<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Vichova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Vichova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Veronika.Vichova"/>
	<updated>2026-04-21T18:23:49Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=41937</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=41937"/>
		<updated>2017-01-11T19:22:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková, Lenka Benešová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec, Kateřina Kohoutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská, Jitka Štědroňová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková, David Hrbek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš, Klára Foglarová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]  || Markéta Forstová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová, David Jiří Šlosar&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva, Štěpán Rožek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová, Lenka Hojčuková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková, Josefína Veselá, Lukáš Záleský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská, Jonáš Květ&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová, Jiří Szromek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková, Andrea Dosoudilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová, Veronika Víchová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová, Dominika Čužnová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová, Ludmila Hrnčířová, Lenka Peroutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský, Eva Mertová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologie]] || Veronika Křivánková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Divadlo, film, tanec]] || Andrea Vasilová&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_z%C3%A1sad%C3%A1ch_ochrany_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_(preventivn%C3%AD_a_n%C3%A1sledn%C3%A9)&amp;diff=41476</id>
		<title>Pojednejte o zásadách ochrany knihovních fondů (preventivní a následné)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_z%C3%A1sad%C3%A1ch_ochrany_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_(preventivn%C3%AD_a_n%C3%A1sledn%C3%A9)&amp;diff=41476"/>
		<updated>2017-01-06T19:44:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana knihovních fondů ==&lt;br /&gt;
* Zásady ochrany a konzervace knihovních fondů vypracovala IFLA v roce 1979. Jsou publikovány v brožuře: Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů, Praha, Státní knihovna ČSR 1988.&lt;br /&gt;
* Zásady podávají stručný výklad principů ochrany a konzervace knihovních fondů. Definice pojmů:&lt;br /&gt;
* '''Ochrana:''' zahrnuje všechna řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* '''Konzervace:''' je označení specifických programů a činností, používaných specialisty k ochraně knihovních a archivních fondů proti degradačním procesům, poškození a zkáze, včetně metod a technik vypracovaných technickým personálem.&lt;br /&gt;
* '''Restaurování:''' označuje ty techniky a postupy, jichž používají techničtí pracovníci ke zlepšování stavu knihovních a archivních materiálů poškozených používáním, vlivem času, a jiných faktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cílem ochrany dokumentů je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací, jejich přenosem na jiná média nebo uchovávání původní fyzické formy knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě.'''&lt;br /&gt;
Každá knihovna si má určit, která knihovní jednotka má být začleněna do fondu a na jakou dobu. Knihovní materiály jsou především organickou látkou a podléhají zkáze. Přihlédnout k úrovni znečištění okolního vzduchu, možnosti vytvořit kontrolované klimatizované prostředí, udržovat čistotu ve skladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu, 2008&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzduch ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je teplota nižší, tím déle si papírové výrobky udrží svoji fyzickou pevnost a vzhled. Ovšem usně a pergameny mohou při nízké relativní vlhkosti ztratit svou přirozenou pružnost a vláčnost a změnit své rozměry. Je nutné vyhnout se příliš velkým rozdílům mezi podmínkami ve skladovacích prostorách a podmínkami v čítárnách. Kompromisem je teplota 16-21°C a relativní vlhkost 40-60%. Podmínky by měly být kontrolovány přístroji. Jakékoli změny musí být pomalé. Film potřebuje při uskladnění nízké teploty 4°C-12°C, a relativní vlhkost 20-30 %. Znečištění ve vzduchu se odstraňuje filtrací.&lt;br /&gt;
Prostředky k udržení dobré teploty a vlhkosti: dobrá cirkulace vzduchu pomocí ventilátorů a otevřených oken, používat odvlhčovače k snížení vlhkosti vzduchu. Zajistit dostatečnou izolovanost budovy a instalovat rolety proti přímému slunečnímu záření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Světlo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Světlo je hlavním fyzikálním faktorem, který působí na knihovní fond ve všech svých podobách. Všechny vlnové délky světla podporují chemický rozklad organických hmot a vysokoenergetické ultrafialové světlo je nejškodlivější. Intenzita světla je nutné udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Je nutno kontrolovat počet lux/hodin světelné expozice (ve výstavních prostorách se doporučuje 50 luxů). Všechny zářivky by měly mít UV filtr. Okna by se měla také krýt UV filtry, žaluziemi nebo stínidly. Při skladování vzácných tisků by sluneční záření mělo být zcela vyloučeno. Jakýkoli světelný zdroj s obsahem ultrafialového záření větším než 75 mikrowatů na lumen má být opatřen ultrafialovým filtrem. Vhodnější jsou obyčejné žárovky, spíše než zářivky. Mezi regály se používá na každé 2 m jedna žárovka 40-60 W, v hlavní uličce každé 4-5 m žárovka 75 W.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prach a čistota==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prach může papír fyzicky poškodit, ale obsahuje i plynné substance a tím vyvolává kyselost papíru. Pečovat o čistotu a pravidelné odstraňování prachu je nutností. Měla by být instalována klimatizace a těsnící pásky kolem oken. Skladovací materiály a zařízení musí umožnit vhodné uložení. Vzácný materiál se ukládá do skřínek či trezorů. Zařízení musí být konstruována tak, aby neničila dokumenty (ostré hrany, vhodné zarážky, čalouněné vozíky, nejnižší police nesmí být blízko podlahy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečnost sbírek ==&lt;br /&gt;
První zásadou bezpečnosti je prevence škod způsobených ohněm, vodou, válkou, přírodními katastrofami a krádeží. U každé živelné pohromy jsou uvedeny požadavky na architektonické a stavební úpravy. Dále by měla každá instituce mít stanovený svůj krizový plán, kvůli evakuaci sbírek a spolupráci s Integrovaným záchranným systémem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;krizový plán&amp;quot;&amp;gt;Národní knihovna České republiky. Havárie a živelní pohromy, 2013&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Oheň===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oheň je hlavním nebezpečím. Velké otevřené prostory a zdobená schodiště požáru podporují šíření požáru, jsou tedy nevhodné.Je třeba dbát na instalaci vhodných dveří a požárních přehrad a vyloučit možnost šíření požáru po kanálech elektrického vedení. Nouzové východy pro čtenáře i zaměstnance by neměly umožnit přístup do sbírek. Materiál používaný na stavbu by měl být nehořlavý a neměl by vydávat toxické výpary. Je třeba instalovat požární signalizační zařízení. Statické a přenosné hasicí přístroje by měly být k dispozici v celé knihovně a pravidelně zkoušeny i plněny. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasicí přístroje.&lt;br /&gt;
Dokumenty poškozené ohněm je nutné opatrně zabalit do suchého obalu a dopravit je do restaurátorské dílny kde se rozhodne o jejich ošetření. Dokumenty zasažené ohněm i vodou je nutné zmrazit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;korhon&amp;quot;&amp;gt;Korhoň, Miloš, Ochrana knihovního fondu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Voda===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Je častější než oheň. Voda proniká do knihovních prostor prasklým potrubím, nefunkční kanalizací, ucpanými odpady, narušením ústředního topení a v místech klimatizačních spojů. Voda vzlíná po zdech z ucpaných okapů, porušené střechy, rozbitých oken. Pokud k zatopení knih dojde, doporučuje se je co nejrychleji dopravit do nejbližší mrazírny a nechat je zmrazit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Chemikálie===&lt;br /&gt;
Při poškození dokumentu chemikálií je nutné zvolit ošetření podle typy chemikálie. Je vhodné poradit se s odborníkem a při ošetření spolupracovat s Integrovaným záchranným systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krizový plán&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;korhon&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Živelné pohromy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě živelných pohrom je nutné, aby vedoucí knihovny počítal s transportem dokumentů a měl vypracované plány k jejich uložení do bezpečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;plán&amp;quot;&amp;gt;IFLA. Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: stručný manuál, 2007&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lidský faktor===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krádež - Minimalizovat možnosti neoprávněného přístupu a vniknutí dveřmi, okny, kanály, tunely mechanických dopravníků, odpadovou kanalizací atd. Uvnitř zamezit vstup čtenářů do nepřístupných prostor knihovny. Instalovat na dveřích bezpečnostní zámky a prověřovat návštěvníky knihovny. V čítárnách by měl být stálý dozor. Čtenáři nesmí vstupovat s kabáty a taškami. Vstupů do knihovny a východů z ní musí být co nejméně.&lt;br /&gt;
Ve větších knihovnách je vhodné instalovat bezpečnostní zařízení elektromagnetických nebo radiofrekvenčních bran, v nepřehledných místnostech kamerové systémy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využívání knihovních sbírek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácné dokumenty podléhají speciálnímu půjčovnímu režimu, půjčují se pouze ojediněle. Mají být uložené do krabic nebo trezorů, opatřeny kvalitní vazbou z materiálu prostého kyselin. Police na knihy musí být vyšší než dokument, bez hran a s vhodnými zarážkami. Velké knihy je lépe pokládat horizontálně, ne však více než 2 až 3 svazky na sobě. U vzácných dokumentů je nutné zhotovit matriční kopie a uživatelům dělat kopii z nich. Při výstavách je nutné exponáty pojistit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Faktory ovlivňující degradaci sbírek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to především '''biologické faktory''' – houby, hmyz, hlodavci. Chemické preparáty na biologické škůdce nesmí poškodit dokumenty ani knihovníky. Mikroorganismy způsobují změnu barvy knihovních materiálů (např. žluté až rezavé skvrny) a někdy jsou příčinou toho, že knihovní materiály jsou křehké a lámavé. Bujení mikroorganismů podporuje: teplota, vlhkost, stísněné skladovací podmínky, prach, špatná cirkulace vzduchu. Jestliže k infekci mikroorganismů dojde, musí mikrobiolog určit druh mikroorganismů, zjistit faktory podporující růst a navrhnout opatření. Musí však být zajištěna neškodnost dezinfekce. Při napadení hmyzem je třeba se poradit s entomologem o dezinsekci. Při napadení hlodavci uvědomíme deratizační službu. Restaurátorské a konzervátorské práce zajišťují nápravu poškození dokumentu. Vizuální a hmatové vlastnosti dokumentu se mají změnit co nejméně. Nejlepší prevencí je udržení vhodných klimatických podmínek a dobrá cirkulace vzduchu v knihovně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;krizový plán&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poškození papíru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oxidace''' a '''hydrolýza''' celulózy jsou dvě hlavní příčiny chemického poškození papíru. Hydrolýza celulózy je rozklad celulózy účinkem vody (včetně normální vlhkosti vzduchu). Nejvýznamnějšími katalyzátory jsou kyseliny všeho druhu. Ty pocházejí především z degradace zbytků ligninu v dřevitém papíře, z přísad, jež se používají při výrobě papíru, jako např. Kamenec. Čím je tvrdší voda, tj. Čím více obsahuje uhličitanů, tím lépe, ale velmi často se musí přidat nějaké odkysličovací činidlo, jako např. Uhličitan vápenatý, aby neutralizovalo všechny kyseliny a zanechalo mírně alkalickou rezervu v papíru, která by fungovala jako nárazník pro jakýkoli pozdější kyselý útok. Starý ručně vyráběný papír obvykle obsahuje tento ochranný pufr (např. uhličitan vápenatý) díky zvláštnímu procesu jeho výroby. Od roku 1860 se však papír většinou vyrábí z dřevoviny a obsahuje tedy zárodky své vlastní zkázy. Knihovníci by měli ovlivňovat výrobce papíru tak, aby papír používaný k výrobě knih neobsahoval žádnou dřevovinu a maximálně stopy těžkých kovů – železa a mědi oxidace se katalyzuje těžkými kovy (např. železem, mědí). S vyšší teplotou se zrychluje postup oxidace a hydrolýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0. In: Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF UK V PRAZE, 2008 [cit. 2017-01-04]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
*IFLA. Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: stručný manuál, In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2007 [cit. 2017-01-04]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/IFLA_zivelni_pohromy.pdf&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky. Havárie a živelní pohromy, In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-01-04]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie&lt;br /&gt;
*Korhoň, Miloš. Ochrana knihovních fondů, In: Vědecká knihovna v Olomouci [online]. Olomouc [cit. 2017-01-06]. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/rf/Ochrana%20knihovn%C3%ADch%20fond%C5%AF%20-%20korhon.pdf&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky. Reakce na živelnou pohromu nebo havárii způsobenou ohněm či vodou, In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-01-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie-reakce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů - restaurování a konzervování]]&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, konzervace, poškození, protipožární opatření, oxidace papíru, živelné pohromy, restaurování, sklad, krizový plán, ochrana, požár, voda, plíseň&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_z%C3%A1sad%C3%A1ch_ochrany_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_(preventivn%C3%AD_a_n%C3%A1sledn%C3%A9)&amp;diff=41319</id>
		<title>Pojednejte o zásadách ochrany knihovních fondů (preventivní a následné)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_z%C3%A1sad%C3%A1ch_ochrany_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_(preventivn%C3%AD_a_n%C3%A1sledn%C3%A9)&amp;diff=41319"/>
		<updated>2017-01-04T15:54:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana knihovních fondů ==&lt;br /&gt;
* Zásady ochrany a konzervace knihovních fondů vypracovala IFLA v roce 1979. Jsou publikovány v brožuře: Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů, Praha, Státní knihovna ČSR 1988.&lt;br /&gt;
* Zásady podávají stručný výklad principů ochrany a konzervace knihovních fondů. Definice pojmů:&lt;br /&gt;
* '''Ochrana:''' zahrnuje všechna řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* '''Konzervace:''' je označení specifických programů a činností, používaných specialisty k ochraně knihovních a archivních fondů proti degradačním procesům, poškození a zkáze, včetně metod a technik vypracovaných technickým personálem.&lt;br /&gt;
* '''Restaurování:''' označuje ty techniky a postupy, jichž používají techničtí pracovníci ke zlepšování stavu knihovních a archivních materiálů poškozených používáním, vlivem času, a jiných faktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cílem ochrany dokumentů je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací, jejich přenosem na jiná média nebo uchovávání původní fyzické formy knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě.'''&lt;br /&gt;
Každá knihovna si má určit, která knihovní jednotka má být začleněna do fondu a na jakou dobu. Knihovní materiály jsou především organickou látkou a podléhají zkáze. Přihlédnout k úrovni znečištění okolního vzduchu, možnosti vytvořit kontrolované klimatizované prostředí, udržovat čistotu ve skladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu, 2008&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzduch ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je teplota nižší, tím déle si papírové výrobky udrží svoji fyzickou pevnost a vzhled. Ovšem usně a pergameny mohou při nízké relativní vlhkosti ztratit svou přirozenou pružnost a vláčnost a změnit své rozměry. Je nutné vyhnout se příliš velkým rozdílům mezi podmínkami ve skladovacích prostorách a podmínkami v čítárnách. Kompromisem je teplota 16-21°C a relativní vlhkost 40-60%. Podmínky by měly být kontrolovány přístroji. Jakékoli změny musí být pomalé. Film potřebuje při uskladnění nízké teploty 4°C-12°C, a relativní vlhkost 20-30 %. Znečištění ve vzduchu se odstraňuje filtrací.&lt;br /&gt;
