<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Kubeskova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Kubeskova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Veronika.Kubeskova"/>
	<updated>2026-04-23T22:09:42Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Coping_v_soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologii&amp;diff=37538</id>
		<title>Coping v sociální psychologii</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Coping_v_soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologii&amp;diff=37538"/>
		<updated>2016-08-27T08:20:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: Založena nová stránka s textem „== Coping ==  = proces, kterým se člověk snaží vyrovnat se stresovými situacemi (umět si poradit a vypořádat se s mimořádně obtížnou situací…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Coping ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= proces, kterým se člověk snaží vyrovnat se stresovými situacemi (umět si poradit a vypořádat se s mimořádně obtížnou situací); je to proces zvládání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* úsilí orientované jak na činnost, tak na intrapsychické zvládání&lt;br /&gt;
* snížení úzkosti a jiných disstresových stavů&lt;br /&gt;
* aktivita zmírňující dopad životních problémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle copingu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# změnit situaci, ve které vzniká stres&lt;br /&gt;
# zvládnout význam situace tak, aby se hrozba snížila&lt;br /&gt;
# udržet symptomy stresu ve zvládnutelných mezí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Strategie zvládání zátěže ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Strategie zvládání zátěže zaměřené na problém''' - působení a měnění prostředí, analýza problému, plán činnosti, atd. Změny mohou být dvojího druhu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''změny na straně zátěže''' - ubrat zátěž, delegovat ji, rozdělit ji, apod., hledání pozitiv na dané situaci, smíření se se situací&lt;br /&gt;
* '''změny na straně zdrojů a sil člověka''' - zvýšení obranyschopnosti člověka, nácvik dovedností, změna životního stylu, zvýšení informovanosti, atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé využívající tuto strategii, vykazují po odeznění stresu nižší hladiny deprese.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. strategie zaměřené na zvládání emocí''' - např. když je problém neovlivnitelný (smrt blízké osoby); využití obranných mechanismů; využití výcviků (kurzů) na zvládání negativních emocí; aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. strategie zaměřené na únik''' - obranné mechanismy (modifikují, popírají skutečný zdroj obtíží); projevují se například jako: hostilní a agresivní reakce, sebeobviňující reakce, vytěsňování, intelektualizace, racionalizace, bagatelizace, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Neefektivní zvládání stresu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při neefektivním zvládání stresu se mohou objevit tři typy reakcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# psychologické symptomy (vyhasnutí, deprese)&lt;br /&gt;
# somatické symptomy (bolesti hlavy, břicha)&lt;br /&gt;
# behaviorální poruchy (kouření, alkoholismus, změny výkonnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J. (2001). Aplikovaná sociální psychologie III: Sociálně psychologický výcvik. Praha: Grada.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kurikulum_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._Pojem_kurikula._C%C3%ADle_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._Tvorba_kurikula&amp;diff=37537</id>
		<title>Kurikulum ve vzdělávání dospělých. Pojem kurikula. Cíle vzdělávání dospělých. Tvorba kurikula</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kurikulum_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._Pojem_kurikula._C%C3%ADle_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._Tvorba_kurikula&amp;diff=37537"/>
		<updated>2016-08-27T07:43:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: Založena nová stránka s textem „== Kurikulum ==  Kurikulum je prostředek k realizaci andragogických cílů ve vzdělávacích institucích. Teorie kurikula se zaměřuje na cíle, obsah…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kurikulum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kurikulum je prostředek k realizaci andragogických cílů ve vzdělávacích institucích. Teorie kurikula se zaměřuje na cíle, obsahy, metody, evaluaci a na rámcové podmínky realizace učení a výuky. '''Zabývá se tedy tím:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* kdo se má učit&lt;br /&gt;
* co se má učit&lt;br /&gt;
* kdy se má učit&lt;br /&gt;
* s kým (s vyučujícím, autodidakticky, skupinově, individuálně)&lt;br /&gt;
* kde (prezenčně, na pracovišti, doma)&lt;br /&gt;
* jak se má učit&lt;br /&gt;
* za pomoci jakých prostředků&lt;br /&gt;
