<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Krivankova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Krivankova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Veronika.Krivankova"/>
	<updated>2026-04-20T22:08:54Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70964</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70964"/>
		<updated>2022-03-24T14:46:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Zipfův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorec: r * f = c'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorec: a&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt; = a&amp;lt;sub&amp;gt;1&amp;lt;/sub&amp;gt; / n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Web of Science]]&lt;br /&gt;
*[[Scopus]]&lt;br /&gt;
*[[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70963</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70963"/>
		<updated>2022-03-24T14:45:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Lotkův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorec: a&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt; = a&amp;lt;sub&amp;gt;1&amp;lt;/sub&amp;gt; / n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Web of Science]]&lt;br /&gt;
*[[Scopus]]&lt;br /&gt;
*[[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70962</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70962"/>
		<updated>2022-03-24T14:33:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Lotkův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzorec: a&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt; = a&amp;lt;sub&amp;gt;1&amp;lt;/sub&amp;gt; / n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70961</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70961"/>
		<updated>2022-03-24T14:33:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Lotkův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt; = a&amp;lt;sub&amp;gt;1&amp;lt;/sub&amp;gt; / n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70960</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70960"/>
		<updated>2022-03-24T14:26:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70959</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70959"/>
		<updated>2022-03-24T14:22:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Scientometrické a bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
Scientometrie je věda, která se snaží vstupy a výstupy ve vědě uchopit zejména kvantitativně. K tomu potřebujeme definované metriky, na jejichž základě můžeme právě kvantitu určit. Určujeme ji indikátory, v kontextu evaluativní scientometrie hovoříme o scientometrických prvcích. V průběhu vývoje scientometrie bylo navrženo velké množství indikátoru, které charakterizují scientometrické elementy neboli určují jejich status a dnes jsou navrhovány a vyvíjeny indikátory další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70958</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70958"/>
		<updated>2022-03-24T14:21:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací se v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Pokud a1 autorů publikuje jeden článek, pak an bude počet autorů, kteří publikují n článků. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70957</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70957"/>
		<updated>2022-03-24T14:20:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70956</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70956"/>
		<updated>2022-03-24T14:19:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace. Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahovou souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70955</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70955"/>
		<updated>2022-03-23T18:05:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70951</id>
		<title>Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70951"/>
		<updated>2022-03-22T19:52:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Ontologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace informací==&lt;br /&gt;
[[Systémy organizace informací a znalostí|Organizace informací]] a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] je jeden z hlavních zájmů [[Informační věda|informačních věd]]. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. &amp;lt;ref name=&amp;quot;BAWDEN&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecným cílem procesu [[organizace]] je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení [[Entropie v pojetí informační vědy|entropie]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kuč&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem organizace [[Informace|informací]] tedy je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-03-07]. Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-znalost%C3%AD_Ku%C4%8Derov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Problémy spojené s organizací znalostí===&lt;br /&gt;
====Obtížné určování efektivnost====&lt;br /&gt;
Nejčastěji používaným způsobem určení efektivnosti [[Systémy organizace informací a znalostí|vyhledávacího systému]] je míra přesnosti a míra úplnosti dosahované při vyhledávání, založené na posuzování [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?|relevance]] získaných informací. Přesnost označuje podíl relevantních a nerelevantních jednotek z vyhledané množiny, úplnost se snaží o vyjádření podílu vyhledaných relevantních jednotek z celkového počtu relevantních jednotek přítomných v prohledávaném souboru. Negativním jevem je tzv. odpad, který vyjadřuje podíl vyhledaných nerelevantních jednotek z celkového počtu nerelevantních jednotek v prohledávaném souboru. Samotná množina vyhledaných nerelevantních jednotek se označuje jako šum. Přirozené přání dosáhnout co nejvyšší přesnosti a současně co nejvyšší úplnosti naráží na prokázaný inverzní poměr těchto dvou veličin – čím vyšší je přesnost, tím nižší úplnost a naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace====&lt;br /&gt;
Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její [[Informační potřeba|potřebou]]. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je však i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nabízí se například:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“)&lt;br /&gt;
*částečná odpověď na otázku&lt;br /&gt;
*nabídka zdroje informace (odkaz na něj)&lt;br /&gt;
*poskytnutí rozšiřující informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase====&lt;br /&gt;
Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou tedy je, jestli na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už však neodpovídající současným potřebám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu====&lt;br /&gt;
Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]] a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití [[přirozený jazyk|přirozeného jazyka]] k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým====&lt;br /&gt;
Nová komunikační [[Nová média|média]] &amp;quot;přivádějí k životu&amp;quot; nové typy [[sociální komunikace]] a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických [[dokument|dokumentů]] dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče. Zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Informační zahlcení====&lt;br /&gt;
V důsledku nárůstu potenciálně dostupných informací je zde také důležitý termín [[informační zahlcení]]. Informační zahlcení je vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této &amp;quot;exploze&amp;quot; v dostupnosti informací se staly [[Počítač|počítačové]] aplikace pro zpracování a [[Digitalizace|digitalizaci dokumentů]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]], které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu. Jsou tak potřeba nástroje, jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní a nástroje pro tvorbu přidaných informací v podobě [[Metadata|metadat]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Důvěryhodnost====&lt;br /&gt;
S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Doménová analýza==&lt;br /&gt;
Informační doména je soubor [[Informační systém|informačních systémů]], zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bouzkova&amp;quot;&amp;gt;BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem [[Doménová analýza|doménové analýzy]] je [[Birger Hjørland]]. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou si lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňuje, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?|informačního chování]]. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka na míru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kal&amp;quot;&amp;gt;KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;lt;/ref&amp;gt; Doménová analýza využívá a kombinuje již existující, tradiční i inovativní metody [[Informační studia|informačních studií]] a [[knihovnictví]] i dalších sociálních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hjørland přišel s 11 přístupy a metodami doménově-analytického přístupu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#vytváření literárních příruček a předmětových informačních bran;&lt;br /&gt;
#konstruování speciálních klasifikací a [[Tezaurus|Popište detailně&lt;br /&gt;
strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru]];&lt;br /&gt;
#výzkum [[Index|indexování]] v jednotlivých oborech;&lt;br /&gt;
#[[Empirický výzkum|empirické výzkumy]] chování uživatelů;&lt;br /&gt;
#[[Bibliometrie|bibliometrické analýzy]];&lt;br /&gt;
#historické metody a studia;&lt;br /&gt;
#dokumentace a žánrová studia, včetně studií informačních struktur a [[Informační architektura|informační architektury]];&lt;br /&gt;
#epistemologická a kritická studia;&lt;br /&gt;
#studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely, databázovou [[Sémantika|sémantiku]] a studia diskurzů;&lt;br /&gt;
#studia struktur a institucí ve [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí|vědecké komunikaci]];&lt;br /&gt;
#studia vědeckého poznávání, [[Expertní systém|expertních systémů]] a [[Reprezentace znalostí|znalostí ]] a [[Umělá inteligence|umělé inteligence]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;such&amp;quot;&amp;gt;SUCHÁ, Ladislava. Organizace vědění v gender studies z hlediska doménově analytického přístupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Josef Schwarz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaký je význam doménových expertů?===&lt;br /&gt;
[[Doménový expert]] je odborník v určité věcně vymezitelné oblasti (tzv. problémové doméně). Doménový expert může sehrát důležitou roli jako klíčový uživatel v analýze systému, který vzniká za účelem podpory cílů, které si stanoví aktér pohybující se v dané problémové doméně. Pokud má [[business analytik]] možnost spolupracovat s doménovým expertem ochotným sdílet své know-how, tak je výhodou především rychlost, s jakou může proniknout do řešené problematiky (v porovnání např. se studiem dokumentace). &amp;lt;ref&amp;gt;Doménový expert. Wikipedie [online]. 2021 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A9nov%C3%BD_expert&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ontologie==&lt;br /&gt;
V informačních vědách neexistuje jediný obecně přijímaný význam pojmu [[ontologie]]. V informatickém pojetí je ontologie „''informační artefakt''“, který modeluje zájmovou (problémovou) doménu. Ontologie definuje koncepty a vztahy, které v modelované doméně existují. Dle definice TDKIV je ontologie typ pojmového [[Model|modelu]] vymezené domény. Jejím účelem je [[komunikace]], opakované využití a organizace znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a automatické odvozování znalostí. Má formu inženýrského artefaktu, navrženého s předem stanoveným cílem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ontologie se skládá ze čtyř základních prvků:''' &lt;br /&gt;
* tříd (množina entit určitého typu), &lt;br /&gt;
* vlastností (popisuje určitou vlastnost, charakteristiku či parametr entity),&lt;br /&gt;
* relací (jednosměrné nebo obousměrné propojení dvou entit), &lt;br /&gt;
* entit (základní stavební prvek datového modelu ontologie. Entita může být konkrétní například člověk nebo číslo či pojem.) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Význam tříd je vymezen pomocí [[Axiom|axiomů]]. Výběr tříd, jejich vlastností a způsob strukturování ontologie je založen na implicitně či explicitně stanovených ontologických závazcích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklady ontologií:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Dublin Core]] (DC)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator), datum (dc:date), předmět (dc:subject).&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Friend of a Friend (FOAF)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;GoodRelations&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis produktů, služeb a dalších věcí relevantních pro e-komerci.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Semantically Interlinked Online Communities (SIOC)&amp;lt;/u&amp;gt; – je navržen pro popis uživatelů a jejich příspěvků na weblozích a diskuzních fórech.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Basic Geo (WGS84)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje vlastnosti pro zeměpisnou šířku a délku pro popis geografické polohy věcí.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Music Ontology&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou jako jsou umělci, alba a písně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.&lt;br /&gt;
*SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.&lt;br /&gt;
*WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.&lt;br /&gt;
*Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.&lt;br /&gt;
*UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Informace]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]&lt;br /&gt;
