<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zuza.nejedlikova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zuza.nejedlikova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Zuza.nejedlikova"/>
	<updated>2026-04-26T04:04:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15732</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15732"/>
		<updated>2015-01-26T22:05:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%A9_vlastnictv%C3%AD&amp;diff=15731</id>
		<title>Průmyslové vlastnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%A9_vlastnictv%C3%AD&amp;diff=15731"/>
		<updated>2015-01-26T21:59:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Průmyslové vlastnictví''' je druh právní ochrany, jenž chrání předměty nehmotné povahy, které jsou výsledkem vědecko-technické činnosti a mají průmyslovou využitelnost tj. jsou opakovaně využívány při hospodářské činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PIC&amp;quot;&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, 40 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Průmyslové vlastnictví je jednou z oblastí [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]], přičemž nezahrnuje autorská práva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PIC&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vznikem Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví v roce 1883 v Paříži byly položeny základy moderní právní ochrany, jejichž hlavní  principy jsou platné do dnešní doby. Tato úmluva zabezpečuje všem zúčastněným státům stejná práva a povinnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formy průmyslového vlastnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Patent ===&lt;br /&gt;
* 	právní ochrana nových vynálezů (výrobky a technologie různého charakteru), které jsou průmyslově využitelné a vychází z vynálezecké činnosti&lt;br /&gt;
* 	pokud [[patent]] splňuje veškeré formální náležitosti, je zveřejněn do 18 měsíců od přihlášení na příslušném úřadě&lt;br /&gt;
* 	v době platnosti patentu musí přihlašovatel platit udržovací poplatky&amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 	jeho platnost je teritoriálně a časově omezena maximálně na 20 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ochranná známka ===&lt;br /&gt;
* 	používá se ke grafickému rozlišení výrobků či služeb téhož druhu&lt;br /&gt;
* 	zvyšuje orientaci na trhu, protože [[Ochranné známky|ochranná známka]] s dobrou pověstí je jistou zárukou kvality&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN,  Dobroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	člení se do několika skupin: slovní (text, čísla, slogany), obrazové (obrazový motiv bez textu), trojrozměrné (originální tvar) a kombinované (kombinace textu, obrazu a tvaru)&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAD&amp;quot;&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, 123 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	ochrana na 10 let s možností neustálého prodlužování&amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Užitný vzor ===&lt;br /&gt;
* 	[[užitný vzor]] je ochrana pro méně složité vynálezy s menšími finančními investicemi&lt;br /&gt;
* 	výhody: nižší přihlašovací poplatky a žádné průběžné udržovací poplatky&lt;br /&gt;
* 	schvalovací řízení trvá zhruba 4 měsíce, ochrana na 4 roky s možností si ji prodloužit až na 10 let&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAD&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průmyslový vzor ===&lt;br /&gt;
* 	[[průmyslový vzor]] zahrnuje kreativní oblast designu tj. vnější vzhled výrobku a jeho jednotlivých částí (barva, obrys, textura, zdobení a všechny další věci poznatelné smysly)&lt;br /&gt;
* 	ochrana na 5 let s možností prodloužení až na 25 let&lt;br /&gt;
* 	předpoklad ochrany je novost (nikdy to nebylo zveřejněno) a individualita (celkový dojem, který působí na uživatele)&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAD&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Označení původu ===&lt;br /&gt;
* 	výrobek s [[označení původu|označením původu]] je spojován s místem svého původu a díky tomu má charakteristické vlastnosti nebo kvalitu vycházející z dané oblasti &lt;br /&gt;
* 	základem je zeměpisný název výrobku pro udělení ochrany&lt;br /&gt;
* 	doba ochrany není časově omezena&lt;br /&gt;
* 	je možné aby se ke stejnému původu přihlásilo i více uživatelů ( musí však splňovat všechny náležité podmínky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;CAD&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Právo na ochranu proti nekalé soutěži ===&lt;br /&gt;
* 	[[Právo na ochranu proti nekalé soutěži]] je právní ochrana proti neeticky jednajícím subjektům, které svojí činností poškozují konkurenci nebo spotřebitele např. podobností výrobků, poškozování pověsti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;PIC&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Know-how ===&lt;br /&gt;
* 	[[know-how]] jsou výrobně-technické znalosti, které nespadají pod právní ochranu&amp;lt;ref name=&amp;quot;PIC&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje informací průmyslového vlastnictví ==&lt;br /&gt;
* 	zdarma na internetových stránkách [http://www.upv.cz Úřadu průmyslového vlastnictví ČR], které jsou platné pro území České republiky (obsahuje např. národní, ale i mezinárodní patenty) nebo na příslušných úřadech jednotlivých států&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úřad průmyslového vlastnictví&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* 	nebo v [[Databázová centra|databázových centrech]] (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIČMANOVÁ, Marie. Patentové informace: přehled pojmů. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995. 42 s. ISBN 80-85100-41-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Patent]]&lt;br /&gt;
* [[Ochranné známky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ochranná známka, užitný vzor, patent, průmyslový vzor, označení původu, nekalá soutěž, duševní vlastnictví, informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka&amp;diff=15728</id>
		<title>Ochranná známka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka&amp;diff=15728"/>
		<updated>2015-01-26T20:59:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ochranná známka''' je druh [[právní ochrana|právní ochrany]], která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ EVA. &amp;lt;i&amp;gt;Zdroje informací o ochranných známkách&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
* 	platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let&lt;br /&gt;
* 	před zapsáním známky se provádí [[Rešerše|rešerše]], zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation  Service)&lt;br /&gt;
* 	podat přihlášku lze elektronicky (nutný [[Základní pojmy v kryptologii|elektronický podpis]]) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek&amp;lt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN DOBROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy ochranných známek ==&lt;br /&gt;
Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami [[Úřad průmyslového vlastnictví ČR|Úřadu průmyslového vlastnictví ČR]] (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranné známky tradičního typu&lt;br /&gt;
* 	slovní – obsahuje pouze slova v obvyklém fontu bez grafického znázornění&lt;br /&gt;
* 	slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně&lt;br /&gt;
* 	kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky&lt;br /&gt;
* 	obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranné známky zvláštního typu&lt;br /&gt;
* 	prostorová – trojrozměrná znázornění (3D tvary)&lt;br /&gt;
* 	barevná – tvoří ji barva v určitém tvaru (tvar však není pod ochrannou známkou)&lt;br /&gt;
* 	zvuková – určité zvuky, melodie&lt;br /&gt;
* 	pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích&lt;br /&gt;
* 	[[hologram]] – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikační systémy ochranných známek ==&lt;br /&gt;
Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody:&lt;br /&gt;
=== Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb z roku 1957 ===&lt;br /&gt;
* 	současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby)&lt;br /&gt;
* 	každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje&lt;br /&gt;
* 	Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z roku 1973 ===&lt;br /&gt;
* 	současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí&lt;br /&gt;
* 	třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána&lt;br /&gt;
* 	tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databáze ochranných známek v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Úřad průmyslového vlastnictví'''&lt;br /&gt;
* 	databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky)&lt;br /&gt;
* 	databáze má dvě vyhledávací rozhraní pro základní a pokročilejší vyhledávání&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úřad průmyslového vlastnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. c2002. [cit. 2015-01-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt; http://isdapl.upv.cz &amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Databáze ochranných známek mimo ČR ===&lt;br /&gt;
'''[[Světová organizace duševního vlastnictví]]'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma&lt;br /&gt;
* 	[[Databáze]]: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek&amp;lt;ref name=&amp;quot;PR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.wipo.int Světová organizace duševního vlastnictví] &lt;br /&gt;
* [http://www.cetmos.eu Rešeršní služba CETMOS] &lt;br /&gt;
* [http://www.upv.cz Úřad průmyslového vlastnictví ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
* [[Patent]]&lt;br /&gt;
