<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zdenka.Cizkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zdenka.Cizkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Zdenka.Cizkova"/>
	<updated>2026-04-03T18:22:43Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57108</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57108"/>
		<updated>2019-01-29T09:13:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57107</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57107"/>
		<updated>2019-01-29T09:11:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57106</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57106"/>
		<updated>2019-01-29T09:10:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57105</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57105"/>
		<updated>2019-01-29T09:01:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie &amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia. &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57104</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57104"/>
		<updated>2019-01-29T08:59:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57103</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57103"/>
		<updated>2019-01-29T08:58:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57102</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57102"/>
		<updated>2019-01-29T08:58:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57101</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57101"/>
		<updated>2019-01-29T08:56:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie &amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft&amp;diff=57100</id>
		<title>Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft&amp;diff=57100"/>
		<updated>2019-01-29T08:49:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Autorské právo – copyright */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Duševním vlastnictvím nebo také majetkem rozumíme práva k nehmotným statkům, která vznikla lidskou duševní činností. Tato práva dělíme na právo autorské ([[autorské právo]]), které je právem k autorským a uměleckým dílům, a na právo k průmyslovému vlastnictví ([[průmyslové vlastnictví]]), které se týká výsledků duševní činnosti v ekonomické oblasti (vynálezy, průmyslové vzory ([[průmyslový vzor]]), ochranné známky). Vlastník duševního vlastnictví(autor) může další osobě poskytnout práva k nakládáním s dušením vlastnictvím prostřednictvím licence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;&amp;gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. &amp;lt;i&amp;gt;Autorské právo: v otázkách a odpovědích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Pierot, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autorské právo – copyright ==&lt;br /&gt;
Ochranu práv autorů vymezuje Zákon č. 121/2000 Sb., tzv. [[Autorský zákon]]. Podle tohoto zákona je předmětem práva [[autorské dílo]] literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, za dílo je považován též překlad autorského díla nebo počítačový program.&amp;lt;ref name=&amp;quot;computerpress&amp;quot;&amp;gt;RENDULOVÁ, Elvíra a Jaroslav LEKS. &amp;lt;i&amp;gt;Autorské a průmyslové právo: [aktualizováno k 15.2.2004&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2004.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo zhmotněno, to znamená vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské (anglicky copyright) zahrnuje:&lt;br /&gt;
* výlučná práva osobnostní (rozhodovat o zveřejnění, osobovat si autorství, nedotknutelnost díla), jedná se o právo morální, těchto práv se autor nemůže vzdát a zanikají smrtí autora &amp;lt;ref name=&amp;quot;computerpress&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* majetková práva – práva dílo užít (rozmnožovat, rozšiřovat, pronajmout, půjčovat, vystavovat, sdělovat veřejnosti), tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy tato práva přejímají dědici. Poté je dílo pokládáno za dílo volné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autor může za odměnu poskytnout licenci jinému subjektu, to znamená udělit souhlas s užitím autorského díla podle podmínek, které vymezí licenční/autorská smlouva. Tímto úkonem autorovi jeho majetkové právo nezaniká.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Symbolem copyrightu – autorsky chráněného uměleckého díla, je písmeno &amp;quot;c&amp;quot; v kroužku, za ním je uveden rok prvního vydání díla a jméno držitele autorských práv. Tento symbol se používá hlavně na viditelných dílech jako jsou knihy předměty, DVD a je uveden na každém vydání díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výkon autorských práv může autor svěřit kolektivnímu správci. V ČR to jsou zejména tyto organizace:&lt;br /&gt;
* OSA – Ochranný svaz autorský k dílům hudebním&lt;br /&gt;
* DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentura&lt;br /&gt;
* INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů o.s.&lt;br /&gt;
* OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o.s.&lt;br /&gt;
* Občanské sdružení GESTOR – Ochranný svaz autorský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorský zákon je teritoriální, to znamená, že chrání pouze autory, kteří jsou zároveň občany České republiky. Dále se toto právo vztahuje na cizince, kteří mají v ČR bydliště nebo cizince, jejichž dílo bylo poprvé zveřejněno na území ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká republika podepsala také některé mezinárodní úmluvy týkající se autorského práva, jedná se např. o Bernskou úmluvu a autorském právu z roku 1886 na ochranu literárních a uměleckých děl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranou duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni se zabývá specializovaná agentura OSN World Intellectual Property Organisation([[https://www.wipo.int]]) se sídlem v Ženevě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Copyleft ==&lt;br /&gt;
Copyleft je jedním ze způsobů, jak využívat autorské právo v oblasti svobodného softwaru [[software]]. Pokud dá autor uživatelům právo upravovat a šířit dílo, nesmí být toto právo při dalším šíření původního nebo upraveného díla omezeno. Autorem myšlenky copyleftu je americký programátor Richard Stallman ([[Richard_Stallman]]). Tyto myšlenky jsou zapracovány do copyleftové licence, kde je popsáno, co je povoleno a za jakých podmínek. Příkladem takovéto licence je GNU GPL. Znakem copyleftu je zrcadlově obrácený symbol copyrightu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to copyleft?&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;References /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související odkazy===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Richard Stallman]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, autorské dílo, autorské právo, autorský zákon, copyright, copyleft&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57099</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57099"/>
		<updated>2019-01-29T08:43:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie &amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57098</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57098"/>