* proč a za jakým účelem se má učit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kurikulum ve vzdělávání dospělých je principiálně chápáno jako '''otevřené''' → vzdělávání dospělých může fungovat bez pevných kurikurálních forem propojením zábavy, volného času, terapie, kultury, emotivity, atd. Kurikulum vzdělávání dospělých je založené na participaci a seberealizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle vzdělávání dospělých ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vytvořit partnerský vztah, mezi vyučujícím a účastníkem (účastník je totiž autonomní dospělá osobnost)&lt;br /&gt;
* uspokojovat vzdělávací potřeby dospělých jako jednotlivců – účastník je zákazník, který určuje, co se bude učit&lt;br /&gt;
* rozvíjet schopnosti, dovednosti a znalosti účastníků&lt;br /&gt;
* zvyšování kvalifikace a kompetencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba kurikula ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní směry při tvorbě kurikula&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vycházení z logiky vyučovacího předmětu&lt;br /&gt;
* propojování znalostí a dovedností s řešením praktických otázek&lt;br /&gt;
* zaměření na rozvoj osobních vlastností (např. schopnost komunikace)&lt;br /&gt;
* zvyšování sociálních a občanských kompetencí &lt;br /&gt;
* orientace na zájmy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámcové kurikulum''' (koncept) – zvládnutí subjektivně pociťovaných nedostatků nebo společensky určených nároků; dominance expertů; normativita; '''tvorba:'''&lt;br /&gt;
* definice požadavků (určení potřebných kvalifikací a kompetencí)&lt;br /&gt;
* určení obsahu a metod)&lt;br /&gt;
* vyhodnocení výsledků&lt;br /&gt;
* indukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Otevřené kurikulum''' (projekt) – obsahy a předměty jsou podrobeny diskuzi, cílem je schopnost spoluutvářet realitu a schopnost participace; flexibilita; '''tvorba:'''&lt;br /&gt;
* identifikace emancipačních potenciálů&lt;br /&gt;
* určení potřebných kvalifikací&lt;br /&gt;
* ovlivňování situací a reality jako součást společného učení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uzavřené kurikulum''' (produkt) – rámcové cíle a hodnoty jsou dané a mají být v procesu vzdělávání realizovány; jasná kritéria; chybí flexibilita; dedukce z obecných cílů; '''tvorba:'''&lt;br /&gt;
* odvození jednotlivých cílů a jejich operacionalizace&lt;br /&gt;
* dedukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beneš, M. (2008). ''Andragogika''. Praga: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_a_rozvoj_andragogiky._Podstata_andragogiky._Vznik_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._Formy_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._V%C3%BDvoj_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch_od_%C5%A1edes%C3%A1t%C3%BDch_let_a_jeho_dne%C5%A1n%C3%AD_stav.&amp;diff=37536</id>
		<title>Pojetí a rozvoj andragogiky. Podstata andragogiky. Vznik vzdělávání dospělých. Formy vzdělávání dospělých. Vývoj vzdělávání dospělých od šedesátých let a jeho dnešní stav.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojet%C3%AD_a_rozvoj_andragogiky._Podstata_andragogiky._Vznik_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._Formy_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch._V%C3%BDvoj_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch_od_%C5%A1edes%C3%A1t%C3%BDch_let_a_jeho_dne%C5%A1n%C3%AD_stav.&amp;diff=37536"/>
		<updated>2016-08-27T07:37:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: Založena nová stránka s textem „== Andragogika ==  Andragogika je '''vědní''' a '''studijní obor''' zaměřený na veškeré aspekty '''vzdělávání a učení dospělých'''. Je to d…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Andragogika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Andragogika je '''vědní''' a '''studijní obor''' zaměřený na veškeré aspekty '''vzdělávání a učení dospělých'''. Je to doprovázení člověka při jeho cestě vzděláním, poznáním a pochopením světa. Andragogika preferuje pojem vzdělávání (učení se), nikoliv výchova. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzdělávání dospělých se definovalo jako uspokojení subjektivních vzdělávacích (poznávacích, orientačních) potřeb jedince, jako personální růst, často s doplňkem nutnosti zajistit integraci jednotlivce do společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmět andragogiky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjednodušeně řečeno je předmětem andragogiky '''učící se dospělý''', resp. '''celoživotní vzdělávání a učení se dospělých v celé jeho šíři'''. Svázanost s otázkami výkonu povolání, dalšího podnikového vzdělávání (rozvoj lidských zdrojů), potřeb sociální politiky (nezaměstnanost) a aktuálních celospolečenských témat (migrace). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdíl oproti pedagogice spočívá v pohledu na učícího se: Dospělý není v andragogice většinou izolován od svých rolí v pracovním, společenském a privátním životě, není tedy redukován na „žáka“ – vzdělání mu pomáhá zvládat nároky života, nesnaží se ale vytvářet jeho osobnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil '''Kapp''' (1833) – snažil se odlišit pedagogiku a vzdělávání dospělých, které mají jiné cíle a východiska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozmach v 19.stol. a 20.stol. Původně se jednalo o nespecifickou nabídku vzdělávání, která se vztahovala nejen na dospělé, ale i na mládež. Až stabilizace školských systémů a jejich rozvoj vedl k oddělení vlastního vzdělávání dospělých. V západních zemích tento rozmach nastal v '''60.