* [[Průmyslové vlastnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, databáze, databázová centra, informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15666</id>
		<title>Patent</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15666"/>
		<updated>2015-01-26T12:12:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Patent''' je druh právního [[Dokument|dokumentu]] ochrany [[Průmyslové vlastnictví|průmyslového vlastnictví]], který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí [[hluboký web|hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práva a povinnosti majitele patentu ==&lt;br /&gt;
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.&amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmínky udělení patentu ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*  novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno&lt;br /&gt;
* 	průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti&lt;br /&gt;
* 	produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN,  Dobroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systém třídění patentů ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.&lt;br /&gt;
# Lidské potřeby&lt;br /&gt;
# Průmyslové techniky a doprava&lt;br /&gt;
# Chemie a hutnictví	&lt;br /&gt;
# Textil a papír	&lt;br /&gt;
# Stavebnictví	&lt;br /&gt;
# Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami&lt;br /&gt;
# Fyzika&lt;br /&gt;
# Elektrotechnika&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti [http://www.european-patent-office.org Evropský patentový úřad] (European Patent Office – EPO)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej [http://www.uspto.gov Americký patentový a známkový úřad] (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.&lt;br /&gt;
# 	všeobecná a mechanická sekce&lt;br /&gt;
# 	chemická sekce&lt;br /&gt;
# 	elektrická sekce&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k patentovým dokumentům&lt;br /&gt;
* 	[[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]] – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma&lt;br /&gt;
* 	[[Databázová centra|databázová centra]] – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady patentových databází ==&lt;br /&gt;
[[Databáze]] [http://www.upv.cz úřadu průmyslového vlastnictví ČR] – umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Esp@cenet – obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká databáze patentů – člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. &amp;lt;ref name=&amp;quot;FR&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.european-patent-office.org Evropský patentový úřad]  &lt;br /&gt;
* [http://www.uspto.gov Americký patentový a známkový úřad] &lt;br /&gt;
* [http://www.questel.orbit.com/ STN International]&lt;br /&gt;
* [http://www.dialog.com Dialog]&lt;br /&gt;
* [http://www.questel.orbit.com/ Questel-Orbit]&lt;br /&gt;
* [http://www.upv.cz Úřad průmyslového vlastnictví ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Ochranné známky]]&lt;br /&gt;
* [[Průmyslové vlastnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15658</id>
		<title>Dokument</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15658"/>
		<updated>2015-01-26T11:16:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podle [http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě] jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.&amp;lt;ref&amp;gt;Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: ''Sbírka zákonů''. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&amp;amp;DR=SB&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě [[potencionální informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ==&lt;br /&gt;
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást [[Informační věda|informační vědy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy dokumentů ==&lt;br /&gt;
Člení se podle různorodých kritérií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle způsobu záznamu dat: ===&lt;br /&gt;
* 	písemné&lt;br /&gt;
* 	obrazové&lt;br /&gt;
* 	zvukové&lt;br /&gt;
* 	audiovizuální&lt;br /&gt;
* 	strojem čitelné (elektronické nebo digitální)&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle odvozenosti obsahu: ===&lt;br /&gt;
* 	primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní [[Sémantika a syntaxe informace|informace]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle návaznosti: ===&lt;br /&gt;
* periodické&lt;br /&gt;
* neperiodické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle stupně zveřejnění: ===&lt;br /&gt;
* zveřejněné	&lt;br /&gt;
* nezveřejněné&lt;br /&gt;
* interní&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: ===&lt;br /&gt;
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy&lt;br /&gt;
* [[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.&amp;lt;ref&amp;gt;HYHLÍKOVÁ,  Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hmotný x [[elektronický dokument]] ===&lt;br /&gt;
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the American Society for Information Science&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9&amp;amp;lt;804::aid-asi5&amp;amp;gt;3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	zrychlení [[komunikace]]&lt;br /&gt;
* 	šetří finance &lt;br /&gt;
* 	lepší čitelnost a jednoduchá editace&lt;br /&gt;
* 	usnadnění a urychlení kontroly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) &lt;br /&gt;
* 	věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15657</id>
		<title>Dokument</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15657"/>
		<updated>2015-01-26T11:15:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podle [http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě] jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.&amp;lt;ref&amp;gt;Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: ''Sbírka zákonů''. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&amp;amp;DR=SB&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě [[potencionální informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ==&lt;br /&gt;
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást [[Informační věda|informační vědy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy dokumentů ==&lt;br /&gt;
Člení se podle různorodých kritérií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle způsobu záznamu dat: ===&lt;br /&gt;
* 	písemné&lt;br /&gt;
* 	obrazové&lt;br /&gt;
* 	zvukové&lt;br /&gt;
* 	audiovizuální&lt;br /&gt;
* 	strojem čitelné (elektronické nebo digitální)&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle odvozenosti obsahu: ===&lt;br /&gt;
* 	primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní [[Sémantika a syntaxe informace|informace]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle návaznosti: ===&lt;br /&gt;
* periodické&lt;br /&gt;
* neperiodické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle stupně zveřejnění: ===&lt;br /&gt;
* zveřejněné	&lt;br /&gt;
* nezveřejněné&lt;br /&gt;
* interní&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: ===&lt;br /&gt;
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy&lt;br /&gt;
* [[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.&amp;lt;ref&amp;gt;HYHLÍKOVÁ,  Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, 80 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hmotný x [[elektronický dokument]] ===&lt;br /&gt;
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the American Society for Information Science&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9&amp;amp;lt;804::aid-asi5&amp;amp;gt;3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	zrychlení [[komunikace]]&lt;br /&gt;
* 	šetří finance &lt;br /&gt;
* 	lepší čitelnost a jednoduchá editace&lt;br /&gt;
* 	usnadnění a urychlení kontroly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) &lt;br /&gt;
* 	věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15656</id>
		<title>Dokument</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15656"/>
		<updated>2015-01-26T11:14:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podle [http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě] jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.&amp;lt;ref&amp;gt;Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: ''Sbírka zákonů''. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&amp;amp;DR=SB&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Dokument''' je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě [[potencionální informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ==&lt;br /&gt;
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást [[Informační věda|informační vědy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy dokumentů ==&lt;br /&gt;
Člení se podle různorodých kritérií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle způsobu záznamu dat: ===&lt;br /&gt;
* 	písemné&lt;br /&gt;
* 	obrazové&lt;br /&gt;
* 	zvukové&lt;br /&gt;
* 	audiovizuální&lt;br /&gt;
* 	strojem čitelné (elektronické nebo digitální)&amp;lt;ref name=&amp;quot;nerezepituj&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle odvozenosti obsahu: ===&lt;br /&gt;
* 	primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní [[Sémantika a syntaxe informace|informace]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle návaznosti: ===&lt;br /&gt;
* periodické&lt;br /&gt;
* neperiodické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle stupně zveřejnění: ===&lt;br /&gt;
* zveřejněné	&lt;br /&gt;
* nezveřejněné&lt;br /&gt;
* interní&amp;lt;ref name=&amp;quot;SJ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: ===&lt;br /&gt;
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy&lt;br /&gt;