		<updated>2019-01-29T08:43:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57097</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57097"/>
		<updated>2019-01-29T08:43:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia. &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57096</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57096"/>
		<updated>2019-01-29T08:41:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57095</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57095"/>
		<updated>2019-01-29T08:40:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57094</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57094"/>
		<updated>2019-01-29T08:39:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57093</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57093"/>
		<updated>2019-01-29T08:38:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57092</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57092"/>
		<updated>2019-01-29T08:36:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;&amp;lt;/ref&amp;gt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57091</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57091"/>
		<updated>2019-01-29T08:36:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;&amp;lt;/ref&amp;gt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57090</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57090"/>
		<updated>2019-01-29T08:35:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;&amp;lt;/ref&amp;gt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Reference&amp;diff=57089</id>
		<title>Wikisofia:Reference</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Reference&amp;diff=57089"/>
		<updated>2019-01-29T08:33:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: Založena nová stránka s textem „&amp;lt;ref&amp;gt;v jednotlivých členských zemí &amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;v jednotlivých členských zemí &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57088</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57088"/>
		<updated>2019-01-29T08:32:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57087</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57087"/>
		<updated>2019-01-29T08:29:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;references&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57086</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57086"/>
		<updated>2019-01-29T08:25:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;references&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57085</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57085"/>
		<updated>2019-01-29T08:24:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/references&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57084</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57084"/>
		<updated>2019-01-29T08:23:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;references/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57081</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57081"/>
		<updated>2019-01-27T17:32:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57080</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57080"/>
		<updated>2019-01-27T17:31:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Evropské unie&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57079</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57079"/>
		<updated>2019-01-27T17:02:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia a WESTERBACK &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt;1999&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57078</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57078"/>
		<updated>2019-01-27T16:33:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia a WESTERBACK &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt; 1999&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57077</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57077"/>
		<updated>2019-01-27T16:33:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia a WESTERBACK &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt; 1999&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;//ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57076</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57076"/>
		<updated>2019-01-27T16:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia a WESTERBACK &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt; 1999&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57075</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57075"/>
		<updated>2019-01-27T16:27:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLETCHER, Patricia a Lisa K WESTERBACK. &amp;lt;i&amp;gt;Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999, 304 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57074</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57074"/>
		<updated>2019-01-27T16:23:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Iniciativa_i2010)|i2010 - An European Information Society */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57073</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57073"/>
		<updated>2019-01-27T16:23:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* i2010 - An European Information Society */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Iniciativa_i2010)|i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57072</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57072"/>
		<updated>2019-01-27T16:22:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* i2010 - An European Information Society */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''[[Iniciativa_i2010)|i2010 - An European Information Society]]''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57071</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57071"/>
		<updated>2019-01-27T16:20:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57070</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=57070"/>
		<updated>2019-01-27T16:19:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu [http://'''National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action''' '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''], který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&amp;lt;ref&amp;gt;GAY, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;The new information revolution: a reference handbook&amp;lt;/i&amp;gt;. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== eEurope ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby &lt;br /&gt;
#  e-research - rychlý a kvalitní internet &lt;br /&gt;
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  &lt;br /&gt;
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii &lt;br /&gt;
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  &lt;br /&gt;
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví &lt;br /&gt;
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací &lt;br /&gt;
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu &lt;br /&gt;
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací &lt;br /&gt;
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56846</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56846"/>