-70. letech''', kdy byly všeobecně akceptovány požadavky po rovnosti vzdělávacích šancí, a kdy zároveň byla identifikována vzdělanostní a kvalifikační krize jako překážka dalšího hospodářského rozvoje. V těchto letech se také začala prosazovat myšlenka, že vzdělávání je proces, který doprovází člověka po celý jeho život (člověk má možnost se po celý život zdokonalovat, dnes už povinnost – jinak nezvládne rychle se měnící podmínky). Vzdělávání dospělých se začíná přeměňovat v permanentní, celoživotní proces učení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody vzniku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# hlavním důvodem byla společenská poptávka po nových druzích znalostí&lt;br /&gt;
# emancipace pomocí vzdělávání (každý má úspěch ve svých rukou a je zodpovědný za své vzdělání a zvyšování kvalifikace)&lt;br /&gt;
# kompenzace nedostatků školských systémů (možnost doplnit si chybějící vzdělání, pokračování ve vzdělávací dráze)&lt;br /&gt;
# princip rovných příležitostí, možností se vzdělávat&lt;br /&gt;
# vědecký a technologický pokrok&lt;br /&gt;
# myšlenka, že vzdělávání je celoživotní proces&lt;br /&gt;
# vzdělanostní a kvalifikační krize (vyšší nároky na vzdělání a kvalifikaci)&lt;br /&gt;
# rychle se měnící podmínky (konkurence – nutnost zlepšovat se)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj andragogiky (a pedagogiky vůbec) vedl ke kvalitativnímu i kvantitativnímu nárůstu vzdělanosti a k novému pojetí vzdělávání v životě jednotlivce a společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současný stav ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnota a prestiž vzdělání roste – stále více lidí cítí potřebu participovat na dalším vzdělávání&lt;br /&gt;
* vzdělávání dospělých zatím nevytvořilo čtvrtý subsystém vzdělávací soustavy (vedle všeobecného, odborného a vysokého školství)&lt;br /&gt;
* VD se stalo součástí personální politiky v organizacích&lt;br /&gt;
* přesun od zájmového a všeobecného vzdělávání k získávání profesních kvalifikací a kompetencí&lt;br /&gt;
* nabídky VD prudce rostou&lt;br /&gt;
* učení je kultivace vlastního životního stylu&lt;br /&gt;
* změny v hodnotovém zaměření lidí – (lidé jsou náročnější, kritičtější, vybíravější), vzdělání se stává klíčovou hodnotou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Účel vzdělávání dospělých ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* druhá vzdělávací šance pro lidi, kteří nezískali vzdělání v určeném úseku života&lt;br /&gt;
* zvyšování kvalifikací a kompetencí&lt;br /&gt;
* rozvoj schopností a dovedností&lt;br /&gt;
* rozvoj kulturních a všeobecných znalostí nebo schopností trávit hodnotně volný čas&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy vzdělávání dospělých ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. organizované někým druhým''' – např. univerzity třetího věku, kurzy celoživotního vzdělávání; workshopy, semináře, školení, výukové programy (e-learning), kurzy, výcviky, apod.; většinou je organizují soukromé firmy (instituce);&lt;br /&gt;
* '''formální vzdělávání''' – v rámci škol (formálních institucí); mají normativně vymezené cíle, funkce, obsahy, prostředky i způsoby hodnocení; výstupem je oficiálně uznávaný certifikát (diplom, osvědčení)&lt;br /&gt;
* '''neformální vzdělávání''' – aktivity konané mimo školský systém&lt;br /&gt;
'''2. organizované samotným dospělým''' – čtení knih, shánění informací, zhlédnutí dokumentárního filmu (videa), poslech nahrávek (např. i vážné hudby), atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. incidentní učení (bezděčné)''' – učení není hlavním účelem (např. cestování, neobvyklé události, sbírání zkušeností, atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beneš, M. (2008). ''Andragogika''. Praha: Grada.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ot%C3%A1zky_v%C3%BDchovn%C4%9B_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%ADch_c%C3%ADl%C5%AF_a_jejich_taxonomie._Obecn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADstupy_k_u%C4%8Den%C3%AD._Druhy_u%C4%8Den%C3%AD_a_jejich_charakteristika._Kognitivn%C3%AD_styly_a_styly_u%C4%8Den%C3%AD._%C5%A0koln%C3%AD_sebepojet%C3%AD_a_akademick%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF.&amp;diff=37535</id>
		<title>Otázky výchovně vzdělávacích cílů a jejich taxonomie. Obecné přístupy k učení. Druhy učení a jejich charakteristika. Kognitivní styly a styly učení. Školní sebepojetí a akademická účinnost žáků.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ot%C3%A1zky_v%C3%BDchovn%C4%9B_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%ADch_c%C3%ADl%C5%AF_a_jejich_taxonomie._Obecn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADstupy_k_u%C4%8Den%C3%AD._Druhy_u%C4%8Den%C3%AD_a_jejich_charakteristika._Kognitivn%C3%AD_styly_a_styly_u%C4%8Den%C3%AD._%C5%A0koln%C3%AD_sebepojet%C3%AD_a_akademick%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF.&amp;diff=37535"/>