* [[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.&amp;lt;ref&amp;gt;HYHLÍKOVÁ,  Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, s. 31&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hmotný x [[elektronický dokument]] ===&lt;br /&gt;
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the American Society for Information Science&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9&amp;amp;lt;804::aid-asi5&amp;amp;gt;3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	zrychlení [[komunikace]]&lt;br /&gt;
* 	šetří finance &lt;br /&gt;
* 	lepší čitelnost a jednoduchá editace&lt;br /&gt;
* 	usnadnění a urychlení kontroly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) &lt;br /&gt;
* 	věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15652</id>
		<title>Komunikační kanál</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15652"/>
		<updated>2015-01-26T10:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační kanál''' (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name= &amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37&amp;lt;/ref&amp;gt; ''V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit.'' &amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy komunikačních kanálů ==&lt;br /&gt;
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:&lt;br /&gt;
* 	'''auditivní''' (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)&lt;br /&gt;
* 	'''vizuální''' (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)&lt;br /&gt;
* 	'''taktilní''' (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)&lt;br /&gt;
*       '''čichový''' (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)&lt;br /&gt;
* 	'''teplotní''' (teplota prostředí, tělesné teplo)&lt;br /&gt;
* 	'''chuťový''' (rozpoznání chuťových vjemů)&amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ JARO. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se [[komunikace]] musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků ==&lt;br /&gt;
* 	'''lidé''' - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)&lt;br /&gt;
* 	'''[[technické komunikační prostředky]]''' – např. [[sociální sítě]], [[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]], [[e-mail]], [[Hromadné sdělovací prostředky|masmédia]] (tisk, rozhlas, televize)&lt;br /&gt;
* 	'''kulturní symboly''' – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zařazení komunikačního kanálu do struktury [[mezilidské komunikace]] ==&lt;br /&gt;
# Komunikátor (odesílatel sdělení) &lt;br /&gt;
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)&lt;br /&gt;
# Použití vhodných '''komunikačních kanálů'''&lt;br /&gt;
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu&lt;br /&gt;
# Pochopení sdělení &lt;br /&gt;
# Interpretace sdělení &amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Faktory ovlivňující komunikační sdělení ==&lt;br /&gt;
* '''šum''' – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''výběr špatného komunikačního kanálu''' – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.&lt;br /&gt;
* '''nevhodný kód sdělení''' – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Volba komunikačního kanálu ==&lt;br /&gt;
Výběr komunikačního kanálu a [[komunikační kód]] se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&lt;br /&gt;
* REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikační proces]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15473</id>
		<title>Patent</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15473"/>
		<updated>2015-01-24T14:05:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Patent ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Patent je druh právního [[Dokument|dokumentu]] ochrany [[Průmyslové vlastnictví|průmyslového vlastnictví]], který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí [[hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práva a povinnosti majitele patentu ===&lt;br /&gt;
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podmínky udělení patentu ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*  novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno&lt;br /&gt;
* 	průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti&lt;br /&gt;
* 	produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN,  Dobroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém třídění patentů ===&lt;br /&gt;
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.&lt;br /&gt;
# Lidské potřeby&lt;br /&gt;
# Průmyslové techniky a doprava&lt;br /&gt;
# Chemie a hutnictví	&lt;br /&gt;
# Textil a papír	&lt;br /&gt;
# Stavebnictví	&lt;br /&gt;
# Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami&lt;br /&gt;
# Fyzika&lt;br /&gt;
# Elektrotechnika&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.&lt;br /&gt;
# 	všeobecná a mechanická sekce&lt;br /&gt;
# 	chemická sekce&lt;br /&gt;
# 	elektrická sekce&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k patentovým dokumentům&lt;br /&gt;
* 	[[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]] – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma&lt;br /&gt;
* 	[[Databázová centra|databázová centra]] – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady patentových databází ===&lt;br /&gt;
Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ČR – umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=971&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Esp@cenet – obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=972&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká databáze patentů – člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=973&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Související odkazy =====&lt;br /&gt;
:Evropský patentový úřad:            http://www.european-patent-office.org&lt;br /&gt;
:Americký patentový a známkový úřad: http://www.uspto.gov&lt;br /&gt;
:STN International:                  http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Dialog:                             http://www.dialog.com&lt;br /&gt;
:Questel-Orbit:                      http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Úřad průmyslového vlastnictví ČR:   http://www.upv.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15471</id>
		<title>Dokument</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15471"/>
		<updated>2015-01-24T13:55:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dokument ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&amp;amp;DR=SB&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dokument je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě [[potencionální informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ===&lt;br /&gt;
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]].  Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika. &lt;br /&gt;
[[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást informační vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy dokumentů ===&lt;br /&gt;
Člení se podle různorodých kritérií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle způsobu záznamu dat: =====&lt;br /&gt;
* 	písemné&lt;br /&gt;
* 	obrazové&lt;br /&gt;
* 	zvukové&lt;br /&gt;
* 	audiovizuální&lt;br /&gt;
* 	strojem čitelné (elektronické nebo digitální)&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 47-48.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle odvozenosti obsahu: =====&lt;br /&gt;
* 	primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní informace&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 139.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 161.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 188.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle návaznosti: =====&lt;br /&gt;
* 	periodické&lt;br /&gt;
* 	neperiodické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle stupně zveřejnění: =====&lt;br /&gt;
* zveřejněné	&lt;br /&gt;
* nezveřejněné&lt;br /&gt;
* interní&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKA JOSEF. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 34.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: =====&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy&lt;br /&gt;
* 	[[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.&amp;lt;ref&amp;gt;HYHLÍKOVÁ,  Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, s. 31&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Hmotný x [[elektronický dokument]] =====&lt;br /&gt;
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excellová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the American Society for Information Science&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9&amp;amp;lt;804::aid-asi5&amp;amp;gt;3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	zrychlení komunikace&lt;br /&gt;
* 	šetří finance &lt;br /&gt;
* 	lepší čitelnost a jednoduchá editace&lt;br /&gt;
* 	usnadnění a urychlení kontroly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) &lt;br /&gt;
* 	věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronickým podpisem]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15441</id>
		<title>Dokument</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokument&amp;diff=15441"/>
		<updated>2015-01-24T10:32:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: Založena nová stránka s textem „== Dokument == === Definice === Podle zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvuk…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Dokument ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy. 1&lt;br /&gt;
Dokument je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě potencionální informace. 2&lt;br /&gt;
Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru. 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ===&lt;br /&gt;