Prostředky k udržení dobré teploty a vlhkosti: dobrá cirkulace vzduchu pomocí ventilátorů a otevřených oken, používat odvlhčovače k snížení vlhkosti vzduchu. Zajistit dostatečnou izolovanost budovy a instalovat rolety proti přímému slunečnímu záření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Světlo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Světlo je hlavním fyzikálním faktorem, který působí na knihovní fond ve všech svých podobách. Všechny vlnové délky světla podporují chemický rozklad organických hmot a vysokoenergetické ultrafialové světlo je nejškodlivější. Intenzita světla je nutné udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Je nutno kontrolovat počet lux/hodin světelné expozice (ve výstavních prostorách se doporučuje 50 luxů). Všechny zářivky by měly mít UV filtr. Okna by se měla také krýt UV filtry, žaluziemi nebo stínidly. Při skladování vzácných tisků by sluneční záření mělo být zcela vyloučeno. Jakýkoli světelný zdroj s obsahem ultrafialového záření větším než 75 mikrowatů na lumen má být opatřen ultrafialovým filtrem. Vhodnější jsou obyčejné žárovky, spíše než zářivky. Mezi regály se používá na každé 2 m jedna žárovka 40-60 W, v hlavní uličce každé 4-5 m žárovka 75 W.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prach a čistota==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prach může papír fyzicky poškodit, ale obsahuje i plynné substance a tím vyvolává kyselost papíru. Pečovat o čistotu a pravidelné odstraňování prachu je nutností. Měla by být instalována klimatizace a těsnící pásky kolem oken. Skladovací materiály a zařízení musí umožnit vhodné uložení. Vzácný materiál se ukládá do skřínek či trezorů. Zařízení musí být konstruována tak, aby neničila dokumenty (ostré hrany, vhodné zarážky, čalouněné vozíky, nejnižší police nesmí být blízko podlahy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečnost sbírek ==&lt;br /&gt;
První zásadou bezpečnosti je prevence škod způsobených ohněm, vodou, válkou, přírodními katastrofami a krádeží. U každé živelné pohromy jsou uvedeny požadavky na architektonické a stavební úpravy. Dále by měla každá instituce mít stanovený svůj krizový plán, kvůli evakuaci sbírek a spolupráci s Integrovaným záchranným systémem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;krizový plán&amp;quot;&amp;gt;Národní knihovna České republiky. Havárie a živelní pohromy, 2013&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Oheň===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oheň je hlavním nebezpečím. Velké otevřené prostory a zdobená schodiště požáru podporují šíření požáru, jsou tedy nevhodné.Je třeba dbát na instalaci vhodných dveří a požárních přehrad a vyloučit možnost šíření požáru po kanálech elektrického vedení. Nouzové východy pro čtenáře i zaměstnance by neměly umožnit přístup do sbírek. Materiál používaný na stavbu by měl být nehořlavý a neměl by vydávat toxické výpary. Je třeba instalovat požární signalizační zařízení. Statické a přenosné hasicí přístroje by měly být k dispozici v celé knihovně a pravidelně zkoušeny i plněny. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasicí přístroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Voda===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Je častější než oheň. Voda proniká do knihovních prostor prasklým potrubím, nefunkční kanalizací, ucpanými odpady, narušením ústředního topení a v místech klimatizačních spojů. Voda vzlíná po zdech z ucpaných okapů, porušené střechy, rozbitých oken. Pokud k zatopení knih dojde, doporučuje se je co nejrychleji dopravit do nejbližší mrazírny a nechat je zmrazit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Živelné pohromy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě živelných pohrom je nutné, aby vedoucí knihovny počítal s transportem dokumentů a měl vypracované plány k jejich uložení do bezpečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;plán&amp;quot;&amp;gt;IFLA. Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: stručný manuál, 2007&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lidský faktor===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krádež - Minimalizovat možnosti neoprávněného přístupu a vniknutí dveřmi, okny, kanály, tunely mechanických dopravníků, odpadovou kanalizací atd. Uvnitř zamezit vstup čtenářů do nepřístupných prostor knihovny. Instalovat na dveřích bezpečnostní zámky a prověřovat návštěvníky knihovny. V čítárnách by měl být stálý dozor. Čtenáři nesmí vstupovat s kabáty a taškami. Vstupů do knihovny a východů z ní musí být co nejméně.&lt;br /&gt;
Ve větších knihovnách je vhodné instalovat bezpečnostní zařízení elektromagnetických nebo radiofrekvenčních bran, v nepřehledných místnostech kamerové systémy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Využívání knihovních sbírek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácné dokumenty podléhají speciálnímu půjčovnímu režimu, půjčují se pouze ojediněle. Mají být uložené do krabic nebo trezorů, opatřeny dobrou kvalitní vazbou z materiálu prostého kyselin. Police na knihy musí být vyšší než dokument, bez hran a s vhodnými zarážkami. Velké knihy je lépe pokládat horizontálně, ne však více než 2 až 3 svazky na sobě. U vzácných dokumentů je nutné zhotovit matriční kopie a uživatelům dělat kopii z nich. Při výstavách je nutné exponáty pojistit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Faktory ovlivňující degradaci sbírek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to především '''biologické faktory''' – houby, hmyz, hlodavci. Chemické preparáty na biologické škůdce nesmí poškodit dokumenty ani knihovníky. Mikroorganismy způsobují změnu barvy knihovních materiálů (např. žluté až rezavé skvrny) a někdy jsou příčinou toho, že knihovní materiály jsou křehké a lámavé. Bujení mikroorganismů podporuje: teplota, vlhkost, stísněné skladovací podmínky, prach, špatná cirkulace vzduchu. Jestliže k infekci mikroorganismů dojde, musí mikrobiolog určit druh mikroorganismů, zjistit faktory podporující růst a navrhnout opatření. Musí však být zajištěna neškodnost dezinfekce. Při napadení hmyzem je třeba se poradit s entomologem o dezinsekci. Při napadení hlodavci uvědomíme deratizační službu. Restaurátorské a konzervátorské práce zajišťují nápravu poškození dokumentu. Vizuální a hmatové vlastnosti dokumentu se mají změnit co nejméně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poškození papíru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oxidace''' a '''hydrolýza''' celulózy jsou dvě hlavní příčiny chemického poškození papíru. Hydrolýza celulózy je rozklad celulózy účinkem vody (včetně normální vlhkosti vzduchu). Nejvýznamnějšími katalyzátory jsou kyseliny všeho druhu. Ty pocházejí především z degradace zbytků ligninu v dřevitém papíře, z přísad, jež se používají při výrobě papíru, jako např. Kamenec. Čím je tvrdší voda, tj. Čím více obsahuje uhličitanů, tím lépe, ale velmi často se musí přidat nějaké odkysličovací činidlo, jako např. Uhličitan vápenatý, aby neutralizovalo všechny kyseliny a zanechalo mírně alkalickou rezervu v papíru, která by fungovala jako nárazník pro jakýkoli pozdější kyselý útok. Starý ručně vyráběný papír obvykle obsahuje tento ochranný pufr (např. uhličitan vápenatý) díky zvláštnímu procesu jeho výroby. Od roku 1860 se však papír většinou vyrábí z dřevoviny a obsahuje tedy zárodky své vlastní zkázy. Knihovníci by měli ovlivňovat výrobce papíru tak, aby papír používaný k výrobě knih neobsahoval žádnou dřevovinu a maximálně stopy těžkých kovů – železa a mědi oxidace se katalyzuje těžkými kovy (např. železem, mědí). S vyšší teplotou se zrychluje postup oxidace a hydrolýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stocklová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0. In: Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF UK V PRAZE, 2008 [cit. 2017-01-04]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
*IFLA. Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: stručný manuál, In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2007 [cit. 2017-01-04]. Dostupné z:  http://ipk.nkp.cz/docs/IFLA_zivelni_pohromy.pdf&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky. Havárie a živelní pohromy, In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha, 2013 [cit. 2017-01-04]. Dostupné z:http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/havarie-a-zivelni-pohromy/havarie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů - restaurování a konzervování]]&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]&lt;br /&gt;
*[[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, konzervace, poškození, protipožární opatření, oxidace papíru, živelné pohromy, restaurování, sklad, krizový plán, ochrana, požár, voda, plíseň&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_z%C3%A1sad%C3%A1ch_ochrany_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_(preventivn%C3%AD_a_n%C3%A1sledn%C3%A9)&amp;diff=41153</id>
		<title>Pojednejte o zásadách ochrany knihovních fondů (preventivní a následné)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_z%C3%A1sad%C3%A1ch_ochrany_knihovn%C3%ADch_fond%C5%AF_(preventivn%C3%AD_a_n%C3%A1sledn%C3%A9)&amp;diff=41153"/>
		<updated>2017-01-01T14:38:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana knihovních fondů ==&lt;br /&gt;
* Zásady ochrany a konzervace knihovních fondů vypracovala IFLA v roce 1979. Jsou publikovány v brožuře: Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů, Praha, Státní knihovna ČSR 1988.&lt;br /&gt;
* Zásady podávají stručný výklad principů ochrany a konzervace knihovních fondů. Definice pojmů:&lt;br /&gt;
* '''Ochrana:''' zahrnuje všechna řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.&lt;br /&gt;
* '''Konzervace:''' je označení specifických programů a činností, používaných specialisty k ochraně knihovních a archivních fondů proti degradačním procesům, poškození a zkáze, včetně metod a technik vypracovaných technickým personálem.&lt;br /&gt;
* '''Restaurování:''' označuje ty techniky a postupy, jichž používají techničtí pracovníci ke zlepšování stavu knihovních a archivních materiálů poškozených používáním, vlivem času, a jiných faktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cílem ochrany dokumentů je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací, jejich přenosem na jiná média nebo uchovávání původní fyzické formy knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě.'''&lt;br /&gt;
Každá knihovna si má určit, která knihovní jednotka má být začleněna do fondu a na jakou dobu. Knihovní materiály jsou především organickou látkou a podléhají zkáze. Přihlédnout k úrovni znečištění okolního vzduchu, možnosti vytvořit kontrolované klimatizované prostředí, udržovat čistotu ve skladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ochrana fondů&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu, 2008, str. 13 - 14&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzduch ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čím je teplota nižší, tím déle si papírové výrobky udrží svoji fyzickou pevnost a vzhled. Na druhé straně však usně a pergameny mohou při nízké relativní vlhkosti ztratit svou přirozenou pružnost a vláčnost a změnit své rozměry. Je třeba vyhnout se příliš velkým rozdílům mezi podmínkami ve skladovacích prostorách a podmínkami v čítárnách. Kompromisem je teplota 16-21°C a relativní vlhkost 40-60%. Podmínky by měly být kontrolovány přístroji. Jakékoli změny musí být pomalé. Film potřebuje při uskladnění nízké teploty 4°C-12°C, a relativní vlhkost 20-30 %. Znečištění ve vzduchu se odstraňuje filtrací.&lt;br /&gt;
Prostředky k udržení dobré teploty a vlhkosti: dobrá cirkulace vzduchu pomocí ventilátorů a otevřených oken, používat odvlhčovače k snížení vlhkosti vzduchu. Zajistit dostatečnou izolovanost budovy a instalovat rolety proti přímému slunečnímu záření.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vzduch&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu, 2008, str. 14&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Světlo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Světlo je hlavním fyzikálním faktorem, který působí na knihovní fond ve všech svých podobách – umělé i přirozené. Všechny vlnové délky světla podporují chemický rozklad organických hmot a vysokoenergetické ultrafialové světlo je nejškodlivější. Intenzita světla se tedy musí udržovat na nejnižších možných hodnotách. Účinek světla je kumulativní. Nutno kontrolovat počet lux/hodin světelné expozice (ve výstavních prostorách se doporučuje 50 luxů). Všechny zářivky by měly mít UV filtr. Okna by se měla také krýt UV filtry, žaluziemi a stínidly. Při skladování vzácných tisků by sluneční záření mělo být vyloučeno. Jakýkoli světelný zdroj s obsahem ultrafialového záření větším než 75 mikrowatů na lumen má být opatřen ultrafialovým filtrem. Vhodnější jsou obyčejné žárovky, spíše než zářivky. Mezi regály se používá na každé 2 m jedna žárovka 40-60 W, v hlavní uličce každé 4-5 m žárovka 75 W.&amp;lt;ref name=&amp;quot;světlo&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prach a čistota==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prach může papír fyzicky poškodit, ale obsahuje i plynné substance a tím vyvolává kyselost papíru. Pečovat o čistotu a odstraňování prachu je nutností. Měla by být instalována klimatizace a těsnící pásky kolem oken. Skladovací materiály a zařízení musí umožnit vhodné uložení. Vzácný materiál se ukládá do skřínek či trezorů. Zařízení musí být konstruována tak, aby neničila dokumenty (ostré hrany, vhodné zarážky, čalouněné vozíky, nejnižší police nesmí být blízko podlahy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;čistota&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bezpečnost sbírek ===&lt;br /&gt;
První zásadou bezpečnosti je prevence škod způsobených ohněm, vodou, válkou, přírodními katastrofami a krádeží. U každé živelné pohromy jsou uvedeny požadavky na architektonické a stavební úpravy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bezpečnost&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oheň==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oheň je hlavním nebezpečím. Velké otevřené prostory a zdobená schodiště, která při požáru podporují jeho šíření, by měly být vyloučeny. Je třeba dbát na instalaci vhodných dveří a požárních přehrad a vyloučit možnost šíření požáru po kanálech elektrického vedení. Nouzové východy pro čtenáře i zaměstnance by neměly umožnit přístup do sbírek. Materiál používaný na stavbu by měl být nehořlavý a neměl by vydávat toxické výpary. Je třeba instalovat požární signalizační zařízení. Statické a přenosné hasicí přístroje by měly být k dispozici v celé knihovně a pravidelně zkoušeny i plněny. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasicí přístroje. Nesmí se používat kapalinové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;protipožární opatření&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Voda==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Je častější než oheň. Voda proniká do knihovních prostor prasklým potrubím, nefunkční kanalizací, ucpanými odpady, narušením ústředního topení a v místech klimatizačních spojů. Voda vzlíná po zdech z ucpaných okapů, porušené střechy, rozbitých oken. Pokud kzatopení knih dojde, doporučuje se je co nejrychleji dopravit do nejbližší mrazírny a nechat je zmrazit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;voda&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Živelné pohromy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Válka a živelné pohromy''' - Vedoucí knihovny má počítat s transportem knih a vypracovat plány uložení sbírek do bezpečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;živelné pohromy&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Lidské faktory==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Krádež''' - Minimalizovat možnosti neoprávněného přístupu a vniknutí dveřmi, okny, kanály, tunely mechanických dopravníků, odpadovou kanalizací atd. Uvnitř zamezit vstup čtenářů do nepřístupných prostor knihovny. Instalovat na dveřích bezpečnostní zámky a prověřovat návštěvníky knihovny. V čítárnách by měl být stálý dozor. Čtenáři nesmí vstupovat s kabáty a taškami. Vstupů do knihovny a východů z ní musí být co nejméně.&lt;br /&gt;
Ve větších knihovnách je vhodné instalovat bezpečnostní zařízení elektromagnetických nebo radiofrekvenčních bran, v nepřehledných místnostech kamerové systémy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krádeže&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Využívání knihovních sbírek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzácné dokumenty podléhají speciálnímu půjčovnímu režimu, půjčují se pouze ojediněle. Mají být uložené do krabic nebo trezorů, opatřeny dobrou kvalitní vazbou z materiálu prostého kyselin. Police na knihy musí být vyšší než dokument, bez hran a s vhodnými zarážkami. Velké knihy je lépe pokládat horizontálně, ne však více než 2 až 3 svazky na sobě. U vzácných dokumentů je nutné zhotovit matriční kopie a uživatelům dělat kopii z nich. Při výstavách je nutné exponáty pojistit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;využití sbírek&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Faktory ovlivňující degradaci sbírek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to především '''biologické faktory''' – houby, hmyz, hlodavci. Chemické preparáty na biologické škůdce nesmí poškodit dokumenty ani knihovníky. Mikroorganismy způsobují změnu barvy knihovních materiálů (např. žluté až rezavé skvrny) a někdy jsou příčinou toho, že knihovní materiály jsou křehké a lámavé. Bujení mikroorganismů podporuje: teplota, vlhkost, stísněné skladovací podmínky, prach, špatná cirkulace vzduchu. Jestliže k infekci mikroorganismů dojde, musí mikrobiolog určit druh mikroorganismů, zjistit faktory podporující růst a navrhnout opatření. Musí však být zajištěna neškodnost dezinfekce. Při napadení hmyzem je třeba se poradit s entomologem o dezinsekci. Při napadení hlodavci uvědomíme deratizační službu. Restaurátorské a konzervátorské práce zajišťují nápravu poškození dokumentu. Vizuální a hmatové vlastnosti dokumentu se mají změnit co nejméně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;biologické faktory&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poškození papíru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oxidace''' a '''hydrolýza''' celulózy jsou dvě hlavní příčiny chemického poškození papíru. Hydrolýza celulózy je rozklad celulózy účinkem vody (včetně normální vlhkosti vzduchu). Nejvýznamnějšími katalyzátory jsou kyseliny všeho druhu. Ty pocházejí především z degradace zbytků ligninu v dřevitém papíře, z přísad, jež se používají při výrobě papíru, jako např. Kamenec. Čím je tvrdší voda, tj. Čím více obsahuje uhličitanů, tím lépe, ale velmi často se musí přidat nějaké odkysličovací činidlo, jako např. Uhličitan vápenatý, aby neutralizovalo všechny kyseliny a zanechalo mírně alkalickou rezervu v papíru, která by fungovala jako nárazník pro jakýkoli pozdější kyselý útok. Starý ručně vyráběný papír obvykle obsahuje tento ochranný pufr (např. uhličitan vápenatý) díky zvláštnímu procesu jeho výroby. Od roku 1860 se však papír většinou vyrábí z dřevoviny a obsahuje tedy zárodky své vlastní zkázy. Knihovníci by měli ovlivňovat výrobce papíru tak, aby papír používaný k výrobě knih neobsahoval žádnou dřevovinu a maximálně stopy těžkých kovů – železa a mědi oxidace se katalyzuje těžkými kovy (např. železem, mědí). S vyšší teplotou se zrychluje postup oxidace a hydrolýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papír&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu: Verze 1.0. In: Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF UK V PRAZE, 2008 [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-a-ochrana-knihovn%C3%ADho-fondu_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, konzervace, poškození, protipožární opatření, oxidace papíru, živelné pohromy, restaurování, sklad&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39735</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39735"/>