		<updated>2016-08-26T12:50:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: Založena nová stránka s textem „Učení a vyučování jsou promyšlené činnosti, které směřují k dosažení stanovených cílů. Cíle mají několik podob:  * cíle, které jsou '…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Učení a vyučování jsou promyšlené činnosti, které směřují k dosažení stanovených cílů. Cíle mají několik podob:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* cíle, které jsou '''celostátní''' (rámcové vzdělávací programy)&lt;br /&gt;
* cíle na '''úrovni školy''' (školní vzdělávací programy)&lt;br /&gt;
* cíle na úrovni '''jednotlivých vyučovacích předmětů''' (co mají žáci znát a umět po absolvování předmětu)&lt;br /&gt;
* cíle, které si '''stanovuje učitel''' (co hodlá se žáky dělat)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cíle z hlediska učitelů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* kvalitativní i kvantitativní změna u jednotlivých žáků, a to v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické&lt;br /&gt;
* vybavit žáky širokým vzdělanostním základem&lt;br /&gt;
* připravit žáky k profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění&lt;br /&gt;
* vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci&lt;br /&gt;
* rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat (respektovat práci druhých)&lt;br /&gt;
* rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě&lt;br /&gt;
* rozvíjet fyzické, duševní a sociální zdraví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cíle z hlediska žáků'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* osvojit si probíranou látku&lt;br /&gt;
* uspět u zkoušení&lt;br /&gt;
* umět využít teoretické znalosti v praktickém životě&lt;br /&gt;
* touha po poznání, vědění (motivace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy cílů ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# kognitivní&lt;br /&gt;
# afektivní&lt;br /&gt;
# psychmotorické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Taxonomie kognitivních cílů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První taxonomii vytvořil tým '''B.Blooma'''. Rozlišil '''6 základních kategorií''' cílů:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# znalosti&lt;br /&gt;
# pochopení&lt;br /&gt;
# aplikace&lt;br /&gt;
# analýza&lt;br /&gt;
# syntéza&lt;br /&gt;
# hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dosažení vyšších úrovní předpokládá zvládnutí nižších úrovní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Taxonomie afektivních cílů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uspořádala požadované činnosti podle stupně jejich zvnitřňování žáky. Afektivní cíle se týkají emocí, postojů, hodnotové orientace, žádoucího chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# přijímání (ochota vnímat podněty z okolí přijímat je)&lt;br /&gt;
# reagování (projevovat v chování nové prvky jako výsledek novách zkušeností)&lt;br /&gt;
# oceňování hodnot (projevovat zangažovanost v žádoucím směru)&lt;br /&gt;
# integrování hodnot (integrovat nové hodnoty do dosavadního systému hodnot, změnit priority a preferovat žádoucí hodnoty)&lt;br /&gt;
# zvnitřnění hodnot (nové hodnoty se staly trvalou součástí charakteru, člověk jedná v souladu s novými hodnotami)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Taxonomie psychomotorických cílů ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# imitace, nápodoba činnosti&lt;br /&gt;
# manipulace, praktické provádění činnosti&lt;br /&gt;
# zpřesňování činnosti&lt;br /&gt;
# koordinování činnosti&lt;br /&gt;
# zautomatizování činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy učení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''procesů''', jichž se týká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# senzorické&lt;br /&gt;
# percepční&lt;br /&gt;
# senzomotorické (pohybové dovednosti)&lt;br /&gt;
# verbálně pojmové (řeč a myšlení)&lt;br /&gt;
# emocionálně motivační&lt;br /&gt;
# sociální (postoje, role, interpersonální vztahy)&lt;br /&gt;
# vedoucí ke změně osobnosti (sebepojetí, systém hodnot)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''míry vědomého záměru'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# záměrné&lt;br /&gt;
# nezáměrné (bezděčné)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy''' a '''postupu'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# vtiskováním&lt;br /&gt;
# nápodobou&lt;br /&gt;
# habituací&lt;br /&gt;
# klasickým podmiňováním&lt;br /&gt;
# operantním (instrumentálním) podmiňováním&lt;br /&gt;
# poučováním&lt;br /&gt;
# pokusem a omylem&lt;br /&gt;
# na základě vhledu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní styly ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Individuální způsob zpracování informací (jak vnímáme, myslíme a učíme se). Pojem zavedl '''Klein'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle dimenze '''přesnosti x přibližnosti''' (Bruner)&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''přesnost''': setká-li se jedinec s problémem, odkládá tvorbu hypotézy do doby, než nashromáždí dostatek poznatků&lt;br /&gt;
* '''přibližnost''': jedinec si vytvoří hypotézu rychle, a když se neosvědčí, musí začít znovu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''závislosti x nezávislosti na poli''' (Witkin)&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* Lidé '''závislí na poli''' (globální) – tendence vnímat okolní prostředí jako celek (holistický), jednotlivé části pole splývají s pozadím&lt;br /&gt;