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník Paul Otlet.  Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – dokumentace a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika. &lt;br /&gt;
Dokumentalistika - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást informační vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy dokumentů ===&lt;br /&gt;
Člení se podle různorodých kritérií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle způsobu záznamu dat: =====&lt;br /&gt;
* 	písemné&lt;br /&gt;
* 	obrazové&lt;br /&gt;
* 	zvukové&lt;br /&gt;
* 	audiovizuální&lt;br /&gt;
* 	strojem čitelné (elektronické nebo digitální) 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle odvozenosti obsahu: =====&lt;br /&gt;
* 	primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní informace 5&lt;br /&gt;
* 	sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů 6&lt;br /&gt;
* 	terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů 7&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle návaznosti: =====&lt;br /&gt;
* 	periodické&lt;br /&gt;
* 	neperiodické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle stupně zveřejnění: =====&lt;br /&gt;
* zveřejněné	&lt;br /&gt;
* nezveřejněné&lt;br /&gt;
* interní 8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: =====&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* makrodokumenty – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy&lt;br /&gt;
* 	mikrodokumenty – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, patenty, instrukce, předpisy apod. 9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Hmotný x elektronický dokument =====&lt;br /&gt;
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu (e-mail, elektronický formulář či excellová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne. 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	zrychlení komunikace&lt;br /&gt;
* 	šetří finance &lt;br /&gt;
* 	lepší čitelnost a jednoduchá editace&lt;br /&gt;
* 	usnadnění a urychlení kontroly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''&lt;br /&gt;
* 	špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit) &lt;br /&gt;
* 	věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit elektronickým podpisem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&amp;amp;DR=SB&lt;br /&gt;
2 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. s. 47. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
3 http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841&lt;br /&gt;
4 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. s. 47-48. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
5 STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. s. 139. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
6 STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. s. 161. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
7 STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. s. 188. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
8 STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. s. 34. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
9 HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. s. 31. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
10 Buckland, M. (1998). What is a digital document? In: Document Numérique (Paris) 2(2), http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%A9_vlastnictv%C3%AD&amp;diff=15424</id>
		<title>Průmyslové vlastnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%A9_vlastnictv%C3%AD&amp;diff=15424"/>
		<updated>2015-01-23T21:24:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Průmyslové vlastnictví ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Průmyslové vlastnictví je druh právní ochrany, jenž chrání předměty nehmotné povahy, které jsou výsledkem vědecko-technické činnosti a mají průmyslovou využitelnost tj. jsou opakovaně využívány při hospodářské činnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 26.&amp;lt;/ref&amp;gt; Průmyslové vlastnictví je jednou z oblastí [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]], přičemž nezahrnuje autorská práva.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
Vznikem Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví v roce 1883 v Paříži byly položeny základy moderní právní ochrany, jejichž hlavní  principy jsou platné do dnešní doby. Tato úmluva zabezpečuje všem zúčastněným státům stejná práva a povinnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy průmyslového vlastnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Patent]] ====&lt;br /&gt;
* 	právní ochrana nových vynálezů (výrobky a technologie různého charakteru), které jsou průmyslově využitelné a vychází z vynálezecké činnosti&lt;br /&gt;
* 	pokud patent splňuje veškeré formální náležitosti, je zveřejněn do 18 měsíců od přihlášení na příslušném úřadě&lt;br /&gt;
* 	v době platnosti patentu musí přihlašovatel platit udržovací poplatky&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=963&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 	jeho platnost je teritoriálně a časově omezena maximálně na 20 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Ochranné známky|Ochranná známka]] ====&lt;br /&gt;
* 	používá se ke grafickému rozlišení výrobků či služeb téhož druhu&lt;br /&gt;
* 	zvyšuje orientaci na trhu, protože ochranná známka s dobrou pověstí je jistou zárukou kvality&lt;br /&gt;
* 	člení se do několika skupin: slovní (text, čísla, slogany), obrazové (obrazový motiv bez textu), trojrozměrné (originální tvar) a kombinované (kombinace textu, obrazu a tvaru)&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 26.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	ochrana na 10 let s možností neustálého prodlužování&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Užitný vzor]] ====&lt;br /&gt;
* 	ochrana pro méně složité vynálezy s menšími finančními investicemi&lt;br /&gt;
* 	výhody: nižší přihlašovací poplatky a žádné průběžné udržovací poplatky&lt;br /&gt;
* 	schvalovací řízení trvá zhruba 4 měsíce, ochrana na 4 roky s možností si ji prodloužit až na 10 let&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 21.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Průmyslový vzor]] ====&lt;br /&gt;
* 	zahrnuje kreativní oblast designu tj. vnější vzhled výrobku a jeho jednotlivých částí (barva, obrys, textura, zdobení a všechny další věci poznatelné smysly)&lt;br /&gt;
* 	ochrana na 5 let s možností prodloužení až na 25 let&lt;br /&gt;
* 	předpoklad ochrany je novost (nikdy to nebylo zveřejněno) a individualita (celkový dojem, který působí na uživatele)&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 22-24.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Označení původu]] ====&lt;br /&gt;
* 	výrobek je spojován s místem svého původu a díky tomu má charakteristické vlastnosti nebo kvalitu vycházející z dané oblasti &lt;br /&gt;
* 	základem je zeměpisný název výrobku pro udělení ochrany&lt;br /&gt;
* 	doba ochrany není časově omezena&lt;br /&gt;
* 	je možné aby se ke stejnému původu přihlásilo i více uživatelů ( musí však splňovat všechny náležité podmínky)&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 28-29.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Právo na ochranu proti nekalé soutěži]] ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 	právní ochrana proti neeticky jednajícím subjektům, které svojí činností poškozují konkurenci nebo spotřebitele např. podobností výrobků, poškozování pověsti apod.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 17.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Know-how]] ====&lt;br /&gt;
* 	výrobně-technické znalosti, které nejsou pod právní ochranou&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje informací průmyslového vlastnictví ===&lt;br /&gt;
* 	zdarma na internetových stránkách [[Úřadu průmyslového vlastnictví ČR]], které jsou platné pro území České republiky (obsahuje např. národní, ale i mezinárodní patenty) nebo na příslušných úřadech jednotlivých států&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úřad průmyslového vlastnictví&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* 	nebo v [[Databázová centra|databázových centrech]] (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIČMANOVÁ, Marie. Patentové informace: přehled pojmů. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995. 42 s. ISBN 80-85100-41-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ochranná známka, užitný vzor, patent, průmyslový vzor, označení původu, nekalá soutěž, duševní vlastnictví, informační zdroje&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%A9_vlastnictv%C3%AD&amp;diff=15423</id>
		<title>Průmyslové vlastnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pr%C5%AFmyslov%C3%A9_vlastnictv%C3%AD&amp;diff=15423"/>
		<updated>2015-01-23T21:12:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: Založena nová stránka s textem „== Průmyslové vlastnictví == === Definice === Průmyslové vlastnictví je druh právní ochrany, jenž chrání předměty nehmotné povahy, které jso…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Průmyslové vlastnictví ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Průmyslové vlastnictví je druh právní ochrany, jenž chrání předměty nehmotné povahy, které jsou výsledkem vědecko-technické činnosti a mají průmyslovou využitelnost tj. jsou opakovaně využívány při hospodářské činnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 26.&amp;lt;/ref&amp;gt; Průmyslové vlastnictví je jednou z oblastí duševního vlastnictví a nezahrnuje autorská práva.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
Vznikem Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví v roce 1883 v Paříži byly položeny základy moderní právní ochrany, jejichž hlavní  principy jsou platné do dnešní doby. Tato úmluva zabezpečuje všem zúčastněným státům stejná práva a povinnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy průmyslového vlastnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Patent ====&lt;br /&gt;