*[[Vysvětlete, co je to věcné pořádání informací a znalostí a co je jeho účelem. Pojmenujte základní problémy věcného pořádání]]&lt;br /&gt;
*[[Birger Hjørland]]&lt;br /&gt;
*[[Ontologie]]&lt;br /&gt;
*[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70950</id>
		<title>Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70950"/>
		<updated>2022-03-22T19:45:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace informací==&lt;br /&gt;
[[Systémy organizace informací a znalostí|Organizace informací]] a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] je jeden z hlavních zájmů [[Informační věda|informačních věd]]. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. &amp;lt;ref name=&amp;quot;BAWDEN&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecným cílem procesu [[organizace]] je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení [[Entropie v pojetí informační vědy|entropie]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kuč&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem organizace [[Informace|informací]] tedy je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-03-07]. Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-znalost%C3%AD_Ku%C4%8Derov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Problémy spojené s organizací znalostí===&lt;br /&gt;
====Obtížné určování efektivnost====&lt;br /&gt;
Nejčastěji používaným způsobem určení efektivnosti [[Systémy organizace informací a znalostí|vyhledávacího systému]] je míra přesnosti a míra úplnosti dosahované při vyhledávání, založené na posuzování [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?|relevance]] získaných informací. Přesnost označuje podíl relevantních a nerelevantních jednotek z vyhledané množiny, úplnost se snaží o vyjádření podílu vyhledaných relevantních jednotek z celkového počtu relevantních jednotek přítomných v prohledávaném souboru. Negativním jevem je tzv. odpad, který vyjadřuje podíl vyhledaných nerelevantních jednotek z celkového počtu nerelevantních jednotek v prohledávaném souboru. Samotná množina vyhledaných nerelevantních jednotek se označuje jako šum. Přirozené přání dosáhnout co nejvyšší přesnosti a současně co nejvyšší úplnosti naráží na prokázaný inverzní poměr těchto dvou veličin – čím vyšší je přesnost, tím nižší úplnost a naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace====&lt;br /&gt;
Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její [[Informační potřeba|potřebou]]. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je však i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nabízí se například:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“)&lt;br /&gt;
*částečná odpověď na otázku&lt;br /&gt;
*nabídka zdroje informace (odkaz na něj)&lt;br /&gt;
*poskytnutí rozšiřující informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase====&lt;br /&gt;
Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou tedy je, jestli na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už však neodpovídající současným potřebám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu====&lt;br /&gt;
Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]] a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití [[přirozený jazyk|přirozeného jazyka]] k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým====&lt;br /&gt;
Nová komunikační [[Nová média|média]] &amp;quot;přivádějí k životu&amp;quot; nové typy [[sociální komunikace]] a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických [[dokument|dokumentů]] dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče. Zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Informační zahlcení====&lt;br /&gt;
V důsledku nárůstu potenciálně dostupných informací je zde také důležitý termín [[informační zahlcení]]. Informační zahlcení je vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této &amp;quot;exploze&amp;quot; v dostupnosti informací se staly [[Počítač|počítačové]] aplikace pro zpracování a [[Digitalizace|digitalizaci dokumentů]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]], které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu. Jsou tak potřeba nástroje, jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní a nástroje pro tvorbu přidaných informací v podobě [[Metadata|metadat]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Důvěryhodnost====&lt;br /&gt;
S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Doménová analýza==&lt;br /&gt;
Informační doména je soubor [[Informační systém|informačních systémů]], zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bouzkova&amp;quot;&amp;gt;BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem [[Doménová analýza|doménové analýzy]] je [[Birger Hjørland]]. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou si lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňuje, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?|informačního chování]]. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka na míru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kal&amp;quot;&amp;gt;KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;lt;/ref&amp;gt; Doménová analýza využívá a kombinuje již existující, tradiční i inovativní metody [[Informační studia|informačních studií]] a [[knihovnictví]] i dalších sociálních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hjørland přišel s 11 přístupy a metodami doménově-analytického přístupu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#vytváření literárních příruček a předmětových informačních bran;&lt;br /&gt;
#konstruování speciálních klasifikací a [[Tezaurus|Popište detailně&lt;br /&gt;
strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru]];&lt;br /&gt;
#výzkum [[Index|indexování]] v jednotlivých oborech;&lt;br /&gt;
#[[Empirický výzkum|empirické výzkumy]] chování uživatelů;&lt;br /&gt;
#[[Bibliometrie|bibliometrické analýzy]];&lt;br /&gt;
#historické metody a studia;&lt;br /&gt;
#dokumentace a žánrová studia, včetně studií informačních struktur a [[Informační architektura|informační architektury]];&lt;br /&gt;
#epistemologická a kritická studia;&lt;br /&gt;
#studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely, databázovou [[Sémantika|sémantiku]] a studia diskurzů;&lt;br /&gt;
#studia struktur a institucí ve [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí|vědecké komunikaci]];&lt;br /&gt;
#studia vědeckého poznávání, [[Expertní systém|expertních systémů]] a [[Reprezentace znalostí|znalostí ]] a [[Umělá inteligence|umělé inteligence]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;such&amp;quot;&amp;gt;SUCHÁ, Ladislava. Organizace vědění v gender studies z hlediska doménově analytického přístupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Josef Schwarz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaký je význam doménových expertů?===&lt;br /&gt;
[[Doménový expert]] je odborník v určité věcně vymezitelné oblasti (tzv. problémové doméně). Doménový expert může sehrát důležitou roli jako klíčový uživatel v analýze systému, který vzniká za účelem podpory cílů, které si stanoví aktér pohybující se v dané problémové doméně. Pokud má [[business analytik]] možnost spolupracovat s doménovým expertem ochotným sdílet své know-how, tak je výhodou především rychlost, s jakou může proniknout do řešené problematiky (v porovnání např. se studiem dokumentace). &amp;lt;ref&amp;gt;Doménový expert. Wikipedie [online]. 2021 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A9nov%C3%BD_expert&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ontologie==&lt;br /&gt;
V informačních vědách neexistuje jediný obecně přijímaný význam pojmu [[ontologie]]. V informatickém pojetí je ontologie „''informační artefakt''“, který modeluje zájmovou (problémovou) doménu. Ontologie definuje koncepty a vztahy, které v modelované doméně existují. Dle definice TDKIV je ontologie typ pojmového [[Model|modelu]] vymezené domény. Jejím účelem je [[komunikace]], opakované využití a organizace znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a automatické odvozování znalostí. Má formu inženýrského artefaktu, navrženého s předem stanoveným cílem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ontologie se skládá ze čtyř základních prvků:''' &lt;br /&gt;
* tříd, &lt;br /&gt;
* vlastností,&lt;br /&gt;
* relací, &lt;br /&gt;
* individuí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Význam tříd je vymezen pomocí [[Axiom|axiomů]]. Výběr tříd, jejich vlastností a způsob strukturování ontologie je založen na implicitně či explicitně stanovených ontologických závazcích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklady ontologií:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Dublin Core]] (DC)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator), datum (dc:date), předmět (dc:subject).&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Friend of a Friend (FOAF)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;GoodRelations&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis produktů, služeb a dalších věcí relevantních pro e-komerci.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Semantically Interlinked Online Communities (SIOC)&amp;lt;/u&amp;gt; – je navržen pro popis uživatelů a jejich příspěvků na weblozích a diskuzních fórech.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Basic Geo (WGS84)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje vlastnosti pro zeměpisnou šířku a délku pro popis geografické polohy věcí.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Music Ontology&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou jako jsou umělci, alba a písně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.&lt;br /&gt;
*SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.&lt;br /&gt;
*WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.&lt;br /&gt;
*Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.&lt;br /&gt;
*UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Informace]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]&lt;br /&gt;
*[[Vysvětlete, co je to věcné pořádání informací a znalostí a co je jeho účelem. Pojmenujte základní problémy věcného pořádání]]&lt;br /&gt;
*[[Birger Hjørland]]&lt;br /&gt;
*[[Ontologie]]&lt;br /&gt;
*[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70949</id>
		<title>Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70949"/>
		<updated>2022-03-22T19:43:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace informací==&lt;br /&gt;
[[Systémy organizace informací a znalostí|Organizace informací]] a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] je jeden z hlavních zájmů [[Informační věda|informačních věd]]. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. &amp;lt;ref name=&amp;quot;BAWDEN&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecným cílem procesu [[organizace]] je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení [[Entropie v pojetí informační vědy|entropie]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kuč&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem organizace [[Informace|informací]] tedy je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-03-07]. Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-znalost%C3%AD_Ku%C4%8Derov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Problémy spojené s organizací znalostí===&lt;br /&gt;
====Obtížné určování efektivnost====&lt;br /&gt;
Nejčastěji používaným způsobem určení efektivnosti [[Systémy organizace informací a znalostí|vyhledávacího systému]] je míra přesnosti a míra úplnosti dosahované při vyhledávání, založené na posuzování [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?|relevance]] získaných informací. Přesnost označuje podíl relevantních a nerelevantních jednotek z vyhledané množiny, úplnost se snaží o vyjádření podílu vyhledaných relevantních jednotek z celkového počtu relevantních jednotek přítomných v prohledávaném souboru. Negativním jevem je tzv. odpad, který vyjadřuje podíl vyhledaných nerelevantních jednotek z celkového počtu nerelevantních jednotek v prohledávaném souboru. Samotná množina vyhledaných nerelevantních jednotek se označuje jako šum. Přirozené přání dosáhnout co nejvyšší přesnosti a současně co nejvyšší úplnosti naráží na prokázaný inverzní poměr těchto dvou veličin – čím vyšší je přesnost, tím nižší úplnost a naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace====&lt;br /&gt;
Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její [[Informační potřeba|potřebou]]. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je však i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nabízí se například:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“)&lt;br /&gt;
*částečná odpověď na otázku&lt;br /&gt;
*nabídka zdroje informace (odkaz na něj)&lt;br /&gt;
*poskytnutí rozšiřující informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase====&lt;br /&gt;
Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou tedy je, jestli na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už však neodpovídající současným potřebám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu====&lt;br /&gt;
Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]] a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití [[přirozený jazyk|přirozeného jazyka]] k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým====&lt;br /&gt;
Nová komunikační [[Nová média|média]] vyvolávají k životu nové typy [[sociální komunikace]] a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických [[dokument|dokumentů]] dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče. Zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Informační zahlcení====&lt;br /&gt;
V důsledku nárůstu potenciálně dostupných informací je zde také důležitý termín [[informační zahlcení]]. Informační zahlcení je vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této &amp;quot;exploze&amp;quot; v dostupnosti informací se staly [[Počítač|počítačové]] aplikace pro zpracování a [[Digitalizace|digitalizaci dokumentů]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]], které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu. Jsou tak potřeba nástroje, jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní a nástroje pro tvorbu přidaných informací v podobě [[Metadata|metadat]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Důvěryhodnost====&lt;br /&gt;