		<updated>2019-01-20T20:46:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&amp;lt;ref&amp;gt;2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56845</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56845"/>
		<updated>2019-01-20T20:45:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Cíle NII */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&amp;lt;ref&amp;gt;2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56844</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56844"/>
		<updated>2019-01-20T20:44:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56843</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56843"/>
		<updated>2019-01-20T20:44:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56842</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56842"/>
		<updated>2019-01-20T20:43:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56841</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56841"/>
		<updated>2019-01-20T20:43:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; GAY, Martin. The new information revolution: a reference handbook. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56840</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56840"/>
		<updated>2019-01-20T20:43:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56839</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56839"/>
		<updated>2019-01-20T20:42:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;1ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56838</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56838"/>
		<updated>2019-01-20T20:42:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Informační politika Evropské unie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56837</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56837"/>
		<updated>2019-01-20T20:39:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, &lt;br /&gt;
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56836</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56836"/>
		<updated>2019-01-20T20:37:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, * http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 http://ec.europa.eu/information_society/index_en.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56835</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56835"/>
		<updated>2019-01-20T20:33:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, * http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm&lt;br /&gt;
 - strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 http://ec.europa.eu/information_society/index_en.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56834</id>
		<title>Vývoj informační politiky USA a EU</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky_USA_a_EU&amp;diff=56834"/>
		<updated>2019-01-20T20:29:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Cizkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co má informační politika USA a EU společného a v čem se naopak liší? Jaké byly počátky informační politiky a jaké jsou významné milníky? Co stojí za vznikem informační politiky? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Shrnutí==&lt;br /&gt;
Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.&lt;br /&gt;
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační politika USA ==&lt;br /&gt;
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité historické milníky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. Rozhraní služby je dostupné z http://www.gpoaccess.gov/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek &amp;quot;Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge.&amp;quot; V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The National Information Infrastructure (NII)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu '''National Information Infrastructure: Agenda for Action'''(https://eric.ed.gov/?id=ED364215), který oficiálně zahájil program NII.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle NII''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Elektronická agenda federální vlády USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Základní cíle:''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Ochrana duševního vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora soukromých investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Podpora inovací a nových aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Spolehlivost a bezpečnost sítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''GII'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a na povrch vyplavala otázka v problematice ochrany a zabezpečení dat. (https://wikisofia.cz/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost_-_jej%C3%AD_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_aspekty,_hrozby_a_minimalizace_rizika)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. &lt;br /&gt;
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační politika Evropské unie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační politika EU staví základy a třech pilířích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Rozvoj informační společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny'''a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. e-security - karetní transakce a bezpečné platby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. e-research - rychlý a kvalitní internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. [[e-government]] - elektronická státní správa &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. e-health - podpora ověřených zdravotnických informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. e-commerce - rozvoj elektronického obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. e-working - zvyšování počítačové gramotnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope+''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''eEurope 2005''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.&lt;br /&gt;
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''i2010 - An European Information Society''' ===&lt;br /&gt;
(https://wikisofia.cz/wiki/Iniciativa_i2010)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jednotný Evropský informační prostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitální agenda 2020''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. &lt;br /&gt;
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Cíle Digitální agendy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Podpora výzkumu a inovací v IKT &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Nový jednotný trh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, * http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm&lt;br /&gt;
 - strategický dokument i2010&lt;br /&gt;
http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
- neziskové stránky k NII&lt;br /&gt;
 http://www.ibiblio.org/nii/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 -Evropský informační portál o informační společnosti&lt;br /&gt;
 http://ec.europa.eu/information_society/index_en.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[E-government]]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační legislativa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Cizkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>