* Lidé '''nezávislí na poli''' (analytický) – vnímají prvky okolního prostředí jako zřetelně oddělené, vnímají jejich charakteristické rysy, jsou schopni lépe strukturovat nejednoznačné komplexní situace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''uvážlivosti x impulsivnosti''' (Kagan)&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''impulsivní''': rychle volí alternativu; rychlí, ale nepřesní jedinci&lt;br /&gt;
* '''uvážliví''': přemýšlí a zvažuje alternativy; pomalí, ale přesní jedinci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''vyrovnávání x zaostřování''' (Klein)&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''vyrovnávači''' (uhlazovači) – tendence přehlížet drobné rozdíly, nepřesný odhad, nevěnují pozornost detailům&lt;br /&gt;
* '''zaostřovači''' – tendence zvýrazňovat drobné rozdíly, všímají si kontrastů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konvergentní x divergentní''' styl (Hudson)&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''konvergentní''' – dobří ve shromažďování materiálů z různých zdrojů, jsou racionální a myslí logicky&lt;br /&gt;
* '''divergentní''' – postupují při řešení více nápaditě, jsou flexibilní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Styly učení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= strategie (způsob) učení, které žákovi nejvíce vyhovují&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podle druhu motivace'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# studenti usilující o porozumění učivu (vnitřní motivace)&lt;br /&gt;
# studenti se snahou o pamětní reprodukování učiva (vnější motivace – učí se ze strachu před špatnou známkou)&lt;br /&gt;
# studenti usilující o nejlepší výkon (vnitřní i vnější motivace)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podle Newba a Entwistla'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''povrchní''' (orientace na reprodukování učiva)&lt;br /&gt;
# '''vypočítavý''' (orientace na výkon – být nejlepší)&lt;br /&gt;
# '''hloubkový''' (orientace na smysl a význam učiva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mareš, J. (2013). ''Pedagogická psychologie''. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualizace_a_diferenciace_ve_vyu%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD._Individu%C3%A1ln%C3%AD_a_skupinov%C3%A9_rozd%C3%ADly_p%C5%99i_u%C4%8Den%C3%AD,_ve_vyu%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_a_ve_v%C3%BDchov%C4%9B._Speci%C3%A1ln%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_pot%C5%99eby_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF.&amp;diff=37534</id>
		<title>Individualizace a diferenciace ve vyučování. Individuální a skupinové rozdíly při učení, ve vyučování a ve výchově. Speciální vzdělávací potřeby žáků.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individualizace_a_diferenciace_ve_vyu%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD._Individu%C3%A1ln%C3%AD_a_skupinov%C3%A9_rozd%C3%ADly_p%C5%99i_u%C4%8Den%C3%AD,_ve_vyu%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_a_ve_v%C3%BDchov%C4%9B._Speci%C3%A1ln%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_pot%C5%99eby_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF.&amp;diff=37534"/>
		<updated>2016-08-26T12:24:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: Založena nová stránka s textem „== Individualizace ==  Učitel musí svou výuku uzpůsobit tak, aby respektovala individuální zvláštnosti žáků, a to po stránce obsahové i metodi…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Individualizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Učitel musí svou výuku uzpůsobit tak, aby respektovala individuální zvláštnosti žáků, a to po stránce obsahové i metodické. Hlavní předpokladem je, že '''každý člověk je jiný''' (jiné osobnostní rysy, rodinné zázemí, kulturní prostředí, potřeby, atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkolem učitele je '''podporovat jedinečnost''' a '''rozvíjet''' u žáka jeho '''individuální schopnosti'''. Uplatňuje se zde princip, že všichni žáci mají stejná práva. Učitel hledá metody, které jsou pro žáka nejvhodnější. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opakem individualizace je '''frontální vyučování''' – všichni žáci se učí ve stejný čas stejnému učivu (používají stejné učebnice, všichni plní úkoly stejné náročnosti, atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diferenciace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní otázka diferenciace: Je výhodnější vytvářet školní třídy jako výkonnostně heterogenní nebo homogenní? (Je lepší oddělit žáky podle schopností a nadání do samostatných tříd, nebo nechat všechny různorodé žáky pohromadě?)&lt;br /&gt;
 	&lt;br /&gt;
* '''Vnitřní diferenciace''' – probíhá podle vyučovacích předmětů (žáci se na některé předměty rozdělují, zatímco jiné předměty mají společné). &lt;br /&gt;