		<updated>2016-11-29T20:08:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Raabe ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. bylo založeno v roce 1996. Profiluje se jako pedagogické nakladatelství, zaměřuje na pedagogy a ředitele škol. Cílí na ně edicemi &amp;quot;Dobrá škola&amp;quot; a &amp;quot;Dobrá školka&amp;quot;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Také vydává odborné zdravotnické publikace, učebnice, pracovní sešity pro děti do 10 let, ale i odborné zdravotnické publikace pro lékaře i nelékařský personál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.raabe.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tauris ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto nakladatelství bylo založeno roku 1998 jako součást Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po zrušení této organizace bylo nakladatelství převedeno pod Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Původně nakladatelství vydávalo příručky, sbírky úloh, cvičebnice a statistické dokumenty. V současnosti se zaměřuje na materiály ke státním maturitám.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tauris.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM bylo založeno roku 1993. Zaměřuje se na skripta, odborné příručky, odbornou a tudijní literaturu, ale také sborníky z konferencí a seminářů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává odborný časopis &amp;quot;Soudní inženýrství&amp;quot; zabývající se soudním znalectvím, odbornou literaturu pro soudní znalce, publikace o historii, psychologii a lékařství, učební materiály pro výuku dopravních letců a učební texty pro teoretickou přípravu mechaniků a techniků údržby letadel.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho součástí je i vědecká redakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39734</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39734"/>
		<updated>2016-11-29T20:07:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Raabe ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. bylo založeno v roce 1996. Profiluje se jako pedagogické nakladatelství, zaměřuje na pedagogy a ředitele škol. Cílí na ně edicemi &amp;quot;Dobrá škola&amp;quot; a &amp;quot;Dobrá školka&amp;quot;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Také vydává odborné zdravotnické publikace, učebnice, pracovní sešity pro děti do 10 let, ale i odborné zdravotnické publikace pro lékaře i nelékařský personál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.raabe.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tauris ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Toto nakladatelství bylo založeno roku 1998 jako součást Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po zrušení této organizace bylo nakladatelství převedeno pod Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Původně nakladatelství vydávalo příručky, sbírky úloh, cvičebnice a statistické dokumenty. V současnosti se zaměřuje na materiály ke státním maturitám.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tauris.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''''Akademické nakladatelství CERM bylo založeno roku 1993. Zaměřuje se na skripta, odborné příručky, odbornou a tudijní literaturu, ale také sborníky z konferencí a seminářů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává odborný časopis &amp;quot;Soudní inženýrství&amp;quot; zabývající se soudním znalectvím, odbornou literaturu pro soudní znalce, publikace o historii, psychologii a lékařství, učební materiály pro výuku dopravních letců a učební texty pro teoretickou přípravu mechaniků a techniků údržby letadel.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho součástí je i vědecká redakce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39430</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39430"/>
		<updated>2016-11-16T18:10:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou&amp;lt;br /&amp;gt; i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Prometheus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Prométheus bylo založeno roku 1993 v Praze. &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Zabývá se tvorbou učebnic, pracovních sešitů matematiky a fyziky pro základní školy, střední školy a gymnázia. Dále vydává učebnice programování, metodické pomůcky a odborné publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Parta ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Parta je nakladatelství založené na konci roku 1990, původně specializované na literaturu pro děti staršího školního věku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později začala vydávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.parta-sro.cz/oc/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Sabotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Sabotáles bylo založeno roku 1993.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání odborných učebnic pro střední školy technického směru jako je strojírenství, dřevozpracující průmysl, IT nebo elektrotechnika. Také odbornou a zájmovou literaturu. Českou i překladovou.dávat učebnice pro praktické a základní školy, jejichž nabídku stále rozšiřují. V současnosti vydává i učebnice pro odborná učiliště.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za dobu své existence vydalo toto nakladatelství přes 130 publikací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/index.php&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Informatorium ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Informatorium vzniklo roku 1991 v Praze. Je zaměřeno převážně na vydávání středoškolských odborných učebnic různého zaměření, např.: archeologie, potravinářství, právo, kadeřnictví, zdravotnictví, ale i sklářství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává naučnou a odbornou literaturu. Ve spolupráci s odborníky z různých oborů vydalo toto nakladatelství i několik odborných monografií v angličtině, švédštině, němčině nebo francouzštině.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.informatorium.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39418</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=39418"/>
		<updated>2016-11-15T16:47:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Nová škola ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Nová škola vzniklo v 90. letech v Brně. Nejprve se zabývala tvorbou a vydáváním pracovních sešitů pro výuku českého jazyka, později i matematiky a dalších předmětů. Zaměřuje se na učebnice pro základní školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sešitech a učebnicích lze najít motivační úryvky a otázky pro porozumění v přiměřené složitosti k věku žáků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě sešitů a učebnic nabízí Nová škola také různé vzdělávací pomůcky, metodické příručky a interaktivní učebnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.novaskolabrno.cz/, http://www.novaskolabrno.eu/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Tobiáš ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Tobiáš je české pedagogické nakladatelství, založené v 90. letech, se zaměřením na učebnice pro základní školy a publikace pro děti se specifickými poruchami učení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí učebnice, pracovní sešity, výukové programy na PC a didaktické pomůcky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Svoje knihy nabízí i na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tobias-ucebnice.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Scientia ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Scientia se zaměřuje na tvorbu učebnic biologie, zeměpisu, dějepisu a technických předmětů pro širokou i odbornou veřejnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále vydává výukové, nástěnné tabule a nabízí tituly vydané Českým statistickým úřadem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Scientia se snaží vydávat své tituly v kvalitním obsahovém i fyzickém provedení. K tomu využívá speciální, odolný typ vazby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=32422</id>
		<title>Harlan Cleveland</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=32422"/>
		<updated>2016-02-27T20:43:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Harlan Cleveland''' (19. ledna 1918 – 30. května 2008) byl významný americký diplomat, autor mnoha knih o veřejné politice, ambasador NATO a zakladatel Humphrey Institute of Public Affairs na University of Minnesota. Předpověděl důsledky informační revoluce a předpověděl příchod informačních pracovníků na globální trh.&amp;lt;ref name= &amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;H. Cleveland - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;H. Cleveland- Washingtonpost http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Harlan Cleveland 2006.jpg|thumb|Harlan Cleveland, r. 2006]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland jako dítě studoval ve Švýcarsku kde se naučil plynně francouzsky. V roce 1934 dokončil Phillips Academy Andover ve státě Massachusetts , roku 1938 vystudoval Princeton University a poté díky Rhodesově stipendiu studoval na Oxford University. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wfs&amp;quot;&amp;gt;H. Cleveland - WFS http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práce==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland je považován za moderního renesančního muže, jelikož za celý svůj život uspěl hned v několika oblastech. Za druhé světové války sloužil ve Washingtonu DC jako ekonomický specialista, protože nebyl schopný vojenské služby kvůli zrakovému postižení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt; H. Cleveland - Wikiknihovna http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt; Poté pracoval pro United Nations v Itálii a Číně. Později se stal editorem a přispěvatelem novin The Reporter a děkanem na Syracuse University’s Maxwell School. V šedesátých letech sloužil jako newyorkský delegát v Democratic National Convention a stál tak u jmenování Johna Kennedyho prezidentem, který jej později jmenoval do funkce Assistant Secretary of State for International Organization Affairs a později byl i americkým ambasadorem NATO. Následně se stal děkanem University of Hawaii a také zakládajícím děkanem Hubert H. Humprey’s Institute of Public Affairs at the Univeristy of Minnesota. Během těchto funkcí byl dopisovatelem pro The Futurist a roku 1989 byl zvolen do World Future Society’s Board of Directors. &amp;lt;ref&amp;gt;H. Cleveland - Sourcewatch http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;H. Cleveland - Hawaii University http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name= &amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wfs&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
===Monografie===&lt;br /&gt;
*The Obligations of Power: American Diplomacy in the Search for Peace (1953)&lt;br /&gt;
*The Promise of World Tensions (1961)&lt;br /&gt;
*NATO: the transatlantic bargain (1970)&lt;br /&gt;
*The future executive: A guide for tomorrow's managers (1972)&lt;br /&gt;
*The Growing Dimension of Security (1977)&lt;br /&gt;
*The Third Try at World Order (1977)&lt;br /&gt;
*The Overseas Americans (1980)&lt;br /&gt;
*The Management of Sustainable Growth (1981)&lt;br /&gt;
*Industry Vitalization: Toward a National Industrial Policy (1982)&lt;br /&gt;
*The Knowledge Executive: Leadership in an Information Age (1985) – v této knize předpokládá, že informační revoluce bude znamenat znemožnění vůdcům a tzv. odborníkům hromadit informace, předpovídal, že spíše než aby informace vytékaly ze zavedených, budou vyvěrat ze zdrojů stále nových&lt;br /&gt;
*The Global Commons (1990)&lt;br /&gt;
*The New Business of Business (1993)&lt;br /&gt;
*Birth of a New World (1993)&lt;br /&gt;
*The United Nations: Policy and financing alternatives : innovative proposals by visionary leaders (1995)&lt;br /&gt;
*Nobody in Charge: Essays on the Future of Leadership (2002)&lt;br /&gt;
*A Time for Choices (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články===&lt;br /&gt;
*The Pretty Americans (1959)&lt;br /&gt;
*The Road Around Stalemate (1961) &lt;br /&gt;
*The UN in the Congo: Three Questions (1963)&lt;br /&gt;
*Crisis Diplomacy (1963)&lt;br /&gt;
*THE REAL DETERRENT (1967)&lt;br /&gt;
*NATO after the Invasion (1969)&lt;br /&gt;
*WE TOOK OUR EYE OFF THE BALL (1975)&lt;br /&gt;
*The Get-It-Together Profession (1979)&lt;br /&gt;
*Triple Collision of Modernization (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries: The Neglected Victims of the Energy Crisis (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries (1980)&lt;br /&gt;
*GLOBAL RISKS AND THE NEED FOR EDUCATED INTUITION (1981)&lt;br /&gt;
*Information as a resource (Occasional papers / Global Perspectives in Education) (1983)&lt;br /&gt;
*Birthday of a New World: The Future of International Governance (1992)&amp;lt;ref name =&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úspěchy==&lt;br /&gt;
*Swiss Prix de Talloires&lt;br /&gt;
*U.S. Presidential Medal of Freedom (Americká prezidentská medaile svobody)&lt;br /&gt;
*Princeton University's Woodrow Wilson Award &lt;br /&gt;
*Peace Corps' Leader for Peace Award&lt;br /&gt;
*Celkem získal 22 čestných uznání a vědeckých hodností&amp;lt;ref&amp;gt; H. Cleveland - Minnpost https://www.minnpost.com/community-voices/2008/06/students-memory-harlan-cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name= &amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland Sourcewatch]&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm The Futurist]&lt;br /&gt;
*[http://www.nytimes.com/2008/06/13/us/13cleveland.html?_r=1 NY Times]&lt;br /&gt;
*[http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348 University of Hawaii]&lt;br /&gt;
*[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html Washington Post]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland#cite_note-Wash-0 Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Diplomacie]]&lt;br /&gt;
*[[NATO]]&lt;br /&gt;
*[[Informační revoluce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
politika, diplomacie, NATO, informační revoluce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=32421</id>
		<title>Webinář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=32421"/>
		<updated>2016-02-27T20:30:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webinář''' je druh online [[komunikace]], ve které se spojuje skupina zájemců s lektorem v reálném čase bez nutnosti sdílení prostoru za pomoci [[internet|internetového]] připojení. Tento druh komunikace slouží především jako nástroj celoživotního vzdělávání a osobního i profesního růstu.&amp;lt;ref&amp;gt;Web conferencing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_conferencing#cite_note-wbAssign-22&amp;lt;/ref&amp;gt;Jednotlivé webináře se soustředí na jedno vymezené téma, které do hloubky rozvedou a narozdíl od [[Webcast|webcastů]], mají jedinečnou možnost okamžité zpětné vazby skrze chat nebo mikrofon. Efektivní webináře trvají zpravidla přibližně jednu až dvě hodiny, v závislosti na tom, jak složité téma si lektor pro zájemce připraví.Slovo webinář vzniklo spojením slov web a seminář. Jako první si slovo nechal registrovat pod [[Ochranné známky|ochrannou známkou]] roku 1998 [[Eric R. Korb]].&amp;lt;ref&amp;gt;KORB, Eric R. INTERCALL, INC. WEBINAR [patent]. Spojené státy americké. 2342313, US 75478683. Uděleno 04/18/2000. Zapsáno 05/04/1998. Dostupné z: http://assignments.uspto.gov/assignments/q?db=tm&amp;amp;sno=75478683&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik webinářů ==&lt;br /&gt;
Webináře vznikly díky zvyšující se úrovni technologie dostupné široké veřejnosti, jako je například zavední [[Internet|internetu]] do většiny domácností, [[Streaming]] a videohovory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webináře tak mohly reagovat na potřeby „lidí 21. století“, u kterých se postupně vyvíjí jiný přístup k učení a práci.&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; Klade se důraz na:&lt;br /&gt;
Týmovou spolupráci, využívání [[Internet|internetu]] nebo [[multitasking]].&lt;br /&gt;
==Registrace do webináře==&lt;br /&gt;
Vyplnění přihlašovacího formuláře a registrace. Obdržení [[e-mail|e-mailu]] s jednoduchým návodem k přihlášení a potvrzení účasti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je webinář a jak se jej zúčastnit | Videolektor.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Videolektor s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://www.videolektor.cz/co-je-webinar&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Postup registrace na webinář&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/postup-registrace.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Průběh webináře==&lt;br /&gt;
Webináře jsou realizovány přes v podstatě jakékoli běžné [[internet|internetové]] prohlížeče.&lt;br /&gt;