S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Doménová analýza==&lt;br /&gt;
Informační doména je soubor [[Informační systém|informačních systémů]], zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bouzkova&amp;quot;&amp;gt;BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem [[Doménová analýza|doménové analýzy]] je [[Birger Hjørland]]. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou si lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňuje, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?|informačního chování]]. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka na míru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kal&amp;quot;&amp;gt;KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;lt;/ref&amp;gt; Doménová analýza využívá a kombinuje již existující, tradiční i inovativní metody [[Informační studia|informačních studií]] a [[knihovnictví]] i dalších sociálních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hjørland přišel s 11 přístupy a metodami doménově-analytického přístupu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#vytváření literárních příruček a předmětových informačních bran;&lt;br /&gt;
#konstruování speciálních klasifikací a [[Tezaurus|Popište detailně&lt;br /&gt;
strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru]];&lt;br /&gt;
#výzkum [[Index|indexování]] v jednotlivých oborech;&lt;br /&gt;
#[[Empirický výzkum|empirické výzkumy]] chování uživatelů;&lt;br /&gt;
#[[Bibliometrie|bibliometrické analýzy]];&lt;br /&gt;
#historické metody a studia;&lt;br /&gt;
#dokumentace a žánrová studia, včetně studií informačních struktur a [[Informační architektura|informační architektury]];&lt;br /&gt;
#epistemologická a kritická studia;&lt;br /&gt;
#studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely, databázovou [[Sémantika|sémantiku]] a studia diskurzů;&lt;br /&gt;
#studia struktur a institucí ve [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí|vědecké komunikaci]];&lt;br /&gt;
#studia vědeckého poznávání, [[Expertní systém|expertních systémů]] a [[Reprezentace znalostí|znalostí ]] a [[Umělá inteligence|umělé inteligence]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;such&amp;quot;&amp;gt;SUCHÁ, Ladislava. Organizace vědění v gender studies z hlediska doménově analytického přístupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Josef Schwarz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaký je význam doménových expertů?===&lt;br /&gt;
[[Doménový expert]] je odborník v určité věcně vymezitelné oblasti (tzv. problémové doméně). Doménový expert může sehrát důležitou roli jako klíčový uživatel v analýze systému, který vzniká za účelem podpory cílů, které si stanoví aktér pohybující se v dané problémové doméně. Pokud má [[business analytik]] možnost spolupracovat s doménovým expertem ochotným sdílet své know-how, tak je výhodou především rychlost, s jakou může proniknout do řešené problematiky (v porovnání např. se studiem dokumentace). &amp;lt;ref&amp;gt;Doménový expert. Wikipedie [online]. 2021 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A9nov%C3%BD_expert&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ontologie==&lt;br /&gt;
V informačních vědách neexistuje jediný obecně přijímaný význam pojmu [[ontologie]]. V informatickém pojetí je ontologie „''informační artefakt''“, který modeluje zájmovou (problémovou) doménu. Ontologie definuje koncepty a vztahy, které v modelované doméně existují. Dle definice TDKIV je ontologie typ pojmového [[Model|modelu]] vymezené domény. Jejím účelem je [[komunikace]], opakované využití a organizace znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a automatické odvozování znalostí. Má formu inženýrského artefaktu, navrženého s předem stanoveným cílem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ontologie se skládá ze čtyř základních prvků:''' &lt;br /&gt;
* tříd, &lt;br /&gt;
* vlastností,&lt;br /&gt;
* relací, &lt;br /&gt;
* individuí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Význam tříd je vymezen pomocí [[Axiom|axiomů]]. Výběr tříd, jejich vlastností a způsob strukturování ontologie je založen na implicitně či explicitně stanovených ontologických závazcích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklady ontologií:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Dublin Core]] (DC)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator), datum (dc:date), předmět (dc:subject).&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Friend of a Friend (FOAF)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;GoodRelations&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis produktů, služeb a dalších věcí relevantních pro e-komerci.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Semantically Interlinked Online Communities (SIOC)&amp;lt;/u&amp;gt; – je navržen pro popis uživatelů a jejich příspěvků na weblozích a diskuzních fórech.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Basic Geo (WGS84)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje vlastnosti pro zeměpisnou šířku a délku pro popis geografické polohy věcí.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Music Ontology&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou jako jsou umělci, alba a písně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.&lt;br /&gt;
*SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.&lt;br /&gt;
*WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.&lt;br /&gt;
*Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.&lt;br /&gt;
*UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Informace]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]&lt;br /&gt;
*[[Vysvětlete, co je to věcné pořádání informací a znalostí a co je jeho účelem. Pojmenujte základní problémy věcného pořádání]]&lt;br /&gt;
*[[Birger Hjørland]]&lt;br /&gt;
*[[Ontologie]]&lt;br /&gt;
*[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70948</id>
		<title>Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informac%C3%AD._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_probl%C3%A9my_organizace_informac%C3%AD%3F_Definujte_pojem_dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza_a_popi%C5%A1te_jej%C3%AD_v%C3%BDznam_pro_organizaci_informac%C3%AD._Jak%C3%BD_je_v%C3%BDznam_dom%C3%A9nov%C3%BDch_expert%C5%AF%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&amp;diff=70948"/>
		<updated>2022-03-22T19:43:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Organizace informací==&lt;br /&gt;
[[Systémy organizace informací a znalostí|Organizace informací]] a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] je jeden z hlavních zájmů [[Informační věda|informačních věd]]. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. &amp;lt;ref name=&amp;quot;BAWDEN&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecným cílem procesu [[organizace]] je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení [[Entropie v pojetí informační vědy|entropie]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kuč&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem organizace [[Informace|informací]] tedy je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-03-07]. Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-znalost%C3%AD_Ku%C4%8Derov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Problémy spojené s organizací znalostí===&lt;br /&gt;
====Obtížné určování efektivnost====&lt;br /&gt;
Nejčastěji používaným způsobem určení efektivnosti [[Systémy organizace informací a znalostí|vyhledávacího systému]] je míra přesnosti a míra úplnosti dosahované při vyhledávání, založené na posuzování [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?|relevance]] získaných informací. Přesnost označuje podíl relevantních a nerelevantních jednotek z vyhledané množiny, úplnost se snaží o vyjádření podílu vyhledaných relevantních jednotek z celkového počtu relevantních jednotek přítomných v prohledávaném souboru. Negativním jevem je tzv. odpad, který vyjadřuje podíl vyhledaných nerelevantních jednotek z celkového počtu nerelevantních jednotek v prohledávaném souboru. Samotná množina vyhledaných nerelevantních jednotek se označuje jako šum. Přirozené přání dosáhnout co nejvyšší přesnosti a současně co nejvyšší úplnosti naráží na prokázaný inverzní poměr těchto dvou veličin – čím vyšší je přesnost, tím nižší úplnost a naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace====&lt;br /&gt;
Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její [[Informační potřeba|potřebou]]. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je však i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nabízí se například:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“)&lt;br /&gt;
*částečná odpověď na otázku&lt;br /&gt;
*nabídka zdroje informace (odkaz na něj)&lt;br /&gt;
*poskytnutí rozšiřující informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase====&lt;br /&gt;
Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou tedy je, jestli na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už však neodpovídající současným potřebám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu====&lt;br /&gt;
Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]] a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití [[přirozený jazyk|přirozeného jazyka]] k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým====&lt;br /&gt;
Nová komunikační [[Nová média|média]] vyvolávají k životu nové typy [[sociální komunikace]] a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických [[dokument|dokumentů]] dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče. Zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Informační zahlcení====&lt;br /&gt;
V důsledku nárůstu potenciálně dostupných informací je zde také důležitý termín [[informační zahlcení]]. Informační zahlcení je vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této &amp;quot;exploze&amp;quot; v dostupnosti informací se staly [[Počítač|počítačové]] aplikace pro zpracování a [[Digitalizace|digitalizaci dokumentů]] a [[Počítačová síť|počítačové sítě]], které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu. Jsou tak potřeba nástroje, jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní a nástroje pro tvorbu přidaných informací v podobě [[Metadata|metadat]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Důvěryhodnost====&lt;br /&gt;
S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Doménová analýza==&lt;br /&gt;
Informační doména je soubor [[Informační systém|informačních systémů]], zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bouzkova&amp;quot;&amp;gt;BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem [[Doménová analýza|doménové analýzy]] je [[Birger Hjørland]]. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou si lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňuje, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?|informačního chování]]. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka na míru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kal&amp;quot;&amp;gt;KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;lt;/ref&amp;gt; Doménová analýza využívá a kombinuje již existující, tradiční i inovativní metody [[Informační studia|informačních studií]] a [[knihovnictví]] i dalších sociálních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hjørland přišel s 11 přístupy a metodami doménově-analytického přístupu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#vytváření literárních příruček a předmětových informačních bran;&lt;br /&gt;
#konstruování speciálních klasifikací a [[Tezaurus|Popište detailně&lt;br /&gt;
strukturu tezauru. Podejte přehled vztahů, jež lze definovat mezi termíny tezauru]];&lt;br /&gt;
#výzkum [[Index|indexování]] v jednotlivých oborech;&lt;br /&gt;
#empirické výzkumy chování uživatelů;&lt;br /&gt;
#[[Bibliometrie|bibliometrické analýzy]];&lt;br /&gt;
#historické metody a studia;&lt;br /&gt;
#dokumentace a žánrová studia, včetně studií informačních struktur a [[Informační architektura|informační architektury]];&lt;br /&gt;
#epistemologická a kritická studia;&lt;br /&gt;
#studia terminologie, jazyka pro zvláštní účely, databázovou [[Sémantika|sémantiku]] a studia diskurzů;&lt;br /&gt;
#studia struktur a institucí ve [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí|vědecké komunikaci]];&lt;br /&gt;
#studia vědeckého poznávání, [[Expertní systém|expertních systémů]] a [[Reprezentace znalostí|znalostí ]] a [[Umělá inteligence|umělé inteligence]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;such&amp;quot;&amp;gt;SUCHÁ, Ladislava. Organizace vědění v gender studies z hlediska doménově analytického přístupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Josef Schwarz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaký je význam doménových expertů?===&lt;br /&gt;
[[Doménový expert]] je odborník v určité věcně vymezitelné oblasti (tzv. problémové doméně). Doménový expert může sehrát důležitou roli jako klíčový uživatel v analýze systému, který vzniká za účelem podpory cílů, které si stanoví aktér pohybující se v dané problémové doméně. Pokud má [[business analytik]] možnost spolupracovat s doménovým expertem ochotným sdílet své know-how, tak je výhodou především rychlost, s jakou může proniknout do řešené problematiky (v porovnání např. se studiem dokumentace). &amp;lt;ref&amp;gt;Doménový expert. Wikipedie [online]. 2021 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A9nov%C3%BD_expert&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ontologie==&lt;br /&gt;