* '''Vnější diferenciace''' – trvalé rozdělení žáků podle schopností a výkonnosti (žáci se rozcházejí do odlišných typů škol s odlišnými nároky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tři myšlenky pro diferenciaci ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# žáci se mohou lépe rozvíjet ve třídách schopnostně i výkonnostně homogenních; nehrozí tam problémy s rozdílnými potřebami a rozdílnou motivací&lt;br /&gt;
# učitelům se lépe pracuje ve schopnostně a výkonnostně homogenních třídách; společně se žáky mohou dosáhnout lepších vzdělávacích výsledků&lt;br /&gt;
# žáci s vyššími studijními předpoklady nejsou brzděni v rozvoji tím, že učitel musí věnovat spíše slabším spolužákům a nemá čas ani prostor systematicky pracovat s nadanějšími žáky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozpor mezi dvěma principy:'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* princip rovnosti vzdělávacích příležitostí&lt;br /&gt;
* princip co největšího rozvoje každého žáka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vnější diferenciace má několik efektů ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# U žáků s vyššími schopnostmi, kteří přejdou do třídy obdobně schopných spolužáků, se zvyšuje pocit pohody (probouzí se v nich chuť do práce, školu vnímají jako vstřícné prostředí, zvyšuje se jejich společenský status a sebevědomí).&lt;br /&gt;
# U žáků s nižšími schopnostmi se objevuje pocit nepohody (probouzí se u nich pocit nedostatečnosti, neperspektivnosti, mají nižší sociální status). Když jsou v heterogenní skupině, mají kladné vrstevnické vzory, mohou se s nimi poradit, apod.&lt;br /&gt;
# Vnější diferenciace vyhrocuje (polarizuje) postoje ke škole a učení a učební motivaci (slabší žáci = negativní postoj; silnější = opak).&lt;br /&gt;
# Pro výborné žáky je výhodnější, aby byli ve výkonnostně heterogenní třídě, neboť snáze vyniknou – zvyšuje se jejich školní sebepojetí.&lt;br /&gt;
# Slabším žákům naopak vyhovuje zařazení do výkonnostně homogenní třídy, neboť tam není nikdo výrazně lepší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly v učení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdíly mohou vyplývat z '''kulturní a etnické heterogennosti'''. Ve třídách se spolu setkávají a vzdělávají děti z rozdílných kultur (např. i výjezdy do zahraničí), což vyžaduje větší citlivost k interkulturní komunikaci (kde jsou komunikujícími partnery příslušníci jazykově nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství). '''Čím se mohou lišit:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ve způsobech oslovování učitele (např. v některých kulturách se nepoužívají tituly)&lt;br /&gt;
* ve vyjadřování ne/souhlasu a pocitů (některé kultury jsou hodně otevřené a říkají naplno, co si myslí; některé kultury se vyjadřují „zaobaleně“, protože přímý nesouhlas se považuje za nevhodné chování)&lt;br /&gt;
* ve vzdálenosti komunikujících osob, která se považuje za společensky přijatelnou&lt;br /&gt;
* v gestikulaci a mimice (bohatá, výrazná, živá x odměřená, umírněná)&lt;br /&gt;
* v usmívání (Evropané a Američané vyjadřují úsměvem radost, sympatie, naopak Japonci dávají úsměvem najevo nejistotu, rozpaky, omluvu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdíly mohou mít také původ v '''sociálně-ekonomické heterogennosti'''. Ve třídách se setkávají žáci, kteří se navzájem liší ekonomickou a sociální úrovní svých rodin, tedy i svým postojem k učení, možnosti učit se doma, trávit volný čas, oblékat se podle módy, jezdit na školní akce, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dospívající žáci z nižších sociálních skupin trpí větším počtem subjektivních zdravotních obtíží, vyznačují se menší vitalitou, jsou náchylnější k onemocnění, chovají se rizikověji (více kouří, konzumují alkohol, experimentují s drogami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociálně znevýhodněné rodiny obvykle nepřipisují vzdělání velkou váhu (chtějí pouze, aby se děti brzy dokázali postarat sami o sebe). Rodiče se nezajímají o školní výsledky a nedávají dítěti prostor dál se vzdělávat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další rozdíly:''' v inteligenci; v učení podle věku a pohlaví; ve stylu učení; v kognitivním stylu; ve zdravotním stavu; ve schopnostech a dovednostech; v temperamentu a charakteru; v hodnotovém žebříčku; v motivaci; v tvořivosti; ve zkušenostech; apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Speciální vzdělávací potřeby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou žáci, kterým je nutné věnovat zvýšenou péči. '''Dělí se na:'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# žáci se '''zdravotním postižením''' (zrakovým, sluchovým, tělesným nebo mentálním; vady řeči; autismus; atd.)&lt;br /&gt;
# žáci se '''zdravotním znevýhodněním''' (zdravotní oslabení; dlouhodobá nemoc; apod.)&lt;br /&gt;
# žáci se '''sociálním znevýhodněním''' (ústavní výchova, neuspokojivé rodinné zázemí; aj.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žáci se SVP mají nárok na tzv. '''podpůrná''' a '''vyrovnávací opatření''' při vzdělávání (asistenti, didaktické pomůcky, individuální vzdělávací plán, atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mareš, J. (2013). ''Pedagogická psychologie''. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_alternativn%C3%ADch_%C5%A1kol_a_didaktick%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF._Modernizace_obsahu_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_a_jejich_odraz_v_z%C3%A1kladn%C3%ADch_%C5%A1kolsk%C3%BDch_dokumentech.&amp;diff=37533</id>
		<title>Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_alternativn%C3%ADch_%C5%A1kol_a_didaktick%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF._Modernizace_obsahu_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_a_jejich_odraz_v_z%C3%A1kladn%C3%ADch_%C5%A1kolsk%C3%BDch_dokumentech.&amp;diff=37533"/>
