry, 1939-1945. 1. Westport, Connecticut; London: Greenwood Press, 1994, 177 s. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné také z: https://goo.gl/nyjtWt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=30806</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=30806"/>
		<updated>2016-01-30T18:21:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na Stanford University v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře. &lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání informací. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti na poli státních zakázek.&amp;lt;ref&amp;gt;VARTABEDIAN, Alan. Management Control Theory. The Michigan Technic. 1962, LXXXI(2), s. 13. - 15. Dostupné také z: https://goo.gl/6XrGRd&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního počítače 3. generace – IBM 360/30. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené databázi. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže). Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání informací. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od NASA kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro databázi leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající selekční jazyk Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění databáze ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že databáze ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  http://www.linkedin.com/in/rogersummit&lt;br /&gt;
*  http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=30797</id>
		<title>Roger K. Summit</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Roger_K._Summit&amp;diff=30797"/>
		<updated>2016-01-30T17:58:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}}  '''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}} &lt;br /&gt;
'''Roger Kent Summit''' (* 14. září 1930 Detroit, Michigan, USA) informační specialista, zakladatel moderního světového informačního průmyslu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dětství==&lt;br /&gt;
Roger Kent Summit se narodil 14. září 1930 v Detroitu, ve státě Michigan. Od čtyř let vyrůstal v nedalekém Dearborn, kde oba jeho rodiče pracovali jako učitelé. Otec Paul vyučoval botaniku a později působil na škole též v roli výchovného poradce, matka Mildred učila anglický jazyk. Po svých hudebně vzdělaných rodičích zdědil Roger hudební nadání a zájem o hudbu – hraje na trombón, klavír a lesní roh. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
V Dearborn absolvoval základní školu Edison Elementary a mezi lety 1944 – 1946 studoval dva roky soukromou střední internátní školu Cranbrook v Bloomfield Hills. Mezi lety 1946 – 1948 studoval na škole Dearborn High School, školu absolvoval s vyznamenáním a díky výborným studijním výsledkům získal dvě stipendia, která mu umožňovala studium na řadě univerzit v USA. V roce 1948 nastoupil na Stanford University v Kalifornii, kde studoval psychologii. Univerzitu absolvoval v roce 1952 s titulem bakaláře. &lt;br /&gt;
V letech 1952 – 1955 absolvoval Roger K. Summit povinnou vojenskou službu u amerického námořnictva. Během korejské války působil jako komunikační důstojník na lodi USS Valley Forge. Po skončení vojenské služby nastoupil s pomocí čtyřletého stipendia na podporu válečných veteránů ke studiu na Podnikatelské fakultě na Stanford University a v roce 1957 zde získal titul M.B.A. V roce 1965 na Stanford University dokončil dizertaci a získal doktorát z managementu s titulem Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
===Model ABES===&lt;br /&gt;
V průběhu svého doktorského studia nastoupil v létě 1960 do firmy Lockheed Missiles and Space Company, kde se zpočátku věnoval využití počítačů při vyhledávání informací. Jako zamýšlený základ své disertační práce vytvořil model ABES (Aerospace Business Environment Simulator) a v roce 1962 provedl školení vrchního managementu firmy na využívání tohoto modelu. Model ABES představoval počítačovou simulaci hospodaření podniku za účelem optimálního využití zdrojů společnosti – zohledňoval například vliv platů na produktivitu zaměstnanců, přijímání a propouštění zaměstnanců a v konečném důsledku vliv jednotlivých rozhodnutí na celkovou konkurenceschopnost společnosti na poli státních zakázek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Information Science Laboratory===&lt;br /&gt;
V roce 1964 Summit s kolegy přesvědčuje firmu Lockheed k vytvoření tzv. Information Science Laboratory a zakoupení prvního počítače 3. generace – IBM 360/30. Velkou výhodou tohoto počítače byla jeho kompatibilita se všemi počítači 3. generace a navíc umožňoval vzdálený přístup k centrálně uložené databázi. Laboratoř se zaměřila na několik projektů (mmj. na automatizované hraní bridže). Summit později dostal na starost projekt zaměřený na vyhledávání informací. Pracovní tým sestával z šesti odborníků a pod Summitovým vedením vytvořil systém, který se stal předchůdcem pozdějšího Dialogu. V roce 1966 získává firma Lockheed kontakt od NASA na zpřístupnění databáze NASA STAR (Scientific and Technical Aerospace Reports), čítající v té době na 300.000 citací. V roce 1968 získává Summit pro Lockheed od NASA kontrakt na vývoj online vyhledávacího systému pro databázi leteckého průmyslu. Výsledkem je systém NASA/RECON (REmote CONsole Information Retrieval Service) využívající selekční jazyk Dialog. Následovaly kontrakty od společností AEC (Atomic Energy Commission) a ESRO (European Space Research Organization). V roce 1969 pak Summit dojednává přelomový kontrakt s U.S. Office of Education na zpřístupnění databáze ERIC (Educational Resources Information Center). Součástí kontaktu totiž byl závazek, že databáze ERIC bude umístěna přímo na počítači ve firmě Lockheed v Palo Alto a odtud se bude poskytovat přístup. Na rozdíl od předchozích kontraktů se tak zákazník stával závislým na poskytování služeb skupiny okolo Summita – pozdějšího Dialogu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dialog===&lt;br /&gt;
Roku 1972 byl Summit u vzniku první světové komerční online služby – Dialogu (Dialog Information Retrieval Service) se sídlem v kalifornském Palo Alto. V čele Dialogu setrval Roger K. Summit do konce roku 1991, kdy odešel do důchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profesní a osobní život Rogera Summita. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 3 [cit. 2016-01-30]. urn:nbn:cz:ik-13606. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13606 &lt;br /&gt;
* HORVÁTH, David. Profil databázového centra Dialog [The Profile of Dialog]. Praha, 2006. 99 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120065009&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wiki.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
* Roger K. Summit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 07. 07. 2011, last modified on 12. 5. 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_K._Summit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*  http://www.linkedin.com/in/rogersummit&lt;br /&gt;
*  http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/summit2.htm&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28510</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28510"/>
		<updated>2016-01-03T14:51:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lev Manovich; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; Thomas Froehlich&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28420</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28420"/>
		<updated>2016-01-02T15:52:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lev Manovich; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem info. v úvodu a popisu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Thomas Froehlich]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28419</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28419"/>
		<updated>2016-01-02T15:39:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vaclav.Jirousek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lev Manovich; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem info. v úvodu a popisu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Thomas Froehlich]] || || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vaclav.Jirousek</name></author>
		
	</entry>
</feed>