* 	právní ochrana nových vynálezů (výrobky a technologie různého charakteru), které jsou průmyslově využitelné a vychází z vynálezecké činnosti&lt;br /&gt;
* 	pokud patent splňuje veškeré formální náležitosti, je zveřejněn do 18 měsíců od přihlášení na příslušném úřadě&lt;br /&gt;
* 	v době platnosti patentu musí přihlašovatel platit udržovací poplatky&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=963&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 	jeho platnost je teritoriálně a časově omezena maximálně na 20 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ochranná známka ====&lt;br /&gt;
* 	používá se ke grafickému rozlišení výrobků či služeb téhož druhu&lt;br /&gt;
* 	zvyšuje orientaci na trhu, protože ochranná známka s dobrou pověstí je jistou zárukou kvality&lt;br /&gt;
* 	člení se do několika skupin: slovní (text, čísla, slogany), obrazové (obrazový motiv bez textu), trojrozměrné (originální tvar) a kombinované (kombinace textu, obrazu a tvaru)&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 26.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	ochrana na 10 let s možností neustálého prodlužování&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Užitný vzor ====&lt;br /&gt;
* 	ochrana pro méně složité vynálezy s menšími finančními investicemi&lt;br /&gt;
* 	výhody: nižší přihlašovací poplatky a žádné průběžné udržovací poplatky&lt;br /&gt;
* 	schvalovací řízení trvá zhruba 4 měsíce, ochrana na 4 roky s možností si ji prodloužit až na 10 let&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 21.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Průmyslový vzor ====&lt;br /&gt;
* 	zahrnuje kreativní oblast designu tj. vnější vzhled výrobku a jeho jednotlivých částí (barva, obrys, textura, zdobení a všechny další věci poznatelné smysly)&lt;br /&gt;
* 	ochrana na 5 let s možností prodloužení až na 25 let&lt;br /&gt;
* 	předpoklad ochrany je novost (nikdy to nebylo zveřejněno) a individualita (celkový dojem, který působí na uživatele)&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 22-24.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== označení původu ====&lt;br /&gt;
* 	výrobek je spojován s místem svého původu a díky tomu má charakteristické vlastnosti nebo kvalitu vycházející z dané oblasti &lt;br /&gt;
* 	základem je zeměpisný název výrobku pro udělení ochrany&lt;br /&gt;
* 	doba ochrany není časově omezena&lt;br /&gt;
* 	je možné aby se ke stejnému původu přihlásilo i více uživatelů ( musí však splňovat všechny náležité podmínky)&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 28-29.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====právo na ochranu proti nekalé soutěži ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 	právní ochrana proti neeticky jednajícím subjektům, které svojí činností poškozují konkurenci nebo spotřebitele např. podobností výrobků, poškozování pověsti apod.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 17.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== know-how ====&lt;br /&gt;
* 	výrobně-technické znalosti, které nejsou pod právní ochranou&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ MARIE. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové informace: přehled pojmů&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje informací průmyslového vlastnictví ===&lt;br /&gt;
* 	zdarma na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví ČR, které jsou platné pro území České republiky (obsahuje např. národní, ale i mezinárodní patenty) nebo na příslušných úřadech jednotlivých států&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úřad průmyslového vlastnictví&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* 	nebo v databázových centrech (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIČMANOVÁ, Marie. Patentové informace: přehled pojmů. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1995. 42 s. ISBN 80-85100-41-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ochranná známka, užitný vzor, patent, průmyslový vzor, označení původu, nekalá soutěž, duševní vlastnictví, informační zdroje&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka&amp;diff=15349</id>
		<title>Ochranná známka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka&amp;diff=15349"/>
		<updated>2015-01-23T12:38:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochranná známka ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Ochranná známka je druh [[právní ochrany]], která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ EVA. &amp;lt;i&amp;gt;Zdroje informací o ochranných známkách&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
* 	platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let&lt;br /&gt;
* 	před zapsáním známky se provádí [[Rešerše|rešerše]], zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation  Service)&lt;br /&gt;
* 	podat přihlášku lze elektronicky (nutný [[Základní pojmy v kryptologii|elektronický podpis]]) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1461 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN DOBROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy ochranných známek ===&lt;br /&gt;
Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami [[Úřadu průmyslového vlastnictví ČR]] (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranné známky tradičního typu&lt;br /&gt;
* 	slovní – obsahuje pouze slova v obvyklém fontu bez grafického znázornění&lt;br /&gt;
* 	slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně&lt;br /&gt;
* 	kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky&lt;br /&gt;
* 	obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1432&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranné známky zvláštního typu&lt;br /&gt;
* 	prostorová – trojrozměrná znázornění (3D tvary)&lt;br /&gt;
* 	barevná – tvoří ji barva v určitém tvaru (tvar však není pod ochrannou známkou)&lt;br /&gt;
* 	zvuková – určité zvuky, melodie&lt;br /&gt;
* 	pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích&lt;br /&gt;
* 	[[hologram]] – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1433&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klasifikační systémy ochranných známek ===&lt;br /&gt;
Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody:&lt;br /&gt;
===== Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb z roku 1957 =====&lt;br /&gt;
* 	současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby)&lt;br /&gt;
* 	každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje&lt;br /&gt;
* 	Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1435&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z roku 1973 =====&lt;br /&gt;
* 	současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí&lt;br /&gt;
* 	třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána&lt;br /&gt;
* 	tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1436&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databáze ochranných známek v ČR ===&lt;br /&gt;
'''Úřad průmyslového vlastnictví'''&lt;br /&gt;
* 	databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky)&lt;br /&gt;
* 	databáze má dvě vyhledávací rozhraní pro základní a pokročilejší vyhledávání&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úřad průmyslového vlastnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. c2002. [cit. 2015-01-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt; http://isdapl.upv.cz &amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Databáze ochranných známek mimo ČR ===&lt;br /&gt;
'''[[Světová organizace duševního vlastnictví]]'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma&lt;br /&gt;
* 	[[Databáze]]: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1456&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Související odkazy =====&lt;br /&gt;
Světová organizace duševního vlastnictví http://www.wipo.int &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rešeršní služba CETMOS http://www.cetmos.eu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, databáze, databázová centra, informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka&amp;diff=15314</id>
		<title>Ochranná známka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka&amp;diff=15314"/>
		<updated>2015-01-23T11:02:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: Založena nová stránka s textem „== Ochranná známka == === Definice === Ochranná známka je druh právní ochrany, která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známk…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochranná známka ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Ochranná známka je druh právní ochrany, která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMANOVÁ EVA. &amp;lt;i&amp;gt;Zdroje informací o ochranných známkách&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
* 	platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let&lt;br /&gt;
* 	před zapsáním známky se provádí rešerše, zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation  Service)&lt;br /&gt;
* 	podat přihlášku lze elektronicky (nutný elektronický podpis) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 	Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1461 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN DOBROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy ochranných známek ===&lt;br /&gt;
Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranné známky tradičního typu&lt;br /&gt;
* 	slovní – obsahuje pouze slova v obvyklém fontu bez grafického znázornění&lt;br /&gt;
* 	slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně&lt;br /&gt;