		<updated>2016-08-26T12:05:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
== Alternativní škola (vzdělávání) ==&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nejednotnost vymezení&lt;br /&gt;
* je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky&lt;br /&gt;
* občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)&lt;br /&gt;
* odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání&lt;br /&gt;
* vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
=== Standardní škola ===&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odlišnost AŠ může spočívat v jiných ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole&lt;br /&gt;
* kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)&lt;br /&gt;
* parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)&lt;br /&gt;
* způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)&lt;br /&gt;
* vztazích mezi školou a rodiči&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie AŠ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším představitele byl '''P.Petersen'''. Kniha: ''„Nové výchovy v rámci neoevropského kulturního hnutí“''. Odsoudil: dělení předmětů na hlavní a vedlejší, intelektuální povahu školy, systém zkoušení, vydávání vysvědčení, operování se strachem žáka a omezování pohybu ve škole. Jeho koncepce se stala teoretickým základem AŠ. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti&lt;br /&gt;
* každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti a funkce AŠ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu&lt;br /&gt;
* je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka&lt;br /&gt;
* komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)&lt;br /&gt;
* formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči&lt;br /&gt;
* princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)&lt;br /&gt;
* flexibilita rozvrhu a organizace dne&lt;br /&gt;
* učitele je v roli poradce (partnera)&lt;br /&gt;
* žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů&lt;br /&gt;
* důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)&lt;br /&gt;
* důraz na spolupráci ve skupinách&lt;br /&gt;
* využití prostorů mimo třídu (školu)&lt;br /&gt;
* důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# '''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol &lt;br /&gt;
# '''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání &lt;br /&gt;
# '''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy AŠ ==&lt;br /&gt;
	 &lt;br /&gt;
'''1. Klasické reformní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování; &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti; &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''2. Církevní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nás po listopadu 1989. Vyučují se předměty jako je náboženství a latina. Důraz na cizí jazyky (učí je dříve než na státních školách). Uplatňování ideologických principů (etika, tradice, postoje). Příprava pro takové profese, které nejsou pokryty standardními školami (příprava pro charitativní a náboženskou činnost, atd.). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''3. Moderní alternativní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průcha, J. (2004). Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_alternativn%C3%ADch_%C5%A1kol_a_didaktick%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF._Modernizace_obsahu_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_a_jejich_odraz_v_z%C3%A1kladn%C3%ADch_%C5%A1kolsk%C3%BDch_dokumentech.&amp;diff=37532</id>
		<title>Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_alternativn%C3%ADch_%C5%A1kol_a_didaktick%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF._Modernizace_obsahu_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_a_jejich_odraz_v_z%C3%A1kladn%C3%ADch_%C5%A1kolsk%C3%BDch_dokumentech.&amp;diff=37532"/>
		<updated>2016-08-26T11:59:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: Založena nová stránka s textem „''' == Alternativní škola (vzdělávání) == '''  * nejednotnost vymezení * je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
== Alternativní škola (vzdělávání) ==&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nejednotnost vymezení&lt;br /&gt;
* je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky&lt;br /&gt;
* občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)&lt;br /&gt;
* odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání&lt;br /&gt;
* vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
=== Standardní škola ===&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odlišnost AŠ může spočívat v jiných ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole&lt;br /&gt;
* kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)&lt;br /&gt;
* parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)&lt;br /&gt;
* způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)&lt;br /&gt;
* vztazích mezi školou a rodiči&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie AŠ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším představitele byl '''P.Petersen'''. Kniha: ''„Nové výchovy v rámci neoevropského kulturního hnutí“''. Odsoudil: dělení předmětů na hlavní a vedlejší, intelektuální povahu školy, systém zkoušení, vydávání vysvědčení, operování se strachem žáka a omezování pohybu ve škole. Jeho koncepce se stala teoretickým základem AŠ. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti&lt;br /&gt;
* každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti a funkce AŠ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu&lt;br /&gt;
* je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka&lt;br /&gt;
* komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)&lt;br /&gt;
* formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči&lt;br /&gt;
* princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)&lt;br /&gt;
* flexibilita rozvrhu a organizace dne&lt;br /&gt;
* učitele je v roli poradce (partnera)&lt;br /&gt;
* žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů&lt;br /&gt;
* důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)&lt;br /&gt;
* důraz na spolupráci ve skupinách&lt;br /&gt;
* využití prostorů mimo třídu (školu)&lt;br /&gt;
* důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
# '''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol &lt;br /&gt;
# '''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání &lt;br /&gt;
# '''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy AŠ ==&lt;br /&gt;
	 &lt;br /&gt;
'''1. Klasické reformní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování; &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti; &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''2. Církevní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nás po listopadu 1989. Vyučují se předměty jako je náboženství a latina. Důraz na cizí jazyky (učí je dříve než na státních školách). Uplatňování ideologických principů (etika, tradice, postoje). Příprava pro takové profese, které nejsou pokryty standardními školami (příprava pro charitativní a náboženskou činnost, atd.). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''3. Moderní alternativní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=30472</id>
		<title>Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=30472"/>
		<updated>2016-01-27T16:01:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Otázky výchovně vzdělávacích cílů a jejich taxonomie. Obecné přístupy k učení. Druhy učení a jejich charakteristika. Kognitivní styly a styly učení. Školní sebepojetí a akademická účinnost žáků.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pedagogická interakce a komunikace.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Individualizace a diferenciace ve vyučování. Individuální a skupinové rozdíly při učení, ve vyučování a ve výchově. Speciální vzdělávací potřeby žáků.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Aktivizující metody výuky a organizační formy. Motivace ve výchově a vyučování.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Problematika hodnocení v pedagogické teorii i školní praxi.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Diagnostika jednotlivce a školní třídy. Standardizované a nové formy testování v pedagogické psychologii.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost učitele, jeho autorita a profesní kompetence.]] || Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Třídní a školský management. Psychologická problematika výchovných prostředků.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Postoje rodičů k dítěti, emoční klima v rodině, psychická deprivace a subdeprivace, pedagogicko psychologické problémy neúplných, doplněných a dysfunkčních rodin. Rodičovské styly výchovy.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a rozvoj morálních aspektů osobnosti. Charakter.  Psychologická problematika zdravého životního stylu dětí a mládeže. Zdravá škola.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí a rozvoj andragogiky. Podstata andragogiky. Vznik vzdělávání dospělých. Formy vzdělávání dospělých. Vývoj vzdělávání dospělých od šedesátých let a jeho dnešní stav.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kurikulum ve vzdělávání dospělých. Pojem kurikula. Cíle vzdělávání dospělých. Tvorba kurikula]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Funkční gramotnost. Kompetence ve vzdělávání dospělých.Informační technologie ve vzdělávání dospělých. Trh ve vzdělávání dospělých.]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30459</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30459"/>
		<updated>2016-01-27T15:39:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Kubeskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]|| Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]] || Ondřej Heřman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]]  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Kubeskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>