V informačních vědách neexistuje jediný obecně přijímaný význam pojmu [[ontologie]]. V informatickém pojetí je ontologie „''informační artefakt''“, který modeluje zájmovou (problémovou) doménu. Ontologie definuje koncepty a vztahy, které v modelované doméně existují. Dle definice TDKIV je ontologie typ pojmového [[Model|modelu]] vymezené domény. Jejím účelem je [[komunikace]], opakované využití a organizace znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a automatické odvozování znalostí. Má formu inženýrského artefaktu, navrženého s předem stanoveným cílem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ontologie se skládá ze čtyř základních prvků:''' &lt;br /&gt;
* tříd, &lt;br /&gt;
* vlastností,&lt;br /&gt;
* relací, &lt;br /&gt;
* individuí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Význam tříd je vymezen pomocí [[Axiom|axiomů]]. Výběr tříd, jejich vlastností a způsob strukturování ontologie je založen na implicitně či explicitně stanovených ontologických závazcích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kučer&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklady ontologií:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Dublin Core]] (DC)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator), datum (dc:date), předmět (dc:subject).&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Friend of a Friend (FOAF)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;GoodRelations&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis produktů, služeb a dalších věcí relevantních pro e-komerci.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Semantically Interlinked Online Communities (SIOC)&amp;lt;/u&amp;gt; – je navržen pro popis uživatelů a jejich příspěvků na weblozích a diskuzních fórech.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Basic Geo (WGS84)&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje vlastnosti pro zeměpisnou šířku a délku pro popis geografické polohy věcí.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Music Ontology&amp;lt;/u&amp;gt; – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou jako jsou umělci, alba a písně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zem&amp;quot;&amp;gt;ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.&lt;br /&gt;
*SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.&lt;br /&gt;
*WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.&lt;br /&gt;
*Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.&lt;br /&gt;
*UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Informace]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy organizace informací a znalostí]]&lt;br /&gt;
*[[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]&lt;br /&gt;
*[[Vysvětlete, co je to věcné pořádání informací a znalostí a co je jeho účelem. Pojmenujte základní problémy věcného pořádání]]&lt;br /&gt;
*[[Birger Hjørland]]&lt;br /&gt;
*[[Ontologie]]&lt;br /&gt;
*[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_%E2%80%93_podstata_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=70947</id>
		<title>Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_%E2%80%93_podstata_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=70947"/>
		<updated>2022-03-22T14:51:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Principem šifrování je převod čitelných dat na nečitelná data. Zpětný převod z nečitelných dat na čitelná data se nazývá dešifrování. Šifrovat mohu jak data, která si chci ponechat na svém zařízení (aby si je nemohl přečíst případný útočník, který se jich zmocní), tak především data, která chci zaslat někomu dalšímu (šance na zachycení dat přenášených přes Internet je poměrně vysoká – šifrováním zajistím, že zachycená data nebude možné zneužít). https://www.napocitaci.cz/33/symetricke-a-asymetricke-sifrovani-uniqueidgOkE4NvrWuNY54vrLeM677jX7sp3Lu-ZpLpGVMy1prA/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
šifrování, &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_%E2%80%93_podstata_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=70944</id>
		<title>Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ifrov%C3%A1n%C3%AD_s_ve%C5%99ejn%C3%BDm_kl%C3%AD%C4%8Dem_%E2%80%93_podstata_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=70944"/>
		<updated>2022-03-22T14:08:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}}  ==Odkazy==  ===Reference=== &amp;lt;references /&amp;gt;  ===Doporučená literatura===  *  ===Související články===  *[[]]   ===Klíčová slova===…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70942</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70942"/>
		<updated>2022-03-22T13:01:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
* čas: 7 dní a více&lt;br /&gt;
* nástroje: deníky, psací potřeby atd.&lt;br /&gt;
* počet lidí: 5 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
* Vše si pečlivě naplánujte: od výzkumných otázek, přes rekrutaci participantů, záznamové nástroje, instrukce pro participanty až po sestavení harmonogramu výzkumu.&lt;br /&gt;
* Kontaktujte účastníky, odprezentujte jim postup sběru dat. Upřesněte jim, zda budete chtít strukturovanou či nestrukturovanou podobu deníkových zápisků.&lt;br /&gt;
* Velmi důležitá je průběžná kontrola a motivace účastníků. Pro jistotu počítejte s tím, že někteří participanti deníky nedokončí.&lt;br /&gt;
* Sběr dat může probíhat ihned.&lt;br /&gt;
* Po předání deníků interpretujte záznamy. Pokud si nejste jistí interpretací, znovu se spojte s účastníky výzkumu a doptávejte se.&lt;br /&gt;
* Zeptejte se participantů na zpětnou vazbu a pocity z výzkumu i z vaší facilitace.&lt;br /&gt;
* Ideálním výstupem z deníkových studií jsou identifikované vzory chování - třeba ve formě uživatelských scénářů. &amp;lt;ref&amp;gt;#10 Výzkumný deník [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/47357779497/10-v%C3%BDzkumn%C3%BD-den%C3%ADk &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70941</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70941"/>
		<updated>2022-03-22T13:00:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Deníky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
* čas: 7 dní a více&lt;br /&gt;
* nástroje: deníky, psací potřeby atd.&lt;br /&gt;
* počet lidí: 5 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
* Vše si pečlivě naplánujte: od výzkumných otázek, přes rekrutaci participantů, záznamové nástroje, instrukce pro participanty až po sestavení harmonogramu výzkumu.&lt;br /&gt;
* Kontaktujte účastníky, odprezentujte jim postup sběru dat. Upřesněte jim, zda budete chtít strukturovanou či nestrukturovanou podobu deníkových zápisků.&lt;br /&gt;
* Velmi důležitá je průběžná kontrola a motivace účastníků. Pro jistotu počítejte s tím, že někteří participanti deníky nedokončí.&lt;br /&gt;
* Sběr dat může probíhat ihned.&lt;br /&gt;
* Po předání deníků interpretujte záznamy. Pokud si nejste jistí interpretací, znovu se spojte s účastníky výzkumu a doptávejte se.&lt;br /&gt;
* Zeptejte se participantů na zpětnou vazbu a pocity z výzkumu i z vaší facilitace.&lt;br /&gt;
* Ideálním výstupem z deníkových studií jsou identifikované vzory chování - třeba ve formě uživatelských scénářů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70940</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70940"/>
		<updated>2022-03-22T12:57:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Deníky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
* čas: 7 dní a více&lt;br /&gt;
* nástroje: deníky, psací potřeby atd.&lt;br /&gt;
* počet lidí: 5 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70939</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70939"/>
		<updated>2022-03-22T12:56:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70938</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70938"/>
		<updated>2022-03-22T12:55:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70937</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70937"/>
		<updated>2022-03-22T12:55:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu, je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70936</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70936"/>
		<updated>2022-03-22T12:54:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr zpětné vazby v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se [[Zpětná vazba|zpětnou vazbou]] od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu, je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70935</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70935"/>
		<updated>2022-03-22T12:53:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Chci aby,... */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr zpětné vazby v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice patří definice ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se [[Zpětná vazba|zpětnou vazbou]] od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu, je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70934</id>
		<title>Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&amp;diff=70934"/>
		<updated>2022-03-22T12:52:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Metody designu služeb==&lt;br /&gt;
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkumné nástroje===&lt;br /&gt;
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Safari službou====&lt;br /&gt;
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je pro výzkum potřeba?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyčleňte si alespoň 30 min a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;nástroje&amp;lt;/u&amp;gt;: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;počet lidi&amp;lt;/u&amp;gt;: minimálně 1 a více&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaký je postup?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.&lt;br /&gt;
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)&lt;br /&gt;
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.&lt;br /&gt;
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.&lt;br /&gt;
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.&lt;br /&gt;
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. &amp;lt;ref&amp;gt; #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Chci aby,...====&lt;br /&gt;
Další možností je využití výzkumné metody &amp;quot;Chci aby,...&amp;quot;. Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Co je pro výzkum potřeba?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;čas&amp;lt;/u&amp;gt;: vyhradit si jeden den a více&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;materiál&amp;lt;/u&amp;gt;: samolepky nebo lístečky s nápisem &amp;quot;Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;lidé&amp;lt;/u&amp;gt;: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký je postup?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem &amp;quot;''Chci aby, ...''&amp;quot; a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy &amp;quot;tady&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.&lt;br /&gt;
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.&lt;br /&gt;
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. &amp;lt;ref&amp;gt;#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deníky====&lt;br /&gt;
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VODÁKOVÁ,  Dominika. Využití  metod  designu služeb při  analýze a návrhu na zlepšení procesu  prezenčních  výpůjčních  služeb  v  Moravské  zemské  knihovně. Brno:  Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Libdesign=== &lt;br /&gt;
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;poznávání&amp;lt;/u&amp;gt; (odhalit příležitosti pro inovace)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;analýza&amp;lt;/u&amp;gt; (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;tvorba&amp;lt;/u&amp;gt; (když víte problém, navrhněte řešení)&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;testování&amp;lt;/u&amp;gt; (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:22&amp;quot;&amp;gt;Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Případové studie===&lt;br /&gt;
====Masarykova univerzita v Brně====&lt;br /&gt;
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr zpětné vazby v podobě metody Chci, aby tady… &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==&lt;br /&gt;
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. &amp;lt;ref&amp;gt;ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Benchmarking===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastěji využívané definice patří definice ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt; Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*plánování&lt;br /&gt;
*hledání partnerů&lt;br /&gt;
*sběr dat&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]&lt;br /&gt;
*aplikace změn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Benchmarking knihoven====&lt;br /&gt;
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====BIX – Bibliotheksindex====&lt;br /&gt;
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:13&amp;quot;&amp;gt;KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===LibQUAL+®===&lt;br /&gt;
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;přístup k informacím&amp;lt;/u&amp;gt; – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;knihovna jako místo&amp;lt;/u&amp;gt; – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dojem ze služby&amp;lt;/u&amp;gt; – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se [[Zpětná vazba|zpětnou vazbou]] od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Total Quality Management (TQM)===&lt;br /&gt;
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Total&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Quality&amp;lt;/u&amp;gt; – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;[[Management]]&amp;lt;/u&amp;gt; – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu, je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management&amp;lt;/ref&amp;gt; Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt;Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf&lt;br /&gt;
* CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.&lt;br /&gt;
* Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.&lt;br /&gt;
* Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.&lt;br /&gt;
* Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Design služeb]]&lt;br /&gt;
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Služby veřejných knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]&lt;br /&gt;
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]&lt;br /&gt;
*[[Statistika]]&lt;br /&gt;
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]&lt;br /&gt;
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]&lt;br /&gt;
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70933</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70933"/>
		<updated>2022-03-22T12:49:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Impakt faktor====&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====H-index====&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70932</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70932"/>
		<updated>2022-03-22T12:46:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70931</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70931"/>
		<updated>2022-03-22T12:45:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem [[altmetrie]] vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen  [[Jason Priem|Jasonem Priemem]] v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70930</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70930"/>
		<updated>2022-03-22T12:44:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého [[Internet|internetu]], přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. [[World Wide Web|Web]] může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny [[Webová stránka|webovými stránkami]] a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70929</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70929"/>
		<updated>2022-03-22T12:41:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70928</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70928"/>
		<updated>2022-03-22T12:40:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované [[Model|modely]] vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70927</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70927"/>
		<updated>2022-03-22T12:38:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální [[organizace]] vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod ([[Publikační analýza|publikační analýzy]]), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70926</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70926"/>
		<updated>2022-03-22T12:36:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Scientometrie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu (především v přírodních vědách). &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace . Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70925</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70925"/>
		<updated>2022-03-22T12:35:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku ''An index to quantify an individual´s scientific research output''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu. Vychází přitom ze seznamu publikací autora, skupiny autorů a instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhodou je, že index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v populárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70924</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70924"/>
		<updated>2022-03-22T12:33:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Impakt faktor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2021 vychází z citovanosti za léta 2019 a 2020. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70923</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70923"/>
		<updated>2022-03-22T12:32:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] je [[Statistika|statistický]] údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů. Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70922</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70922"/>
		<updated>2022-03-22T12:28:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Bradfordův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70921</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70921"/>
		<updated>2022-03-22T12:28:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů). Při svém výzkumu Bradford zjistil, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, že se počet kvalitních informací v různých skupinách od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70920</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70920"/>
		<updated>2022-03-22T12:25:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zipfův zákon (zvaný také zákon rozložení či rozptylu slov; angl. Zipf’s law) je zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV se jedná o zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70919</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70919"/>
		<updated>2022-03-22T12:21:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Bibliometrie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá [[Kvantitativní výzkum|kvantitativními]] metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je pak bibliometrie vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70918</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70918"/>
		<updated>2022-03-22T09:51:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: /* Zipfův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70917</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70917"/>
		<updated>2022-03-22T09:51:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a [[Lingvinistika|lingvistou]] [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70916</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70916"/>
		<updated>2022-03-22T09:19:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických [[Databáze|databází]] společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70915</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70915"/>
		<updated>2022-03-22T09:18:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu [[Vědecká informace|vědeckých informací]]. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70914</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70914"/>
		<updated>2022-03-22T09:17:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, [[myšlení]] a [[Komunikace|komunikace]] znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70913</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70913"/>
		<updated>2022-03-22T09:16:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu [[Sociologie|sociologického]] se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70912</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70912"/>
		<updated>2022-03-22T08:27:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým [[psychologie|psychologem]] a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu sociologického se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70911</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_jejich_%C3%BA%C4%8Del._Empirick%C3%BD_z%C3%A1kona_jeho_role_v_bibliometrii_a_scientometrii._Uve%C4%8Fte_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_metriky_scientometrie_a_vysv%C4%9Btlete_jejich_princip&amp;diff=70911"/>
		<updated>2022-03-22T08:25:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
==Bibliometrie==&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]] zkoumá kavntitativními metodami různé typy [[Dokument|dokumentů]] (články, časopisy, monografie, [[Patent|patenty]]). [[Bibliometrické metody]] jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hele&amp;quot;&amp;gt;MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle definice TDKIV je bibliometrie vědní obor zabývající se [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] analýzou dokumentů vznikajících v rámci [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace|vědecké komunikace]], který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a [[Sémantika|sémantickou]] strukturou dokumentů (např. [[Bradfordův zákon]], [[Lotkův zákon]], [[Zipfovy zákony|Zipfův zákon]] atd.). Bibliometrie se chápe jako součást [[informetrie]] anebo [[scientometrie]], prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické zákony===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zipfův zákon====&lt;br /&gt;
Zákon definovaný v roce 1935 americkým psychologem a lingvistou [[George Kingsley Zipf|George Kingsley Zipfem]], nazvaný jako zákon rozložení, rozptylu slov. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zipfův zákon (Zipf’s law) je dle definice TDKIV zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím [[Klíčová slova|klíčových slov]] uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000497&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Bradfordův zákon====&lt;br /&gt;
[[Samuel Clement Bradford]], povoláním knihovník, formuloval v roce 1934 zákon rozptylu [[Informace|informací]] - Bradfordův zákon (Bradford’s law), kdy při analýze vědeckých časopisů zjistil, že jen jejich malý počet vydává velké množství kvalitních článků. Tuto skupinu pak označil jako jádro. Další časopisy (zdroje), rozdělené celkem na tři skupiny (včetně jádra) pak obsahují stejný počet kvalitních článků i když jsou obsaženy v násobně větším počtu zdrojů (časopisů) . Při svém výzkumu Bradford zjistil konkrétně, že 8 nejlepších časopisů vydalo 110 kvalitních článků, dalších 29 časopisů vydalo 133 článků a v poslední skupině 127 časopisů zveřejnilo 152 článků. Jak je možné pozorovat, počet kvalitních informací v různých skupinách se tedy od sebe příliš neliší. Avšak počet časopisů (zdrojů) je v poměru 8 : 29 : 152, což lze vyjádřit též poměrem 1 : 4 : 16. Z toho nám vyplývá, že poměr mezi zdroji může být obecně vyjádřen jako 1 : n : n2, kde n je nazýván Bradfordův multiplikátor &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradfordův zákon je tedy dle definice TDKIV bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000441&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Lotkův zákon====&lt;br /&gt;
Lotkův zákon (Lotka’s law) je dle definice TDKIV zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bibliometrické indikátory===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Impakt faktor===&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (Journal Impact Factor; JIF; faktor dopadu časopisu, faktor vlivu časopisu) je statistický údaj získaný při vytváření citačních bibliografických databází společnosti Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters). &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt; Impakt faktor byl definován v roce 1955 [[Eugene Garfield|Eugenem Garfieldem]] v rámci vzniku a tvorby [[Citační rejstřík|citačních rejstříků]]. Předpokládal, že tento nástroj pomůže zabránit nekritickému citování neúplných či zastaralých údajů.26 Impakt faktor vyjadřuje dopad individuálních časopisů podle jejich průměrné citovanosti v předchozích dvou letech. To znamená, že např. impakt faktor v roce 2019 vychází z citovanosti za léta 2017 a 2018. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se mimo jiné stal vyhledávaným indikátorem pro hodnocení výsledků produktivity vědeckých pracovníků, jeho hodnota hraje roli např. při přidělování podpory vědeckým projektům. V této souvislosti sám Eugene Garfield upozorňuje na nebezpečí vztažení tohoto identifikátoru k hodnocení jednotlivých článků či dokonce vědců, neboť vysoký impakt&lt;br /&gt;
faktor příslušného časopisu nezaručuje, že v něm zveřejněný článek bude hojně citován čili impakt faktor nenahradí skutečnou citační výkonnost. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===H-index===&lt;br /&gt;
[[H-index]] byl představen v roce 2005 americkým fyzikem [[Jorge E. Hirsch|Jorge Eduardo Hirschem]] v článku An index to quantify an individual´s scientific research output. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt; Hirschův index (h-index) vyjadřuje, jaký je citační dopad publikací určitého autora. Kombinuje měření počtu publikací a jejich dosaženého citačního dopadu a vychází ze seznamu publikací autora, skupiny autorů, instituce. Tato metrika je užitečná, protože odstraňuje nevyrovnanost váhy vysoce citovaných publikací a publikací, které (ještě) nebyly citovány. Pokud je např. hodnota h-indexu 3, znamená to, že v seznamu analyzovaných publikací jsou 3 publikace, které mají 3 nebo více citačních ohlasů. Hodnota h-indexu se samozřejmě liší podle zvoleného časového rozpětí při vyhledávání publikací. Ani H-index ovšem nepostihuje mnohé citační zkreslení, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho význam je především pro hodnocení na mikroúrovni. Minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou pulikací, která však nemá jiný přínos. Hlavní výhodou je též jednoduchost a odvoditelnost z jednoduchého záznamu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevýhody - Index nerozlišuje kvalitní vědce, kterých je v poupulárních disciplínách mnoho. H-index je také považován za index průměrnosti, protože zvýhodňuje vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;sav&amp;quot;&amp;gt;TOMÁŠEKOVÁ, Silvia. Hirshov index a jeho zisťovanie. Ústredná knižnica SAV [online] [cit. 2022-03-14]. Dostupné z:https://www.sav.sk/journals/uploads/071114443.%20Hirshov%20index%20a%20jeho%20zis%C5%A5ovanie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''H-index lze najít v databázích:''' &lt;br /&gt;
* [[Web of Science]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* [[Google Scholar]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;bib&amp;quot;&amp;gt;Bibliometrie. VŠB - Technická univerzita Ostrava [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupný z: https://knihovna.vsb.cz/cs/podpora-sv/publikovani/bibliometrie/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Scientometrie==&lt;br /&gt;