* 	kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky&lt;br /&gt;
* 	obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1432&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranné známky zvláštního typu&lt;br /&gt;
* 	prostorová – trojrozměrná znázornění (3D tvary)&lt;br /&gt;
* 	barevná – tvoří ji barva v určitém tvaru (tvar však není pod ochrannou známkou)&lt;br /&gt;
* 	zvuková – určité zvuky, melodie&lt;br /&gt;
* 	pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích&lt;br /&gt;
* 	hologram – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1433&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klasifikační systémy ochranných známek ===&lt;br /&gt;
Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody:&lt;br /&gt;
===== Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb z roku 1957 =====&lt;br /&gt;
* 	současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby)&lt;br /&gt;
* 	každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje&lt;br /&gt;
* 	Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1435&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z roku 1973 =====&lt;br /&gt;
* 	současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí&lt;br /&gt;
* 	třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána&lt;br /&gt;
* 	tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1436&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databáze ochranných známek v ČR ===&lt;br /&gt;
'''Úřad průmyslového vlastnictví'''&lt;br /&gt;
* 	databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky)&lt;br /&gt;
* 	databáze má dvě vyhledávací rozhraní pro základní a pokročilejší vyhledávání&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úřad průmyslového vlastnictví&amp;lt;/i&amp;gt;. c2002.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Databáze ochranných známek mimo ČR ===&lt;br /&gt;
'''Světová organizace duševního vlastnictví'''&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma&lt;br /&gt;
* 	Databáze: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek&amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHOVÁ,  Bohdana. &amp;lt;i&amp;gt;Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1456&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4.&lt;br /&gt;
2 PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. s. 11-15. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
3 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1432&lt;br /&gt;
4  http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1433&lt;br /&gt;
5 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439&lt;br /&gt;
 8 Úřad průmyslového vlastnictví [online]. c2002 , [cit. 2015-01-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt; http://isdapl.upv.cz &amp;gt;.&lt;br /&gt;
7 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1461&lt;br /&gt;
9 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1436&lt;br /&gt;
10 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1435&lt;br /&gt;
11 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1456&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Související odkazy =====&lt;br /&gt;
Světová organizace duševního vlastnictví http://www.wipo.int &lt;br /&gt;
Rešeršní služba CETMOS http://www.cetmos.eu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, databáze, databázová centra, informační zdroje&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15246</id>
		<title>Patent</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15246"/>
		<updated>2015-01-22T21:37:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Patent ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Patent je druh právního [[dokumentu]] ochrany [[průmyslového vlastnictví]], který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí [[hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práva a povinnosti majitele patentu ===&lt;br /&gt;
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podmínky udělení patentu ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*  novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno&lt;br /&gt;
* 	průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti&lt;br /&gt;
* 	produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN,  Dobroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém třídění patentů ===&lt;br /&gt;
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.&lt;br /&gt;
# Lidské potřeby&lt;br /&gt;
# Průmyslové techniky a doprava&lt;br /&gt;
# Chemie a hutnictví	&lt;br /&gt;
# Textil a papír	&lt;br /&gt;
# Stavebnictví	&lt;br /&gt;
# Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami&lt;br /&gt;
# Fyzika&lt;br /&gt;
# Elektrotechnika&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.&lt;br /&gt;
# 	všeobecná a mechanická sekce&lt;br /&gt;
# 	chemická sekce&lt;br /&gt;
# 	elektrická sekce&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k patentovým dokumentům&lt;br /&gt;
* 	[[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]] – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma&lt;br /&gt;
* 	[[Databázová centra|databázová centra]] – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady patentových databází ===&lt;br /&gt;
Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ČR – umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=971&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Esp@cenet – obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=972&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká databáze patentů – člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=973&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Související odkazy =====&lt;br /&gt;
:Evropský patentový úřad:            http://www.european-patent-office.org&lt;br /&gt;
:Americký patentový a známkový úřad: http://www.uspto.gov&lt;br /&gt;
:STN International:                  http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Dialog:                             http://www.dialog.com&lt;br /&gt;
:Questel-Orbit:                      http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Úřad průmyslového vlastnictví ČR:   http://www.upv.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15245</id>
		<title>Patent</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15245"/>
		<updated>2015-01-22T21:32:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Patent ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Patent je druh právního [[dokumentu]] ochrany [[průmyslového vlastnictví]], který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí [[hlubokého webu]].&lt;br /&gt;
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práva a povinnosti majitele patentu ===&lt;br /&gt;
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podmínky udělení patentu ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*  novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno&lt;br /&gt;
* 	průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti&lt;br /&gt;
* 	produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky&amp;lt;ref&amp;gt;PIČMAN,  Dobroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Patentové a známkové informace a rešerše&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém třídění patentů ===&lt;br /&gt;
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.&lt;br /&gt;
# Lidské potřeby&lt;br /&gt;
# Průmyslové techniky a doprava&lt;br /&gt;
# Chemie a hutnictví	&lt;br /&gt;
# Textil a papír	&lt;br /&gt;
# Stavebnictví	&lt;br /&gt;
# Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami&lt;br /&gt;
# Fyzika&lt;br /&gt;
# Elektrotechnika&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.&lt;br /&gt;
# 	všeobecná a mechanická sekce&lt;br /&gt;
# 	chemická sekce&lt;br /&gt;
# 	elektrická sekce&amp;lt;ref&amp;gt;ČADA KAREL. &amp;lt;i&amp;gt;Průmyslověprávní informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k patentovým dokumentům&lt;br /&gt;
* 	[[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]] – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma&lt;br /&gt;
* 	[[Databázová centra|databázová centra]] – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady patentových databází ===&lt;br /&gt;
Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ČR – umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=971&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Esp@cenet – obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=972&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká databáze patentů – člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. &amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=973&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&lt;br /&gt;
2 PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
3 ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. s. 31-35. ISBN 80-246-0314-4.&lt;br /&gt;
4 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=971&lt;br /&gt;
5 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=972&lt;br /&gt;
6 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=973&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FRANKLOVÁ,  Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Patenty a jejich klasifikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Související odkazy =====&lt;br /&gt;
:Evropský patentový úřad:            http://www.european-patent-office.org&lt;br /&gt;
:Americký patentový a známkový úřad: http://www.uspto.gov&lt;br /&gt;
:STN International:                  http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Dialog:                             http://www.dialog.com&lt;br /&gt;
:Questel-Orbit:                      http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Úřad průmyslového vlastnictví ČR:   http://www.upv.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15114</id>