V jeho průběhu účastníci vidí lektora na monitoru a souběžně mohou vidět i připravenou prezentaci, prohlížet různé dokumenty, slyší výklad, mohou sdílet další studijní materiály nebo se dotazovat (přes chat nebo mikrofon) &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Průběh webináře na portálu Webináře.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prubeh-webinare.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Přínos webinářů ==&lt;br /&gt;
nezávislost na místě, nemusí se nikam cestovat&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
vysoká motivace zájemců,&lt;br /&gt;
levná a efektivní metoda seberealizace,&lt;br /&gt;
většina lidí se učí vizuální metodou&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
zájemci mají přístup k nahrávkám webinářů&amp;lt;ref&amp;gt;NEPUSTILOVÁ, Radka. Videozáznamy: Vzdělávací videozáznamy z webinářů, online konferencí a online školení. Webináře: online semináře [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.webinare.cz/videozaznamy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|uživatelsky přívětivé rozhraní]] bez nutnosti cokoliv stahovat,&lt;br /&gt;
interaktivita ([[komunikace]] probíhá oběma směry a různými formami),&lt;br /&gt;
nezávislost na fyzickém a duševním stavu (fyzické postižení, nemoc, sociofobie, apod.)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
snížení nákladů za cestovné a pronájem místa konání semináře &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - Přínosy a úspory pro lektory a zaměstnavatele&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-lektory-a-zamestnavatele.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody webinářů ==&lt;br /&gt;
Webináře kladou vysoké nároky na lektora:  &lt;br /&gt;
musí umět výborně prezentovat své téma,  &lt;br /&gt;
příprava mu zabere víc času než u [[Webcast|webcastu]].&lt;br /&gt;
Občasné technické závady, nároky na vhodný [[hardware]] a [[software]] a dostatečné připojení k [[internet|internetu]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Požadavky na hardware software pro pořádání webináře&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/pozadavky-na-hardware-a-software.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
pevně daný čas nemusí zájemcům vždy vyhovovat, obzvlášť u mezinárodních webinářů, kde do hry vstupují časová pásma,&lt;br /&gt;
ne všechny webináře jsou zdarma&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Budoucnost webinářů ==&lt;br /&gt;
Webináře se budou v budoucnu nejspíše dále soustředit na vylepšení technického aspektu jako je&lt;br /&gt;
snížení [[lag|lagů]] při přenosu hlasu,&lt;br /&gt;
vylepšování uživatelských rozhraní pro snadnější registraci a přístup k webinářům,&lt;br /&gt;
přizpůsobení webináře pro nové platformy jakými jsou tablety, smartphony apod.,&lt;br /&gt;
tvorba svačinových přednášek (anglicky ''Snack-learning'', kraťoučké mini-webináře podporující látku hlavního webináře)&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kde hledat webináře ===&lt;br /&gt;
V českém prostředí nabízí kvalitní webináře například webové stránky [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602] a [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]. Zaměstnavatelé, kteří webinářů využívají nasměrují zájemce přímo k jejich firemnímu poskytovateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze zahraničních stránek nabízí webináře například [http://www.webex.com/webinars/ WebEx], různých webových stránek nabízejících webináře je ale oproti našemu trhu znatelně víc. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CLAY, Cynthia. Great webinars: how to create interactive learning that is captivating, informative and fun. San Francisco, CA: Pfeiffer, 2012. ISBN 11-182-0544-8.&lt;br /&gt;
* ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xix, 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602]&lt;br /&gt;
* [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]&lt;br /&gt;
* [http://www.webex.com/webinars/ WebEx]&lt;br /&gt;
* [http://%5Bhttp://webinare.cz/o-webinarich.aspx%5D Webináře]&lt;br /&gt;
*[http://www.videolektor.cz/co-je-webinar Videolektor]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Webcast]]&lt;br /&gt;
*[[E-learning]]&lt;br /&gt;
*[[Učení]]&lt;br /&gt;
*[[Motivace]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Webinář, celoživotní vzdělávání, self-help, online výuka, internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=32387</id>
		<title>Harlan Cleveland</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=32387"/>
		<updated>2016-02-24T17:07:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Harlan Cleveland''' (19. ledna 1918 – 30. května 2008) byl významný americký diplomat, autor mnoha knih o veřejné politice, ambasador NATO a zakladatel Humphrey Institute of Public Affairs na University of Minnesota. Předpověděl důsledky informační revoluce a předpověděl příchod informačních pracovníků na globální trh.&amp;lt;ref name= &amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;H. Cleveland - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;H. Cleveland- Washingtonpost http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Harlan Cleveland 2006.jpg|thumb|Harlan Cleveland, r. 2006]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland jako dítě studoval ve Švýcarsku kde se naučil plynně francouzsky. V roce 1934 dokončil Phillips Academy Andover ve státě Massachusetts , roku 1938 vystudoval Princeton University a poté díky Rhodesově stipendiu studoval na Oxford University. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wfs&amp;quot;&amp;gt;H. Cleveland - WFS http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práce==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland je považován za moderního renesančního muže, jelikož za celý svůj život uspěl hned v několika oblastech. Za druhé světové války sloužil ve Washingtonu DC jako ekonomický specialista, protože nebyl schopný vojenské služby kvůli zrakovému postižení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt; H. Cleveland - Wikiknihovna http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt; Poté pracoval pro United Nations v Itálii a Číně. Později se stal editorem a přispěvatelem novin The Reporter a děkanem na Syracuse University’s Maxwell School. V šedesátých letech sloužil jako newyorkský delegát v Democratic National Convention a stál tak u jmenování Johna Kennedyho prezidentem, který jej později jmenoval do funkce Assistant Secretary of State for International Organization Affairs a později byl i americkým ambasadorem NATO. Následně se stal děkanem University of Hawaii a také zakládajícím děkanem Hubert H. Humprey’s Institute of Public Affairs at the Univeristy of Minnesota. Během těchto funkcí byl dopisovatelem pro The Futurist a roku 1989 byl zvolen do World Future Society’s Board of Directors. &amp;lt;ref&amp;gt;H. Cleveland - Sourcewatch http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;H. Cleveland - Hawaii University http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name= &amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wfs&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
===Monografie===&lt;br /&gt;
*The Obligations of Power: American Diplomacy in the Search for Peace (1953)&lt;br /&gt;
*The Promise of World Tensions (1961)&lt;br /&gt;
*NATO: the transatlantic bargain (1970)&lt;br /&gt;
*The future executive: A guide for tomorrow's managers (1972)&lt;br /&gt;
*The Growing Dimension of Security (1977)&lt;br /&gt;
*The Third Try at World Order (1977)&lt;br /&gt;
*The Overseas Americans (1980)&lt;br /&gt;
*The Management of Sustainable Growth (1981)&lt;br /&gt;
*Industry Vitalization: Toward a National Industrial Policy (1982)&lt;br /&gt;
*The Knowledge Executive: Leadership in an Information Age (1985) – v této knize předpokládá, že informační revoluce bude znamenat znemožnění vůdcům a tzv. odborníkům hromadit informace, předpovídal, že spíše než aby informace vytékaly ze zavedených, budou vyvěrat ze zdrojů stále nových&lt;br /&gt;
*The Global Commons (1990)&lt;br /&gt;
*The New Business of Business (1993)&lt;br /&gt;
*Birth of a New World (1993)&lt;br /&gt;
*The United Nations: Policy and financing alternatives : innovative proposals by visionary leaders (1995)&lt;br /&gt;
*Nobody in Charge: Essays on the Future of Leadership (2002)&lt;br /&gt;
*A Time for Choices (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články===&lt;br /&gt;
*The Pretty Americans (1959)&lt;br /&gt;
*The Road Around Stalemate (1961) &lt;br /&gt;
*The UN in the Congo: Three Questions (1963)&lt;br /&gt;
*Crisis Diplomacy (1963)&lt;br /&gt;
*THE REAL DETERRENT (1967)&lt;br /&gt;
*NATO after the Invasion (1969)&lt;br /&gt;
*WE TOOK OUR EYE OFF THE BALL (1975)&lt;br /&gt;
*The Get-It-Together Profession (1979)&lt;br /&gt;
*Triple Collision of Modernization (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries: The Neglected Victims of the Energy Crisis (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries (1980)&lt;br /&gt;
*GLOBAL RISKS AND THE NEED FOR EDUCATED INTUITION (1981)&lt;br /&gt;
*Information as a resource (Occasional papers / Global Perspectives in Education) (1983)&lt;br /&gt;
*Birthday of a New World: The Future of International Governance (1992)&amp;lt;ref name =&amp;quot;wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úspěchy==&lt;br /&gt;
*Byl uznán jako všeobecně vzdělaný&lt;br /&gt;
*Swiss Prix de Talloires&lt;br /&gt;
*U.S. Presidential Medal of Freedom (Americká prezidentská medaile svobody)&lt;br /&gt;
*Princeton University's Woodrow Wilson Award &lt;br /&gt;
*Peace Corps' Leader for Peace Award&lt;br /&gt;
*Celkem získal 22 čestných uznání a vědeckých hodností&amp;lt;ref&amp;gt; H. Cleveland - Minnpost https://www.minnpost.com/community-voices/2008/06/students-memory-harlan-cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name= &amp;quot;wikipedia&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland Sourcewatch]&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm The Futurist]&lt;br /&gt;
*[http://www.nytimes.com/2008/06/13/us/13cleveland.html?_r=1 NY Times]&lt;br /&gt;
*[http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348 University of Hawaii]&lt;br /&gt;
*[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html Washington Post]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland#cite_note-Wash-0 Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Diplomacie]]&lt;br /&gt;
*[[NATO]]&lt;br /&gt;
*[[Informační revoluce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
politika, diplomacie, NATO, informační revoluce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=32386</id>
		<title>Christine L. Borgman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=32386"/>
		<updated>2016-02-24T16:07:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Christine L. Borgman''' (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of California v Los Angeles. Ve svém oboru vydala přes 200 publikací zabývajících se problematikou informačních studií, [[Informatika|informatiky]] a [[komunikace]]. Její výzkumy se týkají především [[Digitální knihovna|digitálních knihoven]] [[Bibliometrie|bibliometrie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ch. Borgman - Wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt; Ch. Borgman - Wikiknihovna http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt; Ch. Borgman - oficiální web http://christineborgman.info/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Christine L. Borgman nejprve získala titul B. A. z matematiky na Michigan State University, poté M.L.S. (Master of Library Science) z knihovnictví na University of Pittsburgh a nakonec PhD. z komunikace na Stanford University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti hostovala na Oxford University,  Loughborough University, Eötvös Loránd University a také na ekonomické univerzitě v Budapešti. Byla odbornicí v Rockefellerově studijní nadaci a je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy.&amp;lt;ref name&amp;gt;Ch. Borgman - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumy==&lt;br /&gt;
Zabývá se především vztahy mezi počítači a uživateli a jejich vzájemnému ovlivnění, vyhledávání a využívání získaných informací, vědecké komunikaci a [[Bibliometrie|bibliometrii]]. Od devadesátých let se tato témata postupně přeměnila ve výzkum dat a jejich praktickým využitím, vysvětlující jak všechny pozorování a další informace přecházejí v data, jak se tyto praktiky individuálně mění a to jak v úrovni osobní, tak disciplinární (oborové) a také, jak tato zjištění mohou být uplatněna pro zisk a sbírání dat, jejich zpracování, uložení a archivaci a využití. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech se začala věnovat problematice online [[Databáze|databází]] v knihovních systémech a při jejím působení na University of Ohio, která spolupracovala s Dallas Public Library, se podílela na vytvoření úplně první digitální knihovnické databáze. Tyto první databáze imitovaly lístkové katalogy, jež měly nahradit.&amp;lt;ref&amp;gt;Online databáze - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Online_public_access_catalog&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je Christine L. Borgman zaměřena na dvě oblasti a to na empirický výzkum na vytváření, správu a používání vědeckých dat. Druhá oblast výzkumu je zaměřena na kyberinfrastrukturu a e-vědy, roli digitálních dat, vědeckou [[Komunikace|komunikaci]] a publikování. Také se zabývá politickými otázkami pro publikování a data, porovnáváním zdrojů z různých vědeckých disciplín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ch. Borgman - Wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ch. Borgman - web UCLA https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další aktivity==&lt;br /&gt;
Je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, také je členkou American Association for the Advancement of Science. Je členkou představenstva Electronic Privacy Information Center, spolupředsedkyní skupiny CONDATA-ISTI Task Group.&amp;lt;ref name =&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
===Knihy===&lt;br /&gt;
*2015 - Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World&lt;br /&gt;
*2007 - Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet&lt;br /&gt;
*2005 - Signposts in Cyberspace: The Domain Name System and Internet Navigation&lt;br /&gt;
*2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World&lt;br /&gt;
*1988 - ASIS '88: Proceedings of the 51st American Society for Information Science Annual Meeting&lt;br /&gt;
*1990 - Scholarly Communication and Bibliometrics&lt;br /&gt;
*1984 - Effective Online Searching: A Basic Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články (od roku 2010 do 2015)===&lt;br /&gt;
*2015 - An introduction to the joint principles for data citation	&lt;br /&gt;
*2015 - DOE Advanced Scientific Computing Advisory Committee (ASCAC) Subcommittee Report on Scientific and Technical Information&lt;br /&gt;
*2015 - Data, Metadata, and Ted&lt;br /&gt;
*2015 - Exploring Openness in Data and Science: What is “Open,” to Whom, When, and Why?	&lt;br /&gt;
*2015 - If Data Sharing is the Answer, What is the Question?&lt;br /&gt;
*2015 - Knowledge Infrastructures in Science: Data, Diversity, and Digital Libraries&lt;br /&gt;
*2015 - Who Uses the Digital Data Archive? An Exploratory Study of DANS&lt;br /&gt;
*2014 - 10 Simple Rules for the Care and Feeding of Scientific Data&lt;br /&gt;
*2014 - Data, Scholarship, and the eHumanities&lt;br /&gt;
*2014 - Ship Space to Database: Scientific and Social Motivations for a Database to Support Deep Subseafloor Biosphere Research	&lt;br /&gt;
*2014 - The Ups and Downs of Knowledge Infrastructures in Science: Implications for Data Management&lt;br /&gt;
*2014 - We’re Working on It: Transferring the Sloan Digital Sky Survey from Laboratory to Library&lt;br /&gt;
*2013 - Amsterdam Manifesto on Data Citation Principles	&lt;br /&gt;
*2013 - If We Share Data, Will Anyone Use Them? Data Sharing and Reuse in the Long Tail of Science and Technology&lt;br /&gt;
*2013 - Knowledge Infrastructures: Intellectual Frameworks and Research Challenges&lt;br /&gt;
*2013 - The Conundrum of Sharing Research Data)&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and inquiry: A new point of view on data curation&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and scientific inquiry: Two case studies of data practices&lt;br /&gt;
*2012 - The Conundrum of Sharing Research Data&lt;br /&gt;
*2012 - Unearthing the infrastructure: Humans and sensors in field-based scientific research&lt;br /&gt;
*2012 - Who’s got the data? Interdependencies in Science and Technology Collaborations&lt;br /&gt;
*2011 - How Institutional Factors Influence the Creation of Scientific Metadata&lt;br /&gt;
*2011 - Is data to knowledge as the wasp is to the fig tree? Reconsidering Licklider’s Intergalactic Network in the days of data deluge&lt;br /&gt;
*2011 - Researchers' information uses in a digital world: The big picture&lt;br /&gt;
*2011 - Science friction: Data, metadata, and collaboration&lt;br /&gt;
*2011 - When use cases are not useful: Data practices, astronomy, and digital libraries&lt;br /&gt;
*2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?&lt;br /&gt;
*2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince&lt;br /&gt;
*2010 – Curators to the stars &lt;br /&gt;
*2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web &lt;br /&gt;
*2010 – The data conservancy: Science – driven information science &amp;lt;ref&amp;gt;Dílo Ch. Borgman - Bepress.com http://works.bepress.com/borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyznamenání==&lt;br /&gt;
Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro [[Informační věda|informační vědu]] a technologie ocenění „Nejlepší kniha o [[Informační věda|informační vědě]]“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman Christine L. Borgman Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman#cite_note-1 Christine L. Borgman Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
*[http://christineborgman.info/about/ Oficiální web Christine L. Borgman]&lt;br /&gt;
*[http://works.bepress.com/borgman/ Dílo Christine L. Borgman na bepress.com]&lt;br /&gt;