Dle definice TDKIV je scientometrie vědní obor zabývající se metodami matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000002793&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z pohledu sociologického se jedná o studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace (publikace, citace). Jejím cílem je vyvinout indikátory intelektuální a sociální organizace vědeckých disciplín za pomoci vzájemných vztahů mezi autory a texty. Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací. Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod ([[Citační analýza|citační analýzy]]) a jiných. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Scientometrii můžeme rozdělit na několik dílčích disciplín, zejména podle toho, na jaké výstupy se orientuje, jaký je jejich cíl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;strukturální scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: orientuje se na zkoumání mapování epistemologické struktury vědy,&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;dynamická scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: vytváří sofistikované modely vývoje vědy, jejího nárůstu, zastarávání, citačních procesů aj.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;evaluativní scientometrie&amp;lt;/u&amp;gt;: zaměřuje se na vývoj indikátorů, které by charakterizovaly výkonnost vědy a výzkumu na různé úrovni agregace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie ke svému zkoumání využívá zejména bibliometrických metod (publikační analýzy), vlastních metod (citační analýzy) a jiných. Scientometrie je také disciplínou, která úzce souvisí s dalšími obory, vzhledem k její povaze „měření“ je nezbytné využití matematické statistiky, pro práci s odborným textem a potažmo jazykem je velmi blízká s kvantitativní lingvistikou a s textovou analýzou, interpretace výsledků zasahuje do sociologie, psychologie, teorie komunikace a dalších sociálních oborů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Publikační analýza===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citační a publikační analýzy jsou základní bibliometrické metody, které umožňují měření a tím vzájemné srovnávání v oblasti vědy a výzkumu. Publikační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geografickou oblast&lt;br /&gt;
*vědní oblast&lt;br /&gt;
*časovou periodu&lt;br /&gt;
*typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
*autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
*časopisy v oboru&lt;br /&gt;
*instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Publikační analýzou stanovujeme např. jaké typy publikací jsou typické pro danou oblast:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přírodní vědy a medicína&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**článek typu review&lt;br /&gt;
**dopisy a poznámky (typické zejména pro fyziku a obdobné oblasti)&lt;br /&gt;
*technické a počítačové vědy&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
**příspěvky ve sborníku (recenzované)&lt;br /&gt;
**patenty&lt;br /&gt;
*společenské a humanitní vědy&lt;br /&gt;
**knihy (antologie a monografie; recenzované a vydané)&lt;br /&gt;
**recenzované články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Citační analýza===&lt;br /&gt;
Citační analýza je matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně citační analýzy zkoumají citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Citační analýzy měří a indikují zejména:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
*vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
*vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
*nepřímou obsahová souvislost (více dokumentů citovaných jedním dokumentem, jeden dokument citovaný více dokumenty)&lt;br /&gt;
*jádro oboru&lt;br /&gt;
*kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výsledky citačních analýz lze interpretovat v několika směrech, lze z nich usuzovat na:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*výkonnost vědy&lt;br /&gt;
*odbornou kvalitu&lt;br /&gt;
*vliv&lt;br /&gt;
*dopad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Webometrie==&lt;br /&gt;
[[Webometrie]] se zabývá kvantitativními aspekty vytváření a užití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]], struktur a technologií celého internetu, přičemž využívá bibliometrického a informetrického přístupu. Web může být v jistých aspektech nahlížen stejně jako klasická „papírová“ komunikace, kde tradiční informační entity a citace jsou nahrazeny webovými stránkami a odkazy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vav&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. Úvod do scientometrie. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2008 [cit. 2022-03-16] s.2 Dostupné z https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Altmetrie==&lt;br /&gt;
Pojem altmetrie vznikl kombinací dvou slov „alternative metrics“ tedy alternativní metrika. Byl předložen Jasonem Priemem v tweetu roku 2010. Altmetrie se zaměřuje na studium a užití metrik určených pro měření dopadu vědeckých prací. Tyto metriky jsou založeny na aktivitě v on-line nástrojích a prostředích. Termín byl také použit k popisu samotných metrik – bylo by možné navrhnout plurál těchto metrik jako soubor nových altmetrik. Altmetrie je ve většině případů podmnožinou jak scientometrie, tak webometrie; je to podskupina těchto dvou pojmů v tom, že se zaměřuje na vědecký vliv měřený v on-line nástrojích a prostředích spíše než na webu obecně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;při&amp;quot;&amp;gt;PŘIKRYL, Marek. Analýza nástrojů a postupů altmetrie v prostředí výzkumných platforem a infrastruktur [online]. Brno, 2020 [cit. 2022-03-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/oyhir/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal LORENZ.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PRITCHARD, Alan a WITTIG, Glenn R. Bibliometrics: A bibliography and index. Vol. 1. Watford: ALLM Books, 1981. 1 sv.&lt;br /&gt;
*Bibliometrie - Praxis und Forschung [online]. Universitätsbibliothek Regensburg [cit. 2022-03-14]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_ver=Z39.88-2004&amp;amp;ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&amp;amp;rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&amp;amp;url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&amp;amp;sfx.ignore_date_threshold=1&amp;amp;rft.object_id=3380000000000203&amp;amp;svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&amp;amp;.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
*BRAUN, Tibor, GLAENZEL, Wolfgang a SCHUBERT, András. Scientometric Indicators: A 32-Country Comparative Evaluation of Publishing Performance and Citation Impact. Singapore: World Scientific, 1985. 7, 424 s.&lt;br /&gt;
*PIÁČEK, Jiří. Elektronické informační zdroje: Open Access, bibliometrie, autorské právo, citace [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4109-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
*[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Lotkův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
*[[Informetrie]]&lt;br /&gt;
*[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
*[[Citační rejstřík]]&lt;br /&gt;
*[[Problémy citačních indexů]]&lt;br /&gt;
*[[Webometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrické metody]]&lt;br /&gt;
*[[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
*[[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]&lt;br /&gt;
*[[H-index]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, empirický zákon, metriky&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data_mining._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_data_miningov%C3%A9_postupy,_jak%C3%A1_je_jejich_podstata_a_k_%C4%8Demu_slou%C5%BE%C3%AD%3F_Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_data_miningu_v_prost%C5%99ed%C3%AD_sou%C4%8Dasn%C3%A9ho_webu&amp;diff=70910</id>
		<title>Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data_mining._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_data_miningov%C3%A9_postupy,_jak%C3%A1_je_jejich_podstata_a_k_%C4%8Demu_slou%C5%BE%C3%AD%3F_Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_data_miningu_v_prost%C5%99ed%C3%AD_sou%C4%8Dasn%C3%A9ho_webu&amp;diff=70910"/>
		<updated>2022-03-22T08:09:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Data mining]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z databází]]) je netriviální proces poznávání platných, dosud neznámých, potenciálně užitečných a srozumitelných vzorů v [[Data|datech]]. Data mining je nejrychleji rostoucím segmentem [[business intelligence]]. Dle definice TDKIV se jedná o technologie vyhledávání, [[Model|modelování]] a prezentace předem neznámých [[Informace|informací]], příp. znalostí a vztahů mezi daty v rozsáhlých [[Databáze|databázích]] a [[Datový sklad|datových skladech]]. Analýzy se odvozují přímo z obsahu dat, nikoliv na základě hypotéz či dotazů uživatele. Využívají se techniky [[umělá inteligence|umělé inteligence]] ([[Umělá neuronová síť|neuronové sítě]], rozpoznávání či samoučící se algoritmy), jež mohou být kombinovány s technikami [[Statistika|statistického]] a matematického modelování (klasifikační pravidla nebo [[Rozhodovací tabulky a stromy|stromy]], [[regrese]] a [[shluková analýza]]) a s nástroji [[Online Analytical Processing|OLAP]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:278&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Vytěžování dat. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000088&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; S pomocí data miningu se snažíme z ukládaných dat získat složitější a užitečnější informace než jen [[Grafické zobrazení dat|grafy]] a základní přehledy. Ze statistického úhlu pohledu se jedná o hledání korelací, tedy vyšetřování vzájemných vztahů nebo vzorů v datech. Smyslem je tedy analyzovat datové závislosti či určit trendy a pokud to typ dat umožňuje, předpovědět budoucí vývoj. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11&amp;quot;&amp;gt;ULDRICH, Miloš. Data mining jako prostředek konkurenční výhody. SystemOnLine.cz [online] [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/business-intelligence/data-mining-jako-prostredek-konkurencni-vyhody.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Data mining se používá především v oblastech, kde se sbírá velké množství dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data mining pomáhá hledat odpovědi na různé otázky. Za praktický příklad může posloužit třeba snaha o zefektivnění firemního e-shopu. Pomocí uložených údajů o přístupech lze určit typické problémy při procházení [[World Wide Web|webu]], vysledovat závislosti mezi objemem prodeje a datem uskutečnění, určit komponenty, které zákazníci za daný čas nakoupili a v jakém pořadí. Vznikne tak analýza nákupního chování spotřebitele. Na základě ní lze navýšit zakázku doporučením souvisejícího produktu. Příkladem je výhodné balení fotoaparátu a čisticí sady na objektiv, kdy čisticí sada využívá většího objemu prodeje fotografických přístrojů. Tvorba efektivnějších produktových balíčků, a vůbec celá [[Marketing|marketingová]] strategie je jen jednou oblastí použití. Využití data miningu lze doporučit také v oblasti detekce potenciálních podvodů, kontroly kvality výroby v průmyslové sféře, v různých predikcích a v mnoha dalších oborech včetně chemických laboratoří a nemocnic. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11&amp;quot;&amp;gt;ULDRICH, Miloš. Data mining jako prostředek konkurenční výhody. SystemOnLine.cz [online] [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/business-intelligence/data-mining-jako-prostredek-konkurencni-vyhody.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další typické příklady využití:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*údaje o klientech, pohyby na účtech (bankovnictví),&lt;br /&gt;
*údaje o volání (telefonní operátoři),&lt;br /&gt;
*informace o tom, jak lidé nakupují (obchodní řetězce a internetové obchody),&lt;br /&gt;
*pohyb uživatelů na [[internet|internetu]], &lt;br /&gt;
*datové informace o expresi genů (genetika),&lt;br /&gt;
*provozy zaznamenávají průběh provozních parametrů (průmysl). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:111&amp;quot;&amp;gt;ULDRICH, Miloš. Úvod do data miningu. StatSoft [online]. 2014 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: http://www.statsoft.cz/file1/PDF/newsletter/2014_02_26_StatSoft_Uvod_do_data_miningu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Data mining probíhá v šesti krocích:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Definování problému&amp;lt;/u&amp;gt;, porozumění požadavků a stanovení cíle projektu. Také se zde navrhuje a tvoří plán pro řešení daného problému.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Porozumění datům&amp;lt;/u&amp;gt; je nezbytná součást procesu. Vytváří se první hypotézy, kdy se v průběhu celého procesu snažíme potvrdit, vyvrátit nebo najít jiná řešení, jak k problému přistupovat.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Příprava dat&amp;lt;/u&amp;gt;, integrace datových zdrojů, čištění a úprava dat do podoby, kterou vyžadují analytické nástroje a metody, které později budou na data aplikovány. Špatná integrace dat může vést ke znehodnocení zdrojů dat a ovlivnění celkové kvality řešení.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Modelování&amp;lt;/u&amp;gt; obsahuje testování vhodných metod a nastavení jejich parametrů pro řešení definovaného problému. Nejlepší získaná řešení postupují do dalšího kroku.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Při hodnocení&amp;lt;/u&amp;gt; dochází ke konečnému zhodnocení a selekci získaných modelů podle různých vlastností a ověření správnosti získaných řešení. Dle získaných výsledků je již možno zvážit případnou implementaci celého procesu.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Nasazení&amp;lt;/u&amp;gt; je posledním krokem v celém procesu. Pokud je rozhodnuto výsledky data miningu implementovat do svých procesů, je nezbytné modely udržovat aktuální. Vztahy v datech se časem mění, a pokud by systém nebyl pravidelně aktualizován, je velmi pravděpodobné, že by časem pozbyl jak kvality, tak i zcela své funkce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;gorecki&amp;quot;&amp;gt;RŮŽIČKOVÁ, Martina. Data mining — Co? Jak? K čemu?. Medium - Where good ideas find you [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/data-mining-co-jak-k-%C4%8Demu-c5176179303b&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====CRISP-DM (CRoss Industry Standard Proces for Data Mining)====&lt;br /&gt;