		<title>Patent</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15114"/>
		<updated>2015-01-21T22:30:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Patent ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Patent je druh právního dokumentu ochrany průmyslového vlastnictví, který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí hlubokého webu.&lt;br /&gt;
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práva a povinnosti majitele patentu ===&lt;br /&gt;
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent. 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podmínky udělení patentu ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*  novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno&lt;br /&gt;
* 	průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti&lt;br /&gt;
* 	produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém třídění patentů ===&lt;br /&gt;
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.&lt;br /&gt;
# Lidské potřeby&lt;br /&gt;
# Průmyslové techniky a doprava&lt;br /&gt;
# Chemie a hutnictví	&lt;br /&gt;
# Textil a papír	&lt;br /&gt;
# Stavebnictví	&lt;br /&gt;
# Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami&lt;br /&gt;
# Fyzika&lt;br /&gt;
# Elektrotechnika&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.&lt;br /&gt;
# 	všeobecná a mechanická sekce&lt;br /&gt;
# 	chemická sekce&lt;br /&gt;
# 	elektrická sekce 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k patentovým dokumentům&lt;br /&gt;
* 	internet – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma&lt;br /&gt;
* 	databázová centra – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady patentových databází ===&lt;br /&gt;
Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ČR – umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. 4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Esp@cenet – obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. 5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká databáze patentů – člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&lt;br /&gt;
2 PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
3 ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. s. 31-35. ISBN 80-246-0314-4.&lt;br /&gt;
4 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=971&lt;br /&gt;
5 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=972&lt;br /&gt;
6 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=973&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Související odkazy =====&lt;br /&gt;
:Evropský patentový úřad:            http://www.european-patent-office.org&lt;br /&gt;
:Americký patentový a známkový úřad: http://www.uspto.gov&lt;br /&gt;
:STN International:                  http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Dialog:                             http://www.dialog.com&lt;br /&gt;
:Questel-Orbit:                      http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
:Úřad průmyslového vlastnictví ČR:   http://www.upv.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15111</id>
		<title>Patent</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patent&amp;diff=15111"/>
		<updated>2015-01-21T21:57:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: Založena nová stránka s textem „== Patent == === Definice === Patent je druh právního dokumentu ochrany průmyslového vlastnictví, který obsahuje podrobné informace o nových produk…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Patent ==&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Patent je druh právního dokumentu ochrany průmyslového vlastnictví, který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologií uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí hlubokého webu.&lt;br /&gt;
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práva a povinnosti majitele patentu ===&lt;br /&gt;
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent. 1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podmínky udělení patentu ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*  novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno&lt;br /&gt;
* 	průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti&lt;br /&gt;
* 	produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém třídění patentů ===&lt;br /&gt;
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.&lt;br /&gt;
# Lidské potřeby&lt;br /&gt;
# Průmyslové techniky a doprava&lt;br /&gt;
# Chemie a hutnictví	&lt;br /&gt;
# Textil a papír	&lt;br /&gt;
# Stavebnictví	&lt;br /&gt;
# Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami&lt;br /&gt;
# Fyzika&lt;br /&gt;
# Elektrotechnika&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.&lt;br /&gt;
# 	všeobecná a mechanická sekce&lt;br /&gt;
# 	chemická sekce&lt;br /&gt;
# 	elektrická sekce 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k patentovým dokumentům&lt;br /&gt;
* 	internet – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma&lt;br /&gt;
* 	databázová centra – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady patentových databází ===&lt;br /&gt;
Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ČR – umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. 4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Esp@cenet – obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. 5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká databáze patentů – člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;reference/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962&lt;br /&gt;
2 PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
3 ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. s. 31-35. ISBN 80-246-0314-4.&lt;br /&gt;
4 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=971&lt;br /&gt;
5 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=972&lt;br /&gt;
6 http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=973&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.&lt;br /&gt;
ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.&lt;br /&gt;
Související odkazy&lt;br /&gt;
Evropský patentový úřad: http://www.european-patent-office.org&lt;br /&gt;
Americký patentový a známkový úřad: http://www.uspto.gov&lt;br /&gt;
STN International: http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
Dialog: http://www.dialog.com&lt;br /&gt;
Questel-Orbit: http://www.questel.orbit.com/&lt;br /&gt;
Úřad průmyslového vlastnictví ČR: http://www.upv.cz&lt;br /&gt;
===== Klíčová slova =====&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15064</id>
		<title>Komunikační kanál</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15064"/>
		<updated>2015-01-21T18:42:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komunikační kanál ==&lt;br /&gt;
===== Definice =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name= &amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37&amp;lt;/ref&amp;gt; ''V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit.'' &amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Druhy komunikačních kanálů =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:&lt;br /&gt;
* 	'''auditivní''' (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)&lt;br /&gt;
* 	'''vizuální''' (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)&lt;br /&gt;
* 	'''taktilní''' (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)&lt;br /&gt;
*       '''čichový''' (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)&lt;br /&gt;
* 	'''teplotní''' (teplota prostředí, tělesné teplo)&lt;br /&gt;
* 	'''chuťový''' (rozpoznání chuťových vjemů)&amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ JARO. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků =====&lt;br /&gt;
* 	'''lidé''' - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)&lt;br /&gt;
* 	'''[[technické komunikační prostředky]]''' – např. [[sociální sítě]], [[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]], [[e-mail]], [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|masmédia]] (tisk, rozhlas, televize)&lt;br /&gt;
* 	'''kulturní symboly''' – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Zařazení komunikačního kanálu do struktury [[mezilidské komunikace]] =====&lt;br /&gt;
# Komunikátor (odesílatel sdělení) &lt;br /&gt;
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)&lt;br /&gt;
# Použití vhodných '''komunikačních kanálů'''&lt;br /&gt;
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu&lt;br /&gt;
# Pochopení sdělení &lt;br /&gt;
# Interpretace sdělení &amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Faktory ovlivňující komunikační sdělení =====&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* '''šum''' – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''výběr špatného komunikačního kanálu''' – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.&lt;br /&gt;
* '''nevhodný kód sdělení''' – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Volba komunikačního kanálu =====&lt;br /&gt;
Výběr komunikačního kanálu a [[komunikačního kódu]] se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura =====&lt;br /&gt;
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Doporučená literatura =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Klíčová slova =====&lt;br /&gt;
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15062</id>
		<title>Komunikační kanál</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15062"/>
		<updated>2015-01-21T18:36:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komunikační kanál ==&lt;br /&gt;
===== Definice =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name= &amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37&amp;lt;/ref&amp;gt; ''V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit.'' &amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Druhy komunikačních kanálů =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:&lt;br /&gt;