*[https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/ Profil Christine L. Borgman na webu UCLA]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
*[[Databáze]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, katalog, kyberinfrastruktura, informační věda, zpracování dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=32385</id>
		<title>Christine L. Borgman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=32385"/>
		<updated>2016-02-24T16:07:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Christine L. Borgman''' (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of California v Los Angeles. Ve svém oboru vydala přes 200 publikací zabývajících se problematikou informačních studií, [[Informatika|informatiky]] a [[komunikace]]. Její výzkumy se týkají především [[Digitální knihovna|digitálních knihoven]] [[Bibliometrie|bibliometrie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ch. Borgman - Wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt; Ch. Borgman - Wikiknihovna http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt; Ch. Borgman - oficiální web http://christineborgman.info/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Christine L. Borgman nejprve získala titul B. A. z matematiky na Michigan State University, poté M.L.S. (Master of Library Science) z knihovnictví na University of Pittsburgh a nakonec PhD. z komunikace na Stanford University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti hostovala na Oxford University,  Loughborough University, Eötvös Loránd University a také na ekonomické univerzitě v Budapešti. Byla odbornicí v Rockefellerově studijní nadaci a je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy.&amp;lt;ref name&amp;gt;Ch. Borgman - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumy==&lt;br /&gt;
Zabývá se především vztahy mezi počítači a uživateli a jejich vzájemnému ovlivnění, vyhledávání a využívání získaných informací, vědecké komunikaci a [[Bibliometrie|bibliometrii]]. Od devadesátých let se tato témata postupně přeměnila ve výzkum dat a jejich praktickým využitím, vysvětlující jak všechny pozorování a další informace přecházejí v data, jak se tyto praktiky individuálně mění a to jak v úrovni osobní, tak disciplinární (oborové) a také, jak tato zjištění mohou být uplatněna pro zisk a sbírání dat, jejich zpracování, uložení a archivaci a využití. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech se začala věnovat problematice online [[Databáze|databází]] v knihovních systémech a při jejím působení na University of Ohio, která spolupracovala s Dallas Public Library, se podílela na vytvoření úplně první digitální knihovnické databáze. Tyto první databáze imitovaly lístkové katalogy, jež měly nahradit.&amp;lt;ref&amp;gt;Online databáze - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Online_public_access_catalog&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je Christine L. Borgman zaměřena na dvě oblasti a to na empirický výzkum na vytváření, správu a používání vědeckých dat. Druhá oblast výzkumu je zaměřena na kyberinfrastrukturu a e-vědy, roli digitálních dat, vědeckou [[Komunikace|komunikaci]] a publikování. Také se zabývá politickými otázkami pro publikování a data, porovnáváním zdrojů z různých vědeckých disciplín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ch. Borgman - Wikiknihovna&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Ch. Borgman - web UCLA https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další aktivity==&lt;br /&gt;
Je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, také je členkou American Association for the Advancement of Science. Je členkou představenstva Electronic Privacy Information Center, spolupředsedkyní skupiny CONDATA-ISTI Task Group.&amp;lt;ref name =&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
===Knihy===&lt;br /&gt;
*2015 - Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World&lt;br /&gt;
*2007 - Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet&lt;br /&gt;
*2005 - Signposts in Cyberspace: The Domain Name System and Internet Navigation&lt;br /&gt;
*2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World&lt;br /&gt;
*1988 - ASIS '88: Proceedings of the 51st American Society for Information Science Annual Meeting&lt;br /&gt;
*1990 - Scholarly Communication and Bibliometrics&lt;br /&gt;
*1984 - Effective Online Searching: A Basic Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články (od roku 2010 do 2015)===&lt;br /&gt;
*2015 - An introduction to the joint principles for data citation	&lt;br /&gt;
*2015 - DOE Advanced Scientific Computing Advisory Committee (ASCAC) Subcommittee Report on Scientific and Technical Information&lt;br /&gt;
*2015 - Data, Metadata, and Ted&lt;br /&gt;
*2015 - Exploring Openness in Data and Science: What is “Open,” to Whom, When, and Why?	&lt;br /&gt;
*2015 - If Data Sharing is the Answer, What is the Question?&lt;br /&gt;
*2015 - Knowledge Infrastructures in Science: Data, Diversity, and Digital Libraries&lt;br /&gt;
*2015 - Who Uses the Digital Data Archive? An Exploratory Study of DANS&lt;br /&gt;
*2014 - 10 Simple Rules for the Care and Feeding of Scientific Data&lt;br /&gt;
*2014 - Data, Scholarship, and the eHumanities&lt;br /&gt;
*2014 - Ship Space to Database: Scientific and Social Motivations for a Database to Support Deep Subseafloor Biosphere Research	&lt;br /&gt;
*2014 - The Ups and Downs of Knowledge Infrastructures in Science: Implications for Data Management&lt;br /&gt;
*2014 - We’re Working on It: Transferring the Sloan Digital Sky Survey from Laboratory to Library&lt;br /&gt;
*2013 - Amsterdam Manifesto on Data Citation Principles	&lt;br /&gt;
*2013 - If We Share Data, Will Anyone Use Them? Data Sharing and Reuse in the Long Tail of Science and Technology&lt;br /&gt;
*2013 - Knowledge Infrastructures: Intellectual Frameworks and Research Challenges&lt;br /&gt;
*2013 - The Conundrum of Sharing Research Data)&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and inquiry: A new point of view on data curation&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and scientific inquiry: Two case studies of data practices&lt;br /&gt;
*2012 - The Conundrum of Sharing Research Data&lt;br /&gt;
*2012 - Unearthing the infrastructure: Humans and sensors in field-based scientific research&lt;br /&gt;
*2012 - Who’s got the data? Interdependencies in Science and Technology Collaborations&lt;br /&gt;
*2011 - How Institutional Factors Influence the Creation of Scientific Metadata&lt;br /&gt;
*2011 - Is data to knowledge as the wasp is to the fig tree? Reconsidering Licklider’s Intergalactic Network in the days of data deluge&lt;br /&gt;
*2011 - Researchers' information uses in a digital world: The big picture&lt;br /&gt;
*2011 - Science friction: Data, metadata, and collaboration&lt;br /&gt;
*2011 - When use cases are not useful: Data practices, astronomy, and digital libraries&lt;br /&gt;
*2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?&lt;br /&gt;
*2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince&lt;br /&gt;
*2010 – Curators to the stars &lt;br /&gt;
*2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web &lt;br /&gt;
*2010 – The data conservancy: Science – driven information science &amp;lt;ref&amp;gt;Dílo Ch. Borgman - Bepress.com http://works.bepress.com/borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyznamenání==&lt;br /&gt;
Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro [[Informační věda|informační vědu]] a technologie ocenění „Nejlepší kniha o [[Informační věda|informační vědě]]“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman Christine L. Borgman Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman#cite_note-1 Christine L. Borgman Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
*[http://christineborgman.info/about/ Oficiální web Christine L. Borgman]&lt;br /&gt;
*[http://works.bepress.com/borgman/ Dílo Christine L. Borgman na bepress.com]&lt;br /&gt;
*[https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/ Profil Christine L. Borgman na webu UCLA]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
*[[Databáze]]&lt;br /&gt;
*[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, katalog, kyberinfrastruktura, informační věda, zpracování dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=32379</id>
		<title>Harlan Cleveland</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=32379"/>
		<updated>2016-02-23T15:18:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Harlan Cleveland''' (19. ledna 1918 – 30. května 2008) byl významný americký diplomat, autor mnoha knih o veřejné politice, ambasador NATO a zakladatel Humphrey Institute of Public Affairs na University of Minnesota. Předpověděl důsledky informační revoluce a předpověděl příchod informačních pracovníků na globální trh.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland jako dítě studoval ve Švýcarsku kde se naučil plynně francouzsky. V roce 1934 dokončil Phillips Academy Andover ve státě Massachusetts , roku 1938 vystudoval Princeton University a poté díky Rhodesově stipendiu studoval na Oxford University. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práce==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland je považován za moderního renesančního muže, jelikož za celý svůj život uspěl hned v několika oblastech. Za druhé světové války sloužil ve Washingtonu DC jako ekonomický specialista, protože nebyl schopný vojenské služby kvůli zrakovému postižení.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland  H. Cleveland Wikiknihovna&amp;lt;/ref&amp;gt; Poté pracoval pro United Nations v Itálii a Číně. Později se stal editorem a přispěvatelem novin The Reporter a děkanem na Syracuse University’s Maxwell School. V šedesátých letech sloužil jako newyorkský delegát v Democratic National Convention a stál tak u jmenování Johna Kennedyho prezidentem, který jej později jmenoval do funkce Assistant Secretary of State for International Organization Affairs a později byl i americkým ambasadorem NATO. Následně se stal děkanem University of Hawaii a také zakládajícím děkanem Hubert H. Humprey’s Institute of Public Affairs at the Univeristy of Minnesota. Během těchto funkcí byl dopisovatelem pro The Futurist a roku 1989 byl zvolen do World Future Society’s Board of Directors. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
===Monografie===&lt;br /&gt;
*The Obligations of Power: American Diplomacy in the Search for Peace (1953)&lt;br /&gt;
*The Promise of World Tensions (1961)&lt;br /&gt;
*NATO: the transatlantic bargain (1970)&lt;br /&gt;
*The future executive: A guide for tomorrow's managers (1972)&lt;br /&gt;
*The Growing Dimension of Security (1977)&lt;br /&gt;
*The Third Try at World Order (1977)&lt;br /&gt;
*The Overseas Americans (1980)&lt;br /&gt;
*The Management of Sustainable Growth (1981)&lt;br /&gt;
*Industry Vitalization: Toward a National Industrial Policy (1982)&lt;br /&gt;
*The Knowledge Executive: Leadership in an Information Age (1985) – v této knize předpokládá, že informační revoluce bude znamenat znemožnění vůdcům a tzv. odborníkům hromadit informace, předpovídal, že spíše než aby informace vytékaly ze zavedených, budou vyvěrat ze zdrojů stále nových&lt;br /&gt;
*The Global Commons (1990)&lt;br /&gt;
*The New Business of Business (1993)&lt;br /&gt;
*Birth of a New World (1993)&lt;br /&gt;
*The United Nations: Policy and financing alternatives : innovative proposals by visionary leaders (1995)&lt;br /&gt;
*Nobody in Charge: Essays on the Future of Leadership (2002)&lt;br /&gt;
A Time for Choices (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články===&lt;br /&gt;
*The Pretty Americans (1959)&lt;br /&gt;
*The Road Around Stalemate (1961) &lt;br /&gt;
*The UN in the Congo: Three Questions (1963)&lt;br /&gt;
*Crisis Diplomacy (1963)&lt;br /&gt;
*THE REAL DETERRENT (1967)&lt;br /&gt;
*NATO after the Invasion (1969)&lt;br /&gt;
*WE TOOK OUR EYE OFF THE BALL (1975)&lt;br /&gt;
*The Get-It-Together Profession (1979)&lt;br /&gt;
*Triple Collision of Modernization (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries: The Neglected Victims of the Energy Crisis (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries (1980)&lt;br /&gt;
*GLOBAL RISKS AND THE NEED FOR EDUCATED INTUITION (1981)&lt;br /&gt;
*Information as a resource (Occasional papers / Global Perspectives in Education) (1983)&lt;br /&gt;
*Birthday of a New World: The Future of International Governance (1992)&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland  H. Cleveland Wikiknihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úspěchy==&lt;br /&gt;
*Byl uznán jako všeobecně vzdělaný&lt;br /&gt;
*Swiss Prix de Talloires&lt;br /&gt;
*U.S. Presidential Medal of Freedom (Americká prezidentská medaile svobody)&lt;br /&gt;
*Princeton University's Woodrow Wilson Award &lt;br /&gt;
*Peace Corps' Leader for Peace Award&lt;br /&gt;
*Celkem získal 22 čestných uznání a vědeckých hodností&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.minnpost.com/community-voices/2008/06/students-memory-harlan-cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland Sourcewatch]&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm The Futurist]&lt;br /&gt;
*[http://www.nytimes.com/2008/06/13/us/13cleveland.html?_r=1 NY Times]&lt;br /&gt;
*[http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348 University of Hawaii]&lt;br /&gt;
*[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html Washington Post]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland#cite_note-Wash-0 Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
politika, diplomacie, NATO, informační revoluce&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=32378</id>
		<title>Webinář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=32378"/>
		<updated>2016-02-23T15:00:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webinář''' je druh online [[komunikace]], ve které se spojuje skupina zájemců s lektorem v reálném čase bez nutnosti sdílení prostoru za pomoci [[internet|internetového]] připojení. Tento druh komunikace slouží především jako nástroj celoživotního vzdělávání a osobního i profesního růstu.&amp;lt;ref&amp;gt;Web conferencing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_conferencing#cite_note-wbAssign-22&amp;lt;/ref&amp;gt;Jednotlivé webináře se soustředí na jedno vymezené téma, které do hloubky rozvedou a narozdíl od [[Webcast|webcastů]], mají jedinečnou možnost okamžité zpětné vazby skrze chat nebo mikrofon. Efektivní webináře trvají zpravidla přibližně jednu až dvě hodiny, v závislosti na tom, jak složité téma si lektor pro zájemce připraví.Slovo webinář vzniklo spojením slov web a seminář. Jako první si slovo nechal registrovat pod [[Ochranné známky|ochrannou známkou]] roku 1998 [[Eric R. Korb]].&amp;lt;ref&amp;gt;KORB, Eric R. INTERCALL, INC. WEBINAR [patent]. Spojené státy americké. 2342313, US 75478683. Uděleno 04/18/2000. Zapsáno 05/04/1998. Dostupné z: http://assignments.uspto.gov/assignments/q?db=tm&amp;amp;sno=75478683&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře vznikly díky zvyšující se úrovni technologie dostupné široké veřejnosti, jako je například zavední [[Internet|internetu]] do většiny domácností, [[Streaming]] a videohovory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webináře tak mohly reagovat na potřeby „lidí 21. století“, u kterých se postupně vyvíjí jiný přístup k učení a práci.&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; Klade se důraz na:&lt;br /&gt;
Týmovou spolupráci, využívání [[Internet|internetu]] nebo [[multitasking]].&lt;br /&gt;
===Registrace do webináře===&lt;br /&gt;
Vyplnění přihlašovacího formuláře a registrace. Obdržení [[e-mail|e-mailu]] s jednoduchým návodem k přihlášení a potvrzení účasti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je webinář a jak se jej zúčastnit | Videolektor.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Videolektor s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://www.videolektor.cz/co-je-webinar&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Postup registrace na webinář&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/postup-registrace.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Průběh webináře===&lt;br /&gt;
Webináře jsou realizovány přes v podstatě jakékoli běžné [[internet|internetové]] prohlížeče.&lt;br /&gt;
V jeho průběhu účastníci vidí lektora na monitoru a souběžně mohou vidět i připravenou prezentaci, prohlížet různé dokumenty, slyší výklad, mohou sdílet další studijní materiály nebo se dotazovat (přes chat nebo mikrofon) &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Průběh webináře na portálu Webináře.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prubeh-webinare.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přínos webinářů ===&lt;br /&gt;
nezávislost na místě, nemusí se nikam cestovat&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
vysoká motivace zájemců,&lt;br /&gt;
levná a efektivní metoda seberealizace,&lt;br /&gt;
většina lidí se učí vizuální metodou&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
zájemci mají přístup k nahrávkám webinářů&amp;lt;ref&amp;gt;NEPUSTILOVÁ, Radka. Videozáznamy: Vzdělávací videozáznamy z webinářů, online konferencí a online školení. Webináře: online semináře [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.webinare.cz/videozaznamy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|uživatelsky přívětivé rozhraní]] bez nutnosti cokoliv stahovat,&lt;br /&gt;
interaktivita ([[komunikace]] probíhá oběma směry a různými formami),&lt;br /&gt;
nezávislost na fyzickém a duševním stavu (fyzické postižení, nemoc, sociofobie, apod.)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
snížení nákladů za cestovné a pronájem místa konání semináře &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - Přínosy a úspory pro lektory a zaměstnavatele&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-lektory-a-zamestnavatele.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře kladou vysoké nároky na lektora:  &lt;br /&gt;
musí umět výborně prezentovat své téma,  &lt;br /&gt;
příprava mu zabere víc času než u [[Webcast|webcastu]].&lt;br /&gt;