[[File:CRISP-DM Process Diagram.png|thumb|CRISP-DM Process Diagram]]&lt;br /&gt;
[[CRISP-DM]] je souhrnná metodologie dobývání znalostí z databází, která umožňuje provádět rozsáhlé projekty dobývání rychleji, efektivněji a méně nákladně prostřednictvím osvědčených postupů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní etapy procesu dobývání jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co řešit (porozumění problematice, formulování úlohy)&lt;br /&gt;
*Kde vzít data&lt;br /&gt;
*Jak data připravit&lt;br /&gt;
*Jak data analyzovat&lt;br /&gt;
*Co jsme zjistili (porozumění výsledkům)&lt;br /&gt;
*Jak výsledky využít &amp;lt;ref name=&amp;quot;moodl233&amp;quot;&amp;gt;NOVOTNÁ, Jitka. Dolování znalostí z dat. Úvod do datové analýzy - Moodle UK [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1159952/mod_resource/content/1/05_Dolov%C3%A1n%C3%AD%20dat.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====CRM====&lt;br /&gt;
[[CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy|CRM]] (Customer Relationship Management - řízení vztahů se zákazníky) spočívá v nalezení a pokud možno pochopení zákazníkova chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11112&amp;quot;&amp;gt;JANDOVÁ, Petra. Klasifikační úlohy pro Data Mining [online]. Pardubice, 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/handle/10195/53899. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Regionální a informační management. Vedoucí práce Jiří Křupka.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se obecně o princip obchodní strategie, kdy firma vědomě dbá na udržování kvalitních vztahů se zákazníky, jelikož si takto buduje dlouhodobé obchodní vazby, které jsou základem úspěšného podnikání. K realizaci této strategie pak firma používá speciální [[software]], který je nejčastěji označován jako CRM systém. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:14&amp;quot;&amp;gt;CO JE VLASTNĚ CRM A CO CRM SYSTÉM? CRM Leonardo [online]. 2020 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.crmleonardo.cz/co-je-vlastne-crm-a-co-crm-system.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CRM se dělí na dvě části:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Operativní CRM&amp;lt;/u&amp;gt;: zahrnuje tvorbu marketingových kampaní a podporuje prodej. Obsahuje všechny prostředky pro [[Komunikace|komunikaci]] se zákazníkem (telefonicky, [[E-mail|e-mailem]], pop-up nabídky po přihlášení do uživatelského účtu atd.).&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Analytický CRM&amp;lt;/u&amp;gt;: analyzuje zákaznická data, tvoří vzorce chování podobných zákazníků a slouží jako podklad pro operativní CRM. Podstatou je tzv. Bussines intelligence, což je: souhrnný pojem pro procesy, technologie a nástroje potřebné k přetvoření dat do informací, informací do znalostí a znalostí do plánů, které umožní provést akce podporující splnění primárních cílů organizace. Právě zde, v analytickém CRM, je pro složité analýzy zákaznických dat využíván data mining. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11112&amp;quot;&amp;gt;JANDOVÁ, Petra. Klasifikační úlohy pro Data Mining [online]. Pardubice, 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/handle/10195/53899. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Regionální a informační management. Vedoucí práce Jiří Křupka.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Web mining===&lt;br /&gt;
[[File:The general relationship between the categories of Web Mining and objectives of Data Mining(English version).png|thumb|The general relationship between the categories of Web Mining and objectives of Data Mining]]&lt;br /&gt;
[[Web mining]] je součástí odvětví Data Mining. Jedná se v něm o uplatnění technik z data miningu k vyhledávání informací na webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1111&amp;quot;&amp;gt;WEB MINING. HomeL [online].[cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~dan11/dzdb/Danel%20-%20web%20mining.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to extrakce zajímavých a potenciálně užitečných vzorů, zákonitostí a skrytých informací z artefaktů nebo aktivit provozovaných na World Wide Webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt; Data pro Web Mining můžeme shromáždit z mnoha různých zdrojů. Jedním zdrojem dat jsou obsahy [[Webová stránka|webových stránek]], odkud můžeme získat zobrazovaný obsah, meta popis stránky, WWW odkazy či [[URL]] a jeho struktura. Druhým zdrojem jsou záznamy a data o chování uživatele, která se automaticky ukládají v logovacích souborech. Tyto soubory jsou na straně serverů, [[Proxy server|proxy serverů]] (=funguje jako prostředník mezi klientem a cílovým [[Počítač|počítačem]], překládá klientské požadavky a vůči cílovému počítači vystupuje sám jako klient) nebo na straně klienta. Data z těchto zdrojů se liší v jejich původu a klasifikaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tato data můžeme roztřídit do čtyř skupin:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Obsah&amp;lt;/u&amp;gt; – data, která jsou určena k tomu, aby byla prezentována uživatelům. Jsou to data, která se nacházejí na webových stránkách a skládají se z textu a grafiky, přičemž největší význam pro analýzy má textová složka.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Struktura&amp;lt;/u&amp;gt; – uspořádání informací, které charakterizují strukturu obsahu. Mezistránková struktura je tvořena prostřednictvím [[hyperlink|hyperlinků]], které spojují stánku s ostatními. Uspořádání [[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.|HTML a XML]] tagů tvoří vnitrostránkovou strukturu.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Užívání&amp;lt;/u&amp;gt; – data, která popisují vzory užívání webových stránek. Jsou to [[IP adresa|IP adresy]] či data a časy přístupů.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Uživatelský profil&amp;lt;/u&amp;gt; – data, která poskytují demografické informace o uživatelích webových stránek. Jsou to registrační data a další informace o uživatelích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typy web miningu====&lt;br /&gt;
=====Web structure mining=====&lt;br /&gt;
Web Structure Mining analyzuje vzájemné propojení webových stránek a studuje hyperlinkovou strukturu webu. Kategorizuje webové stránky a generuje informace, např. podobnost a vztah mezi webovými stránkami. Ze vzájemných hypertextových vazeb webových stránek je možné usuzovat na jejich tematickou podobnost. Web Structure Mining například transformuje webový prostor do [[Grafické zobrazení dat|orientovaného grafu]] a následně využívá techniky pro práci s grafy. Výsledkem je pak hierarchický model struktury webového prostoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Web content mining=====&lt;br /&gt;
Proces dobývání znalostí z obsahu webových stránek. Analyzuje textové složky stránek. Je to automatický proces, který jde až na extrakci [[klíčova slova|klíčových slov]]. Protože [[dokument|dokumenty]] obsahují strojově nečitelnou [[sémantika|sémantiku]], některé přístupy navrhují restrukturovat obsah dokumentu do podoby, která může být využívána stroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Existují dvě skupiny web content miningových strategií:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ty, které přímo dolují obsah dokumentů – Web Page Content Mining,&lt;br /&gt;
*a ty, které vylepšují obsahové pátrání dalších nástrojů, jako jsou vyhledávací stroje – Search Result Mining.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První ukládá polouspořádané informace z webu do databází a analyzuje je standardními databázovými dotazy a data miningovými technikami. Druhý využívá speciální agenty k hledání, filtrování a třídění dokumentů. Ti využívají různé techniky (doménová charakteristika, uživatelský profil, techniky výběru informací atd.) k organizování a interpretaci objevených informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Usage mining=====&lt;br /&gt;
Web Usage Mining je proces, který sleduje pohyb a analyzuje chování uživatele WWW stránek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Web Style Mining=====&lt;br /&gt;
Web Style Mining se zabývá analýzou stylu a prezentace webových stránek. Ze stylu dokumentů, které jsou zobrazeny webovým prohlížečem, mohou být vytěženy cenné informace. Web Style Mining je možné aplikovat v oblastech: selekce založené na charakteristických stylech, indexování stylů, shlukování stylů, generování stylů a vyhledávání stylů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETR, Pavel. Data Mining. Vyd. 3. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010- . sv. ISBN 978-80-7395-325-6.&lt;br /&gt;
*HAN, Jiawei. Data mining: concepts and techniques [online]. 3rd ed. Burlington, Mass.: Elsevier, ©2012. The Morgan Kaufmann series in data management systems [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=729031.&lt;br /&gt;
*KANTARDZIC, Mehmed. Data mining: concepts, models, methods, and algorithms. 2nd ed. Hoboken: Wiley, ©2011. xvii, 534 s. ISBN 978-0-470-89045-5.&lt;br /&gt;
*WITTEN, I. H. Data mining: practical machine learning tools and techniques [online]. 3rd ed. Amsterdam: Elsevier/Morgan Kaufmann, 2011 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=634862.&lt;br /&gt;
*RUD, Olivia Parr. Data mining: praktický průvodce dolováním dat pro efektivní prodej, cílený marketing a podporu zákazníků (CRM). Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001. 329 s. Rychle a jistě. Databáze. ISBN 80-7226-577-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]&lt;br /&gt;
*[[Data]]&lt;br /&gt;
*[[Rozhodovací tabulky a stromy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
data mining, web, data miningové postupy, dolování z dat, vytěžování dat, dobývání znalostí z databází &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data_mining._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_data_miningov%C3%A9_postupy,_jak%C3%A1_je_jejich_podstata_a_k_%C4%8Demu_slou%C5%BE%C3%AD%3F_Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_data_miningu_v_prost%C5%99ed%C3%AD_sou%C4%8Dasn%C3%A9ho_webu&amp;diff=70909</id>
		<title>Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data_mining._Jak%C3%A9_jsou_z%C3%A1kladn%C3%AD_data_miningov%C3%A9_postupy,_jak%C3%A1_je_jejich_podstata_a_k_%C4%8Demu_slou%C5%BE%C3%AD%3F_Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_data_miningu_v_prost%C5%99ed%C3%AD_sou%C4%8Dasn%C3%A9ho_webu&amp;diff=70909"/>
		<updated>2022-03-22T08:07:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Krivankova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Data mining]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z databází]]) je netriviální proces poznávání platných, dosud neznámých, potenciálně užitečných a srozumitelných vzorů v [[Data|datech]]. Data mining je nejrychleji rostoucím segmentem [[business intelligence]]. Dle definice TDKIV se jedná o technologie vyhledávání, [[Model|modelování]] a prezentace předem neznámých [[Informace|informací]], příp. znalostí a vztahů mezi daty v rozsáhlých [[Databáze|databázích]] a [[Datový sklad|datových skladech]]. Analýzy se odvozují přímo z obsahu dat, nikoliv na základě hypotéz či dotazů uživatele. Využívají se techniky [[umělá inteligence|umělé inteligence]] ([[Umělá neuronová síť|neuronové sítě]], rozpoznávání či samoučící se algoritmy), jež mohou být kombinovány s technikami [[Statistika|statistického]] a matematického modelování (klasifikační pravidla nebo [[Rozhodovací tabulky a stromy|stromy]], [[regrese]] a [[shluková analýza]]) a s nástroji [[Online Analytical Processing|OLAP]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:278&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Vytěžování dat. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000088&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; S pomocí data miningu se snažíme z ukládaných dat získat složitější a užitečnější informace než jen [[Grafické zobrazení dat|grafy]] a základní přehledy. Ze statistického úhlu pohledu se jedná o hledání korelací, tedy vyšetřování vzájemných vztahů nebo vzorů v datech. Smyslem je tedy analyzovat datové závislosti či určit trendy a pokud to typ dat umožňuje, předpovědět budoucí vývoj. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11&amp;quot;&amp;gt;ULDRICH, Miloš. Data mining jako prostředek konkurenční výhody. SystemOnLine.cz [online] [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/business-intelligence/data-mining-jako-prostredek-konkurencni-vyhody.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Data mining se používá především v oblastech, kde se sbírá velké množství dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data mining pomáhá hledat odpovědi na různé otázky. Za praktický příklad může posloužit třeba snaha o zefektivnění firemního e-shopu. Pomocí uložených údajů o přístupech lze určit typické problémy při procházení [[World Wide Web|webu]], vysledovat závislosti mezi objemem prodeje a datem uskutečnění, určit komponenty, které zákazníci za daný čas nakoupili a v jakém pořadí. Vznikne tak analýza nákupního chování spotřebitele. Na základě ní lze navýšit zakázku doporučením souvisejícího produktu. Příkladem je výhodné balení fotoaparátu a čisticí sady na objektiv, kdy čisticí sada využívá většího objemu prodeje fotografických přístrojů. Tvorba efektivnějších produktových balíčků, a vůbec celá [[Marketing|marketingová]] strategie je jen jednou oblastí použití. Využití data miningu lze doporučit také v oblasti detekce potenciálních podvodů, kontroly kvality výroby v průmyslové sféře, v různých predikcích a v mnoha dalších oborech včetně chemických laboratoří a nemocnic. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11&amp;quot;&amp;gt;ULDRICH, Miloš. Data mining jako prostředek konkurenční výhody. SystemOnLine.cz [online] [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/business-intelligence/data-mining-jako-prostredek-konkurencni-vyhody.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další typické příklady využití:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*údaje o klientech, pohyby na účtech (bankovnictví),&lt;br /&gt;