* 	auditivní (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)&lt;br /&gt;
* 	vizuální (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)&lt;br /&gt;
* 	taktilní (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)&lt;br /&gt;
*       čichový (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)&lt;br /&gt;
* 	teplotní (teplota prostředí, tělesné teplo)&lt;br /&gt;
* 	chuťový (rozpoznání chuťových vjemů)&amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ JARO. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků =====&lt;br /&gt;
* 	lidé - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)&lt;br /&gt;
* 	[[technické komunikační prostředky]] – např. [[sociální sítě]], [[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]], [[e-mail]], [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|masmédia]] (tisk, rozhlas, televize)&lt;br /&gt;
* 	kulturní symboly – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Zařazení komunikačního kanálu do struktury [[mezilidské komunikace]] =====&lt;br /&gt;
# Komunikátor (odesílatel sdělení) &lt;br /&gt;
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)&lt;br /&gt;
# Použití vhodných komunikačních kanálů&lt;br /&gt;
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu&lt;br /&gt;
# Pochopení sdělení &lt;br /&gt;
# Interpretace sdělení &amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Faktory ovlivňující komunikační sdělení =====&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* šum – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* výběr špatného komunikačního kanálu – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.&lt;br /&gt;
* nevhodný kód sdělení – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Volba komunikačního kanálu =====&lt;br /&gt;
Výběr komunikačního kanálu a [[komunikačního kódu]] se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura =====&lt;br /&gt;
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Doporučená literatura =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Klíčová slova =====&lt;br /&gt;
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15057</id>
		<title>Komunikační kanál</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15057"/>
		<updated>2015-01-21T18:04:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komunikační kanál ==&lt;br /&gt;
===== Definice =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované informace.&amp;lt;ref name= &amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37&amp;lt;/ref&amp;gt; V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit. &amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== Druhy komunikačních kanálů =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:&lt;br /&gt;
* 	auditivní (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)&lt;br /&gt;
* 	vizuální (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)&lt;br /&gt;
* 	taktilní (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)&lt;br /&gt;
*       čichový (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)&lt;br /&gt;
* 	teplotní (teplota prostředí, tělesné teplo)&lt;br /&gt;
* 	chuťový (rozpoznání chuťových vjemů)&amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ JARO. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;DEV&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků =====&lt;br /&gt;
* 	lidé - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)&lt;br /&gt;
* 	technické komunikační prostředky – např. sociální sítě, internet, e-mail, masmédia (tisk, rozhlas, televize)&lt;br /&gt;
* 	kulturní symboly – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Zařazení komunikačního kanálu do struktury mezilidské komunikace =====&lt;br /&gt;
# Komunikátor (odesílatel sdělení) &lt;br /&gt;
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)&lt;br /&gt;
# Použití vhodných komunikačních kanálů&lt;br /&gt;
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu&lt;br /&gt;
# Pochopení sdělení &lt;br /&gt;
# Interpretace sdělení &amp;lt;ref name=&amp;quot;K&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== Faktory ovlivňující komunikační sdělení =====&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* šum – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* výběr špatného komunikačního kanálu – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.&lt;br /&gt;
* nevhodný kód sdělení – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)&lt;br /&gt;
===== Volba komunikačního kanálu =====&lt;br /&gt;
Výběr komunikačního kanálu a komunikačního kódu se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.&amp;lt;ref&amp;gt;REICHEL JIŘÍ. &amp;lt;i&amp;gt;Kapitoly systematické sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura =====&lt;br /&gt;
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Doporučená literatura =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Klíčová slova =====&lt;br /&gt;
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15045</id>
		<title>Komunikační kanál</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_kan%C3%A1l&amp;diff=15045"/>
		<updated>2015-01-21T17:13:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: Založena nová stránka s textem „== Komunikační kanál == ===== Definice ===== Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, je…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komunikační kanál ==&lt;br /&gt;
===== Definice =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované informace.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO JOSEPH A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit. 2&lt;br /&gt;
===== Druhy komunikačních kanálů =====&lt;br /&gt;
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:&lt;br /&gt;
•	auditivní (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)&lt;br /&gt;
•	vizuální (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)&lt;br /&gt;
•	taktilní (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)&lt;br /&gt;
•	čichový (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)&lt;br /&gt;
•	teplotní (teplota prostředí, tělesné teplo)&lt;br /&gt;
•	chuťový (rozpoznání chuťových vjemů)4&lt;br /&gt;
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů. 5&lt;br /&gt;
===== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků =====&lt;br /&gt;
•	lidé - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)&lt;br /&gt;
•	technické komunikační prostředky – např. sociální sítě, internet, e-mail, masmédia (tisk, rozhlas, televize)&lt;br /&gt;
•	kulturní symboly – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Zařazení komunikačního kanálu do struktury mezilidské komunikace =====&lt;br /&gt;
# Komunikátor (odesílatel sdělení) &lt;br /&gt;
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)&lt;br /&gt;
# Použití vhodných komunikačních kanálů&lt;br /&gt;
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu&lt;br /&gt;
# Pochopení sdělení &lt;br /&gt;
# Interpretace sdělení 6&lt;br /&gt;
===== Faktory ovlivňující komunikační sdělení =====&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
* šum – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd. 7&lt;br /&gt;
* výběr špatného komunikačního kanálu – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.&lt;br /&gt;
* nevhodný kód sdělení – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)&lt;br /&gt;
===== Volba komunikačního kanálu =====&lt;br /&gt;
Výběr komunikačního kanálu a komunikačního kódu se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci. 8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
===== Reference =====&lt;br /&gt;
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. s. 37. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
# REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. s. 229. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&lt;br /&gt;
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. s. 76. ISBN 80-7066-324-3.&lt;br /&gt;
# KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. s. 10. Členská knižnice nakl. Svoboda.&lt;br /&gt;
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. s. 37. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
# KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. s. 10. Členská knižnice nakl. Svoboda.&lt;br /&gt;
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. s. 41-42.  Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
# REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. s. 231-232. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&lt;br /&gt;
===== Literatura =====&lt;br /&gt;
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Klíčová slova =====&lt;br /&gt;
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14710</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14710"/>
		<updated>2015-01-20T21:35:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14192</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14192"/>
		<updated>2015-01-15T13:37:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[heslo]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14185</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14185"/>
		<updated>2015-01-14T22:26:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[heslo]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[heslo]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14184</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14184"/>
		<updated>2015-01-14T22:03:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuza.nejedlikova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[heslo]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuza.nejedlikova</name></author>
		
	</entry>
</feed>