Občasné technické závady, nároky na vhodný [[hardware]] a [[software]] a dostatečné připojení k [[internet|internetu]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Požadavky na hardware software pro pořádání webináře&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/pozadavky-na-hardware-a-software.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;,&lt;br /&gt;
pevně daný čas nemusí zájemcům vždy vyhovovat, obzvlášť u mezinárodních webinářů, kde do hry vstupují časová pásma,&lt;br /&gt;
ne všechny webináře jsou zdarma&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Budoucnost webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře se budou v budoucnu nejspíše dále soustředit na vylepšení technického aspektu jako je&lt;br /&gt;
snížení [[lag|lagů]] při přenosu hlasu,&lt;br /&gt;
vylepšování uživatelských rozhraní pro snadnější registraci a přístup k webinářům,&lt;br /&gt;
přizpůsobení webináře pro nové platformy jakými jsou tablety, smartphony apod.,&lt;br /&gt;
tvorba svačinových přednášek (anglicky ''Snack-learning'', kraťoučké mini-webináře podporující látku hlavního webináře)&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kde hledat webináře ===&lt;br /&gt;
V českém prostředí nabízí kvalitní webináře například webové stránky [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602] a [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]. Zaměstnavatelé, kteří webinářů využívají nasměrují zájemce přímo k jejich firemnímu poskytovateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze zahraničních stránek nabízí webináře například [http://www.webex.com/webinars/ WebEx], různých webových stránek nabízejících webináře je ale oproti našemu trhu znatelně víc. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CLAY, Cynthia. Great webinars: how to create interactive learning that is captivating, informative and fun. San Francisco, CA: Pfeiffer, 2012. ISBN 11-182-0544-8.&lt;br /&gt;
* ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xix, 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602]&lt;br /&gt;
* [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]&lt;br /&gt;
* [http://www.webex.com/webinars/ WebEx]&lt;br /&gt;
* [http://%5Bhttp://webinare.cz/o-webinarich.aspx%5D Webináře]&lt;br /&gt;
*[http://www.videolektor.cz/co-je-webinar Videolektor]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Webcast]]&lt;br /&gt;
*[[E-learning]]&lt;br /&gt;
*[[Učení]]&lt;br /&gt;
*[[Motivace]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Webinář, celoživotní vzdělávání, self-help, online výuka, internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=32285</id>
		<title>Webinář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=32285"/>
		<updated>2016-02-16T14:03:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webinář''' je druh online [[komunikace]], ve které se spojuje skupina zájemců s lektorem v reálném čase bez nutnosti sdílení prostoru za pomoci [[internet|internetového]] připojení. Tento druh komunikace slouží především jako nástroj celoživotního vzdělávání a osobního i profesního růstu.&amp;lt;ref&amp;gt;Web conferencing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_conferencing#cite_note-wbAssign-22&amp;lt;/ref&amp;gt;Jednotlivé webináře se soustředí na jedno vymezené téma, které do hloubky rozvedou a narozdíl od [[Webcast|webcastů]], mají jedinečnou možnost okamžité zpětné vazby skrze chat nebo mikrofon. Efektivní webináře trvají zpravidla přibližně jednu až dvě hodiny, v závislosti na tom, jak složité téma si lektor pro zájemce připraví.Slovo webinář vzniklo spojením slov web a seminář. Jako první si slovo nechal registrovat pod [[Ochranné známky|ochrannou známkou]] roku 1998 [[Eric R. Korb]].&amp;lt;ref&amp;gt;KORB, Eric R. INTERCALL, INC. WEBINAR [patent]. Spojené státy americké. 2342313, US 75478683. Uděleno 04/18/2000. Zapsáno 05/04/1998. Dostupné z: http://assignments.uspto.gov/assignments/q?db=tm&amp;amp;sno=75478683&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře vznikly díky zvyšující se úrovni technologie dostupné široké veřejnosti, jako je například zavední [[Internet|internetu]] do většiny domácností, [[Streaming]] a videohovory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webináře tak mohly reagovat na potřeby „lidí 21. století“, u kterých se postupně vyvíjí jiný přístup k učení a práci.&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; Klade se důraz na:&lt;br /&gt;
Týmovou spolupráci, využívání [[Internet|internetu]] nebo [[multitasking]].&lt;br /&gt;
===Registrace do webináře===&lt;br /&gt;
Vyplnění přihlašovacího formuláře a registrace. Obdržení [[e-mail|e-mailu]] s jednoduchým návodem k přihlášení a potvrzení účasti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je webinář a jak se jej zúčastnit | Videolektor.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Videolektor s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://www.videolektor.cz/co-je-webinar&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Postup registrace na webinář&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/postup-registrace.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Průběh webináře===&lt;br /&gt;
Webináře jsou realizovány přes v podstatě jakékoli běžné [[internet|internetové]] prohlížeče.&lt;br /&gt;
V jeho průběhu účastníci vidí lektora na monitoru a souběžně mohou vidět i připravenou prezentaci, prohlížet různé dokumenty, slyší výklad, mohou sdílet další studijní materiály nebo se dotazovat (přes chat nebo mikrofon) &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Průběh webináře na portálu Webináře.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prubeh-webinare.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přínos webinářů ===&lt;br /&gt;
* Nezávislost na místě, nemusí se nikam cestovat&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vysoká motivace zájemců&lt;br /&gt;
* Levná a efektivní metoda seberealizace&lt;br /&gt;
* Většina lidí se učí vizuální metodou&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Zájemci mají přístup k nahrávkám webinářů&amp;lt;ref&amp;gt;NEPUSTILOVÁ, Radka. Videozáznamy: Vzdělávací videozáznamy z webinářů, online konferencí a online školení. Webináře: online semináře [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.webinare.cz/videozaznamy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelsky přívětivé rozhraní]] bez nutnosti cokoliv stahovat&lt;br /&gt;
* Interaktivita ([[komunikace]] probíhá oběma směry a různými formami)&lt;br /&gt;
* Nezávislost na fyzickém a duševním stavu (fyzické postižení, nemoc, sociofobie, apod.)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Snížení nákladů za cestovné a pronájem místa konání semináře &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - Přínosy a úspory pro lektory a zaměstnavatele&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-lektory-a-zamestnavatele.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře kladou vysoké nároky na lektora:  &lt;br /&gt;
* Musí umět výborně prezentovat své téma  &lt;br /&gt;
* Příprava mu zabere víc času než u [[Webcast|webcastu]]&lt;br /&gt;
* Občasné technické závady &lt;br /&gt;
* Pevně daný čas nemusí zájemcům vždy vyhovovat, obzvlášť u mezinárodních webinářů, kde do hry vstupují časová pásma&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ne všechny webináře jsou zdarma&lt;br /&gt;
* Nároky na vhodný [[hardware]] a [[software]] a dostatečné připojení k [[internet|internetu]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Požadavky na hardware software pro pořádání webináře&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/pozadavky-na-hardware-a-software.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Budoucnost webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře se budou v budoucnu nejspíše dále soustředit na vylepšení technického aspektu:&lt;br /&gt;
* Snížení [[lag|lagů]] při přenosu hlasu&lt;br /&gt;
* Vylepšování uživatelských rozhraní pro snadnější registraci a přístup k webinářům&lt;br /&gt;
* Přizpůsovat webináře pro nové platformy jakými jsou tablety, smartphony apod.&lt;br /&gt;
* Svačinové přednášky (anglicky ''Snack-learning'') kraťoučké mini-webináře podporující látku hlavního webináře.&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kde hledat webináře ===&lt;br /&gt;
V českém prostředí nabízí kvalitní webináře například webové stránky [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602] a [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]. Zaměstnavatelé, kteří webinářů využívají nasměrují zájemce přímo k jejich firemnímu poskytovateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze zahraničních stránek nabízí webináře například [http://www.webex.com/webinars/ WebEx], různých webových stránek nabízejících webináře je ale oproti našemu trhu znatelně víc. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CLAY, Cynthia. Great webinars: how to create interactive learning that is captivating, informative and fun. San Francisco, CA: Pfeiffer, 2012. ISBN 11-182-0544-8.&lt;br /&gt;
* ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xix, 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602]&lt;br /&gt;
* [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]&lt;br /&gt;
* [http://www.webex.com/webinars/ WebEx]&lt;br /&gt;
* [http://%5Bhttp://webinare.cz/o-webinarich.aspx%5D Webináře]&lt;br /&gt;
*[http://www.videolektor.cz/co-je-webinar Videolektor]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Webcast]]&lt;br /&gt;
*[[E-learning]]&lt;br /&gt;
*[[Učení]]&lt;br /&gt;
*[[Motivace]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Webinář, celoživotní vzdělávání, self-help, online výuka &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=31343</id>
		<title>Harlan Cleveland</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Harlan_Cleveland&amp;diff=31343"/>
		<updated>2016-02-04T15:15:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: Založena nová stránka s textem „ Harlan Cleveland (19. ledna 1918 – 30. května 2008) byl významný americký diplomat, autor mnoha knih o veřejné politice, ambasador NATO a zakladat…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland (19. ledna 1918 – 30. května 2008) byl významný americký diplomat, autor mnoha knih o veřejné politice, ambasador NATO a zakladatel Humphrey Institute of Public Affairs na University of Minnesota. Předpověděl důsledky informační revoluce a předpověděl příchod informačních pracovníků na globální trh.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland jako dítě studoval ve Švýcarsku kde se naučil plynně francouzsky. V roce 1934 dokončil Phillips Academy Andover ve státě Massachusetts , roku 1938 vystudoval Princeton University a poté díky Rhodesově stipendiu studoval na Oxford University. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práce==&lt;br /&gt;
Harlan Cleveland je považován za moderního renesančního muže, jelikož za celý svůj život uspěl hned v několika oblastech. Poté, co sloužil jako ekonomický specialista za druhé světové války ve Washingtonu DC, pracoval pro United Nations v Itálii a Číně. Později se stal editorem a přispěvatelem novin The Reporter a děkanem na Syracuse University’s Maxwell School. V šedesátých letech sloužil jako newyorkský delegát v Democratic National Convention a stál tak u jmenování Johna Kennedyho prezidentem, který jej později jmenoval do funkce Assistant Secretary of State for International Organization Affairs a později byl i americkým ambasadorem NATO. Následně se stal děkanem University of Hawaii a také zakládajícím děkanem Hubert H. Humprey’s Institute of Public Affairs at the Univeristy of Minnesota. Během těchto funkcí byl dopisovatelem pro The Futurist a roku 1989 byl zvolen do World Future Society’s Board of Directors. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
===Monografie===&lt;br /&gt;
*The Obligations of Power: American Diplomacy in the Search for Peace (1953)&lt;br /&gt;
*The Promise of World Tensions (1961)&lt;br /&gt;
*NATO: the transatlantic bargain (1970)&lt;br /&gt;
*The future executive: A guide for tomorrow's managers (1972)&lt;br /&gt;
*The Growing Dimension of Security (1977)&lt;br /&gt;
*The Third Try at World Order (1977)&lt;br /&gt;
*The Overseas Americans (1980)&lt;br /&gt;
*The Management of Sustainable Growth (1981)&lt;br /&gt;
*Industry Vitalization: Toward a National Industrial Policy (1982)&lt;br /&gt;
*The Knowledge Executive: Leadership in an Information Age (1985) – v této knize předpokládá, že informační revoluce bude znamenat znemožnění vůdcům a tzv. odborníkům hromadit informace, předpovídal, že spíše než aby informace vytékaly ze zavedených, budou vyvěrat ze zdrojů stále nových&lt;br /&gt;
*The Global Commons (1990)&lt;br /&gt;
*The New Business of Business (1993)&lt;br /&gt;
*Birth of a New World (1993)&lt;br /&gt;
*The United Nations: Policy and financing alternatives : innovative proposals by visionary leaders (1995)&lt;br /&gt;
*Nobody in Charge: Essays on the Future of Leadership (2002)&lt;br /&gt;
A Time for Choices (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články===&lt;br /&gt;
*The Pretty Americans (1959)&lt;br /&gt;
*The Road Around Stalemate (1961) &lt;br /&gt;
*The UN in the Congo: Three Questions (1963)&lt;br /&gt;
*Crisis Diplomacy (1963)&lt;br /&gt;
*THE REAL DETERRENT (1967)&lt;br /&gt;
*NATO after the Invasion (1969)&lt;br /&gt;
*WE TOOK OUR EYE OFF THE BALL (1975)&lt;br /&gt;
*The Get-It-Together Profession (1979)&lt;br /&gt;
*Triple Collision of Modernization (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries: The Neglected Victims of the Energy Crisis (1980)&lt;br /&gt;
*Energy Futures of Developing Countries (1980)&lt;br /&gt;
*GLOBAL RISKS AND THE NEED FOR EDUCATED INTUITION (1981)&lt;br /&gt;
*Information as a resource (Occasional papers / Global Perspectives in Education) (1983)&lt;br /&gt;
*Birthday of a New World: The Future of International Governance (1992)&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland#cite_note-Minn-3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úspěchy==&lt;br /&gt;
*Byl uznán jako všeobecně vzdělaný&lt;br /&gt;
*Swiss Prix de Talloires&lt;br /&gt;
*U.S. Presidential Medal of Freedom (Americká prezidentská medaile svobody)&lt;br /&gt;
*Princeton University's Woodrow Wilson Award &lt;br /&gt;
*Peace Corps' Leader for Peace Award&lt;br /&gt;
*Celkem získal 22 čestných uznání a vědeckých hodností&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.minnpost.com/community-voices/2008/06/students-memory-harlan-cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://www.sourcewatch.org/index.php/Harlan_B._Cleveland Sourcewatch]&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Harlan_Cleveland Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://www.wfs.org/May-June%20files/Cleveland1.htm The Futurist]&lt;br /&gt;
*[http://www.nytimes.com/2008/06/13/us/13cleveland.html?_r=1 NY Times]&lt;br /&gt;
*[http://www.hawaii.edu/news/article.php?aId=2348 University of Hawaii]&lt;br /&gt;
*[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/06/05/AR2008060503520.html Washington Post]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Harlan_Cleveland#cite_note-Wash-0 Wikiknihovna]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=31342</id>
		<title>Christine L. Borgman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=31342"/>
		<updated>2016-02-04T14:48:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Christine L. Borgman (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of California, Los Angeles. Ve svém oboru vydala přes 200 publikací zabývajících se problematikou informačních studií, [[Informatika|informatiky]] a [[komunikace]]. &amp;lt;ref&amp;gt;http://christineborgman.info/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Christine L. Borgman nejprve získala titul B. A. z matematiky na Michigan State University, poté M.L.S. (Master of Library Science) z knihovnictví na University of Pittsburgh a nakonec PhD. z komunikace na Stanford University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti hostovala na Oxford University,  Loughborough University, Eötvös Loránd University a také na ekonomické univerzitě v Budapešti. Byla odbornicí v Rockefellerově studijní nadaci a je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumy==&lt;br /&gt;
Zabývá se především vztahy mezi počítači a uživateli a jejich vzájemnému ovlivnění, vyhledávání a využívání získaných informací, vědecké komunikaci a [[Bibliometrie|bibliometrii]]. Od devadesátých let se tato témata postupně přeměnila ve výzkum dat a jejich praktickým využitím, vysvětlující jak všechny pozorování a další informace přecházejí v data, jak se tyto praktiky individuálně mění a to jak v úrovni osobní, tak disciplinární (oborové) a také, jak tato zjištění mohou být uplatněna pro zisk a sbírání dat, jejich zpracování, uložení a archivaci a využití. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech se začala věnovat problematice online [[Databáze|databází]] v knihovních systémech a při jejím působení na University of Ohio, která spolupracovala s Dallas Public Library, se podílela na vytvoření úplně první digitální knihovnické databáze. Tyto první databáze imitovaly lístkové katalogy, jež měly nahradit.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Online_public_access_catalog&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je Christine L. Borgman zaměřena na dvě oblasti a to na empirický výzkum na vytváření, správu a používání vědeckých dat. Druhá oblast výzkumu je zaměřena na kyberinfrastrukturu a e-vědy, roli digitálních dat, vědeckou komunikaci a publikování. Také se zabývá politickými otázkami pro publikování a data, porovnáváním zdrojů z různých vědeckých disciplín.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman#cite_note-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další aktivity==&lt;br /&gt;
Je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, také je členkou American Association for the Advancement of Science. Je členkou představenstva Electronic Privacy Information Center, spolupředsedkyní skupiny CONDATA-ISTI Task Group.&amp;lt;ref&amp;gt;http://christineborgman.info/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