*údaje o volání (telefonní operátoři),&lt;br /&gt;
*informace o tom, jak lidé nakupují (obchodní řetězce a internetové obchody),&lt;br /&gt;
*pohyb uživatelů na [[internet|internetu]], &lt;br /&gt;
*datové informace o expresi genů (genetika),&lt;br /&gt;
*provozy zaznamenávají průběh provozních parametrů (průmysl). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:111&amp;quot;&amp;gt;ULDRICH, Miloš. Úvod do data miningu. StatSoft [online]. 2014 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: http://www.statsoft.cz/file1/PDF/newsletter/2014_02_26_StatSoft_Uvod_do_data_miningu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Data mining probíhá v šesti krocích:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Definování problému&amp;lt;/u&amp;gt;, porozumění požadavků a stanovení cíle projektu. Také se zde navrhuje a tvoří plán pro řešení daného problému.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Porozumění datům&amp;lt;/u&amp;gt; je nezbytná součást procesu. Vytváří se první hypotézy, kdy se v průběhu celého procesu snažíme potvrdit, vyvrátit nebo najít jiná řešení, jak k problému přistupovat.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Příprava dat&amp;lt;/u&amp;gt;, integrace datových zdrojů, čištění a úprava dat do podoby, kterou vyžadují analytické nástroje a metody, které později budou na data aplikovány. Špatná integrace dat může vést ke znehodnocení zdrojů dat a ovlivnění celkové kvality řešení.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Modelování&amp;lt;/u&amp;gt; obsahuje testování vhodných metod a nastavení jejich parametrů pro řešení definovaného problému. Nejlepší získaná řešení postupují do dalšího kroku.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Při hodnocení&amp;lt;/u&amp;gt; dochází ke konečnému zhodnocení a selekci získaných modelů podle různých vlastností a ověření správnosti získaných řešení. Dle získaných výsledků je již možno zvážit případnou implementaci celého procesu.&lt;br /&gt;
#&amp;lt;u&amp;gt;Nasazení&amp;lt;/u&amp;gt; je posledním krokem v celém procesu. Pokud je rozhodnuto výsledky data miningu implementovat do svých procesů, je nezbytné modely udržovat aktuální. Vztahy v datech se časem mění, a pokud by systém nebyl pravidelně aktualizován, je velmi pravděpodobné, že by časem pozbyl jak kvality, tak i zcela své funkce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;gorecki&amp;quot;&amp;gt;RŮŽIČKOVÁ, Martina. Data mining — Co? Jak? K čemu?. Medium - Where good ideas find you [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/data-mining-co-jak-k-%C4%8Demu-c5176179303b&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====CRISP-DM (CRoss Industry Standard Proces for Data Mining)====&lt;br /&gt;
[[File:CRISP-DM Process Diagram.png|thumb|CRISP-DM Process Diagram]]&lt;br /&gt;
[[CRISP-DM]] je souhrnná metodologie dobývání znalostí z databází, která umožňuje provádět rozsáhlé projekty dobývání rychleji, efektivněji a méně nákladně prostřednictvím osvědčených postupů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní etapy procesu dobývání jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co řešit (porozumění problematice, formulování úlohy)&lt;br /&gt;
*Kde vzít data&lt;br /&gt;
*Jak data připravit&lt;br /&gt;
*Jak data analyzovat&lt;br /&gt;
*Co jsme zjistili (porozumění výsledkům)&lt;br /&gt;
*Jak výsledky využít &amp;lt;ref name=&amp;quot;moodl233&amp;quot;&amp;gt;NOVOTNÁ, Jitka. Dolování znalostí z dat. Úvod do datové analýzy - Moodle UK [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1159952/mod_resource/content/1/05_Dolov%C3%A1n%C3%AD%20dat.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====CRM====&lt;br /&gt;
[[CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy|CRM]] (Customer Relationship Management - řízení vztahů se zákazníky) spočívá v nalezení a pokud možno pochopení zákazníkova chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11112&amp;quot;&amp;gt;JANDOVÁ, Petra. Klasifikační úlohy pro Data Mining [online]. Pardubice, 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/handle/10195/53899. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Regionální a informační management. Vedoucí práce Jiří Křupka.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se obecně o princip obchodní strategie, kdy firma vědomě dbá na udržování kvalitních vztahů se zákazníky, jelikož si takto buduje dlouhodobé obchodní vazby, které jsou základem úspěšného podnikání. K realizaci této strategie pak firma používá speciální [[software]], který je nejčastěji označován jako CRM systém. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:14&amp;quot;&amp;gt;CO JE VLASTNĚ CRM A CO CRM SYSTÉM? CRM Leonardo [online]. 2020 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.crmleonardo.cz/co-je-vlastne-crm-a-co-crm-system.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CRM se dělí na dvě části:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Operativní CRM&amp;lt;/u&amp;gt;: zahrnuje tvorbu marketingových kampaní a podporuje prodej. Obsahuje všechny prostředky pro [[Komunikace|komunikaci]] se zákazníkem (telefonicky, [[E-mail|e-mailem]], pop-up nabídky po přihlášení do uživatelského účtu atd.).&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Analytický CRM&amp;lt;/u&amp;gt;: analyzuje zákaznická data, tvoří vzorce chování podobných zákazníků a slouží jako podklad pro operativní CRM. Podstatou je tzv. Bussines intelligence, což je: souhrnný pojem pro procesy, technologie a nástroje potřebné k přetvoření dat do informací, informací do znalostí a znalostí do plánů, které umožní provést akce podporující splnění primárních cílů organizace. Právě zde, v analytickém CRM, je pro složité analýzy zákaznických dat využíván data mining. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11112&amp;quot;&amp;gt;JANDOVÁ, Petra. Klasifikační úlohy pro Data Mining [online]. Pardubice, 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/handle/10195/53899. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Regionální a informační management. Vedoucí práce Jiří Křupka.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Web mining===&lt;br /&gt;
[[File:The general relationship between the categories of Web Mining and objectives of Data Mining(English version).png|thumb|The general relationship between the categories of Web Mining and objectives of Data Mining]]&lt;br /&gt;
[[Web mining]] je součástí odvětví Data Mining. Jedná se v něm o uplatnění technik z data miningu k vyhledávání informací na webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1111&amp;quot;&amp;gt;WEB MINING. HomeL [online].[cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://homel.vsb.cz/~dan11/dzdb/Danel%20-%20web%20mining.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to extrakce zajímavých a potenciálně užitečných vzorů, zákonitostí a skrytých informací z artefaktů nebo aktivit provozovaných na World Wide Webu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt; Data pro Web Mining můžeme shromáždit z mnoha různých zdrojů. Jedním zdrojem dat jsou obsahy [[Webová stránka|webových stránek]], odkud můžeme získat zobrazovaný obsah, meta popis stránky, WWW odkazy či [[URL]] a jeho struktura. Druhým zdrojem jsou záznamy a data o chování uživatele, která se automaticky ukládají v logovacích souborech. Tyto soubory jsou na straně serverů, [[Proxy server|proxy serverů]] (=funguje jako prostředník mezi klientem a cílovým [[Počítač|počítačem]], překládá klientské požadavky a vůči cílovému počítači vystupuje sám jako klient) nebo na straně klienta. Data z těchto zdrojů se liší v jejich původu a klasifikaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tato data můžeme roztřídit do čtyř skupin:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Obsah&amp;lt;/u&amp;gt; – data, která jsou určena k tomu, aby byla prezentována uživatelům. Jsou to data, která se nacházejí na webových stránkách a skládají se z textu a grafiky, přičemž největší význam pro analýzy má textová složka.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Struktura&amp;lt;/u&amp;gt; – uspořádání informací, které charakterizují strukturu obsahu. Mezistránková struktura je tvořena prostřednictvím [[hyperlink|hyperlinků]], které spojují stánku s ostatními. Uspořádání [[HTML]] a [[XML]] tagů tvoří vnitrostránkovou strukturu.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Užívání&amp;lt;/u&amp;gt; – data, která popisují vzory užívání webových stránek. Jsou to [[IP adresa|IP adresy]] či data a časy přístupů.&lt;br /&gt;
*&amp;lt;u&amp;gt;Uživatelský profil&amp;lt;/u&amp;gt; – data, která poskytují demografické informace o uživatelích webových stránek. Jsou to registrační data a další informace o uživatelích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typy web miningu====&lt;br /&gt;
=====Web structure mining=====&lt;br /&gt;
Web Structure Mining analyzuje vzájemné propojení webových stránek a studuje hyperlinkovou strukturu webu. Kategorizuje webové stránky a generuje informace, např. podobnost a vztah mezi webovými stránkami. Ze vzájemných hypertextových vazeb webových stránek je možné usuzovat na jejich tematickou podobnost. Web Structure Mining například transformuje webový prostor do [[Grafické zobrazení dat|orientovaného grafu]] a následně využívá techniky pro práci s grafy. Výsledkem je pak hierarchický model struktury webového prostoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Web content mining=====&lt;br /&gt;
Proces dobývání znalostí z obsahu webových stránek. Analyzuje textové složky stránek. Je to automatický proces, který jde až na extrakci [[klíčova slova|klíčových slov]]. Protože [[dokument|dokumenty]] obsahují strojově nečitelnou [[sémantika|sémantiku]], některé přístupy navrhují restrukturovat obsah dokumentu do podoby, která může být využívána stroji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Existují dvě skupiny web content miningových strategií:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ty, které přímo dolují obsah dokumentů – Web Page Content Mining,&lt;br /&gt;
*a ty, které vylepšují obsahové pátrání dalších nástrojů, jako jsou vyhledávací stroje – Search Result Mining.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První ukládá polouspořádané informace z webu do databází a analyzuje je standardními databázovými dotazy a data miningovými technikami. Druhý využívá speciální agenty k hledání, filtrování a třídění dokumentů. Ti využívají různé techniky (doménová charakteristika, uživatelský profil, techniky výběru informací atd.) k organizování a interpretaci objevených informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Usage mining=====&lt;br /&gt;
Web Usage Mining je proces, který sleduje pohyb a analyzuje chování uživatele WWW stránek. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Web Style Mining=====&lt;br /&gt;
Web Style Mining se zabývá analýzou stylu a prezentace webových stránek. Ze stylu dokumentů, které jsou zobrazeny webovým prohlížečem, mohou být vytěženy cenné informace. Web Style Mining je možné aplikovat v oblastech: selekce založené na charakteristických stylech, indexování stylů, shlukování stylů, generování stylů a vyhledávání stylů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:11111&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁK, Jan Bc. \textit{Web Usage Mining - popis, metody a nástroje, možné aplikace, konkrétní řešení} [online]. Praha, 2007 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/h83hy1/. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jiří Jelínek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PETR, Pavel. Data Mining. Vyd. 3. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010- . sv. ISBN 978-80-7395-325-6.&lt;br /&gt;
*HAN, Jiawei. Data mining: concepts and techniques [online]. 3rd ed. Burlington, Mass.: Elsevier, ©2012. The Morgan Kaufmann series in data management systems [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=729031.&lt;br /&gt;
*KANTARDZIC, Mehmed. Data mining: concepts, models, methods, and algorithms. 2nd ed. Hoboken: Wiley, ©2011. xvii, 534 s. ISBN 978-0-470-89045-5.&lt;br /&gt;
*WITTEN, I. H. Data mining: practical machine learning tools and techniques [online]. 3rd ed. Amsterdam: Elsevier/Morgan Kaufmann, 2011 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=634862.&lt;br /&gt;
*RUD, Olivia Parr. Data mining: praktický průvodce dolováním dat pro efektivní prodej, cílený marketing a podporu zákazníků (CRM). Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001. 329 s. Rychle a jistě. Databáze. ISBN 80-7226-577-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]&lt;br /&gt;
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]&lt;br /&gt;
*[[Data]]&lt;br /&gt;
*[[Rozhodovací tabulky a stromy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
data mining, web, data miningové postupy, dolování z dat, vytěžování dat, dobývání znalostí z databází &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Krivankova</name></author>
		
	</entry>
</feed>