===Knihy===&lt;br /&gt;
*2015 - Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World&lt;br /&gt;
*2007 - Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet&lt;br /&gt;
*2005 - Signposts in Cyberspace: The Domain Name System and Internet Navigation&lt;br /&gt;
*2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World&lt;br /&gt;
*1988 - ASIS '88: Proceedings of the 51st American Society for Information Science Annual Meeting&lt;br /&gt;
*1990 - Scholarly Communication and Bibliometrics&lt;br /&gt;
*1984 - Effective Online Searching: A Basic Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články (od roku 2010 do 2015)===&lt;br /&gt;
*2015 - An introduction to the joint principles for data citation	&lt;br /&gt;
*2015 - DOE Advanced Scientific Computing Advisory Committee (ASCAC) Subcommittee Report on Scientific and Technical Information&lt;br /&gt;
*2015 - Data, Metadata, and Ted&lt;br /&gt;
*2015 - Exploring Openness in Data and Science: What is “Open,” to Whom, When, and Why?	&lt;br /&gt;
*2015 - If Data Sharing is the Answer, What is the Question?&lt;br /&gt;
*2015 - Knowledge Infrastructures in Science: Data, Diversity, and Digital Libraries&lt;br /&gt;
*2015 - Who Uses the Digital Data Archive? An Exploratory Study of DANS&lt;br /&gt;
*2014 - 10 Simple Rules for the Care and Feeding of Scientific Data&lt;br /&gt;
*2014 - Data, Scholarship, and the eHumanities&lt;br /&gt;
*2014 - Ship Space to Database: Scientific and Social Motivations for a Database to Support Deep Subseafloor Biosphere Research	&lt;br /&gt;
*2014 - The Ups and Downs of Knowledge Infrastructures in Science: Implications for Data Management&lt;br /&gt;
*2014 - We’re Working on It: Transferring the Sloan Digital Sky Survey from Laboratory to Library&lt;br /&gt;
*2013 - Amsterdam Manifesto on Data Citation Principles	&lt;br /&gt;
*2013 - If We Share Data, Will Anyone Use Them? Data Sharing and Reuse in the Long Tail of Science and Technology&lt;br /&gt;
*2013 - Knowledge Infrastructures: Intellectual Frameworks and Research Challenges&lt;br /&gt;
*2013 - The Conundrum of Sharing Research Data)&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and inquiry: A new point of view on data curation&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and scientific inquiry: Two case studies of data practices&lt;br /&gt;
*2012 - The Conundrum of Sharing Research Data&lt;br /&gt;
*2012 - Unearthing the infrastructure: Humans and sensors in field-based scientific research&lt;br /&gt;
*2012 - Who’s got the data? Interdependencies in Science and Technology Collaborations&lt;br /&gt;
*2011 - How Institutional Factors Influence the Creation of Scientific Metadata&lt;br /&gt;
*2011 - Is data to knowledge as the wasp is to the fig tree? Reconsidering Licklider’s Intergalactic Network in the days of data deluge&lt;br /&gt;
*2011 - Researchers' information uses in a digital world: The big picture&lt;br /&gt;
*2011 - Science friction: Data, metadata, and collaboration&lt;br /&gt;
*2011 - When use cases are not useful: Data practices, astronomy, and digital libraries&lt;br /&gt;
*2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?&lt;br /&gt;
*2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince&lt;br /&gt;
*2010 – Curators to the stars &lt;br /&gt;
*2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web &lt;br /&gt;
*2010 – The data conservancy: Science – driven information science &amp;lt;ref&amp;gt;http://works.bepress.com/borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyznamenání==&lt;br /&gt;
Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro informační vědu a technologie ocenění „Nejlepší kniha o informační vědě“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuání produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman Christine L. Borgman Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman#cite_note-1 Christine L. Borgman Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
*[http://christineborgman.info/about/ Oficiální web Christine L. Borgman]&lt;br /&gt;
*[http://works.bepress.com/borgman/ Dílo Christine L. Borgman na bepress.com]&lt;br /&gt;
*[https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/ Profil Christine L. Borgman na webu UCLA]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=31341</id>
		<title>Christine L. Borgman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&amp;diff=31341"/>
		<updated>2016-02-04T14:48:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: Založena nová stránka s textem „=Christine L. Borgman=  Christine L. Borgman (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of Cal…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Christine L. Borgman=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Christine L. Borgman (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of California, Los Angeles. Ve svém oboru vydala přes 200 publikací zabývajících se problematikou informačních studií, [[Informatika|informatiky]] a [[komunikace]]. &amp;lt;ref&amp;gt;http://christineborgman.info/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
Christine L. Borgman nejprve získala titul B. A. z matematiky na Michigan State University, poté M.L.S. (Master of Library Science) z knihovnictví na University of Pittsburgh a nakonec PhD. z komunikace na Stanford University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V minulosti hostovala na Oxford University,  Loughborough University, Eötvös Loránd University a také na ekonomické univerzitě v Budapešti. Byla odbornicí v Rockefellerově studijní nadaci a je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumy==&lt;br /&gt;
Zabývá se především vztahy mezi počítači a uživateli a jejich vzájemnému ovlivnění, vyhledávání a využívání získaných informací, vědecké komunikaci a [[Bibliometrie|bibliometrii]]. Od devadesátých let se tato témata postupně přeměnila ve výzkum dat a jejich praktickým využitím, vysvětlující jak všechny pozorování a další informace přecházejí v data, jak se tyto praktiky individuálně mění a to jak v úrovni osobní, tak disciplinární (oborové) a také, jak tato zjištění mohou být uplatněna pro zisk a sbírání dat, jejich zpracování, uložení a archivaci a využití. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech se začala věnovat problematice online [[Databáze|databází]] v knihovních systémech a při jejím působení na University of Ohio, která spolupracovala s Dallas Public Library, se podílela na vytvoření úplně první digitální knihovnické databáze. Tyto první databáze imitovaly lístkové katalogy, jež měly nahradit.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Online_public_access_catalog&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je Christine L. Borgman zaměřena na dvě oblasti a to na empirický výzkum na vytváření, správu a používání vědeckých dat. Druhá oblast výzkumu je zaměřena na kyberinfrastrukturu a e-vědy, roli digitálních dat, vědeckou komunikaci a publikování. Také se zabývá politickými otázkami pro publikování a data, porovnáváním zdrojů z různých vědeckých disciplín.&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman#cite_note-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další aktivity==&lt;br /&gt;
Je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, také je členkou American Association for the Advancement of Science. Je členkou představenstva Electronic Privacy Information Center, spolupředsedkyní skupiny CONDATA-ISTI Task Group.&amp;lt;ref&amp;gt;http://christineborgman.info/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
===Knihy===&lt;br /&gt;
*2015 - Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World&lt;br /&gt;
*2007 - Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet&lt;br /&gt;
*2005 - Signposts in Cyberspace: The Domain Name System and Internet Navigation&lt;br /&gt;
*2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World&lt;br /&gt;
*1988 - ASIS '88: Proceedings of the 51st American Society for Information Science Annual Meeting&lt;br /&gt;
*1990 - Scholarly Communication and Bibliometrics&lt;br /&gt;
*1984 - Effective Online Searching: A Basic Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Články (od roku 2010 do 2015)===&lt;br /&gt;
*2015 - An introduction to the joint principles for data citation	&lt;br /&gt;
*2015 - DOE Advanced Scientific Computing Advisory Committee (ASCAC) Subcommittee Report on Scientific and Technical Information&lt;br /&gt;
*2015 - Data, Metadata, and Ted&lt;br /&gt;
*2015 - Exploring Openness in Data and Science: What is “Open,” to Whom, When, and Why?	&lt;br /&gt;
*2015 - If Data Sharing is the Answer, What is the Question?&lt;br /&gt;
*2015 - Knowledge Infrastructures in Science: Data, Diversity, and Digital Libraries&lt;br /&gt;
*2015 - Who Uses the Digital Data Archive? An Exploratory Study of DANS&lt;br /&gt;
*2014 - 10 Simple Rules for the Care and Feeding of Scientific Data&lt;br /&gt;
*2014 - Data, Scholarship, and the eHumanities&lt;br /&gt;
*2014 - Ship Space to Database: Scientific and Social Motivations for a Database to Support Deep Subseafloor Biosphere Research	&lt;br /&gt;
*2014 - The Ups and Downs of Knowledge Infrastructures in Science: Implications for Data Management&lt;br /&gt;
*2014 - We’re Working on It: Transferring the Sloan Digital Sky Survey from Laboratory to Library&lt;br /&gt;
*2013 - Amsterdam Manifesto on Data Citation Principles	&lt;br /&gt;
*2013 - If We Share Data, Will Anyone Use Them? Data Sharing and Reuse in the Long Tail of Science and Technology&lt;br /&gt;
*2013 - Knowledge Infrastructures: Intellectual Frameworks and Research Challenges&lt;br /&gt;
*2013 - The Conundrum of Sharing Research Data)&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and inquiry: A new point of view on data curation&lt;br /&gt;
*2012 - Data, data use, and scientific inquiry: Two case studies of data practices&lt;br /&gt;
*2012 - The Conundrum of Sharing Research Data&lt;br /&gt;
*2012 - Unearthing the infrastructure: Humans and sensors in field-based scientific research&lt;br /&gt;
*2012 - Who’s got the data? Interdependencies in Science and Technology Collaborations&lt;br /&gt;
*2011 - How Institutional Factors Influence the Creation of Scientific Metadata&lt;br /&gt;
*2011 - Is data to knowledge as the wasp is to the fig tree? Reconsidering Licklider’s Intergalactic Network in the days of data deluge&lt;br /&gt;
*2011 - Researchers' information uses in a digital world: The big picture&lt;br /&gt;
*2011 - Science friction: Data, metadata, and collaboration&lt;br /&gt;
*2011 - When use cases are not useful: Data practices, astronomy, and digital libraries&lt;br /&gt;
*2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?&lt;br /&gt;
*2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince&lt;br /&gt;
*2010 – Curators to the stars &lt;br /&gt;
*2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web &lt;br /&gt;
*2010 – The data conservancy: Science – driven information science &amp;lt;ref&amp;gt;http://works.bepress.com/borgman/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyznamenání==&lt;br /&gt;
Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro informační vědu a technologie ocenění „Nejlepší kniha o informační vědě“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuání produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman Christine L. Borgman Wikipedia]&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman#cite_note-1 Christine L. Borgman Wikiknihovna]&lt;br /&gt;
*[http://christineborgman.info/about/ Oficiální web Christine L. Borgman]&lt;br /&gt;
*[http://works.bepress.com/borgman/ Dílo Christine L. Borgman na bepress.com]&lt;br /&gt;
*[https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/ Profil Christine L. Borgman na webu UCLA]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dialog&amp;diff=29013</id>
		<title>Dialog</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dialog&amp;diff=29013"/>
		<updated>2016-01-08T20:30:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dialog (z řeckého dialogos – rozhovor, rozmluva)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dialog&amp;amp;typ_hledani=prefix&amp;lt;/ref&amp;gt; je základní formou mezilidské komunikace. Většinou se jedná o rozhovor dvou nebo více osob, který vede k výměně informací. Jeho literární forma je používána v divadle nebo románech. Jeho protikladem je [[monolog]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Role v dialogu==&lt;br /&gt;
Dialog vedou mezi sebou minimálně dva účastníci. Střídají se v aktivní komunikační roli mluvčího a pasivní roli posluchače, kdy mluvčí hovoří a posluchač nebo posluchači naslouchají. Za dialog se dá považovat [[komunikace]], kdy se účastníci alespoň jednou vystřídají v obou komunikačních rolích. Většinou se ale jedná o sérii promluv účastníků, kteří se při spontánním rozhovoru mezi dvěma osobami střídají pravidelně. Při větším počtu komunikujících je střídání rolí složitější, někdy dochází i ke křížení více dialogů zároveň.&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 13&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Cíle a komunikační záměry dialogů ==&lt;br /&gt;
Účastníci vstupují do dialogu se stanoveným nebo alespoň promyšleným cílem, kterého chtějí v rozhovoru dosáhnout. V každé replice proto uplatňují své záměry, pozměňují je, reagují na záměry komunikačního partnera, aby svého cíle dosáhli. Mnohé repliky slouží k zapůsobení (manipulaci) na partnera (sliby, nabídky, návrhy), upozornění, vnucení nebo i přikázání a zákazu, které mohou vést až k odmítání nebo výhružkám. Záměrem může být také posluchače žádat, prosit nebo informovat.&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typologie dialogů==&lt;br /&gt;
=== Typy dialogů podle jejich charakteristických vlastností===&lt;br /&gt;
*Počet účastníků – Je to jeden z nejdůležitějších rysů rozhovoru, má velký vliv na jeho průběh a dynamiku ve střídání se v řeči.&lt;br /&gt;
*Řízený dialog – Je vědomě usměrňován jeho průběh i trvání, které jeden z účastníků (většinou) určuje podle připraveného plánu.&lt;br /&gt;
*Spontánní dialog – Jsou to přirozeně vzniklé rozhovory, většinou mezi blízkými osobami, které plynou volně, nejsou omezovány, účastníci reagují uvolněně a přirozeně.&lt;br /&gt;
*Bezprostřední [[komunikace]] – jde o komunikaci, kdy jsou účastníci ve vizuálním kontaktu a hovoří spolu přímo.&lt;br /&gt;
*Zprostředkovaná [[komunikace]] – komunikující se dorozumívají pomocí techniky (např. telefon), nejsou spolu ve vizuálním kontaktu, a proto je od posluchače žádoucí, aby během hovoru průběžně reagoval (např.: souhlasné mručení, přitakání) na mluvčího, který nemůže sledovat [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]] posluchače.&lt;br /&gt;
*Doprovodná [[komunikace]] – Je spojena s nějakou činností nebo pracovními úkony, může mít povahu pokynu nebo pouze náhodné myšlenky sdělované ostatním účastníkům komunikace.&lt;br /&gt;
*Soukromý dialog – Odehrává se v soukromí, je důvěrná, volba slov si řídí vztahem k partnerovi.&lt;br /&gt;
*Veřejný dialog – Většinou je to oficiální rozhovor (může být i neoficiální), který se nemusí nutně odehrávat na veřejnosti, ale přesahuje soukromou sféru.&lt;br /&gt;
*[[Sociální role]] a pozice – Každý účastník komunikace má v běžném životě různé role (např.: rodič, zaměstnanec, člen klubu), které mu přikazují určitý způsob chování, ze které by neměl vybočit, protože to může vyvolat různá nedorozumění.&lt;br /&gt;
*Osobnost mluvčích – Je jednou z nejdůležitějších složek komunikace, celý proces je ovlivněn zejména [[temperament|temperamentem]] účastníků, jejich [[charakter|charakterem]], vzděláním nebo osobními názory, které mohou posunout celý dialog úplně jiným směrem.&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 53-59&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Typy dialogů podle situací===&lt;br /&gt;
*Mimopracovní rozhovory – Jsou to většinou rodinné rozhovory, které se odehrávají v běžných domácích situacích (např.: rodinná večeře, řešení problému v domácnosti), přátelské rozhovory se známými nebo náhodné rozhovory navázané z potřeby kontaktu nebo společenské nutnosti. &lt;br /&gt;
*Pracovní rozhovory – Jedná se vždy o profesní rozhovory, které nemusí být nutně formální a oficiální, míra neformálnosti záleží především na sociálním postavení.&lt;br /&gt;
*Rozhovory při poskytování služeb – Mívají ustálená pravidla, zdvořilostní prvky i průběh (např. nákup)&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 59-61&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdvořilostní prostředky v dialogu==&lt;br /&gt;
Míra zdvořilosti v rozhovoru se převážně odvíjí od vztahu mezi komunikujícími, jejich respektu k druhým a realizuje se jí společenský styk. Nejvíce zdvořilost ovlivňují vnější okolnosti, osobní charakteristika komunikujících (např.: věk, sociální postavení, osobnost). Vysoká zdvořilost způsobuje, že účastníkům konverzace připadá jako pozitivní, nebo v případě ironie získává konverzace negativní konotaci. &amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 80&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
*Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Dialog [online]. c2014 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dialog&amp;amp;oldid=11884468&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Wikipedia: The Free Encyclopedia: Dialogue [online]. c2014 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW:&amp;lt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dialogue&amp;gt;&lt;br /&gt;
*ABZ.cz: slovník cizích slov: Dialog [online]. c2014 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW:http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dialog&amp;amp;typ_hledani=prefix&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
MÜLLEROVÁ, Olga. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly o dialogu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Pansofia, 1994, 94 s.&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
dialog, konverzace, rozhovor&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dialog&amp;diff=29012</id>
		<title>Dialog</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dialog&amp;diff=29012"/>
		<updated>2016-01-08T20:28:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: Založena nová stránka s textem „=Dialog= Dialog (z řeckého dialogos – rozhovor, rozmluva)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dialog&amp;amp;typ_hle…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Dialog=&lt;br /&gt;
Dialog (z řeckého dialogos – rozhovor, rozmluva)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dialog&amp;amp;typ_hledani=prefix&amp;lt;/ref&amp;gt; je základní formou mezilidské komunikace. Většinou se jedná o rozhovor dvou nebo více osob, který vede k výměně informací. Jeho literární forma je používána v divadle nebo románech. Jeho protikladem je [[monolog]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Role v dialogu==&lt;br /&gt;
Dialog vedou mezi sebou minimálně dva účastníci. Střídají se v aktivní komunikační roli mluvčího a pasivní roli posluchače, kdy mluvčí hovoří a posluchač nebo posluchači naslouchají. Za dialog se dá považovat [[komunikace]], kdy se účastníci alespoň jednou vystřídají v obou komunikačních rolích. Většinou se ale jedná o sérii promluv účastníků, kteří se při spontánním rozhovoru mezi dvěma osobami střídají pravidelně. Při větším počtu komunikujících je střídání rolí složitější, někdy dochází i ke křížení více dialogů zároveň.&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 13&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Cíle a komunikační záměry dialogů ==&lt;br /&gt;
Účastníci vstupují do dialogu se stanoveným nebo alespoň promyšleným cílem, kterého chtějí v rozhovoru dosáhnout. V každé replice proto uplatňují své záměry, pozměňují je, reagují na záměry komunikačního partnera, aby svého cíle dosáhli. Mnohé repliky slouží k zapůsobení (manipulaci) na partnera (sliby, nabídky, návrhy), upozornění, vnucení nebo i přikázání a zákazu, které mohou vést až k odmítání nebo výhružkám. Záměrem může být také posluchače žádat, prosit nebo informovat.&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 45&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Typologie dialogů==&lt;br /&gt;
=== Typy dialogů podle jejich charakteristických vlastností===&lt;br /&gt;
*Počet účastníků – Je to jeden z nejdůležitějších rysů rozhovoru, má velký vliv na jeho průběh a dynamiku ve střídání se v řeči.&lt;br /&gt;
*Řízený dialog – Je vědomě usměrňován jeho průběh i trvání, které jeden z účastníků (většinou) určuje podle připraveného plánu.&lt;br /&gt;
*Spontánní dialog – Jsou to přirozeně vzniklé rozhovory, většinou mezi blízkými osobami, které plynou volně, nejsou omezovány, účastníci reagují uvolněně a přirozeně.&lt;br /&gt;
*Bezprostřední [[komunikace]] – jde o komunikaci, kdy jsou účastníci ve vizuálním kontaktu a hovoří spolu přímo.&lt;br /&gt;
*Zprostředkovaná [[komunikace]] – komunikující se dorozumívají pomocí techniky (např. telefon), nejsou spolu ve vizuálním kontaktu, a proto je od posluchače žádoucí, aby během hovoru průběžně reagoval (např.: souhlasné mručení, přitakání) na mluvčího, který nemůže sledovat [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]] posluchače.&lt;br /&gt;
*Doprovodná [[komunikace]] – Je spojena s nějakou činností nebo pracovními úkony, může mít povahu pokynu nebo pouze náhodné myšlenky sdělované ostatním účastníkům komunikace.&lt;br /&gt;
*Soukromý dialog – Odehrává se v soukromí, je důvěrná, volba slov si řídí vztahem k partnerovi.&lt;br /&gt;
*Veřejný dialog – Většinou je to oficiální rozhovor (může být i neoficiální), který se nemusí nutně odehrávat na veřejnosti, ale přesahuje soukromou sféru.&lt;br /&gt;
*[[Sociální role]] a pozice – Každý účastník komunikace má v běžném životě různé role (např.: rodič, zaměstnanec, člen klubu), které mu přikazují určitý způsob chování, ze které by neměl vybočit, protože to může vyvolat různá nedorozumění.&lt;br /&gt;
*Osobnost mluvčích – Je jednou z nejdůležitějších složek komunikace, celý proces je ovlivněn zejména [[temperament|temperamentem]] účastníků, jejich [[charakter|charakterem]], vzděláním nebo osobními názory, které mohou posunout celý dialog úplně jiným směrem.&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 53-59&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Typy dialogů podle situací===&lt;br /&gt;
*Mimopracovní rozhovory – Jsou to většinou rodinné rozhovory, které se odehrávají v běžných domácích situacích (např.: rodinná večeře, řešení problému v domácnosti), přátelské rozhovory se známými nebo náhodné rozhovory navázané z potřeby kontaktu nebo společenské nutnosti. &lt;br /&gt;
*Pracovní rozhovory – Jedná se vždy o profesní rozhovory, které nemusí být nutně formální a oficiální, míra neformálnosti záleží především na sociálním postavení.&lt;br /&gt;
*Rozhovory při poskytování služeb – Mívají ustálená pravidla, zdvořilostní prvky i průběh (např. nákup)&amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 59-61&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdvořilostní prostředky v dialogu==&lt;br /&gt;
Míra zdvořilosti v rozhovoru se převážně odvíjí od vztahu mezi komunikujícími, jejich respektu k druhým a realizuje se jí společenský styk. Nejvíce zdvořilost ovlivňují vnější okolnosti, osobní charakteristika komunikujících (např.: věk, sociální postavení, osobnost). Vysoká zdvořilost způsobuje, že účastníkům konverzace připadá jako pozitivní, nebo v případě ironie získává konverzace negativní konotaci. &amp;lt;ref&amp;gt;MÜLLEROVÁ, Olga. Kapitoly o dialogu. str. 80&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
*Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Dialog [online]. c2014 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dialog&amp;amp;oldid=11884468&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Wikipedia: The Free Encyclopedia: Dialogue [online]. c2014 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW:&amp;lt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dialogue&amp;gt;&lt;br /&gt;
*ABZ.cz: slovník cizích slov: Dialog [online]. c2014 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW:http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dialog&amp;amp;typ_hledani=prefix&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
MÜLLEROVÁ, Olga. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly o dialogu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Pansofia, 1994, 94 s.&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
dialog, konverzace, rozhovor&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=27329</id>
		<title>Webinář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&amp;diff=27329"/>
		<updated>2015-12-20T11:07:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webinář''' je druh online [[komunikace]], ve které se spojuje skupina zájemců s lektorem v reálném čase bez nutnosti sdílení prostoru za pomoci [[internet|internetového]] připojení. Tento druh komunikace slouží především jako nástroj celoživotního vzdělávání a osobního i profesního růstu.&amp;lt;ref&amp;gt;Web conferencing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_conferencing#cite_note-wbAssign-22&amp;lt;/ref&amp;gt;Jednotlivé webináře se soustředí na jedno vymezené téma, které do hloubky rozvedou a narozdíl od [[Webcast|webcastů]], mají jedinečnou možnost okamžité zpětné vazby skrze chat nebo mikrofon. Efektivní webináře trvají zpravidla přibližně jednu až dvě hodiny, v závislosti na tom, jak složité téma si lektor pro zájemce připraví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo webinář vzniklo spojením slov web a seminář. Jako první si slovo nechal registrovat pod [[Ochranné známky|ochrannou známkou]] roku 1998 Eric R. Korb.&amp;lt;ref&amp;gt;KORB, Eric R. INTERCALL, INC. WEBINAR [patent]. Spojené státy americké. 2342313, US 75478683. Uděleno 04/18/2000. Zapsáno 05/04/1998. Dostupné z: http://assignments.uspto.gov/assignments/q?db=tm&amp;amp;sno=75478683&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře vznikly díky zvyšující se úrovni technologie dostupné široké veřejnosti, jako například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Internet v domácnostech&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Streaming]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Videohovory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webináře tak mohly reagovat na potřeby „lidí 21. století“, u kterých se postupně vyvíjí jiný přístup k učení a práci.&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; Klade se důraz na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Týmovou spolupráci&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Využívání Internetu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Multitasking&lt;br /&gt;
===Registrace do webináře===&lt;br /&gt;
* Vyplnění přihlašovacího formuláře (někdy je nutné mít registraci na daném webu)&lt;br /&gt;
* Obdržení [[e-mail|e-mailu]] s jednoduchým návodem k přihlášení&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je webinář a jak se jej zúčastnit | Videolektor.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Videolektor s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://www.videolektor.cz/co-je-webinar&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Postup registrace na webinář&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/postup-registrace.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Průběh webináře===&lt;br /&gt;
* Webináře jsou realizovány přes v podstatě jakékoli běžné [[internet|internetové]] prohlížeče&lt;br /&gt;
* V průběhu webináře účastníci vidí lektora na monitoru a souběžně mohou vidět připravenou prezentaci, různé dokumenty, slyší výklad, mohou sdílet materiály nebo se dotazovat (přes chat nebo mikrofon) &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Průběh webináře na portálu Webináře.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prubeh-webinare.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Přínos webinářů ===&lt;br /&gt;
* Nezávislost na místě, nemusí se nikam cestovat&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vysoká motivace zájemců&lt;br /&gt;
* Levná a efektivní metoda seberealizace&lt;br /&gt;
* Většina lidí se učí vizuální metodou&amp;lt;ref&amp;gt;MAYORGA, Eduardo P., Ana G. PALIS a Jesica G. BEKERMAN. Webinar software: A tool for developing more effective lectures (online or in-person). Middle East African Journal of Ophthalmology [online]. 2014, vol. 21, issue 2, s. 123- [cit. 2015-01-18]. DOI: 10.4103/0974-9233.129756. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Zájemci mají přístup k nahrávkám webinářů&amp;lt;ref&amp;gt;NEPUSTILOVÁ, Radka. Videozáznamy: Vzdělávací videozáznamy z webinářů, online konferencí a online školení. Webináře: online semináře [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.webinare.cz/videozaznamy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelsky přívětivé rozhraní]] bez nutnosti cokoliv stahovat&lt;br /&gt;
* Interaktivita ([[komunikace]] probíhá oběma směry a různými formami)&lt;br /&gt;
* Nezávislost na fyzickém a duševním stavu (fyzické postižení, nemoc, sociofobie, apod.)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - přínosy a úspory pro účastníky&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-ucastniky.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Snížení nákladů za cestovné a pronájem místa konání semináře &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Webináře - Přínosy a úspory pro lektory a zaměstnavatele&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/prinosy-a-uspory-pro-lektory-a-zamestnavatele.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nevýhody webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře kladou vysoké nároky na lektora:  &lt;br /&gt;
* Musí umět výborně prezentovat své téma  &lt;br /&gt;
* Příprava mu zabere víc času než u [[Webcast|webcastu]]&lt;br /&gt;
* Občasné technické závady &lt;br /&gt;
* Pevně daný čas nemusí zájemcům vždy vyhovovat, obzvlášť u mezinárodních webinářů, kde do hry vstupují časová pásma&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Ne všechny webináře jsou zdarma&lt;br /&gt;
* Nároky na vhodný [[hardware]] a [[software]] a dostatečné připojení k [[internet|internetu]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Požadavky na hardware software pro pořádání webináře&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Moravská Ostrava: Idealine Solutions s.r.o, 2015 [cit. 2015-12-20]. Dostupné z: http://webinare.cz/o-webinarich/pozadavky-na-hardware-a-software.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Budoucnost webinářů ===&lt;br /&gt;
Webináře se budou v budoucnu nejspíše dále soustředit na vylepšení technického aspektu:&lt;br /&gt;
* Snížení [[lag|lagů]] při přenosu hlasu&lt;br /&gt;
* Vylepšování uživatelských rozhraní pro snadnější registraci a přístup k webinářům&lt;br /&gt;
* Přizpůsovat webináře pro nové platformy jakými jsou tablety, smartphony apod.&lt;br /&gt;
* Svačinové přednášky (anglicky ''Snack-learning'') kraťoučké mini-webináře podporující látku hlavního webináře.&amp;lt;ref&amp;gt;COIFFE, Dorothea J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp;amp; Management Section [online]. 2012, roč. 9, č. 1, s. 37-48 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kde hledat webináře ===&lt;br /&gt;
V českém prostředí nabízí kvalitní webináře například webové stránky [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602] a [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]. Zaměstnavatelé, kteří webinářů využívají nasměrují zájemce přímo k jejich firemnímu poskytovateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze zahraničních stránek nabízí webináře například [http://www.webex.com/webinars/ WebEx], různých webových stránek nabízejících webináře je ale oproti našemu trhu znatelně víc. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* CLAY, Cynthia. Great webinars: how to create interactive learning that is captivating, informative and fun. San Francisco, CA: Pfeiffer, 2012. ISBN 11-182-0544-8.&lt;br /&gt;
* ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xix, 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.system602.cz/cs/aktualni-nabidka-webinaru system602]&lt;br /&gt;
* [http://www.webinare.cz/ webináře.cz]&lt;br /&gt;
* [http://www.webex.com/webinars/ WebEx]&lt;br /&gt;
* [http://%5Bhttp://webinare.cz/o-webinarich.aspx%5D Webináře]&lt;br /&gt;
*[http://www.videolektor.cz/co-je-webinar Videolektor]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Webcast]]&lt;br /&gt;
*[[E-learning]]&lt;br /&gt;
*[[Učení]]&lt;br /&gt;
*[[Motivace]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Webinář, celoživotní vzdělávání, self-help, online výuka &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=25481</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=25481"/>
		<updated>2015-11-26T08:27:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Frederick Wilfrid Lancaster; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey; Calvin Northrup Mooers;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; Alan Pritchard; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| Thomas J. Watson&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[psychofyziologický jev]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[]] || [[]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] || ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[David Eliss]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=25265</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=25265"/>
		<updated>2015-11-24T20:41:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby; James R. Beniger; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Harlan Cleveland; Frederick Wilfrid Lancaster; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey; Calvin Northrup Mooers;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| Thomas J. Watson&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[]] || [[]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] || ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[David Eliss]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24710</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24710"/>
		<updated>2015-11-13T12:50:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby;  David Bawden; James R. Beniger; Karl Ludwig von Bertalanffy; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Robert Sabert Casey; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Ruth M. Davis; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; David Ellis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Emanuel Goldberg; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Frederick Wilfrid Lancaster; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Hans Peter Luhn; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;  Alexander Ivanovich Mikhailov; Calvin Northrup Mooers; Bonnie Nardi;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Lyn Robinson; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Diane H. Sonnenwald; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| || [[John Vincent Atanasoff]] |||| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald]]||Claude Shannon &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||[[ Christine L. Borgman]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elfreda_Chatmann&amp;diff=24235</id>
		<title>Elfreda Chatmann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elfreda_Chatmann&amp;diff=24235"/>
		<updated>2015-11-03T15:43:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: Založena nová stránka s textem „=Elfreda Chatman=“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Elfreda Chatman=&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Veronika.Vichova&amp;diff=24228</id>
		<title>Uživatel:Veronika.Vichova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Veronika.Vichova&amp;diff=24228"/>
		<updated>2015-11-03T15:34:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Vichova: Založena nová stránka s textem „=Nicholas J. Belkin=“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Nicholas J. Belkin=&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Vichova</name></author>
		
	</entry>
</feed>